{"id":5525,"date":"2012-12-11T18:00:00","date_gmt":"2012-12-11T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5509"},"modified":"2012-12-11T18:00:00","modified_gmt":"2012-12-11T17:00:00","slug":"legal-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/12\/11\/legal-23\/","title":{"rendered":"LEGAL 23."},"content":{"rendered":"
autor: Fabiana<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
16. 1., 15:00<\/p>\n

<\/strong> Tom pooto\u010dil hlavu doleva – do jeho zorn\u00e9ho pole se dostal Bill. Byl usazen v tureck\u00e9m sedu na sedadle spolujezdce, bez p\u00e1su. Alespo\u0148 u\u017e byl oble\u010den\u00fd. Mezi prsty prav\u00e9 ruky dr\u017eel t\u0159i cigarety a st\u0159\u00eddav\u011b z nich potahoval. Tom si povzdechl, rozhodl se ale nic nekomentovat. Nam\u00edsto toho se znovu zahled\u011bl na cestu p\u0159ed sebou. Na \u0159\u00edzen\u00ed v t\u00e9to oblasti nenach\u00e1zel nic slo\u017eit\u00e9ho ani zaj\u00edmav\u00e9ho. Silnice byla rovn\u00e1, kam a\u017e dohl\u00e9dl, jako by ji stav\u011bli podle prav\u00edtka. Od nejbli\u017e\u0161\u00ed odbo\u010dky ho d\u011blilo v\u00edce ne\u017e pades\u00e1t kilometr\u016f. Kdyby mu m\u011bla v cest\u011b zabr\u00e1nit nehoda nebo dopravn\u00ed z\u00e1cpa, v\u011bd\u011bl by o n\u00ed deset minut dop\u0159edu. Nic takov\u00e9ho ale nebylo mo\u017en\u00e9. Na silnici krom\u011b jejich vozu nikdo nebyl. P\u0159ipadal si jako nezvan\u00fd host v krajin\u011b v\u011b\u010dn\u00e9 zimy.<\/div>\n

Bill zam\u00e1\u010dknul v\u0161echny t\u0159i cigarety do popeln\u00edku a nat\u00e1hl se pro krabi\u010dku, aby si vzal dal\u0161\u00ed.<\/p>\n

„Mohl bys na chv\u00edli p\u0159estat kou\u0159it?“ zamumlal Tom. Na chv\u00edli zadoufal, \u017ee k Billovi ten dotaz nedoraz\u00ed – ale dorazil.<\/div>\n

„Pro\u010d?“ zeptal se Bill klidn\u011b. Zjevn\u011b nem\u011bl svou obvyklou vra\u017eednou n\u00e1ladu.<\/div>\n
„Stra\u0161n\u011b to tu smrd\u00ed a p\u0159es ten kou\u0159 nen\u00ed vid\u011bt ven,“ post\u011b\u017eoval si Tom.<\/div>\n
Bill je\u0161t\u011b chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli se mu v\u016fbec chce p\u0159estat; nakonec vr\u00e1til vyta\u017eenou cigaretu do krabi\u010dky a tu odhodil na palubn\u00ed desku.<\/div>\n
„Nejsem z\u00e1visl\u00fd ku\u0159\u00e1k,“ \u0159ekl pak.<\/div>\n
„Tu krabi\u010dku jsi otev\u00edral kolem poledne a u\u017e je skoro pr\u00e1zdn\u00e1. Takhle se ku\u0159\u00e1k pozn\u00e1,“ nam\u00edtl Tom.<\/p>\n

