{"id":5609,"date":"2012-11-15T17:00:00","date_gmt":"2012-11-15T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5593"},"modified":"2012-11-15T17:00:00","modified_gmt":"2012-11-15T16:00:00","slug":"julie-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/11\/15\/julie-4\/","title":{"rendered":"Julie 4."},"content":{"rendered":"
autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Mohli v tom parku prosed\u011bt cel\u00e9 hodiny, p\u0159esto to Billovi p\u0159i\u0161lo jako chvilinka. N\u011bkde mezi pov\u00edd\u00e1n\u00edm si o jeho star\u00fdch rodi\u010d\u00edch, Juliin\u011b a Tomov\u011b rodin\u011b, se sem tam mihla i jeho snoubenka Mia, pokud si tedy jej\u00ed jm\u00e9no zapamatoval dob\u0159e.<\/div>\n
Pr\u00e1v\u011b v t\u011bch chv\u00edl\u00edch se mu hrdlo st\u00e1hlo podivnou \u00fazkost\u00ed a v \u017ealudku c\u00edtil tupou bolest. I p\u0159es v\u0161echnu svou zv\u011bdavost mu nedok\u00e1zal kl\u00e1st ot\u00e1zky, aby se o n\u00ed dozv\u011bd\u011bl v\u00edce.<\/p>\n

Proto nechal Toma, aby mu o n\u00ed pov\u00eddal s\u00e1m, on pouze poslouchal a dobrovoln\u011b se nech\u00e1val tr\u00fdznit p\u0159edstavou jejich spole\u010dn\u00e9 budoucnosti, zat\u00edmco ta jeho pat\u0159ila pouze Julii. Ona p\u0159eci byla smyslem jeho \u017eivota od chv\u00edle, co p\u0159i\u0161el o svou matku, a kluk, kter\u00e9ho neznal ani t\u00fdden, to p\u0159eci nemohl jen tak zm\u011bnit. Pat\u0159ili do odli\u0161n\u00fdch sv\u011bt\u016f. I oni se od sebe v mnoh\u00e9m li\u0161ili, a p\u0159esto to osud za\u0159\u00eddil tak, aby se potkali. Jejich sv\u011bty na sebe narazily a nez\u00e1visle na jejich rozhodnut\u00ed se slou\u010dily v jeden.<\/p>\n

Tom se nedok\u00e1zal p\u0159en\u00e9st p\u0159esto, jak hloup\u011b bylo jejich setk\u00e1n\u00ed na\u010dasov\u00e1no. Neust\u00e1le si v mysli kladl ot\u00e1zku, pro\u010d pr\u00e1v\u011b te\u010f?! Pro\u010d jej nemohl potkat d\u0159\u00edv, ne\u017e se rozhodl Miu po\u017e\u00e1dat o ruku?! Pro\u010d byl jeho \u017eivot v ka\u017ed\u00e9m ohledu tak nep\u0159\u00edjemn\u011b komplikov\u00e1n?!<\/div>\n

