{"id":5584,"date":"2012-11-23T15:00:00","date_gmt":"2012-11-23T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5568"},"modified":"2012-11-23T15:00:00","modified_gmt":"2012-11-23T14:00:00","slug":"julie-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/11\/23\/julie-6\/","title":{"rendered":"Julie 6."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Nepravideln\u00fd dech, siln\u011b bij\u00edc\u00ed srdce, horkost objet\u00ed.
Nic jin\u00e9ho v tu chv\u00edli nebyl schopen vn\u00edmat. Jako by ani nebyl sou\u010d\u00e1st\u00ed sv\u00e9ho t\u011bla. Cel\u00e1 situace, v\u016fn\u011b, vzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed se v\u0161ude kolem n\u011bj, vnit\u0159n\u00ed souboj se sebou sam\u00fdm, to v\u0161echno mu bylo tak pov\u011bdom\u00e9, a z\u00e1rove\u0148 tak vzd\u00e1len\u00e9. Byl unaven\u00fd, jeho t\u011blo nach\u00e1zelo v ciz\u00ed n\u00e1ru\u010di oporu a stabilitu.<\/p>\n

Unaven\u00fdm pohledem sledoval velik\u00e9 dlan\u011b, plaz\u00edc\u00ed se p\u0159es jeho ramena a\u017e k z\u00e1p\u011bst\u00edm, za kter\u00e9 si jej k sob\u011b p\u0159ipoutal je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e. Na jeho prstu nespat\u0159il v\u016fbec nic, ani mali\u010dk\u00fd n\u00e1znak po prstenu.
Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d byl svobodn\u00fd.
Je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d m\u011bl nad\u011bji.<\/p>\n

„Je tohle skute\u010dn\u00e9?“ tich\u00e1 slova se m\u00edsila se vzduchopr\u00e1zdnem kolem n\u011bj. Nato\u010dil tv\u00e1\u0159, zahled\u011bl se mu hluboce do o\u010d\u00ed a siln\u011b stiskl rty.
Tom jej sledoval pohledem ne\u0161\u0165astn\u011b zamilovan\u00e9 osoby, p\u0159esto se nep\u0159est\u00e1val jemn\u011b usm\u00edvat. \u00dadery jeho srdce byly kr\u00e1tk\u00e9, p\u0159esto intenzivn\u00ed.
„Pro\u010d by nem\u011blo b\u00fdt?“ Tomovy rty se p\u0159itiskly k jeho sp\u00e1nku, kam taky za\u0161eptal svou odpov\u011b\u010f.
Bill om\u00e1men\u011b stiskl v\u00ed\u010dka, zast\u00e9n\u00e1n\u00ed v\u0161ak p\u0159ekrylo jeho dal\u0161\u00ed slova.
„Pro\u010d by m\u011blo?“ bylo mu do pl\u00e1\u010de. Z posledn\u00edch sil dok\u00e1zal otev\u0159\u00edt uslzen\u00e9 o\u010di a pohl\u00e9dnout Tomovi do tv\u00e1\u0159e. Mia byla p\u0159eci po v\u0161ech sm\u011brech dokonal\u00e1, a on?
On nebyl v porovn\u00e1n\u00ed s n\u00ed ni\u010d\u00edm.<\/div>\n

\n
„Proto\u017ee ses kone\u010dn\u011b p\u0159estal b\u00e1t. P\u0159estals ut\u00edkat a v\u011b\u0159ils ve mn\u011b. V\u011b\u0159il jsi v n\u00e1s,“ Tom vyslovoval jednotliv\u00e1 slova pomalu tak, aby Bill pochopil jejich souvislost. Kone\u010dky prst\u016f se p\u0159itom dot\u00fdkal porcel\u00e1nov\u00e9 tv\u00e1\u0159e a chv\u011bl se radost\u00ed a touhou.
„V n\u00e1s?“
„Miluju t\u011b, Bille, a ty to v\u00ed\u0161. V\u017edy jsi to v\u011bd\u011bl. Od chv\u00edle, kdy ses mi poprv\u00e9 skute\u010dn\u011b zad\u00edval do o\u010d\u00ed. A p\u0159esn\u011b ta chv\u00edle byla koncem, ale taky nov\u00fdm za\u010d\u00e1tkem,“ nal\u00e9hav\u00e9 \u00fadery jeho srdce n\u00e1hle p\u0159ehlu\u0161ily proud Tomov\u00fdch slov. Teplo jeho n\u00e1ru\u010de sl\u00e1blo, a\u017e jej najednou nec\u00edtil v\u016fbec. Obraz zamilovan\u00e9ho objet\u00ed se pomalu ztr\u00e1cel, a\u017e zmizel \u00fapln\u011b. Na tv\u00e1\u0159i je\u0161t\u011b stihl poc\u00edtit m\u011bkk\u00e9 pohlazen\u00ed\u2026<\/p>\n

