{"id":5597,"date":"2012-11-19T17:00:00","date_gmt":"2012-11-19T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5581"},"modified":"2012-11-19T17:00:00","modified_gmt":"2012-11-19T16:00:00","slug":"julie-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/11\/19\/julie-5\/","title":{"rendered":"Julie 5."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Tady bydl\u00edm,“ vydechl Bill tich\u00fdm hl\u00e1skem a gestem uk\u00e1zal na d\u016fm, kter\u00fd se ukr\u00fdval za z\u00e1vojem rozkvetl\u00fdch strom\u016f.
Tom se nejd\u0159\u00edve kolem sebe rozhl\u00e9dl, aby se ujistil, \u017ee ji\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed nehroz\u00ed, teprve pak se oto\u010dil na Billa, kter\u00fd jej sledoval l\u00edtostiv\u00fdm pohledem.
„D\u011bkuju za to, \u017ees m\u011b doprovodil,“ za\u0161eptal se sklon\u011bnou hlavou.
Nedok\u00e1zal se mu pod\u00edvat do o\u010d\u00ed. Vinil se za v\u0161echno, co se v ten ve\u010der stalo. Kdyby p\u0159ijal jeho nab\u00eddku, kdyby si alespo\u0148 na chvilku nehr\u00e1l na to, \u017ee v\u0161echno zvl\u00e1dne s\u00e1m a \u017ee nikoho nepot\u0159ebuje, mo\u017en\u00e1 by dopadlo v\u0161echno \u00fapln\u011b jinak.
„Bille,“ Tom vyslovil jeho jm\u00e9no tak hlasit\u011b, jak mu to jeho bolav\u00e9 rty dovolily, z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak se v\u0161\u00ed n\u011bhou, kter\u00e9 byl schopen. P\u0159ibl\u00ed\u017eil se k Billovi a p\u0159edt\u00edm, ne\u017e vzal jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed, na n\u011bj m\u011bkce pohl\u00e9dl. „Jsi v po\u0159\u00e1dku. Neubl\u00ed\u017eili ti, a to je to jedin\u00e9, na \u010dem mi z\u00e1le\u017e\u00ed. M\u00e9 r\u00e1ny se zahoj\u00ed, mysl\u00edm, \u017ee hojen\u00ed t\u011bch tv\u00fdch by trvalo mnohem d\u00e9le. Pr\u00e1v\u011b proto jsem moc r\u00e1d, \u017ee to skon\u010dilo takhle,“ palcem jej opatrn\u011b pohladil po l\u00edci, sleduj\u00edc jeho utr\u00e1penou tv\u00e1\u0159.<\/p>\n

O\u010di m\u011bl pln\u00e9 slz, spodn\u00ed ret si siln\u011b skous\u00e1val, aby se n\u00e1hodou nerozplakal. Ve velik\u00e9 mikin\u011b p\u016fsobil dojmem mal\u00e9ho d\u00edt\u011bte. Rozt\u0159esen\u011b zak\u00fdval hlavou na znamen\u00ed, \u017ee s Tomem souhlas\u00ed, p\u0159esto jej po\u0159\u00e1d hryzalo sv\u011bdom\u00ed. Jist\u011b, mohlo to dopadnout i h\u016f\u0159, v\u017edy je takov\u00e1 mo\u017enost, ale taky se sta\u010dilo rozlou\u010dit o n\u011bkolik vte\u0159in d\u0159\u00edv a skupinku t\u011bch kluk\u016f by jist\u011b minul. Lou\u010den\u00ed s Tomem v\u0161ak bylo mnohem t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e mohl p\u0159edpokl\u00e1dat.
I nyn\u00ed to pro n\u011bj bylo skute\u010dn\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00e9. St\u00e1l naproti n\u011bmu s tv\u00e1\u0159\u00ed v jeho dlan\u00edch a i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, co by m\u011bl ud\u011blat, nedok\u00e1zal to. Nedok\u00e1zal se od n\u011bj odsunout, pop\u0159\u00e1t mu dobrou noc a nechat jej j\u00edt. Necht\u011bl, aby odch\u00e1zel. Cht\u011bl, aby byl s n\u00edm. I kdy\u017e by to sm\u011blo b\u00fdt u\u017e jenom na chvilku, ta chvilka mu za to st\u00e1la.<\/div>\n

