{"id":5564,"date":"2012-11-29T16:00:00","date_gmt":"2012-11-29T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5548"},"modified":"2012-11-29T16:00:00","modified_gmt":"2012-11-29T15:00:00","slug":"julie-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/11\/29\/julie-8\/","title":{"rendered":"Julie 8."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill se zad\u00edval do velik\u00fdch o\u010d\u00ed sv\u00e9 mlad\u0161\u00ed sestry a smutn\u011b se pousm\u00e1l. Nerozum\u011bl tomu, kde se v n\u00ed neust\u00e1le brala takov\u00e1 energie. On s\u00e1m se ledva dr\u017eel na nohou. Byl vy\u010derp\u00e1n jak po fyzick\u00e9, tak po psychick\u00e9 str\u00e1nce, a jedin\u00e9 po \u010dem tou\u017eil, bylo zav\u0159\u00edt o\u010di a sp\u00e1t. Sp\u00e1t tak dlouho, dokud by jej i posledn\u00ed my\u0161lenka na Toma neopustila. Teprve pot\u00e9 by se probudil a \u017eil by d\u00e1l \u017eivotem, kter\u00fd m\u011bl i p\u0159edt\u00edm.<\/p>\n

„Julie, co kdybychom u\u017e \u0161li spinkat, hm?“ pohladil ji po l\u00ed\u010dku.<\/div>\n

Jej\u00ed odpov\u011b\u010f v\u0161ak ani v nejmen\u0161\u00edm nenazna\u010dovala jak\u00e9koliv zn\u00e1mky \u00fanavy. Nemotorn\u011b mu vlo\u017eila do rukou svou obl\u00edbenou ply\u0161ovou kachnu, a jakmile ji Bill po\u0161imral na b\u0159\u00ed\u0161ku, vesele zapi\u0161t\u011bla a napodobila zvuk, kter\u00fd sly\u0161ela ka\u017ed\u00fd den u jezera.<\/div>\n
I kdy\u017e to bylo pouh\u00e9 kv\u00e1k\u00e1n\u00ed, pro Billa znamenalo p\u0159\u00edmo z\u00e1zrak. Pr\u00e1v\u011b proto ji bral ka\u017ed\u00fd den do parku. Kachny byly toti\u017e t\u00edm jedin\u00fdm, co ji donutilo otev\u0159\u00edt pusinku a promluvit. I kdy\u017e sice nevyslovovala \u017e\u00e1dn\u00e1 souvisl\u00e1 slova, pro Billa to i tak moc znamenalo. Mo\u017en\u00e1 to byl jenom za\u010d\u00e1tek. Mo\u017en\u00e1 u\u017e bylo jenom ot\u00e1zkou \u010dasu, kdy se osm\u011bl\u00ed a rozpov\u00edd\u00e1 se p\u0159esn\u011b tak, jako i ostatn\u00ed d\u011bti v jej\u00edm v\u011bku.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161 na co jsem p\u0159i\u0161el?“ za\u0161eptal sm\u011brem k n\u00ed a zlehka se dotkl jej\u00ed mal\u00fdch prst\u00edk\u016f. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee mu nem\u016f\u017ee odpov\u011bd\u011bt, dokonce i to, \u017ee mu mo\u017en\u00e1 nerozum\u00ed, p\u0159esto byl r\u00e1d, \u017ee ji m\u011bl u sebe.<\/div>\n

