{"id":5663,"date":"2012-11-02T15:00:00","date_gmt":"2012-11-02T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5647"},"modified":"2012-11-02T15:00:00","modified_gmt":"2012-11-02T14:00:00","slug":"the-treasure-from-philippine-s-17","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/11\/02\/the-treasure-from-philippine-s-17\/","title":{"rendered":"The treasure from Philippine\u200bs 17."},"content":{"rendered":"
autor: PeTi\u0160ka & Saline A.<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Jakmile jsem dostal „svolen\u00ed“ od Billa, v\u011bci ut\u00edkaly docela rychle, okam\u017eit\u011b nabraly sp\u00e1d. Ve\u010der mi volal Kenneth s t\u00edm, \u017ee se mu nepoda\u0159ilo sehnat letenku v jeho p\u016fvodn\u00edm term\u00ednu, tak\u017ee koupil o dva dny d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed, co\u017e mn\u011b naprosto v\u016fbec nevadilo, je\u0161t\u011b jsem byl r\u00e1d. \u010c\u00edm d\u0159\u00edv odlet\u00edme, t\u00edm men\u0161\u00ed vliv mi nasad\u00ed Bill do hlavy, proto\u017ee sice souhlasil s t\u00edm, \u017ee odlet\u00edm na t\u011bch deset dn\u00ed, ale ka\u017edou vte\u0159inou mi d\u00e1val dost okat\u011b najevo, \u017ee s t\u00edm zas tak \u00fapln\u011b nesouhlas\u00ed. O tom, jak se celou dobu vyjad\u0159oval o Kayovi, je \u0161koda mluvit. Zpo\u010d\u00e1tku pron\u00e1\u0161el nevra\u017eiv\u00e9 pozn\u00e1mky pouze nen\u00e1padn\u011b, ale kdy\u017e jsem projevil sv\u00e9 nad\u0161en\u00ed b\u011bhem balen\u00ed, u\u017e si nebral serv\u00edtky a bez rozpak\u016f se m\u011b sna\u017eil odradit. Nicm\u00e9n\u011b mu to ve\u0161ker\u00e9 vynalo\u017een\u00e9 \u00fasil\u00ed bylo k ni\u010demu – dostal pusu, slib, \u017ee budu volat t\u0159ikr\u00e1t denn\u011b, ale pot\u00e9 u\u017e jsem se z\u00e1\u0159iv\u00fdm \u00fasm\u011bvem a cestovn\u00ed ta\u0161kou p\u0159es rameno v tax\u00edku m\u00ed\u0159il na leti\u0161t\u011b, kde jsem m\u011bl domluven\u00fd sraz s Kayem.<\/p>\n

Zat\u00edmco jsem tam na n\u011bj \u010dekal, pracovnice, kter\u00e9 ve mn\u011b poznaly Toma Kaulitze, m\u011b odbavily p\u0159ednostn\u011b, tak\u017ee j\u00e1 se, s kel\u00edmkem kafe a sluch\u00e1tky v u\u0161\u00edch, usadil na seda\u010dku kousek od domluven\u00e9ho m\u00edsta a dovolil si na okam\u017eik zav\u0159\u00edt o\u010di.<\/div>\n

„Tak j\u00e1 p\u0159ijdu sotva o deset minut pozd\u011bji, a ty u\u017e tu sp\u00ed\u0161?“ ozval se pobaven\u00fd hlas Kaye pot\u00e9, co mi zmizely sluch\u00e1tka z u\u0161\u00ed.<\/div>\n
Rozespale jsem rozlepil o\u010di a vzhl\u00e9dl k n\u011bmu s k\u00fdvnut\u00edm. „Dlouh\u00e1 noc, doh\u00e1n\u00edm to, kde se d\u00e1. Nemohl jsem naj\u00edt pas.“<\/div>\n
„To je nemil\u00e9,“ p\u0159iznal se zamru\u010den\u00edm. „Nicm\u00e9n\u011b j\u00e1 se te\u010f pot\u0159ebuju nechat odbavit, ale pak budeme m\u00edt zhruba hodinu a p\u016fl volno, tak\u017ee si p\u0159ed odletem klidn\u011b m\u016f\u017eeme zaj\u00edt na ob\u011bd, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“<\/div>\n
\n
\n

