{"id":5603,"date":"2012-11-17T18:00:00","date_gmt":"2012-11-17T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5587"},"modified":"2012-11-17T18:00:00","modified_gmt":"2012-11-17T17:00:00","slug":"the-little-merman-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/11\/17\/the-little-merman-21\/","title":{"rendered":"The Little Merman 21."},"content":{"rendered":"
autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Bille, sp\u00ed\u0161?“ za\u0161eptal Tom a zalezl si vedle n\u011bj do postele, lehce mu nadzvedl pe\u0159inu a vsoukal se pod ni k n\u011bmu. \u010cernovlas\u00fd n\u011bco zamru\u010del a p\u0159ekulil se na bok. Nemusel odpov\u00eddat, aby Tom pochopil. P\u0159esto se ale pousm\u00e1l a naklonil se mu k uchu. „Miluju t\u011b.“ Jemn\u011b se mu o ucho ot\u0159el rty a zav\u0159el o\u010di. Billovi se na tv\u00e1\u0159i vykouzlil \u00fasm\u011bv.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
<\/p>\n

O rok pozd\u011bji<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

H\u0159ejiv\u00e9 slune\u010dn\u00ed paprsky si na\u0161ly svou cestu do pokoje letn\u00edho s\u00eddla a po\u0161imraly \u010dernovlas\u00e9ho mlad\u00edka na nose. Bill zaz\u00edval, p\u0159evalil se na bok a schoval si neochotn\u011b hlavu pod pol\u0161t\u00e1\u0159, nem\u011bl ani n\u00e1hodou n\u00e1ladu vst\u00e1vat. K jeho nosu dolehla v\u016fn\u011b kv\u011btin, kter\u00fdmi byl zapln\u011bn jeho pokoj a na jeho rtech se p\u0159eci jen objevil \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
Vedle v pokoji spal Tom, i kdy\u017e tam netr\u00e1vil moc \u010dasu, v\u011bt\u0161inou ka\u017edou noc spal na posteli vedle Billa. Tulil se k n\u011bmu, dr\u017eel ho za ruku a r\u00e1no ho v\u017edy hladil po hebk\u00fdch vlasech. Pozoroval, jak se mu chv\u011bj\u00ed \u0159asy, jak se ze span\u00ed usm\u00edv\u00e1 nebo jak se mu na \u010dele ob\u010das objev\u00ed lehk\u00e1 vr\u00e1ska, kdy\u017e se mu nezd\u00e1 hezk\u00fd sen. Tuhle noc ale spal u sebe.<\/p>\n

Bill vystr\u010dil hlavu zpod pol\u0161t\u00e1\u0159e a zaz\u00edval, po\u0159\u00e1dn\u011b si promnul o\u010di a prot\u00e1hl se, zamrkal, do nohy ho chytila k\u0159e\u010d. Vyp\u00edskl a vysko\u010dil z postele na nohy, okam\u017eit\u011b za\u010dal sk\u00e1kat po pokoji, aby si nohu prot\u00e1hl. Pod nohy se mu ale p\u0159ipletl v\u0161ude p\u0159\u00edtomn\u00fd Dog, a tak se jim spole\u010dn\u00fdmi silami povedlo shodit n\u011bkolik v\u00e1z s kv\u011btinami.<\/div>\n