\n
„St\u00e1le to krv\u00e1c\u00ed,“ poznamenal, jakmile po del\u0161\u00ed dob\u011b zvedl pohled a zad\u00edval se mu do tv\u00e1\u0159e. Tak otev\u0159en\u00e1 bl\u00edzkost jej d\u011bsila. C\u00edtil na sv\u00fdch rtech Tom\u016fv hork\u00fd dech, t\u0159\u00e1sl se proti jeho t\u011blu a nen\u00e1vid\u011bl to sv\u00e9 za to, jak lehce podl\u00e9hal jeho kouzlu.
„To nevad\u00ed. D\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji to p\u0159estane. Budu v po\u0159\u00e1dku,“ i kdy\u017e to \u0161lo skute\u010dn\u011b t\u011b\u017ece, kv\u016fli Billovi se p\u0159inutil pousm\u00e1t. Cht\u011bl jej alespo\u0148 n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem uklidnit. Ujistit jej, \u017ee je ji\u017e v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku a \u017ee v nich tenhle den nezanech\u00e1 v\u00edc ne\u017e o\u0161klivou vzpom\u00ednku.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161, co m\u011b p\u0159ekvapuje?“
Bill se na n\u011bj zv\u011bdav\u011b zad\u00edval.
„\u017des jim neutekl. Myslel jsem, \u017ee to m\u00e1\u0161 ve zvyku,“ v tu chv\u00edli se ani Bill neubr\u00e1nil drobn\u00e9mu \u00fasm\u011bvu. Zhluboka se nadechl, poodstoupil od Toma stranou a teprve tehdy byl schopen op\u011bt promluvit.
„Nem\u016f\u017eu ut\u00edkat. Alespo\u0148 ne doslovn\u011b,“ posadil se na n\u00edzkou lavi\u010dku p\u0159ed domem, kter\u00e1 vypadala, \u017ee dva lidi unese jenom t\u011b\u017ece. Tom to v\u0161ak risknul a posadil se vedle n\u011bj. „Moje mamka byla baletka. V\u00fdborn\u00e1 baletka. Obdivoval jsem ji a u\u017e jako mal\u00fd kluk jsem cht\u011bl b\u00fdt jako ona. Nem\u011bl jsem otce, kter\u00fd by m\u011b vedl jin\u00fdm sm\u011brem, auta, nebo r\u016fzn\u00e9 sporty, m\u011b v\u016fbec nezaj\u00edmaly. \u017dil jsem baletem je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e jsem se nau\u010dil po\u0159\u00e1dn\u011b chodit, proto\u017ee moje maminka byla m\u00fdm baletem.“<\/p>\n

Tomovi ho v tu chv\u00edli p\u0159i\u0161lo l\u00edto. Muselo b\u00fdt pro n\u011bj t\u011b\u017ek\u00e9 mluvit o n\u00ed, kdy\u017e u\u017e nemohl spat\u0159it ani ji, nato\u017e jej\u00ed p\u016fvabn\u00fd tanec.<\/p>\n

„Kdy\u017e mi bylo p\u011bt, p\u0159ihl\u00e1sila m\u011b do baletn\u00ed \u0161koly,“ jeho slova byla tich\u00e1, jako by se s\u00e1m za sebe styd\u011bl. Byl si v\u011bdom toho, \u017ee nen\u00ed moc kluk\u016f s takovou z\u00e1libou a m\u011bl tro\u0161ku strach, zda se mu Tom nevysm\u011bje. Jeho tv\u00e1\u0159 v\u0161ak vypadala klidn\u011b, nena\u0161el v n\u00ed ani n\u00e1znak jak\u00e9hosi pohrd\u00e1n\u00ed, a to mu dodalo odvahu pokra\u010dovat d\u00e1l. K t\u00e9 hor\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti. „A o deset let pozd\u011bji, jsem z t\u00e9 \u0161koly musel odej\u00edt,“ smutn\u011b sv\u011bsil ramena a pohl\u00e9dl Tomovi hluboce do o\u010d\u00ed. Ten kluk byl prost\u011b \u00fa\u017easn\u00fd. Mia m\u011bla opravdu velik\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed.
„Co se stalo?“
„Pom\u00e1hal jsem d\u011bdovi v zahrad\u011b a spadl jsem ze stromu. Pravou nohu jsem m\u011bl zlomenou hned na n\u011bkolika m\u00edstech. Proto nem\u016f\u017eu ani po\u0159\u00e1dn\u011b ut\u00edkat, nato\u017e tan\u010dit.“ Tom p\u0159ekvapen\u011b pootev\u0159el rty a netu\u0161il, co by m\u011bl pov\u011bd\u011bt.<\/p>\n

