{"id":5623,"date":"2012-11-11T17:00:00","date_gmt":"2012-11-11T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5607"},"modified":"2012-11-11T17:00:00","modified_gmt":"2012-11-11T16:00:00","slug":"posledni-sveho-druhu-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/11\/11\/posledni-sveho-druhu-11\/","title":{"rendered":"Posledn\u00ed sv\u00e9ho druhu 11."},"content":{"rendered":"
autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom m\u011bl pocit, \u017ee se mu zastavilo srdce, rychle zamrkal a vymanil se z prvotn\u00edho \u0161oku. „C-Co\u017ee\u2026? To nen\u00ed pravda, nem\u016f\u017ee b\u00fdt mrtv\u00fd!“<\/div>\n
„Pro\u010d si mysl\u00ed\u0161, \u017ee by nemohl, voj\u00e1\u010dku?“ zasm\u00e1l se znovu faraon a pokynul str\u00e1\u017e\u00edm, aby Toma chytli, stalo se tak. „V\u0161echny va\u0161e drahocenn\u00e9 lod\u011b jsou v plamenech.“ \u0160el na balkon, ze kter\u00e9ho byl perfektn\u00ed v\u00fdhled do p\u0159\u00edstavi\u0161t\u011b, str\u00e1\u017e spole\u010dn\u011b s Tomem ho n\u00e1sledovala. M\u011bl pravdu, Tomovi se podlomila kolena. P\u0159esn\u011b tak jak \u0159\u00edkal, jeho lod\u011b, v plamenech. Zbledl a sna\u017eil se nenechat slz\u00e1m pr\u016fchod.<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b utekl.“ Hlesl gener\u00e1l, kter\u00e9mu se d\u011blal knedl\u00edk v krku.<\/div>\n
„Moji voj\u00e1ci se postarali o to, aby ho na\u0161li, neboj, neuho\u0159el. Ne, to ne. Voj\u00e1ci se o n\u011bj sami postarali. A abych byl up\u0159\u00edmn\u00fd, je to jen skvadra neukojen\u00fdch n\u00e1siln\u00edk\u016f, jestli ch\u00e1pe\u0161, co t\u00edm chci \u0159\u00edct.“ Zl\u00fd \u00fasm\u011bv se rozprost\u00edral po jeho obli\u010deji jako mor, kdy\u017e zas\u00e1hne m\u011bsto. „Odve\u010fte toho ubo\u017e\u00e1ka!“ zah\u0159m\u011bl. „Nechte ho \u017e\u00edt,“ zasm\u00e1l se. „V\u017edy\u0165 on si nic jin\u00e9ho nezaslou\u017e\u00ed, n\u00e1\u0161 velk\u00fd hrdina.“<\/div>\n
Str\u00e1\u017e p\u0159ik\u00fdvla a odvlekla Toma pry\u010d, kdy\u017e ve\u0161li znovu do korunn\u00edho s\u00e1lu, na zemi le\u017eeli Tomovi spolubojovn\u00edci, mrtv\u00ed. Nech\u00e1pal to, nech\u00e1pal, co se stalo. Nech\u00e1pal u\u017e v\u016fbec nic.<\/p>\n

Tom nohama spo\u010dinul na hork\u00e9m p\u00edsku na jednom z n\u00e1dvo\u0159\u00ed u chr\u00e1mu, p\u00edsek ho p\u00e1lil, stejn\u011b jako slzy v o\u010d\u00edch. Jeho srdce pukalo na kousky.<\/p>\n<\/div>\n

\n
<\/div>\n
***<\/div>\n
\n

„Psst\u2026“ ozval se tich\u00fd hl\u00e1sek zpoza zdi, Adam, kter\u00fd zrovna don\u00e1\u0161el vodu do kuchyn\u011b, se zasekl, zastavil se a nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „Adame\u2026“ v\u00e1za, kterou dr\u017eel v rukou, se odporou\u010dela k zemi.<\/p><\/div>\n