Anebo byl mo\u017en\u00e1 tou komplikac\u00ed on s\u00e1m\u2026<\/div>\n
\n
„U\u017e bych m\u011bl j\u00edt. Sl\u00edbil jsem, \u017ee se do p\u016flnoci vr\u00e1t\u00edm,“ Bill pomalu vstal, opr\u00e1\u0161il si tmav\u00e9 kalhoty, a i p\u0159esto, \u017ee Tomovi v\u011bnoval mil\u00fd \u00fasm\u011bv, jeho o\u010di se nesm\u00e1ly s n\u00edm. Jako jedin\u00e9 nebyly sou\u010d\u00e1st\u00ed masky, kterou si nasadil, aby se chr\u00e1nil.<\/div>\n
Op\u011bt ut\u00edkal. Nyn\u00ed v\u0161ak od pocit\u016f, kter\u00e9 v n\u011bm jeho nov\u00fd p\u0159\u00edtel vyvol\u00e1val.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ Tom rychle p\u0159ik\u00fdvl a postavil se tak, aby mohl Billovi nahl\u00e9dnout p\u0159\u00edmo do tv\u00e1\u0159e. Do t\u00e9 nadpozemsky n\u00e1dhern\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Jejich pohledy se op\u011bt, snad ji\u017e post\u00e9 setkaly, a pro oba bylo n\u00e1hle t\u011b\u017ek\u00e9 promluvit.<\/div>\n
„Doprovod\u00edm t\u011b dom\u016f,“ vydechl n\u00e1hle Tom, a Bill p\u0159ekvapen\u011b zamrkal. To opravdu necht\u011bl.<\/div>\n
„D\u011bkuju, opravdu si toho v\u00e1\u017e\u00edm, ale nechci t\u011b zdr\u017eovat. M\u011bl bys j\u00edt dom\u016f, nem\u00e1m to daleko,“ popla\u0161en\u011b hodil hlavou a zhluboka se nadechl. Byl z n\u011bj opravdu nerv\u00f3zn\u00ed a bylo skute\u010dn\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00e9 zdr\u017eovat se v jeho bl\u00edzkosti. Tom\u016fv pohled p\u016fsobil jako hork\u00e1 l\u00e1va tav\u00edc\u00ed jeho masku.<\/div>\n
Tom sklonil tv\u00e1\u0159 a zap\u0159em\u00fd\u0161lel, zdali skute\u010dn\u011b ud\u011blal dob\u0159e, kdy\u017e se nab\u00eddl, \u017ee jej doprovod\u00ed. Bill toti\u017e vypadal vyd\u011b\u0161en\u011b, a proto rad\u011bji ji\u017e nic ne\u0159ekl a p\u0159ik\u00fdvl.<\/p>\n

„D\u00e1vej na sebe pozor,“ pousm\u00e1l se a doprov\u00e1zen Billov\u00fdm mal\u00fdm \u00fasm\u011bvem kr\u00e1\u010del pry\u010d.<\/div>\n

Se sklon\u011bnou hlavou, se pomalu vzdaloval z jeho bl\u00edzkosti, zakazuj\u00edc si oto\u010dit se a je\u0161t\u011b jednou na n\u011bj pohl\u00e9dnout. Z\u0159ejm\u011b se zbl\u00e1znil. Nic jin\u00e9ho toti\u017e nevysv\u011btlovalo jeho touhu zastavit se a vr\u00e1tit za n\u00edm, i kdy\u017e u\u017e jenom na chvilku. Byl tak jin\u00fd ne\u017e v\u0161ichni lid\u00e9, kter\u00e9 znal. K\u0159ehk\u00fd, zraniteln\u00fd a \u0161\u00edlen\u011b kr\u00e1sn\u00fd. Um\u011bl lidem naslouchat, vn\u00edmal jejich pocity.<\/div>\n
Tom, kdysi \u010detl v jedn\u00e9 kn\u00ed\u017ece, \u017ee \u00fasp\u011bch si z\u00edsk\u00e1 pouze ten, kdo um\u00ed p\u0159edv\u00eddat. Nikdy t\u00e9 v\u011bt\u011b moc nerozum\u011bl, nyn\u00ed mu v\u0161ak uk\u00e1zala svou pravou tv\u00e1\u0159. Kdyby um\u011bl p\u0159edv\u00eddat, \u017ee po zasnouben\u00ed mu d\u00e1 Mia p\u011bt dn\u00ed na to, aby se vzali, z\u0159ejm\u011b by si to rychle rozmyslel. Kdyby p\u0159edv\u00eddal, \u017ee ne\u010dekan\u011b potk\u00e1 kluka, kter\u00fd jej b\u011bhem chvilky naprosto pobl\u00e1zn\u00ed, nikdy by \u017e\u00e1dnou \u017e\u00e1dost o ruku nevyslovil. A kdyby taky p\u0159edv\u00eddal, \u017ee Billovi hroz\u00ed nebezpe\u010d\u00ed, nikdy by jej nenechal j\u00edt dom\u016f samotn\u00e9ho\u2026<\/p>\n

Hlas, kter\u00fd protnul ticho nesouc\u00ed se parkem, Toma zas\u00e1hl jako blesk. Byl to vyd\u011b\u0161en\u00fd, vzlykaj\u00edc\u00ed hlas, kter\u00fd \u00fap\u011bnliv\u011b prosil do noci, a vz\u00e1p\u011bt\u00ed bezmocn\u011b volal o pomoc. Jeho t\u011blo stihlo jednat je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve, ne\u017e si v\u016fbec uv\u011bdomil, co se d\u011bje. Jakmile po nekone\u010dn\u00fdch vte\u0159in\u00e1ch dob\u011bhl na m\u00edsto, kde se rozlou\u010dili, poc\u00edtil neuv\u011b\u0159iteln\u00fd hn\u011bv, bij\u00edc\u00ed se s pocitem obrovsk\u00e9ho strachu.<\/div>\n

