{"id":5580,"date":"2012-11-24T16:00:00","date_gmt":"2012-11-24T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5564"},"modified":"2012-11-24T16:00:00","modified_gmt":"2012-11-24T15:00:00","slug":"danger-of-this-world-27","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/11\/24\/danger-of-this-world-27\/","title":{"rendered":"Danger of this World 27."},"content":{"rendered":"
autor: T-KAY<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\" <\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Ne\u017e se Bill odebral k sob\u011b dom\u016f, trvalo to asi hodinu. Hlavn\u011b se rozm\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, zda p\u016fjde k tomu baru. P\u0159itom u\u017e m\u011bl jasno d\u0159\u00edv, ne\u017e se objevil Andreas. Nasedl do auta a jel k sob\u011b do bytu.<\/div>\n
O to p\u0159ekvapen\u011bj\u0161\u00ed byl, kdy\u017e u vchodu do domu uvid\u011bl st\u00e1t Andrease. To ho vyto\u010dilo.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Na\u0161tvan\u011b zaparkoval, a je\u0161t\u011b na\u0161tvan\u011bji vystoupil. Doslova jako rozzu\u0159en\u00fd b\u00fdk se hnal ke vchodu.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„\u0158ekl jsem snad, abys \u0161el do hotelu!“ rozk\u0159ikl se.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 ti \u0159ekl, \u017ee p\u016fjdu tam, kde jsem \u017eil,“ odpov\u011bd\u011bl klidn\u011b Andreas.<\/div>\n
„Tady u\u017e ne\u017eije\u0161! Tady u\u017e nen\u00ed tv\u016fj domov!“ \u0159ekl Bill a odstr\u010dil Andrease od vchodu.<\/div>\n
„Nikdy jsem se odsud dobrovoln\u011b neodst\u011bhoval,“ pokr\u010dil rameny blon\u010f\u00e1k.<\/div>\n
„Byl jsi mrtv\u00fd. Copak je to tak t\u011b\u017ek\u00e9 pochopit, \u017ee jsem se necht\u011bl ut\u00e1p\u011bt v minulosti. \u0158eknu ti to p\u0159\u00edmo, ale potkat t\u011b jako prom\u011bn\u011bn\u00e9ho, ned\u011blalo by mi probl\u00e9m ti prohnat hlavou kulku. A to bez n\u011bjak\u00e9ho pocitu \u00fazkosti, proto\u017ee miluju n\u011bkoho, kdo za to stoj\u00ed,“ \u0159ekl Bill hnusn\u011b.<\/div>\n
„Tak\u017ee u\u017e m\u011b nemiluje\u0161?“ Andreas\u016fv pohled se v tu chv\u00edli zm\u011bnil.<\/div>\n
„Ne, Andreasi, nemiluju. U\u017e ne!“ \u0159ekl \u010dernovl\u00e1sek relativn\u011b v klidu.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\n
To Andreas ale nevydr\u017eel, popadl Billa za ramena a hrub\u011b ho pol\u00edbil. Bill se ale sna\u017eil odsunout se od n\u011bj. Po chv\u00edli se mu to povedlo, a kdy\u017e se tak stalo, tak se nap\u0159\u00e1hl a vrazil Andreasovi facku. Ten se za tu tv\u00e1\u0159 chytil a p\u0159ekvapen\u011b vykulil o\u010di.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tohle u\u017e nikdy ned\u011blej. Nev\u00edm, jestli bys to p\u0159\u00ed\u0161t\u011b ust\u00e1l,“ pohrozil mu \u010dernovl\u00e1sek a rychle zmizel za dve\u0159mi, kter\u00e9 co nejrychleji za sebou zabouchl.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Andreas koukal p\u0159ed sebe na dve\u0159e a dr\u017eel se za tv\u00e1\u0159. St\u00e1le necht\u011bl pochopit, \u017ee tenhle boj je prohran\u00fd. Ale nemohl ud\u011blat nic. To co cht\u011bl, to u\u017e ud\u011blal, a taky za to \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zaplatil. Sebral se tedy a ode\u0161el na hotel, kde m\u011bl p\u0159ipraven\u00fd pokoj.