{"id":555,"date":"2018-05-19T16:00:00","date_gmt":"2018-05-19T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=550"},"modified":"2018-05-19T16:00:00","modified_gmt":"2018-05-19T15:00:00","slug":"scar-tissue-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/05\/19\/scar-tissue-19\/","title":{"rendered":"Scar Tissue 19."},"content":{"rendered":"
autor: Chayenne7<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
Ples I: Nedot\u010den\u00fd<\/strong><\/div>\n
\n

„Omluvte mne, mohu v\u00e1s p\u0159eru\u0161it?“<\/p><\/div>\n

Bill poodstoupil od postar\u0161\u00edho gentlemana, se kter\u00fdm tan\u010dil, a zdvo\u0159ile se na n\u011bj usm\u00e1l.<\/div>\n
„D\u011bkuji,“ \u0159ekl, pot\u00e9 p\u0159ijal Andyho nab\u00eddnutou ruku a nechal se sv\u00fdm nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edtelem n\u011bkolika tane\u010dn\u00edmi kroky rychle odv\u00e9st. Jakmile se ocitli v bezpe\u010dn\u00e9 vzd\u00e1lenosti, Bill se rozhih\u0148al jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b.<\/div>\n
„Ach Andy, byl p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd! P\u00e1chlo mu z \u00fast! P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee jsem m\u00e1lem omdlel!“<\/div>\n
Blon\u010fat\u00fd mlad\u00edk se zazubil a co nejv\u00edce nadmul hru\u010f, zat\u00edmco krou\u017eili po parketu mezi des\u00edtkami dal\u0161\u00edch p\u00e1r\u016f.<\/div>\n
„V\u017edy p\u0159ipraven na z\u00e1chranu, to jsem j\u00e1, Andreas!“<\/div>\n
„Ten nejlep\u0161\u00ed z p\u0159\u00e1tel!“ Souhlasil Bill a zaklonil hlavu, kdy\u017e Andy provedl v\u00fdjime\u010dn\u011b divokou oto\u010dku. Jeho charakteristicky pronikav\u00fd a nekontrolovateln\u00fd sm\u00edch za nimi oto\u010dilo n\u011bkolik hlav, ale ka\u017ed\u00fd jej potaj\u00ed stejn\u011b pozoroval, tak\u017ee na tom v\u016fbec nez\u00e1le\u017eelo.<\/div>\n
\n

„Bav\u00ed se,“ \u0159ekl Georg laskav\u011b. „Nikdy d\u0159\u00edve jsem ho takhle nevid\u011bl.“<\/p><\/div>\n

„Mo\u017en\u00e1 bychom m\u011bli zav\u00e9st zvyk v po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed velk\u00fdch ve\u010d\u00edrk\u016f,“ usm\u00e1l se Tom a napil se ze sv\u00e9ho \u0161ampa\u0148sk\u00e9ho. „Kdo by si to byl pomyslel, \u017ee m\u016fj man\u017eel je lev salon\u016f?“<\/div>\n
St\u00e1li spole\u010dn\u011b u zdi, on, Georg a Gustav, t\u0159i mlad\u00ed mu\u017ei oble\u010den\u00ed v bezchybn\u00fdch \u010dern\u00fdch oblec\u00edch, v\u0161ichni t\u0159i pohledn\u00ed a elegantn\u00ed, av\u0161ak obzvl\u00e1\u0161t\u011b jeden z nich. Gustav ani Georg si nedok\u00e1zali vzpomenout, kdy naposledy Toma takhle vid\u011bli. Doslova z\u00e1\u0159il. S jeho p\u0159irozen\u011b kr\u00e1sn\u00fdm obli\u010dejem, dlouh\u00fdmi, sepnut\u00fdmi zlat\u00fdmi vlasy sahaj\u00edc\u00edmi mezi lopatky a t\u00e9m\u011b\u0159 kn\u00ed\u017eec\u00ed postavou, byl magnetem p\u0159itahuj\u00edc\u00edm na sebe v\u0161echny obdivn\u00e9 pohledy. Pokud u\u017e nepozorovaly Billa, samoz\u0159ejm\u011b.<\/div>\n
Bill byl jednodu\u0161e… dechberouc\u00ed.<\/div>\n
„V\u011bd\u011bl jsi, \u017ee se chyst\u00e1…?“ Gustav kr\u00e1tce pohl\u00e9dl na Toma, ne\u017e zam\u011b\u0159il sv\u016fj pohled zp\u00e1tky na Tomova chot\u011b. Byli j\u00edm snad v\u0161ichni uhranut\u00ed? Muselo to tak b\u00fdt.<\/div>\n
Tom samolib\u011b pozvedl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 ten make-up?“<\/div>\n
„Ne, ty \u010dern\u00e9 boty. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee ten make-up, pitom\u010de.“<\/div>\n
\n

Tom se usm\u00e1l, t\u00e9m\u011b\u0159 zasn\u011bn\u011b. Bill se op\u011bt rozesm\u00e1l, bl\u00e1zniv\u011b, rozko\u0161n\u011b a divoce, jak je Andy rozto\u010dil krkolomnou rychlost\u00ed, a Toma a\u017e zabolelo srdce p\u00fdchou, n\u011bhou, l\u00e1skou a touhou k tomuto \u00fa\u017easn\u00e9mu stvo\u0159en\u00ed, kter\u00e9 m\u011bl dovoleno naz\u00fdvat sv\u00fdm man\u017eelem.<\/p><\/div>\n

