{"id":5512,"date":"2012-12-16T18:00:00","date_gmt":"2012-12-16T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5496"},"modified":"2012-12-16T18:00:00","modified_gmt":"2012-12-16T17:00:00","slug":"lachrymose-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/12\/16\/lachrymose-10\/","title":{"rendered":"Lachrymose 10."},"content":{"rendered":"
<\/a>autor: Raiju<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
22. srpna – 13:42<\/p>\n

<\/strong> „Bo\u017ee\u2026“ Georg\u016fv \u0161epot sotva dol\u00e9hal k jeho vlastn\u00edm u\u0161\u00edm. Ne\u010dekal, \u017ee ho Bill usly\u0161\u00ed. „Bo\u017ee, nenech n\u00e1s tu zem\u0159\u00edt.“ Horko jeho dechu proti zp\u011bv\u00e1kovu \u010delu vytvo\u0159ila na jeho jazyku slab\u00e9 vlhko, ale ne dost na to, aby mohl polknout. Tolik to bolelo. Nebylo tu nic ne\u017e bolest. Bolest a ticho panovaly, zat\u00edmco se nakl\u00e1n\u011bl nad obli\u010dejem kamar\u00e1da a d\u00edval se na zp\u011bv\u00e1kovy zav\u0159en\u00e9 o\u010di. Pod v\u00ed\u010dky se Billovy o\u010di p\u0159estaly h\u00fdbat ve snu, ale pomal\u00e9 slab\u00e9 v\u00fddechy Georgovi dokazovaly, \u017ee st\u00e1le \u017eije. Ale nevydr\u017e\u00ed u\u017e dlouho\u2026 „Nenech n\u00e1s tu um\u0159\u00edt.“<\/div>\n

Otla\u010den\u00e1 ruka jemn\u011b stiskla r\u00e1nu, na kter\u00e9 le\u017eelo Georgovo triko, Bill ti\u0161e zast\u00e9nal, ale nic v\u00edc. Na chv\u00edli tam ruku dr\u017eel, c\u00edtil horko, v\u011bt\u0161\u00ed horko, ne\u017e kter\u00e9 tu bylo p\u0159ed chv\u00edl\u00ed. Bill m\u011bl hore\u010dku, ale jeho t\u011blo bylo a\u017e moc dehydratovan\u00e9 na to, aby se potil, a\u017e moc slab\u00e9 na to, aby se t\u0159\u00e1sl. Georg na tohle nemohl myslet, bylo mu \u0161patn\u011b poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e ho to napadlo, \u017ee bude muset Tomovi \u0159\u00edct, \u017ee jeho bratr\u2026 NE. Ne, oni se dostanou ven. Nem\u016f\u017eou tady um\u0159\u00edt.<\/p>\n

Jeho ruka, ji\u017e m\u011bl propletenou s Billov\u00fdmi zakrv\u00e1cen\u00fdmi prsty, se trochu sev\u0159ela, vy\u010derpan\u00e9 zelen\u00e9 o\u010di vzhl\u00e9dly. Ten mal\u00fd otvor sv\u011btla mu vadil, sm\u00e1l se jejich utrpen\u00ed. Bill pot\u0159eboval pomoc. Pot\u0159eboval ji u\u017e p\u0159ed n\u011bkolika dny, ale te\u010f u\u017e byl jen minuty nebo vte\u0159iny od smrti, a sed\u011bt tady nepom\u016f\u017ee ani jednomu z nich. Kdy\u017e pomoc nev\u011bd\u011bla, \u017ee jsou tady, tak jakou m\u011bli \u0161anci?<\/div>\n

Posledn\u00ed hodinu Georg p\u0159em\u00fd\u0161lel, byl z toho zoufal\u00fd. Ale musel vz\u00edt ka\u017edou \u0161anci, nem\u011bl na vybranou. Kdyby… se stalo to nejhor\u0161\u00ed, Bill by um\u0159el s\u00e1m, v bolestech a t\u00edm nejhor\u0161\u00edm zp\u016fsobem. Ale kdyby mohl je\u0161t\u011b chv\u00edli vydr\u017eet, jen dokud Georg nese\u017eene pomoc, pak by mohl m\u00edt \u0161anci\u2026<\/p>\n

