{"id":5654,"date":"2012-11-03T18:00:00","date_gmt":"2012-11-03T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5638"},"modified":"2012-11-03T18:00:00","modified_gmt":"2012-11-03T17:00:00","slug":"the-little-merman-19","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/11\/03\/the-little-merman-19\/","title":{"rendered":"The Little Merman 19."},"content":{"rendered":"
autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Je\u0161t\u011b toho sam\u00e9ho ve\u010dera, mo\u017en\u00e1 sp\u00ed\u0161 noci, kdy\u017e v\u0161ichni host\u00e9 opustili kn\u00ed\u017eec\u00ed s\u00eddlo, a kdy\u017e se Tom rozhodl, \u017ee u\u017e nen\u00ed takov\u00fd zbab\u011blec, jako byl p\u0159ed hodinou, a \u017ee se pokus\u00ed zjistit, kdo byl a kdo je t\u00edm naru\u0161itel dne\u0161n\u00edho v\u010dera, se Tom vydal do odlehl\u00e9 \u010d\u00e1sti domu, do pokoje, kde byl zav\u0159en\u00fd Andreas. Ani se neobt\u011b\u017eoval za\u0165ukat a ve\u0161el rozhodn\u00fdm krokem dovnit\u0159. Bill cupital za n\u00edm a sna\u017eil se nemyslet na to, pro\u010d m\u00e1 tak \u0161patn\u00fd a su\u017euj\u00edc\u00ed pocit v hrudn\u00edku.<\/p>\n

Andreas zvedl pohled od kn\u00ed\u017eky, kterou m\u011bl polo\u017eenou v kl\u00edn\u011b a zamra\u010dil se, okam\u017eit\u011b se zvedl na nohy, Tom za sebou zav\u0159el dve\u0159e. „Jsem opravdu roz\u010d\u00edlen\u00fd,“ ozn\u00e1mil Andreas „nem\u00e1te pr\u00e1vo m\u011b tady dr\u017eet, nem\u00e1te pr\u00e1vo m\u011b tady dr\u017eet zav\u0159en\u00e9ho!“<\/div>\n

„J\u00e1 t\u011b tady nezav\u0159el\u2026“ zabru\u010del neochotn\u011b Tom a nejist\u011b se rozhl\u00e9dl, byl opravdu r\u00e1d, \u017ee za dve\u0159mi st\u00e1la jeho osobn\u00ed ochranka.<\/div>\n
„Opravdu? A kdo tedy? V\u00edla kmot\u0159i\u010dka?“ rozhodil rukama Andreas a vra\u017eedn\u011b se na n\u011bj d\u00edval. Billa stoj\u00edc\u00edho u dve\u0159\u00ed naprosto ignoroval, stejn\u011b jako Bill ignoroval jeho, nebyl si toti\u017e jist\u00fd co \u0159\u00edct. Tom ml\u010dky zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi tady?“<\/div>\n
„P\u0159i\u0161el jsem si pro Billa, odvedu ho odsud, nem\u00e1\u0161 pr\u00e1vo ho tu dr\u017eet.“<\/div>\n
„J\u00e1 tady Billa nedr\u017e\u00edm, s\u00e1m si to vybral!“<\/div>\n
„Nehodl\u00e1m se d\u00edvat, jak se tady utr\u00e1p\u00ed k smrti!“<\/div>\n
„Jsi bl\u00e1zen! V\u016fbec t\u011b nezn\u00e1m, nev\u00edm, jak zn\u00e1\u0161 Billa a\u2026 Bille,“ Tom, ani\u017e by se oto\u010dil, nat\u00e1hl ruku sm\u011brem k Billovi, aby ho p\u0159it\u00e1hl k sob\u011b, co\u017e tak\u00e9 ud\u011blal. Bill se postavil vedle n\u011bj a visel mu na ruce, jako by na tom z\u00e1visel cel\u00fd jeho \u017eivot. „Bille, \u0159ekni s\u00e1m\u2026 pros\u00edm.“<\/div>\n
\n
\n