„Je to jeho tajn\u00e1 z\u00e1liba, ano…“ zamumlal.<\/div>\n
„U\u017e ne tak tajn\u00e1,“ Georg polo\u017eil ruku na kamar\u00e1dovo vycpan\u00e9 rameno a p\u0159\u00e1telsky stiskl. Tom se zasm\u00e1l.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 ani tu\u0161en\u00ed. Tohle nic nen\u00ed, jen lehk\u00fd dotek. M\u011bl bys ho vid\u011bt, kdy\u017e se nemus\u00ed dr\u017eet zp\u00e1tky. V\u0161ichni tihle ne\u0161\u0165astn\u00edci by se zadusili vlastn\u00edmi slinami…“<\/div>\n
„U\u017e te\u010f se dus\u00ed…“ Podotkl Gustav svou obvyklou ironi\u00ed, o\u010dima skenoval m\u00edstnost. „Kdybych byl v\u00e1mi, kluci, za\u010d\u00ednal bych se b\u00e1t o sv\u016fj \u017eivot. P\u0159\u00edsah\u00e1m, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed z nich u\u017e zelenaj\u00ed z\u00e1vist\u00ed. Pod\u00edvej se na Frau Heisenbergovou. Bo\u017ee, takov\u00fd vtip.“<\/div>\n
Georg na n\u011bj laskav\u011b pohl\u00e9dl.<\/div>\n
„Nem\u011bj j\u00ed to za zl\u00e9, Wolfie. Nen\u00ed to jej\u00ed vina, \u017ee vypad\u00e1 jako pudl.“<\/div>\n
„Jo, ale je to \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b jej\u00ed vina, \u017ee tak vypad\u00e1 jej\u00ed dcera, \u017ee ano?“ Pot\u00e9 se p\u0159ikr\u010dil. „Sakra, bl\u00ed\u017e\u00ed se Greta… do prdele…“<\/div>\n
<\/div>\n
\n
Georg konej\u0161iv\u011b p\u0159ilo\u017eil dla\u0148 na spodn\u00ed \u010d\u00e1st zad sv\u00e9ho milence. Gustavova \u017eena byla nesnesiteln\u00e1 mrcha, kter\u00e1 prost\u011b nedok\u00e1zala p\u0159ijmout zjevnou skute\u010dnost, \u017ee Gustav o ni nem\u00e1 ten nejmen\u0161\u00ed z\u00e1jem a ani jej neprojev\u00ed nikdy v budoucnu, bez ohledu na to, jak ne\u00fastupn\u011b na n\u011bm lp\u011bla jako pijavice.<\/div>\n
„Gust\u00ed!“ Popadla mlad\u00edkovu pa\u017ei a zatahala, ok\u00e1zale p\u0159itom ignorovala Georga po jeho boku. Mezi n\u00ed a mu\u017eem, o kter\u00e9m v\u011bd\u011bla, \u017ee vl\u00e1dne nad srdcem jej\u00edho man\u017eela, nebylo \u017e\u00e1dn\u00e9 l\u00e1sky. „Chci tan\u010dit! No tak, nest\u016fj tady jen tak! Lid\u00e9 za\u010dnou m\u00edt \u0159e\u010di, pokud m\u011b bude\u0161 ignorovat!“<\/div>\n
Tak\u017ee Gustav byl efektivn\u011b odta\u017een, co\u017e zanech\u00e1valo na m\u00edst\u011b Georga, kter\u00fd za n\u00edm hled\u011bl nap\u016fl otr\u00e1ven\u011b a nap\u016fl tou\u017eebn\u011b. Tom nebyl Gretin\u00fdm z\u00e1sahem nijak rozru\u0161en, m\u011bl o\u010di pouze pro sv\u00e9ho man\u017eela.<\/div>\n
„Stalo se mezi v\u00e1mi dv\u011bma n\u011bco?“ Zeptal se Georg podez\u0159\u00edvav\u011b.<\/div>\n
Tom pomalu zamrkal.<\/div>\n
„Co t\u00edm mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Dneska si hraje\u0161 na nedostupn\u00e9ho, \u010dlov\u011b\u010de,“ Georg dobrosrde\u010dn\u011b proto\u010dil o\u010di, v duchu j\u00e1sal nad kamar\u00e1dovou nov\u011b nalezenou ochotou k hravosti. U\u017e to bylo tak dlouho. Tak zatracen\u011b dlouho. „Bill je jako… j\u00e1 nev\u00edm. Nov\u00fd \u010dlov\u011bk. A to v\u0161echno po tom utrpen\u00ed, kter\u00fdm si musel v posledn\u00edch n\u011bkolika dnech proj\u00edt. Tak\u017ee, co se d\u011bje?“<\/div>\n
\n