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill rychle vyb\u011bhl ke sv\u00e9mu bytu, kter\u00fd odemkl a vb\u011bhl dovnit\u0159. Zt\u011b\u017eka oddechoval a v duchu si nad\u00e1val, \u017ee to v\u016fbec dovolil. Ale musel se uklidnit, pokud cht\u011bl Toma ve\u010der vid\u011bt. Usm\u00e1l se nad my\u0161lenkou, \u017ee to nejsp\u00ed\u0161 bude mezi nimi zase v pohod\u011b. Cht\u011bl, aby to tak bylo, a z\u00e1rove\u0148 se cht\u011bl omluvit za to, \u017ee mu nev\u011b\u0159il.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Rychle vb\u011bhl do koupelny a napustil si vanu. Cht\u011bl b\u00fdt pro Toma kr\u00e1sn\u00fd. Proto se hned zav\u0159el v koupeln\u011b a nalo\u017eil se do vany pln\u00e9 p\u011bny. U\u017e\u00edval si koupele, jak nejd\u00e9le to \u0161lo.<\/div>\n
Kdy\u017e pak vylezl, dop\u0159\u00e1l si \u010dist\u00edc\u00ed masku na obli\u010dej, a pak se vrhnul na svoje vlasy. I kdy\u017e je jen pro\u010d\u00edsl h\u0159ebenem a dredy si rozhodil po z\u00e1dech. Nal\u00ed\u010dil se opravdu decentn\u011b, nic extr\u00e9mn\u00edho.<\/div>\n
Nejhor\u0161\u00ed pro n\u011bj asi bylo vybrat oble\u010den\u00ed. Netu\u0161il, co si vz\u00edt na sebe, aby to nebylo moc.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Rozhodl se pro b\u00edl\u00e9 kalhoty, \u010dern\u00e9 tri\u010dko a b\u00edlou bundi\u010dku. Pod\u00edval se na sebe do zrcadla a usm\u00e1l se. Lehce si p\u0159et\u0159el rty jahodov\u00fdm leskem a byl spokojen\u00fd. Pod\u00edval se na hodiny a zd\u011bsil se. Bylo t\u0159i\u010dtvrt\u011b na \u0161est a k baru to trvalo i autem minim\u00e1ln\u011b p\u016flhodinu.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Popadl kl\u00ed\u010de od auta, vyb\u011bhl z bytu, zamkl za sebou a vyb\u011bhl z domu. Nastoupil do auta a vyjel k baru. Sice sledoval \u010das, ale v\u011bd\u011bl, \u017ee bude m\u00edt zpo\u017ed\u011bn\u00ed. Kdy\u017e p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bl k baru, k jeho p\u0159ekvapen\u00ed odbila \u0161est\u00e1 hodina. Trochu si oddechl, kdy\u017e se pod\u00edval na \u010das.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom u\u017e u baru \u010dekal deset minut, proto\u017ee si nebyl jist\u00fd Billov\u00fdm rozhodnut\u00edm p\u0159ij\u00edt. \u00dasm\u011bv se mu na tv\u00e1\u0159i objevil, kdy\u017e zahl\u00e9dl Billovo auto. Nikam se ale nehnal, jen vy\u010dk\u00e1val. Bill s \u00fasm\u011bvem vystoupil a zam\u00ed\u0159il k n\u011bmu.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Jsem r\u00e1d, \u017ee jsi tu,“ usm\u00e1l se Tom.<\/div>\n
„J\u00e1 taky, hlavn\u011b kv\u016fli omluv\u011b,“ odpov\u011bd\u011bl Bill a p\u0159i\u0161el k n\u011bmu bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Omluv\u011b?“ podivil se dred\u00e1\u010d.<\/div>\n
„Tome, v\u00edm, \u017ee jsem to p\u0159ehnal. Nem\u011bl jsem nikomu v\u011b\u0159it. Tedy a\u017e na tebe. Lituju toho a t\u011bch p\u00e1r dn\u00ed bez tebe byly nejhor\u0161\u00ed,“ \u0159ekl \u010dernovl\u00e1sek se sklopenou hlavou.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom se usm\u00e1l a p\u0159i\u0161el p\u0159\u00edmo k n\u011bmu. Vzal ho za bradu a zvedl mu hlavu. Prstem ho pohladil po tv\u00e1\u0159i a je\u0161t\u011b v\u00edc se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Pro m\u011b to byly ty nejhor\u0161\u00ed dny. Ale odpou\u0161t\u00edm ti,“ \u0159ekl dred\u00e1\u010d, naklonil se k Billovu obli\u010deji a pol\u00edbil ho.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill v tu chv\u00edli zapomn\u011bl i sv\u00e9 jm\u00e9no. Jeho ruce, jako by si d\u011blaly, co cht\u011bly a omotal je kolem Tomova krku. Tom ho na opl\u00e1tku objal kolem pasu a p\u0159itiskl ho na sebe. V tu chv\u00edli jako by se kolem nich zastavil \u010das.