„Dogu! Sakra!“ zavr\u010del \u010dernovlas\u00fd a se sm\u00edchem ho podrbal za uchem. „Poj\u010f, p\u016fjdeme ven. Ne\u017e n\u00e1s tu n\u011bkdo objev\u00ed v tomhle nepo\u0159\u00e1dku.“ Nat\u00e1hl na sebe ko\u0161ili, kter\u00e1 le\u017eela p\u0159ehozen\u00e1 p\u0159es \u017eidli, a spole\u010dn\u011b se psem \u0161el pry\u010d z domu.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Tom si unaven\u011b promnul \u010delo, hlava mu t\u0159e\u0161tila, mo\u017en\u00e1 nebyl zrovna nejlep\u0161\u00ed n\u00e1pad j\u00edt p\u00edt, a p\u00edt tolik, kdy\u017e skoro cel\u00fd den nic nejedl. A \u017ee toho vypil hodn\u011b. V p\u0159\u00edstavu byla party, Georgova p\u0159\u00edtelkyn\u011b slavila narozeniny. Bo\u017ee, posadil se a znovu usykl, v\u0161echno ho bolelo, m\u011bl dojem, jako by mu n\u011bkdo do hlavy zar\u00e1\u017eel kudlu. P\u0159e\u0161el k oknu a zam\u017eoural ven do slune\u010dn\u00edho svitu, sly\u0161el Bill\u016fv sm\u00edch, usm\u00e1l se, kdy\u017e venku zahl\u00e9dl sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, jak psovi hodil kus klacku a \u010dekal, a\u017e mu ho p\u0159inese zp\u00e1tky. V\u0161echno bylo dokonal\u00e9, naprosto v\u0161echno. Nikdy nem\u011bl vztah, kter\u00fd by trval tak dlouho, a hlavn\u011b, ze kter\u00e9ho nem\u011bl \u00famysl odej\u00edt. Miloval ho. Miloval ho z cel\u00e9ho sv\u00e9ho srdce a Bill mu l\u00e1sku op\u011btoval. Znovu se pousm\u00e1l a vy\u0161el na balkon, op\u0159el se o z\u00e1bradl\u00ed a pozoroval je. Nikdy nevid\u011bl n\u011bkoho, kdo by byl v\u00edc perfektn\u00ed. A i kdy\u017e to u\u017e nebyl ten Bill, kter\u00e9ho poznal p\u0159ed rokem, st\u00e1le to byl n\u011bkdo, vedle kter\u00e9ho se cht\u011bl po zbytek sv\u00e9ho \u017eivota probouzet.<\/p>\n

Bill m\u011bl pocit, \u017ee na sob\u011b c\u00edt\u00ed n\u011b\u010d\u00ed pohled, oto\u010dil se k domu a zvedl o\u010di nahoru, do\u0161iroka se usm\u00e1l. V\u011bd\u011bl to. Bylo to jako kouzlo, kdykoliv se na n\u011bj Tom d\u00edval, prost\u011b to v\u011bd\u011bl. Dog vyu\u017eil jeho nepozornosti a sko\u010dil na n\u011bj, klacek mu vypadl ze zub\u016f, a na Bill\u016fv obli\u010dej za\u00fato\u010dil jeho slinataj\u00edc\u00ed \u010dum\u00e1k. \u010cernovlas\u00fd vyp\u00edskl a okam\u017eit\u011b psa ze sebe sundal. Tom se naho\u0159e zasm\u00e1l. Byl opravdu kr\u00e1sn\u00fd den.<\/p>\n

„Miluju t\u011b.“ Usm\u00e1l se Tom a jemn\u011b Billa pol\u00edbil na \u010delist. Le\u017eeli v p\u00edsku na pl\u00e1\u017ei. Bill mu \u00fasm\u011bv oplatil a zav\u0159el o\u010di, l\u00edn\u011b ho hladil po z\u00e1dech. Poslouchal vlny oce\u00e1nu, poslouchal racky sm\u011bj\u00edc\u00ed se nad nimi. „Tolik t\u011b miluju.“ Zopakoval znovu, Bill se ti\u0161e zasm\u00e1l.<\/div>\n

„Ch\u00e1pu to, Tome. Neboj. Pochopil jsem, kdy\u017e jsi to \u0159ekl poprv\u00e9.“ Oplatil mu polibek na rty a znovu zav\u0159el o\u010di. C\u00edtil, jak se mu slune\u010dn\u00ed paprsky op\u00edraj\u00ed do odhalen\u00e9 k\u016f\u017ee.<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee to ch\u00e1pe\u0161. J\u00e1 jen\u2026 nechci o tebe p\u0159ij\u00edt, Bille\u2026 Nikdy. Jsi to nejlep\u0161\u00ed, co m\u011b kdy potkalo, mysl\u00edm, \u017ee jsi ze m\u011b ud\u011blal lep\u0161\u00edho \u010dlov\u011bka\u2026 nikdy jsem se takhle nechoval, k nikomu. Je to jako\u2026“<\/div>\n
„\u2026kouzlo.“ Doplnil ho Bill a otev\u0159el o\u010di, chytil ho jemn\u011b za tv\u00e1\u0159 a p\u0159it\u00e1hl si ho do dal\u0161\u00edho polibku.<\/div>\n
„Ano, to nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed kouzlo na sv\u011bt\u011b.“ P\u0159ik\u00fdvl.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Pro\u010d si nejde\u0161 zaplavat s Tomem, hm?“ usm\u00e1la se Natalie a podala Billovi koktejl, posadila se na leh\u00e1tko vedle n\u011bj.<\/p><\/div>\n