Tom si povzdechl. Bylo pro n\u011bj obt\u00ed\u017en\u00e9 v\u011bnovat pozornost \u010demukoliv jin\u00e9mu krom\u011b Billa. Dokonce i Georg, jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel, mu p\u0159ipadal jako vyru\u0161en\u00ed. Hlavu m\u011bl plnou obraz\u016f jejich ve\u010dern\u00edho milov\u00e1n\u00ed, a pot\u00e9 znovu i z r\u00e1na, kdy Bill nejen\u017ee akceptoval jeho dotek, ale otev\u0159en\u011b o to Toma po\u017e\u00e1dal, a\u010dkoliv velmi pla\u0161e a s tv\u00e1\u0159\u00ed zabo\u0159enou v man\u017eelov\u011b hrudi. Po Tomov\u011b p\u00e1te\u0159i se rozl\u00e9valo horko a shroma\u017e\u010fovalo se v jeho bedrech p\u0159i vzpom\u00ednce na to, jak Bill st\u00e9nal a t\u0159\u00e1sl se, kdy\u017e do n\u011bj op\u011bt vklouzl prsty, jak vzdychal kolem Tomova jazyka ve sv\u00fdch \u00fastech, zat\u00edmco Tom nel\u00edtostn\u011b t\u0159el prsty jeho bod. On byl t\u00edm, z \u010deho byly tvo\u0159eny vlhk\u00e9 sny, ale jako z\u00e1zrakem byl Tomovou realitou.<\/p><\/div>\n

Tom se musel nap\u00edt sv\u00e9ho n\u00e1poje, aby si navlh\u010dil nyn\u00ed vyschl\u00e9 hrdlo.<\/div>\n
\n

„My jsme se… sbl\u00ed\u017eili, okay?“ Odpov\u011bd\u011bl rozpa\u010dit\u011b, jako by nev\u011bd\u011bl, jak odhalit dostatek informac\u00ed, ale ne p\u0159\u00edli\u0161.<\/p><\/div>\n

Georg nebyl jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel pro nic za nic.<\/div>\n
„Ach,“ pozvedl obo\u010d\u00ed. Pot\u00e9 zopakoval \u00b4Ach!\u00b4 jako prohl\u00e1\u0161en\u00ed, jak se vedle jeho hlavy rozsv\u00edtila mal\u00e1 p\u0159\u00edslove\u010dn\u00e1 \u017e\u00e1rovka pochopen\u00ed. <\/div>\n
„Jo…“ Zamumlal Tom, ale koutek \u00fast se mu zkroutil vzh\u016fru a nazna\u010doval, jak moc byl pot\u011b\u0161en\u00fd ned\u00e1vn\u00fdm pokrokem v jejich vztahu. Georg se vedle n\u011bj doslova neklidn\u011b o\u0161\u00edval, na \u010dele se mu zformovalo zmaten\u00e9 zamra\u010den\u00ed.<\/div>\n
„Ty jsi skute\u010dn\u011b…“<\/div>\n
„Ne!“ P\u0159eru\u0161il jej Tom rychle. Ani jeden z nich na toho druh\u00e9ho nepohl\u00e9dl. Zam\u011b\u0159ili sv\u00e9 pohledy na Billovu tan\u010d\u00edc\u00ed, sm\u011bj\u00edc\u00ed se postavu. „Ne. Jen prost\u011b… v\u011bci.“<\/div>\n
Po dlouhou chv\u00edli mezi nimi nebyla vy\u0159\u010dena \u017e\u00e1dn\u00e1 slova, pot\u00e9 Georg \u0159ekl:<\/div>\n
„To musely b\u00fdt opravdu dobr\u00e9 v\u011bci, \u010dlov\u011b\u010de.“<\/div>\n
Tou pozn\u00e1mkou si vyslou\u017eil od Toma r\u00e1nu loktem do boku spolu s pobu\u0159uj\u00edc\u00edm pohledem, ale v n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed chv\u00edli se oba proh\u00fdbali v z\u00e1chvatu sm\u00edchu, naprosto nevhodn\u00e9ho pro gentlemany v jejich postaven\u00ed.<\/div>\n
\n

Bill si tento okam\u017eik vybral pro p\u0159\u00edchod na sc\u00e9nu, zad\u00fdchan\u00fd a z\u010dervenal\u00fd z fyzick\u00e9 n\u00e1mahy.<\/p><\/div>\n

„Tomi! Tomi! Co je tady tak legra\u010dn\u00edho?“<\/div>\n
Padl do Tomovy n\u00e1ru\u010de proti man\u017eelov\u011b hrudi, a Tom nemarnil ani vte\u0159inu, okam\u017eit\u011b jej pol\u00edbil a prsty Billa zbo\u017en\u011b hladil po tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/div>\n
„Je legra\u010dn\u00ed, \u017ee se zd\u00e1, \u017ee jsem se o\u017eenil s and\u011blem,“ usm\u00edval se, hluch\u00fd a slep\u00fd ke komukoliv jin\u00e9mu krom\u011b sv\u00e9ho Billa. Nestaral se, jestli Georg vyd\u00e1val d\u00e1viv\u00e9 zvuky, nebo jestli Andreas zast\u00e9nal, jako by trp\u011bl p\u0159\u00ed\u0161ernou bolest\u00ed, dokonce se ani nestaral, jestli k nim byly nam\u00ed\u0159en\u00e9 pohledy v\u0161ech lid\u00ed v m\u00edstnosti. \u017dil pro tuto chv\u00edli a m\u011bl v \u00famyslu u\u017e\u00edt si ji naplno tak dlouho, jak jen bude trvat. Byl zamilovan\u00fd, byl milov\u00e1n nazp\u011bt, a pro te\u010f, v tomto bl\u00e1zniv\u00e9m momentu, to bylo v\u0161e, co za n\u011bco st\u00e1lo.<\/div>\n
\n

