{"id":5616,"date":"2012-11-13T18:00:00","date_gmt":"2012-11-13T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5600"},"modified":"2012-11-13T18:00:00","modified_gmt":"2012-11-13T17:00:00","slug":"and-the-winner-is-6","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/11\/13\/and-the-winner-is-6\/","title":{"rendered":"And the winner is… 6."},"content":{"rendered":"
autor: Iveth Biersack<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/p>\n<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„A posledn\u00edm \u0161\u0165astn\u00fdm postupuj\u00edc\u00edm nebo postupuj\u00edc\u00edmi… je nebo jsou…“ nastala chv\u00edle dlouh\u00e9ho nap\u00ednav\u00e9ho ticha, kter\u00e1 se ani jednomu v\u016fbec nel\u00edbila. Nakonec ale zazn\u011bl gong a moder\u00e1tor vyt\u00e1hl z ob\u00e1lky posledn\u00ed jm\u00e9no.<\/p>\n

„Bill a Andreas Kaulitzovi!“ vyk\u0159ikl a halou se rozlehl nad\u0161en\u00fd jekot doprov\u00e1zen\u00fd v\u00edt\u011bznou hudbou a radost\u00ed dvou chlapc\u016f. Bill se okam\u017eit\u011b vrhl Andymu kolem krku a rozplakal se \u0161t\u011bst\u00edm. Div\u00e1ci ho maj\u00ed r\u00e1di. To bylo jist\u00e9. Oba za\u010dali v\u0161em d\u011bkovat a objali se s nepostupuj\u00edc\u00edmi.<\/p>\n

Po kr\u00e1tk\u00e9m rozhovoru s porotou se odebrali v\u0161ichni do backstage a vz\u00e1jemn\u011b si gratulovali. Jenom \u010dernovl\u00e1sek se musel po\u0159\u00e1d ot\u00e1\u010det, proto\u017ee m\u011bl pocit, \u017ee se na n\u011bj n\u011bkdo po\u0159\u00e1d d\u00edv\u00e1. Ano pozornost v tomto p\u0159\u00edpad\u011b byla na m\u00edst\u011b, ale tohle bylo jin\u00e9. Jako by mu n\u011bkdo vrtal d\u00edru do zad. Nech\u00e1pal to. \u017de by Tom? Ne to p\u0159eci nen\u00ed mo\u017en\u00e9. Pochv\u00e1lil ho sice. Ale… to nesta\u010dilo. Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee to nemyslel up\u0159\u00edmn\u011b. Zavrt\u011bl nad t\u00edm hlavou a d\u00e1l se t\u00edm sna\u017eil nezaob\u00edrat a v\u0161\u00edmal si sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ky a lid\u00ed kolem.<\/p>\n

„Billi, vid\u00ed\u0161? \u0158\u00edkal jsem ti to!“ oto\u010dil se blon\u010f\u00e1\u010dek k bratrovi a objal ho.<\/p>\n

„J\u00e1 v\u00edm, Andy, \u017ee m\u00e1\u0161 v\u017edycky pravdu,“ usm\u00e1l se \u010dernovl\u00e1sek a dal mu pusu na tv\u00e1\u0159. V hlav\u011b toho m\u011bl op\u011bt moc. Nemohl uspo\u0159\u00e1dat my\u0161lenky do n\u011bjak\u00e9 p\u0159irozen\u00e9 lajny, aby d\u00e1valy smysl. Po\u0159\u00e1d se v nich motal Tom s t\u00edm sv\u00fdm arogantn\u00edm \u00fasm\u011bvem a pitom\u00fdmi p\u0159ipom\u00ednkami.<\/div>\n