„Proto\u017ee\u2026 Jsem alergick\u00fd.“ \u0158ekl prvn\u00ed v\u011bc, kter\u00e1 ho napadla.<\/div>\n
„Alergick\u00fd? Na plav\u00e1n\u00ed, opravdu? To jsem je\u0161t\u011b nesly\u0161ela\u2026“ zasm\u00e1la se blond\u00fdnka a sama se napila ze sv\u00e9 skleni\u010dky.<\/div>\n
„Ne na plav\u00e1n\u00ed.“ Proto\u010dil lehce o\u010di. „Na mo\u0159skou vodu.“<\/div>\n
„Opravdu?“ nakr\u010dila obo\u010d\u00ed, „no, to jsi druh\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00e9ho zn\u00e1m, kter\u00fd m\u00e1 tuhle zvl\u00e1\u0161tn\u00ed alergii.“ Pousm\u00e1la se slab\u011b, odvr\u00e1tila od n\u011bj pohled. Bill neznal celou pravdu, nebyla tu nov\u00e1, ne. Jen, jen u\u017e nebyla pot\u0159ebn\u00e1 a nikdo nepot\u0159eboval platit o krk v\u00edc, kdy\u017e u\u017e nebylo komu slou\u017eit.<\/div>\n
Bill se se z\u00e1jmem posadil a nas\u00e1l drink skrz br\u010dko. „Opravdu? Kdo byl ten prvn\u00ed?“ nech\u00e1pal, \u017ee ta v\u011bc, kterou si pr\u00e1v\u011b te\u010f na m\u00edst\u011b vymyslel, by mohla b\u00fdt pravdiv\u00e1. Dal si slune\u010dn\u00ed br\u00fdle na o\u010di a se z\u00e1jmem ji pozoroval.<\/p>\n

„Lilian.“ Pousm\u00e1la se smutn\u011b. „Trp\u011bla t\u00edm taky, p\u0159i tom\u2026 David \u0159\u00edkal, jak moc oce\u00e1n v\u017edycky milovala, milovala ho nade v\u0161e. Jen\u017ee\u2026 stal se j\u00ed osudn\u00fdm.“<\/div>\n