Julie k n\u011bmu zvedla tv\u00e1\u0159 a sledovala tu jeho tak pozorn\u011b, a\u017e m\u011bl na chvilku pocit, \u017ee mu rozum\u00ed.<\/div>\n
„M\u011bli pravdu. V\u0161ichni. Babi, d\u011bda a dokonce i Tom. V\u0161ichni mi \u0159\u00edkali, \u017ee bych nem\u011bl z\u016fst\u00e1vat s\u00e1m,“ sklonil hlavu a c\u00edtil, jak se mu o\u010di t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b podlily slzami.<\/div>\n
\u00dadery sv\u00e9ho spla\u0161en\u00e9ho srdce c\u00edtil a\u017e n\u011bkde v krku. Byl bl\u00e1zniv\u011b zamilovan\u00fd a netu\u0161il, co by m\u011bl ud\u011blat. P\u0159esn\u011b tohle byla zkou\u0161ka, ve kter\u00e9 nedok\u00e1zal obst\u00e1t. Mohl b\u00fdt jakkoliv siln\u00fd a odhodlan\u00fd, nikdy by v\u0161ak nebyl siln\u00fd natolik, aby se tomu mohl ubr\u00e1nit.<\/div>\n
\n
„A v\u00ed\u0161, co je na tom nejsmutn\u011bj\u0161\u00ed?“ tv\u00e1\u0159\u00ed se op\u0159el o mal\u00fd pol\u0161t\u00e1\u0159 a unaven\u011b zast\u00e9nal.<\/div>\n
„Nic jin\u00e9ho mi nezb\u00fdv\u00e1,“ nesly\u0161n\u011b vzlykl a zoufale si hr\u00e1bl do vlhk\u00fdch vlas\u016f. V mysli si neust\u00e1le opakoval Michelangel\u016fv v\u00fdrok, sna\u017eil se mu uv\u011b\u0159it, p\u0159esto v sob\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9ho and\u011bla nepozn\u00e1val. I on se c\u00edtil sou\u010d\u00e1st\u00ed mramoru, kter\u00fd mu nedovoloval d\u00fdchat. A mrzelo jej to o to v\u00edc, proto\u017ee jeho d\u011bda byl p\u0159esv\u011bd\u010den o opaku. „Co kdybychom si \u0161li pustit je\u0161t\u011b n\u011bjakou poh\u00e1dku?“ Julie t\u00e9m\u011b\u0159 okam\u017eit\u011b nat\u00e1hla ob\u011b dlan\u011b po Billovi, a kdy\u017e se ocitla v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed, p\u0159itulila se k n\u011bmu a zhluboka se nadechla v\u016fn\u011b jeho objet\u00ed.<\/div>\n
„Ale pak u\u017e p\u016fjdeme oba spinkat, ano?“ vydechl j\u00ed do vl\u00e1sk\u016f, kdy\u017e opatrn\u011b sch\u00e1zel po schodech. Jednou dlan\u00ed si rychle ut\u0159el uplakanou tv\u00e1\u0159, zat\u00edmco tou druhou hladil Julii po z\u00e1dech. U\u017e se odm\u00edtal tr\u00e1pit.<\/div>\n
S\u00e1m sob\u011b sl\u00edbil, \u017ee to bylo naposled, co v ten ve\u010der pomyslel na Toma.<\/p>\n

Cel\u00fd d\u016fm byl poprv\u00e9 od chv\u00edle, co se do n\u011bj Bill nast\u011bhoval, pono\u0159en ve tm\u011b a naprost\u00e9m tichu. I kdy\u017e dob\u0159e v\u011bd\u011bl, \u017ee on s\u00e1m p\u0159emlouval sv\u00e9 prarodi\u010de, aby p\u0159ijali pozv\u00e1n\u00ed zn\u00e1m\u00fdch a \u0161li je nav\u0161t\u00edvit, s mal\u00fdm d\u00edt\u011btem v n\u00e1ru\u010d\u00ed si uv\u011bdomil, \u017ee to mo\u017en\u00e1 nebyl tak dobr\u00fd n\u00e1pad. Jist\u011b, oba si zaslou\u017eili mnohem v\u00edc ne\u017e dva dny oddechu za to v\u0161echno, co pro n\u011b ud\u011blali, p\u0159esto se v\u0161ak za\u010dal c\u00edtit pon\u011bkud nep\u0159\u00edjemn\u011b. Na chodb\u011b rozsv\u00edtil lampu, p\u0159itiskl si k\u0159ehk\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko sv\u00e9 sestry je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e ke sv\u00e9mu t\u011blu a smutn\u011b se rozhl\u00e9dl kolem sebe.<\/div>\n