„\u017de ti tu zajist\u00edm p\u0159ednostn\u00ed odbaven\u00ed a j\u00eddla se nem\u016f\u017eu do\u010dkat,“ zasm\u00e1l jsem se a vstal. „M\u00e1\u0161 tady n\u011bjakou obl\u00edbenou restauraci? Proto\u017ee j\u00e1 jedl snad u\u017e na v\u0161ech sv\u011btov\u00fdch leti\u0161t\u00edch, ale tady v Berl\u00edn\u011b je\u0161t\u011b nikdy,“ pokynul jsem mu, aby m\u011b n\u00e1sledoval, p\u0159i\u010dem\u017e jsem to zam\u00ed\u0159il k t\u011bm velmi ochotn\u00fdm d\u00e1m\u00e1m.<\/p><\/div>\n

„Jo, jednu tu zn\u00e1m, va\u0159\u00ed tam mezin\u00e1rodn\u00ed j\u00eddla, tak\u017ee si m\u016f\u017ee\u0161 koupit ob\u011bd t\u0159eba americk\u00e9ho r\u00e1zu,“ p\u0159ik\u00fdvl.<\/div>\n
„Super, zrovna dneska m\u00e1m na n\u011bco takov\u00e9ho chu\u0165,“ s \u00fasm\u011bvem jsem se na n\u011bj pod\u00edval. Slu\u0161elo mu to, ostatn\u011b jako v\u017edycky, p\u0159esto\u017ee b\u011bhem toho m\u011bs\u00edce docela znateln\u011b pohubl. Na kr\u00e1se, \u0161armu a charisma mu to neubralo ani tro\u0161ku, mo\u017en\u00e1 mu to paradoxn\u011b prosp\u011blo, i kdy\u017e nem\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00e9 svalstvo. I tak jsem m\u011bl chu\u0165 vzt\u00e1hnout ruku a dotknout se ho, jakkoliv nevinn\u011b by to bylo mo\u017en\u00e9, ale nakonec jsem se jen pohledem vr\u00e1til zp\u011bt na cestu.<\/p>\n

Zat\u00edmco Kaye odbavovali, j\u00e1 popustil uzdu sv\u00fdm my\u0161lenk\u00e1m. Kdybych nebyl ve vztahu s Billem, tohle by byla ta nejide\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost k absolutn\u00edmu prohlouben\u00ed na\u0161eho vztahu. Kdyby k tomu byla \u0161ance p\u0159ed on\u00edm m\u011bs\u00edcem, jsem si jist\u00fd, \u017ee bych Kayovi \u0159ekl, kolik pro m\u011b znamenal a vlastn\u011b je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d znamen\u00e1, p\u0159i\u010dem\u017e bylo zn\u00e1t, \u017ee ani j\u00e1 mu nejsem \u00fapln\u011b lhostejn\u00fd, a to a\u0165 z jeho pohled\u016f na m\u00e9 boky, tak z \u00fasm\u011bv\u016f, kter\u00e9 mi v\u011bnoval. Na\u0161e t\u011bla na sebe zoufale k\u0159i\u010dela touhou, zat\u00edmco my se \u00fap\u011bnliv\u011b sna\u017eili udr\u017eet v klidu a nevrhnout se na sebe.<\/p>\n

Nebo alespo\u0148 j\u00e1 se o to sna\u017eil stoprocentn\u011b. Neust\u00e1le jsem si musel p\u0159ipom\u00ednat, \u017ee m\u00e1m doma Billa, kter\u00fd v\u011b\u0159\u00ed ve mn\u011b a v to, \u017ee sv\u016fj slib v\u011brnosti neporu\u0161\u00edm, a j\u00e1 byl odhodlan\u00fd to vydr\u017eet. Musel jsem se n\u011bjak p\u0159en\u00e9st p\u0159es to, \u017ee jsme s Kennethem jen p\u0159\u00e1tel\u00e9, a\u0165 u\u017e jsem ho v sob\u011b cht\u011bl c\u00edtit sebev\u00edc. Jeho dlan\u011b na m\u00fdch boc\u00edch, rty na krku, drze si m\u011b zna\u010dkuj\u00edc\u00ed, ten smysln\u00fd…<\/p>\n

„Tome?“ vyru\u0161il m\u011b z my\u0161lenek Kay. Prudce jsem zvedl hlavu, v up\u0159\u00edmn\u00e9m \u0161oku z my\u0161lenek a sm\u011bru, kter\u00fdm se ub\u00edraly, mi znachov\u011bly tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n