T\u0159\u00ed\u010dlenn\u00e1 sme\u010dka jak\u00fdchsi kluk\u016f si Billa mezi sebou pod\u00e1vala jako hadrovou panenku. V\u0161ichni byli vy\u0161\u0161\u00ed a mnohem siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e on, proto nem\u011bl ani minim\u00e1ln\u00ed \u0161anci. Ko\u0161ile byla ji\u017e d\u00e1vno strhnuta z jeho t\u011bla, kalhoty na jeho \u00fatl\u00fdch boc\u00edch dr\u017eely z\u0159ejm\u011b jenom d\u00edky z\u00e1zraku. Je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e jim zkazil z\u00e1bavu, zaslechl je\u0161t\u011b hudr\u00e1n\u00ed jednoho z t\u011bch t\u0159\u00ed, konkr\u00e9tn\u011b toho, kter\u00fd se urputn\u011b sna\u017eil dostat pod Billovy kalhoty. Bezv\u00fdsledn\u011b.<\/p>\n

„Vypadn\u011bte od n\u011bj!“ jeho hlas se rozl\u00e9hal v\u0161ude kolem jako hroziv\u00e1 ozv\u011bna proud\u00edc\u00ed z hn\u011bvu, jen\u017e mu koloval v \u017eil\u00e1ch. Nebylo pro n\u011bj v\u016fbec d\u016fle\u017eit\u00e9, kolik jich tam bylo, nebo co hrozilo jemu samotn\u00e9mu. Bez p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed se pustil do v\u0161ech t\u0159\u00ed a ve chv\u00edli, kdy uboh\u00e9ho Billa odhodili stranou v\u011bd\u011bl, \u017ee dos\u00e1hl sv\u00e9ho v\u00edt\u011bzstv\u00ed.<\/div>\n

Tom schytal n\u011bkolik ran, \u017e\u00e1dnou z nich v\u0161ak nevn\u00edmal. Ti t\u0159i si opravdu rychle uv\u011bdomili, \u017ee i kdy\u017e jsou v p\u0159evaze, nedos\u00e1hnou ji\u017e ni\u010deho, a tak si museli nechat zaj\u00edt chu\u0165. Nenapadlo je nic lep\u0161\u00edho, ne\u017e zbab\u011ble ut\u00e9ct.<\/p>\n

„Myslel jsem, \u017ee m\u00e1te v\u011bt\u0161\u00ed odvahu!“ k\u0159ikl je\u0161t\u011b sm\u011brem k nim, a jakmile si byl jist, \u017ee jim ji\u017e nic nehroz\u00ed, vys\u00edlen\u011b dopadl na kolena a vyplivl krev, kter\u00e1 mu b\u011bhem chvilky zaplnila cel\u00e1 \u00fasta.<\/div>\n

„Bille,“ za\u0161eptal.<\/div>\n
Na v\u00edc se skute\u010dn\u011b nevzmohl. Opustila jej ve\u0161ker\u00e1 s\u00edla. Proto se jenom opatrn\u011b oto\u010dil a po \u010dty\u0159ech se p\u0159iplazil k Billovi, kter\u00fd z\u016fstal le\u017eet na m\u00edst\u011b, kam byl velitelem bandy odhozen. Z\u0159ejm\u011b v\u016fbec nepost\u0159ehl, \u017ee jeho peklo skon\u010dilo. Siln\u011b tiskl v\u00ed\u010dka, vzlykaj\u00edc\u00ed rty si p\u0159ekr\u00fdval dlan\u00ed a ve chv\u00edli, kdy na ramenou uc\u00edtil n\u011b\u010d\u00ed dotek, zd\u011b\u0161en\u011b zakvi\u010del a z posledn\u00edch sil se sna\u017eil br\u00e1nit.<\/p>\n

