{"id":5676,"date":"2012-10-30T15:00:00","date_gmt":"2012-10-30T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5660"},"modified":"2012-10-30T15:00:00","modified_gmt":"2012-10-30T14:00:00","slug":"profesor-35","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/10\/30\/profesor-35\/","title":{"rendered":"Profesor 35."},"content":{"rendered":"
autor: Tina<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
„Do h\u00e1je, j\u00e1 v\u016fbec nev\u00edm,“ lamentoval \u010dernovl\u00e1sek u sv\u00e9 sk\u0159\u00edn\u011b nacpan\u00e9 oble\u010den\u00edm. Dneska se p\u016fjde s Willem fotit a v\u016fbec nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, co si vz\u00edt na sebe. William mu sice \u0159\u00edkal, \u017ee je to jedno, proto\u017ee on vypad\u00e1 kr\u00e1sn\u011b, i kdy\u017e se probud\u00ed, ale Bill cht\u011bl vypadat dokonale.<\/p>\n

Nakonec si na sebe vzal b\u00edl\u00e9 tri\u010dko s \u010dern\u00fdm potiskem a \u010dernou bundu. Doplnil to \u010dern\u00fdmi \u00fazk\u00fdmi d\u017e\u00ednami a b\u00edl\u00fdm p\u00e1skem se spoustou kam\u00ednk\u016f. Je\u0161t\u011b se za\u0161el namalovat a upravit si vlasy. U\u017e byl t\u00e9m\u011b\u0159 dokonale p\u0159ipraven\u00fd, kdy\u017e zaslechl dole hlasy. Byla to jeho l\u00e1ska a jeho mamka. Rychle se je\u0161t\u011b upravil a vydal se za nimi dol\u016f. Prohl\u00e9dl si sv\u00e9ho profesora, kter\u00e9mu to skute\u010dn\u011b slu\u0161elo. M\u011bl na sob\u011b \u010dern\u00e9 tri\u010dko a \u010dernou lesklou bundu vyhrnutou k lokt\u016fm. B\u00edl\u00e9 kalhoty a \u010dern\u00fd p\u00e1sek. Nebyl namalovan\u00fd, nikdy se nemaloval na rozd\u00edl od Billa. Vlasy m\u011bl op\u011bt na\u010desan\u00e9 lehce na stranu a usm\u00edval se takov\u00fdm kr\u00e1sn\u00fdm \u00fasm\u011bvem, a\u017e se Billovi podlamovala kolena.<\/p>\n

„Vypad\u00e1\u0161 kr\u00e1sn\u011b,“ st\u00e1le se na \u010dernovl\u00e1ska usm\u00edval a polo\u017eil mu ruce na boky.<\/div>\n

„To ty taky, pane profesore. Rozhodn\u011b si vy\u017e\u00e1d\u00e1m fotku jenom tebe samotn\u00e9ho, a\u0165 m\u00e1m nad \u010d\u00edm slintat,“ zazubil se Bill a vyslou\u017eil si od Willa polibek. Pak se rozlou\u010dili s Billovou maminkou a vydali se do auta.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Tak kolik ti m\u00e1m d\u00e1t za to focen\u00ed?“ zeptal se po chv\u00edli \u010dernovl\u00e1sek, kdy\u017e se rozjeli, sm\u011br studio.<\/div>\n
„Nic mi ned\u00e1vej. M\u016f\u017ee\u0161 m\u011b leda tak zahrnout spoustou polibk\u016f,“ zazubil se profesor.<\/div>\n
„To ud\u011bl\u00e1m i tak, ale te\u010f v\u00e1\u017en\u011b, nem\u016f\u017ee\u0161 to p\u0159ece platit v\u0161echno s\u00e1m.“<\/div>\n
„U\u017e se stalo, tak\u017ee to pros\u00edm t\u011b ne\u0159e\u0161, ud\u011blal jsem to r\u00e1d. Nic od tebe nechci, opravdu, mil\u00e1\u010dku.“ Ujistil jej a jemn\u011b jej pohladil po stehn\u011b. Bill polo\u017eil ruku na tu jeho a v\u011bnoval mu h\u0159ejiv\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/p>\n

Brzy byli na m\u00edst\u011b p\u0159esn\u011b podle adresy, jakou Ed Willovi nadiktoval. Vystoupili a zamkli auto. Pot\u00e9 se spole\u010dn\u011b ruku v ruce vydali dovnit\u0159 do t\u00e9 velk\u00e9 budovy.<\/div>\n

