{"id":55,"date":"2019-08-26T12:30:00","date_gmt":"2019-08-26T11:30:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=50"},"modified":"2019-08-26T12:30:00","modified_gmt":"2019-08-26T11:30:00","slug":"from-the-inside-out-33-2-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2019\/08\/26\/from-the-inside-out-33-2-2\/","title":{"rendered":"From the inside out 33. (2\/2)"},"content":{"rendered":"
autor: fyredancer<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Policista se zastavil a rozhl\u00e9dl se po \u010dek\u00e1rn\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u00fdm zp\u016fsobem jako p\u0159edt\u00edm l\u00e9ka\u0159. Z vys\u00edla\u010dky na jeho opasku zapraskalo p\u00e1r statick\u00fdch kovov\u00fdch slov, a pak vzhl\u00e9dl p\u0159\u00edmo k n\u011bmu. „Vy jste tady s t\u00edm klukem, kter\u00fd byl napaden?“<\/div>\n
„J\u00e1… jo.“ Tom kr\u00e1tce odvr\u00e1til pohled, potla\u010dil moment\u00e1ln\u00ed nepokoj nad pohledem, kter\u00fd mu policista v\u011bnoval. Jedin\u00e9 chv\u00edle, kdy se on s\u00e1m pot\u00fdkal se z\u00e1konem, byly v podob\u011b pokut za rychlost. M\u011bl v sob\u011b ten v\u0161eobecn\u00fd pocit ned\u016fv\u011bry k z\u00e1konu jako v\u0161ichni mlad\u00ed. Co pro n\u011bj policie kdy ud\u011blala?<\/div>\n
„Poj\u010fme se p\u0159esunout sem, ano?“ Policista pokynul k neobsazen\u00e9mu rohu \u010dek\u00e1rny.<\/div>\n
Tom se kr\u00e1tce ohl\u00e9dl ke kyvadlov\u00fdm dve\u0159\u00edm pohotovosti, a pak se roze\u0161el. Bill byl vzh\u016fru, ale on nem\u011bl dovoleno tam b\u00fdt. Co by pro n\u011bj mohl v tuto chv\u00edli ud\u011blat? Nemohl vyplnit formul\u00e1\u0159e pro poji\u0161\u0165ovnu, nem\u011bl pravomoc rodi\u010de. P\u0159iznej si to, Kaulitzi, nev\u011bd\u011bl bys, co d\u011blat nebo co \u0159\u00edkat. Nemohl by ses ho dotknout.<\/em><\/div>\n
\n

