{"id":5677,"date":"2012-10-29T18:00:00","date_gmt":"2012-10-29T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5661"},"modified":"2012-10-29T18:00:00","modified_gmt":"2012-10-29T17:00:00","slug":"sell-your-soul-39","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/10\/29\/sell-your-soul-39\/","title":{"rendered":"Sell Your Soul 39."},"content":{"rendered":"
<\/a>autor: Raiju<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Pod\u011bl se o ten jed<\/p>\n

<\/strong> „D\u011bje se n\u011bco?“<\/em><\/div>\n

„Nikomu to nepov\u00ed\u0161\u2026 vi\u010f?“<\/em><\/div>\n
„U\u017e jsem ti \u0159ekl, to co se stane v tomhle pokoji, z\u016fstane v tomhle pokoji. Slibuju.“<\/p>\n

<\/em> V\u0161echno opustil, jen aby se sem dostal. Opustil svoji skupinu, p\u0159\u00e1tele, rodinu, v\u011bci, co m\u011bl v hotelov\u00e9m pokoji, ve kter\u00e9m mu brzy vypr\u0161\u00ed rezervace, dnes v noci m\u011bl vystoupen\u00ed, na kter\u00e9m op\u011bt nebude. Ti, kte\u0159\u00ed m\u011bli l\u00edstky, dostanou pen\u00edze zp\u00e1tky, budou to muset pochopit, a opravdu mu bylo jedno, jestli to pochop\u00ed nebo ne. Kdy\u017e ho budou cht\u00edt nen\u00e1vid\u011bt, bude to jejich volba. Jemu nez\u00e1le\u017eelo na fanou\u0161c\u00edch, publicit\u011b, popularit\u011b nebo pen\u011bz\u00edch. Jeho mana\u017eer ho za tohle zabije, jeho matka je nejsp\u00ed\u0161 v h\u00e1ji z pomluv, \u017ee se jej\u00ed syn zbl\u00e1znil, jeho p\u0159\u00e1tel\u00e9 s n\u00edm nejsp\u00ed\u0161 necht\u011bj\u00ed m\u00edt nic spole\u010dn\u00e9ho a jako t\u0159e\u0161ni\u010dka na dortu, a\u017e se vr\u00e1t\u00ed dom\u016f, tak na n\u011bj nejsp\u00ed\u0161 budou \u010dekat dv\u011b \u017ealoby.<\/p>\n

V\u0161echno z toho bylo opravdu v\u00e1\u017en\u00e9 a Adamovi to bylo stejn\u011b jedno. Jedin\u00e9 na \u010dem mu z\u00e1le\u017eelo, byla p\u0159\u00edtomnost, m\u00edsto kde byl, \u010dlov\u011bk, se kter\u00fdm byl. Neo\u010dek\u00e1val, \u017ee Bill nabyde n\u011bjakou kouzelnou moc, ne\u010dekal, \u017ee otev\u0159e o\u010di, a najednou bude v\u0161echno lep\u0161\u00ed. To \u017ee se Bill probud\u00ed, nezaplat\u00ed dluhy, nevezme ho to zp\u00e1tky do doby, kdy Adam vyb\u011bhl ze studia, nenaprav\u00ed to nic. Ale kdyby vid\u011bl, jak otev\u0159e o\u010di, nez\u00e1le\u017eelo by na ni\u010dem jin\u00e9m: dalo by to Tomovi i Adamovi d\u016fvod, pro\u010d voln\u011b d\u00fdchat.<\/div>\n

„Nev\u00edm, jestli m\u011b sly\u0161\u00ed\u0161\u2026“ naklonil se k n\u011bmu, op\u0159el se lokty o postel a vzal Billovu ruku do dlan\u00ed, pol\u00edbil ho na kloubky, „opravdu ale douf\u00e1m, \u017ee ano.“ Pokoj se zd\u00e1l tak tich\u00fd, byly tu jen zvuky p\u0159\u00edstroj\u016f a jeho tich\u00e9 d\u00fdch\u00e1n\u00ed. Adam se dotkl Billovou rukou sv\u00e9 tv\u00e1\u0159e, prohl\u00ed\u017eel si jeho zvedaj\u00edc\u00ed se hrudn\u00edk a nepohybliv\u00e9 o\u010di pod v\u00ed\u010dky. P\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, co cht\u011bl, nev\u011bd\u011bl, jak vyj\u00e1d\u0159it pocity slovy. „Nevr\u00e1til bych ani minutu \u010dasu str\u00e1ven\u00e9ho s tebou.“ <\/div>\n
\n
\n<\/div>\n
***<\/div>\n
\n