„Princi?“ vydechl rozt\u0159esen\u00fdm hlasem a zpozorn\u011bl, kdy\u017e mlad\u00fd princ vystoupil zpoza sloupu, \u00fasm\u011bv na tv\u00e1\u0159i. „Princi, co tady d\u011bl\u00e1te? J\u00e1 myslel, myslel jsem, \u017ee jste mrtv\u00fd!“<\/div>\n
„Na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed, Adame, poslouchej. Mus\u00ed\u0161 naj\u00edt Toma, najdi ho a p\u0159ive\u010f ho do chr\u00e1mu Isis, rozum\u00ed\u0161?“ sluha p\u0159ik\u00fdvl. „Dob\u0159e, budu tam \u010dekat.“ Usm\u00e1l se mlad\u00edk a zmizel tak rychle, jak se objevil.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Tom nevid\u011bl jinou mo\u017enost, nebylo jin\u00e9 v\u00fdchodisko, nebyl jin\u00fd zp\u016fsob, jak se setkat se sv\u00fdm milencem. M\u011bl v\u0161echno, kone\u010dn\u011b se dostal tak vysoko, jak si jen v\u017edycky p\u0159\u00e1l, kone\u010dn\u011b byli zase spolu, v\u0161echno vych\u00e1zelo, a nejednou\u2026 najednou o v\u0161echno p\u0159i\u0161el, z nebesk\u00fdch v\u00fd\u0161in padal k zemi nezkrotnou rychlost\u00ed. Byl s\u00e1m.<\/p><\/div>\n

Kdyby m\u011bl tak trochu \u0161t\u011bst\u00ed, v\u0161e by se poda\u0159ilo. Setnul by fale\u0161n\u00e9ho faraonovi hlavu, odvezl sv\u016fj \u00falovek zp\u00e1tky do \u0158\u00edma, a kdo v\u00ed, t\u0159eba se stal i nov\u00fdm vl\u00e1dcem \u0159\u00ed\u0161e, v\u017edy\u0165 C\u00edsa\u0159 k n\u011bmu m\u011bl v\u017edycky tak bl\u00edzko, nejednou ho zval k sob\u011b, nejednou s n\u00edm ve\u010de\u0159el. V\u017edy\u0165 velel jeho vojsku, vojsku, kter\u00e9 te\u010f le\u017eelo v prachu, v Nilu, p\u0159ipraven\u00e9 na to, a\u017e si na n\u011bm pochutnaj\u00ed krokod\u00fdli.<\/div>\n
Nemohl se vr\u00e1tit dom\u016f, v\u011bd\u011bl, co by ho \u010dekalo za takovou prohru, za takov\u00e9 bl\u00e1znovstv\u00ed, byl vyhnanec, nem\u011bl kam j\u00edt, byl nep\u0159\u00edtel sv\u00e9 vlastn\u00ed zem\u011b, v\u0161eho, co miloval. Nem\u011bl nikoho, byl jen on s\u00e1m a nikdo jin\u00fd. Sl\u00e1va byla z\u00e1ke\u0159n\u00e1 mrcha, nikdy netrvala tak dlouho, jak by si \u010dlov\u011bk p\u0159\u00e1l. M\u011bl jen sv\u016fj me\u010d, na nikoho jin\u00e9ho se nemohl spolehnout.<\/p>\n

„Azi\u2026“ vzlykl a kolena se mu podlomila, dopadl na pra\u0161nou zem. „Miluji t\u011b\u2026“ \u0161eptal do tich\u00e9 noci a po tv\u00e1\u0159\u00edch mu tekly slzy. Miloval ho nade v\u0161e, nemohl bez n\u011bj \u017e\u00edt, ne. Sl\u00edbili si, \u017ee budou nav\u017edy spolu, \u017ee je ani smrt nerozd\u011bl\u00ed. A princ m\u011bl tolik s\u00edly a odvahy, aby se k n\u011bmu dostal, mohl zem\u0159\u00edt, ale zvl\u00e1dl to. A\u017e odsud, k n\u011bmu dom\u016f, mezi otroky. Jeho hrdost nikdy ani o kousek nezesl\u00e1bla, a co byl Tom? Jen slaboch. Slaboch, kter\u00fd nem\u011bl kam j\u00edt, ke komu se vr\u00e1tit.<\/div>\n