\n
„V\u00ed\u0161… p\u016fjdu si pak po skon\u010den\u00ed je\u0161t\u011b n\u011bco za\u0159\u00eddit, hm? Ne\u010dekejte m\u011b… v\u00e1\u017en\u011b,“ usm\u00e1l se and\u011blsky na sv\u00e9ho bratra. Ten nech\u00e1pal, ale jeliko\u017e znal tvrdohlavost sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho br\u00e1\u0161ky, jenom p\u0159ik\u00fdvl a nechal to b\u00fdt. Stejn\u011b cht\u011bl j\u00edt s ostatn\u00edmi slavit \u00fasp\u011bch.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Po uplynut\u00ed zb\u00fdvaj\u00edc\u00edho \u010dasu p\u0159enosu \u010dernovl\u00e1sek sebral ve\u0161kerou svou odvahu a vy\u0161el do backstage, kudy se museli vracet v\u0161ichni porotci. Schoval se za jeden z velk\u00fdch repr\u00e1k\u016f a \u010dekal. Jen co ve\u0161el Tom, zarazil se. M\u00e1 za n\u00edm j\u00edt? Ale ano! Mus\u00ed s n\u00edm znovu mluvit. Mus\u00ed! Vid\u011bl ale, \u017ee Tom s n\u011bk\u00fdm vol\u00e1. Vypadal tak klidn\u011b… tedy a\u017e do t\u00e9 doby, co znejist\u011bl a pod\u00edval se jeho sm\u011brem.<\/p>\n

„Sandro, j\u00e1 nev\u00edm, co d\u011blat, zavolej si n\u011bkoho, kdo tomu rozum\u00ed, sakra!“ mumlal ti\u0161e do telefonu, aby nevzbudil n\u011bjak\u00fd rozruch kolem. C\u00edtil v\u0161ak, \u017ee krom\u011b n\u011bj a p\u00e1r lid\u00ed z t\u00fdmu je tu je\u0161t\u011b n\u011bkdo jin\u00fd. N\u011bkdo, kdo byl jeho srdci a my\u0161lenk\u00e1m bl\u00edzk\u00fd. N\u011bkdo, s k\u00fdm si te\u010f p\u0159\u00e1l mluvit. Ukon\u010dil hovor s je\u010d\u00edc\u00ed Sandrou a roze\u0161el se sm\u011brem k repr\u00e1ku.<\/p>\n

\u010cernovl\u00e1sek se sna\u017eil couvat a n\u011bkam se vs\u00e1knout, ale to bylo vzhledem k okolnostem nemo\u017en\u00e9. Nav\u00edc Tom byl u\u017e \u00fapln\u011b u n\u011bj, tak vylezl ze sv\u00e9ho \u00fakrytu a pod\u00edval se mu zp\u0159\u00edma do o\u010d\u00ed.<\/p>\n

„Sleduje\u0161 m\u011b?“ pozvedl pobaven\u011b obo\u010d\u00ed Tom a zalo\u017eil si frajersky ruce na prsou, zat\u00edmco Bill si nerv\u00f3zn\u011b skous\u00e1val ret.<\/p>\n

„J\u00e1… ne… jenom si chci promluvit,“ za\u010dal slab\u00fdm hl\u00e1skem a sna\u017eil se d\u00edvat po\u0159\u00e1d neboj\u00e1cn\u011b do \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed p\u0159ed sebou. Jako by je znal v\u011b\u010dnost. Jako by snad pat\u0159il k n\u011bmu. P\u0159ipadal si v jeho bl\u00edzkosti divn\u011b. N\u011bco bylo jinak ne\u017e jin\u00e9 dny. On nebyl oby\u010dejn\u00fd. Ne pro n\u011bj.<\/p>\n

Oba te\u010f st\u00e1li jako p\u0159imrazen\u00ed na jednom m\u00edst\u011b, neschopni pohybu. Hled\u011bli si do o\u010d\u00ed a ani jeden nebyl schopen slova. Jako by pro n\u011b p\u0159estal existovat \u010das. Jako by sv\u011bt kolem nich utichl a zanechal bodov\u00fd reflektor jenom na nich dvou. Ka\u017edou chv\u00edli se jeden z nich nadechl, \u017ee u\u017e protne to t\u00ed\u017eiv\u00e9 ticho naru\u0161en\u00e9 jenom zrychlen\u00fdm tlukotem dvou srdc\u00ed, ale nestalo se tak. Tep obou se zvy\u0161oval natolik, jako by jeli na horsk\u00e9 dr\u00e1ze. Nahoru a dol\u016f. Nahoru, dol\u016f.<\/p>\n