Jeho n\u00e1hl\u00fd zkrat ve slovn\u00ed z\u00e1sob\u011b nebyl zp\u016fsobem pouze Billov\u00fdm ne\u0161\u0165astn\u00fdm osudem, ale taky t\u00edm, jak na n\u011bj p\u016fsobil. Nyn\u00ed u\u017e rozum\u011bl tomu, pro\u010d m\u011bl tak n\u00e1dhernou postavu. Jako tane\u010dn\u00edk m\u011bl dokonal\u00e9 dr\u017een\u00ed t\u011bla, vytv\u00e1\u0159ej\u00edc\u00ed \u00fa\u017easnou linii i p\u0159esto, \u017ee nebyl zcela v po\u0159\u00e1dku.<\/p>\n

„Je mi to l\u00edto. Byl bys jist\u011b tak v\u00fdborn\u00fd jako ona.“<\/div>\n

Bill na n\u011bj kr\u00e1tce pohl\u00e9dl, vz\u00e1p\u011bt\u00ed se v\u0161ak hlavou op\u0159el o jeho rameno, stiskl v\u00ed\u010dka a hlasit\u011b vydechl. Byl ze v\u0161eho tak unaven\u00fd.
„N\u011bkdy si p\u0159edstavuju, jak\u00e9 by to bylo. Zaposlouchat se do hudby, rozb\u011bhnout se a tan\u010dit. Nevn\u00edmat nic kolem sebe, zapomenout na okoln\u00ed sv\u011bt a \u017e\u00edt jenom pro tu chv\u00edli.“<\/div>\n
Tom polo\u017eil svou hlavu na Billovu, zhluboka se nadechl v\u016fn\u011b jeho vlas\u016f a taky zav\u0159el o\u010di.
„J\u00e1 m\u00e1m taky n\u011bkdy takov\u00e9 p\u0159edstavy. V t\u011bch m\u00fdch v\u0161ak zmiz\u00ed Mia, jej\u00ed bl\u00e1zniv\u00e9 n\u00e1pady a j\u00e1 se ocit\u00e1m voln\u00fd. D\u011bl\u00e1m si, cokoliv se mi zachce, a nikdo m\u011b nem\u016f\u017ee zastavit,“ d\u00fdchal sladkost Billova t\u011bla a za zav\u0159en\u00fdma o\u010dima se mu m\u00edhal pouze jedin\u00fd obraz. Bill, tan\u010d\u00edc\u00ed a zcela lapen ve sv\u00e9m sv\u011bt\u011b. Stejn\u011b k\u0159ehk\u00fd a kr\u00e1sn\u00fd jako v\u017edy.<\/p>\n

