{"id":5556,"date":"2012-12-02T16:00:00","date_gmt":"2012-12-02T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5540"},"modified":"2012-12-02T16:00:00","modified_gmt":"2012-12-02T15:00:00","slug":"julie-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/12\/02\/julie-9\/","title":{"rendered":"Julie 9."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Zlat\u00ed\u010dko, ve\u010de\u0159e ses t\u00e9m\u011b\u0159 nedotkla. Tob\u011b dnes nechutn\u00e1?“ Mia zvedla sv\u016fj otr\u00e1ven\u00fd pohled od svatebn\u00edho \u010dasopisu a na malou chv\u00edli p\u0159estala mrzut\u011b dloubat do vyzdoben\u00fdch str\u00e1nek. Nerozum\u011bla tomu, jak se jej\u00ed matka mohla na n\u011bco takov\u00e9ho v\u016fbec zeptat, zejm\u00e9na pot\u00e9, co jim Tom p\u0159\u00edmo p\u0159ed o\u010dima utekl pry\u010d.<\/div>\n
„Jak by mi m\u011blo chutnat?! Mami, copak to nevid\u00ed\u0161? Tom si m\u011b nechce vz\u00edt!“ na\u0161pulila rty jako mal\u00e9 rozmazlen\u00e9 d\u00edt\u011b a odsunula pln\u00fd tal\u00ed\u0159 stranou.<\/div>\n
I kdy\u017e na sob\u011b do t\u00e9 chv\u00edle nedala nic zn\u00e1t, uvnit\u0159 p\u0159\u00edmo zu\u0159ila. Nerozum\u011bla tomu, co se mohlo st\u00e1t. V\u0161echno j\u00ed p\u0159ece tak kr\u00e1sn\u011b vych\u00e1zelo a zni\u010dehonic, se za\u010dal jej\u00ed poh\u00e1dkov\u00fd sv\u011bt hroutit. Je\u0161t\u011b p\u0159ed necel\u00fdmi dv\u011bma t\u00fddny spole\u010dn\u011b vyb\u00edrali snubn\u00ed prst\u00fdnek, a te\u010f se nemohla zbavit podez\u0159en\u00ed, \u017ee se n\u011bco zm\u011bnilo. N\u011bco nebylo tak jako p\u0159edt\u00edm, a to n\u011bco j\u00ed nedovolovalo v klidu pove\u010de\u0159et s rodi\u010di.<\/p>\n

„To je hloupost, Mio. Jste p\u0159eci zasnouben\u00ed. Nav\u00edc, Tom je slu\u0161n\u011b vychovan\u00fd kluk, kter\u00fd um\u00ed dr\u017eet slovo,“ s jemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem zavrt\u011bla hlavou a kone\u010dky prst\u016f nev\u011bdomky pohladila prsten, kter\u00fd zdobil jej\u00ed dla\u0148 ji\u017e n\u011bkolik let.<\/div>\n

Pohl\u00e9dla do povadl\u00fdch o\u010d\u00ed sv\u00e9 dcery a p\u0159ipadala si, jako by se d\u00edvala do sv\u00e9ho odrazu v zrcadle. Stejn\u011b kr\u00e1sn\u00e1, stejn\u011b odhodlan\u00e1 j\u00edt za sv\u00fdm snem. Jedin\u00e9, v \u010dem se nevzhl\u00e9dla, byla vzdorovitost ukryt\u00e1 v hloubce jej\u00ed o\u010d\u00ed. V o\u010d\u00edch, kter\u00e9 teprve pozn\u00e1valy skute\u010dn\u00fd sv\u011bt, se m\u00edsto l\u00e1sky, n\u011bhy a o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed nach\u00e1zela pouze tvrdohlavost a cti\u017e\u00e1dost. V t\u00e9 chv\u00edli si byla v\u00edce ne\u017e jist\u00e1, \u017ee to s n\u00ed bude m\u00edt Tom je\u0161t\u011b t\u011b\u017ek\u00e9.<\/div>\n
\n
„Nebyla bych si t\u00edm tak jist\u00e1. Posledn\u00ed dobou je po\u0159\u00e1d pry\u010d. Podle m\u011b v tom m\u00e1 prsty ten idiot Andreas. Od prvn\u00ed chv\u00edle m\u011b nen\u00e1vid\u00ed a jist\u011b ud\u011bl\u00e1 v\u0161echno pro to, aby m\u011b Tom opustil.“<\/div>\n
„Za\u010d\u00edn\u00e1\u0161 b\u00fdt zbyte\u010dn\u011b paranoidn\u00ed. Je to p\u0159eci jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel. Je p\u0159irozen\u00e9, \u017ee spole\u010dn\u011b sd\u00edlej\u00ed ve\u0161ker\u00e9 tr\u00e1pen\u00ed a n\u00e1zor toho druh\u00e9ho je pro oba moc d\u016fle\u017eit\u00fd. To ale neznamen\u00e1, \u017ee se jej sna\u017e\u00ed proti tob\u011b po\u0161tvat,“ v\u011bd\u011bla, \u017ee jako jej\u00ed matka by ji m\u011bla podpo\u0159it, souhlasit s n\u00ed a mo\u017en\u00e1 naj\u00edt i vhodn\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed probl\u00e9mu, ale nebyla si jist\u00e1, zdali v\u00fdmysly a p\u0159ehnan\u00e1 \u017e\u00e1rlivost spadaly pod tenhle pojem. „Tom je mlad\u00fd a m\u00e1 p\u0159ed sebou posledn\u00ed t\u00fddny svobody. Nem\u011bla bys hned takhle vyv\u00e1d\u011bt. Podle m\u011b je v\u0161echno v naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku.“<\/p>\n