„Jak to mysl\u00ed\u0161, Nat?“ kr\u010dil \u010delo.<\/div>\n
„Nezem\u0159ela tak, jak si v\u0161ichni mysl\u00ed, \u017ee to bylo. Tom se nikdy nedozv\u011bd\u011bl pravdu, proto\u017ee s\u00e1m vodu miloval, a nikdo necht\u011bl, aby se pak b\u00e1l vkro\u010dit do toho, co\u2026 v\u0161ak se na n\u011bj pod\u00edvej.“ Usm\u00e1la se a k\u00fdvla sm\u011brem k vod\u011b, kde Tom dov\u00e1d\u011bl se sv\u00fdm psem.<\/div>\n
„Stalo se to, kdy\u017e\u2026 byla bou\u0159ka, velk\u00e1 bou\u0159ka, nikdo ji ne\u010dekal. A Lilian byla se svou kamar\u00e1dkou na jacht\u011b, kterou j\u00ed jej\u00ed man\u017eel koupil k v\u00fdro\u010d\u00ed. Vlna ji smetla do vody, pak u\u017e ji nikdo nikdy nena\u0161el, nevid\u011bl. Byla pry\u010d. Jako by se rozplynula.“ Bill polkl.<\/div>\n
„Jen mo\u0159sk\u00e1 p\u011bna\u2026“ pousm\u00e1l se slab\u011b. Natalie se na n\u011bj pod\u00edvala a pokr\u010dila rameny.<\/div>\n
„Nev\u00edm\u2026 j\u00e1 jsem tam nebyla.“ Pousm\u00e1la se slab\u011b.<\/div>\n
„Pov\u011bz mi o n\u00ed je\u0161t\u011b n\u011bco.“ Usm\u00e1l se Bill a polo\u017eil se zp\u00e1tky na z\u00e1da, zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„A co bys cht\u011bl v\u011bd\u011bt, zlato?“ zvedla se a upravila slune\u010dn\u00edk tak, aby jim slun\u00ed\u010dko nesv\u00edtilo do obli\u010deje.<\/div>\n
„Cokoliv. Nikdo tu o n\u00ed nemluv\u00ed. A David se nejednou zm\u00ednil o tom, jak stra\u0161n\u011b moc jsem si s n\u00ed podobn\u00fd.“<\/div>\n
Blond\u00fdnka se znovu zasm\u00e1la. „Ano, to ano. Chud\u00e1k se z tebe nemohl vzpamatovat. Chv\u00edli jsem si myslela, \u017ee opravdu d\u00e1\u0161 p\u0159ednost jemu p\u0159ed Tomem.“<\/div>\n
„I j\u00e1 jsem si to chv\u00edli myslel\u2026“ za\u0161eptal. „A te\u010f u\u017e pov\u00eddej,“ napomenul ji. „A\u0165 se n\u011bco dozv\u00edm, ne\u017e se Tom vr\u00e1t\u00ed z vody.“<\/p>\n

„Lilian m\u011bla jedno opravdu velk\u00e9 tajemstv\u00ed.“ Rozhl\u00e9dla se Natalie kolem, jestli je n\u011bkdo neposlouch\u00e1. „Toti\u017e, kdy\u017e \u010dekala Toma, Tom nem\u011bl b\u00fdt jedin\u00e1\u010dek\u2026“ pousm\u00e1la se slab\u011b. „\u010cekala dvoj\u010data\u2026“<\/div>\n

„Dvoj\u010data?“ nakr\u010dil Bill \u010delo. A\u017e moc dob\u0159e znal historky, kter\u00e9 se pod mo\u0159em vypr\u00e1v\u011bly, o lidsk\u00fdch dvoj\u010datech, o tom, jak men\u0161ina z t\u011bch, kdo \u017eil pod mo\u0159em, m\u011bla n\u011bjak\u00fd sv\u016fj ekvivalent, sp\u0159\u00edzn\u011bnou du\u0161i. V\u011bt\u0161inou to byli pr\u00e1v\u011b ti, kte\u0159\u00ed ze\u0161\u00edleli nebo zem\u0159eli steskem.<\/div>\n
„Ano, dvoj\u010data. Dvouvaje\u010dn\u00e1 dvoj\u010data. Davidovi to nikdy ne\u0159ekla, proto\u017ee by ho to, co se stalo, opravdu ranilo, a tak se rozhodla, \u017ee si to nech\u00e1 jen pro sebe. \u0158ekla to ale mn\u011b, proto\u017ee\u2026 Jsme si byly opravdu bl\u00edzk\u00e9.“ Povzdychla si trochu a znovu se napila. „Lilian byla opravdu k\u0159ehk\u00e1, nebyla na tom zdravotn\u011b nejl\u00e9pe, nejsp\u00ed\u0161 kv\u016fli tomu, jak moc trp\u011bla t\u00edm, \u017ee nemohla do sv\u00e9ho milovan\u00e9ho oce\u00e1nu po tom, co j\u00ed diagnostikovali tu podivnou alergii. A tak kdy\u017e se zjistilo, \u017ee by m\u011bla m\u00edt dvoj\u010data, dokto\u0159i okam\u017eit\u011b \u0159ekli, \u017ee nem\u00e1 \u0161anci porod zvl\u00e1dnout. \u017de bude muset j\u00edt na potrat, nebo \u017ee vezmou alespo\u0148 jedno z t\u011bch d\u011bt\u00ed, proto\u017ee byla \u0161ance, \u017ee porod jednoho d\u00edt\u011bte by p\u0159eci jen p\u0159e\u017eila.“<\/p>\n