Pr\u00e1v\u011b v tu chv\u00edli prudce otev\u0159el o\u010di, dost neohraban\u00fdm zp\u016fsobem se vymr\u0161til do sedu a chytil se za tv\u00e1\u0159. Zmaten\u011b se rozhl\u00ed\u017eel kolem sebe a pozn\u00e1val zn\u00e1m\u00e9 v\u011bci. D\u011btskou post\u00fdlku, n\u00e1bytek, fotografie i plak\u00e1ty r\u016fzn\u00fdch baletn\u00edch her, kter\u00fdmi m\u011bl polepenou \u010d\u00e1st zdi. To v\u0161echno jej usv\u011bd\u010dilo v tom, co v\u011bd\u011bl ji\u017e od za\u010d\u00e1tku.
Byl to jenom sen.
Dokonce i to pohlazen\u00ed, kter\u00e9 mu p\u0159i\u0161lo opravdu skute\u010dn\u00e9, skute\u010dn\u00fdm z\u0159ejm\u011b nebylo. Tedy alespo\u0148 Tomova sp\u00edc\u00ed tv\u00e1\u0159 tomu jasn\u011b nasv\u011bd\u010dovala.
Nic nebylo jinak. V\u0161echno bylo p\u0159esn\u011b takov\u00e9 jako p\u0159edt\u00edm, ne\u017e usnul. Nerozum\u011bl tomu, pro\u010d se ve chv\u00edli, kdy us\u00ednal, c\u00edtil tak \u0161\u0165astn\u011b, a n\u00e1hle c\u00edtil v oblasti \u017ealudku nep\u0159\u00edjemn\u00e9 chv\u011bn\u00ed. Pro\u010d se je\u0161t\u011b p\u0159ed n\u011bkolika hodinami c\u00edtil tak kr\u00e1sn\u011b a n\u00e1hle mu bylo do pl\u00e1\u010de?!
Mo\u017en\u00e1 sv\u00e9mu snu a Tomov\u00fdm zamilovan\u00fdm o\u010d\u00edm uv\u011b\u0159il. Mo\u017en\u00e1 si a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159\u00e1l, aby to v\u0161echno byla pravda.<\/p>\n

„Miluju t\u011b, Bille, a ty to v\u00ed\u0161. V\u017edy jsi to v\u011bd\u011bl. Od chv\u00edle, kdy ses mi poprv\u00e9 skute\u010dn\u011b zad\u00edval do o\u010d\u00ed…“
<\/em>
On se mu p\u0159eci d\u00edval do o\u010d\u00ed ji\u017e mockr\u00e1t. Ano, zajist\u00e9 byly n\u00e1dhern\u00e9, ale nikdy v nich nespat\u0159il tak velik\u00e9 mno\u017estv\u00ed l\u00e1sky, jako v tom snu. Ale co kdy\u017e se mu do nich je\u0161t\u011b opravdu nepod\u00edval skute\u010dn\u011b? Ot\u00e1zkou v\u0161ak z\u016fst\u00e1valo, co to vlastn\u011b znamen\u00e1.
Jakmile si uv\u011bdomil sm\u011br sv\u00fdch my\u0161lenek, smutn\u011b se pousm\u00e1l a nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zavrt\u011bl hlavou.
Netu\u0161il, pro\u010d vlastn\u011b za\u010dal polemizovat nad n\u011b\u010d\u00edm, co nem\u011blo \u017e\u00e1dn\u00fd smysl. Tom je zasnouben\u00fd s holkou, kter\u00e1 se zanedlouho stane jeho \u017eenou, a \u017e\u00e1dn\u00e9 pohledy jejich jistou budoucnost ji\u017e nezvr\u00e1t\u00ed.<\/p>\n

