{"id":5670,"date":"2012-10-31T17:00:00","date_gmt":"2012-10-31T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5654"},"modified":"2012-10-31T17:00:00","modified_gmt":"2012-10-31T16:00:00","slug":"wenn-es-manchmal-regnet-22","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/10\/31\/wenn-es-manchmal-regnet-22\/","title":{"rendered":"Wenn es manchmal regnet 22."},"content":{"rendered":"
autor: Lisa
<\/strong><\/p>\n

Zdrav\u00edm v\u0161echny p\u0159e\u017eiv\u0161\u00ed :-p V\u00edm, \u017ee tenhle d\u00edl je kra\u0165ou\u010dk\u00fd, ale vzhledem k tomu, \u017ee je u m\u011b dost nejist\u00e9, kdy si zase ukradnu kus \u010dasu na psan\u00ed, rozhodla jsem se, \u017ee po\u0161lu aspo\u0148 takov\u00fd p\u0159edvoj toho, co jsem p\u016fvodn\u011b s dne\u0161n\u00edm d\u00edlem zam\u00fd\u0161lela. Tak\u017ee tady je takov\u00e1 ochutn\u00e1vka, kter\u00e1 v\u00e1s m\u00e1 navnadit na to, co p\u0159ijde p\u0159\u00ed\u0161t\u011b. V\u00edte, jak to je. Lep\u0161\u00ed, ne\u017e dr\u00e1tem do oka \ud83d\ude00<\/em><\/div>\n


<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
M\u016f\u017ee\u0161 ut\u00edkat p\u0159ed \u010d\u00edmkoli. Ale nikdy nem\u016f\u017ee\u0161 ut\u00e9ct p\u0159ed sebou.<\/p>\n

<\/em>***<\/div>\n


Jedna. Dv\u011b. T\u0159i.<\/em><\/div>\n
Bill si poposedl, proto\u017ee u\u017e byl cel\u00fd zd\u0159ev\u011bn\u011bl\u00fd, ale stejn\u011b nezm\u011bnil polohu.<\/div>\n
\u010cty\u0159i. P\u011bt. \u0160est.<\/em><\/div>\n
Rozl\u00e1man\u011b se prot\u00e1hl a zaz\u00edval.<\/div>\n
Sedm. Osm. Dev\u011bt.<\/em><\/div>\n
„Bille? Pom\u016f\u017ee\u0161 mi s n\u011b\u010d\u00edm, pros\u00edm?“ neochotn\u011b se zvedl a zam\u00ed\u0159il za bratrov\u00fdm hlasem.<\/div>\n
Deset. Jeden\u00e1ct. Dvan\u00e1ct.<\/em><\/div>\n

<\/em> \u2026<\/p>\n<\/div>\n
S ka\u017edou dal\u0161\u00ed uplynulou hodinou a ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm dnem, za\u010d\u00ednal b\u00fdt Bill st\u00e1le nerv\u00f3zn\u011bj\u0161\u00ed. Nerv\u00f3zn\u011bj\u0161\u00ed z toho, \u017ee mohl c\u00edtit<\/em>, jak \u010das ut\u00edk\u00e1, a on po\u0159\u00e1d st\u00e1l na tom stejn\u00e9m m\u00edst\u011b a z\u00edral do pr\u00e1zdna. – A \u010dekal. Proto\u017ee n\u011bco p\u0159ece p\u0159ij\u00edt muselo.<\/div>\n
Nebo ne?<\/p>\n<\/div>\n
*<\/div>\n
\n

Kdy\u017e jste byli na heroinu, \u010das nic neznamenal. Byla to jen veli\u010dina, kter\u00e1 kolem v\u00e1s proplouvala, jako byste ani nebyli jej\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed.<\/p><\/div>\n