„Jo-o?“ vykoktal jsem.<\/div>\n
„Jsem hotov\u00fd, m\u016f\u017eeme j\u00edt na to j\u00eddlo,“ zkoumav\u011b si m\u011b prohl\u00e9dl. „Jsi v po\u0159\u00e1dku? M\u00e1\u0161 dost zrychlen\u00fd dech…“<\/div>\n
„Mus\u00edm na z\u00e1chod,“ vyhrkl jsem nam\u00edsto odpov\u011bdi a vyst\u0159elil jako namydlen\u00fd blesk k nejbli\u017e\u0161\u00edm z\u00e1chod\u016fm, z\u0159eteln\u011b si uv\u011bdomuj\u00edc vzru\u0161enou bouli v m\u00e9m kl\u00edn\u011b. Kruci! Jedna my\u0161lenka na sex s Kayem a mn\u011b u\u017e st\u00e1l jako sto\u017e\u00e1r! Tahle dovolen\u00e1 pro m\u011b bude hotov\u00fd o\u010distec.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Pot\u00e9, co jsem si ulevil na z\u00e1chod\u011b, n\u00e1\u0161 \u010das a spole\u010dnost se dala sn\u00e1\u0161et mnohem l\u00e9pe, ale po\u0159\u00e1d ve mn\u011b z\u016fst\u00e1valo nap\u011bt\u00ed zp\u016fsoben\u00e9 na\u0161\u00edm p\u0159\u00e1telstv\u00edm, a Kay to na m\u011b poznal. Po celou dobu v restauraci, kde va\u0159ili v\u00fdborn\u011b, jen tak mimochodem, mu tv\u00e1\u0159 zdobil \u0161kodolib\u00fd a potuteln\u00fd \u00fasm\u011bv, ale na\u0161t\u011bst\u00ed to ponechal b\u00fdt a nesna\u017eil se m\u011b nijak ztrapnit.<\/p>\n

V letadle u\u017e pak bylo v\u0161echno v naprost\u00e9 pohod\u011b, opravdu jsme se dok\u00e1zali bavit jako dob\u0159\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9, ale proto\u017ee let m\u011bl trvat kolem osmn\u00e1cti hodin i s p\u0159estupem, u\u017e brzy jsem se Kayovi omluvil a nedlouho na to usnul spokojen\u00fdm sp\u00e1nkem. V Abu Dhabi jsme p\u0159estoupili b\u011bhem \u010dty\u0159 hodin, kter\u00e9 jsem vyu\u017eil k n\u011bkolika n\u00e1v\u0161t\u011bv\u00e1m z\u00e1chodu a spole\u010dn\u011b s Kayem k dal\u0161\u00edmu ob\u010derstven\u00ed, ne\u017e jsem pozd\u011bji v letadle znovu usnul.<\/p>\n

„Tome,“ probudil m\u011b Kay\u016fv jemn\u00fd, ale pevn\u00fd stisk pa\u017ee. Rozespale jsem k n\u011bmu vzhl\u00e9dl, usm\u00edval se na m\u011b nad\u0161en\u00fdma o\u010dima. „Jsme tady, za p\u00e1r minut budeme p\u0159ist\u00e1vat, a ty nejsi p\u0159ipoutan\u00fd, necht\u011bl jsem…“<\/div>\n

„Uhm, jasn\u011b,“ z\u010dervenal jsem a rozpa\u010dit\u011b se hned p\u0159ipoutal. Opravdu jsem mu odporn\u00fd tak moc, \u017ee se m\u011b ani nem\u016f\u017ee dotknout? Povzdechnul jsem si a se zav\u0159en\u00fdma o\u010dima se op\u0159el o op\u011brku. „Jak to tam pak v\u016fbec bude prob\u00edhat? Kde budeme bydlet?“ zeptal jsem se po kr\u00e1tk\u00e9 chv\u00edli.<\/div>\n
„Na leti\u0161ti n\u00e1s vyzvedne m\u016fj bratr a pojedeme dom\u016f k m\u00fdm prarodi\u010d\u016fm, domluvil jsem se tak s babi\u010dkou a d\u011bdou. Jedin\u00fd probl\u00e9m je ale v pokoj\u00edch – ten d\u016fm je docela mal\u00fd a nen\u00ed tam tak dost m\u00edsta na v\u00edc pokoj\u016f, tak\u017ee se budeme muset smrsknout do jednoho. Jestli ti to ale n\u011bjak vad\u00ed, sta\u010d\u00ed \u0159\u00edct, vlezu si na gau\u010d, to je to nejmen\u0161\u00ed.“<\/p>\n