Mia nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b vydechla a prol\u00e9tla vl\u00eddnou tv\u00e1\u0159 sv\u00e9 matky znechucen\u00fdm pohledem.<\/div>\n

„Podle tebe je v\u0161echno v naprost\u00e9m po\u0159\u00e1dku, mami. I to, \u017ee s t\u00e1tou t\u00e9m\u011b\u0159 v\u016fbec nemluv\u00edte, nesp\u00edte v jednom pokoji, a kdy\u017e u\u017e na sebe n\u00e1hodou naraz\u00edte, po\u0159\u00e1d se jenom h\u00e1d\u00e1te. Mn\u011b to v po\u0159\u00e1dku nep\u0159ijde,“ Mia moc dob\u0159e v\u011bd\u011bla, \u017ee ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm slovem ubli\u017euje sv\u00e9 matce po\u0159\u00e1d v\u00edc a v\u00edc, ale jej\u00ed vrozen\u00e1 nad\u0159azenost, j\u00ed nedovolila p\u0159estat.<\/div>\n
Dokonce ani ve chv\u00edli, kdy spat\u0159ila v o\u010d\u00edch \u010dlov\u011bka, kter\u00fd j\u00ed p\u0159ivedl na sv\u011bt, slzy, v\u00edce litovala sebe ne\u017e ne\u0161t\u011bst\u00ed sv\u00fdch rodi\u010d\u016f.<\/div>\n
„Po\u0159\u00e1d se jenom h\u00e1d\u00e1me?! Jedin\u00fd, kdo se chce neust\u00e1le jenom h\u00e1dat, je tv\u016fj otec. Kdy\u017e se tolik boj\u00ed\u0161, \u017ee o Toma p\u0159ijde\u0161, pro\u010d neud\u011bl\u00e1\u0161 n\u011bco proto, aby ses nechovala jako on?“ jej\u00ed slova byla tich\u00e1, za st\u00ednem jej\u00edho n\u011b\u017en\u00e9ho hlasu se skr\u00fdvalo neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 mno\u017estv\u00ed bolesti. Op\u011bt sledovala tv\u00e1\u0159 sv\u00e9 dcery a n\u00e1hle ji nepozn\u00e1vala. \u00dadery sv\u00e9ho trp\u00edc\u00edho srdce c\u00edtila a\u017e n\u011bkde v krku, op\u011bt j\u00ed bylo do pl\u00e1\u010de. V\u0161echny ty pocity j\u00ed byly a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 zn\u00e1m\u00e9.<\/p>\n

