{"id":5524,"date":"2012-12-12T17:00:00","date_gmt":"2012-12-12T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5508"},"modified":"2012-12-12T17:00:00","modified_gmt":"2012-12-12T16:00:00","slug":"jeden-moment-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/12\/12\/jeden-moment-5\/","title":{"rendered":"Jeden moment? 5."},"content":{"rendered":"
autor: GossipGirl<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\" <\/div>\n
<\/div>\n
Sotva se vyhnul nap\u0159a\u017een\u00e9 ruce a zav\u0159el se v koupeln\u011b. Nen\u00e1vist v n\u011bm rostla u\u017e p\u011bkn\u00fdch p\u00e1r let. Te\u010f p\u0159et\u00e9kala. „Jdi kurva do prdele! Nech m\u011b b\u00fdt, jednou za zkurven\u00fd \u010dty\u0159i roky m\u011b nech\u2026 na pokoji\u2026“ posledn\u00ed slova u\u017e vzlyknul. Hlas zlomen\u00fd pl\u00e1\u010dem, tv\u00e1\u0159e pokryt\u00e9 slzami, op\u0159el se o d\u0159ev\u011bn\u00e9 dve\u0159e. Uva\u017eoval, jak dlouho vydr\u017e\u00ed zam\u010den\u00e9.<\/div>\n
„Okam\u017eit\u011b otev\u0159i!“<\/div>\n
N\u011bm\u011b zavrt\u011bl hlavou a zm\u011b\u0159il si pohledem zrcadlo. St\u0159epy\u2026 ne, tohle nesm\u011bl. A hlavn\u011b by n\u011bco takov\u00e9ho neud\u011blal. Jen cht\u011bl pry\u010d. Cht\u011bl norm\u00e1ln\u00ed \u017eivot, d\u011blat n\u011bco produktivn\u00edho\u2026 cht\u011bl \u017d\u00cdT. T\u00edm, co dneska ud\u011blal, cht\u011bl dok\u00e1zat\u2026 co vlastn\u011b? Cht\u011bl t\u00edm Tomovi \u0159\u00edct, \u017ee mu na n\u011bm po\u0159\u00e1d z\u00e1le\u017e\u00ed? Bylo to tak snadn\u00e9 nat\u00e1hnout ruku. Ale co te\u010f?<\/p>\n

„Otev\u0159i ty zasran\u00fd dve\u0159e!“ Josh bouchal do tvrd\u00e9ho d\u0159eva se st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed razanc\u00ed. Nebyl to vztek, u n\u011bj u\u017e to hrani\u010dilo s posedlost\u00ed.<\/div>\n