„Je to tady velk\u00e9,“ podotkl \u010dernovl\u00e1sek a rozhl\u00ed\u017eel se kolem, l\u00edbilo se mu tam. V\u0161ude po st\u011bn\u00e1ch viselo plno profesion\u00e1ln\u00edch fotografi\u00ed.<\/div>\n
Za chv\u00edli se odn\u011bkud zpoza rohu objevila postava mu\u017ee s krat\u0161\u00edmi nagelovan\u00fdmi vlasy, zelen\u00fdma o\u010dima, kter\u00e9 jenom z\u00e1\u0159ily, a mil\u00fdm obli\u010dejem. Usm\u00edval se na oba dva a do\u0161el a\u017e k nim.<\/p>\n

„Wille, sakra, tebe jsem dlouho nevid\u011bl, zm\u011bnil ses,“ pot\u0159\u00e1sl si s n\u00edm rukou a je\u0161t\u011b se objali.<\/div>\n

„To ty v\u016fbec ne,“ zasm\u00e1l se profesor a z\u00e1\u0159iv\u011b se na sv\u00e9ho kamar\u00e1da usm\u00edval. „Cht\u011bl bych ti n\u011bkoho p\u0159edstavit. Tohle je m\u016fj p\u0159\u00edtel,“ pod\u00edval se na Billa a ten si s Edem pot\u0159\u00e1sl rukou.<\/div>\n
„Jsem Bill,“ usm\u00edval se a prohl\u00ed\u017eel si Williamova kamar\u00e1da.<\/div>\n
„T\u011b\u0161\u00ed m\u011b, j\u00e1 Ed. No mysl\u00edm, \u017ee tohle budou v\u00e1\u017en\u011b skv\u011bl\u00e9 fotky, tak poj\u010fte.“ Vedl je do m\u00edstnosti, kde u\u017e m\u011bl v\u0161echno p\u0159ipraven\u00e9.<\/p>\n

„Tak\u017ee, m\u00e1te n\u011bjakou p\u0159edstavu, nebo m\u011b nech\u00e1te si hr\u00e1t?“ culil se hn\u011bdovlas\u00fd mu\u017e a oba si je prohl\u00ed\u017eel. Vypadali dob\u0159e, klidn\u011b by hned mohli d\u011blat modely.<\/div>\n

„Mysl\u00edm, \u017ee t\u011b nech\u00e1me si hr\u00e1t a uvid\u00edme, co z toho vyjde, douf\u00e1m, \u017ee to bude super,“ odpov\u011bd\u011bl mu Will.<\/div>\n
„To si pi\u0161, \u017ee to bude super. Ode m\u011b je v\u0161echno super. Tak poj\u010fte,“ uk\u00e1zal p\u0159ed sebe, kde bylo bled\u011b modr\u00e9 pozad\u00ed. „Bu\u010fte prost\u011b p\u0159irozen\u00ed, to jsou pak ty nejlep\u0161\u00ed fotky, p\u0159edstavte si, jako bych v\u00e1s v\u016fbec nefotil,“ radil jim a oba jenom p\u0159ikyvovali. Postavili se, kde jim Ed pov\u011bd\u011bl.<\/p>\n

Za\u010dali mu p\u00f3zovat a oba si to u\u017e\u00edvali. Nap\u0159ed Will objal Billa kolem pasu zezadu a oba se usm\u00edvali. Pak se pol\u00edbili a obj\u00edmali. Hodn\u011b se u toho sm\u00e1li a r\u016fzn\u011b blbli, tak\u017ee fotky budou skute\u010dn\u011b st\u00e1t za to. Potom nahodili p\u00e1r v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edch a v\u00e1\u0161niv\u011bj\u0161\u00edch pohled\u016f.<\/div>\n

Bill se zaklonil a odhalil sv\u00e9 hrdlo. William jej dr\u017eel za pas, aby nespadl a pol\u00edbil jej na hrdlo. Pot\u00e9 se op\u011bt zm\u011bnila p\u00f3za a profesor se posadil na b\u00edlou kostku a Billa si st\u00e1hl na kl\u00edn. Usm\u00edvali se na sebe a potom se pol\u00edbili.<\/p>\n

„To je hodn\u011b dobr\u00e9. Bille, zkus si sednout za zem mezi Willovy nohy a chy\u0165te se za ruce,“ poradil jim Ed, ani jim do toho nemusel n\u011bjak mluvit, oni to zvl\u00e1dali sami, ale p\u0159esto jej poslechli a propletli spolu ruce a druhou polo\u017eil Bill profesorovi na h\u0159bet ruky. Lokty si polo\u017eil na profesorova kolena a oba se zad\u00edvali do objektivu. Ed je fotil a hodn\u011b se mu l\u00edbily jejich v\u00e1\u0161niv\u00e9 pohledy.<\/div>\n