„V\u011bd\u011bl jsi, \u017ee tv\u016fj bratr bere drogy?“<\/p><\/div>\n

Tom se d\u00edval slep\u011b do blesk\u016f fotoapar\u00e1t\u016f a mikrofon\u016f, jeho v\u00fdraz byl mezi zoufal\u00fdm a rozzloben\u00fdm. „Bez koment\u00e1\u0159e.“<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Jestli ty chlapy n\u011bkdy uvid\u00edm, nebesa jim pom\u00e1hej,“ zav\u0159el o\u010di a v jeho obli\u010deji se objevila zlost, p\u0159\u00e1l si, aby je Bill nikdy nepotkal, aby je nikdy neposlouchal a nebral si jejich rady. Ta dvoj\u010data, kter\u00e1 se proslavila v m\u00f3dn\u00edm pr\u016fmyslu t\u00edm, \u017ee \u0159\u00edkali sv\u00fdm modelk\u00e1m, jak jsou tlust\u00e9 a nutili je b\u00fdt huben\u00e9, jako jsou panny v obchodech, jen ta my\u0161lenka ho roz\u010dilovala. „Jsi tak p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd, chytr\u00fd, talentovan\u00fd\u2026 jak ses do toho mohl dostat, Bille?“ Adamovi se chv\u011bly prsty, p\u0159\u00e1l si, aby ho mohl takhle dr\u017eet napo\u0159\u00e1d. „Nen\u00ed to spr\u00e1vn\u00e9. Nem\u011bli bychom tady b\u00fdt, ty<\/em> bys tu nem\u011bl b\u00fdt. Jsi jen d\u00edt\u011b\u2026“<\/p>\n

Pamatoval si minul\u00e9 roky, osam\u011bl\u00e9 noci s lahv\u00ed alkoholu mezi nohama, jak se j\u00ed rukama dr\u017eel a sed\u011bl op\u0159en\u00fd o ze\u010f, d\u00edval se zd\u00e1lky na party a p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak se v\u011bci mohly tak zvrtnout. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jak\u00e9 to je, b\u00fdt norm\u00e1ln\u00ed teenager, m\u00edt norm\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00e1tele, jak\u00e9 to je, sna\u017eit se vyd\u011blat si pen\u00edze, jak\u00e9 to je b\u00fdt p\u011bt minut s\u00e1m, ani\u017e by ho obklopovali lid\u00e9.<\/div>\n

Pomalu otev\u0159el ruce. „Vid\u00edm t\u011b tady le\u017eet\u2026 jen d\u00edt\u011b, jen n\u011bkoho, kdo a\u017e moc rychle vyrostl a byl vr\u017een do sv\u011bta\u2026 ve kter\u00e9m bys b\u00fdt nem\u011bl, nebyl jsi na to p\u0159ipraven\u00fd. Kolik \u010dasu jsi pro to ob\u011btoval? Kolik\u2026 kolik d\u011btstv\u00ed jsi nemohl m\u00edt\u2026“ op\u0159el se bradou o ruku. „Jestli v\u016fbec v\u00ed\u0161, jak\u00e9 to je, b\u00fdt n\u011bkdo tv\u00e9ho v\u011bku.“ P\u0159em\u00fd\u0161lel nahlas, p\u0159em\u00fd\u0161lel, jak je sem osud zavedl, jestli to bude m\u00edt n\u00e1sledky na jejich budoucnosti, jestli n\u011bjakou budou m\u00edt.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Jak se stav\u00edte ke spekulac\u00edm o tom, \u017ee Bill a Adam Lambert jsou spolu?“<\/p><\/div>\n