„Nerozum\u00ed\u0161 mi. Kou\u0159en\u00ed mi umo\u017e\u0148uje p\u0159em\u00fd\u0161let, ale kdybych cht\u011bl, mohl bych okam\u017eit\u011b p\u0159estat. Nejsem schopen c\u00edtit chu\u0165 na cigaretu. Nem\u011bl bych \u017e\u00e1dn\u00e9 abstinen\u010dn\u00ed p\u0159\u00edznaky. \u017d\u00e1dn\u00e9 psychick\u00e9. Moje t\u011blo pochopiteln\u011b vykazuje zn\u00e1mky z\u00e1vislosti, tak\u017ee by m\u011b to nejsp\u00ed\u0161 zabilo,“ konstatoval Bill. \u00dakosem pohl\u00e9dl na Toma, a kdy\u017e se nedo\u010dkal reakce, nav\u00e1zal: „Str\u00fdc kdysi prov\u00e1d\u011bl v\u00fdzkum z\u00e1vislosti. Jednu dobu mi pravideln\u011b p\u00edchal pervitin. Pak s t\u00edm najednou p\u0159estal a sledoval, co se s m\u00fdm t\u011blem d\u011blo. M\u011bl jsem puls, jako bych ub\u011bhnul maraton, zvracel jsem a t\u011blo m\u011b moc neposlouchalo, ruce se mi t\u0159\u00e1sly tak, \u017ee jsem v nich nic neudr\u017eel. Ale nic jsem nec\u00edtil. Str\u00fdc m\u011bl v \u00famyslu v\u00fdzkum publikovat, ale Fuchs \u0159ekl, a\u0165 to ned\u011bl\u00e1. Pr\u00fd by s t\u00edm pak m\u011bla co do \u010din\u011bn\u00ed soci\u00e1lka. Budovat drogovou z\u00e1vislost u nezletil\u00fdch je toti\u017e protiz\u00e1konn\u00e9. Nakonec v\u0161echna data sp\u00e1lil,“ dokon\u010dil Bill sv\u016fj p\u0159\u00edb\u011bh.<\/p>\n<\/div>\n

\n
„Kolik ti tehdy bylo?“ zeptal se Tom ti\u0161e. Ze v\u0161eho nejv\u00edc si p\u0159\u00e1l zastavit a pevn\u011b Billa obejmout, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee by ho v sou\u010dasn\u00e9m stavu odstr\u010dil (a t\u00edm by zdaleka neskon\u010dil).<\/div>\n
Odpov\u011bdi na svou ot\u00e1zku se nedo\u010dkal – nejsp\u00ed\u0161 ji p\u0159eru\u0161il tok Billov\u00fdch my\u0161lenek. Nebo to byla informace, kterou mu prost\u011b sd\u011blit necht\u011bl. Snad aby ho chr\u00e1nil, snad aby chr\u00e1nil sebe. Tom si v hlav\u011b nalinkoval tu prvn\u00ed mo\u017enost. Bill mi nic ne\u0159ekne, proto\u017ee si mysl\u00ed, \u017ee by mi t\u00edm ubl\u00ed\u017eil.<\/em><\/div>\n
Bill zaryt\u011b ml\u010del a s kamennou tv\u00e1\u0159\u00ed z\u00edral p\u0159ed sebe. Dal\u0161\u00ed hodinu nepohnul jedin\u00fdm svalem, a kdy\u017e pak Tom navrhnul zastavit, nereagoval. Pohnul se, a\u017e kdy\u017e jeho t\u011blo zaregistrovalo vypnut\u00ed motoru.
„Pro\u010d stoj\u00edme?“ zeptal se. Tom si povzdechl.<\/div>\n
„Bille, \u0159\u00edd\u00edm u\u017e n\u011bkolik hodin. Chci si odpo\u010dinout a m\u00e1m hlad. Ty bys m\u011bl taky n\u011bco sn\u00edst. Tak\u017ee se zvedni – zvu t\u011b na ob\u011bd,“ uk\u00e1zal na restauraci p\u0159\u00edmo p\u0159ed vozem.<\/p>\n

O hodinu pozd\u011bji vy\u0161el Tom z restaurace – Billa, kter\u00fd vyb\u011bhl jen p\u00e1r minut p\u0159ed n\u00edm, nikde nevid\u011bl. \u010celn\u00edm sklem nahl\u00e9dl do karavanu, ten byl ale pochopiteln\u011b pr\u00e1zdn\u00fd. Kl\u00ed\u010de m\u011bl p\u0159ece Tom. Znovu se rozhl\u00e9dl. Kde m\u016f\u017ee b\u00fdt?<\/div>\n

Popo\u0161el na samotn\u00fd okraj parkovi\u0161t\u011b, kde u\u017e se asfalt, t\u0159pyt\u00edc\u00ed se ve slab\u00e9 z\u00e1\u0159i odpoledn\u00edho slunce, ztr\u00e1cel pod n\u00e1nosem \u010derstv\u011b napadan\u00e9ho sn\u011bhu. K nedalek\u00e9mu les\u00edku se odsud t\u00e1hla \u0159\u00e1dka nep\u0159\u00edli\u0161 hlubok\u00fdch stop. Kdy\u017e zav\u0159el o\u010di, dok\u00e1zal si p\u0159edstavit, jak tudy Bill \u0161el.<\/p>\n

