{"id":5648,"date":"2012-11-05T16:00:00","date_gmt":"2012-11-05T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5632"},"modified":"2012-11-05T16:00:00","modified_gmt":"2012-11-05T15:00:00","slug":"profesor-37","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/11\/05\/profesor-37\/","title":{"rendered":"Profesor 37."},"content":{"rendered":"
autor: Tina<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Wille, sakra, co to m\u011blo b\u00fdt?“ vyjela na n\u011bj okam\u017eit\u011b \u0159editelka, jenom, co se zav\u0159ely dve\u0159e \u0159editelny. Byla rozzu\u0159en\u00e1 a znechucen\u00e1. Hled\u011bla p\u0159\u00edsn\u00fdm pohledem na Williama a \u010dekala n\u011bjakou rozumnou odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„J\u00e1 se omlouv\u00e1m\u2026“ vypadlo z n\u011bj, ale to u\u017e byl p\u0159eru\u0161en hn\u011bdovlasou \u017eenou, kterou tato odpov\u011b\u010f nijak neuspokojila.<\/div>\n
„To je sice fajn, \u017ee se omlouv\u00e1\u0161, ale je to k ni\u010demu. Douf\u00e1m, \u017ee je ti jasn\u00e9, \u017ee t\u011b mus\u00edm propustit, proto\u017ee tohle na sv\u00e9 \u0161kole nestrp\u00edm. Studenty m\u00e1me vyu\u010dovat, ne s nimi sp\u00e1t,“ hovo\u0159ila st\u00e1le p\u0159\u00edsn\u00fdm hlasem a propalovala Willa pohledem. „M\u016f\u017ee\u0161 si j\u00edt u\u017e rovnou balit v\u011bci, pokud k tomu tedy je\u0161t\u011b nem\u00e1\u0161 co \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Ne nem\u00e1m. Jenom chci, abys v\u011bd\u011bla, \u017ee on se mnou nen\u00ed proto, aby si vylep\u0161oval zn\u00e1mky. Je to \u010dist\u011b osobn\u00ed,“ pohl\u00e9dl na ni pohledem, ve kter\u00e9m se m\u00edsila hrdost je\u0161t\u011b s n\u011b\u010d\u00edm. Snad odhodl\u00e1n\u00ed nebo sebev\u011bdom\u00ed.<\/div>\n
„Osobn\u00ed neosobn\u00ed, zam\u011bstnat t\u011b tady u\u017e nem\u016f\u017eu,“ bylo v\u0161e, co k tomu \u0159ekla, a pohledem dala jasn\u011b najevo, \u017ee u\u017e William m\u016f\u017ee klidn\u011b j\u00edt.<\/p>\n

Profesor se odebral z \u0159editelny a pora\u017een\u011b odch\u00e1zel do sv\u00e9ho kabinetu. Bylo to dosti potupn\u00e9, nem\u011blo se to st\u00e1t, ale bohu\u017eel, stalo se. M\u011bli b\u00fdt opatrn\u011bj\u0161\u00ed, nem\u011bli jednat tak lehkomysln\u011b. Bylo p\u0159ece logick\u00e9, \u017ee je n\u011bkdo d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji na\u010dap\u00e1.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Kdy\u017e ve\u0161el do sv\u00e9ho kabinetu, zahl\u00e9dl tam nerv\u00f3zn\u00edho Billa, jak sed\u011bl smutn\u011b a pora\u017een\u011b na \u017eidli. Ramena m\u011bl povadl\u00e1 a nerv\u00f3zn\u011b si propl\u00e9tal prsty. Kdy\u017e zahl\u00e9dl ve dve\u0159\u00edch Williama, hned se narovnal a t\u00e1zav\u00fdm pohledem se na n\u011bj d\u00edval. Nemusel ani tu ot\u00e1zku vyslovit. \u0160lo mu p\u0159e\u010d\u00edst z o\u010d\u00ed, na co se chce zeptat.<\/div>\n
„Dostal jsem vyhazov,“ odpov\u011bd\u011bl mu profesor na nevy\u0159\u010denou ot\u00e1zku a za\u010dal si balit svoje v\u011bci do jedn\u00e9 men\u0161\u00ed krabice, kterou tam na\u0161el, a byla pr\u00e1zdn\u00e1.<\/div>\n
„Wille, zlat\u00ed\u010dko, mn\u011b je to tak l\u00edto. Omlouv\u00e1m se, nem\u011bl jsem se na tebe tak bezmy\u0161lenkovit\u011b vrhnout. Tohle jsem zp\u016fsobil j\u00e1. Promi\u0148 mi to.“ Vypadalo to, \u017ee se skoro a\u017e rozbre\u010d\u00ed. Profesor se k n\u011bmu oto\u010dil \u010delem, ale ne\u0161el bl\u00ed\u017e.<\/div>\n
„Ne, tak to nen\u00ed. Nem\u016f\u017ee\u0161 za to jenom ty. Oba na tom m\u00e1me stejnou vinu, nechali jsme se un\u00e9st, prost\u011b jsme jednali nerozumn\u011b,“ zase se zp\u011bt oto\u010dil a d\u00e1val posledn\u00ed v\u011bci do krabice.<\/p>\n