Je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm jej samota neude\u0159ila do tv\u00e1\u0159e tak jako v tu chv\u00edli.<\/div>\n
Uv\u011bdomil si, \u017ee neb\u00fdt Julie a laskavosti prarodi\u010d\u016f, nem\u011bl by v\u016fbec nikoho. A pr\u00e1v\u011b tohle zji\u0161t\u011bn\u00ed jej bolelo ze v\u0161eho nejv\u00edce. Ka\u017ed\u00fd p\u0159eci n\u011bkoho m\u011bl. N\u011bkoho, koho miloval a d\u00edky komu se naopak c\u00edtil milov\u00e1n. P\u0159esn\u011b jako Romeo a Julie, jeho babi\u010dka s d\u011bdou, Tom a Mia.<\/div>\n
Ani\u017e by si to uv\u011bdomil, jeho o\u010di ji\u017e op\u011bt plavaly v slz\u00e1ch. C\u00edtil se osam\u011ble a poprv\u00e9 nepom\u00e1hala ani p\u0159\u00edtomnost toho mal\u00e9ho and\u00edlka v jeho n\u00e1ru\u010di.<\/p>\n

„Ach Julie,“ zast\u00e9nal a tv\u00e1\u0159\u00ed se op\u0159el o jej\u00ed hn\u011bd\u00e9 vl\u00e1sky. Na celou poh\u00e1dku v tu chv\u00edli zapomn\u011bl. St\u00e1l uprost\u0159ed pr\u00e1zdn\u00e9 chodby, naslouchal tich\u00fdm kapk\u00e1m de\u0161t\u011b a zoufale k sob\u011b tulil Julii, jako by snad bylo v jej\u00ed moci zahnat osam\u011bl\u00e9 a smutn\u00e9 my\u0161lenky, kter\u00e9 mu v\u00ed\u0159ily hlavou.<\/div>\n

N\u011bkolik kr\u00e1tk\u00fdch \u00fader\u016f na dve\u0159e jej donutilo zvednout tv\u00e1\u0159 a t\u00e1zav\u011b pohl\u00e9dnout ke dve\u0159\u00edm. Myslel si, \u017ee se mu to jenom zd\u00e1lo, nebo \u017ee na dve\u0159e ude\u0159ily v\u011bt\u0161\u00ed kapky, jakmile se v\u0161ak zaklep\u00e1n\u00ed ozvalo op\u011bt, donutil sv\u00e9 zdrcen\u00e9 t\u011blo k pohybu. Pomal\u00fdmi kroky m\u00ed\u0159il ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 si to babi\u010dka s d\u011bdou nakonec rozmysleli,“ jeho slova v\u0161ak nezn\u011bla jako konstatov\u00e1n\u00ed, sp\u00ed\u0161 jako skryt\u00e1 prosba. Tak moc si v tu chv\u00edli p\u0159\u00e1l, aby se vr\u00e1tili d\u0159\u00edv a on u\u017e se v\u00edce nec\u00edtil tak s\u00e1m. V\u011bd\u011bl, \u017ee m\u011bkk\u00fd \u00fasm\u011bv Silvie a bezpe\u010d\u00ed, kter\u00e9 s\u00e1lalo z o\u010d\u00ed jeho d\u011bdy, by jej dok\u00e1zaly zachr\u00e1nit. P\u0159esn\u011b jako toho and\u011bla.<\/div>\n
Byl pln\u00fd o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed a pr\u00e1v\u011b proto nev\u00e1hal ani minutu.<\/p>\n

P\u0159ede dve\u0159mi se je\u0161t\u011b jednou zhluboka nadechl a otev\u0159el je. Hlubok\u00e9 n\u011b\u017en\u00e9 o\u010di, nesm\u011bl\u00fd \u00fasm\u011bv, tv\u00e1\u0159 pokryta kapkami de\u0161t\u011b a v\u016fn\u011b \u017eivlu m\u00eds\u00edc\u00ed se s jeho v\u016fn\u00ed. Bill by dok\u00e1zal zem\u0159\u00edt pro jakoukoliv z t\u011bchhle v\u011bc\u00ed, jejich kombinace v\u0161ak pro n\u011bj byla p\u0159\u00edmo vra\u017eedn\u00e1. Sv\u00fdm uplakan\u00fdm pohledem se nal\u00e9hav\u011b vp\u00edjel do jeho o\u010d\u00ed, neschopen promluvit, nebo ud\u011blat jak\u00fdkoliv pohyb. Nemohl se po\u0159\u00e1dn\u011b nadechnout, zachv\u00e1til jej t\u0159es a neskute\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed l\u00e1sky. Byl toho v\u0161eho tak pln\u00fd, \u017ee se b\u00e1l vyslovit by\u0165 jedin\u00e9 slovo, aby se neprozradil.<\/div>\n

