{"id":5547,"date":"2012-12-04T18:00:00","date_gmt":"2012-12-04T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5531"},"modified":"2012-12-04T18:00:00","modified_gmt":"2012-12-04T17:00:00","slug":"and-the-winner-is-12","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/12\/04\/and-the-winner-is-12\/","title":{"rendered":"And the winner is… 12."},"content":{"rendered":"
autor: Iveth Biersack<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
\n<\/div>\n
Po sch\u016fzce v parku bylo v\u0161echno jasn\u011bj\u0161\u00ed. Rozum\u011bli si perfektn\u011b. To se muselo nechat. Jenom Billovi po\u0159\u00e1d n\u011bco nesed\u011blo. Tr\u00fcmper na n\u011bj byl a\u017e mo\u017en\u00e1 p\u0159ehnan\u011b hodn\u00fd a mil\u00fd. Dokonce mu donesl r\u016f\u017ei se slovy, \u017ee si ji m\u00e1 nechat usu\u0161it, aby mu dlouho p\u0159ipom\u00ednala tuhle chv\u00edli. Bill na to reagoval mil\u00fdm \u00fasm\u011bvem a polibkem na tv\u00e1\u0159. S d\u00edky ji p\u0159ijal a potom se posadili na lavi\u010dku.<\/p>\n

Pov\u00eddali si o v\u0161em mo\u017en\u00e9m, a\u017e z toho vy\u0161lo, \u017ee maj\u00ed hodn\u011b v\u011bc\u00ed spole\u010dn\u00fdch. Vedle hudby to bylo i ve\u0161ker\u00e9 ostatn\u00ed um\u011bn\u00ed. Bill z n\u011bj m\u011bl dojem a\u017e skoro renesan\u010dn\u00edho \u010dlov\u011bka.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161, sly\u0161el jsem, \u017ee asi za m\u011bs\u00edc tu m\u00e1 b\u00fdt otev\u0159en\u00e1 v\u00fdstava star\u00fdch obraz\u016f i s \u017eivou kapelou a podobn\u011b. Cht\u011bl jsem tam vz\u00edt Sandru… ale vzhledem k okolnostem to nep\u016fjde… u\u017e m\u00e1m l\u00edstky. \u0160el bys?“ usm\u00e1l se jen tak mimod\u011bk Tom a vzal Billa za ruku. Ten hned nad\u0161en\u011b souhlasil a bylo skoro a\u017e vid\u011bt, jak se mu v o\u010d\u00edch zableskly dva mal\u00e9 plam\u00ednky z\u00e1jmu a nad\u0161en\u00ed.<\/p>\n

Toma to donutilo se po\u0159\u00e1d usm\u00edvat jako idiot. Ale s Billem mu to asi ani jinak ne\u0161lo. P\u0159ipadal mu v\u00e1\u017en\u011b jako ten and\u011bl ze snu. A\u017e na to, \u017ee tenhle temn\u00fd and\u011bl nem\u011bl na sob\u011b z temna snad nic. M\u00edsto toho do jeho \u017eivota vn\u00e1\u0161el poka\u017ed\u00e9, co ho vid\u011bl, d\u00e1vky pozitivn\u00ed energie a jak\u00e9hosi sv\u011btla do jeho potemn\u011bl\u00e9 du\u0161e. Srdce mu div nevysko\u010dilo z hrudi, kdy\u017e se ho t\u0159eba i jenom omylem dotkl na rameni nebo na tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n