Bill se postavil na rozklepan\u00e9 nohy a ot\u0159el si slzy. Musel pry\u010d. Musel. Nebo budou st\u0159epy ze zrcadla v\u00e1\u017enou mo\u017enost\u00ed. Jakmile jen pooto\u010dil kl\u00ed\u010dem, dve\u0159e se rozl\u00e9tly a pra\u0161tily ho do ramene. Skoro upadnul. Ale siln\u00e9 ruce jej zachytily. A pak mu ty stejn\u00e9 ruce u\u0161t\u011bd\u0159ily n\u011bkolik po\u0159\u00e1dn\u00fdch ran. Sebral s\u00edlu a vy\u0161kubnul se, Joshovi z\u016fstal v ruce chom\u00e1\u010d \u010dern\u00fdch vlas\u016f. Dob\u011bhnul ke kuchy\u0148sk\u00e9 lince naproti koupeln\u011b a v zoufalstv\u00ed popadl n\u016f\u017e, p\u0159ipraven\u00fd p\u016fvodn\u011b na chleba. P\u0159ipadal si jako \u0161\u00edlenec.<\/div>\n
„Nech m\u011b\u2026 nech m\u011b b\u00fdt,“ oddechoval a sledoval Joshe, kter\u00fd se p\u0159ibli\u017eoval.<\/div>\n
„A kam p\u016fjde\u0161? \u0160lapat chodn\u00edk? Polo\u017e to, ne\u017e si n\u011bco ud\u011bl\u00e1\u0161.“<\/div>\n
„B\u00fdt tady nebo d\u011blat kurvu, to u\u017e vyjde nastejno.“ Za\u0159val Bill, zapla\u0161il posledn\u00ed slzy zoufalstv\u00ed, kter\u00e9 zbyly, a za\u010dal couvat ke sv\u00fdm v\u011bcem.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Tak na tebe, Tomane\u2026“<\/div>\n
V\u0161ichni t\u0159i se zazubili a \u0165ukli si. Tom kolou, Kay kolou ochucenou rumem a Andreas pivem. Po ve\u010de\u0159i z\u016fstali sed\u011bt u stolu a pov\u00eddali si. Tom se nedok\u00e1zal neusm\u00edvat. Dostal se do fin\u00e1le. On to dok\u00e1zal\u2026 a Josh ne. Skon\u010dil jako jeden z nejhor\u0161\u00edch v semifin\u00e1le. A Tom pro\u017e\u00edval euforick\u00fd pocit \u0161kodolib\u00e9ho zadostiu\u010din\u011bn\u00ed.<\/div>\n
„Zejtra to bude krut\u00fd,“ nechal se sly\u0161et Kay a okusoval u toho barevn\u00e9 br\u010dko, \u010douhaj\u00edc\u00ed ze sklenice.<\/div>\n
Andreas pokr\u010dil rameny. Pak mrknul na hodinky a dopil svoji skleni\u010dku. „Budu muset j\u00edt, jsem domluvenej s Kenworthym, dlouho jsme si nepokecali\u2026 neva?“<\/div>\n
Tom pokr\u010dil \u010delo. „Pro\u010d by mi to m\u011blo vadit?“<\/div>\n
Andreas se zasm\u00e1l. „Nev\u00edm\u2026 do dvan\u00e1cti jsem zp\u00e1tky. Tak zat\u00edm, g\u00e1js.“<\/p>\n

Oba se oto\u010dili a sledovali jeho z\u00e1da v dlouh\u00e9 mikin\u011b, jak vyplouvaj\u00ed z m\u00edstnosti. Prvn\u00ed se vzpamatoval Kay a napil se.<\/div>\n

„Co pl\u00e1nuje\u0161 na zejtra?“<\/div>\n
Tom sebou trhnul. „Je\u0161t\u011b nev\u00edm. N\u011bjak mi asi zat\u00edm nedo\u0161lo, \u017ee se mi to fakt povedlo.“<\/div>\n
„To by ses m\u011bl za\u010d\u00edt pomalu smi\u0159ovat.“<\/div>\n
„Sp\u00ed\u0161 vym\u00fd\u0161let n\u011bco, \u010d\u00edm se neztrapn\u00edm, ani nezabiju. To bude t\u011b\u017ek\u00fd\u2026“<\/div>\n
Kay bojoval s vlastn\u00edmi pocity. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli odej\u00edt do pokoje a p\u0159edst\u00edrat sp\u00e1nek, nebo z\u016fstat. Pokud odejde, mo\u017en\u00e1 ztrat\u00ed Toma nadobro. Anebo z\u016fstane a bude d\u011blat n\u00e1hradu za Andrease. Povzdechnul si a objednal si dal\u0161\u00ed pit\u00ed. Jak jinak.<\/p>\n

Sed\u011bli tam dlouho do ve\u010dera. Tom zase zjistil, jak moc si s Kayem m\u016f\u017ee rozum\u011bt. Mluvili o v\u0161em a o ni\u010dem, vyhnuli se t\u00e9matu ly\u017eov\u00e1n\u00ed, taky t\u00e9matu ‚Andreasovi toho \u0159\u00edk\u00e1\u0161 v\u00edc‘. Sm\u00e1li se, a\u017e se po nich p\u00e1r lid\u00ed u jin\u00fdch stol\u016f ot\u00e1\u010delo. Kay se rozhodl skon\u010dit s pit\u00edm a u\u017e dobrou hodinu do sebe lil nealko. Ani to jim na z\u00e1bav\u011b neubralo. Tom si za cel\u00fd ve\u010der moud\u0159e nedal ani pivo, jeliko\u017e si um\u011bl \u017eiv\u011b p\u0159edstavit salto vzad s kocovinou.<\/p>\n

