{"id":5690,"date":"2012-10-26T18:00:00","date_gmt":"2012-10-26T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5674"},"modified":"2012-10-26T18:00:00","modified_gmt":"2012-10-26T17:00:00","slug":"obloquy-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/10\/26\/obloquy-10\/","title":{"rendered":"Obloquy 10."},"content":{"rendered":"
autor: Raiju<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
P\u00edse\u0148 na rozlou\u010denou<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n

Je t\u011b\u017ek\u00e9 si v\u0161imnout t\u00e9 z\u00e1\u0159e z nebe,<\/div>\n
kdy\u017e se d\u00edv\u00e1\u0161 na jeho praskliny,<\/div>\n
je t\u011b\u017ek\u00e9 si v\u0161imnout, co t\u011b m\u00edj\u00ed, kdy\u017e m\u00e1\u0161 sklopen\u00fd pohled.<\/div>\n
song: The Leaving Song – AFI<\/div>\n
\n

<\/div>\n

„Jak se c\u00edt\u00edte, te\u010f kdy\u017e je ten krun\u00fd\u0159 pry\u010d?“ O\u0161et\u0159ovatel se d\u00edval na zp\u011bv\u00e1k\u016fv trup a hrudn\u00edk, vid\u011bl, jak drobn\u00fd ve skute\u010dnosti mlad\u00fd mu\u017e byl pod tou obrovskou kovovou konstrukc\u00ed, kter\u00e1 ho udr\u017eovala znehybn\u011bn\u00e9ho. Kdy\u017e z n\u011bj zmizela posledn\u00ed dlaha a z\u016fstalo u\u017e jen p\u00e1r obvaz\u016f, vypadal Bill skoro zase s\u00e1m sebou.<\/div>\n
<\/div>\n
„Mrznu.“ Jeho hlas nedos\u00e1hl ani \u0161epotu, kdy\u017e si p\u0159itahoval deky ke krku. Devon prakticky vybrakoval v\u0161echny z\u00e1soby p\u0159ikr\u00fdvek, aby ho kone\u010dn\u011b trochu zah\u0159\u00e1l – po osm\u00e9 p\u0159inesen\u00e9 dece.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ale vypad\u00e1te dob\u0159e.“ Star\u0161\u00ed chlapec se nad n\u011bj naklonil a pomohl mu p\u0159ikr\u00fdvky urovnat. „Hoj\u00edte se rychleji, ne\u017e si dokto\u0159i mysleli, \u017ee budete, tak\u017ee po po\u0159\u00e1dn\u00e9 fyzick\u00e9 terapii budete moci odej\u00edt dom\u016f o n\u011bco d\u0159\u00edv.“<\/p>\n

Bill na to nem\u011bl co v\u00edc \u0159\u00edct. Rad\u011bji by z\u016fstal tady, ne\u017e \u0161el dom\u016f a \u010delil tomu m\u00edstu samotn\u00fd. Jen by mu vr\u00e1tilo zp\u011bt my\u0161lenky na to, jak tich\u00fdm a chladn\u00fdm m\u00edstem bez Toma je. Zase by z\u016fstal opu\u0161t\u011bn\u00fd a izolovan\u00fd od okoln\u00edho sv\u011bta, tak jako byl p\u0159edt\u00edm. A to necht\u011bl – necht\u011bl se vr\u00e1tit dom\u016f s\u00e1m. Ale samoz\u0159ejm\u011b tak\u00e9 necht\u011bl z\u016fstat nav\u017edy v tomhle steriln\u00edm nemocni\u010dn\u00edm pokoji.<\/p>\n

„Zkuste se trochu v\u00edc prospat. Budete m\u00edt opravdu nabit\u00e9 r\u00e1no.“ Mlad\u00edk Billovi lehce poklepal na ruku, oto\u010dil se a ti\u0161e m\u00edstnost opustil.<\/p>\n