„Tomi, to bylo opravdu… p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b… \u00fa\u017easn\u011b… k\u00fd\u010dovit\u00e9…“ Bill v jeho n\u00e1ru\u010di t\u00e1l a rozhih\u0148al se. Byl lehce v n\u00e1lad\u011b z t\u00e9 trochy \u0161ampa\u0148sk\u00e9, kterou si ukradl z Tomovy sklenice, ne\u017e jej ten chl\u00edpn\u00fd star\u00fd kozel po\u017e\u00e1dal o tanec. Tom nem\u011bl v \u00famyslu mu pro dne\u0161n\u00ed noc dop\u0159\u00e1t v\u00edce, a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e v\u011bd\u011bl, jak Bill nem\u011bl s alkoholem \u017e\u00e1dnou v\u00fddr\u017e, ani kdyby na tom z\u00e1visel jeho \u017eivot. Tak\u017ee kdy\u017e se Bill nat\u00e1hl pro jeho polopr\u00e1zdnou sklenici se \u0161ampa\u0148sk\u00fdm, Tom ji zvedl do vzduchu mimo jeho dosah, a zamlaskal:<\/p><\/div>\n

„Pro tebe dnes ve\u010der jable\u010dn\u00fd d\u017eus, l\u00e1sko. Promi\u0148.“<\/div>\n
Billovy na\u0161pulen\u00e9 rty by dok\u00e1zaly rozpustit ledovce na p\u00f3lech, ale ne Tomovo rozhodnut\u00ed.<\/div>\n
„Jsi zl\u00fd…“ Ale poslechl. Ani jeden z nich necht\u011bl zopakovat v\u00fdstup, kter\u00fd se stal p\u0159ed dv\u011bma dny. „Pak si se mnou alespo\u0148 zatan\u010di p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed tanec. P\u011bkn\u011b pros\u00edm?“<\/div>\n
Tom pohl\u00e9dl do jeho kr\u00e1sn\u00e9, odhalen\u00e9 tv\u00e1\u0159e a poc\u00edtil z t\u00e9 intenzity emoc\u00ed lehkou z\u00e1vra\u0165. Neexistovala slova k tomu, aby dok\u00e1zala popsat, jak n\u00e1dhern\u011b Bill dne\u0161n\u00edho ve\u010dera vypadal. Kou\u0159ov\u00fd lem kolem jeho mandlov\u00fdch o\u010d\u00ed to jen zv\u00fdraz\u0148oval, tak\u017ee o tom nemohlo b\u00fdt \u017e\u00e1dn\u00fdch pochyb, ale Tom znal to tajemstv\u00ed: Billova oslniv\u00e1 kr\u00e1sa p\u0159ich\u00e1zela zevnit\u0159. V\u017edy byl v\u00fdjime\u010dn\u00fd, ale sp\u00ed\u0161e jen pouhou kuklou v porovn\u00e1n\u00ed s t\u00edm ok\u00e1zal\u00fdm mot\u00fdlem, kter\u00fdm se stal, a jen\u017e poprv\u00e9 zkou\u0161el sv\u00e1 k\u0159\u00eddla. Bill byl t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159ipraven l\u00e9tat.<\/div>\n
\n

„Nem\u011bl by sis oddechnout, l\u00e1sko?“ Zeptal se Tom jen pro jistotu.<\/p><\/div>\n