„Bille?“ p\u0159i zaslechnut\u00ed sv\u00e9ho jm\u00e9na sebou prudce trhl a vyd\u011b\u0161en\u00fdm pohledem sledoval Tomovu tv\u00e1\u0159.
V tu chv\u00edli si uv\u011bdomil, \u017ee by dal cokoliv za to, aby mohl je\u0161t\u011b na chvilku poc\u00edtit jeho objet\u00ed. Poc\u00edtit p\u0159esn\u011b ten druh objet\u00ed, o jak\u00e9m se mu zd\u00e1lo. Cht\u011bl, aby jej sev\u0159el v n\u00e1ru\u010d\u00ed jako milence, jako milovanou osobu, o l\u00e1sku, o kterou tak dlouho bojoval.
„Jsi v po\u0159\u00e1dku? M\u011bl jsi o\u0161kliv\u00fd sen?“ musel se jej na n\u011bco zeptat. Na cokoliv. Pot\u0159eboval zjistit, zdali c\u00edtil jeho pohlazen\u00ed. Proto\u017ee pokud by jej skute\u010dn\u011b c\u00edtil, nikdy by si svou chvilkovou slabost neodpustil.
Bill kr\u00e1tce pohl\u00e9dl na hodinky.
Na to, \u017ee bylo pouze p\u016fl p\u00e1t\u00e9 r\u00e1no, pokoj osv\u011btlovalo p\u0159ekvapiv\u011b jasn\u00e9 sv\u011btlo. Dal\u0161\u00ed pohled v\u011bnoval d\u011bv\u010d\u00e1tku v post\u00fdlce. Julie le\u017eela na b\u0159\u00ed\u0161ku, un\u00e1\u0161ena hezk\u00fdm snem a s jemn\u00fdm \u00fasm\u011bvem na rtech, Billovi p\u0159ipomn\u011bla jejich m\u00e1mu.
„Jsem v po\u0159\u00e1dku. Na\u0161t\u011bst\u00ed to byl jenom sen,“ zak\u00fdval hlavou a pousm\u00e1l se. Necht\u011bl mu lh\u00e1t. Bolelo jej, kdy\u017e musel p\u0159edst\u00edrat, \u017ee je v\u0161echno tak jako p\u0159edt\u00edm, a \u017ee jejich sezn\u00e1men\u00ed nijak nenaru\u0161ilo pr\u016fb\u011bh jeho \u017eivota.
„Ten sen byl z\u0159ejm\u011b d\u016fsledkem v\u010derej\u0161\u00edho ve\u010dera,“ Tom netu\u0161il, co jin\u00e9ho by m\u011bl \u0159\u00edct.<\/p>\n

M\u011bl zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pocit, \u017ee cokoliv by v tu chv\u00edli \u0159ekl, by vyzn\u011blo hloup\u011b nebo nepodstatn\u011b. On s\u00e1m se toti\u017e hloup\u011b c\u00edtil. Le\u017eel v jedn\u00e9 posteli s klukem, kter\u00e9ho neznal ani t\u00fdden, a jedin\u00e9, po \u010dem tou\u017eil bylo, aby ji\u017e nikdy nemusel opustit jeho bl\u00edzkost. Kdyby mu Mia, jej\u00ed rodi\u010de, nebo dokonce i jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel v tu chv\u00edli um\u011bli nahl\u00e9dnout do mysli, vid\u011bli by pouze zmatek, strach a bezmoc. Byl zmaten\u00fd, proto\u017ee je\u0161t\u011b nikdy p\u0159edt\u00edm nec\u00edtil tak siln\u00e9 pouto k \u010dlov\u011bku, kter\u00e9ho neznal ani sedm dn\u00ed. B\u00e1l se, \u017ee jej d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji ztrat\u00ed, a pr\u00e1v\u011b strach v n\u011bm probouzel i pocit bezmoci. Byl bezmocn\u00fd, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee s t\u00edm nedok\u00e1\u017ee nic ud\u011blat.<\/p>\n