„Jo… a… c-co \u017ees mi to cht\u011bl?“ vzpamatoval se jako prvn\u00ed Tom. Od jejich st\u0159etnut\u00ed ub\u011bhlo n\u011bkolik des\u00edtek vte\u0159in, co si jenom tak hled\u011bli do o\u010d\u00ed. Nech\u00e1pal se. Nech\u00e1pal, jak to, \u017ee u\u017e d\u00e1vno neode\u0161el?! Pro\u010d tu s t\u00edm p\u00edskletem takhle ztr\u00e1c\u00ed \u010das?! Nev\u011bd\u011bl. Nev\u011bd\u011bl nic.<\/p>\n

Bill zamrkal n\u011bkolikr\u00e1t, aby se probral a zpracoval situaci kolem sebe.<\/p>\n

„J\u00e1… chci jenom v\u011bd\u011bt, co proti mn\u011b m\u00e1\u0161!“ \u0159ekl narovinu a zalo\u017eil ruce v bok jako nejv\u011bt\u0161\u00ed supermodelka sv\u011bta. V tuto chv\u00edli se tak i c\u00edtil. Pot\u0159eboval to z n\u011bj u\u017e vydolovat.<\/p>\n

Tom pozvedl obo\u010d\u00ed a sjel ho pohledem. V rozkroku mu necht\u011bn\u011b zacukalo z toho pohledu. Vypadal naprosto k se\u017er\u00e1n\u00ed! K se\u017er\u00e1n\u00ed jako snad je\u0161t\u011b nikdy. A to \u017ee ho vid\u011bl zat\u00edm jenom p\u00e1rkr\u00e1t. A to na p\u00f3diu a ve sv\u00fdch divok\u00fdch snech, kde zast\u00e1val podobu temn\u00e9ho and\u011bla.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161… popravd\u011b,“ zarazil se a povzdechl. Chce mu to v\u016fbec p\u0159iznat? Ale ano, chce. Proto tu s n\u00edm ztratil u\u017e tolik \u010dasu. V\u0161iml si, jak Bill zpozorn\u011bl, proto pokra\u010doval. Sna\u017eil se o to. „Popravd\u011b kv\u016fli tob\u011b nem\u016f\u017eu ani sp\u00e1t!“ rozhodil rukama a schoval mobil do p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 kapsy v saku. Pak vzal Billa za ramena a p\u0159it\u00e1hl ho v\u00edc k sob\u011b, aby nemusel mluvit nahlas, a t\u00edm p\u00e1dem nikdo nemohl poskytnout tato slova bulv\u00e1ru, co\u017e by se nejednomu \u010dlov\u011bku zde hodilo. „Leze\u0161 mi do sn\u016f, nenech\u00e1\u0161 m\u011b chladn\u00fdm… sta\u010d\u00ed jedin\u00fd tv\u016fj pohled, jedin\u00e1 nota, jedin\u00e1 hl\u00e1ska! A j\u00e1… jsem v h\u00e1ji,“ p\u0159iznal rovnou celou pravdu. M\u011bl v oblib\u011b mluvit narovinu.<\/p>\n

\u010cernovl\u00e1sek na n\u011bj jenom z\u016fstal hled\u011bt jako na svat\u00fd obr\u00e1zek. P\u0159ehr\u00e1val si v hlav\u011b v\u0161e, co mu te\u010f onen z\u00e1hadn\u00fd mlad\u00edk, kter\u00fd na n\u011bm mohl \u00fadajn\u011b o\u010di nechat, \u0159ekl. Pobral to a nasucho polkl. Te\u010f je\u0161t\u011b vymyslet kloudnou odpov\u011b\u010f ve smyslu nech m\u011b b\u00fdt, nebo nem\u00e1m z\u00e1jem nebo cokoliv jin\u00e9ho. N\u011bjak ho odb\u00fdt. Ale to mu jeho srdce zak\u00e1zalo docela razantn\u00edm zp\u016fsobem.<\/p>\n