Tom na tom byl podobn\u011b, nebo dokonce je\u0161t\u011b h\u016f\u0159.<\/p>\n

Kdy\u017e ut\u00edkal z bl\u00edzkosti sv\u00e9 snoubenky, nebo kdy\u017e jej spat\u0159il za oknem tan\u010dit s Juli\u00ed v n\u00e1ru\u010di, c\u00edtil se neuv\u011b\u0159iteln\u011b \u0161\u0165astn\u011b. Nyn\u00ed jej m\u011bl na dosah. St\u00e1l jenom mal\u00fd kousek od n\u011bj. V jeho o\u010d\u00edch mohl op\u011bt \u010d\u00edst jako z otev\u0159en\u00e9 kn\u00ed\u017eky a nal\u00e9zt v nich d\u016fvod, pro kter\u00fd posledn\u00edch n\u011bkolik dn\u00ed \u017eil.<\/div>\n

Nem\u011bl b\u00fdt pr\u00e1v\u011b v tu chv\u00edli t\u00edm nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00edm \u010dlov\u011bkem pod sluncem?<\/div>\n
Nemohl b\u00fdt. Billova tv\u00e1\u0159 byla mokr\u00e1, ani\u017e by str\u00e1vil posledn\u00edch dvacet minut v de\u0161ti, v\u00e1haj\u00edc, zdali m\u00e1 j\u00edt d\u00e1l a dokon\u010dit svou zk\u00e1zu p\u0159esn\u011b tak, jako to ud\u011blal i on. Plakal a Tom c\u00edtil neuv\u011b\u0159iteln\u00fd strach, \u017ee byl d\u016fvodem pr\u00e1v\u011b on.<\/p>\n

„Co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“ sledoval Billovy kouzeln\u00e9 rty, vid\u011bl, jak se z nich linou tich\u00e1 slova, a p\u0159esto jim nedok\u00e1zal porozum\u011bt. Byl paralyzov\u00e1n obrazem, kter\u00fd m\u011bl p\u0159ed sebou. Op\u011bt p\u0159ed sebou vid\u011bl poh\u00e1dkovou bytost s and\u00edlkem v n\u00e1ru\u010d\u00ed p\u0159esn\u011b tak, jako i v den, kdy se poprv\u00e9 potkali. Rozd\u00edlem v\u0161ak bylo, \u017ee si je b\u011bhem t\u011bch n\u011bkolika dn\u00ed zamiloval v\u00edc, ne\u017e mu bylo dovoleno. Mia se pro n\u011bj pomalu ale po\u0159\u00e1d v\u00edc st\u00e1vala n\u011bk\u00fdm naprosto ciz\u00edm. Ten hloup\u00fd prst\u00fdnek na jej\u00edm prstu pro n\u011bj n\u00e1hle ztratil jak\u00fdkoliv v\u00fdznam.<\/div>\n

„Cht\u011bl jsem t\u011b vid\u011bt. Ujistit se, \u017ee jsi v po\u0159\u00e1dku. V-vy oba,“ dodal jakmile o\u010dima kone\u010dn\u011b sklouzl k Julii, kter\u00e1 po n\u011bm ji\u017e del\u0161\u00ed dobu natahovala prst\u00edky a vesele se p\u0159itom usm\u00edvala.<\/div>\n
„Jsme v po\u0159\u00e1dku.“<\/div>\n
„Tak pro\u010d jsi plakal?“<\/div>\n
„Neplakal jsem, jenom mi spadlo n\u011bco do oka.“<\/div>\n
„Bille,“ Tom k n\u011bmu nat\u00e1hl ruku a kone\u010dky prst\u016f set\u0159el t\u00e9m\u011b\u0159 vyschl\u00e9 stopy po slz\u00e1ch. C\u00edtil, jak pod jeho dotekem ztuhl a odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159.<\/p>\n