Bill zavrt\u011bl hlavou. O\u010di mu sv\u00edtily jako dva kousky drahocenn\u00e9ho kamene.<\/div>\n
„Pr\u00e1v\u011b jsem si oddechnul. No tak, Tomi! A rozto\u010d m\u011b opravdu rychle!“<\/div>\n
Kdo byl Tom, aby mu \u0159ekl ne? Nikdy toho nebyl schopn\u00fd. Za jin\u00fdch okolnost\u00ed by to bylo uboh\u00e9, jak p\u0159\u00edli\u0161 jej Bill m\u011bl omotan\u00e9ho kolem prstu, ale on se o to prost\u011b nestaral. Nechali sv\u00e9 p\u0159\u00e1tele za sebou, nev\u011bnovali jim ani jedinou my\u0161lenku, jakmile Tom p\u0159edal svou sklenici Georgovi, a pot\u00e9 tan\u010dili. Tomova dla\u0148 na Billov\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u011b drobn\u00e9m pase, Billova dla\u0148 v jeho dlani, a bylo to, jako by byli jedin\u00ed dva lid\u00e9 na sv\u011bt\u011b tan\u010d\u00edc\u00ed ve vakuu l\u00e1sky.<\/div>\n
\n

~~~(*)~~~<\/strong><\/div>\n

\n

„Vypad\u00e1\u0161, jako bys uc\u00edtil n\u011bco opravdu p\u00e1chnouc\u00edho,“ \u0159ekl Ernst Meyer J\u00f6rgovi se sv\u00fdm obvykl\u00fdm cynismem. Z jejich m\u00edsta u jednoho ze stol\u016f, kter\u00e9 slou\u017eily jako provizorn\u00ed bar, m\u011bli dokonal\u00fd v\u00fdhled na cel\u00fd s\u00e1l. Bill s Tomem pr\u00e1v\u011b vstoupili na tane\u010dn\u00ed parket a stejn\u011b jako v\u0161ichni ostatn\u00ed, oba mu\u017ei je intenzivn\u011b pozorovali.<\/p><\/div>\n

J\u00f6rg neodpov\u011bd\u011bl a Meyerovi to bylo jedno. Bavil se, pom\u011b\u0159oval reakce host\u016f na ten nechutn\u011b \u0161\u0165astn\u00fd p\u00e1r. M\u011bl by b\u00fdt vztekl\u00fd, jako se zjevn\u011b zd\u00e1l b\u00fdt J\u00f6rg – ten mu\u017e sv\u00edral svou sklenici tak pevn\u011b, a\u017e mu zb\u011blely klouby, rty m\u011bl stisknut\u00e9 do \u00fazk\u00e9, tvrd\u00e9 linky – nebo byl alespo\u0148 pekeln\u011b podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd, ale to prost\u011b nebyl jeho styl. Byl obchodn\u00edk, a jako takov\u00fd v\u011bd\u011bl, kdy p\u0159\u00edle\u017eitost p\u0159estala b\u00fdt p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed. Mal\u00fd Bill Tr\u00fcmper byl nyn\u00ed ofici\u00e1ln\u011b mimo dosah a Meyer nikdy nenah\u00e1n\u011bl ko\u0159ist, kter\u00e1 ji\u017e byla m\u00edle daleko. To by bylo neefektivn\u00ed.<\/div>\n
\n

Naposledy, kdy se Billova a jeho cesta st\u0159etly, m\u011bl Meyer takov\u00fd v\u00fdrazn\u00fd pocit… bylo obt\u00ed\u017en\u00e9 to popsat, ale p\u0159\u00edsahal by, \u017ee m\u011bl s Billem st\u00e1le \u0161anci. Ne ve smyslu, \u017ee by se snad Bill n\u011bkdy rozhodl m\u00edt s n\u00edm af\u00e9ru – Bill jej k smrti nen\u00e1vid\u011bl a p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b se jej b\u00e1l, chud\u00e1\u010dek – stejn\u011b tak se Meyer nikdy nebavil p\u0159edstavou, \u017ee jednou se toto man\u017eelstv\u00ed n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem vypa\u0159\u00ed a Bill mu spadne p\u0159\u00edmo do kl\u00edna. Ne. Ta \u0161ance, kterou c\u00edtil, byla ta stejn\u00e1, kterou mohl c\u00edtit lov\u00edc\u00ed pred\u00e1tor, zat\u00edmco v pln\u00e9 rychlosti sprintoval za b\u011b\u017e\u00edc\u00ed antilopou, kter\u00e1 sv\u00e9ho pron\u00e1sledovatele st\u00e1le je\u0161t\u011b neset\u0159\u00e1sla. Meyer c\u00edtil krev a byla to jen pouh\u00e1 n\u00e1hoda, \u017ee jeho hlad nakonec nebyl uspokojen. Pouh\u00e1 n\u00e1hoda: ve \u0161patn\u00fd \u010das na \u0161patn\u00e9m m\u00edst\u011b. A ne kv\u016fli tomu uboh\u00e9mu \u0161t\u011bn\u011bti Tomovi Kaulitzovi, kter\u00fd vyklop\u00fdtal z koupelny s popelavou tv\u00e1\u0159\u00ed a klepaj\u00edc\u00ed se jako novorozen\u00e9 h\u0159\u00edb\u011b, aby Meyera z Billa strhnul. Meyer drtil takov\u00e9 slabochy podpatkem sv\u00e9 boty dennodenn\u011b. Tom Kaulitz z toho okam\u017eiku nebyl pro Ernsta Meyera \u017e\u00e1dn\u00fdm soupe\u0159em.<\/p><\/div>\n

\n