„Mimochodem, d\u00edky za podporu, i kdy\u017e jsem si to p\u0159e\u010detl a\u017e pod kopcem,“ pousm\u00e1l se Tom, ani\u017e by si uv\u011bdomil, \u017ee se t\u00edm dost\u00e1v\u00e1 na p\u016fdu nebezpe\u010dn\u00e9ho t\u00e9matu.<\/div>\n

Kay pokr\u010dil rameny a zvednul skleni\u010dku k \u00fast\u016fm. Napil se n\u011bkolikr\u00e1t, ne\u017e ovl\u00e1dnul sv\u016fj hlas natolik, aby promluvil. Byl v pohod\u011b, dokud\u2026 si znovu neuv\u011bdomil realitu. „Za to nemus\u00ed\u0161 d\u011bkovat, vid\u011bl jsem t\u011b z tribuny.“ S Andreasem.<\/em> „Asi jsem pochopil, pro\u010d nikomu ne\u0159\u00edk\u00e1\u0161 o svoj\u00ed minulosti. Josh dneska\u2026“<\/div>\n
„Mus\u00edme tohle vytahovat?“<\/div>\n
„Promi\u0148.“ Jen nechci mluvit o sob\u011b.<\/p>\n

<\/em> Zavl\u00e1dlo ticho, p\u0159eru\u0161ovan\u00e9 jen \u0161umem postupn\u011b se vyprazd\u0148uj\u00edc\u00ed restaurace a m\u00edrn\u00fdm hlukem z televize pov\u011b\u0161en\u00e9 za Tomem na zdi. Oba se hore\u010dn\u011b sna\u017eili vymyslet jin\u00e9 t\u00e9ma, ale \u017e\u00e1dn\u00e9 nep\u0159ich\u00e1zelo.<\/div>\n

„Je to no\u010dn\u00ed m\u016fra\u2026“ zabru\u010del nakonec Tom. „M\u00e1m pocit, \u017ee dokud to nevyk\u0159i\u010d\u00edm ka\u017ed\u00fdmu do ksichtu, ned\u00e1 mi to pokoj.“ Andreas se od t\u00fd doby t\u0159eba u\u017e nept\u00e1,<\/em> pomyslel si je\u0161t\u011b ho\u0159ce.<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 mi to \u0159\u00edkat, jestli nechce\u0161.“ Jak jinak.<\/em> Necht\u011bl si p\u0159iznat, jak moc ho tohle \u017eere. Ud\u011blal by pro Toma cokoliv, jen\u017ee mlad\u0161\u00ed kluk mu to vracel bezb\u0159eh\u00fdm obdivem k Andreasovi – hv\u011bzd\u011b jasn\u00e9. Bolelo to. <\/div>\n
Tom p\u0159em\u00fd\u0161lel. Cht\u011bl mu to \u0159\u00edct? Spadl by z n\u011bj dal\u0161\u00ed kus toho tunov\u00e9ho z\u00e1va\u017e\u00ed, nebo by se jen v\u00edc hnusil s\u00e1m sob\u011b?<\/div>\n
„Stejn\u011b mi u\u017e valn\u00e1 \u010d\u00e1st docvakla.“<\/div>\n
Tom sev\u0159el v p\u011bsti svoje kalhoty. „Co ti do\u0161lo?“<\/div>\n
Kay skr\u010dil ramena. „To je jedno, Tome,“ smutn\u011b se usm\u00e1l a zvedl se ze \u017eidle. „Jdu do sprchy, nech\u00e1m ti pootev\u0159eno.“ Rychle zamrkal, aby se zvl\u00e1dnul usm\u00e1t na majitelku penzionu, a vyb\u011bhnul po schodech. Napnut\u00e1 ramena a ztuhl\u00e9 obli\u010dejov\u00e9 svaly povolil a\u017e ve spr\u0161e pod proudem hork\u00e9 vody. Andreas, Andreas, Andreas. Vid\u011bl ho v\u0161ude. Od t\u00e9 doby, co p\u0159ijel, to \u0161lo z kopce. A od t\u00e9 chv\u00edle, kdy Tom dok\u00e1zal i po tom p\u00e1du proj\u00edt kvalifikac\u00ed, to z kopce p\u0159\u00edmo ut\u00edkalo.<\/p>\n