Bill se nejist\u011b pousm\u00e1l, pustil se Toma a vy\u0161el Andreasovi vst\u0159\u00edc. „Andy, o m\u011b se p\u0159eci b\u00e1t v\u016fbec nemus\u00ed\u0161, jsem tady v bezpe\u010d\u00ed, \u0161\u0165astn\u00fd.“ Andreas si ho p\u0159it\u00e1hl bl\u00ed\u017e k sob\u011b a polo\u017eil mu dla\u0148 na tv\u00e1\u0159, jeho o\u010di vid\u011bly to, co Tomovy vid\u011bt nedok\u00e1zaly. V\u0161echnu tu zm\u011bnu. P\u0159ejel mu po k\u016f\u017ei t\u011bsn\u011b p\u0159ed uchem, na hran\u011b \u010delisti a vydechl. Mal\u00e9 otv\u016frky, mal\u00e9 \u017e\u00e1bry, byly pry\u010d. „Jsem s Tomem \u0161\u0165astn\u00fd.“ Zopakoval.<\/p><\/div>\n

„Vid\u00ed\u0161?“ u\u0161kl\u00edbl se Tom samolib\u011b.<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161 tu z\u016fstat, Bille, tenhle sv\u011bt je, je stra\u0161liv\u00fd! Zni\u010d\u00ed t\u011b!“<\/div>\n
Bill ale zavrt\u011bl hlavou. „Ne, nikdy jsem se nec\u00edtil \u017eiv\u011bj\u0161\u00ed. Chci tu z\u016fstat a\u017e do smrti.“ Tom k n\u011bmu zezadu p\u0159istoupil a chytil ho jemn\u011b za pas. Pol\u00edbil ho do vlas\u016f.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 v\u016fbec pon\u011bt\u00ed, co to znamen\u00e1?“<\/div>\n
„Samoz\u0159ejm\u011b \u017ee v\u00edm, co to znamen\u00e1! Nejsem idiot!“ Ten pocit zlosti se v n\u011bm bral kdesi v nezn\u00e1mu.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee to nejsem j\u00e1, ale ty, kdo je tady \u0161\u00edlen\u00fd!“ rozk\u0159ikl se roz\u010dilen\u011b Andreas, nech\u00e1pal sv\u00e9ho kamar\u00e1da, nech\u00e1pal to, co se tu d\u011blo. Tohle nebyl ten Bill, kter\u00e9ho zn\u00e1val. Bohu\u017eel, Bill si myslel to sam\u00e9 o n\u011bm.<\/div>\n
„Nejsem \u0161\u00edlen\u00fd, snad jen l\u00e1skou k n\u011bmu!“ odsekl Bill a p\u0159itulil se Tomovi k hrudn\u00edku, jedin\u011b tam se p\u0159ed Andreasem c\u00edtil v bezpe\u010d\u00ed.<\/p>\n

Andreas sv\u011bsil hlavu, skousl si ret, o\u010di ho p\u00e1lily. Zvedl pohled a prosebn\u011b se na Billa d\u00edval. „Bille, prober se, pros\u00edm\u2026 Pochop, kdo to je, ten koho tak miluje\u0161, copak to nevid\u00ed\u0161?“<\/div>\n