„Na potrat ale ne\u0161la, jak vid\u00edm.“ Zamumlal Bill.<\/div>\n

Natalie se usm\u00e1la. „Ne\u0161la p\u0159esn\u011b tak. Nechala si jedno z vaj\u00ed\u010dek vz\u00edt a p\u0159emluvila doktory, aby j\u00ed ho dali, nikdo v tu chv\u00edli nech\u00e1pal pro\u010d, ale\u2026 ale kdy\u017e p\u0159ijela dom\u016f, \u0161la toho ve\u010dera na pl\u00e1\u017e, na \u00fatesy. Z\u0159ejm\u011b ho cht\u011bla d\u00e1t mo\u0159i, cht\u011bla, aby ho odnesla voda, kterou tolik milovala.“<\/div>\n
„Ale to vejce u\u017e p\u0159eci muselo b\u00fdt mrtv\u00fd, ten z\u00e1rodek nemohl p\u0159e\u017e\u00edt.“ Zavrt\u011bl Bill hlavou a nakr\u010dil nos, nech\u00e1pal, o co tu \u0161lo.<\/div>\n
„Ano, to ano, jen\u017ee\u2026 V\u0161ichni si mysleli, \u017ee se zbl\u00e1znila, opravdu v\u0161ichni. Kdy\u017e se j\u00ed toti\u017e David zeptal, co tam d\u011blala, i kdy\u017e tak riskovala \u017eivot, kdyby na n\u00ed voda c\u00e1kla; ona odpov\u011bd\u011bla, \u017ee p\u0159iplavala mo\u0159sk\u00e1 panna a ona j\u00ed dala dar, to nejcenn\u011bj\u0161\u00ed co m\u011bla.“<\/div>\n
„Dala j\u00ed to vaj\u00ed\u010dko.“ \u0158ekl Bill. „Dala j\u00ed to vaj\u00ed\u010dko a kr\u00e1lovna s n\u00edm odplaval do hlubin mo\u0159e, kde jej\u00ed man\u017eel pou\u017eil svou kouzelnou moc, sv\u00e9 kouzeln\u00e9 \u017eezlo a d\u00edt\u011b, kter\u00e9 se m\u011blo narodit, se p\u0159eci jen narodilo, av\u0161ak ne v takov\u00e9 podob\u011b, jak by m\u011blo. DNA v\u0161ak m\u011blo po matce,“ \u0161eptal, v hlav\u011b mu za\u010d\u00ednalo sp\u00ednat.<\/p>\n

Blond\u00fdnka se ti\u0161e zasm\u00e1la. „Opravdu kr\u00e1sn\u00e1 poh\u00e1dka, \u017ee ano?“ pousm\u00e1la se a zvedla se z leh\u00e1tka. „Chce\u0161 zmrzlinu? Pro n\u011bjakou dojdu.“ A s t\u00edm ode\u0161la pry\u010d. Bill se posadil, sundal si br\u00fdle a zad\u00edval se na Toma, kter\u00fd se k n\u011bmu vracel z vody.<\/div>\n

Ne, to p\u0159eci nemohla b\u00fdt pravda. Nemohla b\u00fdt. On nemohl b\u00fdt, nemohl p\u0159eci b\u00fdt to ztracen\u00e9 d\u00edt\u011b.<\/p>\n

autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LilKatie „Bille, sp\u00ed\u0161?“ za\u0161eptal Tom a zalezl si vedle n\u011bj do postele, lehce mu nadzvedl pe\u0159inu a vsoukal se pod ni k n\u011bmu. \u010cernovlas\u00fd n\u011bco zamru\u010del a p\u0159ekulil se na bok. Nemusel odpov\u00eddat, aby Tom pochopil. P\u0159esto se ale pousm\u00e1l a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[516],"tags":[],"class_list":["post-5603","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-little-merman"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5603","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5603"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5603\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5603"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5603"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5603"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}