„Skv\u011bl\u00e9, te\u010f odsu\u0148te pry\u010d tu kostku, a Bille, ty si klekni, a Wille, ty se postav za n\u011bj a dr\u017ee jej za ramena.“ Oba ud\u011blali, co po nich Ed cht\u011bl, a d\u00edvali se do objektivu.<\/p>\n

T\u00e9m\u011b\u0159 celou hodinu takhle zkou\u0161eli r\u016fzn\u00e9 p\u00f3zy a dost se u toho bavili. Kdy\u017e bylo hotovo, zapojil Ed fo\u0165\u00e1k k po\u010d\u00edta\u010di a spole\u010dn\u011b se d\u00edvali na fotky.<\/div>\n

„Kluci, mus\u00edm uznat, \u017ee to vypad\u00e1 fakt dob\u0159e,“ usm\u00edval se hn\u011bdovlas\u00fd mu\u017e.<\/div>\n
„Jo, vypad\u00e1 to fakt dob\u0159e, to bych ani ne\u0159ekl, \u017ee se budu s\u00e1m sob\u011b na fotk\u00e1ch l\u00edbit,“ culil se Bill. Byli tam i vyfocen\u00ed ka\u017ed\u00fd s\u00e1m a skute\u010dn\u011b vypadali jak dva modelov\u00e9.<\/div>\n
Nakonec vybrali n\u011bkolik fotek, kter\u00e9 se vytisknou, a Ed jim sl\u00edbil, \u017ee je potom nech\u00e1 poslat na Willovu adresu.<\/div>\n
„Tak jo, kluci, d\u00edky za spolupr\u00e1ci, kdyby bylo v\u00edc takov\u00fdch model\u016f jako vy, bylo by to hned lep\u0161\u00ed,“ usm\u00edval se a oba objal na rozlou\u010denou.<\/div>\n
„Zase moc nep\u0159eh\u00e1n\u011bj, to tady je n\u00e1\u0161 model,“ zasm\u00e1l se William a pohladil Billa po rameni.<\/div>\n
„Tak to v\u016fbec, tys tam byl na t\u011bch fotk\u00e1ch daleko kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed,“ pohl\u00e9dl na n\u011bj \u010dernovl\u00e1sek a musel se usm\u00edvat.<\/div>\n
„Nechci, n\u011bjak prudit, ale l\u00edbili jste se mi tam oba,“ vy\u0159e\u0161il to Ed a zasm\u00e1l se. Jeho sm\u00edch se rozl\u00e9hal celou m\u00edstnost\u00ed.<\/p>\n

P\u0159i cest\u011b dom\u016f vl\u00e1dla v aut\u011b poklidn\u00e1 a vesel\u00e1 n\u00e1lada. Mlad\u00fd p\u00e1r si pov\u00eddal o tom, co je ve\u010der \u010dek\u00e1.<\/div>\n

„Mus\u00edm je\u0161t\u011b opravit p\u00edsemky a p\u0159ipravit dal\u0161\u00ed v\u011bci na ten ples,“ povzdechl si William, kdy\u017e si uv\u011bdomil, co ho v\u0161echno je\u0161t\u011b \u010dek\u00e1.<\/div>\n
„No to j\u00e1 m\u00e1m zase \u00fakol\u2026 z matematiky!“ zd\u016fraznil to posledn\u00ed slovo a ud\u011blal u toho po\u0159\u00e1dn\u00fd \u0161kleb.<\/div>\n
„Chud\u00e1ku, zabije t\u011b vypo\u010d\u00edtat p\u00e1r primitivn\u00edch p\u0159\u00edklad\u016f,“ zavrt\u011bl profesor hlavou.<\/div>\n
„Jo, zabije, a primitivn\u00ed jsou leda tak pro tebe. J\u00e1 jsem na matiku hotov\u00fd antitalent,“ povzdechl si Bill a nafoukl tv\u00e1\u0159e.
„To zvl\u00e1dne\u0161, kdy\u017e tak ti zase pom\u016f\u017eu,“ usm\u00e1l se a koukal se na cestu. Necht\u011bl riskovat, \u017ee se n\u011bkde vybouraj\u00ed.<\/div>\n
„No l\u00e1sko, ale budeme muset jet asi je\u0161t\u011b k n\u00e1m dom\u016f, proto\u017ee tam m\u00e1m ve\u0161ker\u00e9 v\u011bci.“<\/div>\n
„To nebude probl\u00e9m,“ p\u0159ik\u00fdvl \u010dernovlas\u00fd mu\u017e a zam\u00ed\u0159il k Billovi dom\u016f.<\/div>\n
Byla to jenom chvili\u010dka, tak\u017ee po\u010dkal na sv\u00e9ho mal\u00e9ho puber\u0165\u00e1ka v aut\u011b, ne\u017e si pobere v\u0161echny v\u011bci, kter\u00e9 bude pot\u0159ebovat, a brzy jej m\u011bl u\u017e v aut\u011b a m\u00ed\u0159il k sob\u011b dom\u016f.<\/p>\n