„Co nevid\u00edm?“<\/div>\n
„\u017de, \u017ee je to vrah! Oby\u010dejn\u00fd vrah, p\u0159evle\u010den\u00fd za v\u0161\u00edm t\u00edmhle pozl\u00e1tkem kolem, kter\u00fdm t\u011b tak obelhal! Co na tom, jestli je to \u0161lechtic, je stejn\u00fd jako ostatn\u00ed\u2026“ rozk\u0159ikl se Andreas, kter\u00fd p\u0159ed o\u010dima u\u017e zase vid\u011bl v\u0161echno to zlo. Tu smrt, zk\u00e1zu, kterou lid\u00e9 p\u0159in\u00e1\u0161eli. Necht\u011bl, aby Bill tak dopadl, necht\u011bl, aby se stal n\u011bjak\u00fdm v\u011bdeck\u00fdm experimentem.<\/div>\n
„Mele\u0161 nesmysly!“ Ohradil se Tom, nel\u00edbilo se mu, jak o n\u011bm mluvil, co si to o n\u011bm v\u016fbec dovoloval \u0159\u00edkat.<\/div>\n
Andreas v\u0161ak z kapsy vyt\u00e1hl mal\u00fd no\u017e\u00edk, v o\u010d\u00edch mu jisk\u0159ilo, byl odhodlan\u00fd odsud Billa odv\u00e9st, a\u0165 to stoj\u00ed, co to stoj\u00ed, i kdyby m\u011bl Toma t\u0159eba\u2026 „Rad\u0161i t\u011b zabiju, ne\u017e abych tu Billa nechal!“<\/div>\n
Tomovi vyschlo v krku, jedin\u00e1 zbra\u0148, kterou by ho mohl pra\u0161tit, byla maxim\u00e1ln\u011b tak lampa stoj\u00edc\u00ed opod\u00e1l. Proto se Tom jen ledabyle pousm\u00e1l a sna\u017eil se to nahr\u00e1t na neohro\u017eenost. „Co mi t\u00edm no\u017e\u00edkem ud\u011bl\u00e1\u0161, hm?“ zasm\u00e1l se, av\u0161ak v jeho sm\u00edchu byl sly\u0161et strach. Bill t\u0159e\u0161til o\u010di, v\u0161echna barva mu z obli\u010deje zmizela.<\/div>\n
„Co to vyv\u00e1d\u00ed\u0161, Andreasi! Tohle nem\u016f\u017ee\u0161! V\u017edy\u0165\u2026 To nem\u016f\u017ee\u0161!“ rozk\u0159ikl se zoufale. Andreasovi se chv\u011bla ruka, nap\u0159\u00e1hl ruku a vykro\u010dil vp\u0159ed, odhodlan\u00fd splnit sv\u016fj \u00fakol.<\/p>\n

V tom se ale rozrazily dve\u0159e do m\u00edstnosti a ozvala se r\u00e1na. Andreas zbledl, otev\u0159el rty v tich\u00e9m v\u00fdk\u0159iku a znovu je napr\u00e1zdno zav\u0159el.<\/div>\n

„Jste v po\u0159\u00e1dku, pane?“ ozval se za chlapci hlubok\u00fd hlas, Bill okam\u017eit\u011b pustil Toma a vrhl se ke sv\u00e9mu kamar\u00e1dovi, kter\u00fd se slo\u017eil na zem.<\/div>\n
„Andreasi!“ vyk\u0159ikl zd\u011b\u0161en\u011b a p\u0159it\u00e1hl si ho do n\u00e1ru\u010de, slzy mu tekly po tv\u00e1\u0159\u00edch. Andreas se na n\u011bj u\u017e nestihl pod\u00edvat, nestihl \u0159\u00edct naprosto nic, nic. „Co jste to ud\u011blal!?“ oto\u010dil se na mu\u017ee, kter\u00fd st\u00e1l za Tomem s pistol\u00ed v ruce. „Co jste to sakra ud\u011blal?!“ k\u0159i\u010del, hlas se mu l\u00e1mal vzlyky. Hladil sv\u00e9ho kamar\u00e1da po studen\u00e9 tv\u00e1\u0159i, d\u00e1val mu vlasy z obli\u010deje, sm\u00e1\u010del slzami jeho b\u00edlou a ne\u017eivou tv\u00e1\u0159. Z \u00fast se mu vydral dal\u0161\u00ed vzlyk. Tom na to jen n\u011bm\u011b z\u00edral. Tohle p\u0159eci necht\u011bl. <\/div>\n
„Bille\u2026“ zkusil jemn\u011b a polo\u017eil mu ruku na rameno.<\/div>\n
„Nech m\u011b! Je to to tvoje vina!“ odsekl Bill a ucukl jeho doteku. Na chodb\u011b se ozvaly rychl\u00e9 kroky, slu\u017eebnictvo, Dog a tak\u00e9 Tom\u016fv otec, v\u0161ichni se sb\u00edhali, aby se \u0161li pod\u00edvat, co se stalo.<\/div>\n
„Bille, j\u00e1\u2026“ Tom nev\u011bd\u011bl, co \u0159\u00edct.<\/div>\n
„Poj\u010fte, pane, pros\u00edm\u2026“ polo\u017eil mu bodyguard ruku na rameno a vedl Toma pry\u010d z pokoje, Bill jako by byl vzduch, jako by neexistoval. „Poj\u010fte, neubl\u00ed\u017eil v\u00e1m nijak?“ Mlad\u00fd d\u011bdic zavrt\u011bl hlavou a poslu\u0161n\u011b opustil pokoj. Slu\u017eebnictvo se roze\u0161lo pry\u010d, kdy\u017e vid\u011blo, \u017ee je Tom v po\u0159\u00e1dku, Dogovi to ale nesta\u010dilo, zv\u011bdav\u011b vlezl do pokoje a okam\u017eit\u011b p\u0159ib\u011bhl k Billovi, kter\u00fd st\u00e1le sed\u011bl sklon\u011bn\u00fd nad Andreasem. \u010cum\u00e1kem do n\u011bj jemn\u011b str\u010dil a ol\u00edzl mu slanou tv\u00e1\u0159, Bill se rozvzlykal je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/p>\n