„Opravdu jsem v po\u0159\u00e1dku,“ c\u00edtil se v tu chv\u00edli jako naprost\u00fd hlup\u00e1k. Netu\u0161il, pro\u010d tak reagoval. Mo\u017en\u00e1 cht\u011bl jenom splnit to, co si p\u0159ed n\u011bkolika minutami sl\u00edbil. Mo\u017en\u00e1 cht\u011bl silou moc\u00ed vystav\u011bt mezi n\u00edm a Tomem ze\u010f, kter\u00e1 by jej uchr\u00e1nila od bolesti, kterou mu zp\u016fsoboval jedin\u00fdm pohledem. St\u00e1l na m\u00edst\u011b, sledoval, jak se Julie v\u0161emo\u017en\u011b natahovala po Tomovi, \u010d\u00edm\u017e mu cht\u011bla nazna\u010dit, co by m\u011bl ud\u011blat. P\u0159esto nebyl schopen zavolat jej dovnit\u0159 a d\u00e1t mu n\u011bco such\u00e9ho na p\u0159evle\u010den\u00ed.<\/div>\n

Zvedl tv\u00e1\u0159, pohl\u00e9dl Tomovi do o\u010d\u00ed. Zklam\u00e1n\u00ed a bolest, kterou tam spat\u0159il, jej je\u0161t\u011b v\u00edce utvrdily v tom, co si o sob\u011b myslel.<\/p>\n

„Z\u0159ejm\u011b jsem sem nem\u011bl chodit. Byla to hloupost. Omlouv\u00e1m se,“ zavrt\u011bl hlavou a sklonil hlavu.<\/div>\n

„M\u011bj se kr\u00e1sn\u011b, Julie,“ za\u0161eptal a vlo\u017eil ji do vl\u00e1sk\u016f hned n\u011bkolik polibk\u016f. Mnohem t\u011b\u017e\u0161\u00ed v\u0161ak bylo op\u011bt pohl\u00e9dnout na jej\u00edho bratra, ani\u017e by se jeho srdce l\u00e1malo na kousky. „Sbohem, Bille,“ oto\u010dil se a vykro\u010dil sm\u011brem ke sv\u00e9mu autu na druh\u00e9 stran\u011b silnice. Ud\u011blal v\u0161ak sotva n\u011bkolik krok\u016f. V\u00edc mu jeho vlastn\u00ed srdce nedovolilo.<\/div>\n
„Myslel jsem, \u017ee kdy\u017e jsi mi tuhle \u0159ekl, \u017ee m\u011b m\u00e1\u0161 r\u00e1d\u2026 \u017e-\u017ee ode m\u011b u\u017e jist\u011b nebude\u0161 ut\u00edkat. A pod\u00edvej, jak jsem se spletl,“ musel zv\u00fd\u0161it hlas, aby p\u0159ehlu\u0161il divok\u00fd d\u00e9\u0161\u0165. Nebyl si zcela jist\u00fd, zdali jej Bill v\u016fbec sly\u0161el. Jakmile v\u0161ak uc\u00edtil na sv\u00e9m rameni m\u011bkk\u00fd dotek, na ni\u010dem jin\u00e9m mu ji\u017e nez\u00e1le\u017eelo. Siln\u011b stiskl rty, po kter\u00fdch mu neust\u00e1le st\u00e9kal d\u00e9\u0161\u0165, a hled\u011bl do nekone\u010dn\u00e9ho vzduchopr\u00e1zdna p\u0159ed sebou. Nemohl se mu pod\u00edvat do tv\u00e1\u0159e. Necht\u011bl se na n\u011bj d\u00edvat. V\u011bd\u011bl, \u017ee pokud by tak ud\u011blal, u\u017e by se d\u00e9le neudr\u017eel.<\/p>\n

„M\u00e1m t\u011b r\u00e1d. M-m\u00e1m t\u011b opravdu moc r\u00e1d,“ Bill se pro jistotu ohl\u00e9dl, aby se ujistil, \u017ee jej Julie skute\u010dn\u011b poslechla a z\u016fstala sed\u011bt vevnit\u0159 domu u dve\u0159\u00ed. Jakmile ji tam uvid\u011bl, poslu\u0161n\u011b sed\u00edc\u00ed a nadev\u0161e roztomilou, musel op\u011bt d\u011bkovat Bohu za to, \u017ee mu nechal alespo\u0148 ji.<\/div>\n