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Kdy\u017e se od sebe odd\u00e1lili, usm\u00edvali se. Bylo to, jako by se vr\u00e1til \u010das, a oba se jen otrk\u00e1vali. Z\u016fstali st\u00e1t v objet\u00ed a koukali si navz\u00e1jem do o\u010d\u00ed. Oba jako by se vr\u00e1tili do minulosti, do ve\u010dera, kdy se pol\u00edbili na diskot\u00e9ce p\u0159i oslav\u011b Tomova jmenov\u00e1n\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ vydechl Bill a polo\u017eil si hlavu na Tomovo rameno.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom ml\u010del a hladil \u010dernovl\u00e1ska po z\u00e1dech. U\u017e\u00edval si jeho p\u0159\u00edtomnosti, ale po\u0159\u00e1d tu byl \u010derv\u00ed\u010dek pochybnosti a nejistoty jm\u00e9nem Andreas.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Billy, a co on?“ zeptal se najednou dred\u00e1\u010d.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161 Andrease?“ pod\u00edval se na n\u011bj Bill, a Tom p\u0159ik\u00fdvl. „Tome, miluju tebe. Jeho u\u017e ne. V\u00edm, \u017ee to byl m\u016fj partner, ale te\u010f jsi tu ty. On tu dlouho nebyl a to, \u017ee se najednou objevil, nic neznamen\u00e1. I kdybychom spolu nebyli, nevr\u00e1til bych se k n\u011bmu. Moje srdce mu u\u017e nepat\u0159\u00ed,“ dodal s \u00fasm\u011bvem.<\/div>\n
<\/div>\n
Tohle Toma uklidnilo, tak se vydali do baru, kde si hodlali d\u00e1t p\u00e1r skleni\u010dek.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Ve\u010der ub\u00edhal opravdu rychle a oba chlapci sed\u011bli u stolku v baru, kam p\u0159ed n\u011bkolika hodinami ve\u0161li ruku v ruce. Sice si objednali p\u00e1r drink\u016f, ale opil\u00ed nebyli.<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
Sm\u00e1li se a ob\u010das se i pol\u00edbili. Bylo jim prost\u011b perfektn\u011b. Dr\u017eeli se za ruce a u\u017e\u00edvali si jeden druh\u00e9ho. Ani si nev\u0161imli dal\u0161\u00edch dvou pohled\u016f. Oba pohledy se nedaly pova\u017eovat za p\u0159\u00edjemn\u00e9 nebo pozitivn\u00ed. To Andreas a Nick jim propalovali d\u00edry do zad. Nick z d\u016fvodu, \u017ee se mu nepoda\u0159ilo ty dva rozd\u011blit, a Andreas z d\u016fvodu \u017e\u00e1rlivosti. \u017d\u00e1rlil na Toma, \u017ee m\u016f\u017ee m\u00edt Billa a m\u00e1 k n\u011bmu bl\u00edzko. \u017de se s n\u00edm Bill sm\u011bje a m\u00e1 dobrou n\u00e1ladu.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
V\u0161echnu tuhle idylu mezi Billem a Tomem p\u0159eru\u0161ila varovn\u00e1 sir\u00e9na.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Co to je?“ podivil se Tom, kdy\u017e se zaposlouchal a sledoval panika\u0159\u00edc\u00ed osazenstvo baru.
„Poplach! Naka\u017een\u00ed museli zdolat na\u0161\u00ed obranu,“ \u0159ekl Bill vyd\u011b\u0161en\u011b a postavil se. Tom s n\u00edm a oba se vydali do zbrojnice, kde se potkali s Tayem, Jenn a Patrickem, berouc\u00edmi si zbran\u011b a z\u00e1sobn\u00edky. Po chv\u00edli je dob\u011bhli i Andreas s Nickem a taky se chopili zbran\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Jenny a Bille, vy budete vzadu a budete se sna\u017eit dostat ty lidi do bezpe\u010d\u00ed. A vy \u010dty\u0159i se mnou. Mus\u00edme je zastavit a pomoct ostatn\u00edm t\u00fdm\u016fm,“ zavelel Tom a v\u0161ichni p\u0159ik\u00fdvli. Dokonce i Andreas, kter\u00fd v Tomovy vel\u00edc\u00ed schopnosti nev\u011b\u0159il, ale te\u010f, kdy\u017e ho vid\u011bl v akci, p\u0159esv\u011bd\u010dil se o opaku.<\/div>\n
<\/div>\n