Tom se na chodb\u011b pod\u00edval do o\u010d\u00ed sv\u00e9mu otci, kter\u00fd se nech\u00e1pav\u011b d\u00edval. „Co se stalo?“<\/div>\n

„Ten kluk, cht\u011bl… cht\u011bl m\u011b zab\u00edt\u2026“ vykoktal ze sebe.<\/div>\n
„V\u0161echno je v po\u0159\u00e1dku, pane, \u010dist\u00e1 r\u00e1na, m\u011bl to rychl\u00e9, Tomovi neubl\u00ed\u017eil.“ K\u00fdvl hlavou ochr\u00e1nce a odvedl Toma do jeho pokoje. David polkl a ve\u0161el nejist\u00fdmi kroky do pokoje.<\/div>\n
„Bille?“ za\u0161eptal, kdy\u017e vid\u011bl chv\u011bj\u00edc\u00edho se chlapce. Bill neodpov\u00eddal. Klekl si k n\u011bmu na zem a polo\u017eil mu ruku na rameno. Mlad\u00ed\u010dek, kter\u00fd nutn\u011b pot\u0159eboval c\u00edtit, \u017ee nen\u00ed s\u00e1m, od kohokoliv, kohokoliv, kdo te\u010f nebyl Tom nebo ten \u010dlov\u011bk se \u017eeleznou zbran\u00ed v ruce, se mu schoulil do n\u00e1ru\u010de, pustil Andreasovo bezvl\u00e1dn\u00e9 t\u011blo. „Bille, no tak\u2026 J\u00e1, je mi to stra\u0161n\u011b l\u00edto, opravdu stra\u0161n\u011b l\u00edto\u2026“ p\u0159it\u00e1hl si ho k sob\u011b a pevn\u011b ho objal, Bill se rozvzlykal je\u0161t\u011b v\u00edc. David ho hladil ve vlasech, sna\u017eil se ho uklidnit. „U\u017e je dob\u0159e, ano? On\u2026 Ty jsi ho znal?“ Bill rozt\u0159esen\u011b p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„B-Byl to m\u016fj p\u0159\u00edtel, jen m\u011b cht\u011bl chr\u00e1nit, m-m\u011bl m\u011b r\u00e1d\u2026“<\/div>\n
David si povzdychl. „U\u017e mu je dob\u0159e, neboj se, bude t\u011b chr\u00e1nit, to v\u00ed\u0161, \u017ee bude. Bude tu s tebou, napo\u0159\u00e1d. Ano? Kdykoliv ho bude\u0161 cht\u00edt vid\u011bt, m\u016f\u017ee\u0161, sta\u010d\u00ed si jen p\u0159\u00e1t a on tu s tebou bude, slibuju.“<\/p>\n

