{"id":5532,"date":"2012-12-09T17:00:00","date_gmt":"2012-12-09T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5516"},"modified":"2012-12-09T17:00:00","modified_gmt":"2012-12-09T16:00:00","slug":"jeden-moment-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/12\/09\/jeden-moment-4\/","title":{"rendered":"Jeden moment? 4."},"content":{"rendered":"
autor: GossipGirl<\/p>\n

<\/strong> Vynasna\u017e\u00edm se b\u00fdt stru\u010dn\u00e1. D\u011bkuju, d\u011bkuju, d\u011bkuju<\/strong> a je\u0161t\u011b jednou d\u011bkuju<\/strong> za koment\u00e1\u0159e :). Slibuju, \u017ee budu ps\u00e1t rychle. GG.<\/em><\/div>\n


<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
\n<\/div>\n
<\/div>\n
Tom dovypr\u00e1v\u011bl, a p\u0159ehodil si pol\u0161t\u00e1\u0159 p\u0159es hlavu. Necht\u011bl vid\u011bt ten odsuzuj\u00edc\u00ed pohled, necht\u011bl ho vid\u011bt zrovna od Andrease. Po tom, co se kolem druh\u00e9 r\u00e1no rozhodl, \u017ee usnout se mu dnes v\u00e1\u017en\u011b nepovede, vypl\u00ed\u017eil se ven z pokoje, opatrn\u011b, aby nevzbudil Kaye, a p\u0159e\u0161el hotelovou chodbu. Musel zaklepat asi p\u011btkr\u00e1t, ne\u017e se za dve\u0159mi objevila Andreasova rozcuchan\u00e1 hlava. Jakmile Toma uvid\u011bl, prot\u0159el si o\u010di a beze slova ustoupil z cesty.<\/p>\n

Te\u010f kdy\u017e Tom le\u017eel v jeho posteli, leh\u010d\u00ed o p\u011bt let vzpom\u00ednek, pot\u0159eboval blon\u010f\u00e1k chvilku, aby to v\u0161echno zpracoval.<\/div>\n

Jen hodiny v\u011bd\u011bly, kolik \u010dasu uplynulo, ne\u017e s\u00e1hnul na b\u00edlou deku, zakr\u00fdvaj\u00edc\u00ed Tomovu hlavu. Kdy\u017e ji z jeho obli\u010deje st\u00e1hnul, musel se usm\u00e1t. Tom tvrd\u011b spal. Dal mu pod hlavu sv\u016fj pol\u0161t\u00e1\u0159, l\u00e9pe ho p\u0159ikryl a s\u00e1m se nat\u00e1hnul jen tak na matraci vedle. Pochyboval, \u017ee usne. Vlastn\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b nespal ani p\u0159ed Tomov\u00fdm p\u0159\u00edchodem. Pochyboval, \u017ee z\u00edtra bude schopn\u00fd n\u011b\u010deho po\u0159\u00e1dn\u00e9ho.<\/p>\n