„Mo\u017en\u00e1 t\u011b napadaj\u00ed takov\u00e9 p\u0159edstavy proto, \u017ee m\u00e1\u0161 strach. Mo\u017en\u00e1 se opravdu jenom boj\u00ed\u0161, proto\u017ee nev\u00ed\u0161, co v\u0161echno man\u017eelstv\u00ed obn\u00e1\u0161\u00ed. J\u00e1 v\u0161ak v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee to zvl\u00e1dne\u0161. Bude z tebe jist\u011b vzorn\u00fd man\u017eel a miluj\u00edc\u00ed otec.“ Ta slova sotva vyslovil. Proch\u00e1zela jeho hrdlem a zp\u016fsobovala mu ostrou, nep\u0159\u00edjemnou bolest.
„Mia nechce m\u00edt d\u011bti. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se pokus\u00edm nav\u00e1zat rozhovor na tohle t\u00e9ma, akor\u00e1t se poh\u00e1d\u00e1me. Pr\u00e1v\u011b proto jsem se od chv\u00edle, kdy m\u011b trefila m\u00ed\u010dkem, do Julie naprosto zbl\u00e1znil.“
A kdyby jen do Julie, prol\u00e9tlo mu mysl\u00ed, jakmile k n\u011bmu Bill zvedl tv\u00e1\u0159, a vzd\u00e1len od t\u00e9 jeho pouh\u00fdmi milimetry, jej soucitn\u011b chytil za ruku.
„Ona t\u011b m\u00e1 taky moc r\u00e1da,“ kone\u010dky prst\u016f jej zlehka pohladil po tv\u00e1\u0159i a usm\u00e1l se. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u0161ak znejist\u011bl. Sklopil pohled a ot\u00e1zku, kter\u00e1 jej t\u00ed\u017eila od chv\u00edle, co jej doprovodil, t\u00e9m\u011b\u0159 nesly\u0161n\u011b za\u0161eptal proti jeho tri\u010dku. „Nechce\u0161 j\u00edt d\u00e1l?“<\/p>\n

„Babi\u010dka s d\u011bdou u\u017e jist\u011b sp\u00ed. O\u0161et\u0159il bych ti ty r\u00e1ny. C\u00edtil bych se l\u00e9pe, kdybych v\u011bd\u011bl, \u017ee jsem pro tebe ud\u011blal alespo\u0148 tak mali\u010dko,“ dodal rychle. Jeho tep ji\u017e op\u011bt dosahoval rekordn\u00ed rychlosti, tv\u00e1\u0159e m\u011bkly p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edm rum\u011bncem. Nemohl uv\u011b\u0159it, \u017ee se na to skute\u010dn\u011b zeptal.
„Ale na druhou stranu t\u011b nechci zdr\u017eovat. Jist\u011b na tebe \u010dek\u00e1 snoubenka a j\u00e1 nechci, abys m\u011bl kv\u016fli mn\u011b je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed probl\u00e9my. Pochop\u00edm, kdy\u017e nebude\u0161 cht\u00edt, a proto-„
„R\u00e1d,“ Tom zastavil nekone\u010dn\u00fd proud jeho slov pouze jedn\u00edm jedin\u00fdm.
Bill sledoval jeho l\u00e1skypln\u00fd \u00fasm\u011bv, vn\u00edmal, jak jej bere za ruku a spole\u010dn\u011b kr\u00e1\u010d\u00ed ke dve\u0159\u00edm, p\u0159esto jako by byl mimo sv\u00e9 t\u011blo a d\u00edval se na to v\u0161echno shora. V\u011bd\u011bl, \u017ee kr\u00e1\u010d\u00ed do j\u00e1my lvov\u00e9 a \u017ee si ka\u017edou dal\u0161\u00ed vte\u0159inou ubli\u017euje po\u0159\u00e1d v\u00edc, p\u0159esto v sob\u011b nena\u0161el ani \u0161petku sebezap\u0159en\u00ed. Nemyslel na bolest, kter\u00e1 p\u0159ijde, a\u017e jej ztrat\u00ed. Nemyslel u\u017e v\u016fbec na nic.
Op\u011bt se ocital v jedn\u00e9 ze sv\u00fdch p\u0159edstav.
Op\u011bt v n\u00ed tan\u010dil.
Nyn\u00ed v\u0161ak netan\u010dil s\u00e1m\u2026<\/p>\n