I kdy\u017e Bill vn\u00edmal, co mu Will \u0159ekl, nevzal si to k srdci. C\u00edtil se za tohle vinen a zodpov\u011bdn\u00fd, m\u011bl by za to n\u00e9st n\u00e1sledky on, ne jeho p\u0159\u00edtel. Zvedl se ze \u017eidle a vydal se ke dve\u0159\u00edm.<\/div>\n

„Kam jde\u0161?“ optal se malinko zara\u017een\u011b profesor a s nadzvednut\u00fdm obo\u010d\u00edm pozoroval \u010dernovl\u00e1ska.<\/div>\n
„Za \u0159editelkou. Jdu j\u00ed \u0159\u00edct, \u017ee za tohle m\u016f\u017eu j\u00e1, \u017ee j\u00e1 se na tebe vrhnul, a\u0165 t\u011b nevyhazuje,“ dopov\u011bd\u011bl a oto\u010dil se zp\u011bt ke dve\u0159\u00edm. Byl v\u0161ak zastaven jeho matematick\u00fdm princem, kter\u00fd jej chytil za ruku.<\/div>\n
„Ne, tohle ne, mohlo by se st\u00e1t, \u017ee t\u011b vylou\u010d\u00ed ze \u0161koly, a to by byla \u0161koda. Ty to vzd\u011bl\u00e1n\u00ed pot\u0159ebuje\u0161, pot\u0159ebuje\u0161 si ud\u011blat maturitu, j\u00e1 si m\u016f\u017eu naj\u00edt jinou pr\u00e1ci, ale tob\u011b se bude t\u011b\u017eko sh\u00e1n\u011bt jin\u00e1 \u0161kola. Nechej to tak, Billi,“ pohladil jej jemn\u011b po tv\u00e1\u0159i a d\u00edval se mu do jeho \u010dokol\u00e1dov\u00fdch kukadel.<\/p>\n

„Ale\u2026 ale tohle nen\u00ed f\u00e9r,“ oponoval mu st\u00e1le \u010dernovl\u00e1sek a bezmocn\u011b se d\u00edval do t\u011bch klidn\u00fdch o\u010d\u00ed jeho kr\u00e1sn\u00e9ho profesora.<\/div>\n

„Zlat\u00ed\u010dko, \u017eivot nen\u00ed f\u00e9r, to p\u0159ece v\u00ed\u0161. Nechej to b\u00fdt, ano?“ op\u011bt jej pohladil po tv\u00e1\u0159i, a pak se zp\u011bt oto\u010dil ke sv\u00e9 krabici, aby si mohl dobalit v\u011bci.<\/div>\n
N\u00e1sledn\u011b se spole\u010dn\u011b s Billem vydali ven ze \u0161koly. Mrzelo jej, \u017ee to takhle dopadlo, ale bylo jenom ot\u00e1zkou \u010dasu, kdy se n\u011bco takov\u00e9ho stane.<\/p>\n