Celou noc se jen p\u0159evaloval. P\u0159ipadalo mu, \u017ee chvilku je stra\u0161n\u00e1 zima, a pak najednou zase vedro. Tom vedle spal klidn\u011b, jako by se mu v\u00e1\u017en\u011b ulevilo. Asi ulevilo. Jen\u017ee Andreas te\u010f musel nad v\u0161\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161let. Nov\u00fdch informac\u00ed bylo tolik, \u017ee kone\u010dn\u011b po\u0159\u00e1dn\u011b vyplnily skl\u00e1da\u010dku, prozat\u00edm slo\u017eenou jen z \u00fatr\u017ek\u016f, kter\u00e9 nasb\u00edral za tu dobu, co Toma znal. Hlavou se mu honily jak p\u0159edstavy, tak vzpom\u00ednky. B\u00e1l se, jak Tom z\u00edt\u0159ek zvl\u00e1dne. Dal se tak snadno rozhodit\u2026 a Josh si toho podle v\u0161eho byl v\u011bdom. Andreas se ptal s\u00e1m sebe, pro\u010d to ten kluk d\u011bl\u00e1. Musel v\u011bd\u011bt, \u017ee nevyhraje. Nevyhraje s Tomem, ani bez Toma. To ho v\u00e1\u017en\u011b bavilo takhle deptat lidi pro nic za nic? Chvilku o tom uva\u017eoval, a nakonec si s\u00e1m pro sebe k\u00fdvnul. Jo, bavilo. Usnul a\u017e nad r\u00e1nem, kdy\u017e m\u011bl vymy\u0161lenou p\u0159ibli\u017en\u011b polovinu mo\u017en\u00fdch pomst za Toma. Nejm\u00edrn\u011bj\u0161\u00ed byl bungee jumping z Matterhornu s p\u0159etr\u017een\u00fdm lanem.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Probudil se rozl\u00e1man\u00fd, schoulen\u00fd v klub\u00ed\u010dku na sam\u00e9m kraji matrace, Tom spal rozta\u017een\u00fd skoro p\u0159es cel\u00e9 leti\u0161t\u011b. Hlasit\u00e9 bouch\u00e1n\u00ed na dve\u0159e se rozl\u00e9halo snad cel\u00fdm penzionem.<\/div>\n
„Jakej kret\u00e9n\u2026“ zamumlal, prohr\u00e1bnul si vlasy a otev\u0159el. Za dve\u0159mi st\u00e1l Kay, s obli\u010dejem sta\u017een\u00fdm obavou.<\/div>\n
„Tom nen\u00ed v posteli.“<\/div>\n
„A koukal ses po\u0159\u00e1dn\u011b?“ zabru\u010del Andreas a cht\u011bl dve\u0159e zase p\u0159ibouchnout. Ale Kay mu tam str\u010dil nohu.<\/div>\n
„Nech si ty vtipy, prost\u011b zmizel!“<\/div>\n
„Je tady, uklidni se.“<\/div>\n
Kay zvednul jedno obo\u010d\u00ed. „Jakto?“<\/div>\n
„Usnul tady, vzbud\u00edm ho a p\u0159ijdeme na sn\u00eddani.“ Zav\u0159el dve\u0159e d\u0159\u00edv, ne\u017e si sta\u010dil v\u0161imnout Kayova smutn\u00e9ho v\u00fdrazu.<\/p>\n

Po\u010das\u00ed tenhle rok m\u011blo obzvl\u00e1\u0161\u0165 dobrou n\u00e1ladu. Obloha byla jako vymeten\u00e1, slun\u00ed\u010dko se sna\u017eilo dohnat to, co teplota zanedbala, a sn\u00edh se jen t\u0159pytil v jeho jasu.<\/div>\n

Andreas s Tomem vysed\u00e1vali op\u011bt v pra\u0161anu, dresy sundan\u00e9, helmy odhozen\u00e9. Do za\u010d\u00e1tku semifin\u00e1le zb\u00fdvalo je\u0161t\u011b dost \u010dasu. Kay se odd\u011blil, ode\u0161el za n\u011bjak\u00fdm sv\u00fdm star\u00fdm kamar\u00e1dem. Tedy tvrdil to. Tom ob\u010das zahl\u00e9dnul jeho barevnou bundu mezi ostatn\u00edmi ly\u017ea\u0159i.<\/p>\n