\u2026<\/p>\n

Bill se sna\u017eil zhluboka d\u00fdchat a neomdl\u00edt, jakmile si Tom svl\u00e9kl tri\u010dko, kter\u00e9 m\u011bl od krve. Potichu, aby neprobudil Julii sp\u00edc\u00ed ve sv\u00e9 post\u00fdlce, se posadil na tu Billovu.
Bill se c\u00edtil tak hloup\u011b, kdy\u017e nad n\u00edm st\u00e1l s tamp\u00f3nky a desinfekc\u00ed v ruce, neschopen pohybu. Kdyby m\u011bl v\u00edce rozumu, nikdy by se nenab\u00eddl, \u017ee mu to tri\u010dko o\u010dist\u00ed. Bylo ji\u017e p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b. Nem\u011bl speci\u00e1ln\u00ed schopnosti, nemohl vr\u00e1tit \u010das a zm\u011bnit sv\u00e1 rozhodnut\u00ed. Nyn\u00ed musel \u010delit n\u00e1sledk\u016fm, kter\u00e9 sv\u00fdmi rozhodnut\u00edmi zp\u016fsobil.<\/p>\n

„Pootev\u0159i rty,“ za\u0161eptal po chv\u00edli. Navlh\u010dil tamp\u00f3nek desinfekc\u00ed a naklonil se, aby na Toma l\u00e9pe dos\u00e1hl. V\u011bd\u011bl, \u017ee kdyby se posadil vedle n\u011bj, m\u011bl by k n\u011bmu mnohem lep\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup, v\u011bd\u011bl v\u0161ak i to, \u017ee by to v tak otev\u0159en\u00e9 bl\u00edzkosti polonah\u00e9ho kluka, kter\u00fd jej zachr\u00e1nil p\u0159ed jist\u00fdm zneu\u017eit\u00edm, nemusel vydr\u017eet.
„U\u017e jako mal\u00e9 d\u00edt\u011b jsem tohle nesn\u00e1\u0161el,“ Tom se ti\u0161e zachichotal a vz\u00e1p\u011bt\u00ed uposlechl Billovu tichou prosbu. Siln\u011b stiskl v\u00ed\u010dka a pootev\u0159el rty. Jakmile uc\u00edtil zn\u00e1mou pal\u010divou bolest, znechucen\u011b usykl a odvr\u00e1til tv\u00e1\u0159.<\/p>\n

„To nejhor\u0161\u00ed m\u00e1\u0161 za sebou. U\u017e ti to jenom o\u010dist\u00edm,“ Bill jej kone\u010dky prst\u016f pohladil po l\u00edci.
Ta situace mu byla pov\u011bdom\u00e1. P\u0159esn\u011b t\u011bmihle slovy se sna\u017eil Julii uti\u0161it poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se n\u00e1hodou uhodila.
Tom t\u011b\u017ece polkl a otev\u0159el o\u010di. M\u011bkk\u00fdm pohledem sledoval Billovu soust\u0159ed\u011bnou tv\u00e1\u0159, drobnou vr\u00e1sku na \u010dele, kter\u00e1 jej d\u011blala je\u0161t\u011b zraniteln\u011bj\u0161\u00edm, pohled, kter\u00fd ani na chvilku neopustil sv\u016fj c\u00edl. Neust\u00e1le sledoval jeho bolav\u00e9 rty a pe\u010dliv\u011b je ot\u00edral mokr\u00fdm kusem vaty tak dlouho, dokud nezmizely i posledn\u00ed zbytky krve.<\/p>\n

„M\u016f\u017eu se na n\u011bco zeptat?“ Tom u\u017e si stihl prohl\u00e9dnout cel\u00fd Bill\u016fv pokoj. V\u0161echny fotografie, obrazy, kv\u011btiny, mali\u010dkosti, kter\u00e9 d\u011blaly jeho pokoj tak \u00fatuln\u00fdm. D\u00edky n\u011bkolika fotografi\u00edm ji\u017e stihl poznat i jeho matku, kter\u00e9 byl opravdu hodn\u011b podobn\u00fd. Jednu v\u011bc v\u0161ak je\u0161t\u011b nestihl, nebo k tomu sp\u00ed\u0161e nena\u0161el odvahu.
Bill p\u0159ekvapen\u011b nadzvedl jedno obo\u010d\u00ed a pousm\u00e1l se.
„Jist\u011b.“<\/p>\n