„Vypad\u00e1 to o\u0161kliv\u011b. Mo\u017en\u00e1 by se ti m\u011bl na to pod\u00edvat l\u00e9ka\u0159,“ Bill jej zlehka pohladil po namodral\u00e9 poko\u017ece, sleduj\u00edc, jak se medov\u00fd odst\u00edn Tomovy k\u016f\u017ee na n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech m\u00edsil s odst\u00ednem modr\u00e9, zelen\u00e9 a fialov\u00e9.
„Budu v po\u0159\u00e1dku, Bille,“ pohotov\u011b zachytil bled\u00e9 prsty mezi sv\u00e9 ve snaze prodlou\u017eit jejich fyzick\u00fd kontakt alespo\u0148 o n\u011bkolik vte\u0159in.
Hled\u011bl do hlubok\u00fdch, smutn\u00fdch o\u010d\u00ed a nerozum\u011bl tomu, co se s n\u00edm posledn\u00ed dobou d\u011blo. No\u0159\u00edce se do jeho pohledu, jej ti\u0161e prosil o odpov\u011b\u010f na ot\u00e1zku, co by m\u011bl ud\u011blat. Billovy o\u010di mu v\u0161ak nenapov\u00eddaly v\u016fbec nic. Dok\u00e1zal v nich spat\u0159it n\u011bhu i neskonalou vd\u011b\u010dnost, p\u0159esto v nich nezahl\u00e9dl ani n\u00e1znak toho, co tak tou\u017eil spat\u0159it. Jako by byla mezi nimi vybudov\u00e1na jak\u00e1si ze\u010f, p\u0159ek\u00e1\u017eka, kterou se Bill sna\u017eil chr\u00e1nit.<\/p>\n

„Asi bych u\u017e m\u011bl j\u00edt,“ za\u0161eptal.
Bill polekan\u011b spustil dlan\u011b a se sklon\u011bnou hlavou ti\u0161e p\u0159ik\u00fdvl. Necht\u011bl, aby od n\u011bj ode\u0161el, ale nem\u011bl jinou mo\u017enost, ne\u017e rozlou\u010dit se s n\u00edm, a kone\u010dn\u011b si uv\u011bdomit, \u017ee pat\u0159\u00ed jin\u00e9.
„Omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem ti bez dovolen\u00ed obsadil postel,“ Tom se pousm\u00e1l, nat\u00e1hl dla\u0148 a jemn\u011b cvrnkl Billovi do nosu. Ani \u010dernovl\u00e1sek se v tu chv\u00edli neubr\u00e1nil \u00fasm\u011bvu.
„J\u00e1 se zase omlouv\u00e1m tob\u011b i tv\u00e9 snoubence, \u017ee jsi kv\u016fli m\u00e9 hlouposti skon\u010dil takhle. Opravdu m\u011b to mrz\u00ed a je\u0161t\u011b jednou ti za v\u0161echno d\u011bkuju,“ sna\u017eil se p\u016fsobit vyrovnan\u011b a spokojen\u011b, ale nemohl si pomoct. P\u0159i vysloven\u00ed slova snoubenka se malinko zadrhl a Tom si toho nemohl nev\u0161imnout. T\u00e1zav\u011b pohl\u00e9dl do Billovy tv\u00e1\u0159e.
„Vyprovod\u00edm t\u011b, ano?“ vydechl a d\u0159\u00edv, ne\u017e Tom stihl jakkoliv zareagovat, vstal, p\u0159ehodil p\u0159es sebe svetr a dal\u0161\u00ed podal Tomovi.<\/p>\n