„J\u00e1 s t\u00edm nem\u00e1m probl\u00e9m, v\u016fbec mi to nevad\u00ed,“ zavrt\u011bl jsem hlavou. Jsem vd\u011b\u010dn\u00fd u\u017e za to, \u017ee tu v\u016fbec m\u016f\u017eu b\u00fdt. J\u00e1 se na posteli uskromn\u00edm, jsem celkem skladn\u00fd,“ s pobaven\u00fdm \u00fa\u0161klebkem jsem k n\u011bmu vzhl\u00e9dl, akor\u00e1t kdy\u017e letadlo za\u010dalo klesat.<\/div>\n

„Jo, to si pamatuju,“ p\u0159ik\u00fdvl souhlasn\u011b s nen\u00e1padn\u00fdm \u00fasm\u011bvem. To bylo dobr\u00e9 znamen\u00ed, oba jsme na n\u00e1\u0161 vztah vzpom\u00ednali s \u00fasm\u011bvem.<\/p>\n

Jakmile jsme p\u0159ist\u00e1li, letu\u0161ky n\u00e1s hned odvedly s sebou, abychom si mohli vz\u00edt na\u0161e zavazadla – tohle byla rozhodn\u011b ta sou\u010d\u00e1st sl\u00e1vy, kter\u00e1 m\u011b up\u0159\u00edmn\u011b bavila a vyhovovala mi. Norm\u00e1ln\u011b m\u011b v\u011bci s t\u00edm spojen\u00e9 sp\u00ed\u0161e obt\u011b\u017eovaly, ale ob\u010das bylo vylo\u017een\u011b fajn u\u0161et\u0159it se st\u00e1n\u00ed ve front\u00e1ch a zdlouhav\u00e9mu \u010dek\u00e1n\u00ed.<\/div>\n

„Poj\u010f,“ lehce m\u011b Kenneth chytil za loket a t\u00e1hl m\u011b halou p\u0159epln\u011bnou lidmi. V \u017eivot\u011b jsem vid\u011bl u\u017e v\u011bt\u0161\u00ed leti\u0161t\u011b, ale mo\u017en\u00e1 kv\u016fli tomu bych byl schopn\u00fd se tu ztratit, proto jeho ruka rozhodn\u011b p\u0159i\u0161la vhod.<\/p>\n

Pro\u0161li jsme hlavn\u00edmi dve\u0159mi a Kay m\u011b bez zav\u00e1h\u00e1n\u00ed kamsi vedl. Nechal jsem se sebou manipulovat bez sebemen\u0161\u00ed \u0161petky ned\u016fv\u011bry, p\u0159eci jen on tu byl doma a v\u011bd\u011bl, co a jak.<\/div>\n

„Tome, t\u00e1mhle, vid\u00ed\u0161?“ zvedl ruku a uk\u00e1zal na jednoho z mu\u017e\u016f na parkovi\u0161ti a po m\u00e9m k\u00fdvnut\u00ed pokra\u010doval, „to je m\u016fj star\u0161\u00ed br\u00e1cha Leigh,“ usm\u00e1l se nad\u0161en\u011b a pustil mou ruku, aby zrychlil ch\u016fzi a mohl ho pevn\u011b obejmout.<\/p>\n

S \u00fasm\u011bvem jsem je oba sledoval p\u0159i cest\u011b k nim. Napadlo m\u011b, \u017ee i my s Billem kdysi m\u00edvali podobn\u00fd, ryze sourozeneck\u00fd vztah, a up\u0159\u00edmn\u011b se mi po n\u011bm v tu chv\u00edli zastesklo. Najednou mi jednodu\u0161e chyb\u011bl m\u016fj bratr a ne milenec, i kdy\u017e… Vlastn\u011b mi m\u016fj milenec nechyb\u011bl nikdy. „Ahoj, jsem Tom, t\u011b\u0161\u00ed m\u011b,“ usm\u00e1l jsem se na toho mu\u017ee a nap\u0159\u00e1hl k n\u011bmu ruku.<\/div>\n