Nebyl tady \u017e\u00e1dn\u00fd pocit nenapln\u011bn\u00ed a zklam\u00e1n\u00ed z promrhan\u00e9ho \u017eivota. Proto\u017ee se zd\u00e1lo, \u017ee ka\u017ed\u00fd okam\u017eik pro\u017e\u00edv\u00e1te naplno. A\u010dkoli v\u00e1m mezi prsty prokluzovaly hodiny, dny, t\u00fddny a m\u011bs\u00edce, a vy jste dok\u00e1zali sed\u011bt po\u0159\u00e1d na tom stejn\u00e9m m\u00edst\u011b, v t\u011bch stejn\u00fdch \u0161pinav\u00fdch \u0161atech, u kter\u00fdch jste si u\u017e ani nedok\u00e1zali vzpomenout, kdy jste je naposledy m\u011bnili, s tupou jehlou zara\u017eenou v \u017e\u00edle, a jednodu\u0161e jste existovali<\/em>. A nic jin\u00e9ho jste nem\u011bli zapot\u0159eb\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Bylo tady jen to spojen\u00ed mezi v\u00e1mi a heroinov\u00fdm opojen\u00edm, kter\u00e9 v\u00e1s cel\u00e9 zaplnilo, a\u017e nezbylo \u017e\u00e1dn\u00e9 m\u00edsto pro cokoli jin\u00e9ho. M\u00e1lem jste ani nepot\u0159ebovali d\u00fdchat. Ne, dokud jste m\u011bli dostatek toho z\u00e1zra\u010dn\u00e9ho pr\u00e1\u0161ku, bezpe\u010dn\u011b schovan\u00e9ho v bal\u00ed\u010dku ve va\u0161\u00ed kapse.<\/div>\n
Nepot\u0159ebovali jste nikam chodit, abyste m\u011bli pocit, \u017ee smyslupln\u011b zapl\u0148ujete sv\u016fj \u017eivot z\u00e1\u017eitky, proto\u017ee ka\u017ed\u00e1 vte\u0159ina na heroinu byla z\u00e1\u017eitek<\/em>. Sta\u010dilo pozorovat, jak se zrn\u00ed\u010dka prachu t\u0159epotaj\u00ed ve vzduchu, jako malinkat\u00e9 st\u0159\u00edpky \u0161t\u011bst\u00ed, kter\u00e9 jste vdechovali do sebe s p\u0159\u00edslibem, \u017ee je v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku. \u017de \u017eivot je n\u00e1dhern\u00fd. \u017de ka\u017ed\u00fd okam\u017eik stoj\u00ed za to.<\/p>\n

Nebylo \u017e\u00e1dn\u00e9 co kdyby<\/em>. \u017d\u00e1dn\u00e9 jin\u00e9 mo\u017enosti. Proto\u017ee tahle byla ze v\u0161ech nejlep\u0161\u00ed. A p\u0159itom ne\u0161lo o \u017e\u00e1dn\u00e9 halucinace ani pocity p\u0159ihloupl\u00e9 rozja\u0159enosti, kter\u00e9 v\u00e1m daly jin\u00e9 drogy. Ne, heroin ve v\u00e1s jen vzbudil pocit absolutn\u00edho vnit\u0159n\u00edho sebeuspokojen\u00ed a sm\u00ed\u0159en\u00ed. Rovnov\u00e1hu, kter\u00e9 jste nikdy jinak nemohli dos\u00e1hnout.<\/p>\n

Ale te\u010f to bylo jin\u00e9. M\u011bl po\u0159\u00e1d tak neodbytn\u00fd pocit, \u017ee mu n\u011bco ut\u00edk\u00e1. Mo\u017en\u00e1 to byl jeho cel\u00fd \u017eivot. M\u011bl by p\u0159ece n\u011bco d\u011blat<\/em>. Ale co<\/em> mohl d\u011blat? Krom\u011b toho, \u017ee po\u0159\u00e1d bojoval s\u00e1m se sebou a \u010d\u00edm d\u00e1l \u010dast\u011bji tak\u00e9 se sv\u00fdm bratrem, tady nebylo nic, co by zaplnilo jeho den. Samoz\u0159ejm\u011b s Tomem po\u0159\u00e1d dodr\u017eovali ten sm\u011b\u0161n\u00fd pl\u00e1n, ale bylo to sp\u00ed\u0161e z toho d\u016fvodu, \u017ee ani jeden nev\u011bd\u011bl, co si po\u010d\u00edt d\u00e1l.<\/p>\n