Zastavil vodu a omotal kolem sebe ru\u010dn\u00edk. Nasko\u010dila mu hus\u00ed k\u016f\u017ee, kdy\u017e ve\u0161el do vyv\u011btran\u00e9ho pokoje. Tom u\u017e sed\u011bl na posteli, rukama si obj\u00edmal kolena. Kay vlezl do sk\u0159\u00edn\u011b pro n\u011bjak\u00e9 oble\u010den\u00ed a nat\u00e1hnul ho na sebe.<\/div>\n

„Jsi po\u0159\u00e1d na\u0161tvanej, \u017ee jo?“<\/div>\n
Vzhl\u00e9dnul. Tom se tv\u00e1\u0159il jako nakopnut\u00e9 \u0161t\u011bn\u011b, nem\u011bl to srdce\u2026 tak jen pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„J\u00e1… necht\u011bl jsem t\u011b n\u011bjak\u2026“<\/div>\n
Kay si znovu plnou silou uv\u011bdomil, \u017ee Tom je vlastn\u011b jen ubl\u00ed\u017een\u00fd kluk, kter\u00fd nikdy nedosp\u011bl. A\u010dkoli si na dosp\u011bl\u00e9ho hr\u00e1l. „Nech toho. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee na tohle nem\u00e1m.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161, jen\u2026“<\/div>\n
„Tome, ned\u011blej to hor\u0161\u00ed. Bude mi ct\u00ed t\u011b zejtra podpo\u0159it, a\u0165 to skon\u010d\u00ed jakkoliv, ale nesna\u017e se mi namlouvat n\u011bco, co nen\u00ed pravda.“<\/div>\n
Dredy se mu p\u0159elily p\u0159es krk, kdy\u017e sklonil hlavu. „Andreas je\u2026“<\/div>\n
„Skoro tv\u016fj br\u00e1cha, v\u00edm,“ brouknul Kay v\u011btu, kterou Tom pou\u017eil u\u017e stokr\u00e1t p\u0159edt\u00edm. Bolelo to poka\u017ed\u00e9 v\u00edc. P\u0159es tri\u010dko a tepl\u00e1ky si obl\u00e9kl jen bundu a vy\u0161el ven. Vzduch v pokoji ho dusil. Zato ten venku mu dal po\u0159\u00e1dnou facku.<\/p>\n