S p\u0159iv\u0159en\u00fdma o\u010dima v obli\u010deji bez v\u00fdrazu, s rukama spu\u0161t\u011bn\u00fdma pod\u00e9l bok\u016f, s bled\u00fdmi rty lehce stisknut\u00fdmi. Kr\u00e1\u010del ladn\u011b a pomalu a\u017e k prvn\u00edm stromk\u016fm, a pak se zastavil tak plynule, \u017ee by nikdo jeho \u00famysl neodhalil, dokud nebyl uskute\u010dn\u011bn. A pak se stejn\u011b plynule zase roze\u0161el a zmizel ve st\u00ednu t\u011bch jedl\u00ed. Jejich v\u011btve ho spolkly a v jeho tv\u00e1\u0159i se nepohnul jedin\u00fd sval, ani jeho pohled nerozt\u00e1l, mysl m\u011bl \u010distou jako pr\u00e1v\u011b vyle\u0161t\u011bn\u00fd diamant.<\/p>\n

Popleskal se po tv\u00e1\u0159\u00edch, aby zapla\u0161il tu p\u0159edstavu, a zvolna se vydal po stop\u00e1ch sv\u00e9ho partnera.<\/div>\n

Ch\u016fze po zasn\u011b\u017een\u00e9 tr\u00e1v\u011b (nebyl si \u00fapln\u011b jist\u00fd, jestli tam dole n\u011bjak\u00e1 tr\u00e1va v\u016fbec je) byla t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e o\u010dek\u00e1val. P\u0159i ka\u017ed\u00e9m kroku se zabo\u0159il hloub\u011bji do sn\u011bhu. Kdy\u017e u\u017e v n\u011bm st\u00e1l a\u017e po kolena a kalhoty na n\u011bm t\u011b\u017ekly, za\u010dalo mu teprve p\u0159ipadat divn\u00e9, \u017ee jsou Billovy stopy st\u00e1le stejn\u011b hlubok\u00e9. Nebo stejn\u011b m\u011blk\u00e9. \u017d\u00e1dn\u00e1 nebyla hlub\u0161\u00ed ne\u017e p\u011bt centimetr\u016f. Jako by Bill nic nev\u00e1\u017eil. Vedle t\u011b\u017ekop\u00e1dn\u00e9ho koryta, jak\u00e9 z\u016fstalo po n\u011bm samotn\u00e9m, p\u016fsobily Billovy \u0161l\u00e9p\u011bje jako drobn\u00fd mot\u00fdl na hromad\u011b \u017eelezn\u00e9ho \u0161rotu. Tom si povzdechl a se zn\u00e1soben\u00fdm \u00fasil\u00edm se prod\u00edral d\u00e1l.<\/div>\n
Ve vzd\u00e1lenosti asi patn\u00e1cti metr\u016f od lesa se zastavil. Byla to Billova silueta, co zahl\u00e9dl mezi stromy? Te\u010f zase.\"\"
Soust\u0159edil sv\u016fj pohled na m\u00edsto, kde se objevila naposledy. V tom les\u00ed\u010dku p\u0159ece nem\u016f\u017ee b\u00fdt v\u00edc lid\u00ed, \u017ee ne?<\/span><\/div>\n
Kdy\u017e se postava zjevila pot\u0159et\u00ed, bylo mu jasn\u00e9, \u017ee jde o Billa. Op\u00edral se o jeden ze strom\u016f, skoro jako by ho obj\u00edmal. Jeho oble\u010den\u00ed spl\u00fdvalo s nep\u0159irozen\u011b temn\u00fdmi st\u00edny. Vypadal, jako by v\u016fbec nem\u011bl t\u011blo. My\u0161lenku, \u017ee se Bill svl\u00e9kl a naaran\u017eoval do lesa sv\u00e9 oble\u010den\u00ed, aby si z Toma vyst\u0159elil, rychle zapla\u0161il a pokra\u010doval v ch\u016fzi.<\/p>\n

Pomalu se dostal a\u017e \u00fapln\u011b k n\u011bmu. Sn\u00edh mu sahal p\u0159ibli\u017en\u011b do poloviny stehen, p\u0159\u00edmo p\u0159ed o\u010dima m\u011bl Billovu hru\u010f. Zaklonil hlavu. Bill na n\u011bj shl\u00ed\u017eel, obli\u010dej bez v\u00fdrazu. Jeho o\u010di p\u016fsobily jako o\u010di mrtv\u00e9ho. Tom\u016fv pohled se samovoln\u011b rozost\u0159il.<\/p>\n