„Kone\u010dn\u011b m\u00e1m tu \u010dest t\u011b poznat,“ kr\u00e1tce se zasm\u00e1l, stisk\u00e1vaj\u00edc mi dla\u0148. „Tady Kenneth toho o tob\u011b po telefonu dok\u00e1zal opravdu spoustu napov\u00eddat, tak\u017ee jsem up\u0159\u00edmn\u011b zv\u011bdav\u00fd. Co z toho je o tob\u011b pravda.“<\/div>\n
„Nesm\u00ed\u0161 mu v\u011b\u0159it ani slovo, hrozn\u011b kec\u00e1!“<\/div>\n
„Mluvil o tob\u011b opravdu moc hezky,“ pobaven\u011b pozvedl obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„No tak v tom p\u0159\u00edpad\u011b mu mus\u00ed\u0161 v\u011b\u0159it \u00fapln\u011b v\u0161echno,“ rozesm\u00e1l jsem se. Pohledem jsem zabloudil ke Kayovi, kter\u00e9mu na rtech pohr\u00e1val drobn\u00fd \u00fasm\u011bv. Sotva zaregistroval m\u016fj pohled, mrkl na m\u011b.<\/p>\n

„Snad abychom jeli, ne? Babi s d\u011bdou u\u017e jsou ur\u010dit\u011b hotov\u00ed,“ pousm\u00e1l se Kay, na\u010de\u017e jeho bratr (\u010dert vem jeho jm\u00e9no) n\u00e1m ob\u011bma vzal ta\u0161ky a hodil je do auta.<\/div>\n

„A co rodi\u010de? Ti jsou tu taky? Nebo jak to je?“ zv\u011bdav\u011b jsem se zeptal po nasednut\u00ed.<\/div>\n
„Na\u0161i \u017eijou v N\u011bmecku, t\u00e1ta mi d\u011bl\u00e1 mana\u017eera a mamka mu s t\u00edm ob\u010das pom\u00e1h\u00e1, ale p\u0159ilet\u00ed za dva dny, p\u016fvodn\u011b jsem toti\u017e m\u011bl let\u011bt s nimi. Tyhle prvn\u00ed dva dny budeme v dom\u011b jen s prarodi\u010di. Br\u00e1cha bude u sebe doma a na\u0161i zaberou jeho lo\u017enici.“<\/div>\n
„Hm, aha,“ uznale jsem pok\u00fdval hlavou. „M\u00e1m pocit, \u017ee s va\u0161\u00edm t\u00e1tou u\u017e jsem m\u011bl co do\u010din\u011bn\u00ed p\u0159i n\u011bjak\u00e9m p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed cen. Jsem zv\u011bdav\u00fd, jestli si m\u011b pamatuje.“<\/div>\n
„Pamatuje si sp\u00ed\u0161 Billa,“ zavrt\u011bl Kay hlavou. „V\u00ed o tob\u011b, ale v\u00fdrazn\u011bji o Billovi, pamatuje si, jak se opil na Comet\u00e1ch a byl…“<\/div>\n
„Byl dot\u011brn\u00fd,“ sko\u010dil jsem mu do \u0159e\u010di. „Jo, to si pamatuju, sna\u017eil se dostat do kalhot snad ka\u017ed\u00e9mu, koho potkal, ale po t\u0159et\u00edm ne\u00fasp\u011bchu se hystericky vrhnul kolem krku Bushidovi. Druh\u00fd den jsme se kv\u016fli tomu s Billem poprali. Nebyl schopn\u00fd p\u0159ipustit, \u017ee…“ zasekl jsem se a omluvn\u011b na n\u011b kouknul. „Omlouv\u00e1m se, melu tu hlouposti, zapome\u0148te na v\u0161echno, co jsem \u0159ekl.“<\/div>\n
„To je v pohod\u011b, Tome,“ usm\u00e1l se na m\u011b konej\u0161iv\u011b Kay. „Br\u00e1cha v\u00ed, co je Bill za\u010d, alespo\u0148 okrajov\u011b, a j\u00e1 stejn\u011b jako ty, tak\u017ee oba ch\u00e1peme, o co jde. Ned\u011blej si obavy.“<\/div>\n
„D\u00edky,“ zamumlal jsem vd\u011b\u010dn\u011b, ale d\u00e1l rad\u011bji zmlkl.<\/div>\n
Zbytek cesty tedy prob\u011bhl v relativn\u00fdm tichu, pokud tedy zrovna Kay s Leighem ne\u0159e\u0161ili n\u011bjak\u00e9 rodinn\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti, do kter\u00fdch j\u00e1 se p\u0159irozen\u011b nevm\u011b\u0161oval, nebylo to m\u00e9 pr\u00e1vo.<\/div>\n
\n