Nemohl si odpustit kr\u00e1tk\u00fd pohled na Tom\u016fv hrudn\u00edk. Jeho \u0161irok\u00e1 ramena jako by byla stvo\u0159ena pro obj\u00edm\u00e1n\u00ed. Jako by m\u011bl dar, o kter\u00e9m ani on s\u00e1m nev\u011bd\u011bl. Um\u011bl poskytnout bezpe\u010d\u00ed, \u00fato\u010di\u0161t\u011b, jeho n\u00e1ru\u010d byla kr\u00e1sn\u011b h\u0159ejiv\u00e1.
„M\u00e1\u0161 ze m\u011b strach?“<\/div>\n

Bill zmaten\u011b pootev\u0159el rty a rychle zavrt\u011bl hlavou. Srdce c\u00edtil a\u017e n\u011bkde v krku.
„Kdy\u017e jsem se nab\u00eddl, \u017ee t\u011b doprovod\u00edm, vypadal jsi vyd\u011b\u0161en\u011b. J\u00e1 v\u00edm, \u017ee se zn\u00e1me teprve t\u00fdden a \u017ee mi mo\u017en\u00e1 je\u0161t\u011b nev\u011b\u0159\u00ed\u0161, ale j\u00e1 ti opravdu nechci ubl\u00ed\u017eit. To bych nikdy nedok\u00e1zal, Bille,“ nat\u00e1hl dla\u0148 sm\u011brem k n\u011bmu a ve chv\u00edli, kdy se jej Bill zlehka dotkl a za pomoci jeho t\u0159esouc\u00edch se prst\u016f se posadil naproti n\u011bmu, smutn\u011b mu pohl\u00e9dl do o\u010d\u00ed. „M\u011bl jsem strach, \u017ee pat\u0159\u00edm mezi lidi, od kter\u00fdch ut\u00edk\u00e1\u0161,“ \u0161eptl.<\/p>\n

Bill m\u011bl o\u010di op\u011bt pln\u00e9 slz. Bylo tak t\u011b\u017ek\u00e9 poslouchat o tom, \u017ee m\u00e1 z Toma strach, a p\u0159itom c\u00edtit n\u011bco \u00fapln\u011b jin\u00e9ho.
Jak mu to m\u011bl ale v\u0161echno vysv\u011btlit?!
Jak mu m\u011bl jenom pov\u011bd\u011bt, \u017ee on nen\u00ed t\u00edm, co mu nah\u00e1n\u00ed strach?!
Tomova bl\u00edzkost, jeho kr\u00e1t\u00edc\u00ed se svoboda, vidina svatby s jinou a mo\u017enost, \u017ee o n\u011bj nav\u017edy p\u0159ijde a op\u011bt z\u016fstane s\u00e1m. P\u0159esn\u011b tyto v\u011bci mu nah\u00e1n\u011bly strach, ne on. Jak by taky mohl, kdy\u017e byl do n\u011bj a\u017e po u\u0161i zamilovan\u00fd? Pr\u00e1v\u011b proto to v\u0161echno bylo tak t\u011b\u017ek\u00e9.<\/p>\n

„Neboj\u00edm se t\u011b, Tome. A nikdy by m\u011b taky nenapadlo, \u017ee bys mi mohl ubl\u00ed\u017eit. Dnes jsi m\u011b p\u0159eci zachr\u00e1nil. J-j\u00e1 jenom n\u011bkdy\u2026,“ nejist\u011b se po\u0161kr\u00e1bal ve vlasech a v\u011bnoval Tomovi p\u0159\u00edmo zoufal\u00fd pohled. Netu\u0161il, jak by m\u011bl pokra\u010dovat.
Tom jej v\u0161ak zlehka vzal za bradu a pobaven\u011b se usm\u00e1l.
„Nemus\u00ed\u0161 mi nic vysv\u011btlovat. Pro m\u011b je d\u016fle\u017eit\u00e9 to, \u017ee ze m\u011b nem\u00e1\u0161 strach,“ sklouzl rukou n\u00ed\u017e, pohladil jej po \u0161\u00edji a usm\u00e1l se. Bill mu \u00fasm\u011bv op\u011btoval, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed oba pohl\u00e9dli sm\u011brem k d\u011btsk\u00e9 post\u00fdlce.
Julie byla z\u0159ejm\u011b ji\u017e n\u011bkolik minut vzh\u016fru, sed\u011bla vedle sv\u00e9ho nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele, mal\u00e9 ply\u0161ov\u00e9 kachny, a zv\u011bdav\u011b je sledovala. Jejich pozornost upoutala teprve pot\u00e9, co vesele zatleskala ru\u010dkama na znamen\u00ed, \u017ee si chce hr\u00e1t.<\/p>\n