„M\u00e1m pocit, \u017ee je na\u0161tvanej.“<\/div>\n

Andreas oto\u010dil hlavu. „Jo, mo\u017en\u00e1. Ale ty za to nem\u016f\u017ee\u0161,“ dodal s kr\u00e1tkou odmlkou. Znal moc dob\u0159e ten pocit, kdy se od v\u00e1s za\u010dnou ti m\u00e9n\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9 odvracet. Snad ve strachu, abyste nespat\u0159ili jejich z\u00e1vist.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, ale\u2026 mrz\u00ed m\u011b to.“<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b se p\u0159ijde pod\u00edvat pod kopec. Jen si pot\u0159ebuje urovnat my\u0161lenky.“<\/div>\n
Tom p\u0159ik\u00fdvnul na souhlas a zad\u00edval se na prot\u011bj\u0161\u00ed kopec. Sjezdovka pod nimi se kroutila v \u00fadol\u00ed. Zrovna proj\u00ed\u017ed\u011bla snowboardov\u00e1 \u0161kolka.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161\u2026 teda, mohl bys\u2026 sakra. Ne\u0159ekne\u0161 nikomu o tom v\u010derej\u0161ku?“<\/div>\n
Andreas p\u0159ekvapen\u011b pozvednul obo\u010d\u00ed. „Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee bych to ud\u011blal?“<\/div>\n
„Ne, asi ne\u2026 snad ne, j\u00e1\u2026 nikdy jsem to nikomu ne\u0159ekl, tak\u017ee nev\u00edm\u2026“<\/div>\n
„Neboj se. Kdy\u017e to n\u011bkdo n\u011bkomu \u0159ekne, tak to bude\u0161 ty.“<\/p>\n

Tom se zkusil vd\u011b\u010dn\u011b pousm\u00e1t, ale vznikl z toho sp\u00ed\u0161 \u0161kleb. Proto si p\u0159et\u00e1hl p\u0159es hlavu kuklu, nasadil si br\u00fdle i helmu a lehl si do z\u00e1v\u011bje. „Kdy\u017e j\u00e1 to nem\u016f\u017eu dostat z hlavy.“<\/div>\n

„Sp\u00ed\u0161 sis to te\u010f cel\u00fd p\u0159ipomn\u011bl.“<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1\u2026“ brouknul Tom a sna\u017eil se nep\u0159em\u00fd\u0161let. Nikoho si nena\u0161el, nikoho od doby, co se zabouchnul do n\u011bj. Byla to n\u00e1hoda? Pochyboval. Ale n\u011bjak\u00fd z jeho vnit\u0159n\u00edch hlas\u016f mu napov\u00eddal, aby tohle Andreasovi ne\u0159\u00edkal.<\/div>\n
„Hlavn\u011b o tom te\u010f nep\u0159em\u00fd\u0161lej. Soust\u0159e\u010f se, mus\u00ed\u0161 to odjet. Je mi jedno, jestli se dostane\u0161 do fin\u00e1le, nechci t\u011b vid\u011bt na zemi,“ \u0159ekl Andreas v\u00e1\u017en\u00fdm hlasem. Jen p\u0159i p\u0159edstav\u011b dal\u0161\u00edho d\u011bsiv\u00e9ho p\u00e1du mu trnuly svaly a vst\u00e1valy chloupky vzadu na krku. „Okay?“<\/div>\n
„Okay\u2026“ povzdechnul si Tom a zvednul se na nohy.<\/p>\n

Na semifin\u00e1le se kolem snowparku, jak na sjezdovce, tak u z\u00e1bradl\u00ed IceCampu, shrom\u00e1\u017edil podstatn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed dav lid\u00ed. Jeden\u00e1ct\u00e1 hodina odbila, slun\u00ed\u010dko je\u0161t\u011b vystoupalo a Luggi vyb\u011bhnul na svoje stanovi\u0161t\u011b p\u0159ibli\u017en\u011b uprost\u0159ed dr\u00e1hy. Ozn\u00e1mil jm\u00e9na t\u0159iceti rider\u016f, p\u0159iv\u00edtal v\u0161echny na \u010dtvrt\u00e9m dni sout\u011b\u017ee a povinn\u011b pod\u011bkoval sponzor\u016fm. Tom nerv\u00f3zn\u011b podup\u00e1val nohou za startovn\u00ed br\u00e1nou, t\u011bkal pohledem mezi Andreasem a dr\u00e1hou. Kousek poode\u0161el a vyt\u00e1hnul telefon. Napsal kr\u00e1tkou smsku Kayovi a zkusil ho vyhledat pohledem n\u011bkde kolem provizorn\u00ed tribuny. M\u00edsto toho mu na rameni p\u0159ist\u00e1la ruka. Reflexivn\u011b ji set\u0159epal a a\u017e pak se oto\u010dil. Ucouvnul.<\/p>\n