Bill se d\u00e1l chv\u011bl, tiskl k sob\u011b pevn\u011b v\u00ed\u010dka, dr\u017eel se Davidovy ko\u0161ile. Doch\u00e1zelo mu, co ud\u011blal, doch\u00e1zelo mu, \u017ee Andreas m\u011bl vlastn\u011b pravdu. Co kdy\u017e v tomhle sv\u011bt\u011b opravdu nestoj\u00ed za to b\u00fdt \u010dlov\u011bkem?<\/div>\n

„J-J\u00e1 chci dom\u016f\u2026“ za\u0161eptal Bill zlomen\u011b, David ho od sebe odt\u00e1hl a povzdychl si.<\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt dom\u016f, jestli chce\u0161\u2026 Nikdo t\u011b tu nedr\u017e\u00ed, opravdu ne. Tom ur\u010dit\u011b pochop\u00ed, kdy\u017e bude\u0161 cht\u00edt b\u00fdt n\u011bjakou dobu s rodi\u010di. A n\u011bkdo, n\u011bkdo by to m\u011bl \u0159\u00edct jeho rodi\u010d\u016fm.“ Pod\u00edval se bezd\u011b\u010dn\u011b na chlapce le\u017e\u00edc\u00edho na zemi. Bill v\u0161ak zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„N-Nem\u016f\u017eu.“<\/div>\n
„Nem\u016f\u017ee\u0161? Nem\u016f\u017ee\u0161 dom\u016f?“ Bill slab\u011b p\u0159ik\u00fdvl a popot\u00e1hl, h\u0159betem ruky si ut\u0159el mokrou tv\u00e1\u0159. David vydechl a znovu si ho k sob\u011b p\u0159it\u00e1hl, s t\u00edm klukem bylo n\u011bco v nepo\u0159\u00e1dku, co to m\u011bl za rodi\u010de, \u017ee se nemohl vr\u00e1tit dom\u016f? Anebo \u017e\u00e1dn\u00e9 rodi\u010de nem\u011bl? V ten moment si uv\u011bdomil, \u017ee o Billovi vlastn\u011b v\u016fbec nic nev\u00ed, \u017ee v\u016fbec nem\u00e1 pon\u011bt\u00ed, koho si to jeho syn p\u0159ivedl dom\u016f. Odkud je, kolik mu je, co je za\u010d. Bude si s Tomem muset promluvit.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„M\u011bl by sis lehnout. M\u00e1m doj\u00edt pro Toma?“ zeptala se starostliv\u011b Natalie, kter\u00e1 Billovi v pokoji pracn\u011b zatahovala z\u00e1v\u011bsy.<\/p><\/div>\n

„Ne\u2026“ zamumlal Bill. „Nechci sp\u00e1t, nem\u016f\u017eu sp\u00e1t, jak m\u00e1m sp\u00e1t, kdy\u017e\u2026 Dojdi pro Toma pros\u00edm\u2026“ vydechl nakonec a posadil se na kraj postele, byl v konc\u00edch. U\u017e se nem\u011bl pro\u010d vr\u00e1tit, ne kdy\u017e Andreas u\u017e tu nebyl. Kdyby se vr\u00e1til, nesnesl by tu vinu, tu zlost, to pohrd\u00e1n\u00ed v\u0161ech kolem n\u011bj. Ale vlastn\u011b\u2026 on nemohl, zem\u0159el by. Tak jako Andreas zem\u0159el, kdy\u017e ho cht\u011bl chr\u00e1nit. Znovu si povzdychl a nevn\u00edmal blond\u00fdnku odch\u00e1zej\u00edc\u00ed z pokoje. Byla tu nov\u00e1, stejn\u011b jako on. Tak jako Tom m\u011bl Alfr\u00e9da, on m\u011bl Natalii, s t\u00edm rozd\u00edlem \u017ee j\u00ed nebylo p\u0159es sto let a mohl si s n\u00ed o \u010demkoliv popov\u00eddat.<\/p>\n