Zp\u011bv\u00e1k zav\u0159el o\u010di, opatrn\u011b se pohnul – aby se v posteli v\u00edc uvelebil. Byla tak tvrd\u00e1 a opot\u0159eben\u00e1, \u017ee c\u00edtil ka\u017edou pru\u017einu. C\u00edtil z n\u00ed i zvl\u00e1\u0161tn\u00ed z\u00e1pach, ale ur\u010dit\u011b to bylo mnohem lep\u0161\u00ed, ne\u017e le\u017eet na studen\u00e9m kovov\u00e9m chirurgick\u00e9m stole. \u00darove\u0148 komfortu, na kterou byl Bill zvykl\u00fd, dost\u00e1vala na frak ka\u017edou dal\u0161\u00ed f\u00e1z\u00ed jeho zotavov\u00e1n\u00ed. Te\u010f byl prost\u011b vd\u011b\u010dn\u00fd za cokoliv.<\/p>\n

Zaposlouchal se do ticha, do sv\u00e9ho pomal\u00e9ho, pravideln\u00e9ho d\u00fdch\u00e1n\u00ed, do tlumen\u00fdch zvuk\u016f z hlavn\u00ed chodby. A kdesi v tom hlubok\u00e9m tichu se neslo jemn\u00e9 brouk\u00e1n\u00ed, tak tich\u00e9, \u017ee nenaru\u0161ilo ani proud\u011bn\u00ed vzduchu. Kdy\u017e te\u010f m\u011bl pry\u010d i kr\u010dn\u00ed ort\u00e9zu, l\u00e9pe se mu d\u00fdchalo, mluvilo, broukalo, l\u00e9pe se dok\u00e1zal zabavit. Ale d\u011blal to, jen kdy\u017e nebyl nikdo pobl\u00ed\u017e – u\u017e nebude \u017e\u00e1dn\u00e9 dal\u0161\u00ed zp\u00edv\u00e1n\u00ed pro publikum – ani pro jedin\u00e9ho \u010dlov\u011bka.<\/div>\n

\n
„Hmm\u2026 hmm hmm\u2026 hmmmm hmm hmm\u2026“ Tmav\u00e9 \u0159asy se mu zat\u0159epotaly, kdy otev\u0159el o\u010di a pod\u00edval se na strop.<\/div>\n
<\/div>\n
Minuty a hodiny, dokonce i dny tu spl\u00fdvaly. V tomto pokoji se \u010das zastavil. Bill tady v\u017edy z\u016fstal s\u00e1m, zanechan\u00fd se sv\u00fdmi my\u0161lenkami, a i minuta p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed mu dok\u00e1zala kompletn\u011b zni\u010dit n\u00e1ladu. \u010c\u00e1st jeho l\u00e9k\u016f se skl\u00e1dala p\u0159edev\u0161\u00edm z antidepresiv, kter\u00e9 ale v\u016fbec nezab\u00edraly. C\u00edtil se z nich otup\u011bl\u00fd, ale ne vyhasl\u00fd – jako kdyby jeho city n\u011bco zakr\u00fdvalo, tak\u017ee tam byly, jen nebyly dost siln\u00e9 na to, aby se dostaly na povrch.<\/p>\n

Pomalu hlavu nato\u010dil na stranu, sna\u017eil se zachytit jakousi p\u0159\u00edtomnost, kterou odtud v\u017edy c\u00edtil. \u010casem ale jaksi sl\u00e1bla – bylo t\u011b\u017e\u0161\u00ed ji jakkoliv zachytit, jako kdyby tam n\u011bkdo byl, a najednou opustil pokoj. Jeho o\u010di prohled\u00e1valy pr\u00e1zdn\u00fd prostor kolem jeho postele, kolem no\u010dn\u00edho stolku, kde po noc\u00edch sed\u00e1val Bushido, kolem elektronick\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed\u2026 nikde nic. Bylo to ji\u017e tak slab\u00e9, t\u0159eba si za\u010d\u00edn\u00e1 n\u011bco v hlav\u011b vym\u00fd\u0161let. Tohle s lidmi bolest ud\u011bl\u00e1, ne?<\/p>\n