„A to jsem si myslel, \u017ee stihnu je\u0161t\u011b sprchu. Jak to, \u017ee jsi vzh\u016fru, zlat\u00ed\u010dko, hm? Vzbudili jsme t\u011b?“ Bill pomalu popo\u0161el k post\u00fdlce, a vzal si Julii, natahuj\u00edc\u00ed po n\u011bm drobn\u00e9 prst\u00edky, do n\u00e1ru\u010de.
Tom se na ty dva op\u011bt nedok\u00e1zal vynad\u00edvat. Bill p\u016fsobil s d\u00edt\u011btem v n\u00e1ru\u010d\u00ed opravdu kouzeln\u00fdm dojmem. Hned na prvn\u00ed pohled bylo vid\u011bt, \u017ee by pro tu mali\u010dkou i d\u00fdchal. L\u00e1skypln\u011b ji l\u00edbal do jemn\u00fdch vl\u00e1sk\u016f, tiskl jej\u00ed drobn\u00e9 p\u011bsti mezi prsty a houpal s n\u00ed ze strany na stranu.
Procitl teprve ve chv\u00edli, kdy se Bill op\u011bt posadil na sv\u00e9 m\u00edsto a mali\u010dkou usadil mezi n\u011b.<\/p>\n

„Pod\u00edvej, Julie, kdo se na tebe p\u0159i\u0161el pod\u00edvat,“ pohladil ji po l\u00ed\u010dku.
„Ahoj princezno,“ Tom se nedok\u00e1zal p\u0159estat usm\u00edvat. V tu chv\u00edli se c\u00edtil jako nej\u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed \u010dlov\u011bk pod sluncem. Jako by m\u011bl v\u0161echno to, co pot\u0159eboval, ve sv\u00e9 bl\u00edzkosti, a na ni\u010dem jin\u00e9m mu nez\u00e1le\u017eelo.
Julie jej chvilku ned\u016fv\u011b\u0159iv\u011b sledovala, nebyla si jist\u00e1, kde se u nich n\u00e1hle vzal. Kdy\u017e j\u00ed v\u0161ak jej\u00ed obl\u00edbenou hra\u010dkou po\u0161imral na tv\u00e1\u0159i, vesele se zachichotala a p\u0159\u00edmo pi\u0161t\u011bla radost\u00ed.<\/p>\n