Av\u0161ak tenhle Tom Kaulitz, kter\u00fd nyn\u00ed vedl sv\u00e9ho \u00e9tericky kr\u00e1sn\u00e9ho man\u017eela po tane\u010dn\u00edm parketu, m\u011bl v sob\u011b n\u00e1dech sebejistoty a rozvahy, kter\u00fd Meyera nekone\u010dn\u011b m\u00e1tl. \u0160t\u011bn\u011b? Ji\u017e ne. Byl tam mlad\u00fd mu\u017e, u kter\u00e9ho by si to Meyer dvakr\u00e1t rozmyslel, ne\u017e by s n\u00edm vyvolal spor. Fyzick\u00e1 s\u00edla byla jen jedn\u00edm elementem, kter\u00fd mohl jednomu z nich pomoci k v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Na \u010dem z\u00e1le\u017eelo v\u00edce, byla du\u0161evn\u00ed kondice pro tu konfrontaci. Meyer v\u011bd\u011bl, jednodu\u0161e d\u00edky pohledu na Toma, \u017ee ten chlapec by nyn\u00ed vytrval, a to sta\u010dilo, aby se Meyer st\u00e1hnul. Ale kde se ta nov\u011b nalezen\u00e1 s\u00edla vzala? A co bylo zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed, co se to stalo s mal\u00fdm Billym?<\/p><\/div>\n

\n

Meyer znal Billa je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve, ne\u017e u n\u011bj nastoupila puberta, a ten chlapec m\u011bl slovo \u00b4ko\u0159ist\u00b4 napsan\u00e9 na \u010dele. Ve chv\u00edli, kdy se k n\u011bmu Meyer dostal, byl Bill vytr\u00e9novan\u00fd akceptovat a tolerovat doteky proti sv\u00e9 v\u016fli. Nen\u00e1vid\u011bl to, a p\u0159esto se nikdy neozval, jednodu\u0161e proto, \u017ee si na to zvykl, a b\u011bhem let s\u00e1m sebe p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee takhle v\u011bci prost\u011b byly. Tak\u00e9 m\u011bl n\u011bjak\u00e9 osobn\u00ed probl\u00e9my se svou vlastn\u00ed v\u00fdjime\u010dnou kr\u00e1sou, co\u017e Meyer s velkou oblibou obracel proti n\u011bmu. Velk\u00e1 \u0161koda, \u017ee kdy\u017e Bill t\u00e9m\u011b\u0159 za\u010dal v\u011b\u0159it, \u017ee jen on s\u00e1m m\u016f\u017ee b\u00fdt vin\u011bn za jeho vlastn\u00ed tr\u00e1pen\u00ed t\u00edm, \u017ee nut\u00ed ostatn\u00ed slu\u0161n\u00e9 mu\u017ee \u0161\u00edlet cht\u00ed\u010dem, Gordon Tr\u00fcmper se rozhodl jej o\u017eenit. Meyer p\u0159i\u0161el o svou obl\u00edbenou hra\u010dku.<\/p><\/div>\n

Ale spat\u0159il to znovu, ne tak d\u00e1vno, kdy\u017e nav\u0161t\u00edvil J\u00f6rga kv\u016fli pracovn\u00ed ve\u010de\u0159i. Bill byl ta stejn\u00e1 plach\u00e1, bezmocn\u00e1 mal\u00e1 v\u011bci\u010dka, kter\u00e1 se sna\u017eila, co mohla, z\u016fstat ve spole\u010dnosti neviditeln\u00e1, pro p\u0159\u00edpad, \u017ee by snad mohla v ostatn\u00edch mu\u017e\u00edch vzbudit necht\u011bn\u00fd z\u00e1jem. Bylo to, jako by se ty m\u011bs\u00edce mezi Billov\u00fdm odjezdem z Berl\u00edna a jejich setk\u00e1n\u00edm v Hamburku nikdy nestaly. Bill byl \u017eenat\u00fd, u\u017e nebyl panic, a byl o\u010dividn\u011b emocion\u00e1ln\u011b p\u0159ipout\u00e1n ke sv\u00e9mu man\u017eelovi – v\u0161echny tyto v\u011bci by jej m\u011bly zm\u011bnit alespo\u0148 natolik, aby u\u017e Meyer nec\u00edtil touhu se j\u00edm nad\u00e1le zab\u00fdvat. Tak pro\u010d to bylo a\u017e nyn\u00ed, zat\u00edmco sledoval toho chlapce tan\u010dit s jeho man\u017eelem, kdy Meyer mohl c\u00edtit v Billovi tento druh zm\u011bny, jako by byl zcela jin\u00fd \u010dlov\u011bk?<\/div>\n
\n

„\u010cemu se to k\u010dertu sm\u011bje\u0161?“ Sly\u0161el Meyer vedle sebe zavr\u010det J\u00f6rga.<\/p><\/div>\n

Sv\u011btlovlas\u00fd obchodn\u00edk jen pobaven\u011b pot\u0159\u00e1sl hlavou.<\/div>\n
„Je to ples, J\u00f6rgu. Lid\u00e9 se obvykle bav\u00ed. M\u011bl bys d\u011blat do sam\u00e9.“<\/div>\n
J\u00f6rg si odfrkl a hodil do sebe zbytek sv\u00e9ho drinku. Okam\u017eit\u011b si znovu dolil.<\/div>\n
„Nevid\u00edm \u017e\u00e1dn\u00fd d\u016fvod k veselosti. Je to fra\u0161ka.“<\/div>\n
„Ach, no,“ Meyer pokr\u010dil rameny. „Tv\u016fj syn a jeho man\u017eel vypadaj\u00ed, jako by pro\u017e\u00edvali nejlep\u0161\u00ed chv\u00edle sv\u00e9ho \u017eivota. V\u0161em kolem nich je na zvracen\u00ed z jejich \u0161t\u011bst\u00ed. Jako v poh\u00e1dce… navzdory o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, blablabla…“<\/div>\n