Ty sam\u00e9 unaven\u00e9 o\u010di se znovu pod\u00edvaly na Bill\u016fv obli\u010dej, na jeho hrudn\u00edk a b\u0159icho, na jeho pas a zkroucen\u00e9 nohy, ze kter\u00fdch jednu nec\u00edtil, jak Georg v\u011bd\u011bl. Bo\u017ee, j\u00e1\u2026 nepros\u00edm o moc, ale tohle opravdu pot\u0159ebuji. Neber si ho. Pros\u00edm, a\u0165 jeho srdce bije jen o trochu d\u00e9le\u2026 pros\u00edm.<\/em> Zav\u0159el o\u010di a p\u0159edklonil se, stiskl Billovu ruku, co nejv\u00edc mohl. „Vydr\u017e, Bille. Pros\u00edm.“ <\/div>\n

Jemn\u011b polo\u017eil hlavu mlad\u0161\u00edho chlapce na zem, na trochu vyv\u00fd\u0161enou zem, na kter\u00e9 sed\u011bl a kle\u010del u\u017e skoro p\u011bt dn\u00ed. Bill jen trochu h\u016f\u0159 vydechl, ale Georg si nebyl jist\u00fd, jestli to je \u017e\u00e1dost o to, aby z\u016fstal, nebo Bill, kter\u00fd se vzd\u00e1val nevyhnutelnosti, \u017ee tu zem\u0159e s\u00e1m. „Vydr\u017e.“ Pomalu polo\u017eil Billovu ruku na zem vedle n\u011bj, pustil ho, poprv\u00e9 od doby, co se na\u0161li.<\/div>\n
\n
\n

Vzalo to v\u0161echnu energii, s\u00edlu v\u016fle a fyzickou s\u00edlu, kter\u00e1 v n\u011bm byla, aby se dostal na nohy, aby se zvedl na ruce a chytil se jedn\u00e9 velk\u00e9 ocelov\u00e9 trubky. Nebylo mo\u017en\u00e9, aby se zvedl s\u00e1m. Dostal se na nohy, ale nem\u011bl \u0161anci dostat se ty dva metry nahoru na povrch. Vid\u011bl cestu, ka\u017ed\u00e9 m\u00edsto, kam by dal nohu, kde by se chytil sv\u00fdma po\u0161kr\u00e1ban\u00fdma rukama\u2026 ale nemohlo se to st\u00e1t. C\u00edtil, jak mu srdce spadlo do \u017ealudku, kdy\u017e si to uv\u011bdomil.<\/p><\/div>\n

Georg se pod\u00edval na Billa, kter\u00fd byl p\u00e1r centimetr\u016f od jeho nohou, studoval jeho zapr\u00e1\u0161en\u00fd obli\u010dej, \u0161p\u00ednu, kter\u00e1 se dr\u017eela na d\u00e1vno zaschl\u00fdch slz\u00e1ch, ranky a \u0161kr\u00e1bance na cel\u00e9m jeho t\u011ble. Nemohl Billa ztratit. Nemohl Tomovi \u0159\u00edct, \u017ee nechal jednoho ze sv\u00fdch nejlep\u0161\u00edch p\u0159\u00e1tel na sv\u011bt\u011b zem\u0159\u00edt.<\/div>\n
Komu co nalh\u00e1val? Tohle bylo b\u00fdt l\u00edn\u00fd.<\/p>\n