„Jsem d\u016fstojn\u00edk Blake. Jak se jmenujete?“<\/p><\/div>\n

„Tom Kaulitz.“<\/div>\n
„M\u016f\u017eete mi \u0159\u00edct, co se stalo?“ Policista byl pevn\u011b stav\u011bn\u00fd, o n\u011bkolik centimetr\u016f vy\u0161\u0161\u00ed a tak\u00e9 \u0161ir\u0161\u00ed v ramenou. Jeho poko\u017eka byla sn\u011bd\u00e1 a rysy nev\u00fdrazn\u00e9, m\u011bl hranatou \u010delist, byl hladce oholen\u00fd a v\u0161emi zp\u016fsoby pr\u016fm\u011brn\u00fd. P\u0159esn\u011b materi\u00e1l pro policii, rozhodl se Tom. Byl upraven\u00fd a jeho postava se je\u0161t\u011b nevytvarovala do tlou\u0161t\u00edka ve st\u0159edn\u00edm v\u011bku. Zat\u00edmco se oto\u010dil k Tomovi, vyt\u00e1hl si zpoza opasku pap\u00edr a pero.<\/div>\n
„M\u016fj p\u0159\u00edtel,“ \u0159ekl Tom ti\u0161e a shroma\u017e\u010foval vzpom\u00ednky, kter\u00e9 se b\u011bhem cel\u00e9ho ve\u010dera pomalu rozpadaly. „Vr\u00e1til jsem se z obchodu a dve\u0159e byly otev\u0159en\u00e9. Byl hned za nimi na podlaze a zml\u00e1cen\u00fd. Ehm. Dost zle. Doktor \u0159\u00edkal, \u017ee m\u00e1 ot\u0159es mozku a…“ Tom se odml\u010del a polkl. Krev na jeho tv\u00e1\u0159i, jedno oko cel\u00e9 zalit\u00e9. Opuchliny kolem natr\u017een\u00e9 k\u016f\u017ee, napuchl\u00fd ret, zvuk jeho dechu vzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed se ve vzduchu. „N\u011bkdo p\u0159i\u0161el a zml\u00e1til ho. Musel odej\u00edt t\u011bsn\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e jsem se vr\u00e1til, j\u00e1 nev\u00edm.“<\/div>\n
„Chcete se posadit?“ Zeptal se ho d\u016fstojn\u00edk zamy\u0161len\u011b.<\/div>\n
Tom zpevnil sev\u0159en\u00ed sv\u00fdch lokt\u016f. „Ne. Je mi to jedno. J\u00e1… bo\u017ee.“ Znovu se zhluboka nadechl. Dr\u017eel ta\u0161ky, dokud nep\u0159i\u0161el ke dve\u0159\u00edm, uv\u011bdomil si, \u017ee jsou otev\u0159en\u00e9, a spat\u0159il, co je uvnit\u0159. „Nebyl jsem pry\u010d moc dlouho. J\u00e1, nem\u016f\u017eu ani uv\u011b\u0159it…“<\/div>\n
<\/div>\n
\n
D\u016fstojn\u00edk ho p\u0159eru\u0161il. „Bylo n\u011bco ukradeno?“<\/div>\n
„Huh?“ Tom p\u0159i ot\u00e1zce zamrkal. „Ne, nemysl\u00edm si.“ Uva\u017eoval nad tou ot\u00e1zkou. Od dve\u0159\u00ed byla vid\u011bt spousta drah\u00e9ho vybaven\u00ed. „Laptop, po\u010d\u00edta\u010de, stereo, DVD p\u0159ehr\u00e1va\u010d, my, toti\u017e m\u00ed spolubydl\u00edc\u00ed a j\u00e1 m\u00e1me p\u00e1r docela hezk\u00fdch v\u011bc\u00ed a nic z toho nechyb\u011blo.“<\/div>\n
Pero se pohybovalo po pap\u00ed\u0159e rychle a \u0161kr\u00e1bav\u011b. „V kolik hodin se to stalo?“<\/div>\n
Tom se pod\u00edval na hodinky a dostal dal\u0161\u00ed \u0161ok. Bylo kolem druh\u00e9 hodiny rann\u00ed. „Asi ve dvan\u00e1ct t\u0159icet, mysl\u00edm. Jo, p\u0159i\u0161li jsme dom\u016f z pr\u00e1ce chv\u00edli p\u0159ed p\u016flnoc\u00ed, tak\u017ee…“<\/div>\n
„A jak\u00e9 je jm\u00e9no ob\u011bti?“<\/div>\n
„Bill. Bill Tr\u00fcmper. Jeho rodi\u010de jsou te\u010f s n\u00edm.“ Tomovy nehty se zaryly do k\u016f\u017ee jeho dlan\u00ed.<\/div>\n
D\u016fstojn\u00edk se zastavil. „Omlouv\u00e1m se, ale \u0159ekl jste p\u0159\u00edtel, tak\u017ee je gay, spr\u00e1vn\u011b?“<\/div>\n
„Ano.“<\/div>\n
Pero se znovu dalo do pohybu. „Tak\u017ee nic nebylo ukradeno. M\u00e1 n\u011bjak\u00e9 nep\u0159\u00e1tele?“<\/div>\n
\n

Tom za\u0165al \u010delist. Ve t\u0159pytiv\u00e9m sv\u011btle klubu se Bill pohyboval proti n\u011bmu v okruhu jeho n\u00e1ru\u010de. Aaron Fosmark se p\u0159ibl\u00ed\u017eil, protla\u010dil se k baru, ty drinky, ten podez\u0159el\u00fd nedostatek protest\u016f od barmana, ten okam\u017eik, kdy v\u011bd\u011bl, \u017ee by Aaronovi jednu vrazil. „Aaron,“ zasy\u010del Tom vztekle. „Vedouc\u00ed sm\u011bny v na\u0161em obchod\u011b. Dvakr\u00e1t Billa n\u011bkam pozval, u\u017e d\u00e1vno. Byl… choval se jako blbec ke v\u0161em ostatn\u00edm v obchod\u011b, ale kdy\u017e jsme se j\u00e1 a Bill dali dohromady, za\u010dal b\u00fdt… hor\u0161\u00ed.“ Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel o dohod\u011b zachov\u00e1n\u00ed d\u016fv\u011brnosti a o tom, zda se v\u00fdpov\u011b\u010f policistovi po\u010d\u00edtala jako poru\u0161en\u00ed p\u0159edpis\u016f obchodu.<\/p><\/div>\n