„Ahoj.“<\/div>\n

„Vypadni.“<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
„Chce\u0161 m\u011b jen rozh\u00e1zet.“<\/div>\n
Josh se zasm\u00e1l. „Bystrej kluk.“<\/div>\n
Tom trhnul ramenem a cht\u011bl odej\u00edt zp\u00e1tky k Andreasovi. Rozbu\u0161ilo se mu srdce, kdy\u017e ho uvid\u011bl oto\u010den\u00e9ho z\u00e1dy k n\u011bmu, jak odpov\u00edd\u00e1 na ot\u00e1zky do mikrofonu. Uv\u011bdomil si, \u017ee tentokr\u00e1t od n\u011bj pomoc nep\u0159ijde. Jakmile na tohle pomyslel, na\u0161tval se s\u00e1m na sebe. Bude po\u0159\u00e1d jen \u010dekat na pomoc odjinud? Od Andrease? Co kdy\u017e s n\u00edm jednou nebude? Proto se zastavil a u\u0161kl\u00edbnul se. „Jo, v\u017edycky sem byl lep\u0161\u00ed ne\u017e ty.“<\/div>\n
„To se te\u010f uvid\u00ed.“<\/div>\n
Tom se prudce oto\u010dil. „Jak si to ud\u011blal? Pochlub se. Komu si ho vykou\u0159il?“<\/div>\n
„J\u00e1 nikomu, ale m\u016f\u017eu ti p\u0159esn\u011b \u0159\u00edct, kdo ho vykou\u0159il v\u010dera mn\u011b.“ Josh vykouzlil sv\u016fj nejodporn\u011bj\u0161\u00ed \u00fasm\u011bv. „Ty \u010dern\u00fd vlasy vypadaj\u00ed seshora hrozn\u011b dob\u0159e, ale to bys mohl s\u00e1m v\u011bd\u011bt\u2026 ostatn\u011b\u2026“<\/div>\n
„Existuje n\u011bkde podobnej \u017eivo\u010di\u0161nej druh, jako si ty? Takov\u00fdho hajzla aby pohledal.“ Tom se sna\u017eil, ale nedok\u00e1zal udr\u017eet t\u00f3n hlasu. Jen si vybavil Joshe a Billa v posteli a cht\u011blo se mu do n\u011b\u010deho pra\u0161tit. Nebo do n\u011bkoho.<\/p>\n

Josh pozvednul jedno obo\u010d\u00ed. Ud\u011blal p\u00e1r krok\u016f a donutil tak Toma couvnout ke kovov\u00e9mu z\u00e1bradl\u00ed. P\u0159itisknul se na n\u011bj cel\u00fdm t\u011blem a vzhledem k podobn\u00e9 v\u00fd\u0161ce mu koukal p\u0159\u00edmo do o\u010d\u00ed. Tom bojoval s poku\u0161en\u00edm je sklopit. A\u017e o vte\u0159inu pozd\u011bji si uv\u011bdomil svoji situaci a zvednul ruce, aby vet\u0159elce odstr\u010dil.<\/div>\n