„Nejsou spolu, jsou p\u0159\u00e1tel\u00e9.“<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Jemn\u011b palcem pohladil Billa po ruce, c\u00edtil pod prsty zp\u011bv\u00e1k\u016fv tep. „Vlastn\u011b o tob\u011b nic nev\u00edm\u2026 ale stejn\u011b m\u00e1m pocit, \u017ee t\u011b zn\u00e1m celou v\u011b\u010dnost.“ Adam semknul rty, kdy\u017e se mu do o\u010d\u00ed hrnuly slzy, te\u010f kdy\u017e byl s\u00e1m, nem\u011bl d\u016fvod je zadr\u017eovat. „Chci o tob\u011b v\u011bd\u011bt v\u00edc, Bille. Chci, abys se mnou v noci byl vzh\u016fru a \u0159\u00edkal mi sv\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy, o v\u0161em, co m\u00e1\u0161 r\u00e1d, co nem\u00e1\u0161 r\u00e1d. Chci s tebou us\u00ednat v n\u00e1ru\u010d\u00ed a probouzet se vedle tebe ka\u017ed\u00e9 r\u00e1no\u2026“ soust\u0159edil se na jeho obli\u010dej, sna\u017eil se p\u0159es slzy vid\u011bt. „Opravdu t\u011b nechci ztratit.“ Kdy\u017e \u0159ekl ta slova nahlas, slzy vyhrkly, v\u0161echno to bylo a\u017e moc re\u00e1ln\u00e9 a bolestiv\u00e9. Co kdy\u017e se Bill neprobud\u00ed? Co kdy\u017e se probud\u00ed a nebude v\u011bd\u011bt, kdo je? Kdo je Adam? Kdo je Tom? Co kdy\u017e se probud\u00ed a bude \u00fapln\u011b jin\u00fd \u010dlov\u011bk? Tolik v\u011bc\u00ed se mu mohlo st\u00e1t\u2026<\/p>\n

„Jen se probu\u010f. Jen otev\u0159i o\u010di, zlato. Nic v\u00edc nechci.“ Za\u0161eptal, bojoval s\u00e1m se sebou, aby se tu nesesypal. „Jen se probu\u010f, ano? Otev\u0159i\u2026“ nemohl.<\/div>\n

Nadechl se, zvedl rozt\u0159esenou ruku a projel si vlasy, dal si je z obli\u010deje. Sna\u017eil se vydr\u017eet, tak dlouho jak mohl, ale kdy\u017e si zakryl o\u010di, zakryl je p\u0159ed sluncem a schoval slzy, kter\u00e9 tekly. „Kurva\u2026<\/em>“ hlas se mu zlomil, kdy\u017e se znovu op\u0159el o postel, t\u0159\u00e1sl se. Nebyl p\u0159ipraven\u00fd na vzlyk, kter\u00fd j\u00edm projel, kter\u00fd mu vyrval srdce z hrudn\u00edku a hodil ho na zem.<\/div>\n
Necht\u011bl tady b\u00fdt, necht\u011bl, aby tu byl Bill, necht\u011bl takhle myslet na n\u011bkoho, koho zrovna poznal, n\u011bkoho, ke komu se opravdu p\u0159ipoutal, necht\u011bl myslet na to, \u017ee mu um\u00edr\u00e1.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Rad\u0161i bys mi m\u011bl \u0159\u00edct jm\u00e9no \u010dlov\u011bka, kter\u00fd to \u0159ekl. Z\u00e1znamy doktor\u016f jsou soukrom\u00e9. Zape\u010det\u011bn\u00e9.<\/em> Jak n\u011bkdo sakra<\/em> m\u016f\u017ee v\u011bd\u011bt, pro\u010d tady je?“ Tom zu\u0159il, ruce m\u011bl za\u0165at\u00e9 v p\u011bst, dupal chodbou nemocnice.<\/div>\n

„Te\u010f u\u017e na tom nez\u00e1le\u017e\u00ed, u\u017e to v\u011bd\u00ed. Ud\u011blal jsi spr\u00e1vn\u00fd krok a nekomentoval to, tak\u017ee nemaj\u00ed \u010deho se chytit.“<\/div>\n
„Ne, v\u00ed\u0161 stejn\u011b jako j\u00e1, \u017ee to p\u0159evr\u00e1t\u00ed a ud\u011blaj\u00ed z toho ano.“ M\u011bl pocit, jako by bylo naru\u0161eno jeho vlastn\u00ed soukrom\u00ed. „Rad\u0161i mi se\u017ee\u0148 jm\u00e9no, p\u0159\u00edsah\u00e1m bohu.“<\/div>\n
„Uklidni se\u2026“<\/div>\n
„Jak se m\u00e1m uklidnit? Te\u010f kdy\u017e je je\u0161t\u011b v\u00edc probl\u00e9m\u016f. J\u00e1\u2026“ kytarista si zaryl ruce do dlan\u00ed, „je toho na m\u011b moc. U\u017e to nezvl\u00e1d\u00e1m.“<\/p>\n

