{"id":5499,"date":"2012-12-21T18:00:00","date_gmt":"2012-12-21T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5483"},"modified":"2012-12-21T18:00:00","modified_gmt":"2012-12-21T17:00:00","slug":"obloquy-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/12\/21\/obloquy-16\/","title":{"rendered":"Obloquy 16."},"content":{"rendered":"
autor: Raiju<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
P\u0159\u00edb\u011bh<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n

P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o v\u0161em<\/span>, \u010d\u00edm jsem cht\u011bl b\u00fdt.
P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o v\u0161em – o mn\u011b, o tob\u011b a o mn\u011b.
Tohle je p\u0159\u00edb\u011bh m\u00e9ho \u017eivota – tohle jsou l\u017ei, kter\u00e9 jsem vytvo\u0159il.<\/span><\/em><\/div>\n
song: The Story – 30 Seconds To Mars<\/p>\n

<\/span><\/div>\n

Nevzpom\u00ednal si, \u017ee by kdy slunce takhle h\u0159\u00e1lo nebo bylo tak z\u00e1\u0159iv\u00e9, nepamatoval si, \u017ee by byl n\u011bkdy vzduch c\u00edtit tak \u010dist\u011b anebo spadan\u00e9 list\u00ed von\u011blo tak siln\u011b. Tolik bral venkovn\u00ed sv\u011bt jako samoz\u0159ejmost, a\u017e mu te\u010f chyb\u011bl. Zd\u00e1lo se to jako sen, \u017ee tu te\u010f uprost\u0159ed toho v\u0161eho mohl sed\u011bt a prost\u011b jen d\u00fdchat.<\/p>\n

„U\u017e je ti tu p\u0159\u00edjemn\u011b?“ Dominique obe\u0161el kole\u010dkov\u00e9 k\u0159eslo a d\u011bkovn\u011b k\u00fdvl na Devona, ne\u017e si sedl na lavi\u010dku vedle mlad\u00e9ho muzikanta.<\/p>\n

„Je mi fajn.“ Zamumlal Bill a pozoroval tr\u00e1vu, kter\u00e1 rostla pod\u00e9l cesty. „V\u00e1\u017en\u011b mysl\u00ed\u0161, \u017ee je v pohod\u011b, abych tu byl? Nejsem je\u0161t\u011b p\u0159ipraven\u00fd na n\u011bjak\u00e9 \u00fatoky \u0161\u00edlen\u00fdch fanynek…“<\/p>\n

„Neboj se, je to tu hl\u00eddan\u00e9. Jedin\u00e1 fanynka, co by t\u011b tu mohla vid\u011bt, by byla taky pacientem na rehabilitac\u00edch, tak\u017ee by se stejn\u011b nemohla h\u00fdbat moc rychle.“ Brunet se na n\u011bj lehce pousm\u00e1l, „Tak jak se ti dneska da\u0159\u00ed? Devon m\u011b varoval, \u017ee nem\u00e1\u0161 zrovna dobrou n\u00e1ladu.“<\/p>\n

Bill se zad\u00edval na sv\u00e1 kolena. „\u0158ekl jsem Davidovi, \u017ee u\u017e nebudu nikdy zp\u00edvat. Je konec.“<\/p>\n

Soci\u00e1ln\u00edmu pracovn\u00edkovi se tohle rozhodnut\u00ed nel\u00edbilo. D\u011blalo mu starosti a bylo to na n\u011bm vid\u011bt. „Wow… to je opravdu velk\u00e9 rozhodnut\u00ed, Bille. Jsi si t\u00edm jist\u00fd? Mysl\u00edm… \u017ee zp\u00edv\u00e1n\u00ed bylo hlavn\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed tv\u00e9ho \u017eivota. Byl jsi tomu tak oddan\u00fd…“<\/p>\n

„U\u017e na to prost\u011b nem\u00e1m srdce. Nedok\u00e1\u017eu to d\u011blat bez Toma. A nechci. Nebylo by to bez n\u011bj po m\u00e9m boku spr\u00e1vn\u00e9. N\u011bco by tomu v\u017edycky chyb\u011blo.“
<\/span><\/div>\n

\n
<\/p>\n

Star\u0161\u00ed mu\u017e p\u0159ik\u00fdvl. „Ch\u00e1pu.“<\/p>\n

„Co budu ale d\u011blat, a\u017e m\u011b odtud propust\u00ed? To m\u011b jen tak po\u0161lou pry\u010d a je to? Po\u0161lou m\u011b zp\u00e1tky na m\u00edsto, kde budu jen trp\u011bt?“<\/p>\n