*<\/p><\/div>\n

\n

Kennethovi prarodi\u010de byli \u00fapln\u011b stejn\u011b skv\u011bl\u00ed jako jeho bratr a jako Kenneth s\u00e1m. P\u0159esto\u017ee byli pokro\u010dil\u00e9ho v\u011bku, v\u016fbec jim to neub\u00edralo na el\u00e1nu, kter\u00e9ho m\u011bli na rozd\u00e1v\u00e1n\u00ed. Po jejich opravdu v\u0159el\u00e9m p\u0159iv\u00edt\u00e1n\u00ed jsem se Kayem nechal uv\u00e9st do pokoje, kde spolu budeme deset dn\u00ed \u017e\u00edt, a pot\u00e9 mi s \u00fa\u0161klebkem dal prostor, abych mohl zavolat Billovi, kter\u00fd u\u017e byl ur\u010dit\u011b netrp\u011bliv\u00fd.<\/p><\/div>\n

„Tomi, no kone\u010dn\u011b sis utrhl \u010das a ozval se mi!“ zazn\u011bl z telefonu ne zrovna mil\u00fd Bill\u016fv hlas.<\/div>\n
„Kl\u00eddek, brat\u0159\u00ed\u010dku, dorazili jsme sotva p\u0159ed hodinou,“ zasm\u00e1l jsem se a rozvalil se na posteli. Tady by se dalo d\u011blat v\u011bc\u00ed… „Musel jsem se nejd\u0159\u00edv sezn\u00e1mit s Kayovou rodinou a pod\u011bkovat jim a mo\u017enost b\u00fdt tu. Kupoval jsem jim p\u0159eci ty lahve toho dobr\u00e9ho n\u011bmeck\u00e9ho lik\u00e9ru.“<\/div>\n
„Jo, jasn\u011b cokoliv,“ zabru\u010del a i z jeho hlasu bylo poznat, jak prot\u00e1\u010del o\u010dima. „St\u00fdsk\u00e1 se ti po mn\u011b? Chyb\u00edm ti?“ zacukroval vz\u00e1p\u011bt\u00ed mile.<\/p>\n

Tentokr\u00e1t jsem proto\u010dil o\u010dima j\u00e1, ale do telefonu se usm\u00e1l. „Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee se mi st\u00fdsk\u00e1 a chyb\u00ed\u0161 mi, nikdo m\u011b tu netah\u00e1 za vlasy a n\u00e1ru\u017eiv\u011b po mn\u011b nesk\u00e1\u010de, do\u017eaduj\u00edc se sexu.“<\/div>\n

„To bych si prosil, proto\u017ee jestli po tob\u011b takhle bude n\u011bkdo sk\u00e1kat, m\u016f\u017ee se rovnou p\u0159ipravit na m\u016fj hn\u011bv, b\u011bhem kter\u00e9ho bych ho nenechal vyj\u00edt z boje \u017eiv\u00e9ho, a to sam\u00e9 plat\u00ed i pro tebe.“<\/div>\n
„Bille, n\u011bco jsem ti sl\u00edbil a nehodl\u00e1m ten slib jakkoliv poru\u0161ovat, dob\u0159e? S Kayem jsme jen p\u0159\u00e1tel\u00e9 a j\u00e1 jsem si sem jel odpo\u010dinout, zat\u00edmco tob\u011b jsem dal volnost s Natalie, oba te\u010f m\u00e1me takovou dovolenou, jeden od druh\u00e9ho.“<\/div>\n
„No jo, no jo,“ povzdechl si. „A jak\u00e9 to tam je?“<\/div>\n
„Perfektn\u00ed,“ usm\u00e1l jsem se. „N\u011bco jako Maledivy, jen s v\u00edce lidmi a domy, ale je to tu prost\u011b skv\u011bl\u00e9. Sice jsem je\u0161t\u011b nem\u011bl mo\u017enost pod\u00edvat se na pl\u00e1\u017e, ale pak ti po\u0161lu fotku, dob\u0159e?“<\/p>\n