„Stalo se v ned\u00e1vn\u00e9 dob\u011b n\u011bco, co mohlo vyvolat n\u00e1siln\u00e9 chov\u00e1n\u00ed?“<\/div>\n
„Jo.“ Tom znovu polkl. „Aaron dostal v\u010dera pad\u00e1ka.“<\/div>\n
D\u016fstojn\u00edk k n\u011bmu vzhl\u00e9dl a zapsal si to.<\/div>\n
„V\u00edc ne\u017e to,“ pokra\u010doval Tom, „uk\u00e1zal se v klubu, kam jsme \u0161li p\u0159edev\u010d\u00edrem ve\u010der. On…“ Byli od sebe jen centimetry. To, jak se d\u00edval na Billa, pak na Toma, hladov\u011b, vztekle, pak je n\u00e1sledoval na ulici. „Jako vedouc\u00ed sm\u011bny by m\u011bl p\u0159\u00edstup k osobn\u00edm z\u00e1znam\u016fm. Mohl si vyhledat mou adresu.“<\/div>\n
\n

Pero \u0161kr\u00e1balo po pap\u00ed\u0159e a d\u016fstojn\u00edk pozvedl obo\u010d\u00ed. „Tak\u017ee noc p\u0159ed t\u00edm incidentem v\u00e1s sledoval.“<\/p><\/div>\n

„Jo.“ Tom za\u0165al ruce po stran\u00e1ch. „Cht\u011bl jsem podat st\u00ed\u017enost u mana\u017eerky na\u0161eho obchodu na obt\u011b\u017eov\u00e1n\u00ed, ale v\u010dera tam nebyla.“<\/div>\n
„A pro\u010d jste nezavolal policii?“<\/div>\n
Tom ud\u011blal krok vzad. „D\u011bl\u00e1te si legraci?“ Rozesm\u00e1l se. „Policii? Ve skute\u010dnosti nic neud\u011blal, nic, co bych mohl dok\u00e1zat. Co bych asi tak m\u011bl ud\u011blat, zavolat a \u0159\u00edct, \u017ee se uk\u00e1zal v tom sam\u00e9m klubu a \u0159ekl n\u011bjak\u00e9 o\u0161kliv\u00e9 v\u011bci?“<\/div>\n
„Jist\u011b. Omluv\u00edte m\u011b?“ Policista ustoupil a vyt\u00e1hl si z opasku vys\u00edla\u010dku. „M\u011bli bychom vyslat n\u011bjak\u00e9 mu\u017ee do t\u00e9 oblasti, zjistit, jestli se n\u011bkdo zdr\u017euje kolem. Va\u0161e adresa?“<\/div>\n
Tom mu ji nadiktoval. Oto\u010dil se, aby p\u0159ejel pohledem po p\u016flkruhu \u017eidl\u00ed v \u010dek\u00e1rn\u011b, televizi, kterou n\u011bkdo zapnul, ale nikdo u n\u00ed nesed\u011bl, dvojit\u00e9 dve\u0159e na druh\u00e9 stran\u011b m\u00edstnosti, kter\u00e9 se znovu daly do pohybu. Alan Tr\u00fcmper jimi pro\u0161el a vypadal ztracen\u011b a rozru\u0161en\u011b.<\/div>\n
\n

D\u016fstojn\u00edk se dotkl jeho pa\u017ee a Tom sebou trhnul.<\/p><\/div>\n

„Omlouv\u00e1m se. Poslouchejte, \u017ee je ob\u011b\u0165 gay, jsem si nechal potvrdit proto, abych zahrnul mo\u017enost, \u017ee to mohl b\u00fdt zlo\u010din z nen\u00e1visti. Jak jste \u0159ekl, nic nebylo ukradeno.“<\/div>\n
„Ne,“ \u0159ekl Tom pomalu a znovu si zalo\u017eil ruce. „Tam… po\u010dkat. Je tady je\u0161t\u011b jeden kluk, m\u016fj spolubydl\u00edc\u00ed. Jack. On…“ Kolik toho Jack v\u010dera ve\u010der sly\u0161el s n\u00edm a s Kerri v hale? Bylo to hned po jeho posledn\u00edm v\u00fdbuchu. Zasran\u00ed teplou\u0161i, s t\u00edmhle se nepot\u0159ebuju vypo\u0159\u00e1d\u00e1vat – ne v m\u00e9m vlastn\u00edm zatracen\u00e9m byt\u011b.<\/em><\/div>\n
D\u016fstojn\u00edk se oto\u010dil se z\u00e1pisn\u00edkem v ruce. „V\u00e1\u0161 spolubydl\u00edc\u00ed?“<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm.“ Tom si promnul zadn\u00ed \u010d\u00e1st krku. „Nev\u00edm, kdo by mu mohl takhle moc ubl\u00ed\u017eit. Ale Jack je homofob a kret\u00e9n, a \u0159\u00edkal o Billovi sra\u010dky od chv\u00edle, kdy jsem ho poprv\u00e9 p\u0159ivedl dom\u016f.“<\/div>\n
„Ch\u00e1pu.“ D\u016fstojn\u00edk zav\u0159el z\u00e1pisn\u00edk a ulo\u017eil si ho za opasek. „P\u0159ed\u00e1m va\u0161e prohl\u00e1\u0161en\u00ed detektivovi a mezit\u00edm, tady je moje vizitka. Pros\u00edm, kontaktujte m\u011b, pokud si je\u0161t\u011b na n\u011bco vzpomenete.“<\/div>\n
\n