\n
„P\u016fjdu moc r\u00e1d! Miluju v\u00fdstavy, vernis\u00e1\u017ee cokoliv!“ vyp\u00edskl nad\u0161en\u011b Bill a zasm\u00e1l se s\u00e1m nad svoj\u00ed a\u017e p\u0159ehnan\u011b d\u011btskou reakc\u00ed. Ale on v\u00e1\u017en\u011b r\u00e1d obch\u00e1zel tyhle kulturn\u00ed akce. Na jednu stranu samoz\u0159ejm\u011b kv\u016fli \u00fa\u010delu n\u011bco shl\u00e9dnout a pou\u010dit se, ale d\u00edky jeho vyt\u0159\u00edben\u00e9mu m\u00f3dn\u00edmu vkusu se mu i l\u00edbilo, jak byli v\u0161ichni v\u017edycky spole\u010densky oble\u010den\u00ed. A\u0165 u\u017e mu\u017ei nebo \u017eeny. R\u00e1d se jenom tak rozhl\u00ed\u017eel kolem sebe a hodnotil modely spoluob\u010dan\u016f. M\u00f3du on pokl\u00e1dal tak\u00e9 za ur\u010ditou formu um\u011bn\u00ed. Obdivoval v\u0161echny m\u00f3dn\u00ed n\u00e1vrh\u00e1\u0159e za jejich pr\u00e1ci. On byl toho n\u00e1zoru, \u017ee by nic takov\u00e9ho nezvl\u00e1dl. Obzvl\u00e1\u0161t\u011b potom obdivoval hudebn\u00edky, kte\u0159\u00ed m\u011bli svou vlastn\u00ed zna\u010dku oble\u010den\u00ed a do toho v\u0161eho shonu kolem nahr\u00e1v\u00e1n\u00ed a v\u011bc\u00ed s t\u00edm spojen\u00fdch se je\u0161t\u011b st\u00edhali v\u011bnovat navrhov\u00e1n\u00ed oble\u010den\u00ed.<\/p>\n

Jak se zamyslel, tak ani nevn\u00edmal, \u017ee mu Tom n\u011bco \u0159\u00edk\u00e1.<\/p>\n

„Poslouch\u00e1\u0161 m\u011b?“ zaluskal mu prsty p\u0159ed obli\u010dejem Tom a zasm\u00e1l se.<\/p>\n

„Co? Jo… promi\u0148, omlouv\u00e1m se, co jsi \u0159\u00edkal?“ zamrkal zasko\u010den\u011b Bill a u\u0161kl\u00edbl se.<\/p>\n

„Ne jenom… jestli bys po t\u00e9 v\u00fdstav\u011b necht\u011bl ke mn\u011b na skleni\u010dku,“ usm\u00e1l se a uhladil Billovi rozl\u00edtan\u00e9 vlasy z \u010dela. Srdce se mu rozbu\u0161ilo nad\u0161en\u00edm, kdy\u017e Bill p\u0159ik\u00fdvl.<\/p>\n

„Jasn\u011b, r\u00e1d p\u0159ijdu,“ usm\u00e1l se n\u011b\u017en\u011b a pol\u00edbil ho na tv\u00e1\u0159. Jako na povel zase zrudnul.<\/p>\n

„To jsem moc r\u00e1d,“ \u0161pitl Tom a stiskl mu ruku.<\/p>\n

„Z\u00edtra je zase n\u00e1ro\u010dn\u00fd ve\u010der… odvezu t\u011b dom\u016f, hm?“ navrhl ti\u0161e a vstal. Odpov\u011bd\u00ed mu byl souhlas, tak vzal Billa do n\u00e1ru\u010d\u00ed a vykro\u010dil sm\u011br auto. Oba se sm\u00e1li a m\u011bli dobrou n\u00e1ladu. Nic netu\u0161\u00edc\u00ed kolemjdouc\u00ed se jim rad\u011bji vyh\u00fdbali obloukem a m\u011bli blb\u00e9 p\u0159ipom\u00ednky, ale ti dva si z nich nic ned\u011blali. Jenom se sm\u00e1li a paparazzi, d\u011blejte si, co chcete. Bylo jim v tuhle magickou chv\u00edli v\u00e1\u017en\u011b v\u0161echno jedno. Existovali jenom oni dva.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Dob\u0159e, v\u00e1\u017een\u00ed, a te\u010f p\u0159ijde na \u0159adu mlad\u00fd nad\u011bjn\u00fd zp\u011bv\u00e1k, kter\u00fd podle m\u00e9di\u00ed a hlasov\u00e1n\u00ed na internetu m\u00e1 podle v\u00e1s nejv\u00edce \u0161anc\u00ed na v\u00fdhru… Bill Kaulitz!“ Jakmile toto ohl\u00e1sil moder\u00e1tor, halou se neslo nad\u0161en\u00e9 skandov\u00e1n\u00ed jeho jm\u00e9na a v\u011bt\u0161ina sle\u010den \u0161la do kolen. N\u00e1sledn\u011b se pustila Billova upout\u00e1vka, kterou to\u010dili \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b v backstage a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b n\u011bco z jeho norm\u00e1ln\u00edho \u017eivota, jako s ka\u017ed\u00fdm tady.<\/p>\n