Po schodech sch\u00e1zeli zcela potichu, slovo nepadlo ani tehdy, kdy\u017e se ocitli p\u0159ede dve\u0159mi a kr\u00e1tce na sebe pohl\u00e9dli. Bill se zhluboka nadechl a pootev\u0159el rty. V\u011bd\u011bl, co se v t\u00e9 chv\u00edli pat\u0159ilo \u0159\u00edct, p\u0159esto se s n\u00edm nedok\u00e1zal rozlou\u010dit. St\u00e1l naproti n\u011bmu se sklon\u011bnou tv\u00e1\u0159i, chv\u011bj\u00edc\u00ed se a trp\u00edc\u00ed pod t\u00edhou pocitu, kter\u00fd v n\u011bm Tomova bl\u00edzkost vyvol\u00e1vala.
Nakonec se p\u0159eci jen odhodlal k pohybu. Zvedl tv\u00e1\u0159, pousm\u00e1l se a nat\u00e1hl t\u0159esouc\u00ed se dla\u0148 p\u0159ed sebe. Takhle se p\u0159eci p\u0159\u00e1tel\u00e9 lou\u010d\u00ed, nebo ne?
Pak tedy nerozum\u011bl Tomovu p\u0159ekvapen\u00e9mu pohledu.
„Jsem r\u00e1d, \u017ee jsme se potkali. Pro\u017eil jsem s tebou i Juli\u00ed opravdu kr\u00e1sn\u00fd ve\u010der. A\u017e se probud\u00ed, dej j\u00ed za m\u011b pros\u00edm polibek,“ nejist\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pl na m\u00edst\u011b ve snaze zklidnit sv\u00e9 spla\u0161en\u011b bij\u00edc\u00ed srdce. Zlehka se dotkl Billov\u00fdch bled\u00fdch prst\u016f a na kr\u00e1tkou chv\u00edli je sev\u0159el t\u011bmi sv\u00fdmi. Bylo to zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. I p\u0159esto, \u017ee byli oba kluci, jejich dlan\u011b do sebe dokonale zapadaly.
„I n\u00e1m s tebou bylo moc hezky,“ podotkl Bill ti\u0161e a sl\u00edbil, \u017ee j\u00ed d\u00e1 nejenom jeden, ale hned n\u011bkolik polibk\u016f.
„Sbohem,“ za Tomov\u00fdm \u00fasm\u011bvem se skr\u00fdvalo zoufalstv\u00ed. Necht\u011bl od n\u011bj odej\u00edt. P\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee se bude muset vr\u00e1tit dom\u016f a dal\u0161\u00edch n\u011bkolik hodin poslouchat nal\u00e9h\u00e1n\u00ed ohledn\u011b jejich svatby, mu bylo je\u0161t\u011b h\u016f\u0159.<\/p>\n

Neochotn\u011b pustil Billovu ruku, naposled na n\u011bj pohl\u00e9dl, a pot\u00e9 vykro\u010dil vp\u0159ed.
Nestihl v\u0161ak ud\u011blat ani jedin\u00fd krok. Oto\u010dil se a p\u0159ekvapen\u011b sledoval Billovu ruku, kter\u00e1 je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d sv\u00edrala jeho z\u00e1p\u011bst\u00ed.
„Ka\u017ed\u00fd den chod\u00edme s Juli\u00ed do parku krmit kachn\u00ed rodinky. K-kdybys n\u011bkdy nem\u011bl co na pr\u00e1ci, mohl by ses k n\u00e1m p\u0159idat. Alespo\u0148 pokud bys cht\u011bl.“ V jasn\u00e9m sv\u011btle vych\u00e1zej\u00edc\u00edho slunce Tomovi skute\u010dn\u011b p\u0159ipom\u00ednal poh\u00e1dkovou bytost. Tak k\u0159ehk\u00fd, zraniteln\u00fd a p\u0159esto po v\u0161ech sm\u011brech dokonal\u00fd.
„R\u00e1d s v\u00e1mi p\u016fjdu krmit kachn\u00ed rodinky,“ v\u011bnoval \u010dernovlas\u00e9mu chlapci p\u0159ed sebou vesel\u00fd \u00fasm\u011bv.
Bill jeho \u00fasm\u011bv op\u011btoval a nehled\u011b na to, zdali konal spr\u00e1vn\u011b nebo ne, p\u0159ibl\u00ed\u017eil se k n\u011bmu a vno\u0159il se do jeho v\u0159el\u00e9ho objet\u00ed. Je\u0161t\u011b naposled.
Tom kolem jeho huben\u00e9ho t\u011bla automaticky omotal sv\u00e9 siln\u00e9 pa\u017ee a p\u0159itiskl si jej co nejv\u00edce ke sv\u00e9 hrudi. Jakmile jej do nosu ude\u0159ila v\u016fn\u011b jeho tmav\u00fdch vlas\u016f, siln\u011b stiskl v\u00ed\u010dka a zalapal po dechu. Bylo mu tak kr\u00e1sn\u011b, jako u\u017e dlouho ne. Jeho du\u0161e byla p\u0159esn\u011b tam, kde m\u011bla b\u00fdt. Byla sou\u010d\u00e1st\u00ed jeho t\u011bla, \u017eila, d\u00fdchala a ka\u017edou vte\u0159inou se po\u0159\u00e1d v\u00edc a v\u00edc nech\u00e1vala omamovat Billov\u00fdm kouzlem. U\u017e nebyla pouze tich\u00fdm div\u00e1kem Miina p\u0159edstaven\u00ed.<\/p>\n