A tak po\u0159\u00e1d \u010dekal na ten okam\u017eik, kdy si bude moct \u0159\u00edct, \u017ee je r\u00e1d, \u017ee \u017eije. Ale ten po\u0159\u00e1d nep\u0159ich\u00e1zel. Nebylo to ale ani tak, \u017ee by u\u017e necht\u011bl<\/em> \u017e\u00edt. Byl prost\u011b ve slep\u00e9 uli\u010dce, ze kter\u00e9 nev\u011bd\u011bl, jak se dostat ven.<\/div>\n

Bylo t\u011b\u017ek\u00e9 j\u00edt d\u00e1l s pr\u00e1zdn\u00fdma rukama. Nem\u011bl pr\u00e1ci, nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00e1tele, \u017e\u00e1dn\u00e9 z\u00e1jmy – nic<\/em>. Jedin\u00e9, co m\u011bl, byl jeho bratr. A to u\u017e vlastn\u011b taky nebyla pravda. Bill ani nedok\u00e1zal \u0159\u00edct, co te\u010f pro sebe byli.<\/p>\n

Dvoj\u010data-milenci? Byl si jist\u00fd, \u017ee by tohle spojen\u00ed nikde v literatu\u0159e nena\u0161el. A to ho tr\u00e1pilo v\u011bt\u0161inu \u010dasu, co prosed\u011bl n\u011bkde v dom\u011b, mu\u010den\u00fd sv\u00fdmi vlastn\u00edmi my\u0161lenkami.<\/div>\n

V\u011bd\u011bl, \u017ee Tom jej miluje. Ale mohl on \u0159\u00edct to sam\u00e9?<\/p>\n

Pro\u010d se tenkr\u00e1t vr\u00e1til? Z velk\u00e9 \u010d\u00e1sti to bylo z vd\u011b\u010dnosti a ne z l\u00e1sky. A taky z pohodlnosti. A kdy\u017e Toma potom po\u017e\u00e1dal, aby se s n\u00edm miloval? – Taky nemohl \u0159\u00edct, \u017ee to bylo z l\u00e1sky. Pot\u0159eboval naprostou jistotu ve sv\u00e9m bratrovi. Pot\u0159eboval v\u011bd\u011bt, \u017ee mu m\u016f\u017ee v\u011b\u0159it a \u017ee tady pro n\u011bj bude bezezbytku. Tak\u017ee ne, ani tady to nebylo kv\u016fli tomu, \u017ee by jej doopravdy a vroucn\u011b miloval. I kdy\u017e mu to mo\u017en\u00e1 p\u00e1rkr\u00e1t \u0159\u00edkal.<\/p>\n

Ale p\u0159esto, kdy\u017e se na bratra n\u011bkdy d\u00edval, srdce se mu zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zp\u016fsobem sv\u00edralo. Nev\u011bd\u011bl, co to je, mo\u017en\u00e1 to byla jednodu\u0161e vd\u011b\u010dnost a jist\u00fd druh oddanosti, ale nebylo to nep\u0159\u00edjemn\u00e9.<\/div>\n

\u010c\u00edm v\u00edc nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel, t\u00edm v\u00edc m\u011bl pocit, \u017ee ztr\u00e1c\u00ed i tu jedinou jistotu, kterou m\u011bl – Toma. Sice mu pomohl p\u0159estat a Bill mohl \u0159\u00edct, \u017ee je \u010dist\u00fd, ale rozhodn\u011b nebyl vnit\u0159n\u011b klidn\u00fd. P\u0159ipadal si jako zv\u00ed\u0159e zav\u0159en\u00e9 v kleci.<\/div>\n
A\u017e na to, \u017ee on byl<\/em> svobodn\u00fd. Mohl te\u010f j\u00edt, kam cht\u011bl. A p\u0159esto celou tu dobu z\u016fst\u00e1val zav\u0159en\u00fd uvnit\u0159 domu.<\/p>\n

Najednou, jako by m\u011bl strach z toho, co je venku. Nemohl si bezstarostn\u011b vyj\u00edt jen tak ven a proch\u00e1zet se, proto\u017ee si byl t\u00e9m\u011b\u0159 jist\u00fd, kam ho jeho nohy zavedou. A on po\u0159\u00e1d nev\u011bd\u011bl, jestli m\u00e1 dost s\u00edly na to, aby odolal v p\u0159\u00edm\u00e9 konfrontaci.<\/p>\n