Meyerovi p\u0159i\u0161el k sm\u00edchu i J\u00f6rg. Ten mu\u017e o\u010dividn\u011b c\u00edtil ke sv\u00e9mu synovi nevysv\u011btlitelnou nen\u00e1vist, kter\u00e1 zach\u00e1zela a\u017e za hranice, zat\u00edmco na druh\u00e9 stran\u011b jej Tom nen\u00e1vid\u011bl nazp\u011bt se stejn\u00fdm z\u00e1palem. Ten mlad\u00edk byl ze sv\u00e9ho fot\u0159\u00edka tak\u00e9 natolik vyd\u011b\u0161en\u00fd, a\u017e se z n\u011bj mohl pod\u011blat, nebo alespo\u0148 takov\u00e1 byla situace, kdy\u017e je Meyer spolu vid\u011bl naposledy. Kdy\u017e vid\u011bl Toma nyn\u00ed, Meyer m\u011bl podez\u0159en\u00ed, \u017ee pom\u011br sil mezi otcem a synem se pon\u011bkud zm\u011bnil. A tak\u00e9 m\u011bl podez\u0159en\u00ed, \u017ee s t\u00edm m\u011bl n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho mal\u00fd Billy.<\/div>\n
\n

Mezit\u00edm orchestr za\u010dal hr\u00e1t dal\u0161\u00ed p\u00edse\u0148, pomalej\u0161\u00ed ne\u017e p\u0159edt\u00edm, a p\u00e1ry na tane\u010dn\u00edm parketu se k sob\u011b p\u0159itiskly bl\u00ed\u017e. Bill se k Tomovi tak\u00e9 p\u0159itiskl bl\u00ed\u017e, a jeho blon\u010fat\u00fd man\u017eel nemarnil p\u0159\u00edle\u017eitost a pol\u00edbil jej na \u00fasta. Meyer je sledoval s nov\u011b nalezen\u00fdm z\u00e1jmem, zp\u016fsob, jak\u00fdm se k sob\u011b chovali, zp\u016fsob, jak\u00fdm se dot\u00fdkali, zp\u016fsob, jak\u00fdm \u00b4Bill\u00b4 nechal Toma se ho dot\u00fdkat… z t\u00e9to intimnosti tam nebylo nic, kdy\u017e je Meyer spolu vid\u011bl naposledy. Pouze n\u011bco jako nevinn\u00e9 kamar\u00e1dstv\u00ed, kter\u00e9 je nemo\u017en\u00e9 udr\u017eet pot\u00e9, co spolu dva lid\u00e9…<\/p><\/div>\n

Meyer zamrkal. Pot\u00e9 se uchechtl, kdy\u017e se mu v mysli objevila nov\u00e1 my\u0161lenka. Velmi z\u00e1bavn\u00e1 my\u0161lenka.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161… m\u00e1m takovou bl\u00e1znivou teorii,“ oto\u010dil se k J\u00f6rgovi, kter\u00fd o\u010dividn\u011b nem\u011bl n\u00e1ladu na n\u011bjak\u00e9 teorie.<\/div>\n
Meyer mu ji i p\u0159esto pov\u011bd\u011bl.<\/div>\n
„Nebylo by to legra\u010dn\u00ed…“ uva\u017eoval, „kdyby t\u011b po celou tu dobu tahali za nos?“<\/div>\n
J\u00f6rg na n\u011bj z\u00edral, tvrd\u011b, ale Meyer byl zvykl\u00fd na jeho temn\u00e9, hroziv\u00e9 pohledy. J\u00f6rg byl opravdov\u00fd bastard, ale Meyer byl ten druh \u010dlov\u011bka, kter\u00fd se vy\u0161plhal tam, kde byl, po z\u00e1dech takov\u00fdch hajzl\u016f. Pokud oni byli zv\u00ed\u0159ata, Meyer byl jejich v\u016fdce.<\/div>\n
„Chci \u0159\u00edct,“ za\u010dal vysv\u011btlovat, „kdybych j\u00e1 byl Tom a cht\u011bl t\u011b opravdu dostat, p\u0159edst\u00edral bych, \u017ee sv\u00e9ho man\u017e\u00edlka poslu\u0161n\u011b \u0161uk\u00e1m, zat\u00edmco ve skute\u010dnosti bych se ti za z\u00e1dy vysm\u00edval. To by bylo brilantn\u00ed, nebylo by?“<\/div>\n
\n

„O \u010dem to, kurva, bl\u00e1bol\u00ed\u0161?…“ P\u0159ecedil J\u00f6rg skrz zuby, a Meyer si za\u010d\u00ednal myslet, \u017ee mo\u017en\u00e1 nebyl ten nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad za\u010d\u00ednat o tom pr\u00e1v\u011b te\u010f. Ten mu\u017e vypadal doslova na mrtvici, a zat\u00edmco Meyer dok\u00e1zal sv\u00e1 zv\u00ed\u0159ata lehce ovl\u00e1dat, kdy\u017e p\u0159i\u0161lo na obchod, nebyl a\u017e tak nad\u0161en\u00fd z my\u0161lenky, \u017ee by od zu\u0159iv\u00e9ho J\u00f6rga dostal r\u00e1nu do obli\u010deje.<\/p><\/div>\n

Mu\u017e k n\u011bmu p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e a Meyer v\u00e1hav\u011b o krok poodstoupil.<\/div>\n
„Hele, J\u00f6rgu,“ Meyer se ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b pokou\u0161el se tomu zasm\u00e1t, „byl to jen vtip, v\u00ed\u0161… Nem\u011bl jsem v \u00famyslu t\u011b tolik nasrat, \u010dlov\u011b\u010de…“<\/div>\n