Kdy\u017e sest\u0159ih skon\u010dil, moder\u00e1tor zahl\u00e1sil znovu jeho jm\u00e9no, a to u\u017e se ztlumila sv\u011btla a Bill vy\u0161el na balk\u00f3nek. Jakmile se ozvaly prvn\u00ed t\u00f3ny kytary, v\u0161ichni napnut\u011b o\u010dek\u00e1vali jeho hlas. A ten zazn\u011bl n\u011bkolik m\u00e1lo sekund nato. Jekot byl je\u0161t\u011b o n\u011bkolik decibel\u016f znateln\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e se rozezp\u00edval naplno.<\/p>\n

S\u00e1m Bill z toho dnes m\u011bl dobr\u00fd pocit. Myslel na v\u010derej\u0161\u00ed ve\u010der, kdy\u017e byli s Tomem venku, a h\u0159\u00e1la ho na srdci v\u0161echna slova, co od n\u011bj vyslechl. Proto se mu dnes zp\u00edvalo tak lehce. Se\u0161el pomalu ze schod\u016f a um\u00edstil mikrofon na stojan. Proc\u00edt\u011bn\u011b z n\u011bj padalo jedno slovo za druh\u00fdm. Jedna sloka n\u00e1sledovala dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed. Nastal refr\u00e9n, a ka\u017ed\u00fd, kdo m\u011bl v sob\u011b alespo\u0148 trochu citu, \u0161el do kolen. V\u010detn\u011b Toma. Ten na n\u011bj up\u0159el pohled hned, jak ho vid\u011bl sch\u00e1zet ze schod\u016f.<\/p>\n

Byl tak elegantn\u00ed. Precizn\u011b vy\u017eehlen\u00e9 vlasy spu\u0161t\u011bn\u00e9 na z\u00e1da, \u010dern\u00e9 upnut\u00e9 kalhoty dopln\u011bn\u00e9 o \u0159et\u011bzy a st\u0159\u00edbrn\u00fd p\u00e1sek s velkou p\u0159ezkou hlavy tygra, d\u00e1le \u010dern\u00e9 triko se st\u0159\u00edbrn\u00fdm potiskem spolu s nekone\u010dn\u00fdm mno\u017estv\u00edm dopl\u0148k\u016f. Prost\u011b o\u010di p\u0159ech\u00e1zely nad jeho dokonalost\u00ed.<\/p>\n

Kolem mlad\u00e9ho Tr\u00fcmpera jako by se uzav\u0159ela zvukot\u011bsn\u00e1 komora, kam dol\u00e9hal jenom ten and\u011blsk\u00fd hlas. And\u011blsk\u00fd hlas vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z hrdla toho kluka, co pr\u00e1v\u011b st\u00e1l na p\u00f3diu u stojanu s mikrofonem a vyd\u00e1val n\u011bco tak nadpozemsky n\u00e1dhern\u00e9ho, \u017ee se to ani nedalo pochopit.<\/p>\n

„Tak to byl, d\u00e1my a p\u00e1nov\u00e9, Bill Kaulitz!“ ozval se znovu moder\u00e1tor, kdy\u017e Bill skon\u010dil a ukl\u00e1n\u011bl se na v\u0161echny strany s obrovsk\u00fdm d\u00edky.<\/p>\n

„Tak to bychom m\u011bli, a te\u010f je na \u0159ad\u011b hodnocen\u00ed!“ dal\u0161\u00ed p\u0159\u00eddavek j\u00e1s\u00e1n\u00ed, \u017ee je musel uml\u010det a\u017e James jako\u017eto porotce, proto\u017ee ho nebylo v\u016fbec sly\u0161et.<\/p>\n

V\u0161ichni \u0159ekli sv\u016fj n\u00e1zor, a\u017e na Toma. A na ten v\u0161ichni \u010dekali jako na smilov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

„Bille, nikdy… nikdy jsem nic kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho nesly\u0161el! Jsi jako and\u011bl… jinak se to ani ned\u00e1 \u0159\u00edct,“ dokon\u010dil Tom sv\u016fj ortel a ozval se dal\u0161\u00ed ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed jekot. Moder\u00e1tor do toho od\u0159\u00edk\u00e1val telefonn\u00ed \u010d\u00edslo a k\u00f3d, kter\u00fd maj\u00ed pos\u00edlat jako hlasovac\u00ed smsku.<\/p>\n