Tom p\u0159ijal vizitku a znovu se ohl\u00e9dl p\u0159es rameno. Alan Tr\u00fcmper st\u00e1l uprost\u0159ed \u010dek\u00e1rny a mnul si ruce. Pak se oto\u010dil a pod\u00edval se p\u0159\u00edmo na n\u011bj, ne\u017e se k n\u011bmu po chv\u00edli zav\u00e1h\u00e1n\u00ed roze\u0161el.<\/p><\/div>\n

„D\u016fstojn\u00edku, co se bude d\u00edt ohledn\u011b \u00fatoku na m\u00e9ho syna?“<\/div>\n
„Vy jste pan Tr\u00fcmper? J\u00e1 jsem d\u016fstojn\u00edk Blake.“ Policista nap\u0159\u00e1hl ruku a Alan ji p\u0159ijal.<\/div>\n
„Tome,“ \u0159ekl mu Alan, t\u00e9m\u011b\u0159 se p\u0159itom setkal s jeho pohledem. „Bill se po tob\u011b pt\u00e1. Nechce b\u00fdt p\u0159em\u00edst\u011bn na b\u011b\u017en\u00e9 nemocni\u010dn\u00ed l\u016f\u017eko, dokud t\u011b neuvid\u00ed a“ – Alan se odml\u010del a polkl – „dokud se nep\u0159esv\u011bd\u010d\u00ed, \u017ee jsi v po\u0159\u00e1dku. Je to druh\u00fd pokoj vlevo, okay?“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Tom na chvilku zav\u00e1hal a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad rozhovorem, kter\u00fd k tomuto rozhodnut\u00ed vedl. Dokonce i Alan byl p\u0159emo\u017een zmaten\u00fdm instinktem chr\u00e1nit sv\u00e9ho syna, tak\u017ee nechat Toma nav\u0161t\u00edvit jej u postele… „D\u011bkuju,“ \u0159ekl ti\u0161e.<\/div>\n
Alan p\u0159ik\u00fdvl. Kdy\u017e je Tom opou\u0161t\u011bl, mu\u017e se znovu ptal, jak\u00e9ho druhu spravedlnosti se jeho syn do\u010dk\u00e1.<\/div>\n
\n

Dvojit\u00e9 dve\u0159e se pod jeho rukou otev\u0159ely a Tom jimi pro\u0161el za nesporn\u00fdch pochybnost\u00ed, uva\u017eoval, zda Alan Tr\u00fcmper n\u011bco \u0159ekl sest\u0159e ve slu\u017eb\u011b. Na chodb\u011b bylo chladno, v\u0161iml si, c\u00edtil se nete\u010dn\u011b, a z\u00e1rove\u0148 na pokraji rozpadnut\u00ed se na kousky. Znovu vid\u011bt Billa bylo d\u016fkazem toho, \u017ee tato p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e1 noc pokra\u010dovala a \u017e\u00e1dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed sp\u00e1nku jej nemohlo probudit na druh\u00e9 stran\u011b t\u00e9to skute\u010dnosti.<\/p><\/div>\n