„Je mi to tak moc l\u00edto.“ Za\u0161eptal Tom Billovi do vlas\u016f a p\u0159it\u00e1hl si ho do n\u00e1ru\u010de, l\u00edbal ho na sp\u00e1nky. „Tohle jsem opravdu necht\u011bl, to se nem\u011blo st\u00e1t.“<\/div>\n

Bill se slab\u011b pousm\u00e1l, oto\u010dil se k n\u011bmu a jemn\u011b ho pol\u00edbil na rty. Cht\u011bl zapomenout. Zapomenout na to, co u\u017e nikdy nebude moct m\u00edt. „Osvobo\u010f m\u011b.“ Vydechl a zav\u0159el o\u010di, polo\u017eil se na z\u00e1da a st\u00e1hl si ho k sob\u011b. „Pros\u00edm, osvobo\u010f m\u011b.“ Vp\u00edjel se mu opakovan\u011b do rt\u016f. „Uka\u017e mi\u2026 u-uka\u017e mi r\u00e1j\u2026 l\u00e1sku, pros\u00edm\u2026“ po tv\u00e1\u0159i se mu skut\u00e1lela slza.<\/div>\n
„Co to pov\u00edd\u00e1\u0161, Billy?“<\/div>\n
„Chci t\u011b c\u00edtit, chci, chci se s tebou propojit, b\u00fdt nav\u017edy s tebou, pros\u00edm. Nem\u00e1m u\u017e kam se vr\u00e1tit. Jsi m\u016fj domov, Tome.“ \u0160eptal a hladil ho po ramenou.<\/div>\n
„Ty chce\u0161\u2026 chce\u0161\u2026?“ nakr\u010dil Tom \u010delo.<\/div>\n
Bill p\u0159ik\u00fdvl „Uhum\u2026 Byl jsem zbab\u011bl\u00fd, ale u\u017e nejsem. Ud\u011blej to pros\u00edm. A\u2026 pak u\u017e to bude napo\u0159\u00e1d.“ Tam v hlubok\u00fdch vod\u00e1ch bylo milov\u00e1n\u00ed spojen\u00ed, kter\u00e9 trvalo na v\u011b\u010dnost. Bohu\u017eel, Bill nev\u011bd\u011bl, \u017ee v tomhle sv\u011bt\u011b to tak nen\u00ed, pro n\u011b to bylo jako svatba, v\u00edc ne\u017e svatba, bylo to n\u011bco posv\u00e1tn\u00e9ho.<\/div>\n
„Napo\u0159\u00e1d.“ Pousm\u00e1l se Tom a jemn\u011b ho pol\u00edbil.<\/div>\n
„Napo\u0159\u00e1d.“ Zopakoval Bill a vpil se mu do rt\u016f, kter\u00e9 jako by byly napu\u0161t\u011bny drogou, na kter\u00e9 se stal z\u00e1visl\u00fd od prvn\u00edho okam\u017eiku, kdy se jich p\u0159ed t\u00fddny dotkl.<\/p>\n

autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LilKatie Je\u0161t\u011b toho sam\u00e9ho ve\u010dera, mo\u017en\u00e1 sp\u00ed\u0161 noci, kdy\u017e v\u0161ichni host\u00e9 opustili kn\u00ed\u017eec\u00ed s\u00eddlo, a kdy\u017e se Tom rozhodl, \u017ee u\u017e nen\u00ed takov\u00fd zbab\u011blec, jako byl p\u0159ed hodinou, a \u017ee se pokus\u00ed zjistit, kdo byl a kdo je t\u00edm naru\u0161itel dne\u0161n\u00edho<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[516],"tags":[],"class_list":["post-5654","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-little-merman"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5654","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5654"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5654\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5654"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5654"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5654"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}