„No, nen\u00ed povinnost\u00ed nemocnice dohl\u00ed\u017eet na sv\u00e9 pacienty pot\u00e9, co jsou propu\u0161t\u011bni, ale… j\u00e1 bych nikdy nenechal pacienta odej\u00edt samotn\u00e9ho, alespo\u0148 ne, kdy\u017e by byl s\u00e1m sob\u011b st\u00e1le nebezpe\u010dn\u00fdm. Bylo by dobr\u00e9, kdyby ses sem za mnou tak dvakr\u00e1t a\u017e t\u0159ikr\u00e1t t\u00fddn\u011b vracel.“<\/p>\n

„Ale stejn\u011b… vrac\u00edm se zp\u011bt.“<\/p>\n

Dominique se na kr\u00e1tkou chv\u00edli zahled\u011bl na zem, jak p\u0159em\u00fd\u0161lel nad slovy, ne\u017e svou pozornost op\u011bt vr\u00e1til k Billovi. „Nepodepsal bych ti propou\u0161t\u011bc\u00ed pap\u00edry, kdybych si myslel, \u017ee jsi s\u00e1m sob\u011b nebezpe\u010dn\u00fdm.“<\/p>\n

<\/span><\/div>\n

—<\/span><\/div>\n
<\/p>\n

Za\u010d\u00ednal b\u00fdt siln\u011bj\u0161\u00ed. Jeho t\u011blo za\u010d\u00ednalo b\u00fdt siln\u011bj\u0161\u00ed, r\u00e1ny na jeho srdci se za\u010d\u00ednaj\u00ed zacelovat – kone\u010dn\u011b se hoj\u00ed, jeho my\u0161lenky se za\u010d\u00ednaj\u00ed up\u00ednat k budoucnosti. Mo\u017en\u00e1 m\u011bl Dominique pravdu, kdy\u017e \u0159\u00edkal, \u017ee ji\u017e dlouho s\u00e1m sob\u011b nebezpe\u010dn\u00fdm nen\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b, m\u00e1 je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00e9 \u0161patn\u00e9 my\u0161lenky, kter\u00e9 ho dok\u00e1\u017e\u00ed dostat na hodiny a hodiny do depres\u00ed, ale na sebevra\u017edu u\u017e dlouho nepomyslel.<\/p>\n

Dne\u0161ek byl jedn\u00edm z t\u011bch, kdy m\u011bl Bill od fyzioterapie pokoj – m\u00edsto aby byl v t\u00e9 m\u00edstnosti dr\u017een\u00fd dennodenn\u011b a d\u011blal tam ze sebe nemotorn\u00e9ho hlup\u00e1ka, doch\u00e1zel u\u017e jen ka\u017ed\u00fd druh\u00fd den.<\/span><\/div>\n

„Jsi si t\u00edm opravdu jist\u00fd?“ Bill cht\u011bl z vlastn\u00ed v\u016fle zkusit se proj\u00edt s\u00e1m. A dokto\u0159i ani o\u0161et\u0159ovatel\u00e9 na jeho \u017e\u00e1dost p\u0159ekvapiv\u011b nic nenam\u00edtali – Billovo t\u011blo u\u017e by to te\u010f m\u011blo ust\u00e1t. Devon vyvezl Billa na jeho kole\u010dkov\u00e9m k\u0159esle ven z pokoje, Bushido \u0161el vedle nich. Zastavili se asi v polovin\u011b dlouh\u00e9 chodby, na jej\u00ed\u017e konec jim zb\u00fdvalo kolem 60 metr\u016f. „Nemus\u00ed\u0161 to je\u0161t\u011b zkou\u0161et.“<\/p>\n

„J\u00e1 chci.“ Nedok\u00e1zal vysv\u011btlit pro\u010d vlastn\u011b – ne slovy. Bylo to n\u011bco uvnit\u0159 n\u011bj, co si p\u0159\u00e1lo zkusit j\u00edt – prost\u011b jen j\u00edt. „Budu v pohod\u011b.“<\/p>\n