Druh\u00fd pokoj nalevo, \u0159ekl Bill\u016fv otec, a on se zastavil v otev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00edch s reflexn\u00edm sev\u0159en\u00edm \u017ealudku, proto\u017ee p\u0159ed dv\u011bma hodinami to byly jeho dve\u0159e, a Bill tam byl tak\u00e9, a tak to v\u0161echno za\u010dalo. S trochou rozpa\u010ditosti zaklepal na r\u00e1m dve\u0159\u00ed.<\/div>\n
„D\u00e1le,“ \u0159ekl hlas, tlumen\u00fd a zkreslen\u00fd.<\/div>\n
„To jsem j\u00e1.“ Tom obe\u0161el r\u00e1m dve\u0159\u00ed a potla\u010dil zalap\u00e1n\u00ed po dechu. „Panebo\u017ee.“<\/div>\n
Prvn\u00ed v\u011bc, kterou uvid\u011bl, byly Billovy o\u010di uprost\u0159ed napuchnut\u00e9ho obli\u010deje slibuj\u00edc\u00edho mod\u0159iny. Kdy\u017e jeho vlastn\u00ed o\u010di v\u0161e vst\u0159ebaly, spat\u0159il cel\u00fd obraz od o\u010d\u00ed sm\u011brem k b\u00edl\u00fdm pruh\u016fm n\u00e1plast\u00ed um\u00edst\u011bn\u00fdch p\u0159es men\u0161\u00ed \u0159ezy rozpt\u00fdlen\u00e9 po jeho tv\u00e1\u0159i. Av\u0161ak na lev\u00e9 stran\u011b jeho hlavy…<\/div>\n
„Vypad\u00e1m tak hrozn\u011b?“ \u0158ekl Bill pomalu s p\u0159ehnanou pe\u010dlivost\u00ed. „M\u00e1ma za\u010dala bre\u010det.“<\/div>\n
„Tvoje vlasy.“ Tomova ruka se nedobrovoln\u011b pohnula k jeho vlastn\u00ed hlav\u011b, u\u017easle. „Bille, oni ti ost\u0159\u00edhali vlasy.“<\/div>\n
\n

Billova vlastn\u00ed ruka zam\u00ed\u0159ila ke stran\u011b jeho hlavy na zubat\u00fd h\u0159bet \u010dern\u00fdch steh\u016f na a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 b\u00edl\u00e9 k\u016f\u017ei t\u011bsn\u011b nad jeho lev\u00fdm uchem. „J\u00e1 v\u00edm. Museli se ujistit, \u017ee to zran\u011bn\u00ed nen\u00ed je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, \u0159\u00edkal doktor, a pak to museli za\u0161\u00edt.“ Jeho lev\u00e9 oko bylo tak otekl\u00e9, a\u017e bylo t\u00e9m\u011b\u0159 zav\u0159en\u00e9, ale krev z jeho obli\u010deje byla z v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti pry\u010d, a\u010dkoliv byl st\u00e1le bled\u00fd. „\u0158ekli mi, \u017ee tahle r\u00e1na mi zp\u016fsobila ot\u0159es mozku, nejsp\u00ed\u0161 to byla ta \u00fapln\u011b prvn\u00ed, proto\u017ee si nepamatuju, co se stalo. Nikdy p\u0159edt\u00edm jsem nem\u011bl ot\u0159es mozku.“ Mluvil ospale a pon\u011bkud nez\u0159eteln\u011b.<\/p><\/div>\n

„Vyd\u011bsil jsi m\u011b.“ Tom p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e k posteli a v\u011bd\u011bl, \u017ee hr\u016fza, kter\u00e1 jej d\u0159\u00edve naplnila, je\u0161t\u011b neode\u0161la, ne \u00fapln\u011b. Pohled na Billa ji znovu vr\u00e1til. „Omlouv\u00e1m se.“<\/div>\n
„Za co?“ O\u010di byly nam\u00ed\u0159eny jeho sm\u011brem, ale Bill se nezd\u00e1l b\u00fdt \u00fapln\u011b p\u0159\u00edtomen. Ruka se nat\u00e1hla sm\u011brem k n\u011bmu a Tom ji v reflexu zachytil, o\u010dima sk\u00e1kal mezi ost\u0159\u00edhan\u00fdm sp\u00e1nkem a studenou rukou v t\u00e9 jeho. „Taky jsem byl vyd\u011b\u0161en\u00fd. Kdy\u017e jsem se probudil a nev\u011bd\u011bl, co se d\u011bje, myslel jsem si – myslel jsem si, \u017ee jsi taky zran\u011bn\u00fd.“<\/div>\n
„J\u00e1 jsem v po\u0159\u00e1dku.“ Tom ost\u0159e polkl. Jak bych mohl b\u00fdt v po\u0159\u00e1dku? „Tvoje vlasy…“ Bylo to nejsp\u00ed\u0161 hloup\u00e9, prolet\u011blo mu mysl\u00ed. Bill m\u011bl ot\u0159es mozku a vypadal, jako by ho napadl n\u011bjak\u00fd gang, ale jeho o\u010di se st\u00e1le vracely k tomu hol\u00e9mu m\u00edstu nad Billov\u00fdm uchem, k m\u00edstu, kde z n\u011bj mohl uniknout jeho \u017eivot. Bill si je nech\u00e1val nar\u016fst u\u017e tak dlouho. Vypadaly n\u00e1dhern\u011b.<\/div>\n
\n