Ani Ray by takhle nejednal, kdyby mu n\u011bkdo nebo n\u011bco p\u0159ekazilo rande.<\/div>\n
<\/div>\n
V\u0161ichni se tedy rozd\u011blili a Jenn s Billem se rozeb\u011bhli sm\u011brem, kudy ut\u00edkala v\u011bt\u0161ina obyvatel m\u011bsta, aby je zavedli do krytu.<\/div>\n
Tom, Tay, Patrick, Andreas a Nick se vydali k br\u00e1n\u011b, kde u\u017e byly ostatn\u00ed z\u00e1chrann\u00e9 t\u00fdmy, aby zabr\u00e1nili hor\u0161\u00edmu vniknut\u00ed naka\u017een\u00fdch do m\u011bsta. Tom zam\u00ed\u0159il a vyst\u0159elil a ostatn\u00ed z t\u00fdmu ho n\u00e1sledovali. Z\u00e1rove\u0148 se sna\u017eil pravideln\u011b zji\u0161\u0165ovat, zda jsou jeho lidi v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Ob\u010das se musel Tom oto\u010dit, aby zast\u0159elil naka\u017een\u00e9ho v bl\u00edzkosti n\u011bkter\u00e9ho z jeho par\u0165\u00e1k\u016f. S\u00e1m m\u011bl ale co d\u011blat, aby se nestal jedn\u00edm z t\u011bch stvo\u0159en\u00ed. V\u0161echno bylo rychl\u00e9, a nav\u00edc velice nebezpe\u010dn\u00e9. V\u0161ichni si to uv\u011bdomovali, a hlavn\u011b Tom, kdy\u017e pos\u00edlal Billa s Jenn sm\u011brem k bunkr\u016fm. Necht\u011bl se toti\u017e strachovat o Billa jinak, ne\u017e \u017ee by se mu mohlo n\u011bco st\u00e1t p\u0159i odv\u00e1d\u011bn\u00ed lid\u00ed do bezpe\u010d\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bill na tom byl podobn\u011b, ale ten se po\u0159\u00e1d ot\u00e1\u010del sm\u011brem k br\u00e1n\u011b a doufal, \u017ee je Tom v po\u0159\u00e1dku. Kdy\u017e odvedli v\u0161echny do jednoho z deseti bunkr\u016f ve m\u011bst\u011b, z\u016fstali venku, aby hl\u00eddali, pokud by se naka\u017een\u00ed dostali, p\u0159es prvn\u00ed linii obrany.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak\u017ee ty s Tomem jste u\u017e zase v pohod\u011b?“ zeptala se ti\u0161e Jenn, kdy\u017e se postavila vedle Billa.<\/div>\n
„Asi… teda jo, jsme. Jsem tak \u0161\u0165astn\u00fd,“ usm\u00edval se Bill a koukal ulic\u00ed sm\u011brem k br\u00e1n\u011b.<\/div>\n
„Neboj, nic se mu nestane,“ ujistila ho \u010dernovl\u00e1ska a popl\u00e1cala ho po rameni.<\/div>\n
„J\u00e1 douf\u00e1m, \u017ee ne,“ \u0159ekl Bill ti\u0161e.<\/div>\n
„Billy, co vlastn\u011b s Andreasem?“ zeptala se najednou Jenn.<\/div>\n
„Co by s n\u00edm bylo?“ podivil se \u010dernovl\u00e1sek.<\/div>\n
„No, jestli se o tebe n\u00e1hodou nesna\u017e\u00ed nebo podobn\u011b,“ pokr\u010dila rameny a d\u00e1l sledovala d\u011bn\u00ed dole u br\u00e1ny.<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161, \u017ee sna\u017e\u00ed. Ale jasn\u011b jsem mu \u0159ekl, \u017ee kdyby se p\u0159ede mnou objevil jako naka\u017een\u00fd, \u017ee mu pro\u017eenu hlavou kulku. Nemiluju ho, a taky jsem mu to \u0159ekl. Kdy\u017e si vzpomenu, \u017ee m\u011b p\u0159ed p\u00e1r hodinama pol\u00edbil… nic to se mnou neud\u011blalo, jako Tomovy polibky,“ odpov\u011bd\u011bl zamy\u0161len\u011b Bill.<\/div>\n
„On t\u011b Andreas pol\u00edbil?“ zeptala se p\u0159ekvapen\u011b d\u00edvka.<\/div>\n
„Jo, ale jakmile m\u011b pustil, jednu jsem mu vrazil,“ pokr\u010dil rameny \u010dernovl\u00e1sek.<\/div>\n
„Tom o tom v\u00ed?“ zeptala se znovu.<\/div>\n