„Je neuv\u011b\u0159iteln\u011b roztomil\u00e1,“ nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zavrt\u011bl hlavou.
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bych si j\u00ed mohl podr\u017eet?“ Bill nep\u0159em\u00fd\u0161lel ani vte\u0159inu. V\u011bd\u011bl, jak moc m\u011bl Tom r\u00e1d d\u011bti a v\u011bd\u011bl taky to, \u017ee s Miou z\u0159ejm\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 m\u00edt nebude. Pr\u00e1v\u011b proto mu cht\u011bl dop\u0159\u00e1t to pot\u011b\u0161en\u00ed, dr\u017eet mal\u00e9ho tvore\u010dka ve sv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed a vn\u00edmat tichounk\u00fd tlukot jeho srdce na tom sv\u00e9m.
„Ov\u0161em\u017ee m\u016f\u017ee\u0161. L\u00edb\u00ed\u0161 se j\u00ed,“ opatrn\u011b nadzvedl jej\u00ed mal\u00e9 t\u011bl\u00ed\u010dko a vlo\u017eil jej p\u0159\u00edmo do Tomova n\u00e1ru\u010d\u00ed. Julie se na n\u011bj dlouze zad\u00edvala, a jakmile ji jej\u00ed d\u011btsk\u00fd mozek ujistil, \u017ee j\u00ed nehroz\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed a \u017ee Tom nen\u00ed p\u0159\u00ed\u0161erkou z jej\u00edch ob\u010dasn\u00fdch o\u0161kliv\u00fdch sn\u016f, op\u0159ela se o Tomovo rameno a zav\u0159ela o\u010di.
Tom ji m\u011bkce hladil po z\u00e1dech a neodv\u00e1\u017eil se ani zhluboka nadechnout, aby j\u00ed n\u00e1hodou n\u011bjak neubl\u00ed\u017eil.
„Je to neskute\u010dn\u00fd pocit,“ jeho slova byla pln\u00e1 dojet\u00ed a neskonal\u00e9 radosti. Bill si sladce skousl rty, p\u0159iplazil se bl\u00ed\u017e a pohladil jak malou Julii, tak i Toma.
„Jestli chce\u0161, m\u016f\u017ee\u0161 se j\u00edt vysprchovat, Bille. Mysl\u00edm, \u017ee to tady zvl\u00e1dneme,“ sklonil tv\u00e1\u0159 a dlouze ji pol\u00edbil na hlavi\u010dku. Bill to vzal jako malou prosbu. P\u0159ik\u00fdvl a pod\u011bkoval mu. Opravdu ze sebe pot\u0159eboval sm\u00fdt doteky t\u011bch kluk\u016f a Julie m\u011bla konec konc\u016f skv\u011blou spole\u010dnost, tak\u017ee se v\u016fbec nemusel ob\u00e1vat, jestli bude v po\u0159\u00e1dku\u2026<\/p>\n

Sprcha mu v tu noc trvala o n\u011bco d\u00e9le ne\u017e obvykle. Jakmile se po necel\u00fdch dvaceti minut\u00e1ch op\u011bt ocitl ve sv\u00e9m pokoji, nyn\u00ed ji\u017e \u010dist\u00fd a zbaven posledn\u00edch stop o\u0161kliv\u00e9ho z\u00e1\u017eitku, nemohl uv\u011b\u0159it tomu, co vid\u00ed. Tom le\u017eel na posteli, zat\u00edmco Julie se rozvalovala na jeho hol\u00e9 hrudi, a lapeni ve snu, \u00fapln\u011b zapomn\u011bli na okoln\u00ed sv\u011bt.
Bill si dop\u0159\u00e1l je\u0161t\u011b n\u011bkolik vte\u0159in pohledu na n\u011b, pot\u00e9 opatrn\u011b ulo\u017eil Julii zp\u00e1tky do post\u00fdlky a Toma pe\u010dliv\u011b p\u0159ikryl tenkou p\u0159ikr\u00fdvkou. Byl si jist, \u017ee z toho jeho snoubenka nebude nad\u0161en\u00e1, p\u0159esto nem\u011bl to srdce vzbudit jej a poslat dom\u016f. Rychle na sebe navl\u00e9kl t\u00edlko a kalhoty na span\u00ed a polo\u017eil se na druhou stranu postele, dost daleko na to, aby nec\u00edtil v\u016f\u010di Mie jak\u00e9koliv v\u00fd\u010ditky.
Zav\u0159el o\u010di a b\u011bhem chvilky i on usnul klidn\u00fdm sp\u00e1nkem.
V\u00fdraz jeho tv\u00e1\u0159e byl klidn\u00fd, dokonce i ze snu se jemn\u011b usm\u00edval.
Byl \u0161\u0165astn\u00fd\u2026<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay „Tady bydl\u00edm,“ vydechl Bill tich\u00fdm hl\u00e1skem a gestem uk\u00e1zal na d\u016fm, kter\u00fd se ukr\u00fdval za z\u00e1vojem rozkvetl\u00fdch strom\u016f.Tom se nejd\u0159\u00edve kolem sebe rozhl\u00e9dl, aby se ujistil, \u017ee ji\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed nehroz\u00ed, teprve pak se oto\u010dil na Billa, kter\u00fd jej sledoval<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[528],"tags":[],"class_list":["post-5597","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-julie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5597","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5597"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5597\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5597"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5597"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5597"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}