N\u011bkdo Billa dostal z jeho pot\u0159\u00edsn\u011bn\u00e9ho oble\u010den\u00ed a do nemocni\u010dn\u00edch \u0161at\u016f, b\u00edl\u00e9 ko\u0161ile, ze kter\u00e9 mu tr\u010dela t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00e1 stehna. Zbytek jeho vlas\u016f byl voln\u011b sta\u017een z obli\u010deje a sv\u00e1z\u00e1n. A na\u0161t\u011bst\u00ed n\u011bkdo – mo\u017en\u00e1 sestra – umyla v\u00edce ne\u017e jen jeho tv\u00e1\u0159. Tom se rozhl\u00e9dl po m\u00edstnosti a p\u0159em\u00fd\u0161lel, kam se to oble\u010den\u00ed pod\u011blo. On by ho sp\u00e1lil.<\/p><\/div>\n

„To byla druh\u00e1 v\u011bc, kterou m\u00e1ma \u0159ekla,“ \u0159ekl Bill, koutek \u00fast se mu pozvedl a on sebou trhnul. „Zase to naroste.“<\/div>\n
„J\u00e1 – j\u00e1 v\u00edm.“ Tomovi bylo \u0161patn\u011b od \u017ealudku, ale bylo to v\u00edc ne\u017e jen to. V\u00e1\u017en\u011b tam nebylo nic, co by mohl ud\u011blat. „J\u00e1 – je mi to tak l\u00edto. Kde je v\u016fbec tvoje m\u00e1ma, Bille?“<\/div>\n
„\u0160la-“ Bill v\u00e1gn\u011b m\u00e1vl rukou. „\u0160la pro n\u011bco k pit\u00ed.<\/div>\n
Tom se p\u0159inutil k \u00fasm\u011bvu. „Te\u010f bych si dal n\u011bco siln\u00e9ho. Nebo kafe.“ Dr\u017eel Billa za ruku a sna\u017eil se ned\u00edvat znovu na jeho vlasy.<\/div>\n
„Nesn\u00e1\u0161\u00ed\u0161 k\u00e1vu,“ \u0159ekl Bill a stiskl mu prsty.<\/div>\n
Tom se ani nemohl zasm\u00e1t. „Pot\u0159ebuju kofein a pochybuju, \u017ee tady maj\u00ed anglick\u00fd \u010daj.“<\/div>\n
„Spr\u00e1vn\u011b, u\u017e je pozd\u011b…“ Bill se pohnul proti sv\u00e9mu vzp\u0159\u00edmen\u00e9mu pol\u0161t\u00e1\u0159i a znovu sebou trhnul. „Mus\u00edm tu z\u016fstat. Mus\u00ed m\u011b ka\u017edou hodinu budit a r\u00e1no mi ud\u011blat CT.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm…“ zopakoval Tom ti\u0161e a c\u00edtil v tom v\u00edc ne\u017e jen noc rozpadaj\u00edc\u00ed se na kousky. Budou tam policejn\u00ed d\u016fstojn\u00edci, v\u00edc ne\u017e jen jeden, a telefonn\u00ed hovor do obchodu, a nejsp\u00ed\u0161 v\u00edc ne\u017e jen jeden do kancel\u00e1\u0159\u00ed profesor\u016f nebo d\u011bkanovi, ale pr\u00e1v\u011b te\u010f \u0161la norm\u00e1lnost rozvrhu mimo n\u011b. „Chce\u0161-„<\/div>\n
\n

Chce\u0161, abych se vr\u00e1til z\u00edtra, zeptal by se, ale znal Billovu odpov\u011b\u010f, a z\u00e1rove\u0148 i to, \u017ee jeho vlastn\u00ed mo\u017enosti k tomu rozhodnut\u00ed nez\u00e1visely v\u016fbec na n\u011bm. Z\u00edtra bude Bill nejsp\u00ed\u0161 propu\u0161t\u011bn, pokud nenastane to o\u0161kliv\u00e9 slovo – komplikace. Bude doma a v bezpe\u010d\u00ed a Claire Tr\u00fcmperov\u00e1 jej bude cht\u00edt udr\u017eet v izolaci po dlouhou dobu, a to hlavn\u011b p\u0159ed t\u00edm nejz\u00e1porn\u011bj\u0161\u00edm vlivem – Tomem.<\/p><\/div>\n