„Fajn… a… tak… nezajdeme n\u011bkam?“ vyklouzlo z n\u011bj \u00fapln\u011b bez \u00favahy. Zakousl se do sv\u00e9ho piercingu v jazyku a popla\u0161en\u011b sledoval Tomovy pomalu se rozjas\u0148uj\u00edc\u00ed o\u010di. S\u00e1m si neuv\u011bdomoval, jakou radost pr\u00e1v\u011b te\u010f c\u00edt\u00ed. To, \u017ee s n\u00edm tady mluv\u00ed. \u017de c\u00edt\u00ed jeho neodolatelnou v\u016fni, kterou si uv\u011bdomil a\u017e te\u010f. Situace byla a\u017e moc nabit\u00e1 emocemi, ne\u017e aby z\u016fstal v klidu.<\/p>\n

„Ehm no… vlastn\u011b pro\u010d ne,“ odpov\u011bd\u011bl Tom a sjel to \u010dernovlas\u00e9, rozklepan\u00e9 stvo\u0159en\u00ed znovu pohledem od bot a\u017e k jeho n\u00e1dhern\u00fdm o\u010d\u00edm.<\/p>\n

„Dob\u0159e tak… z\u00edtra v sedm bu\u010f u Modr\u00e9 r\u016f\u017ee, hm? M\u011bj se,“ m\u00e1vl rukou Tom a zmizel. S lehk\u00fdm \u00fa\u0161klebkem na rtech otev\u0159el dve\u0159e a vy\u0161el z m\u00edstnosti pry\u010d. Pry\u010d od toho poku\u0161en\u00ed, kter\u00e9 moment\u00e1ln\u011b lomcovalo cel\u00fdm jeho t\u011blem. A\u017e v aut\u011b se hodil do klidu, kdy\u017e vzal volant sv\u00e9 milovan\u00e9 Audi do rukou. Zavrt\u011bl hlavou a vyjel dom\u016f.<\/p>\n

Padl\u00fd and\u011bl jenom z\u016fstal z\u00edrat na zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e p\u0159ed sebou, kde je\u0161t\u011b p\u0159ed minutkou st\u00e1l on. Probralo ho z tranzu a\u017e zhasnut\u00ed sv\u011btel a hlas jednoho z bodyguard\u016f, \u017ee by u\u017e m\u011bl j\u00edt. Sebral si tedy sv\u00e9 v\u011bci, bundu, ta\u0161ku a \u0161el. Venku byla u\u017e tma, a tak si vzal taxi a nadiktoval adresu.<\/p>\n

A\u017e doma si uv\u011bdomil, co vlastn\u011b zp\u016fsobil. Jde na rande s \u017eenat\u00fdm mu\u017eem! Musela to b\u00fdt p\u0159eci jeho \u017eena, se kterou tak \u010dasto vol\u00e1. \u017dena. Ano. Proto mu bylo tak divn\u011b. C\u00edtil se p\u0159ed n\u00edm jako \u0161kola\u010dka, kterou se on sna\u017e\u00ed zat\u00e1hnout do ml\u00e1z\u00ed a zau\u010dit ji do nemravn\u00fdch v\u011bc\u00ed.<\/p>\n

„Bille, jsi idiot,“ povzdechl si, kdy\u017e le\u017eel v posteli a sna\u017eil se aspo\u0148 na chv\u00edli usnout. Necht\u011bl m\u00edt druh\u00fd den kruhy pod o\u010dima, proto\u017ee to byl a\u017e moc d\u016fle\u017eit\u00fd den. Alespo\u0148 jeho podv\u011bdom\u00ed se domn\u00edvalo, \u017ee to bude zlomov\u00fd okam\u017eik v jeho \u017eivot\u011b. A nejen v jeho, samoz\u0159ejm\u011b.<\/p>\n

autor: Iveth Biersack<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Iveth Biersack „A posledn\u00edm \u0161\u0165astn\u00fdm postupuj\u00edc\u00edm nebo postupuj\u00edc\u00edmi… je nebo jsou…“ nastala chv\u00edle dlouh\u00e9ho nap\u00ednav\u00e9ho ticha, kter\u00e1 se ani jednomu v\u016fbec nel\u00edbila. Nakonec ale zazn\u011bl gong a moder\u00e1tor vyt\u00e1hl z ob\u00e1lky posledn\u00ed jm\u00e9no. „Bill a Andreas Kaulitzovi!“ vyk\u0159ikl a halou se<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[522],"tags":[],"class_list":["post-5616","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-and-the-winner-is"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5616","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5616"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5616\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5616"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5616"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5616"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}