„M\u00e1m t\u011b r\u00e1d, Tome.“
„J\u00e1 tebe taky, Bille.“
„Tak pro\u010d se sm\u011bje\u0161?“
„Proto\u017ee v\u00edm, \u017ee nyn\u00ed u\u017e ode m\u011b ur\u010dit\u011b neute\u010de\u0161\u2026“<\/p>\n

<\/div>\n

\u2026<\/p>\n

Andreas sed\u011bl ve sv\u00e9m obl\u00edben\u00e9m \u017elut\u00e9m k\u0159esle, v dlan\u00edch p\u0159\u00edmo drtil hrn\u00ed\u010dek s k\u00e1vou a st\u0159\u00eddav\u011b sledoval medov\u00e9 zbarven\u00ed n\u00e1poje a smutnou tv\u00e1\u0159 sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele.
To, \u017ee jej vzbudil tak brzo r\u00e1no, mu je\u0161t\u011b dok\u00e1zal odpustit, ale to, co se p\u0159ed malou chv\u00edl\u00ed dov\u011bd\u011bl, jeho ospal\u00e1 mysl jaksi nedok\u00e1zala pochopit. Nebyl si jist\u00fd, zdali nedok\u00e1zala, nebo necht\u011bla, ale v podstat\u011b mezi t\u00edm nevid\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd rozd\u00edl.<\/p>\n

„Tome,“ promluvil poprv\u00e9 od chv\u00edle, co se mu Tom sv\u011b\u0159il se sv\u00fdm tajemstv\u00edm.
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee jsem z t\u00e9 svatby nebyl v\u016fbec nad\u0161en\u00fd. V\u00edm, \u017ee jsem si nic nep\u0159\u00e1l v\u00edc ne\u017e to, aby ses pobl\u00e1znil do n\u011bkoho jin\u00e9ho jenom\u017ee\u2026 jsem t\u00edm opravdu nemyslel kluka,“ mluvil pomalu, je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d bojoval s touhou sto\u010dit se do klub\u00ed\u010dka a usnout. Tom\u016fv zoufal\u00fd v\u00fdraz byl v\u0161ak mnohem siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e vlastn\u00ed sobectv\u00ed.
Vstal, prohr\u00e1bl si u\u017e i tak dost divok\u00fd \u00fa\u010des a posadil se na gau\u010d, vedle t\u00e9 hromady ne\u0161t\u011bst\u00ed.
„Pod\u00edvej, \u0159\u00edk\u00e1 se mi to opravdu t\u011b\u017ece, ale\u2026 pokud Miu miluje\u0161, tak v\u00e1m rozhodn\u011b nebudu st\u00e1t v cest\u011b,“ nic podobn\u00e9ho by za jin\u00fdch okolnost\u00ed nevyslovil, ale tahle situace byla opravdu v\u00e1\u017en\u00e1. Tom byl jeho nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edtelem. Znali se ji\u017e od d\u011btstv\u00ed a jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel se nemohl zakoukat do kluka.
S\u00e1m se divil, \u017ee ta my\u0161lenka z Tomov\u00fdch \u00fast v\u016fbec nezn\u011bla tak hloup\u011b, jako kdy\u017e se nad t\u00edm zamyslel.<\/p>\n