<\/div>\n

—<\/div>\n
<\/p>\n

„Prost\u011b\u2026 jdi. Tady, b\u011b\u017e.“ Ruli\u010dka bankovek dopadla na druh\u00fd konec postele, kdy\u017e se Tom roz\u010darovan\u011b zad\u00edval do podlahy.<\/p>\n

\u010cernovlas\u00e1 d\u00edvka na n\u011bj s do\u0161iroka otev\u0159en\u00fdma o\u010dima z\u00edrala, v \u0161oku, \u017ee j\u00ed jen tak nechal a chce, aby ode\u0161la, ani\u017e by spolu m\u011bli sex, pro kter\u00fd ji sem zavolal. Chyb\u011blo j\u00ed jen tri\u010dko, po kter\u00e9m chvatn\u011b s\u00e1hla a p\u0159et\u00e1hla si ho p\u0159es sv\u00e1 mal\u00e1 prsa a drobn\u00e9 boky. „Ale j\u00e1 tvoje pen\u00edze necht\u011bla p\u0159ed\u2026“<\/p>\n

„Tak si je neber. Jen\u2026 vypadni. Promi\u0148, ale u\u017e b\u011b\u017e.“<\/p>\n

„Tome, kdy\u017e ty vypad\u00e1\u0161 tak smutn\u011b! J\u00e1\u2026 j\u00e1 jen chci, aby ses zase usm\u00e1l! Co pro to m\u00e1m ud\u011blat? Je tu n\u011bco, co bych mohla? M\u016f\u017eu naslouchat\u2026“ Vlezla na postel, p\u0159isunula se bl\u00ed\u017e a dotkla se kytaristova ramene, po kter\u00e9m n\u00e1sledn\u011b sjela prsty a pak dol\u016f po ruce, aby ho trochu ut\u011b\u0161ila. Vypadal tak bezmocn\u011b, a jeliko\u017e byla jednou z tis\u00edce holek, kter\u00e9 na t\u00e9 show mohl po\u017e\u00e1dat o spole\u010dnost, nep\u0159i\u0161lo j\u00ed spr\u00e1vn\u00e9, aby si vzala jeho pen\u00edze a ode\u0161la, ani\u017e by mu p\u0159edt\u00edm nepomohla s uvoln\u011bn\u00edm t\u00e9 frustrace. Objekt jej\u00edch my\u0161lenek se nec\u00edtil dob\u0159e\u2026<\/p>\n

Mlad\u00fd chlapec se na kraji postele nap\u0159\u00edmil, s\u00e1hl po sv\u00e9m triku a p\u0159et\u00e1hl si ho p\u0159es hlavu. „Tvoje jm\u00e9no\u2026 jak\u017ee\u2026?“ Kruci, \u00fapln\u011b ho zapomn\u011bl.<\/p>\n

„Illya.“<\/p>\n

„Illya,“ zopakoval Tom, postavil se a ohl\u00e9dl po d\u00edvce – nebo se sp\u00ed\u0161e pod\u00edval kamsi k jej\u00edm ramen\u016fm, p\u0159es kter\u00e9 j\u00ed spadaly vlasy. V jist\u00e9m smyslu byli stejn\u00ed, ale ona by nikdy\u2026 ne, nikdy by nebyla on. „Tak mi tu napi\u0161 \u010d\u00edslo sv\u00e9ho telefonu. Pozd\u011bji ti zavol\u00e1m. Nec\u00edt\u00edm se pr\u00e1v\u011b moc dob\u0159e.“<\/p>\n