„Bille, u\u017e je po v\u0161em. Je to v po\u0159\u00e1dku, u\u017e jsou pry\u010d,“ Tom v\u011bd\u011bl, \u017ee pr\u00e1v\u011b tato slova nebyla nejv\u011bt\u0161\u00ed \u00fat\u011bchou, ale nic lep\u0161\u00edho jej v tu chv\u00edli nenapadlo. Nat\u00e1hl se, vzal mezi prsty Billovu ko\u0161ili a cht\u011bl mu ji obl\u00e9knout. Av\u0161ak velik\u00e1 d\u00edra uprost\u0159ed starostliv\u011b zdoben\u00e9 l\u00e1tky jej v tom zastavila.<\/div>\n

Bill kone\u010dn\u011b otev\u0159el o\u010di, a jakmile spat\u0159il Tomovu tv\u00e1\u0159, rozplakal se je\u0161t\u011b v\u00edce. C\u00edtil se neskute\u010dn\u011b pon\u00ed\u017een\u011b a byl vyd\u011b\u0161en\u00fd k smrti. Kdyby se tam Tom nezjevil, z\u0159ejm\u011b by byl zn\u00e1siln\u011bn v\u0161ema t\u0159ema p\u0159esn\u011b tak, jak si to pl\u00e1novali.<\/div>\n
Jeho t\u011blo \u00fapln\u011b bezvl\u00e1dn\u011b padlo do Tomovy n\u00e1ru\u010de, a ten jej horliv\u011b sev\u0159el ve sv\u00e9m hork\u00e9m objet\u00ed.<\/p>\n

„M-m\u011bl jsem takov\u00fd strach,“ dok\u00e1zal Tom rozeznat mezi vzlyky, zat\u00edmco jej konej\u0161iv\u011b hladil po z\u00e1dech a \u0161eptal uklid\u0148uj\u00edc\u00ed slova do rozevl\u00e1t\u00fdch \u010dern\u00fdch vlas\u016f.<\/div>\n

„U\u017e je to v po\u0159\u00e1dku. Na\u0161t\u011bst\u00ed se nic nestalo,“ bolelo jej srdce p\u0159i pohledu na t\u0159esouc\u00ed se stvo\u0159en\u00ed, kter\u00e9 se vyd\u011b\u0161en\u011b tulilo do jeho objet\u00ed, ale taky p\u0159i pomy\u0161len\u00ed na to, co v\u0161echno se mohlo st\u00e1t, kdyby tam nep\u0159i\u0161el.<\/div>\n
„Jsem tak hloup\u00fd. M\u011bl jsem j\u00edt s tebou. Nev\u00edm, pro\u010d se po\u0159\u00e1d sna\u017e\u00edm v\u0161echno zvl\u00e1dnout s\u00e1m,“ vzlykal proti Tomov\u011b chv\u011bj\u00edc\u00ed se k\u016f\u017ei a zhluboka vdechoval jeho lehce ko\u0159en\u011bnou v\u016fni. V\u016fbec nepost\u0159ehl, kdy jej Tom obl\u00e9kl do sv\u00e9 mikiny, poc\u00edtil pouze kouzeln\u00fd opar jeho v\u016fn\u011b a je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed bezpe\u010d\u00ed.<\/p>\n

„N\u011bkter\u00e9 v\u011bci ale nelze zvl\u00e1dnout. M\u016f\u017ee\u0161 b\u00fdt jakkoliv siln\u00fd, Bille, a to mi v\u011b\u0159, \u017ee jsi, ale taky pot\u0159ebuje\u0161 n\u011bkoho, kdo t\u011b bude chr\u00e1nit, starat se o tebe a milovat t\u011b,“ Bill v tu chv\u00edli ne\u0161\u0165astn\u011b zk\u0159ivil tv\u00e1\u0159 a poddal se sv\u00e9 bolesti. Zhluboka vdechoval Tomovu ho\u0159kost a odvahu, a cht\u011bl si z n\u00ed alespo\u0148 kous\u00ednek ukr\u00e1st. Pouze mal\u00fd kousek jeho odvahy, kter\u00fd by zajistil, \u017ee by se mu nez\u0159\u00edtil sv\u011bt ve chv\u00edli, kdy se s Tomem op\u011bt potkaj\u00ed a on po n\u011bm nat\u00e1hne dla\u0148 s obrou\u010dkou.<\/div>\n