Devon a Bushido si vym\u011bnili starostliv\u00e9 pohledy, ale ani jeden na to nic ne\u0159ekl. Pokud je to to, co chce, nic ho nezastav\u00ed. Billa nikdy nic nezastavilo, dokud s\u00e1m nezjistil, \u017ee to nejde anebo to nezvl\u00e1dne – a i p\u0159esto by se sna\u017eil.<\/p>\n

Bushido obe\u0161el k\u0159eslo a nab\u00eddl Billovi ruce. „Jen se m\u011b chy\u0165. Pom\u016f\u017eu ti vst\u00e1t.“ Bushidovy dlan\u011b se sev\u0159ely kolem Billov\u00fdch studen\u00fdch rukou. Bill se ho pevn\u011b chytil, kdy\u017e ho Bushido vyt\u00e1hl na nohy. Lehce se zapot\u00e1cel, p\u0159enesl v\u00e1hu z jedn\u00e9 nohy na druhou, a pak se vzp\u0159\u00edmil. Rapper sv\u00e9 ruce pomalu st\u00e1hl, o krok ustoupil a bedliv\u011b Billa sledoval, kdyby byl najednou a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 slab\u00fd na to, aby to ust\u00e1l a mohl by spadnout. Chytil ho u\u017e p\u0159edt\u00edm – chyt\u00ed ho znovu.<\/p>\n

„To je dobr\u00fd. Dobr\u00fd.“ \u0158ekl Bill ti\u0161e, zav\u0159el v koncentraci o\u010di a ud\u011blal krok stranou – \u0161el pomalu, ale p\u0159esto opravdu s\u00e1m k nejbli\u017e\u0161\u00ed st\u011bn\u011b. P\u00e1r sester ho pozorovalo anebo se po n\u011bm ot\u00e1\u010dely, kdy\u017e ho m\u00edjely, ale jinak byla chodba t\u00e9m\u011b\u0159 pr\u00e1zdn\u00e1. Bill si trval na sv\u00e9m, \u017ee to zvl\u00e1dne – te\u010f u\u017e to nevzd\u00e1. Cht\u011bl j\u00edt bez podp\u011brn\u00fdch ty\u010d\u00ed, bez z\u00e1chytn\u00fdch rukou, bez pomoci, jen s\u00e1m. Dojde na konec t\u00e9 chodby a zp\u00e1tky, i kdyby ho to m\u011blo zab\u00edt.<\/p>\n

Bushido \u0161el pomalu vedle n\u011bj, Devon zase za n\u00edm, a p\u0159esto d\u00e1vali zp\u011bv\u00e1kovi prostor, kter\u00fd cht\u011bl. Byla to jeho a jen jeho v\u00fdzva.<\/p>\n

Pro\u0161el kolem jedn\u011bch dve\u0159\u00ed, a druh\u00fdch, a t\u0159et\u00edch – rukama se jich nedot\u00fdkal, ale byl p\u0159ipraven\u00fd, kdyby se pot\u0159eboval op\u0159\u00edt. Zastavil by se, zadr\u017eel dech, ne\u017e by ud\u011blal p\u00e1r dal\u0161\u00edch krok\u016f – odhodlan\u00fd v\u00edc ne\u017e kdy v \u017eivot\u011b byl. Ve chv\u00edl\u00edch, jako je takhle, cht\u011bl b\u00fdt Bill lep\u0161\u00edm, cht\u011bl se dostat z tohohle m\u00edsta, cht\u011bl j\u00edt dom\u016f a zachr\u00e1nit cokoliv, co by se z jeho \u017eivota p\u0159edt\u00edm, ne\u017e ho Tom opustil, dalo. Ve chv\u00edl\u00edch, jako je tahle, se budoucnost zd\u00e1la b\u00fdt snesiteln\u00e1.<\/p>\n

Kdy\u017e do\u0161el a\u017e na konec chodby, p\u0159idr\u017eel se zdi, aby chytil dech, pak se oto\u010dil a pod\u00edval se na ty dva vedle n\u011bj – pohledem, kter\u00fd zna\u010dil bolest. Ale tuhle bolest dok\u00e1\u017ee zdolat. To nejhor\u0161\u00ed bylo koneckonc\u016f za n\u00edm.<\/p>\n