„Vyfo\u0165 mi sebe, jak jsi daleko od Kennetha a budu mnohem spokojen\u011bj\u0161\u00ed,“ zabru\u010del. „Chci, abys u\u017e byl zp\u00e1tky doma u m\u011b, Tomi. Nechce\u0161 se vr\u00e1tit d\u0159\u00edv?“<\/div>\n

„Bille, jsem tu sotva hodinu, o n\u00e1vratu zat\u00edm rozhodn\u011b neuva\u017euju. Domluvili jsme se na tom, \u017ee se vr\u00e1t\u00edm za deset dn\u00ed, a p\u0159esn\u011b tak to i bude. Chci si to tu u\u017e\u00edt, obnovit p\u0159\u00e1telstv\u00ed s Kennethem a n\u00e1m dv\u011bma taky prosp\u011bje, kdy\u017e si od sebe odpo\u010dineme.“<\/div>\n
„Jako bychom si snad od sebe pot\u0159ebovali odpo\u010dinout,“ zaprskal na\u0161tvan\u011b. „Nemysl\u00ed\u0161, \u017ee kdybych t\u011b u sebe necht\u011bl, prost\u011b bych t\u011b poslal do h\u00e1je? To, \u017ee jsem to neud\u011blal znamen\u00e1, \u017ee jsem to necht\u011bl!“<\/p>\n

„Pod\u00edvej, Bille, te\u010f se o tomhle nebudeme bavit. Vy\u0159e\u0161\u00edme to, a\u017e se za deset dn\u00ed vr\u00e1t\u00edm, do t\u00e9 doby o tom nechci ani sly\u0161et, jinak nepo\u010d\u00edtej s t\u00edm, \u017ee ti zavol\u00e1m,“ tentokr\u00e1t jsem u\u017e zv\u00fd\u0161il hlas. „Opravdu r\u00e1d bych si tuhle dovolenou u\u017eil a nechci si j\u00ed nechat zkazit jen kv\u016fli tomu, \u017ee \u017e\u00e1rl\u00ed\u0161 na Kaye, a\u0165 u\u017e je to opr\u00e1vn\u011bn\u00e9 nebo ne. N\u011bco jsem ti sl\u00edbil, tak mi koukej za\u010d\u00edt v\u011b\u0159it! To, \u017ee m\u00e1m Kaye po\u0159\u00e1d r\u00e1d, neznamen\u00e1, \u017ee t\u011b podvedu. Zavol\u00e1m ti z\u00edtra, tak se do t\u00e9 doby uklidni. M\u011bj se,“ stroze jsem se rozlou\u010dil a se za\u00fap\u011bn\u00edm mobil hodil do pe\u0159in. Za co, pane bo\u017ee, za co?!<\/p>\n

„Bill u\u017e zase d\u011bl\u00e1 probl\u00e9my?“ ozvalo se ode dve\u0159\u00ed.<\/div>\n