Vyt\u00e1hl me\u010d z pouzdra a se slzami v o\u010d\u00edch se na n\u011bj pod\u00edval. „P\u0159\u00edsah\u00e1m ti\u2026“ za\u0161eptal a dlan\u00ed p\u0159ejel po jeho ostr\u00e9 hran\u011b, c\u00edtil, jak se mu chladn\u00e1 ocel zar\u00fdv\u00e1 do k\u016f\u017ee, jak \u0161t\u00edpe, jak se krev z r\u00e1ny \u017eene ven, st\u00e9k\u00e1 po jeho dlani.<\/p>\n

Adam ut\u00edkal chodbami pal\u00e1ce, zahl\u00e9dl Toma z jednoho z oken, sna\u017eil se b\u00fdt co nejrychlej\u0161\u00ed, vb\u011bhl na n\u00e1dvo\u0159\u00ed. Zastavil se, vydechl. Tohle snad nemohla b\u00fdt pravda. Tom, opojen\u00fd p\u0159edstavou toho, jak na n\u011bj jeho princ \u010dek\u00e1 na lep\u0161\u00edm m\u00edst\u011b, jak \u010dek\u00e1 na m\u011bkk\u00fdch pol\u0161t\u00e1\u0159\u00edch, od\u011bn\u00fd jen ve \u0161perc\u00edch, jak pop\u00edj\u00ed mim\u00f3zu; zvedl me\u010d a p\u0159ipraven\u00fd to v\u0161echno skon\u010dit se sna\u017eil narvat si ho p\u0159es brn\u011bn\u00ed k hrudn\u00edku. Adam se znovu rozeb\u011bhl. „Tome, ne!“ sko\u010dil po n\u011bm, p\u0159irazil ho k zemi, me\u010d se od nich odvezl o p\u00e1r metr\u016f pry\u010d.<\/div>\n

„Co to d\u011bl\u00e1\u0161?!!“ rozk\u0159ikl se na n\u011bj p\u0159es vzlyky Tom. „Nech m\u011b b\u00fdt!“ hrabal se zp\u00e1tky ke sv\u00e9mu me\u010di. Adam se vyhrabal na nohy.<\/div>\n
„Poslouchej m\u011b! Co to d\u011bl\u00e1\u0161? \u010ceho t\u00edm chce\u0161 doc\u00edlit!?“ gener\u00e1l zvedl me\u010d ze zem\u011b a postavil se na nohy.<\/div>\n
„\u010ceho asi! Nebudu tady, nebudu tu bez n\u011bj! Nem\u00e1m pro co \u017e\u00edt! Azizi je mrtv\u00fd, copak to nech\u00e1pe\u0161?!“ str\u010dil do n\u011bj v\u0161\u00ed silou, sluha zakopl o sv\u016fj pl\u00e1\u0161\u0165 a p\u0159i p\u00e1du na zem se uhodil o kamenn\u00fd schod do hlavy. Byl v bezv\u011bdom\u00ed. Tom se od n\u011bj oto\u010dil zp\u00e1tky ke sv\u00e9mu me\u010di. V\u0161echno prohr\u00e1l. Naprosto v\u0161echno.<\/p>\n

Zad\u00edval se na nebe, jeho konec byl bl\u00edzko, jeho sv\u00ed\u010dka, nit osudu, v\u0161echno u\u017e se ten\u010dilo. Princ tu nebyl, nebyl tu, aby ho objal, aby mu \u0159ekl, \u017ee bude dob\u0159e, \u017ee v\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku, ne. Byl tu jen on, jeho me\u010d a slzy v o\u010d\u00edch.<\/p>\n

Tom ze sebe sundal brn\u011bn\u00ed, nem\u011blo cenu pokou\u0161et se o nemo\u017en\u00e9, odhodil ho s \u0159in\u010den\u00edm na zem a zav\u0159el o\u010di. Na jeho rtech hr\u00e1l slab\u00fd \u00fasm\u011bv. U\u017e brzy budou spolu. „L\u00e1sko\u2026“ vydechl, po \u0161pinav\u00e9 tv\u00e1\u0159i mu stekla posledn\u00ed hork\u00e1 slza. Pevn\u011b uchopil sv\u016fj me\u010d a s \u010dist\u00fdm sv\u011bdom\u00edm s n\u00edm p\u0159irazil do sv\u00e9ho hrudn\u00edku. \u00dasta se mu otev\u0159ela v tich\u00e9m v\u00fdk\u0159iku, nohy se podlomily a jeho t\u011blo se sk\u00e1celo k zemi. Na nebi zhasla doho\u0159\u00edvaj\u00edc\u00ed hv\u011bzda, Bohov\u00e9 si to tak p\u0159\u00e1li. Nem\u011blo cenu sna\u017eit se vyhnout jejich v\u016fli.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Adam ve\u0161el se sklopenou hlavou do chr\u00e1mu Bohyn\u011b, kde m\u011bl princ \u010dekat na sv\u00e9ho vyvolen\u00e9ho.<\/p><\/div>\n