„Pot\u0159ebuje\u0161 kole\u010dkov\u00e9 k\u0159-„<\/p>\n

„Ne.“ Bill o\u0161et\u0159ovatele p\u0159eru\u0161il a zav\u0159el o\u010di. „Ne, dojdu to i zp\u00e1tky.“ \u010cernovlas\u00fd chlapec se pod\u00edval do prostoru mezi n\u011b k opu\u0161t\u011bn\u00e9mu k\u0159eslu – tak vzd\u00e1len\u00e9mu, na v\u017edycky, pry\u010d. Pevn\u011b se soust\u0159edil, sna\u017eil se vyty\u010dit si sv\u016fj c\u00edl. T\u00e9m\u011b\u0159 tam dok\u00e1zal Toma vid\u011bt – sly\u0161et ho, jak na n\u011bj vol\u00e1, jak mu \u0159\u00edk\u00e1, aby pohnul sv\u00fdm l\u00edn\u00fdm zadkem a p\u0159estal se chovat jako n\u011bjak\u00e1 holka. Tom\u016fv hlas, p\u0159\u00edsahal by, \u017ee ho sly\u0161\u00ed ho povzbuzovat. Mus\u00ed se jen rozej\u00edt zp\u00e1tky k t\u00e9 p\u0159edstav\u011b – k t\u011bm ruk\u00e1m.<\/p>\n

Odstr\u010dil se ode zdi a roze\u0161el se zp\u011bt – s v\u011bt\u0161\u00ed razanc\u00ed a trochu rychleji, ne\u017e \u0161el p\u0159edt\u00edm. U\u017e to vypadalo, \u017ee jde skoro norm\u00e1ln\u011b – i kdy\u017e vedle t\u011bch dvou v\u00edce nap\u0159ed. Ale p\u0159edstava jeho bratra – p\u0159\u00edsahal by, \u017ee ho skute\u010dn\u011b vid\u00ed – cht\u011bl se tam dostat d\u0159\u00edv, ne\u017e mu zmiz\u00ed.<\/p>\n

„No kurva…“ Bushido zpomaloval, a\u017e se zastavil \u00fapln\u011b, sledoval chlapce, jak jde dop\u0159edu po sv\u00fdch. I kdy\u017e za n\u00edm Devon popob\u00edhal, aby mu d\u011blal p\u0159\u00edpadnou z\u00e1chranu, Bill to zvl\u00e1dl. Bylo to jako kdyby ho n\u011bjak\u00e1 neviditeln\u00e1 s\u00edla t\u00e1hla k m\u00edstu, odkud vstal z kole\u010dkov\u00e9ho k\u0159esla. Pohled zp\u011bv\u00e1kov\u00fdch o\u010d\u00ed byl tak zasn\u011bn\u00fd a pln\u00fd nad\u011bje – Bill vid\u011bl n\u011bco, co oni ne. Nedok\u00e1zal si to jinak vysv\u011btlit. \u0160el p\u0159\u00edmo k n\u011b\u010demu, co oni nemohli vid\u011bt ani c\u00edtit, ale hluboko v sob\u011b tu\u0161il, co Bill vid\u00ed. U\u017e ho to napadlo n\u011bkolikr\u00e1t p\u0159edt\u00edm, ale tentokr\u00e1t u\u017e si za\u010d\u00ednal b\u00fdt jist\u00fd. Bill sice nebyl obdarov\u00e1n t\u00edm, aby sv\u00e9ho bratra je\u0161t\u011b n\u011bkdy skute\u010dn\u011b spat\u0159il, ale byl s n\u00edm st\u00e1le propojen\u00fd natolik, aby ho mohl c\u00edtit.<\/p>\n

<\/span> autor: Raiju<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: flixo<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n

<\/span><\/div>\n

<\/span><\/div>\n
PS: po\u010d\u00edtejte te\u010f n\u011bjakou dobu s t\u00edm, \u017ee d\u00edly budou nejsp\u00ed\u0161 jen jednou za \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed, flixo m\u00e1 spoustu u\u010den\u00ed, tak\u017ee to sotva st\u00edh\u00e1. J. :o)<\/span><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Raiju P\u0159\u00edb\u011bh P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o v\u0161em, \u010d\u00edm jsem cht\u011bl b\u00fdt.P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem o v\u0161em – o mn\u011b, o tob\u011b a o mn\u011b.Tohle je p\u0159\u00edb\u011bh m\u00e9ho \u017eivota – tohle jsou l\u017ei, kter\u00e9 jsem vytvo\u0159il. song: The Story – 30 Seconds To Mars Nevzpom\u00ednal<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[518],"tags":[],"class_list":["post-5499","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-obloquy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5499","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5499"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5499\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5499"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5499"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5499"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}