St\u00e1l tam, dokud kone\u010dn\u011b po tro\u0161e toho vyh\u00e1n\u011bn\u00ed neode\u0161la. Dokonce i styl jej\u00ed ch\u016fze mu p\u0159ipom\u00ednal tu jedinou osobu, kterou nem\u016f\u017ee m\u00edt – tu, kter\u00e1 jedin\u00e1 by ho dok\u00e1zala zcelistvit. Jeho tmav\u00e9 o\u010di se zad\u00edvaly na konec postele, kde z\u016fstaly ony nedot\u010den\u00e9 pen\u00edze – opravdu sem nejsp\u00ed\u0161 p\u0159i\u0161la kv\u016fli<\/em> n\u011bmu, ne kv\u016fli pen\u011bz\u016fm nebo<\/em> mo\u017en\u00e1 n\u011bjak\u00e9mu vychloub\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Byly t\u0159i r\u00e1no, ur\u010dit\u011b u\u017e nemohl b\u00fdt vzh\u016fru. Ale p\u0159esto Tom najednou st\u00e1l u dve\u0159\u00ed do Billova pokoje a kloubky prst\u016f rytmicky vyklep\u00e1val jejich znamen\u00ed. Po prvn\u00edm zaklep\u00e1n\u00ed vy\u010dk\u00e1val skoro p\u011bt minut, ne\u017e to zkusil podruh\u00e9, a rozespal\u00fd Bill mu kone\u010dn\u011b otev\u0159el.<\/p>\n

Jeho o\u010di byly sotva otev\u0159en\u00e9, dech st\u00e1le m\u011blk\u00fd a jeho \u010delist pevn\u011b semknut\u00e1 tak, jak ji m\u00edval, kdy\u017e se mu zd\u00e1lo n\u011bco zvl\u00e1\u0161tn\u00edho. „Nem\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00fd kondomy nav\u00edc.“ Zamumlal Bill, sotva se jeho rty pohnuly. Musel b\u00fdt nejsp\u00ed\u0161 v hodn\u011b hlubok\u00e9m sp\u00e1nku, ne\u017e sem p\u0159i\u0161el jeho bratr klepat.<\/p>\n

„Mohl bych tady dneska sp\u00e1t? M\u00e1m rozbit\u00fd topen\u00ed.“<\/p>\n

Bill n\u011bkolikr\u00e1t zamrkal, sna\u017eil se tu \u017e\u00e1dost ve sv\u00e9 hlav\u011b n\u011bjak zpracovat p\u0159edt\u00edm, ne\u017e k\u00fdvl. „Jo, jo samoz\u0159ejm\u011b. Poj\u010f.“ Ustoupil stranou a nechal sv\u00e9 star\u0161\u00ed dvoj\u010de vej\u00edt do sv\u00e9ho vyh\u0159\u00e1t\u00e9ho pokoje, ne\u017e za n\u00edm zav\u0159el. I p\u0159esto, \u017ee byla v\u0161echna sv\u011btla v m\u00edstnosti zhasnuta, byl pokoj dostate\u010dn\u011b osv\u011btlen pouli\u010dn\u00edmi lampami a oba se tedy roze\u0161li k posteli. Kdy\u017e se Bill dostal op\u011bt pod pe\u0159inu, okam\u017eit\u011b by b\u00fdval zase usnul – ale cht\u011bl se p\u0159edt\u00edm je\u0161t\u011b ujistit, \u017ee i Tom bude m\u00edt dostatek p\u0159ikr\u00fdvky. Sledoval, jak ze sebe jeho bratr shodil d\u017e\u00edny a triko, ne\u017e se zachumlal pod deku – v\u017edycky mu to tak d\u011bsn\u011b trvalo. „Lep\u0161\u00ed?“<\/p>\n

„Moc.“ Za\u0161eptal Tom v odpov\u011b\u010f, p\u0159it\u00e1hl si p\u0159ikr\u00fdvku v\u00fd\u0161 a\u017e k ramen\u016fm a necht\u011bn\u011b tak str\u010dil do Billovy ruky. „Ach, promi\u0148.“<\/p>\n

Bill zav\u0159el o\u010di a nepatrn\u011b se usm\u00e1l. „Dobrou noc.“ Prost\u011b to p\u0159e\u0161el. Za p\u00e1r hodin musej\u00ed vst\u00e1vat na vystoupen\u00ed v r\u00e1diu.<\/p>\n