Jen\u017ee Tom vy\u0161el za n\u00edm. „Kayi\u2026“<\/div>\n

Kay ml\u010del. Up\u00edral pohled na temnotu pod sebou a nad\u00e1val v duchu s\u00e1m sob\u011b. Tom pot\u0159eboval podporu, ne jeho otr\u00e1ven\u00fd obli\u010dej. K\u0159i\u010del na sebe, nutil se ke klidu. Ale po\u0159\u00e1d byl na\u0161tvan\u00fd.<\/div>\n
„Tak jo, poslouchej. Asi si zaslou\u017e\u00ed\u0161 to v\u011bd\u011bt. Chodil jsem s Billem\u2026“<\/div>\n
Kay se potichu uchechtnul. P\u0159ekvapiv\u011b.<\/em> „To jsem pochopil.“<\/div>\n
„Jen\u017ee jsem nebyl jaksi jedinej,“ \u0159ekl Tom a z\u016fstal chvilku potichu. Op\u0159el se o d\u0159ev\u011bn\u00e9 z\u00e1bradl\u00ed vedle Kaye. „Josh se to n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem dozv\u011bd\u011bl, a vzhledem k tomu, \u017ee nesn\u00e1\u0161\u00ed, kdy\u017e mu n\u011bkdo sah\u00e1 na jeho v\u011bci, docela ho to vzalo.“<\/div>\n
„Proto t\u011b vykopnul?“ odtu\u0161il Kay a zabo\u0159il ruce do kapes.<\/div>\n
„Spo\u010d\u00edtal si, \u017ee nem\u00e1m moc kam j\u00edt. Nebo sp\u00ed\u0161 nem\u00e1m, kam bych cht\u011bl j\u00edt. Jen\u017ee mu to nesta\u010dilo, tak\u017ee m\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e mi zam\u00e1val, pot\u0159eboval je\u0161t\u011b pon\u00ed\u017eit.“<\/p>\n

Kay pooto\u010dil hlavu. Kdy\u017e uvid\u011bl Tom\u016fv obli\u010dej, jeho zlost pomalu odplouvala.<\/div>\n

„Nejsp\u00ed\u0161 m\u011bl pot\u0159ebu ud\u011blat ze m\u011b d\u011bvku, ne\u017e se m\u011b zbav\u00ed.“ Tom\u016fv hlas zn\u011bl te\u010f neutr\u00e1ln\u011b. A\u017e na slabounk\u00fd, sotva post\u0159ehnuteln\u00fd podt\u00f3n nen\u00e1visti. Kay kamar\u00e1da objal.<\/div>\n
Nic jin\u00e9ho jej v tu chv\u00edli nenapadlo. Nev\u011bd\u011bl, co by m\u011bl \u0159\u00edct, nebo ud\u011blat jin\u00e9ho. A Tom vypadal vd\u011b\u010dn\u011b.<\/div>\n
„Promi\u0148.“<\/div>\n
Tom se odlepil od jeho ramene. „Za co?“<\/div>\n
„\u017de jsem t\u011b to nutil \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Nenutil. M\u011bl jsem ti to \u0159\u00edct u\u017e d\u00e1vno.“<\/div>\n
Kay pokr\u010dil rameny. „Je to tvoje v\u011bc.“<\/div>\n
„Ty si m\u016fj kamar\u00e1d.“<\/div>\n
Usm\u00e1li se a pomalu tak bourali tu ledovou ze\u010f, kter\u00e1 mezi nimi za posledn\u00edch p\u00e1r dn\u00ed po\u0159\u00e1dn\u011b zamrzla.<\/p>\n

Tom sebou t\u0159\u00edsknul na postel a zachumlal se do deky. Byl zmrzl\u00fd. Venku bylo dvacet pod nulou a Kay se musel usmi\u0159ovat zrovna tam.<\/div>\n