Mlad\u00edk se pod\u00edval do sv\u011btla a nadechl se, co nejv\u00edc mohl. Byl jenom l\u00edn\u00fd, necht\u011bl se vypo\u0159\u00e1dat s dal\u0161\u00ed bolest\u00ed. Do prdele s t\u00edm, byl na tom mnohem l\u00edp ne\u017e jeho kamar\u00e1d. M\u011bl v rukou jeho \u017eivot a ka\u017ed\u00e1 nanosekunda ho p\u0159in\u00e1\u0161ela bl\u00ed\u017e ke smrti. Te\u010f kdy\u017e se zvednul, nemohl si \u0159\u00edkat ‚ne, to nezvl\u00e1dnu. Nem\u016f\u017eu to ud\u011blat‘. Kdy\u017e se postavil, mohl j\u00edt, mohl d\u00fdchat, fungoval.<\/div>\n

Georg s\u00e1m se sebou mluvil, nutil se j\u00edt d\u00e1l. Zvedl ruku a ignoroval bolest ve sv\u00fdch svalech, kdy\u017e se zvedl \u00fapln\u011b. Na\u0161el dobr\u00fd op\u011brn\u00fd bod a zatla\u010dil, na\u0161el dr\u00e1t, trubku, cement a v\u0161echno d\u00e1val pry\u010d. Tla\u010dil se nahoru, dokud jeho prsty nekrv\u00e1cely ze skla v jeho k\u016f\u017ei, m\u011bl je pod nehty, v dlan\u00edch\u2026<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

N\u011bco bylo \u0161patn\u011b. Nem\u011bl se c\u00edtit tak bezradn\u011b, jak se c\u00edtil, d\u00edval se na zran\u011bn\u00e9, jak je odn\u00e1\u0161ej\u00ed jednoho po druh\u00e9m do stanu, odkud v\u010dera volal dom\u016f. \u010c\u00e1st jeho se c\u00edtila pr\u00e1zdn\u00e1 a dut\u00e1, \u010d\u00e1st druh\u00e1 c\u00edtila vinu a neuv\u011b\u0159itelnou starost. D\u00edval se na vchod a mrkal, co nejm\u00e9n\u011b to \u0161lo, d\u00edval se na obli\u010deje na leh\u00e1tk\u00e1ch, obli\u010deje kter\u00e9 byly ran\u011bn\u00e9, obli\u010deje p\u0159e\u017eiv\u0161\u00edch, kte\u0159\u00ed hledali sv\u00e9 milovan\u00e9.<\/p><\/div>\n

Posledn\u00ed v\u011bc, kterou si \u0159ekli\u2026 ne, tak to nemohlo skon\u010dit. V\u011bci takhle nesm\u011bly<\/em> skon\u010dit. Ne, nemohli skon\u010dit. Nav\u017edy.<\/em> Bill byl n\u011bkde v po\u0159\u00e1dku. Byl.<\/em><\/div>\n
P\u00e1r \u0161kr\u00e1banc\u016f a mod\u0159in ho nemohlo zadr\u017eet, i kdy\u017e ty mod\u0159iny byly na jeho \u017eebrech a krku, i kdy\u017e m\u011bl vyvrknut\u00e9 koleno a zlomen\u00e9 z\u00e1p\u011bst\u00ed. Tom nemohl z\u016fstat, nemohl tu jen sed\u011bt a \u010dekat, \u017ee Bill p\u0159ijde. Musel ven, hledat ho. I v tomhle stavu, musel to zkusit… alespo\u0148 trochu\u2026<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Promi\u0148te, je tohle jedin\u00e1 nemocnice, kam se p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed zran\u011bn\u00ed?“ Jeho angli\u010dtina v\u00e1zla, ale bylo to lep\u0161\u00ed, ne\u017e si myslel. K sestr\u00e1m po\u0159\u00e1d n\u011bkdo volal, interkomy p\u00edpaly a volaly doktory, sestry, r\u016fzn\u00e9 k\u00f3dy a r\u016fzn\u00e9 l\u00e9ky, kter\u00e9 byly pot\u0159eba. Ale v pokoji, kam byl Gustav odveden, aby \u010dekal, i kdy\u017e tu bylo narv\u00e1no, st\u00e1le nev\u011b\u0159il, \u017ee tihle v \u010dek\u00e1rn\u011b a kav\u00e1rn\u011b byli ti jedin\u00fd<\/em> p\u0159e\u017eiv\u0161\u00ed.<\/p>\n