„Co si kurva mysl\u00ed\u0161, \u017ee d\u011bl\u00e1\u0161?!“<\/div>\n
„Si docela sexy, kdy\u017e se takhle sna\u017e\u00ed\u0161 mi odolat\u2026“ Josh si skousnul ret a p\u0159ibl\u00ed\u017eil se k Tomovi. Ve zmatku okolo si jich nikdo moc nev\u0161\u00edmal, lidi od m\u00edstn\u00ed televize – jedin\u00ed, kte\u0159\u00ed m\u011bli povolen\u00ed tu b\u00fdt, se motali mezi z\u00e1vodn\u00edky i organiz\u00e1tory. Tom sebou mlel, jak mohl, ale Josh ho p\u0159i\u0161pendlil k z\u00e1bradl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b pe\u010dliv\u011b. Zmocnil se jeho rt\u016f a nedal mu mo\u017enost odporovat. Jazykem mu prozkoumal \u00fasta a pomalu se odt\u00e1hnul, ne\u017e ho Tom stihnul kousnout. V\u011bd\u011bl, \u017ee tohle je pro Toma nejhor\u0161\u00ed trest. Tom se sna\u017eil uvolnit koleno, aby mohl toho hnus\u00e1ka kopnout. Ale n\u011bkdo ho p\u0159edb\u011bhl. Ruka s \u010dernou manik\u00farou popadla Joshe za kapucu a odt\u00e1hla ho od Toma.<\/p>\n

Andreas se zastavil v polovin\u011b kroku.<\/div>\n

Tom z\u016fstal p\u0159ilepen\u00fd u z\u00e1bradl\u00ed.<\/div>\n
Josh se zatv\u00e1\u0159il nejd\u0159\u00edv p\u0159ekvapen\u011b. Pak se ohl\u00e9dl. A zbrun\u00e1tn\u011bl vzteky. Bill couvnul, ale nem\u011bl \u010das litovat. Josh se sklonil k jeho uchu. „Ty mal\u00e1 d\u011bvko, tohle si s tebou vy\u0159\u00edd\u00edm potom!“ syknul a ode\u0161el od n\u011bj.<\/div>\n
Bill zatnul p\u011bsti a bojoval s p\u00e1len\u00edm v o\u010d\u00edch. Pro\u010d to ud\u011blal? Ne tohle\u2026 pro\u010d ud\u011blal to, co ud\u011blal p\u0159ed t\u0159emi lety? Pro\u010d se mu nepostavil u\u017e tenkr\u00e1t? Co si to te\u010f tady sna\u017e\u00ed dok\u00e1zat? Uc\u00edtil ruku na rameni. Oto\u010dil se.<\/div>\n
„D\u011bkuju ti.“ Tom se po\u0161kr\u00e1bal na krku. „Zase.“<\/div>\n
„Asi ti to dlu\u017e\u00edm. Hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed, ty na to m\u00e1\u0161.“<\/div>\n
Tom se zkusil pousm\u00e1t. „Ty taky\u2026 a\u0165 u\u017e si to p\u0159ebere\u0161 v jak\u00fdmkoli smyslu.“ C\u00edtil, jak mu povoluj\u00ed nohy v kolenou, proto rad\u011bji sebral zbytky svoj\u00ed sebed\u016fv\u011bry, kter\u00e9 Josh za\u0161lapal do tvrd\u00e9ho sn\u011bhu, a jal se propl\u00e9tat lidmi k m\u00edstu, kde nechal ly\u017ee. Cestou si n\u011bkolikr\u00e1t odplivnul.<\/p>\n