Ale na rozd\u00edl od sv\u00e9ho bratra, Tom nedok\u00e1zal usnout. Jeho o\u010di z\u016fstaly otev\u0159en\u00e9 a sledovaly, jak Bill sp\u00ed. Srdce mu zb\u011bsile tlouklo a \u010d\u00edm v\u00edce p\u0159em\u00fd\u0161lel o tom, \u017ee by se p\u0159isunul bl\u00ed\u017e, t\u00edm siln\u011bji nar\u00e1\u017eelo do jeho hrudi. Nikdy takov\u00fd pocit nepoznal. I p\u0159esto, s kolika d\u00edvkami u\u017e byl, i p\u0159esto, kolikr\u00e1t byl ‚zamilovan\u00fd‘, nikdy<\/em> tenhle pocit neza\u017eil. V\u011bd\u011bl,<\/em> co to je, a pr\u00e1v\u011b proto ho to tolik d\u011bsilo.<\/p>\n

Bill\u016fv dech se znovu prohloubil – byl pomal\u00fd a t\u011b\u017ek\u00fd, jeho t\u011blo uvoln\u011bn\u00e9, a dokonce za\u010dal s ka\u017ed\u00fdm n\u00e1dechem trochu pochrupovat. Star\u0161\u00ed chlapec si nemohl pomoct – kdy\u017e vid\u011bl Billa takhle sp\u00e1t, cht\u011bl ho dr\u017eet, b\u00fdt mu co nejv\u00edce na bl\u00edzku, ochra\u0148ovat ho, c\u00edtit ho a v\u011bd\u011bt, \u017ee ho r\u00e1no neopust\u00ed.<\/p>\n

Posunul se tak pomalu, aby nevydal \u017e\u00e1dn\u00fd zvuk, zru\u0161il tu kr\u00e1tkou vzd\u00e1lenost k jeho bratrovi a ujistil se, \u017ee skute\u010dn\u011b sp\u00ed, ne\u017e se dotkl Billova pasu. Podr\u017eel tam svou ruku, poslouchal Bill\u016fv dech a c\u00edtil, jak se jeho pl\u00edce rozp\u00ednaj\u00ed a op\u011bt smr\u0161\u0165uj\u00ed, kdy\u017e vydechoval – takov\u00fd mal\u00fd z\u00e1zrak, kter\u00fd mu d\u00e1val v\u011bd\u011bt, \u017ee je Bill st\u00e1le na\u017eivu.<\/p>\n

V soust\u0159ed\u011bn\u00ed semkl svou \u010delist, kdy\u017e si jeho prsty nach\u00e1zely cestu k Billov\u011b triku a vkr\u00e1daly se pod onu l\u00e1tku. Sm\u011b\u0159oval jimi vzh\u016fru po jemn\u00e9 k\u016f\u017ei na stran\u011b jeho pasu. Polo\u017eil tam na kr\u00e1tk\u00fd moment t\u00e9m\u011b\u0159 majetnicky svou dla\u0148, cht\u011bl ho dr\u017eet za ob\u011b strany a uk\u00e1zat mu, jak se star\u00e1, jak se c\u00edt\u00ed. Pokra\u010doval s rukou pomalu v\u00fd\u0161, c\u00edtil ka\u017ed\u00fd drobn\u00fd p\u00f3r, ka\u017ed\u00fd neviditeln\u00fd chloupek na jeho poko\u017ece, kdy\u017e se posouval po jeho p\u00e1te\u0159i. Zastavil se, kdy\u017e u\u017e nemohl ud\u011blat \u017e\u00e1dn\u00fd dal\u0161\u00ed pohyb bez toho, aby se je\u0161t\u011b v\u00edc p\u0159isunul – ten pohyb by mohl Billa definitivn\u011b vzbudit. Ale i s t\u00edmhle byl spokojen\u00fd – za\u010dal pomalu hladit palcem m\u00edste\u010dko mezi bratrov\u00fdmi lopatkami.<\/p>\n

„Na to, \u017ee m\u00e1\u0161 rozbit\u00fd topen\u00ed, jsou tvoje ruce dost tepl\u00e9, Tome.“ Za\u0161eptal Bill.<\/p>\n