„V\u0161echno, co se mezi v\u00e1mi d\u011bje, nen\u00ed t\u00e1tova vina. Ty za to m\u016f\u017ee\u0161, mami. Neud\u011blalas nic pro to, aby sis jej udr\u017eela. Zpovzd\u00e1l\u00ed si sledovala, jak se vrh\u00e1 do n\u00e1ru\u010de jin\u00fdch \u017een, a ani te\u010f si nedok\u00e1\u017ee\u0161 p\u0159iznat pravdu,“ vstala a ani\u017e by j\u00ed v\u011bnovala jedin\u00fd pohled, na sebe hodila sv\u011btl\u00fd svetr, ve kter\u00e9m je\u0161t\u011b v\u00edce vynikla jej\u00ed sn\u011bdost. „A pravdou je, \u017ee nechci skon\u010dit tak jako ty. Ud\u011bl\u00e1m v\u0161echno pro to, abychom se s Tomem vzali co nejd\u0159\u00edve, a nedovol\u00edm nikomu, aby mi jej vzal!“ jej\u00ed odchod sprov\u00e1zelo siln\u00e9 bouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed, pro Miinu matku v\u0161ak bylo vykoupen\u00edm.<\/div>\n

Rozt\u0159esenou dlan\u00ed si ut\u0159ela vlhk\u00e9 koutky o\u010d\u00ed, zhluboka se nadechla a pohledem utkv\u011bla na \u0161perku, kter\u00fd j\u00ed jako jedin\u00fd ka\u017ed\u00fd den p\u0159ipom\u00ednal, \u017ee je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d n\u011bkomu pat\u0159\u00ed. I p\u0159esto, \u017ee se Mia zachovala bezcitn\u011b, v jednom m\u011bla pravdu. Nikdy si skute\u010dn\u011b nep\u0159iznala, \u017ee je jej\u00ed man\u017eelstv\u00ed v trosk\u00e1ch, \u017ee ona samotn\u00e1 se tak c\u00edt\u00ed ji\u017e l\u00e9ta a nen\u00ed schopn\u00e1 s t\u00edm nic ud\u011blat.<\/div>\n
Necht\u011bla, aby stejn\u00fd osud doprov\u00e1zel i Toma. Na rozd\u00edl od jej\u00edho man\u017eela jej nepova\u017eovala pouze za stroj produkuj\u00edc\u00ed skv\u011bl\u00e9 n\u00e1pady, d\u00edky kter\u00fdm jeho firma prosperovala. Vid\u011bla v n\u011bm taky \u00fa\u017easn\u00e9ho \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho si jej\u00ed dcera v\u016fbec nezaslou\u017eila. Nezaslou\u017eila si jeho dobrotu, trp\u011blivost a ochotu ud\u011blat v\u0161echno, o co byl po\u017e\u00e1d\u00e1n.<\/div>\n
V tu chv\u00edli se c\u00edtila jako ten nejhloup\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk pod sluncem. Tak moc si p\u0159\u00e1la, aby od n\u00ed ode\u0161el. Aby ji opustil d\u0159\u00edv, ne\u017e skon\u010d\u00ed jako ona samotn\u00e1.<\/div>\n
Nez\u016fstalo j\u00ed v\u016fbec nic.<\/div>\n
Nic krom\u011b v\u00edry, \u017ee to mo\u017en\u00e1 nakonec v\u0161echno dob\u0159e skon\u010d\u00ed\u2026<\/p>\n

<\/div>\n

\u2026<\/div>\n
\n

„V tom baletn\u00edm \u00faboru ti to moc slu\u0161elo,“ Tom se je\u0161t\u011b jednou pozorn\u011b zad\u00edval na v\u0161echny fotografie, kter\u00e9 mu Bill ukazoval, naklonil se dop\u0159edu a vtiskl mu dlouh\u00fd polibek do vlas\u016f. Se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima si snad ji\u017e post\u00e9 v ten ve\u010der p\u0159ivon\u011bl k t\u00e9 spleti de\u0161t\u011b a sko\u0159ice a odolal touze \u0161t\u00edpnout se do z\u00e1p\u011bst\u00ed. Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d tomu v\u0161emu jaksi nemohl uv\u011b\u0159it. V\u0161echno bylo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1sn\u00e9 na to, aby to byla pravda. Zachv\u011bn\u00ed Billova t\u011bla na tom sv\u00e9m v\u0161ak c\u00edtil zcela z\u0159eteln\u011b. P\u0159esn\u011b jako v\u0159el\u00e9 pohlazen\u00ed, kter\u00e9 mu vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u011bnoval.<\/p><\/div>\n