Sestra k n\u011bmu zvedla pohled, sna\u017eila se uklidnit, zat\u00edmco p\u0159ed n\u00ed zvonily t\u0159i telefony.<\/div>\n

„Jsou tu \u010dty\u0159i nemocnice, kter\u00e9 berou p\u0159e\u017eiv\u0161\u00ed, stejn\u011b jako spousta stanic \u010derven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee, kter\u00e9 maj\u00ed stejnou funkci jako nemocnice. Omlouv\u00e1m se, nem\u016f\u017eu v\u00e1m d\u00e1t seznam, ale,“ sestra se postavila a uk\u00e1zala p\u0159es chodbu na dve\u0159e pohotovosti, kde byla velk\u00e1 mapa. „Najd\u011bte si nejd\u0159\u00edv tuhle nemocnici, a pak ty ostatn\u00ed t\u0159i. V tuhle chv\u00edli jsou to jedin\u00e9, kam byste se m\u011bl d\u00edvat.“<\/div>\n
„D\u011bkuji.“ Nebylo to gesto, po kter\u00e9m tou\u017eil, ale nejsp\u00ed\u0161 nemohl v\u00edc \u010dekat. Gustav tohle zvl\u00e1dne. P\u0159e\u0161el p\u0159es m\u00edstnost, zahl\u00e9dl Tobiho a uk\u00e1zal k map\u011b, kde se setkaj\u00ed.<\/p>\n

„Jsme tady. LA County Medical Center.“ Uk\u00e1zal v\u011bt\u0161\u00ed z nich na kole\u010dko na map\u011b, d\u00edval se na to tak zbl\u00edzka jako Gustav.<\/div>\n

„Tak\u017ee se pot\u0159ebujeme dostat do t\u011bchto t\u0159\u00ed.“<\/div>\n
„Nejlep\u0161\u00ed bude z\u016fstat, kde jsme. M\u011bli bychom tam zavolat.“<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee m\u00e1\u0161 pravdu, ale jednou v \u017eivot\u011b, Tobi, nebudu poslouchat. Nem\u016f\u017eu tu z\u016fstat, mus\u00edm naj\u00edt alespo\u0148 jednoho z nich. Alespo\u0148 jednoho<\/em>.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Otekl\u00e9, bolav\u00e9, rozt\u0159esen\u00e9 ruce se \u0161kr\u00e1baly ke sv\u011btlu nad n\u00edm, d\u00e1val na stranu hl\u00ednu a ruiny, v\u0161echno to odsouval pry\u010d, aby m\u011bl dost velkou d\u00edru na to, aby mohl vyl\u00e9zt.<\/p><\/div>\n

Bas\u00e1k zt\u011b\u017eka d\u00fdchal, d\u00edval se dol\u016f, kde stoj\u00ed, a kone\u010dn\u011b se chytil rukama. S v\u00edrou se p\u0159it\u00e1hl a prodral se d\u00edrou, chytl se ostr\u00e9ho betonu a vyt\u00e1hl se na povrch, na slunce\u2026 na svobodu.<\/p>\n

Georg tam chv\u00edli le\u017eel, ka\u0161lal, zt\u011b\u017eka d\u00fdchal, motala se mu hlava a v\u0161echno ho bolelo. Dal si vlasy z obli\u010deje, zam\u017eoural do sv\u011btla na nov\u00fd sv\u011bt, kter\u00fd na\u0161el. Tam, kde si pamatoval, \u017ee st\u00e1ly budovy, vysok\u00e9, siln\u00e9 a hrd\u00e9, te\u010f byly jen trosky, pap\u00edr, oble\u010den\u00ed, p\u00edsek, prach\u2026<\/div>\n