Tom \u0159\u00edkal, \u017ee to chce jen \u010das a Bill se mu sna\u017eil v\u011b\u0159it, ale n\u011bkdy m\u011bl pochybnosti.<\/div>\n

Takhle si to nep\u0159edstavoval. V\u017edy\u0165 te\u010f by jeho \u017eivot m\u011bl b\u00fdt v po\u0159\u00e1dku!<\/div>\n
V\u0161eho \u0161patn\u00e9ho se p\u0159ece zbavil, kdy\u017e se vzdal heroinu!<\/p>\n

Ale zd\u00e1lo se, \u017ee n\u011bkde museli ud\u011blat chybu. – Po\u0159\u00e1d mysleli na to, a\u017e p\u0159estane, a mluvili o tom po\u0159\u00e1d dokola, jak pak v\u0161echno bude dobr\u00e9, a te\u010f to tady bylo – a nic<\/em>.<\/div>\n

Bill se jen c\u00edtil vy\u017ed\u00edman\u00fd a unaven\u00fd \u017eivotem, ale p\u0159edev\u0161\u00edm se c\u00edtil provinile, proto\u017ee necht\u011bl, aby si jeho bratr myslel, \u017ee je nevd\u011b\u010dn\u00fd.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Na\u0161tvan\u011b c\u00e1kal kolem sebe a t\u0159\u00edskal s n\u00e1dob\u00edm. Odfoukl si ofinu z o\u010d\u00ed a v\u011bnoval tal\u00ed\u0159i v d\u0159ezu podmra\u010den\u00fd pohled. Byl podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd a tak zasran\u011b unaven\u00fd! V noci ho vzbudila jedna z nekone\u010dn\u00e9ho seznamu jeho no\u010dn\u00edch m\u016fr a on u\u017e potom nemohl usnout. Bylo to tak typick\u00e9. U\u017e si ani nevzpom\u00ednal, kdy se naposledy bez probl\u00e9m\u016f vyspal. A v\u011bd\u011bl, \u017ee to leze na nervy i Tomovi, i kdy\u017e se neodv\u00e1\u017eil nic \u0159\u00edct. V\u017edycky se sna\u017eil ho povzbudit a z\u016fst\u00e1val s n\u00edm vzh\u016fru, co\u017e ud\u011blal i v\u010dera, a to byl nejsp\u00ed\u0161 d\u016fvod, pro\u010d te\u010f jeho bratr le\u017eel sto\u010den\u00fd do klub\u00ed\u010dka na gau\u010di v ob\u00fdv\u00e1ku a spal. A Bill mu neodpustiteln\u011b ten nevinn\u00fd sp\u00e1nek z\u00e1vid\u011bl.<\/p>\n

Zamra\u010dil se je\u0161t\u011b v\u00edce, kdy\u017e zaslechl z ob\u00fdv\u00e1ku lehk\u00e9 zachr\u00e1p\u00e1n\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee to nen\u00ed bratrova vina, \u017ee nen\u00ed schopn\u00fd se vyrovnat s t\u011bmi \u0161patn\u00fdmi sny, ale stejn\u011b jeho p\u0159\u00ed\u0161ernou n\u00e1ladu kv\u016fli \u00fanav\u011b v\u017edycky odnesl Tom. Stejn\u011b jako jeho ned\u016ftklivost, kter\u00e1 se u n\u011bj projevovala poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se ho cht\u011bl bratr dotknout. Nedovolil mu u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00fd fyzick\u00fd kontakt, proto\u017ee si vzal do hlavy, \u017ee kdy\u017e se dok\u00e1\u017ee vyvarovat v\u0161ech intimnost\u00ed, kter\u00e9 mezi sebou m\u011bli – zmiz\u00ed i ty sny pln\u00e9 v\u00fd\u010ditek jeho rodi\u010d\u016f. Jak by se p\u0159ed nimi mohl obh\u00e1jit, kdyby si p\u0159es den u\u017e\u00edval s bratrem? Nemohl jim p\u0159ece lh\u00e1t do o\u010d\u00ed a tvrdit, \u017ee se mezi nimi nic ned\u011bje! Co na tom, \u017ee to byly jen sny? Mo\u017en\u00e1 kdy\u017e se ospravedln\u00ed v nich, bude v\u0161echno dobr\u00e9. A potom se kone\u010dn\u011b bude moct vyspat tak dlouho, jak jen bude cht\u00edt.<\/p>\n