„Pamatuji si, jak\u00e9 se mnou m\u011bla m\u00e1ma probl\u00e9my. Byl jsem tak drobn\u00fd, \u017ee mi i ty nejmen\u0161\u00ed trikoty musela je\u0161t\u011b p\u0159e\u0161\u00edvat,“ na Billov\u00fdch rtech se usadil smutn\u00fd \u00fasm\u011bv, jak kone\u010dky prst\u016f dloubal do fotky a p\u0159\u00e1l si, aby mohl ten okam\u017eik pro\u017e\u00edt je\u0161t\u011b jednou. Je\u0161t\u011b naposled se obl\u00e9knout do t\u011bch v\u011bc\u00ed a zatan\u010dit si se svou m\u00e1mou.<\/p>\n

„Chyb\u00ed mi.“ Tomovy dlan\u011b, si p\u0159itiskl je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017ee ke sv\u00e9mu t\u011blu a naklonil hlavu tak, aby mu mohl pohl\u00e9dnout do o\u010d\u00ed. Poka\u017ed\u00e9 kdy\u017e tak ud\u011blal, si uv\u011bdomil, \u017ee se do n\u011bj zamilov\u00e1v\u00e1 po\u0159\u00e1d v\u00edc a v\u00edc. A pr\u00e1v\u011b tahle skute\u010dnost jej d\u011bsila ze v\u0161eho nejv\u00edce.<\/div>\n

„M\u00e1ma nebo balet?“ Tom jej kone\u010dky prst\u016f hladil po \u010delisti, nespou\u0161t\u011bj\u00edc o\u010di z jeho kr\u00e1sn\u00e9 tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Oboj\u00ed, ale m\u00e1ma mnohem v\u00edc,“ za\u0161eptal a oto\u010dil se tak, \u017ee Tomovi le\u017eel na b\u0159i\u0161e. Nechal se j\u00edm obejmout kolem bok\u016f, tv\u00e1\u0159 zavrtal do velik\u00e9ho trika a nosem zhluboka vdechoval v\u016fni, kterou bylo nas\u00e1kl\u00e9. P\u0159esn\u011b na t\u00e9 v\u016fni se stal b\u011bhem chvilky z\u00e1visl\u00fd a tou\u017eil ji c\u00edtit ka\u017ed\u00fd den a v ka\u017ed\u00e9m objet\u00ed, je\u017e mu bylo v\u011bnov\u00e1no.<\/div>\n
„Kdy\u017e mi \u0159ekli, \u017ee u\u017e nikdy nebudu moct tan\u010dit, bolelo to, ale ta bolest se ned\u00e1 srovnat s t\u00edm, co jsem c\u00edtil, kdy\u017e zem\u0159ela. Nec\u00edtil jsem nic krom\u011b neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 pr\u00e1zdnoty a bezmoci. Byl jsem zoufal\u00fd a neb\u00fdt Julie a babi\u010dky s d\u011bdou, nezvl\u00e1dl bych to,“ nosem se ot\u00edral o l\u00e1tku tri\u010dka, vn\u00edmal, jak jej Tom pomalu hlad\u00ed. Jak se jej t\u00e9m\u011b\u0159 neznateln\u011b dot\u00fdkal, jako by se b\u00e1l, \u017ee by mu mohl sv\u00fdmi doteky ubl\u00ed\u017eit.<\/div>\n
Zvedl hlavu.<\/p>\n

„Nechci tu bolest c\u00edtit op\u011bt,“ zast\u00e9nal, vp\u00edjej\u00edc se do Tomova pohledu, kter\u00fd byl stejn\u011b tak zoufal\u00fd jako ten jeho.<\/div>\n

„Nechci ti ubl\u00ed\u017eit, Bille,“ p\u0159itiskl jej k sob\u011b tak, \u017ee jejich tv\u00e1\u0159e byly n\u00e1hle vzd\u00e1len\u00e9 pouze n\u011bkolik centimetr\u016f. Nosem se ot\u0159el o ten Bill\u016fv, horn\u00edm rtem zlehka ochutnal povrch t\u011bch Billov\u00fdch. Je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm nepoc\u00edtil tak silnou pot\u0159ebu b\u00fdt s n\u011bk\u00fdm, chr\u00e1nit jej a milovat, ani\u017e by mu to n\u011bkdo p\u0159ikazoval, nebo jej o to \u017e\u00e1dal. Milovat Billa nebylo t\u00edm nejspr\u00e1vn\u011bj\u0161\u00edm, co mohl ve sv\u00e9 situaci ud\u011blat, ale kone\u010dn\u011b se c\u00edtil jako \u010dlov\u011bk. \u010clov\u011bk, kter\u00fd mohl rozhodovat s\u00e1m za sebe, nech\u00e1val se v\u00e9st sv\u00fdm srdcem a nedovol\u00ed nikomu, aby jej o to \u0161t\u011bst\u00ed p\u0159ipravil.<\/p>\n