Bill celou cestu ml\u010del a jenom hled\u011bl kamsi do pr\u00e1zdna. \u0160tvalo jej to, u\u017e\u00edral se t\u00edm a d\u00e1val si to za vinu. Nem\u011bl b\u00fdt tak lehkomysln\u00fd, nem\u011bl.<\/div>\n

Kdy\u017e William zaparkoval, ml\u010dky vystoupil a vzal si svoje v\u011bci. Billovi to je\u0161t\u011b chv\u00edli trvalo, ale nakonec tak\u00e9 vystoupil z auta a pomalu se do\u0161oural ke sv\u00e9mu matematick\u00e9mu princi.<\/div>\n
„Rozejde\u0161 se se mnou?“ \u0161eptl ti\u0161e svou ot\u00e1zku, kter\u00e1 Williama dost p\u0159ekvapila a \u010dernovl\u00e1skovi ne\u0161la p\u0159es jazyk. P\u0159esto ji vyslovil a \u010dekal jako zmokl\u00e9 ku\u0159e na odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Co\u017ee? Pro\u010d bych se m\u011bl s tebou proboha rozch\u00e1zet?“ polo\u017eil krabici na kapotu auta a p\u0159e\u0161el k Billovi. Vzal jej jemn\u011b za tv\u00e1\u0159e a zvedl si tak jeho hlavu, aby mu vid\u011bl do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Proto\u017ee jsem t\u011b p\u0159ipravil o dobrou pr\u00e1ci, kterou jsi m\u011bl r\u00e1d,“ hlesnul \u010dernovl\u00e1sek a d\u00edval se do \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed sv\u00e9ho profesora.<\/div>\n
„Nep\u0159ipravil jsi m\u011b o pr\u00e1ci. U\u017e jsem ti pov\u00eddal, \u017ee to je vina n\u00e1s obou. M\u011bli jsme b\u00fdt opatrn\u011bj\u0161\u00ed, a nav\u00edc, to p\u0159ece nen\u00ed d\u016fvod k rozchodu. No tak, l\u00e1sko, netrap se t\u00edm. J\u00e1 si najdu jinou pr\u00e1ci\u2026 snad,“ dodal je\u0161t\u011b po chv\u00edli a pak \u010dernovl\u00e1ska jemn\u011b, ale proc\u00edt\u011bn\u011b pol\u00edbil.<\/p>\n

Cel\u00fd zbytek dne str\u00e1vili ti dva ve spole\u010dnosti toho druh\u00e9ho. Jedli spole\u010dn\u011b zmrzlinu a koukali na romantick\u00e9 filmy a cht\u011bli si b\u00fdt je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e. Navz\u00e1jem se krmili v\u00fdbornou zmrzlinou a vym\u011b\u0148ovali si sladk\u00e9 polibky.<\/div>\n

„Moc t\u011b miluju, v\u00ed\u0161 to?“ za\u0161eptal William \u010dernovl\u00e1skovi do ou\u0161ka a pol\u00edbil ho na n\u011bj. Ten pod dotekem Willov\u00fdch rt\u016f p\u0159iv\u0159el o\u010di a spokojen\u011b zap\u0159edl.<\/div>\n
„V\u00edm a v\u00ed\u0161, \u017ee j\u00e1 miluju tebe taky moc?“ usm\u00e1l se na n\u011bj a pohladil jej po jeho hebk\u00e9 tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„To v\u00ed\u0161, \u017ee jo, mali\u010dk\u00fd,“ p\u0159ivinul si jej k sob\u011b v n\u00e1ru\u010d\u00ed je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e a pol\u00edbil jej do havran\u00edch vlas\u016f.<\/div>\n
Bill se spokojen\u011b tulil k profesorovu hrudn\u00edku a poslouchal tlukot jeho srdce. Doufal, \u017ee se u\u017e nic \u0161patn\u00e9ho nestane, \u017ee v\u0161echno bude zase dobr\u00e9.<\/p>\n