„Tak pro\u010d tohle d\u011bl\u00e1\u0161?! Pro\u010d m\u00e1m neust\u00e1le pocit, \u017ee m\u00e1\u0161 ze m\u011b strach? \u017de se ke mn\u011b boj\u00ed\u0161 p\u0159ibl\u00ed\u017eit? Co jsem ti ud\u011blal, Bille?“ d\u0159\u00edv, ne\u017e si to sta\u010dili uv\u011bdomit, st\u00e1li naproti sob\u011b, promokl\u00ed, zoufal\u00ed a p\u0159esto t\u0159es, kter\u00fd ovl\u00e1dl jejich t\u011bla, nebyl zp\u016fsoben de\u0161t\u011bm.<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se,“ Bill se kr\u010dil naproti Tomovi jako mal\u00e9 vyd\u011b\u0161en\u00e9 d\u00edt\u011b a v duchu po\u010d\u00edtal vte\u0159iny, jak dlouho je\u0161t\u011b vydr\u017e\u00ed b\u00fdt v jeho bl\u00edzkosti. B\u00fdt u n\u011bj a neud\u011blat tu nejv\u011bt\u0161\u00ed hloupost sv\u00e9ho \u017eivota.<\/div>\n
„To nebyla odpov\u011b\u010f,“ Tom ta slova ledva vyslovil.<\/p>\n

Opustily jej posledn\u00ed zbytky zdr\u017eenlivosti a ve chv\u00edli, kdy opatrn\u011b vzal Billovu kr\u00e1snou tv\u00e1\u0159 do sv\u00fdch dlan\u00ed, jej opustilo i racion\u00e1ln\u00ed sm\u00fd\u0161len\u00ed. Vp\u00edjel se mu do o\u010d\u00ed, do t\u011bch panenkovsky velik\u00fdch o\u010d\u00ed, palcem jej hladil po vyhubl\u00e9 \u010delisti a nemohl v\u011b\u0159it sv\u00e9mu \u0161t\u011bst\u00ed. Bill se mu poprv\u00e9 nebr\u00e1nil. Poprv\u00e9 od n\u011bj neut\u00edkal. T\u0159\u00e1sl se mu v n\u00e1ru\u010d\u00ed a vyvol\u00e1val v Tomovi pocit, \u017ee jej mus\u00ed uchr\u00e1nit p\u0159ed cel\u00fdm sv\u011btem. Sv\u011bt mu v\u0161ak necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit.<\/div>\n

Co kdy\u017e jej m\u011bl ochr\u00e1nit pouze s\u00e1m p\u0159ed sebou?<\/p>\n

„Tome,“ m\u011bkk\u00fd v\u00fddech protrhl okoln\u00ed zvuk de\u0161t\u011b rozl\u00e9haj\u00edc\u00ed se kolem nich, a donutil jej op\u011bt up\u0159\u00edt pozornost pouze na Billovu tv\u00e1\u0159. Sledoval jeho pootev\u0159en\u00e9 rty, plachost t\u011bch nadpozemsk\u00fdch o\u010d\u00ed, bledou k\u016f\u017ei, po kter\u00e9 st\u00e9kaly ledov\u00e9 kapky a on m\u011bl chu\u0165 zl\u00edbat je do posledn\u00ed. „M-m\u00e1m strach,“ tentokr\u00e1t t\u00e9m\u011b\u0159 nepost\u0159ehl, \u017ee v\u016fbec promluvil. Jeho rty se sotva h\u00fdbaly, jak vyslovoval nesly\u0161n\u00e1 slova.<\/div>\n

„J\u00e1 taky. Kdybys jen v\u011bd\u011bl, jak moc se boj\u00edm,“ ve chv\u00edli, kdy se \u010delem op\u0159el o to Billovo, Bill rozt\u0159esen\u011b vydechl a siln\u011b stiskl v\u00ed\u010dka. Jeho t\u0159esouc\u00ed se dla\u0148 sama vyl\u00e9tla do vzduchu a alespo\u0148 pro tu chv\u00edli dala voln\u00fd pr\u016fchod jeho potla\u010den\u00fdm pocit\u016fm. Kone\u010dky prst\u016f se dot\u00fdkal Tomovy tv\u00e1\u0159e, obkresloval jej\u00ed symetrick\u00e9 rysy p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee se mu to v\u0161echno muselo pouze zd\u00e1t. To prost\u011b nemohla b\u00fdt pravda. V\u0161echno to bylo a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 kr\u00e1sn\u00e9 na to, aby tomu uv\u011b\u0159il.<\/p>\n