„A co ona? Neuv\u011bdomuje\u0161 si, jak moc t\u00edmhle ubli\u017eujeme j\u00ed?“ i p\u0159esto, \u017ee mu bylo n\u00e1dhern\u011b, nedok\u00e1zal p\u0159estat myslet na to, \u017ee sv\u00fdm \u0161t\u011bst\u00edm, n\u011bkomu jin\u00e9mu zp\u016fsobuje bolest. Takhle by se and\u011bl, kter\u00e9ho vzpom\u00ednal jeho d\u011bde\u010dek, rozhodn\u011b chovat nem\u011bl. Podv\u00e1d\u011bl a c\u00edtil se kv\u016fli tomu p\u0159\u00ed\u0161ern\u011b. Nejhor\u0161\u00ed na tom v\u0161em v\u0161ak bylo to, \u017ee to nedok\u00e1zal porazit. Nedok\u00e1zal se zvednout a ut\u00e9ct od n\u011bj. Snad poprv\u00e9 nem\u011bl touhu \u00fat\u011bkem se chr\u00e1nit, pr\u00e1v\u011b naopak. Z\u016fstal. Z\u016fstal a ka\u017edou vte\u0159inou si ubli\u017eoval po\u0159\u00e1d v\u00edc.<\/div>\n

Dobrovoln\u011b.<\/p>\n

„Chod\u00ed\u0161 do toho parku ka\u017ed\u00fd den, Bille. J\u00e1 jsem tam \u0161el, kdykoliv se mi naskytla p\u0159\u00edle\u017eitost. Nedovedu si vysv\u011btlit, pro\u010d jsme se potkali pr\u00e1v\u011b v den, kdy jsem ji po\u017e\u00e1dal o ruku. Nerozum\u00edm tomu,“ ukazov\u00e1\u010dkem obkresloval obrys Billov\u00fdch stisknut\u00fdch rt\u016f a nemohl se zbavit p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee se to v\u0161echno stalo schv\u00e1ln\u011b. Z\u0159ejm\u011b mu nebylo souzeno b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fdm. Nebo alespo\u0148 ne po Billov\u011b boku.<\/div>\n

„Co kdy\u017e to takhle m\u011blo b\u00fdt? Co kdy\u017e nem\u00e1me b\u00fdt spolu?“ ve svitu m\u011bs\u00edce, pozoroval Tomovy r\u00e1ny a p\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, co vlastn\u011b \u0159ekl. Hloupost. Kdyby nem\u011bli b\u00fdt spolu, pak by Toma p\u0159eci nemiloval \u010dlov\u011bk, kter\u00fd na l\u00e1sku nikdy p\u0159edt\u00edm ani nepomyslel a v\u0161ech zn\u00e1most\u00ed se stranil.<\/div>\n
„Tomu nev\u011b\u0159\u00edm,“ dolehla k n\u011bmu tich\u00e1 odpov\u011b\u010f. „A v\u00edm, \u017ee ty taky ne, Bille,“ Tomova tv\u00e1\u0159 byla n\u00e1hle tak bl\u00edzko t\u00e9 jeho, \u017ee nedok\u00e1zal nic odpov\u011bd\u011bt.<\/div>\n
P\u0159ipadal si jako Alenka v \u0159\u00ed\u0161i div\u016f, kter\u00e1 kone\u010dn\u011b nalezla sv\u016fj div sv\u011bta.<\/p>\n

Zlehka se dotkl Tomovy tv\u00e1\u0159e, naklonil se a p\u0159itiskl sv\u00e9 rty p\u0159esn\u011b na ty jeho. C\u00edtil se jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b, kter\u00e9 pomalu objevovalo sv\u011bt kolem sebe. Taky m\u011bl v sob\u011b zdravou zv\u011bdavost, o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed a neuv\u011b\u0159itelnou touhu pat\u0159it mu o tro\u0161ku v\u00edc.<\/div>\n