Andreas ho popadl za ruku a odt\u00e1hl kousek stranou.<\/div>\n

„Co to do hajzlu bylo?!“<\/div>\n
„Jeho dal\u0161\u00ed zp\u016fsob, jak m\u011b skopnout beztrestn\u011b dol\u016f z kopce.“<\/div>\n
„J\u00e1 myslel, \u017ee ta\u2026 Bill je na jeho stran\u011b.“<\/div>\n
„To j\u00e1 dote\u010f taky\u2026 sakra, Andy, mn\u011b se klepou kolena\u2026“ Tom klesnul do d\u0159epu a slo\u017eil hlavu do dlan\u00ed.<\/div>\n
Andreas se sehnul k n\u011bmu. „Seber se.“<\/div>\n
„To nen\u00ed tak jednoduch\u00fd.“<\/div>\n
„Tak to ud\u011blej pro n\u011bkoho. Pro kohokoli. Pro Billa, pro m\u011b za m\u011b. Hlavn\u011b se seber, nesm\u00ed\u0161 se nechat tak snadno.“<\/div>\n
„Andreasi, od v\u010derej\u0161ka v\u00ed\u0161 to, co nikdo, v\u00e1\u017en\u011b po mn\u011b chce\u0161, abych z\u016fstal po tomhle klidnej?“ Tom zm\u011bnil hlas do \u00fap\u011bnliv\u00e9 prosby. Zvednul o\u010di k tomu dob\u0159e zn\u00e1m\u00e9mu obli\u010deji. Nev\u011bd\u011bl, jestli lituje sv\u00e9 volby prozradit Andreasovi pravdu. Asi ne, ne \u00fapln\u011b. Koneckonc\u016f, te\u010f na to nebyl \u00fapln\u011b s\u00e1m.
„V\u00edm, a proto ti tohle \u0159\u00edk\u00e1m. Proto se star\u00e1m. Zvedni se, n\u011bkdo jako ty to p\u0159ece nevzd\u00e1.“<\/p>\n

Tom polovi\u010dat\u011b p\u0159ik\u00fdvnul a zvednul se do stoje. Op\u0159el se o d\u0159ev\u011bn\u00fd st\u016fl, pokryt\u00fd pr\u00e1zdn\u00fdmi plechovkami od energe\u0165\u00e1k\u016f, a st\u00e1hnul si z prstu st\u0159\u00edbrn\u00fd krou\u017eek. Bill ho m\u011bl v\u017edycky na palci. On ho navl\u00e9kl na prost\u0159edn\u00ed\u010dek. Po\u0159\u00e1d ho m\u011bl, vlastn\u011b si nepamatoval, \u017ee by ho n\u011bkdy sundal. Byl \u00fapln\u011b oby\u010dejn\u00fd, z chirurgick\u00e9 oceli, hladk\u00fd. Jen kousek byl hrub\u00fd. Kousek, kde byly vyryty t\u0159i svisl\u00e9 \u010d\u00e1ry. Oby\u010dejn\u00e9, nepropojen\u00e9. Ten kus kovu chladil Toma do ruky, jak za dobu, co byl bez rukavic, namrznul.<\/p>\n

P\u0159em\u00fd\u0161lel o t\u00e9 chv\u00edli, kdy mu ho dal. Jako by snad tu\u0161il, co p\u0159ijde. Proto\u017ee jen o p\u00e1r dn\u00ed pozd\u011bji, kdy\u017e le\u017eeli vedle sebe, zamotan\u00ed do jedn\u00e9 deky, vlet\u011bl do pokoje Josh. A v\u0161echno prasklo. Nesn\u00e1\u0161el, kdy\u017e mu n\u011bkdo sahal na jeho v\u011bci a Bill rozhodn\u011b jeho v\u011bc\u00ed byl. U\u017e tehdy. Tom se nikdy nedozv\u011bd\u011bl, pro\u010d si Bill nesbalil kufry. Mo\u017en\u00e1 to ani v\u011bd\u011bt necht\u011bl. Navl\u00e9kl ten \u0161perk ne\u0161perk, vzpom\u00ednku nevzpom\u00ednku, zp\u00e1tky na prst a sev\u0159el prsty do p\u011bsti. Ztracen\u00fd ve sv\u00e9 vlastn\u00ed minulosti se sna\u017eil probojovat tou hnusnou vrstvou do sou\u010dasnosti. Do reality. V tom kompostu, kter\u00fd m\u011bl v hlav\u011b, sice na\u0161el i p\u00e1r sv\u011btlej\u0161\u00edch okam\u017eik\u016f, ale tolik jich zase nebylo.<\/p>\n