„Kde je?“ ozvalo se okam\u017eit\u011b, jak se dve\u0159e za sluhou zav\u0159ely. Adam se hluboce poklonil a pod\u00edval se princi do tv\u00e1\u0159e. „Ne\u2026“ vydechl princ a zavrt\u011bl hlavou. „Ne. Ne. NE!!“<\/div>\n
„Je mi to l\u00edto\u2026“ vydechl sluha a polo\u017eil p\u0159ed n\u011bj Tom\u016fv me\u010d, pot\u0159\u00edsn\u011bn\u00fd je\u0161t\u011b nezaschnutou krv\u00ed. „V\u00e1\u0161 bratr\u2026 \u0158ekl mu, \u017ee jste mrtv\u00fd a on\u2026 Myslel si, \u017ee\u2026 Cht\u011bl za v\u00e1mi.“ D\u00edval se na sv\u00e9ho prince skeln\u00fdm pohledem, sna\u017eil se udr\u017eet klidn\u00fd hlas. „Jdou sem Faraonovi voj\u00e1ci, m\u016fj pane, cht\u011bj\u00ed v\u00e1s zab\u00edt.“<\/div>\n
Azizi p\u0159ik\u00fdvl a posadil se na koberec vedle m\u00edsy s ovocem. Se sklopenou hlavou vydechl. „V\u00ed\u0161, co ud\u011blat, Adame.“ Bylo to jedin\u00e9, co mu na to \u0159ekl. Sluha ode\u0161el.<\/p>\n

Tohle byl konec, byl rozhodnut\u00fd. Byl \u010das odej\u00edt, nebre\u010del, muselo to tak b\u00fdt. Nem\u011blo smysl prol\u00e9vat slzy nad n\u011b\u010d\u00edm, co u\u017e bylo vytes\u00e1no do kamene. Jeho bratr si udr\u017e\u00ed tr\u016fn, jeho zem\u011b bude v rukou n\u011bkoho, kdo m\u016f\u017ee za smrt jeho srdce.<\/div>\n

Druh\u00fd b\u0159eh Nilu u\u017e na n\u011bj \u010dekal, z\u00e1padn\u00ed zem\u011b, tam se s Tomem zase setk\u00e1. D\u0159\u00edv ne\u017e na nebe vyjdou prvn\u00ed slune\u010dn\u00ed paprsky. Jeho l\u00e1ska nad n\u00edm bd\u011bla, tam vysoko na nebi, tam v nedohledn\u00fdch kon\u010din\u00e1ch, kam mohli jen Bohov\u00e9. A on se k nim brzy p\u0159id\u00e1. Nehodlal se sv\u00e9mu bratrovi vzd\u00e1t, nehodlal mu ud\u011blat tu radost zab\u00edt ho, ne. Rozhodl se zem\u0159\u00edt s hrdost\u00ed a s bradou vysoko vzty\u010denou.<\/div>\n
„M\u016fj princi\u2026“ sklonil se p\u0159ed n\u00edm sluha a posadil se na zem vedle n\u011bj, pod\u00e1val mu pol\u0161t\u00e1\u0159ek, na kter\u00e9m le\u017eela lahvi\u010dka s pr\u016fhlednou tekutinou. „Jste si jist\u00fd?“ princ p\u0159ik\u00fdvl a ml\u010dky vzal lahvi\u010dku mezi prsty. A\u017e v delt\u011b za\u010dne sv\u00edtat, a\u017e jeho zem zah\u0159ej\u00ed slune\u010dn\u00ed paprsky, a\u017e pyramidy vrhnou st\u00edn na kv\u011btiny a r\u00e1kos\u00ed, do kter\u00e9 vplouvaly lod\u011b p\u0159iv\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed jeho t\u011blo, on u\u017e bude se svou l\u00e1skou. Adam ho pevn\u011b chytil za druhou ruku a sledoval, jak skon\u010d\u00ed osud jeho p\u00e1na.<\/p>\n