„Ne. A v\u011bd\u011bt nesm\u00ed,“ zakroutil hlavou Bill a zase up\u0159el pohled na br\u00e1nu do m\u011bsta.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Z toho m\u00edsta, kde st\u00e1li, m\u011bli opravdu dobr\u00fd v\u00fdhled, ale i tak nev\u011bd\u011bli, jestli je n\u011bkdo zran\u011bn\u00fd. Bill se opravdu b\u00e1l. Snad nikdy nem\u011bl takov\u00fd strach o n\u011bkoho jako pr\u00e1v\u011b te\u010f. Zat\u00ednal ruce v p\u011bst a modlil se, aby byli v\u0161ichni v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Zato u br\u00e1ny m\u011bli pln\u00e9 ruce pr\u00e1ce. Tom se musel oh\u00e1n\u011bt, aby zabr\u00e1nil, zran\u011bn\u00ed jeho party, ale i \u010dlen\u016f ostatn\u00edch t\u00fdm\u016f. Ob\u010das m\u011bl nam\u00e1le, kdy\u017e si nedal bacha, ale nakonec to dopadlo v\u0161echno dob\u0159e.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Po dlouh\u00fdch dvou hodin\u00e1ch st\u0159elby se povedlo naka\u017een\u00e9 zahnat nebo pozab\u00edjet. Nikdo na\u0161t\u011bst\u00ed nebyl zran\u011bn, ale \u0161kody na domech a fas\u00e1d\u00e1ch byly obrovsk\u00e9.<\/div>\n
Tom se rychle rozeb\u011bhl k bunkr\u016fm, kde hodlal naj\u00edt Billa. Ten ani\u017e by to tu\u0161il, rozeb\u011bhl se Tomovi naproti. Setkali se na p\u016fli cesty a hned si padli do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tolik jsem se o tebe b\u00e1l,“ \u0161eptal Bill a pevn\u011b obj\u00edmal Toma, kter\u00fd se jen usm\u00e1l a sklonil hlavu k jeho ramenu.<\/div>\n
„Nic mi nen\u00ed,“ \u0161eptl dred\u00e1\u010d a pol\u00edbil ho na to rameno.<\/div>\n
„Ostatn\u00ed jsou taky v po\u0159\u00e1dku?“ zaj\u00edmal se \u010dernovl\u00e1sek.<\/div>\n
„Jsou v po\u0159\u00e1dku \u00fapln\u011b v\u0161ichni. Naka\u017een\u00ed nem\u011bli \u0161anci nikomu ubl\u00ed\u017eit,“ odpov\u011bd\u011bl Tom klidn\u011b a ohl\u00e9dl se.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
M\u011bl toti\u017e pocit, \u017ee c\u00edt\u00ed n\u011b\u010d\u00ed pohled na z\u00e1dech. Taky \u017ee ano. Andreas, kter\u00fd se vydal t\u00fdm\u017e sm\u011brem jako Tom, je pozoroval ani ne z t\u0159\u00edmetrov\u00e9 vzd\u00e1lenosti. Dred\u00e1\u010d po n\u011bm st\u0159elil na\u0161tvan\u00fdm pohledem a pak se oto\u010dil zp\u011bt na Billa, kter\u00fd se tak\u00e9 po Andreasovi pod\u00edval. Billa ale na\u0161tval Andyho pohled, kter\u00fd vypadal ubl\u00ed\u017een\u011b. Jako by si st\u00e1le myslel, \u017ee ho Bill podv\u00e1d\u00ed. Proto se p\u0159itiskl na Tomovo t\u011blo a hluboce ho pol\u00edbil. Tom nejd\u0159\u00edv nev\u011bd\u011bl, kter\u00e1 bije, ale nakonec za\u010dal spolupracovat. To Andreas nevydr\u017eel a ode\u0161el k hotelu, kde m\u011bl za\u0159\u00edzen\u00fd pokoj. Nejsp\u00ed\u0161 mu do\u0161lo, \u017ee boj o Billovo srdce prohr\u00e1l.<\/div>\n
<\/div>\n
Jen\u017ee to by nesm\u011bl b\u00fdt Andreas svin\u011b, aby neza\u010dal vym\u00fd\u0161let pl\u00e1n, ve kter\u00e9m by se Toma zbavil, a uvolnil tak cestu jemu.<\/p>\n

autor: T-KAY<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: T-KAY Ne\u017e se Bill odebral k sob\u011b dom\u016f, trvalo to asi hodinu. Hlavn\u011b se rozm\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, zda p\u016fjde k tomu baru. P\u0159itom u\u017e m\u011bl jasno d\u0159\u00edv, ne\u017e se objevil Andreas. Nasedl do auta a jel k sob\u011b do bytu. O<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[504],"tags":[],"class_list":["post-5580","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-danger-of-this-world"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5580","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5580"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5580\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5580"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5580"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5580"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}