„\u0158\u00edkal jsem, a\u0165 si jde\u0161 pro bundu.“<\/div>\n
„J\u00e1 zase \u0159\u00edkal, a\u0165 jdeme dovnit\u0159. Jen takovej primitiv jako ty mus\u00ed vysed\u00e1vat na mrazu,“ mrmlal Tom d\u00e1l a demonstrativn\u011b si nat\u00e1hnul tepl\u00e9 pono\u017eky.<\/div>\n
„Furt si jen st\u011b\u017euje,“ proto\u010dil Kay o\u010di a st\u00e1hnu ze sebe bundu. V tuhle pozdn\u00ed hodinu u\u017e se p\u0159estal obt\u011b\u017eovat, jestli byl na Toma na\u0161tvan\u00fd nebo ne. Jestli Tom r\u00e1no pob\u011b\u017e\u00ed za Andreasem, nebo za Billem. „Nejd\u0159\u00edv m\u00e1m lep\u0161\u00ed postel, pak lep\u0161\u00ed pe\u0159inu, potom teplej\u0161\u00ed bundu, a nakonec jsem j\u00e1 debil, proto\u017ee on se neoble\u010de, no vid\u011bl tohle sv\u011bt u\u017e n\u011bkdy?“<\/div>\n
Tom to nevydr\u017eel a zasm\u00e1l se. „\u017de sis je\u0161t\u011b nezvyknul.“ Po\u010dkal, a\u017e Kay zhasne sv\u011btla a rozsv\u00edtil mu mobil, aby se n\u011bkde nep\u0159erazil v tom jejich po\u0159\u00e1dku. „Jsou skoro dv\u011b r\u00e1no\u2026 kdo by to \u0159ekl?“<\/div>\n
„J\u00e1. Zav\u00edraj\u00ed se mi o\u010di.“ Kay z\u00edvnul a zakutal se pod vlastn\u00ed deku.<\/div>\n
Tom pokr\u010dil rameny a napodobil ho. C\u00edtil se po dlouh\u00e9 dob\u011b uvoln\u011bn\u011b, cht\u011blo se mu p\u0159\u00edjemn\u011b sp\u00e1t a prok\u0159ehl\u00e9 t\u011blo se radovalo s obj\u00edmav\u00e9ho tepla pe\u0159iny. P\u0159ipadal si v ten moment jako v nebi, a\u010d to zn\u011blo, jak to zn\u011blo. Um\u00ednil si, \u017ee se z\u00edtra na Kaye nevyka\u0161le a bude ho obt\u011b\u017eovat svoj\u00ed p\u0159\u00edtomnost\u00ed, a\u017e ho star\u0161\u00ed kluk bude m\u00edt pln\u00e9 zuby. Zrovna byl ve vzpom\u00ednk\u00e1ch n\u011bkde uprost\u0159ed l\u00e9ta, kdy se s Kayem navz\u00e1jem h\u00e1zeli do vody, kdy\u017e Kay promluvil.<\/p>\n

„M\u00e1\u0161 ho r\u00e1d, co? \u2026 hodn\u011b r\u00e1d.“<\/div>\n

Tom udiven\u011b oto\u010dil hlavu. Bojoval s vlastn\u00edm jazykem, aby tohle v\u016fbec vyslovil, ale c\u00edtil, \u017ee mus\u00ed. „M\u011bl jsem\u2026 mo\u017en\u00e1 jsem ho za\u010d\u00ednal milovat, ale te\u010f\u2026 je to jin\u00fd.“<\/div>\n
„Proto\u017ee jsi kone\u010dn\u011b jako on?“<\/div>\n
Tom se vymr\u0161til do sedu a odhrnul si dredy z obli\u010deje.<\/div>\n
„CO\u017dE?“<\/div>\n
Kay pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Ka\u0161li na to.“ Oto\u010dil se na druhou stranu postele rozhodnut\u00fd u\u017e o Andreasovi nemluvit.<\/div>\n
Tom zmaten\u011b kroutil hlavou, neschopen pochopit, pro\u010d Kay mluv\u00ed o Billovi t\u00edmhle t\u00f3nem. Cht\u011bl to z n\u011bj vyp\u00e1\u010dit, ale Kayova napnut\u00e1 z\u00e1da a strnul\u00fd krk mu napov\u011bd\u011bl, \u017ee to nen\u00ed nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad.<\/p>\n

autor: GossipGirl<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: GossipGirl Sotva se vyhnul nap\u0159a\u017een\u00e9 ruce a zav\u0159el se v koupeln\u011b. Nen\u00e1vist v n\u011bm rostla u\u017e p\u011bkn\u00fdch p\u00e1r let. Te\u010f p\u0159et\u00e9kala. „Jdi kurva do prdele! Nech m\u011b b\u00fdt, jednou za zkurven\u00fd \u010dty\u0159i roky m\u011b nech\u2026 na pokoji\u2026“ posledn\u00ed slova u\u017e vzlyknul.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[530],"tags":[],"class_list":["post-5524","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-jeden-moment"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5524","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5524"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5524\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5524"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5524"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5524"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}