„Tome\u2026 Tome!“ Andreas s n\u00edm citliv\u011b zacloumal. Tom sebou trhnul. „Za chvilku jede\u0161.“<\/div>\n

Oklepal se.<\/div>\n
„Jo, jo\u2026 jsem ready.“<\/div>\n
„V\u011b\u0159\u00edm ti. Zvl\u00e1dne\u0161 to. Zaje\u010f to tak, abys s t\u00edm byl ty s\u00e1m spokojenej. Pak budu \u0161\u0165astnej i j\u00e1.“<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l nad t\u00edm proc\u00edt\u011bn\u00fdm proslovem a do\u0161el si obout ly\u017ee. St\u00e1hnul si dres a\u017e dol\u016f pod zadek, ale bunda stejn\u011b z\u016fstala tro\u0161ku \u010douhat. Naposledy se rozhl\u00e9dl. Zachytil Andrease, spat\u0159il dokonce Erika. Potom, jen koutkem oka, zaregistroval Billa. Usm\u00edval se.<\/p>\n

Tom si ten \u00fasm\u011bv zapamatoval. Nev\u011bd\u011bl pro\u010d, nebo si sp\u00ed\u0161 necht\u011bl p\u0159iznat pro\u010d. Jist\u00e1 bari\u00e9ra v jeho mysli tyhle my\u0161lenky neust\u00e1le pop\u00edrala. Ale pro tenhle okam\u017eik\u2026 rozhodl se jet podle srdce. Mozek vypnul. Jel pro tenhle okam\u017eik a bylo mu jedno, jak to bude d\u00e1l. On se m\u00e1 kam vr\u00e1tit. Mohl by do Norska, str\u00e1vit p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f jen ly\u017eov\u00e1n\u00edm. Takhle to p\u0159ece v\u017edycky cht\u011bl. A taky to tak ud\u011bl\u00e1. Te\u010f jen mus\u00ed v\u0161em p\u0159edv\u00e9st, kdo je Tom Kaulitz ve skute\u010dnosti.<\/div>\n

P\u00e1r vte\u0159in po\u010dkal, a pak vyjel. Pomalu ani nevn\u00edmal dun\u00edc\u00ed hudbu okolo, nevid\u011bl rozmazanou \u0161mouhu lid\u00ed na tribun\u00e1ch. Nesly\u0161el Luggiho. Sly\u0161el jen vlastn\u00ed srdce. A jel podle n\u011bj. Na posledn\u00edm skoku si matn\u011b uv\u011bdomil, \u017ee pustil h\u016flku. Skut\u00e1lela se skoro a\u017e pod kopec. Ale to mu bylo jedno. Usm\u00edval se. M\u011bl na to. Dot\u00e1\u010del posledn\u00ed obr\u00e1tku. Jako ve zpomalen\u00e9m z\u00e1b\u011bru si uv\u011bdomil, \u017ee je dole. Dosko\u010dil. A a\u017e pod kopcem na\u0161el Kayovu odpov\u011b\u010f na svoji zpr\u00e1vu. Hodn\u011b \u0161t\u011bst\u00ed. K.<\/p>\n

<\/em> autor: GossipGirl<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: GossipGirl Vynasna\u017e\u00edm se b\u00fdt stru\u010dn\u00e1. D\u011bkuju, d\u011bkuju, d\u011bkuju a je\u0161t\u011b jednou d\u011bkuju za koment\u00e1\u0159e :). Slibuju, \u017ee budu ps\u00e1t rychle. GG. Tom dovypr\u00e1v\u011bl, a p\u0159ehodil si pol\u0161t\u00e1\u0159 p\u0159es hlavu. Necht\u011bl vid\u011bt ten odsuzuj\u00edc\u00ed pohled, necht\u011bl ho vid\u011bt zrovna od Andrease. Po<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[530],"tags":[],"class_list":["post-5532","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-jeden-moment"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5532","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5532"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5532\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5532"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5532"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5532"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}