„Hej\u2026“ Georg p\u0159ib\u011bhl k Tomovi, p\u0159ed Davidem a Georgem byli jejich bodyguardi, „d\u016fle\u017eit\u00e1 v\u011bc je, \u017ee je po v\u0161em, \u017ee jejich ot\u00e1zky byly zodpov\u011bzeny a \u017ee nemaj\u00ed na \u010dem stav\u011bt skand\u00e1l, \u017ee Bill je v po\u0159\u00e1dku-„<\/div>\n

„To nev\u00edme jist\u011b,“ p\u0159eru\u0161il ho Tom. Zm\u00ednka jm\u00e9na jeho bratra ho uklidnila, ztlumil hlas, „nev\u00edme, jestli je doopravdy v po\u0159\u00e1dku, dokud se neprobud\u00ed\u2026 jestli se probud\u00ed.“<\/div>\n
Gustav se zamra\u010dil. „Ale doktor \u0159\u00edkal-„<\/div>\n
„\u0158ekla mi to jedna sestra.“ Za\u0161eptal Tom, zpomalil v ch\u016fzi a jeho zlost se m\u011bnila v strach.<\/div>\n
„Kdy ti to \u0159ekli?“ David mu polo\u017eil ruku na rameno, zastavil ho. Tohle je\u0161t\u011b nesly\u0161el.<\/div>\n
„Po tom, co v\u010dera v\u0161ichni ode\u0161li, p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se objevil Adam. Nem\u011bla mi to \u0159\u00edkat,“ Tom se zastavil p\u0159ed rohem do uli\u010dky na JIP. „Bill nesp\u00ed. Nesp\u00ed, jak n\u00e1m \u0159ekli, je v k\u00f3matu.“ C\u00edtil v krku knedl\u00edk. „Do\u0161lo mi to, ona mi jen odpov\u011bd\u011bla ano na moj\u00ed ot\u00e1zku. Ale pokud v\u00edm, jsem jedin\u00fd, kter\u00fd to v\u00ed, a\u017e na p\u00e1r sester a doktora.“<\/p>\n

Ta slova byla jako ortel smrti. T\u0159i rozd\u00edln\u00e9 o\u010di se na kytaristu d\u00edvaly se zrazen\u00fdm a zlomen\u00fdm v\u00fdrazem. Tak velk\u00e9 tajemstv\u00ed, a on ho skr\u00fdval, co je\u0161t\u011b nev\u011bd\u011bli?<\/div>\n

„Jak jsi na to p\u0159i\u0161el?“ za\u0161eptal David, rozhl\u00ed\u017eel se, jestli je n\u011bkdo neposlouch\u00e1.<\/div>\n
„Kdy\u017e neodpov\u011bd\u011bl na m\u016fj hlas. V\u017edycky to d\u011bl\u00e1, kdy\u017e sp\u00ed. Ale minulou noc\u2026 nic. Nic\u2026 v\u016fbec. Jeho o\u010di se neh\u00fdbou, jeho prsty tak\u00e9 ne, nesn\u00ed, neodpov\u00edd\u00e1\u2026“ polknul, oto\u010dil se z\u00e1dy sm\u011brem tam, kam \u0161el, a zalo\u017eil ruce na hrudn\u00edku, necht\u011bl, aby vid\u011bli, jak se hrout\u00ed, m\u011bl toho u\u017e moc, u\u017e nemohl.<\/div>\n
„Kurva\u2026“ Georg se op\u0159el o ze\u010f a dlouze vydechl, „bude\u2026 ale bude v pohod\u011b, \u017ee jo? Neum\u0159e, \u017ee ne?“<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej do prdele to slovo<\/em>!“ zasy\u010del star\u0161\u00ed z dvoj\u010dat, oto\u010dil se a probodl bas\u00e1ka pohledem, „ani na to nemysli<\/em>! Sly\u0161\u00ed\u0161?!“ jejich o\u010di se setkaly, v Tomov\u00fdch o\u010d\u00edch byla intenzivn\u00ed zlost a strach. „On\u2026 ne. Bude v po\u0159\u00e1dku.“<\/p>\n

Mana\u017eer skupiny se zamra\u010dil, pod\u00edval se p\u0159es rameno na sesternu na konci chodby, p\u0159em\u00fd\u0161lel, kolik jim toho ne\u0159ekli. Tohle bylo v\u00e1\u017en\u00e9, opravdu v\u00e1\u017en\u00e9, a stejn\u011b jim sestry necht\u011bly \u0159\u00edct pravdu, budou \u010dekat b\u016fhv\u00edjak dlouho, jestli se zp\u011bv\u00e1k probere. S t\u011bmito zpr\u00e1vami te\u010f p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli se tak v\u016fbec stane.<\/div>\n