Jakmile p\u0159ijeli, oba se hned pustili do pln\u011bn\u00ed sv\u00fdch povinnost\u00ed, aby jim zbyl \u010das je\u0161t\u011b pro sebe. Bill se tr\u00e1pil s matematikou a William jenom kroutil hlavou nad opravov\u00e1n\u00edm.<\/div>\n

„No to jsou zase perly,“ vrt\u011bl hlavou a \u0161krtal. „Tady podle n\u011bjak\u00e9ho borce nem\u00e1 ani jeden p\u0159\u00edklad \u0159e\u0161en\u00ed. Pro\u010d bych jim to asi takhle zad\u00e1val?“ nech\u00e1pal v\u016fbec.<\/div>\n
„No tohle snad taky nem\u00e1 \u0159e\u0161en\u00ed\u2026“ zabru\u010del \u010dernovl\u00e1sek, ale sna\u017eil se po\u010d\u00edtat d\u00e1l.<\/p>\n

Uplynula u\u017e skoro hodina a p\u016fl. William byl z toho opravov\u00e1n\u00ed docela podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd, proto\u017ee musel kontrolovat tolik p\u0159\u00edklad\u016f a v\u011bt\u0161ina z nich byla je\u0161t\u011b k tomu \u0161patn\u011b.<\/div>\n

„J\u00e1, to nebudu po\u010d\u00edtat,“ ozval se Bill a hodil s tu\u017ekou o st\u016fl. Ta se odrazila a skon\u010dila n\u011bkde na zemi. Proto se rozhodl pro ni zvednout, ale kdy\u017e se cht\u011bl op\u011bt narovnat, drcl do stolu tak, a\u017e se pra\u0161til do hlavy a st\u016fl se trochu nadzvedl.<\/div>\n
„Bille, sakra, co d\u011bl\u00e1\u0161?!“ zanad\u00e1val William, na kter\u00e9ho se vylila jeho hork\u00e1 k\u00e1va.<\/div>\n
„Natahuju se pro tu\u017eku, je mi z t\u011bch debiln\u00edch p\u0159\u00edklad\u016f na nic,“ lamentoval a narovnal se.
„P\u0159esta\u0148 se sakra chovat jako mal\u00e9 d\u011bcko. To si neum\u00ed\u0161 poradit s p\u011bti p\u0159\u00edklady? Po\u0159\u00e1d mus\u00ed\u0161 ka\u017ed\u00e9mu d\u00e1vat najevo, jak moc t\u011b to nud\u00ed? No tak to nepo\u010d\u00edtej!“ zv\u00fd\u0161il na n\u011bj hlas a \u0161el si tu k\u00e1vu ut\u0159\u00edt. Je\u0161t\u011b, \u017ee nebyla \u00fapln\u011b va\u0159\u00edc\u00ed, ale stejn\u011b se trochu sp\u00e1lil.<\/div>\n
Bill na n\u011bj z\u016fstal jenom p\u0159ekvapen\u011b hled\u011bt a ani nep\u00edpl. Je\u0161t\u011b se nestalo, aby na n\u011bj jeho matematick\u00fd princ k\u0159i\u010del.<\/p>\n

autor: Tina<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Tina „Do h\u00e1je, j\u00e1 v\u016fbec nev\u00edm,“ lamentoval \u010dernovl\u00e1sek u sv\u00e9 sk\u0159\u00edn\u011b nacpan\u00e9 oble\u010den\u00edm. Dneska se p\u016fjde s Willem fotit a v\u016fbec nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, co si vz\u00edt na sebe. William mu sice \u0159\u00edkal, \u017ee je to jedno, proto\u017ee on vypad\u00e1 kr\u00e1sn\u011b, i<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[501],"tags":[],"class_list":["post-5676","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-profesor"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5676","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5676"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5676\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5676"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5676"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5676"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}