Druh\u00fd den odm\u00edtal j\u00edt do \u0161koly. Probudil se stejn\u011b a\u017e v deset hodin na Williamovi. Oba usnuli na gau\u010di a spali tak a\u017e do r\u00e1na. Co\u017e o to, nemohl si st\u011b\u017eovat, spalo se na jeho mil\u00e1\u010dkovi celkem dob\u0159e, ale i tak mu dalo docela zabrat se z n\u011bj opatrn\u011b zvednout, aby jej neprobudil. Nakonec se v\u0161ak povedlo, a tak hned \u0161el nav\u0161t\u00edvit koupelnu a um\u00fdt se. Pot\u00e9 se rozhodl ud\u011blat sn\u00eddani. Cht\u011bl Willa n\u011bjak pot\u011b\u0161it. Ten zat\u00edm d\u00e1l klidn\u011b oddechoval na gau\u010di. Billovi p\u0159ipadal hrozn\u011b roztomil\u00fd, a co p\u011bt minut se na n\u011bj chodil d\u00edvat, jak sladce spink\u00e1.<\/p>\n

Kdy\u017e m\u011bl sn\u00eddani hotovou, uva\u0159il je\u0161t\u011b dv\u011b k\u00e1vy, a pot\u00e9 se s t\u00e1cem vydal do ob\u00fdv\u00e1ku, kde zat\u00edm klidn\u011b spal jeho matematick\u00fd princ, a \u010dekal na probuzen\u00ed polibkem.<\/div>\n

„Brou\u010dku, vst\u00e1vej,“ pol\u00edbil jej \u010dernovl\u00e1sek na lehce na\u0161pulen\u00e9 rty a pohladil jej po tv\u00e1\u0159i. Jemn\u011b mu shrnul neposlu\u0161n\u00e9 vlasy z \u010dela, a je\u0161t\u011b jednou jej pol\u00edbil. Uc\u00edtil, \u017ee se Will za\u010d\u00edn\u00e1 pomalu probouzet.<\/p>\n

„Pro\u010d?“ zeptal se rozespale a d\u00e1l m\u011bl zav\u0159en\u00e9 o\u010di. Bill se ti\u0161e zasm\u00e1l a jemn\u011b ho hladil ve vlasech.<\/div>\n

„Proto\u017ee jsem ti ud\u011blal sn\u00eddani a vybodl se na \u0161kolu, tak \u0161up, vst\u00e1vat!“<\/div>\n
„Kolik je hodin a pro\u010d jsi ne\u0161el do \u0161koly? M\u011bl jsi m\u011b vzbudit, hodil bych t\u011b tam. Te\u010f si budou myslet, \u017ee m\u00e1m na tebe je\u0161t\u011b \u0161patn\u00fd vliv,“ bru\u010del Will a pomalu otev\u0159el o\u010di.<\/div>\n
„Taky \u017ee m\u00e1\u0161. Ty m\u011b stra\u0161n\u011b kaz\u00ed\u0161, d\u0159\u00edve jsem byl takov\u00fd hodn\u00fd and\u00edlek, a te\u010f jsem neskute\u010dn\u00e9 zlobidlo,“ sm\u00e1l se Bill a hladil profesora na ploch\u00e9m b\u0159\u00ed\u0161ku.<\/div>\n
„No jist\u011b. Asi dostane\u0161 na zadek, kdy\u017e tak moc zlob\u00ed\u0161. To takov\u00ed kluci jako ty dost\u00e1vaj\u00ed,“ zasm\u00e1l se William a p\u0159it\u00e1hl si sv\u00e9ho nezbedn\u00e9ho puber\u0165\u00e1ka pro polibek.<\/div>\n
„Ale te\u010f v\u00e1\u017en\u011b. Tohle je jenom v\u00fdjime\u010dn\u00fd stav, jinak do t\u00e9 \u0161koly cho\u010f, a\u0165 nem\u00e1\u0161 taky probl\u00e9my, slibuje\u0161?“ dr\u017eel jej jemn\u011b za tv\u00e1\u0159 a d\u00edval se do t\u011bch jeho \u010dokol\u00e1d.<\/div>\n
„Dob\u0159e, slibuju. Tohle je jenom v\u00fdjime\u010dn\u00fd stav,“ zazubil se \u010dernovl\u00e1sek a pol\u00edbil sv\u00e9ho profesora.<\/p>\n