„\u0158ekni to znovu,“ zasy\u010del J\u00f6rg. Nebyla to v\u00fdhru\u017eka, byl to sp\u00ed\u0161 p\u0159\u00edkaz, aby to Meyer rozvinul. „Vysv\u011btli to.“<\/div>\n
Meyer zamrkal, pot\u00e9 bezmocn\u011b pokr\u010dil rameny.<\/div>\n
„Jde jen o to, jak se chovaj\u00ed. Pod\u00edvej se na n\u011b,“ uk\u00e1zal sm\u011brem ke dvojici na tane\u010dn\u00edm parketu, kter\u00e1 se pohupovala do hudby v pevn\u00e9m, intimn\u00edm objet\u00ed. „Jako by poprv\u00e9 \u0161ukali teprve v\u010dera…“<\/div>\n
J\u00f6rg na n\u011b tvrd\u011b z\u00edral, o\u010di m\u011bl p\u0159imhou\u0159en\u00e9 do mal\u00fdch \u0161t\u011brbin. Pokud se n\u011bkdy opravdu Meyerovi poda\u0159ilo zp\u016fsobit mu hus\u00ed k\u016f\u017ei, pak to bylo te\u010f. Tohle zv\u00ed\u0159e se p\u0159ed Meyerov\u00fdma o\u010dima p\u0159em\u011bnilo na v\u00edcehlavou chim\u00e9ru, a sv\u011btlovlas\u00fd mu\u017e si a\u017e nyn\u00ed uv\u011bdomil, jak byl slep\u00fd, kdy\u017e po celou tu dobu nevid\u011bl, k\u00fdm J\u00f6rg Kaulitz skute\u010dn\u011b byl.<\/div>\n
„Ten zkurvysyn!“ Kapky slin odl\u00e9tly od J\u00f6rgov\u00fdch \u00fast, jak ta slova odplivl. „Jestli opravdu…“<\/div>\n
Meyer\u016fv prvn\u00ed instinkt byl polo\u017eit ruku na mu\u017eovo rameno v marn\u00e9m pokusu jej uklidnit, ale J\u00f6rg jej okam\u017eit\u011b set\u0159\u00e1sl a popadl Meyerovo z\u00e1p\u011bst\u00ed v bolestiv\u00e9m sev\u0159en\u00ed. „Nikomu ani slovo, rozum\u00ed\u0161?“ Vy\u0161t\u011bkl. „Pokud o tom usly\u0161\u00edm od kohokoliv jin\u00e9ho, tak jsi skon\u010dil.“<\/div>\n
\n

\u0160\u00edlen\u00fd pohled v J\u00f6rgov\u00fdch o\u010d\u00edch by Meyera v tu chv\u00edli p\u0159inutil souhlasit s \u010d\u00edmkoliv. Chab\u011b p\u0159ik\u00fdvl, a pot\u00e9 sledoval, jak se J\u00f6rg vy\u0159\u00edtil ze s\u00e1lu, a\u017e se k n\u011bmu oto\u010dilo n\u011bkolik p\u0159ekvapen\u00fdch hlav. Meyer si rukou promnul sv\u00e9 bolav\u00e9 z\u00e1p\u011bst\u00ed. Bill a Tom st\u00e1le tan\u010dili, nedbaj\u00edce okoln\u00edho sv\u011bta, byl to ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed p\u00e1r, jak\u00fd kdy vysok\u00e1 spole\u010dnost vid\u011bla, omotan\u00ed jeden kolem druh\u00e9ho a zamilovan\u00ed l\u00e1skou, kter\u00e1 je nepochybn\u011b spojovala. Mohlo to tak b\u00fdt? Meyer znovu pomyslel na toho plach\u00e9ho, k\u0159ehk\u00e9ho chlapce u ve\u010de\u0159e p\u0159ed p\u00e1r t\u00fddny a pokusil se na n\u011bj um\u00edstit jin\u00fd \u0161t\u00edtek nam\u00edsto slova \u00b4ko\u0159ist\u00b4. Co takhle \u00b4nedot\u010den\u00fd\u00b4?<\/p><\/div>\n

\u0160iroce rozev\u0159el o\u010di, kdy\u017e to dokonale pasovalo.<\/p>\n

autor: Chayenne7<\/span><\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: Zuzu<\/span><\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/span><\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

<\/span> original<\/span><\/strong><\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Chayenne7 Ples I: Nedot\u010den\u00fd „Omluvte mne, mohu v\u00e1s p\u0159eru\u0161it?“ Bill poodstoupil od postar\u0161\u00edho gentlemana, se kter\u00fdm tan\u010dil, a zdvo\u0159ile se na n\u011bj usm\u00e1l. „D\u011bkuji,“ \u0159ekl, pot\u00e9 p\u0159ijal Andyho nab\u00eddnutou ruku a nechal se sv\u00fdm nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edtelem n\u011bkolika tane\u010dn\u00edmi kroky rychle odv\u00e9st.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[694],"tags":[],"class_list":["post-555","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-scar-tissue"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/555","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=555"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/555\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=555"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=555"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=555"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}