Bill byl jako v transu. \u010cekal v\u0161echno, ale a\u017e takovou chv\u00e1lu ne. Poslal Tomovi nen\u00e1padn\u011b pusu a u\u017e musela opustit p\u00f3dium. V z\u00e1kulis\u00ed mu v\u0161ichni gratulovali, a je\u0161t\u011b poskytl kr\u00e1tk\u00fd rozhovor se sle\u010dnou, co tu byla jako druh\u00e1 moder\u00e1torka z backstage, a \u0161el si po sv\u00fdch. Byl nerv\u00f3zn\u00ed. To, \u017ee z n\u011bj byli v\u0161ichni tak pry\u010d, je\u0161t\u011b neznamenalo, \u017ee dnes postoup\u00ed. Jedna jeho polovina to v\u011bd\u011bla na jistotu, ale na povrchu d\u00e1val najevo sp\u00ed\u0161 nervozitu. Ka\u017ed\u00fd tu m\u011bl pr\u00e1vo na to b\u00fdt nerv\u00f3zn\u00ed. O tom byly v\u0161echny sout\u011b\u017ee na sv\u011bt\u011b. Hlavn\u011b nevypadnout a postupovat d\u00e1l, a\u017e k absolutn\u00edmu vrcholu a vyhr\u00e1t. P\u0159eci jenom nikdo tady nebyl z kamene. Vidina pen\u011bz a v\u0161ech odm\u011bn, co \u010dekaly na vrcholu, by zl\u00e1kala asi \u00fapln\u011b ka\u017ed\u00e9ho.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„A mezi prvn\u00ed postupuj\u00edc\u00ed… podle va\u0161ich hlas\u016f…. pat\u0159\u00ed… Jake, Mike…“ takhle pokra\u010doval se jm\u00e9ny d\u00e1l, a\u017e se dostal k nejv\u00edce o\u010dek\u00e1van\u00e9mu jm\u00e9nu.<\/p>\n

„A posledn\u00ed postupuj\u00edc\u00ed… ov\u0161em s nejvy\u0161\u0161\u00edm po\u010dtem hlas\u016f, se st\u00e1v\u00e1… kdo jin\u00fd, ne\u017e mil\u00e1\u010dek n\u00e1roda Bill Kaulitz!“ vyk\u0159ikl a pobaven\u011b sledoval, jak sle\u010dny v prvn\u00edch \u0159ad\u00e1ch div neomdl\u00e9valy \u0161t\u011bst\u00edm.<\/p>\n

Byla to neskute\u010dn\u00e1 euforie a Billovi jako by spadl obrovsk\u00fd k\u00e1men ze srdce. Zalilo ho \u0161t\u011bst\u00ed a nejrad\u0161i by b\u011b\u017eel za Tomem, aby ho objal, ale kdy\u017e kolem se na n\u011b soust\u0159edilo dal\u0161\u00edch asi p\u011bt kamer, za kter\u00fdmi je na sv\u00fdch obrazovk\u00e1ch vid\u011bly miliony lid\u00ed, to p\u0159eci jenom ne\u0161lo. Musel si po\u010dkat na ve\u010der.<\/p>\n

Tom st\u00e1l a s \u00fasm\u011bvem na tv\u00e1\u0159i tleskal jako v\u0161ichni tady v hale. T\u011b\u0161il se, a\u017e mu osobn\u011b pogratuluje a obejme ho. A\u017e bude moct sd\u00edlet jeho radost v soukrom\u00ed, kde je nebude moci n\u011bkdo ru\u0161it. Tady bylo p\u0159eci jenom moc lid\u00ed. N\u00e1sledovala je\u0161t\u011b spole\u010dn\u00e1 p\u00edse\u0148, kterou se lou\u010dili od te\u010f na konci ka\u017ed\u00e9ho p\u0159enosu, a potom hur\u00e1 dom\u016f. Je\u0161t\u011b prohodit p\u00e1r slov s lidmi okolo, pokecat do kamery o sv\u00fdch pocitech a j\u00edt. Tom \u010dekal na Billa u vchodu v aut\u011b a m\u00e1val na n\u011bj. Bill si k n\u011bmu bezosty\u0161n\u011b nasedl a nechal ho kus poodjet, aby nebyli na o\u010d\u00edch novin\u00e1\u0159\u016fm.<\/p>\n