Azizi zav\u0159el o\u010di a nejistou rukou si p\u0159ilo\u017eil lahvi\u010dku ke rt\u016fm, byla pln\u00e1 smrteln\u00e9ho jedu, jedu vyta\u017een\u00e9ho ze zub\u016f kobry kr\u00e1lovsk\u00e9. Pevn\u011b ampuli stiskl a obsah si vylil do \u00fast, pevn\u011b stiskl v\u00ed\u010dka a polkl. V \u00fastech m\u011bl ho\u0159ko, t\u011blem se mu vm\u017eiku rozlila nesnesiteln\u00e1 bolest, k\u0159e\u010d, m\u011bl pocit, \u017ee se mu rozsko\u010d\u00ed hlava, \u017ee v\u0161echno, co je v n\u011bm, opou\u0161t\u00ed sv\u00e9 m\u00edsto. Adam mu tiskl ruku. Princi se v krku zadrhl dech, p\u00e1rkr\u00e1t rozt\u0159esen\u011b vydechl a jeho t\u011blo se svezlo na pol\u0161t\u00e1\u0159e. Adam vzlykl a odvr\u00e1til pohled.<\/p>\n

Dve\u0159e do chr\u00e1mu se rozrazily, na nos\u00edtk\u00e1ch byl dovnit\u0159 p\u0159inesen Faraon v doprovodu sv\u00fdch voj\u00e1k\u016f. Sluha se na n\u011bj pod\u00edval pohledem pln\u00fdm nen\u00e1visti.<\/div>\n

„Je mrtev.“ Vydechl a Besamon se do\u0161iroka usm\u00e1l. U\u017e nebyl nikdo, kdo by ho mohl ohrozit.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Tom c\u00edtil pal\u010divou bolest v oblasti \u010dela a sp\u00e1nk\u016f, zem\u011b ho studila, t\u011blo ho bolelo, p\u0159ekulil se na z\u00e1da a promnul si \u010delo.<\/p><\/div>\n

„Do hajzlu\u2026“ tohle bylo jako ta nejhor\u0161\u00ed kocovina na sv\u011bt\u011b. Pak ale rychle zamrkal, vymr\u0161til se do sedu a ohmat\u00e1val si hrudn\u00edk tam, kde by m\u011bla b\u00fdt d\u00edra. Nic. Jen jeho triko \u0161pinav\u00e9 od kamenn\u00e9 podlahy. S \u00falevou si promnul obli\u010dej. „Byl to jen sen\u2026“ vydechl. „D\u00edky bohu, sakra\u2026“ vy\u0161kr\u00e1bal se na nohy a pod\u00edval se nahoru nad sebe. „Skv\u011ble\u2026“ nem\u011bl \u0161anci, \u017ee by se odsud dostal stejn\u011b, jako se dostal sem. Na\u0161t\u011bst\u00ed si v\u0161iml, \u017ee vedle n\u011bj jsou d\u0159ev\u011bn\u00e1 dv\u00ed\u0159ka. Nev\u00e1hal a otev\u0159el je, jako z\u00e1zrakem povolily a on zam\u017eoural do denn\u00edho sv\u011bta univerzitn\u00edho prostoru.<\/p>\n

autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o) <\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LilKatie Tom m\u011bl pocit, \u017ee se mu zastavilo srdce, rychle zamrkal a vymanil se z prvotn\u00edho \u0161oku. „C-Co\u017ee\u2026? To nen\u00ed pravda, nem\u016f\u017ee b\u00fdt mrtv\u00fd!“ „Pro\u010d si mysl\u00ed\u0161, \u017ee by nemohl, voj\u00e1\u010dku?“ zasm\u00e1l se znovu faraon a pokynul str\u00e1\u017e\u00edm, aby Toma chytli,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[508],"tags":[],"class_list":["post-5623","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-posledni-sveho-druhu"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5623","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5623"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5623\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5623"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5623"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5623"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}