Pomalu pootev\u0159el rty a \u010dekal, co se bude d\u00edt d\u00e1l. Jakmile uc\u00edtil Tom\u016fv jazyk ve sv\u00e9 puse, neubr\u00e1nil se a ti\u0161e zast\u00e9nal. V tu chv\u00edli byl neuv\u011b\u0159iteln\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd za to, \u017ee Julie usnula t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b, co ji spole\u010dn\u011b ulo\u017eili sp\u00e1t a oni se tak mohli v\u011bnovat jeden druh\u00e9mu.<\/div>\n
Tom na n\u011bj v\u016fbec netla\u010dil.<\/div>\n
Pr\u00e1v\u011b naopak. Zlehka se dot\u00fdkal Billova jazyka tak dlouho, dokud jej nen\u00e1sledoval. Pomal\u00e9 l\u00edb\u00e1n\u00ed, tich\u00fd zvuk vytv\u00e1\u0159en\u00fd jejich propl\u00e9taj\u00edc\u00edmi se jazyky, klidn\u00e9 oddechov\u00e1n\u00ed Julie v post\u00fdlce. To v\u0161echno mu p\u0159i\u0161lo jako z\u00e1zrak. Nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, \u017ee by to n\u011bkdy m\u011blo b\u00fdt jinak. \u017de by nebyli sou\u010d\u00e1st\u00ed jeho \u017eivota.<\/p>\n

Bill se po chvilce odsunul z dosahu jeho rt\u016f, lapaj\u00edc po dechu mu pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed a pr\u00e1v\u011b v t\u00e9 chv\u00edli sv\u00e9mu d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edmu snu, konkr\u00e9tn\u011b tomu, kter\u00fd mu p\u0159i\u0161el ze v\u0161ech nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, porozum\u011bl.<\/p>\n

„Miluju t\u011b, Bille, a ty to v\u00ed\u0161. V\u017edy jsi to v\u011bd\u011bl. Od chv\u00edle, kdy ses mi poprv\u00e9 skute\u010dn\u011b zad\u00edval do o\u010d\u00ed. A p\u0159esn\u011b ta chv\u00edle byla koncem, ale taky nov\u00fdm za\u010d\u00e1tkem\u2026“<\/em><\/p>\n

Nyn\u00ed u\u017e v\u011bd\u011bl, co to znamen\u00e1, pohl\u00e9dnout n\u011bkomu do o\u010d\u00ed. Neznamenalo to pouze zad\u00edvat se do nich, ale porozum\u011bt tomu, co se n\u00e1m sna\u017e\u00ed \u0159\u00edct. Porozum\u011bt tomu, co nen\u00ed snadn\u00e9 vyslovit.<\/div>\n

Bill to v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch kone\u010dn\u011b nalezl. Porozum\u011bl tomu, co se mu sna\u017eily pov\u011bd\u011bt. Nenam\u00fd\u0161lel si to. Skute\u010dn\u011b v nich zahl\u00e9dl to, o \u010dem tak dlouho snil.<\/div>\n
I kdy\u017e si byl jist\u00fd, \u017ee mu Tom nebude rozum\u011bt, op\u0159el se tv\u00e1\u0159\u00ed o tu jeho, siln\u011b se k n\u011bmu p\u0159itiskl a \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv ukryl za z\u00e1vojem tmy rozl\u00e9haj\u00edc\u00ed se pokojem.<\/div>\n
„Ani j\u00e1 tomu nev\u011b\u0159\u00edm,“ za\u0161eptal mu do ucha, na kter\u00e9 jej dlouze pol\u00edbil.<\/div>\n
N\u00e1hle nebyl jedin\u00fdm, kdo z\u00e1\u0159il \u0161t\u011bst\u00edm\u2026<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay „Zlat\u00ed\u010dko, ve\u010de\u0159e ses t\u00e9m\u011b\u0159 nedotkla. Tob\u011b dnes nechutn\u00e1?“ Mia zvedla sv\u016fj otr\u00e1ven\u00fd pohled od svatebn\u00edho \u010dasopisu a na malou chv\u00edli p\u0159estala mrzut\u011b dloubat do vyzdoben\u00fdch str\u00e1nek. Nerozum\u011bla tomu, jak se jej\u00ed matka mohla na n\u011bco takov\u00e9ho v\u016fbec zeptat, zejm\u00e9na pot\u00e9,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[528],"tags":[],"class_list":["post-5556","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-julie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5556","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5556"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5556\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5556"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5556"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5556"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}