Pot\u00e9 se oba pustili do sn\u00eddan\u011b a navz\u00e1jem se krmili. Vytvo\u0159ili si tak kr\u00e1sn\u00e9 r\u00e1no doprov\u00e1zen\u00e9 polibky a sladk\u00fdmi \u00fasm\u011bvy. Byli oba \u0161\u0165astn\u00ed, i kdy\u017e v\u010dera p\u0159i\u0161el William o pr\u00e1ci. Je to p\u0159ece jen pr\u00e1ce a s tro\u0161kou dal\u0161\u00edho \u0161t\u011bst\u00ed se mu snad poda\u0159\u00ed z\u00edskat jinou. Nevypadalo to toti\u017e, \u017ee by to \u0159editelka cht\u011bla n\u011bjak d\u00e1l rozv\u00e1d\u011bt a po\u0161pinit tak jeho pov\u011bst t\u00edm, \u017ee sp\u00ed se studentem. Tud\u00ed\u017e je \u0161ance na z\u00edsk\u00e1n\u00ed nov\u00e9ho zam\u011bstn\u00e1n\u00ed docela velk\u00e1.<\/p>\n

„Oh, zapomn\u011bl jsem ti \u0159\u00edct, \u017ee pr\u00e1v\u011b dneska do\u0161ly ty fotky, co jsme si nechali nafotit,“ \u0159ekl sp\u011b\u0161n\u011b, ut\u0159el si pusu a vyb\u011bhl do kuchyn\u011b. Vr\u00e1til se s ob\u00e1lkou, kter\u00e1 byla u\u017e otev\u0159en\u00e1.<\/div>\n

„Neodolal jsem a musel se na n\u011b pod\u00edvat,“ zazubil se a ob\u00e1lku dal Williamovi, kter\u00fd fotky vyt\u00e1hl z ob\u00e1lky a prohl\u00ed\u017eel si je.<\/div>\n
Vypadaly skute\u010dn\u011b dob\u0159e, oba na nich vypadali jako skute\u010dn\u00ed modelov\u00e9. Byl k nim p\u0159ilo\u017een\u00fd taky dopis od Eda.<\/div>\n
Psal jim o tom, \u017ee ty fotky vid\u011bl i \u0161\u00e9f jednoho m\u00f3dn\u00edho \u010dasopisu a byl ohromen. Proto by si p\u0159\u00e1l, kdyby oba p\u0159i\u0161li op\u011bt do studia a n\u011bco nafotili. Tak\u00e9 by je za to \u010dekala dobr\u00e1 pen\u011b\u017en\u00ed odm\u011bna.<\/p>\n

William si pro\u010detl ten dopis dvakr\u00e1t, proto\u017ee tomu s\u00e1m nemohl uv\u011b\u0159it. Bill si jej p\u0159ed t\u00edm nev\u0161iml, tak\u017ee mu pap\u00edr sebral z rukou a o\u010dima jej rychle p\u0159el\u00e9tl.<\/div>\n

„Je to u\u017e z\u00edtra,“ pod\u00edval se na sv\u00e9ho p\u0159ekvapen\u00e9ho profesora.<\/div>\n
„A je to dobr\u00fd n\u00e1pad?“ zad\u00edval se na n\u011bj William a prohr\u00e1bl si vlasy.<\/p>\n

autor: Tina<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Tina „Wille, sakra, co to m\u011blo b\u00fdt?“ vyjela na n\u011bj okam\u017eit\u011b \u0159editelka, jenom, co se zav\u0159ely dve\u0159e \u0159editelny. Byla rozzu\u0159en\u00e1 a znechucen\u00e1. Hled\u011bla p\u0159\u00edsn\u00fdm pohledem na Williama a \u010dekala n\u011bjakou rozumnou odpov\u011b\u010f. „J\u00e1 se omlouv\u00e1m\u2026“ vypadlo z n\u011bj, ale to u\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[501],"tags":[],"class_list":["post-5648","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-profesor"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5648","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5648"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5648\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5648"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5648"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5648"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}