Jakmile na l\u00edci uc\u00edtil jemn\u00e9 pohlazen\u00ed, om\u00e1men\u011b stiskl v\u00ed\u010dka a zapom\u00ednal na v\u0161echno, co se b\u011bhem posledn\u00edch deseti minut odehr\u00e1lo. Naposled dop\u0159\u00e1l sv\u00fdm smysl\u016fm pot\u011b\u0161en\u00ed z Tomovy v\u016fn\u011b, a pot\u00e9 pomalu zvedl tv\u00e1\u0159, kterou Tom nyn\u00ed bezmocn\u011b sv\u00edral v dlan\u00edch.<\/p>\n

„Panebo\u017ee,“ zast\u00e9nal, jakmile se mu zaost\u0159il obraz p\u0159ed o\u010dima a on tak mohl spat\u0159it Tomovu rozbitou tv\u00e1\u0159. Krev st\u00e9kaj\u00edc\u00ed z jeho spodn\u00edho rtu, se v matn\u00edm sv\u011btle lamp o\u0161kliv\u011b t\u0159pytila a vzbuzovala v Billovi pocit viny.<\/div>\n

„Vid\u00ed\u0161, co v\u0161echno jsem zp\u016fsobil?“ za\u0161eptal, jak kone\u010dky prst\u016f opatrn\u011b hladil citlivou k\u016f\u017ei v oblasti r\u00e1ny. Srdce mu v tu chv\u00edli tlouklo tak divoce, \u017ee Tom, dr\u017e\u00edc\u00ed jej v n\u00e1ru\u010d\u00ed, musel c\u00edtit jeho zb\u011bsilost taky.<\/div>\n
„Nebyla to tv\u00e1 vina, Bille. Nemohl jsi to v\u011bd\u011bt,“ Tom se na n\u011bj cht\u011bl usm\u00e1t. Cht\u011bl mu d\u00e1t najevo, \u017ee i p\u0159esto v\u0161echno, co se stalo, je na tom n\u011bco kr\u00e1sn\u00e9ho. Nikdy p\u0159edt\u00edm si nebyli tak bl\u00edzko. Jejich tv\u00e1\u0159e d\u011blilo pouh\u00fdch n\u011bkolik centimetr\u016f. Tich\u00e9 vzlyky se setk\u00e1valy s nepravideln\u00fdmi v\u00fddechy, jak si neust\u00e1le hled\u011bli do o\u010d\u00ed.<\/p>\n

„D\u011bkuju, Tome. Ani nev\u00ed\u0161, jak moc jsem ti vd\u011b\u010dn\u00fd za to, \u017ee ses vr\u00e1til,“ n\u011b\u017en\u011b jej pohladil po bol\u00edstce pod okem a op\u011bt se k n\u011bmu pevn\u011b p\u0159itulil. Vlo\u017eil tv\u00e1\u0159 do ohybu mezi jeho krkem a ramenem a spokojen\u011b vydechl. Jeho t\u011blo sice je\u0161t\u011b ovl\u00e1dalo lehk\u00e9 chv\u011bn\u00ed, jeho mysl v\u0161ak upadala do jak\u00e9si nostalgie. Zav\u0159el o\u010di a vn\u00edmal pouze teplo Tomova t\u011bla. Zmizely \u00falisn\u00e9 obli\u010deje t\u0159ech n\u00e1siln\u00edk\u016f, zmizela Mia.<\/div>\n

Na tmavou oblohu se vyhouply hv\u011bzdy a on byl zamilov\u00e1n.<\/div>\n
Bl\u00e1zniv\u011b zamilov\u00e1n…<\/p>\n

autor: B-kay<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B-kay Mohli v tom parku prosed\u011bt cel\u00e9 hodiny, p\u0159esto to Billovi p\u0159i\u0161lo jako chvilinka. N\u011bkde mezi pov\u00edd\u00e1n\u00edm si o jeho star\u00fdch rodi\u010d\u00edch, Juliin\u011b a Tomov\u011b rodin\u011b, se sem tam mihla i jeho snoubenka Mia, pokud si tedy jej\u00ed jm\u00e9no zapamatoval dob\u0159e.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[528],"tags":[],"class_list":["post-5609","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-julie"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5609","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5609"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5609\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5609"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5609"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5609"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}