Na okraji jeho vid\u011bn\u00ed se n\u011bkdo uk\u00e1zal ve dve\u0159\u00edch. „Co ty tady d\u011bl\u00e1\u0161?“ Clai\u0159in hlas byl tich\u00fdm zavr\u010den\u00edm. Tom se pomalu oto\u010dil a jednou stiskl Billovy prsty, ne\u017e je pustil. Mo\u017en\u00e1 m\u011bla pravdu, koneckonc\u016f, tohle by se ur\u010dit\u011b nestalo, pokud by \u0161el Bill z pr\u00e1ce rovnou dom\u016f, pokud by se nikdy nedal dohromady s Tomem, pokud by v\u016fbec nikdy v ni\u010dem nezariskoval.<\/div>\n
Co na tom bylo dobr\u00e9ho?<\/div>\n
\n

„Mami,“ za\u010dal Bill.<\/p><\/div>\n

„Ne, na n\u011bco jsem se ptala! Tome, dala jsem velmi jasn\u011b najevo, \u017ee nem\u00e1\u0161 m\u00e9 svolen\u00ed-„<\/div>\n
„V\u00e1\u0161 man\u017eel,“ p\u0159eru\u0161il ji Tom. „Pan Tr\u00fcmper za mnou p\u0159i\u0161el a dal mi v\u011bd\u011bt, \u017ee m\u011b Bill chce vid\u011bt, ne\u017e ho p\u0159est\u011bhuj\u00ed nahoru.“<\/div>\n
Claire sev\u0159ela rty. „U\u017e jsi ho vid\u011bl. Te\u010f odejdi.“<\/div>\n
„Mami, nev\u00edm, co si mysl\u00ed\u0161, \u017ee s t\u00edm m\u00e1 Tom spole\u010dn\u00e9ho, ale to u\u017e sta\u010d\u00ed, j\u00e1 ne-„<\/div>\n
„To je v po\u0159\u00e1dku.“ Tom se nap\u0159\u00edmil v ramenou a vypnul hru\u010f. Kr\u00e1tce pohl\u00e9dl na Billa a setkal se s jeho napuchl\u00fdma hn\u011bd\u00fdma o\u010dima, ne\u017e se oto\u010dil. „Chci, abys na sebe dal pozor, Bille, a nijak se nenam\u00e1hej. M\u00e1 pravdu, nen\u00ed tady nic moc, co bych mohl ud\u011blat. Dobrou noc.“<\/div>\n
„Dobrou noc…“ Ozvala se bez\u00fat\u011b\u0161n\u00e1 ozv\u011bna z nemocni\u010dn\u00edho l\u016f\u017eka, ale tentokr\u00e1t se Tom nemohl ohl\u00e9dnout. Pokud si Claire cht\u011bla myslet, \u017ee to byla jeho vina, tak a\u0165. On s\u00e1m u\u017e na sebe h\u00e1zel dostatek viny.<\/div>\n
Kdy\u017e kolem n\u00ed pro\u0161el, v\u0161iml si n\u011b\u010deho na kovov\u00e9m stolku vedle dve\u0159\u00ed. Prsty mu vylet\u011bly a on to uchopil, ne\u017e si nacpal ob\u011b ruce do kapes a zam\u00ed\u0159il na chodbu.<\/div>\n
\n