Sed\u011bl na tvrd\u00e9, nepohodln\u00e9 \u017eidli a p\u0159\u00edmo p\u0159ed sebou vid\u011bl \u0161irok\u00fd obli\u010dej upraven\u00fd tak, aby p\u0159ipom\u00ednal tv\u00e1\u0159 \u017eiv\u00e9ho \u010dlov\u011bka. Ple\u0165 byla pokryt\u00e1 silnou vrstvou make-upu, o\u010di byly obta\u017eeny \u010dernou linkou a n\u011bkdo si dal dokonce tu pr\u00e1ci a nalepil k vnit\u0159n\u00edm koutk\u016fm \u0161trasov\u00e9 kam\u00ednky. Za\u017eiva takhle jeho matka nikdy nevypadala. Obl\u00e9kli j\u00ed spl\u00fdvav\u00e9 \u0161aty \u010dern\u00e9 barvy, upraven\u00e9 vlasy se j\u00ed v drobn\u00fdch spir\u00e1lk\u00e1ch sva\u017eovaly pod\u00e9l tv\u00e1\u0159\u00ed a\u017e k ramen\u016fm. Rukama s p\u011bst\u011bn\u00fdmi nehty sv\u00edrala kytici rud\u00fdch r\u016f\u017e\u00ed. Kv\u011btin, kter\u00e9 nikdy nem\u011bla r\u00e1da<\/em>. Z poklidn\u00e9ho zjevu vybo\u010dovaly jej\u00ed o\u010di. Na tv\u00e1\u0159 vlastn\u00edho syna z\u00edraly slep\u011b a soucitn\u011b, ale u\u017e ji nevid\u011bly. Jejich n\u011bkdej\u0161\u00ed lesk se vytratil. M\u011blk\u00e9, o\u0161kliv\u00e9 o\u010di. I jejich o\u0159\u00ed\u0161kov\u00e1 barva jako by se postupn\u011b vytr\u00e1cela.<\/p>\n

Stejn\u00fdma o\u010dima na n\u011bj te\u010f hled\u011bl Bill – najednou byly n\u011bjak bl\u00ed\u017e. Tom zamrkal a uv\u011bdomil si, \u017ee nec\u00edt\u00ed nohy. Pokusil se pohnout prsty, ale v mozku jako by mu n\u011bkdo rozpojil v\u0161echny synapse. Visel ve vzduchu, s prohnut\u00fdmi z\u00e1dy a vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00fdma o\u010dima hled\u011bl na Billa, jeho\u017e dlan\u011b mu pevn\u011b v\u011bzely v podpa\u017ed\u00ed a br\u00e1nily jeho t\u011blu, aby se z\u0159\u00edtilo k zemi.<\/div>\n

Uc\u00edtil na \u010dele ledov\u00fd dotyk Billov\u00fdch rt\u016f. Billovy o\u010di, jeho vlasy i \u0161aty ztr\u00e1cely barvu, i v\u011btve stromu nad nimi bledly a nebe – to u\u017e b\u00edl\u00e9 bylo. Dr\u017eel o\u010di otev\u0159en\u00e9, jak nejv\u00edce mohl, ale na bulvy mu snad napadal sn\u00edh, \u017ee se v\u0161e ztr\u00e1c\u00ed v jeho b\u011blosti. Zdvihl ruku a pokusil se ho odhrnout pry\u010d, ale a\u010dkoli mozek v\u011bd\u011bl, \u017ee si jej\u00edm h\u0159betem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00ed po tv\u00e1\u0159i, nic nec\u00edtil. Pohnula se v\u016fbec?<\/div>\n
Sv\u011bt se zcela pono\u0159il do sn\u011bhu. Je\u0161t\u011b chv\u00edli z\u00edral na jeho nekone\u010dnou b\u011blost. Na o\u010dn\u00edch v\u00ed\u010dk\u00e1ch pak uc\u00edtil chlad, cosi mu je p\u0159et\u00e1hlo p\u0159es bulvy a sn\u00edh se ztratil v temnot\u011b.<\/div>\n
Tom se j\u00ed poddal.<\/p>\n

autor: Fabiana<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Fabiana 16. 1., 15:00 Tom pooto\u010dil hlavu doleva – do jeho zorn\u00e9ho pole se dostal Bill. Byl usazen v tureck\u00e9m sedu na sedadle spolujezdce, bez p\u00e1su. Alespo\u0148 u\u017e byl oble\u010den\u00fd. Mezi prsty prav\u00e9 ruky dr\u017eel t\u0159i cigarety a st\u0159\u00eddav\u011b z nich<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[502],"tags":[],"class_list":["post-5525","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-legal"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5525","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5525"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5525\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5525"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5525"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5525"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}