„Billi, m\u00e1m z tebe radost, dnes to bylo v\u00e1\u017en\u011b n\u00e1dhern\u00e9!“ pochv\u00e1lil mu Tom kone\u010dn\u011b a objal ho. Musel ho pol\u00edbit, a c\u00edtil, jak pod t\u00edm dotekem Bill rozt\u00e1l. Tot\u00e1ln\u011b mu zjihl v n\u00e1ru\u010d\u00ed. A o to p\u0159esn\u011b mu \u0161lo.<\/p>\n

„D\u011bkuju… od tebe si toho moc cen\u00edm,“ usm\u00e1l se Bill a nechal se pol\u00edbit. Byl tak \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee mu snad ani nevadilo, \u017ee Andreas na p\u0159enosu chyb\u011bl. Jak byl po\u0159\u00e1d zahlouban\u00fd do \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed v porot\u011b, na v\u0161echno kolem zapomn\u011bl. Byl to song o l\u00e1sce a citech, a on to odzp\u00edval cel\u00e9 jenom pro Toma. Jenom pro n\u011bj a jeho n\u00e1dhern\u00e9 o\u010di. Nemohl si prost\u011b pomoct, ale cht\u011bl s n\u00edm b\u00fdt. Netu\u0161il, jak si m\u016f\u017ee b\u00fdt tak jist\u00fd, ale jeho srdce to tak prost\u011b c\u00edtilo a necht\u011blo se toho pocitu jenom tak vzd\u00e1t.<\/p>\n

„Copak se ti hon\u00ed hlavou, hm?“ zeptal se Tom, kdy\u017e si v\u0161iml, \u017ee na n\u011bj Bill hled\u00ed jako na svat\u00fd obr\u00e1zek.<\/p>\n

„Jenom to, \u017ee… j\u00e1… ne, to je jedno,“ usm\u00e1l se Bill a pohladil ho po tv\u00e1\u0159i. Po\u0159\u00e1d mu sv\u011bdom\u00ed hlodala my\u0161lenka na to, \u017ee si s n\u00edm jenom hraje. Ale sna\u017eil se to hodit za hlavu. A s t\u00edm, \u017ee jeli k Tomovi dom\u016f, co\u017e nyn\u00ed byl jeden z m\u00edstn\u00edch hotel\u016f, to z n\u011bj i pomalu vyprch\u00e1valo. Pozd\u011bji, kdy\u017e sed\u011bli v Tomov\u011b hotelov\u00e9m apartm\u00e1 s n\u00e1dhern\u00fdm v\u00fdhledem snad na cel\u00fd Berl\u00edn a pop\u00edjeli jenom tak \u010derven\u00e9 v\u00edno, se v n\u011bm m\u00edsilo tolik v\u011bc\u00ed, \u017ee nev\u011bd\u011bl, kter\u00e9 se v\u011bnovat d\u0159\u00edve. Ale bylo mu tak n\u00e1dhern\u011b, \u017ee si a\u017e myslel, \u017ee se mu to cel\u00e9 zd\u00e1.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161, Billi… m\u016f\u017eu se t\u011b na n\u011bco zeptat?“ \u0161pitl Tom a usm\u00e1l se na n\u011bj s pohledem, kter\u00fd jako by \u0159\u00edkal: „u\u017e t\u011b nikam nepust\u00edm.“<\/p>\n

autor: Iveth Biersack<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Iveth Biersack Po sch\u016fzce v parku bylo v\u0161echno jasn\u011bj\u0161\u00ed. Rozum\u011bli si perfektn\u011b. To se muselo nechat. Jenom Billovi po\u0159\u00e1d n\u011bco nesed\u011blo. Tr\u00fcmper na n\u011bj byl a\u017e mo\u017en\u00e1 p\u0159ehnan\u011b hodn\u00fd a mil\u00fd. Dokonce mu donesl r\u016f\u017ei se slovy, \u017ee si ji m\u00e1<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[522],"tags":[],"class_list":["post-5547","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-and-the-winner-is"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5547","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5547"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5547\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5547"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5547"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5547"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}