„Doprdele!“ zaklel, kdy\u017e mu z mokr\u00fdch rukou vyklouzla sklenice a rozt\u0159\u00ed\u0161tila se o podlahu. Odevzdan\u011b si klekl na zem a za\u010dal sb\u00edrat st\u0159epy, kdy\u017e do kuchyn\u011b ve\u0161el rozespal\u00fd Tom.<\/div>\n

„Jen jsem rozbil sklenku,“ houkl Bill od podlahy, ani\u017e by zvedl k bratrovi pohled.<\/div>\n
„Uka\u017e, pom\u016f\u017eu ti,“ klekl si k n\u011bmu Tom a pom\u00e1hal mu sesb\u00edrat st\u0159epy.<\/div>\n
„Au!“ usykl Bill, kdy\u017e se mu poda\u0159ilo zarazit si jeden ze st\u0159ep\u016f do ruky, kde ho po\u0159ezal.<\/div>\n
„Bille! Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ starostliv\u011b ho vzal bratr za ruku, aby se mohl na \u0159\u00edznut\u00ed pod\u00edvat.<\/div>\n
„Nic to nen\u00ed!“ vy\u0161kubl se mu Bill, kter\u00fd m\u011bl pocit, jako by mu rukou projela elekt\u0159ina.<\/div>\n
„M\u011bl by sis to um\u00fdt a zalepit,“ hlesl Tom, kter\u00fd sklonil pohled zase na zem.<\/p>\n

Necht\u011bl, aby Bill vid\u011bl, jak moc ho zarazila jeho reakce. V\u011bd\u011bl, \u017ee v posledn\u00ed dob\u011b se s bratrem n\u011bco d\u011bje, ale po\u0159\u00e1d si \u0159\u00edkal, \u017ee to chce jen \u010das. \u017de jeho bratr prost\u011b pot\u0159ebuje prostor. Ale pro Krista, copak na n\u011bj u\u017e opravdu nem\u016f\u017ee ani s\u00e1hnout? Dok\u00e1zal se sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, \u017ee ho bratr u\u017e tolik nevyhled\u00e1v\u00e1 – p\u0159ece jen, z toho nejhor\u0161\u00edho se dostal. Byl schopn\u00fd se o sebe dost dob\u0159e postarat s\u00e1m. U\u017e nepot\u0159eboval Toma proto, aby ho obskakoval. Ale pocit, \u017ee u\u017e ho bratr ani nevyhled\u00e1v\u00e1, aby si s n\u00edm pov\u00eddal, nebo s n\u00edm prost\u011b jen byl<\/em> – necht\u011bl si to p\u0159iznat, ale neskute\u010dn\u011b ho to bolelo. Neust\u00e1le v hlav\u011b prob\u00edral krok za krokem a hledal, kde ud\u011blal chybu. V \u010dem selhal? Pro\u010d u\u017e Bill nechce b\u00fdt v jeho p\u0159\u00edtomnosti? Nebyl p\u0159ece hloup\u00fd. V\u011bd\u011bl, co v\u0161echno to jeho ml\u010den\u00ed a odta\u017eitost znamen\u00e1.<\/p>\n

Ale byla tady mo\u017enost, \u017ee by se p\u0159ece jen m\u00fdlil? Bylo toho p\u0159ece tolik, \u010d\u00edm si jeho bratr proch\u00e1zel. Mo\u017en\u00e1, kdy\u017e mu d\u00e1 je\u0161t\u011b trochu v\u00edce \u010dasu. – Ano, to bude ur\u010dit\u011b nejlep\u0161\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed. A mezit\u00edm zkus\u00ed vymyslet n\u011bco, co by zam\u011bstnalo je oba. M\u011bl pocit, \u017ee z ka\u017edodenn\u00edho stereotypu snad ze\u0161\u00edl\u00ed. Pot\u0159eboval na vzduch. Pot\u0159eboval mezi lidi. Pot\u0159eboval se p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee sv\u011bt venku norm\u00e1ln\u011b funguje, kdy\u017e m\u011bl pocit, \u017ee v tom jejich nefunguje nic.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