Bylo to v\u016fbec poprv\u00e9, kdy m\u011bl k n\u011bkomu tak bl\u00edzko. Pr\u00e1v\u011b proto kdy\u017e vzal Tom jeho prsty mezi sv\u00e9 a s\u00e1m si je p\u0159ilo\u017eil ke rt\u016fm, nemohl popadnout dech. V\u0161echno kolem n\u011bj se to\u010dilo a on nach\u00e1zel jedin\u00e9 zn\u00e1mky rovnov\u00e1hy v Tomov\u011b oddan\u00e9m pohledu.<\/div>\n

„U\u017e bys m\u011bl j\u00edt,“ za\u0161eptal zcela paralyzov\u00e1n situac\u00ed. Bylo mu mnohem kr\u00e1sn\u011bji, ne\u017e by m\u011blo b\u00fdt.<\/div>\n
„Dovol mi to dokon\u010dit, Bille. Pros\u00edm, pot\u0159ebuji v\u011bd\u011bt, co se to se mnou d\u011bje. Co se d\u011bje s n\u00e1mi ob\u011bma,“ st\u00e9nal proti hork\u00fdm prst\u016fm, kter\u00e9 se neznateln\u011b dot\u00fdkaly jeho rt\u016f.<\/div>\n
„Nem\u011bli bych-,“ ta kr\u00e1tk\u00e1 chv\u00edle zp\u016fsobila, \u017ee se s n\u00edm p\u0159\u00edmo zato\u010dil sv\u011bt. Nedok\u00e1zal vn\u00edmat nic kolem sebe. \u00dapln\u011b zapomn\u011bl na malou Julii \u010dekaj\u00edc\u00ed u dve\u0159\u00ed, na Miu a svazek, kter\u00fd j\u00ed s Tomem spojoval a jej od n\u011bj vzdaloval. Jejich polibek netrval ani p\u011bt vte\u0159in, a p\u0159esto v nich zas\u00e1l s\u00e9m\u011b h\u0159\u00ed\u0161n\u00e9 touhy a zak\u00e1zan\u00e9 l\u00e1sky.<\/p>\n

Odsunuli se od sebe, pohl\u00e9dli si do o\u010d\u00ed. Netu\u0161ili, kdo z nich se vz\u00e1p\u011bt\u00ed pohnul jako prvn\u00ed. Mo\u017en\u00e1 to byl Bill, kdo p\u0159\u00edmo vlet\u011bl do Tomovy n\u00e1ru\u010de, nebo Tom, kter\u00fd jej k sob\u011b zb\u011bsile p\u0159itulil. A\u010dkoliv nepou\u017e\u00edvali jazyky, jejich polibky byly i p\u0159esto v\u0161echno zb\u011bsil\u00e9 a divok\u00e9 a stejn\u011b jako i mraky nad nimi slibovaly velikou bou\u0159i.<\/div>\n

„Z\u016fsta\u0148 tu se mnou,“ roztou\u017een\u011b zast\u00e9nal, jakmile uc\u00edtil na rtech dal\u0161\u00ed m\u011bkk\u00fd polibek.<\/div>\n
„Pros\u00edm.“<\/div>\n
Toma v\u0161ak nemusel v\u016fbec prosit. S\u00e1m jej vzal za ruku a s potla\u010dovan\u00fdm \u00fasm\u011bvem jej pomalu vedl ke dve\u0159\u00edm, kde na n\u011b ji\u017e \u010dekala jejich mal\u00e1 princezna\u2026<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Bill se zad\u00edval do velik\u00fdch o\u010d\u00ed sv\u00e9 mlad\u0161\u00ed sestry a smutn\u011b se pousm\u00e1l. Nerozum\u011bl tomu, kde se v n\u00ed neust\u00e1le brala takov\u00e1 energie. On s\u00e1m se ledva dr\u017eel na nohou. Byl vy\u010derp\u00e1n jak po fyzick\u00e9, tak po psychick\u00e9 str\u00e1nce, a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[528],"tags":[],"class_list":["post-5564","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-julie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5564","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5564"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5564\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5564"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5564"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5564"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}