Polekan\u011b jsem sebou \u0161kubl a vzhl\u00e9dl. „Jak dlouho tam stoj\u00ed\u0161?!“<\/div>\n
„Asi dv\u011b minuty,“ p\u0159iznal Kay pomalu, p\u0159i\u010dem\u017e l\u00edn\u011b zam\u00ed\u0159il ke mn\u011b, usazuj\u00edc se na posteli. „Promi\u0148, necht\u011bl jsem poslouchat tv\u016fj hovor, jen jsem si \u0161el pro plavky, abych mohl j\u00edt na pl\u00e1\u017e, ale kdy\u017e jsem sly\u0161el to, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161, prost\u011b jsem nemohl…“<\/div>\n
„Jasn\u011b,“ s povzdechem jsem se posadil do tureck\u00e9ho sedu a promnul si \u010delo. „Zaj\u00edm\u00e1 t\u011b, jestli je to v\u0161echno pravda, vi\u010f?“ opatrn\u011b jsem k n\u011bmu vzhl\u00e9dl. Kay si vte\u0159inku nejist\u011b okusoval ret, ne\u017e ml\u010dky p\u0159ik\u00fdvl. „Jo. Po\u0159\u00e1d t\u011b m\u00e1m r\u00e1d, ale pochybuju, \u017ee bys to je\u0161t\u011b nepoznal s\u00e1m. Za cel\u00fd m\u011bs\u00edc jsem snad milionkr\u00e1t vzal do ruky telefon s t\u00edm, \u017ee ti zavol\u00e1m, ale byl jsem p\u0159\u00edli\u0161 vyd\u011b\u0161en\u00fd z toho, \u017ee bys ze m\u011b mohl b\u00fdt natolik znechucen\u00fd, \u017ee bys ten hovor ani nevzal. Proto jsem se v\u017edycky spokojil s t\u00edmhle,“ podal jsem mu telefon s otev\u0159enou „jeho“ slo\u017ekou. Zalapal po dechu, p\u0159ekvapen\u00edm se mu roz\u0161\u00ed\u0159ily zorni\u010dky. „Ne\u0159\u00edk\u00e1m ti to v\u0161echno kv\u016fli tomu, \u017ee bych ti cht\u011bl ubl\u00ed\u017eit, Kayi, ale pr\u00e1v\u011b naopak. Po\u0159\u00e1d t\u011b m\u00e1m r\u00e1d, pr\u00e1v\u011b kv\u016fli tomu s tebou chci b\u00fdt alespo\u0148 bl\u00edzk\u00fd kamar\u00e1d, na\u0161e odlou\u010den\u00ed neprosp\u011blo ani jednomu, o tom nem\u00e1 v\u016fbec cenu polemizovat. Chyb\u00ed mi kontakt s tebou a opravdu ud\u011bl\u00e1m cokoliv pro to, abychom ho udr\u017eovali. Moc m\u011b mrz\u00ed, \u017ee jsem ti tenkr\u00e1t ubl\u00ed\u017eil a kdybych to mohl vr\u00e1tit, nev\u00e1hal bych ani vte\u0159inu, proto\u017ee… nikdy jsem nebyl \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e s tebou, i kdy\u017e se n\u00e1s Bill sna\u017eil rozd\u011blit, co\u017e se mu, d\u00edky mn\u011b, nakonec i povedlo. Mrz\u00ed m\u011b to, up\u0159\u00edmn\u011b. Ale douf\u00e1m, \u017ee to p\u0159ekon\u00e1me alespo\u0148 kv\u016fli tomu p\u0159\u00e1telstv\u00ed,“ zhluboka jsem se nadechl a vstal. „P\u016fjdu se proj\u00edt po pl\u00e1\u017ei,“ za\u0161eptal jsem, kdy\u017e se st\u00e1le d\u00edval do telefonu.<\/p>\n

S rukama zabo\u0159en\u00fdma hluboko v kaps\u00e1ch od kalhot jsem se vydal pry\u010d z jeho pokoje i domu na pl\u00e1\u017e, kter\u00e1 byla p\u0159\u00edmo na pozemku. M\u011bl jsem sto chut\u00ed nafackovat si za to, co v\u0161echno jsem Kayovi \u0159ekl, kdy\u017e se m\u011b pouze zeptal, jestli je pravda to, co jsem pov\u00eddal do telefonu Billovi. M\u011bl jsem \u0159\u00edct, \u017ee ano a nechat to b\u00fdt. T\u00edmhle jsem mo\u017en\u00e1 pokazil ve\u0161ker\u00e9 \u00fasil\u00ed, kter\u00e9 u\u017e bylo k obnoven\u00ed na\u0161eho p\u0159\u00e1telstv\u00ed vynalo\u017eeno, a to jen kv\u016fli tomu, \u017ee neum\u00edm dr\u017eet jazyk za zuby. Bo\u017ee, kdyby alespo\u0148 nebylo tak zatracen\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 vedle n\u011bj pob\u00fdvat! Co kruci budu d\u011blat v noci, a\u017e budeme muset sp\u00e1t v jedn\u00e9 posteli? Jak m\u00e1m vydr\u017eet nedot\u00fdkat se ho?<\/p>\n

Z\u016fstat v\u011brn\u00fd Billovi, z\u016fstat v\u011brn\u00fd Billovi… SAKRA!<\/p>\n

autor: PeTi\u0160ka & Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: PeTi\u0160ka & Saline A. Jakmile jsem dostal „svolen\u00ed“ od Billa, v\u011bci ut\u00edkaly docela rychle, okam\u017eit\u011b nabraly sp\u00e1d. Ve\u010der mi volal Kenneth s t\u00edm, \u017ee se mu nepoda\u0159ilo sehnat letenku v jeho p\u016fvodn\u00edm term\u00ednu, tak\u017ee koupil o dva dny d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed, co\u017e mn\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[512],"tags":[],"class_list":["post-5663","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-treasure-from-philippine-s"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5663","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5663"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5663\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5663"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5663"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5663"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}