Zvedl se na nohy a zavr\u00e1voral, dr\u017eel se zbytk\u016f zdi, aby nespadl. Ale stres na n\u011bj byl a\u017e moc, jeho t\u011blo spadlo zp\u00e1tky na bolav\u00e1 kolena. Na chv\u00edli, kdy\u017e se rozhl\u00e9dl po autech, budov\u00e1ch a roztrhan\u00e9 silnici, vid\u011bl \u0159eku vytvo\u0159enou praskl\u00fdm po\u017e\u00e1rn\u00edm hydrantem, zbytky zd\u00ed a trosky, na chv\u00edli nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee st\u00e1le \u017eije.<\/div>\n
Vid\u011bl oby\u010dejn\u00e9 lidi a hasi\u010de, jak hledaj\u00ed, jak nos\u00ed leh\u00e1tka tam, kde je pot\u0159eba. Pomoc, Bill ji pot\u0159eboval. Te\u010f.<\/p>\n

<\/em> „Po-“ zav\u0159el o\u010di a rozka\u0161lal se. „Pomoc!“ jeho hlas byl vysok\u00fd a zoufal\u00fd, ale moc slab\u00fd. Jeho v\u00fdk\u0159iky byly nepou\u017eiteln\u00e9 a such\u00e9. „POMOC! POMOOOOC!“ znovu se rozka\u0161lal, chytil se zdi a sna\u017eil se narovnat. Bez \u00fasp\u011bchu. Dostal se tak daleko, ale te\u010f jeho tich\u00fd hl\u00e1sek nefungoval.<\/div>\n

Georg sklopil pohled k tomu, na \u010dem sed\u011bl, chytil k\u00e1men a hodil ho, co nejv\u00edc mohl sm\u011brem k hasi\u010d\u016fm. Byli by na\u0161tvan\u00ed, kdyby je strefil, ale pot\u0159eboval jejich pozornost.<\/div>\n
Dal\u0161\u00ed kam\u00ednek let\u011bl, tentokr\u00e1t d\u00e1l. „Pomoc!“ zastavil se. Nev\u0161\u00edmali si ho.<\/div>\n
Bas\u00e1kovi se sev\u0159el hrudn\u00edk tak bolestiv\u011b, \u017ee m\u011bl pocit, jako by se dusil. Cht\u011bl to vzd\u00e1t, kdy\u017e n\u011bco v jeho mysli promluvilo. Nesly\u0161el to, sp\u00ed\u0161 to c\u00edtil. Zvedl dal\u0161\u00ed k\u00e1men a hodil ho co nejsiln\u011bji, a ozval se v\u00fdk\u0159ik, kdy\u017e uhodil hasi\u010de; norm\u00e1ln\u011b by se sm\u00e1l, ale te\u010f vydchl \u00falevou.<\/div>\n
Hn\u011bd\u00e9 o\u010di se k n\u011bmu oto\u010dily. Brzy tu byl k\u0159ik a ukazov\u00e1n\u00ed sm\u011brem k n\u011bmu, a nejednou k n\u011bmu b\u011b\u017eeli \u010dty\u0159i mu\u017ei v uniform\u011b. Georg c\u00edtil n\u00e1\u0159ek hluboko v krku a poprv\u00e9 za tolik dn\u00ed byl vd\u011b\u010dn\u00fd za mokrou tekutinu, kter\u00e1 se mu hrnula do o\u010d\u00ed a tekla po jeho tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/div>\n
Pomoc byla na cest\u011b.<\/p>\n

autor: Raiju<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/p>\n

<\/strong> original<\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Raiju 22. srpna – 13:42 „Bo\u017ee\u2026“ Georg\u016fv \u0161epot sotva dol\u00e9hal k jeho vlastn\u00edm u\u0161\u00edm. Ne\u010dekal, \u017ee ho Bill usly\u0161\u00ed. „Bo\u017ee, nenech n\u00e1s tu zem\u0159\u00edt.“ Horko jeho dechu proti zp\u011bv\u00e1kovu \u010delu vytvo\u0159ila na jeho jazyku slab\u00e9 vlhko, ale ne dost na to,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[527],"tags":[],"class_list":["post-5512","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-lachrymose"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5512","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5512"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5512\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5512"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5512"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5512"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}