„Pot\u0159ebuju vid\u011bt sv\u00e9ho bratra\u2026“ za\u0161eptal Tom, jeho hlas byl naprosto bez emoc\u00ed, kdy\u017e se pod\u00edval na zem a oto\u010dil se zp\u00e1tky sm\u011brem k Billovu pokoji. Pot\u0159eboval ho vid\u011bt, pot\u0159eboval v\u011bd\u011bt, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku. Mo\u017en\u00e1 to byla jen p\u016flhodina, co ho vid\u011bl naposledy, ale v Tomov\u011b mysli to bylo a\u017e moc dlouho.<\/p>\n

Ve dve\u0159\u00edch se kytarista zastavil. Bez zvuku voz\u00ed\u010dk\u016f pro invalidy, bez tla\u010den\u00ed t\u00e1c\u016f, ch\u0159est\u011bn\u00ed kl\u00ed\u010d\u016f, tich\u00e9ho mluven\u00ed sester a pacient\u016f, nebo vzd\u00e1len\u00e9ho p\u00edp\u00e1n\u00ed doktorsk\u00fdch telefon\u016f z vedlej\u0161\u00ed chodby, sly\u0161el vnit\u0159ek Billova pokoje \u010dist\u011bji. V tom tichu sly\u0161el sy\u010den\u00ed kysl\u00edkov\u00e9ho p\u0159\u00edstroje, p\u00edp\u00e1n\u00ed srde\u010dn\u00edho monitoru, tich\u00e9 na\u0159\u00edk\u00e1n\u00ed. D\u00edval se, jak se Adamovi t\u0159esou ramena a jak mezi vzlyky lap\u00e1 po dechu, obli\u010dej m\u011bl schovan\u00fd v ruk\u00e1vu trika, vid\u011bl, jak jednou rukou dr\u017e\u00ed Billa za ruku a sna\u017e\u00ed se hroutit co mo\u017en\u00e1 nejti\u0161eji.<\/div>\n

Na rozd\u00edl od v\u0161ech, co p\u0159i\u0161li do pokoje, Adam \u010dekal, a\u017e bude s\u00e1m, ne\u017e to v\u0161echno pustil ven. Kdy\u017e sly\u0161el, jak br\u010d\u00ed, n\u011bco to s n\u00edm ud\u011blalo. N\u011bco uvnit\u0159 n\u011bj rozt\u00e1lo, bylo mu ho l\u00edto, c\u00edtil s n\u00edm.<\/p>\n

„Pros\u00edm, jen otev\u0159i o\u010di. To je v\u0161echno, co chceme, zlat\u00ed\u010dko.“<\/div>\n

P\u0159i zvuku \u0161epotu se Tomovi zlomilo srdce. C\u00edtil, jak mu po tv\u00e1\u0159i te\u010de slza a jak p\u0159ist\u00e1la na jeho triku. Adam m\u011bl pravdu, to bylo v\u0161echno, co te\u010f cht\u011bli.<\/div>\n
Ti\u0161e vykro\u010dil vp\u0159ed, nebyl si jist\u00fd pro\u010d, ale m\u011bl pocit pot\u0159eby d\u00e1t Adamovi ruku na rameno, kdy\u017e se za n\u011bj postavil. Siln\u00e9 prsty stiskly zp\u011bv\u00e1kovo triko, aby mu dodal s\u00edlu, tu trochu, co je\u0161t\u011b m\u011bl.<\/div>\n
Nem\u011bl srdce \u0159\u00edct Adamovi to, co ostatn\u00ed te\u010f v\u011bd\u011bli.<\/p>\n

autor: Raiju<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Raiju Pod\u011bl se o ten jed „D\u011bje se n\u011bco?“ „Nikomu to nepov\u00ed\u0161\u2026 vi\u010f?“ „U\u017e jsem ti \u0159ekl, to co se stane v tomhle pokoji, z\u016fstane v tomhle pokoji. Slibuju.“ V\u0161echno opustil, jen aby se sem dostal. Opustil svoji skupinu, p\u0159\u00e1tele, rodinu,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[503],"tags":[],"class_list":["post-5677","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-sell-your-soul"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5677","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5677"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5677\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5677"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5677"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5677"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}