Claire ho n\u00e1sledovala.<\/p><\/div>\n

„Pod\u00edvejte,“ \u0159ekl Tom a dr\u017eel sv\u016fj hlas tich\u00fd s \u00factou k pacient\u016fm, konkr\u00e9tn\u011b k jednomu. „U\u017e jste sv\u00e9 pocity jasn\u011b vyj\u00e1d\u0159ila-„<\/div>\n
„No, tak aby byly k\u0159i\u0161\u0165\u00e1lov\u011b jasn\u00e9,“ \u0159ekla Claire a postoupila. Ta \u017eena byla t\u00e9m\u011b\u0159 o p\u016fl hlavy men\u0161\u00ed, ale i tak se j\u00ed da\u0159ilo se nad n\u00edm pov\u00fd\u0161it. Jeden p\u011bst\u011bn\u00fd nehet uk\u00e1zal jeho sm\u011brem, ale nep\u0159ibl\u00ed\u017eil se k n\u011bmu. „Bill nikdy nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 probl\u00e9my, dokud ses neuk\u00e1zal. Mo\u017en\u00e1 si mysl\u00ed\u0161, \u017ee v\u00ed\u0161, co je pro n\u011bho nejlep\u0161\u00ed. ale j\u00e1 jsem jeho matka. A tv\u016fj… tv\u016fj \u017eivotn\u00ed styl nen\u00ed v\u011bc, kter\u00e9 mus\u00ed b\u00fdt pr\u00e1v\u011b te\u010f vystaven. Je to bystr\u00fd chlapec se sv\u011btlou budoucnost\u00ed, a… a jestli ti na n\u011bm z\u00e1le\u017e\u00ed, bude\u0161 se dr\u017eet d\u00e1l.“ Ost\u0159e se nadechla a zn\u011blo to jako potla\u010den\u00fd vzlyk. Jej\u00ed o\u010di byly st\u00e1le na pokraji potla\u010dovan\u00e9ho pl\u00e1\u010de.<\/div>\n
Tom se tak\u00e9 nadechl, pomalu a snadno. Ten p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd pocit zes\u00edlil, bolest pod jeho hrudn\u00ed kost\u00ed se zv\u011bt\u0161ovala a v\u011bd\u011bl, \u017ee mu tv\u00e1\u0159 zkamen\u011bla. „Ten v\u00e1\u0161 bystr\u00fd chlapec je mu\u017e, kter\u00fd m\u016f\u017ee d\u011blat sv\u00e1 vlastn\u00ed rozhodnut\u00ed,“ za\u010dal, st\u00e1le naprosto v\u00e1\u017en\u00fd. O\u010di mu sklouzly k otev\u0159en\u00fdm dve\u0159\u00edm a zp\u00e1tky ke Claire.<\/div>\n
\n

Jej\u00ed nosn\u00ed d\u00edrky se roz\u0161\u00ed\u0159ily. „Tohle rozhodnut\u00ed d\u011bl\u00e1m za n\u011bj. Po\u0159\u00e1d bydl\u00ed doma a ty tam nejsi v\u00edtan\u00fd.“<\/p><\/div>\n

„A\u0165 u\u017e \u017eije doma nebo ne-„<\/div>\n
„Sestra \u0161la pro soupravu k prohl\u00eddce p\u0159\u00edpadn\u00e9ho zn\u00e1siln\u011bn\u00ed, rozum\u00ed\u0161?“ Nyn\u00ed se Claire znovu pohnula a rukou sev\u0159ela jeho pa\u017ei se silou spravedliv\u00e9ho hn\u011bvu. „On si nic nepamatuje, tak\u017ee cht\u011bj\u00ed zjistit, jestli byl zn\u00e1siln\u011bn\u00fd. A j\u00e1 u\u017e t\u011b nechci nikde pobl\u00ed\u017e n\u011bj.“<\/div>\n
„Ach.“ Dech se mu zasekl v hrdle. Oto\u010dil se a zam\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm. Opravdu tam nebylo nic, co by je\u0161t\u011b mohl \u0159\u00edct. Jeho \u017eivotn\u00ed styl zp\u016fsobil, \u017ee Billa n\u011bkdo zml\u00e1til. Jeho \u017eivotn\u00ed styl…<\/div>\n
Tom vy\u0161el z chodby, cel\u00e1 pohotovost podivn\u011b p\u00e1chla, a pokra\u010doval v pohybu, dokud nedos\u00e1hl temnoty p\u0159eru\u0161en\u00e9 venkovn\u00edmi jasn\u00fdmi sv\u011btly, a zat\u00e1pal po mobiln\u00edm telefonu. Jestli Claire cokoliv \u0159ekla jeho vzdaluj\u00edc\u00edm se z\u00e1d\u016fm, on to nev\u011bd\u011bl. V tu chv\u00edli by r\u00e1d pokra\u010doval v pohybu, dokud nebude pry\u010d ze \u010dtvrti lemuj\u00edc\u00ed kopce, pry\u010d z cel\u00e9ho Portlandu.<\/div>\n
N\u011bkdy nez\u00e1le\u017eelo na tom, jak moc jste n\u011bkoho milovali. Nebylo tam nic, co by mohl ud\u011blat.<\/p>\n

autor: fyredancer<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: fyredancer Policista se zastavil a rozhl\u00e9dl se po \u010dek\u00e1rn\u011b t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u00fdm zp\u016fsobem jako p\u0159edt\u00edm l\u00e9ka\u0159. Z vys\u00edla\u010dky na jeho opasku zapraskalo p\u00e1r statick\u00fdch kovov\u00fdch slov, a pak vzhl\u00e9dl p\u0159\u00edmo k n\u011bmu. „Vy jste tady s t\u00edm klukem, kter\u00fd byl napaden?“ „J\u00e1…<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[713],"tags":[],"class_list":["post-55","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-from-the-inside-out"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/55","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=55"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/55\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=55"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=55"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=55"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}