„Mo\u017en\u00e1 m\u00e1\u0161 pouze strach, proto\u017ee nev\u00ed\u0161, co to v\u0161echno obn\u00e1\u0161\u00ed,“ Tom se smutn\u011b pousm\u00e1l.
„P\u0159esn\u011b tohle mi \u0159ekl Bill taky.“
„Bill?“
„Ano, tak se toti\u017e jmenuje,“ Tom zvedl hlavu a zad\u00edval se do tv\u00e1\u0159e \u010dlov\u011bka, u kter\u00e9ho si byl stoprocentn\u011b jist\u00fd, \u017ee jej pochop\u00ed. Mo\u017en\u00e1 dokonce \u010dekal, \u017ee bude r\u00e1d, vzhledem na sympatie, kter\u00e9 si u n\u011bj Mia vyslou\u017eila. V jeho o\u010d\u00edch v\u0161ak spat\u0159il zmaten\u00ed. Nic jin\u00e9ho ne\u017e velik\u00e9 zmaten\u00ed, a on n\u00e1hle netu\u0161il, co tam vlastn\u011b d\u011blal. Nejrad\u011bji by byl v parku, sed\u011bl by na tr\u00e1v\u011b s Juli\u00ed na kl\u00edn\u011b a naslouchal by Billov\u00fdm tich\u00fdm slov\u016fm.
„Tome, pod\u00edvej se na sebe. Co to d\u011bl\u00e1\u0161? V\u00ed\u0161, kdy jsem t\u011b naposled vid\u011bl s mod\u0159inou na tv\u00e1\u0159i? V prvn\u00ed t\u0159\u00edd\u011b na z\u00e1kladce,“ Andreas u\u017e nem\u011bl s\u00edlu d\u00edvat se na to, jak ztr\u00e1c\u00ed kontrolu nad sv\u00fdm vlastn\u00edm \u017eivotem. Jako jeho nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00edtel se mu opravdu sna\u017eil pomoct, ale netu\u0161il, co by m\u011bl ud\u011blat. Nevyznal se v Tomovi a p\u0159i pohledu na n\u011bj pochopil, \u017ee z\u0159ejm\u011b nebyl s\u00e1m.<\/p>\n

„Co d\u011bl\u00e1m? Poslouch\u00e1m t\u011b! \u0158ekls mi, \u017ee m\u00e1m kone\u010dn\u011b jednou myslet taky na sebe, tak to pr\u00e1v\u011b d\u011bl\u00e1m. Kdybys jej poznal, m\u011bl bys na tohle v\u0161echno \u00fapln\u011b jin\u00fd n\u00e1zor. Bill je v\u00fdjime\u010dn\u00fd. Vypad\u00e1 jako panenka, je neuv\u011b\u0159iteln\u011b vn\u00edmav\u00fd, ch\u00e1pav\u00fd a zraniteln\u00fd. I po tom v\u0161em, \u010d\u00edm si musel proj\u00edt, se po\u0159\u00e1d dok\u00e1\u017ee usm\u00edvat a t\u011b\u0161it z mali\u010dkost\u00ed.“ Andreas jej pozorn\u011b poslouchal, ale jakkoliv kr\u00e1sn\u011b to zn\u011blo, nemohl opomenout fakt, \u017ee se bav\u00ed o stejn\u00e9m pohlav\u00ed.
„Ale taky je to kluk, Tome. V\u00ed\u0161, co by ud\u011blala Mia, kdyby na tohle p\u0159i\u0161la? \u0158\u00edkals, \u017ee k tob\u011b mo\u017en\u00e1 taky n\u011bco c\u00edt\u00ed. Jenom\u017ee ty se bude\u0161 za chvilku \u017eenit. Uv\u011bdomuje\u0161 si, \u017ee mu t\u00edmhle ubli\u017euje\u0161?“ Kdy\u017e byl mal\u00fd a rodi\u010de mu \u0159\u00edkali n\u011bco, co jej bolelo, zacpal si u\u0161i a v duchu si pobrouk\u00e1val klav\u00edrn\u00ed melodii, kterou se pr\u00e1v\u011b u\u010dil hr\u00e1t. Klav\u00edr byl v dob\u011b neust\u00e1l\u00fdch h\u00e1dek jeho rodi\u010d\u016f jeho jedinou sp\u00e1sou.<\/p>\n

Kdyby tak ud\u011blal i te\u010f, co by asi sly\u0161el\u2026?<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Nepravideln\u00fd dech, siln\u011b bij\u00edc\u00ed srdce, horkost objet\u00ed.Nic jin\u00e9ho v tu chv\u00edli nebyl schopen vn\u00edmat. Jako by ani nebyl sou\u010d\u00e1st\u00ed sv\u00e9ho t\u011bla. Cel\u00e1 situace, v\u016fn\u011b, vzn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed se v\u0161ude kolem n\u011bj, vnit\u0159n\u00ed souboj se sebou sam\u00fdm, to v\u0161echno mu bylo tak pov\u011bdom\u00e9,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[528],"tags":[],"class_list":["post-5584","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-julie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5584","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5584"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5584\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5584"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5584"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5584"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}