„Bille?“ zaklepal na dve\u0159e koupelny, kam si bratr \u0161el o\u0161et\u0159it sv\u00e9 zran\u011bn\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Hm?“<\/div>\n
„Co bys \u0159ekl na to, kdybychom si dnes ve\u010der n\u011bkam za\u0161li?“ zkusil nadhodit a v odrazu v zrcadle pozoroval bratrovu tv\u00e1\u0159. Billovo obo\u010d\u00ed p\u0159ekvapen\u011b vyl\u00e9tlo vzh\u016fru a m\u00edrn\u011b vyt\u0159e\u0161til o\u010di.<\/div>\n
„J\u00e1-j\u00e1, nev\u00edm. Nev\u00edm, jestli je to dobr\u00fd n\u00e1pad,“ u\u017e jen p\u0159i pomy\u0161len\u00ed, \u017ee by m\u011bl vyj\u00edt z domu, se mu za\u010daly potit dlan\u011b. Jist\u011b, nebylo to tak, \u017ee by za celou tu dobu nevy\u0161el ani jednou, ale kdy\u017e u\u017e opravdu musel, pak \u0161li jen s Tomem na roh do ve\u010derky nakoupit nezbytn\u00e9 potraviny a zase zp\u00e1tky. Za t\u011bch sto metr\u016f nebylo moc \u0161anc\u00ed znovu propadnout heroinu, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e jeho bratr byl s n\u00edm.<\/p>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee bychom to m\u011bli zkusit,“ nam\u00edtl Tom a vp\u00edjel se pohledem do zrcadla do bratrov\u00fdch o\u010d\u00ed.<\/div>\n

„A kam chce\u0161 j\u00edt?“ polkl Bill a oto\u010dil se k bratrovi \u010delem.<\/div>\n
„Myslel jsem n\u011bkam, kde nebude moc lid\u00ed. N\u011bco klidn\u011bj\u0161\u00edho, v\u00ed\u0161,“ sna\u017eil se ho uklidnit.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e. Tak, tak jo,“ p\u0159ik\u00fdvnul nakonec Bill v\u00e1hav\u011b. „Mus\u00ed to b\u00fdt d\u011bs, b\u00fdt zav\u0159en\u00fd cel\u00e9 dny tady se mnou,“ zad\u00edval se omluvn\u011b bratrovi do o\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Tak to nen\u00ed,“ zavrt\u011bl Tom hlavou. „Chci<\/em> tady s tebou b\u00fdt. A ch\u00e1pu, \u017ee je to pro tebe t\u011b\u017ek\u00e9.“<\/div>\n
„Nen\u00ed to takov\u00e9, jak\u00e9 jsem si p\u0159edstavoval,“ hlesnul Bill.<\/div>\n
„Dej tomu \u010das.“<\/div>\n
Bill si povzdechnul – u\u017e to tady bylo zase. To zakl\u00ednadlo s \u010dasem. Jako by ta v\u011bta snad n\u011bco mohla napravit. Nakonec ale jen zamumlal: „Jo, h\u00e1d\u00e1m, \u017ee mi nic jin\u00e9ho nezb\u00fdv\u00e1.“<\/p>\n

autor: Lisa<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lisa Zdrav\u00edm v\u0161echny p\u0159e\u017eiv\u0161\u00ed :-p V\u00edm, \u017ee tenhle d\u00edl je kra\u0165ou\u010dk\u00fd, ale vzhledem k tomu, \u017ee je u m\u011b dost nejist\u00e9, kdy si zase ukradnu kus \u010dasu na psan\u00ed, rozhodla jsem se, \u017ee po\u0161lu aspo\u0148 takov\u00fd p\u0159edvoj toho, co jsem p\u016fvodn\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[483],"tags":[],"class_list":["post-5670","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-wenn-es-manchmal-regnet"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5670","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5670"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5670\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5670"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5670"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5670"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}