Kytarista zalapal po dechu a z\u00edral do bratrova obli\u010deje v naprost\u00e9m zd\u011b\u0161en\u00ed – nachytal ho. M\u011bl by svou ruku ihned st\u00e1hnout? Nebo ji tam nechat? T\u0159eba se Billovi jen n\u011bco zd\u00e1?<\/p>\n

Pohled jeho o\u010d\u00ed, kter\u00e9 Bill pomalu otev\u0159el, mu pokl\u00e1dal stejnou ot\u00e1zku. Nevypadal polekan\u00fd nebo podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd, ani roz\u010dilen\u00fd nebo smutn\u00fd – prost\u011b jen zv\u011bdav\u00fd. Vy\u010dk\u00e1val.<\/p>\n

„Omlouv\u00e1m se\u2026 Necht\u011bl jsem t\u011b vzbudit.“<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
„Tak\u017ee jsi m\u011b cht\u011bl zneu\u017e\u00edvat ve sp\u00e1nku?“<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
„To jsem ne-\u2026“ Zp\u011bv\u00e1kovy o\u010di ale jeho v\u00fdmluvy zarazily. Ten zv\u00eddav\u00fd, zmaten\u00fd pohled. N\u011bco na n\u011bm bylo. Bill mu t\u00edm ne\u0159\u00edkal, aby p\u0159estal.<\/p>\n

Tom se nadechl a p\u0159isunul se na matraci bl\u00ed\u017e, a\u017e do sebe jejich kolena pod pe\u0159inou narazila, a ruku st\u00e1le nech\u00e1val na bratrov\u00fdch z\u00e1dech.<\/p>\n

Billovy o\u010di nikterak nezm\u011bnily v\u00fdraz. Jako nikdy nedot\u010den\u00fd, kdy\u017e najednou za\u017e\u00edv\u00e1 sv\u00e9 poprv\u00e9 a nen\u00ed si jist\u00fd, co d\u011blat, jak reagovat. Tom mohl pod sv\u00fdmi prsty c\u00edtit jeho rozbu\u0161en\u00e9 srdce – nenech\u00e1valo ho to chladn\u00fdm.<\/p>\n

Dredat\u00fd chlapec si ol\u00edzl rty, zad\u00edval se Billovi do o\u010d\u00ed tak jako nikdy p\u0159edt\u00edm, a p\u0159isunul se je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e\u2026<\/p>\n

Ani\u017e by si Bill uv\u011bdomil, co d\u011bl\u00e1, p\u0159isouval se i on k n\u011bmu, zastavili se jen milimetr od toho druh\u00e9ho, ne\u017e se jejich rty setkaly – rozum definitivn\u011b ulet\u011bl. Tohle bylo \u0161patn\u00e9, nemor\u00e1ln\u00ed, je to jeho bratr, je to\u2026<\/p>\n

„Promi\u0148\u2026“ P\u011bst\u011bn\u00e1 ruka na\u0161la Tomovo koleno, p\u0159ejela po jeho noze a us\u00eddlila se mu na boku, kde ho jemn\u011b za\u010dala hladit, kdy\u017e se Bill naklonil bl\u00ed\u017e, aby spojil jejich rty v prvn\u00edm polibku. \u010cas se zastavil a jiskry se roztan\u010dily po jejich rtech, ani jeden z nich nedok\u00e1zal chytit dech – z toho kr\u00e1tk\u00e9ho spojen\u00ed. Kdy\u017e se od sebe odt\u00e1hli, aby si mohli pohl\u00e9dnout do o\u010d\u00ed, n\u011bco jako kdyby mezi nimi prob\u011bhlo – svolen\u00ed. Bylo to \u0161patn\u00e9, bylo to nechutn\u00e9, bylo to neleg\u00e1ln\u00ed, nemor\u00e1ln\u00ed\u2026 a tak\u2026 vzru\u0161uj\u00edc\u00ed! Bylo to osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed. Osvobozuj\u00edc\u00ed!<\/p>\n

„Bille, ach bo\u017ee\u2026“ Tentokr\u00e1t si ho Tomova ruka p\u0159it\u00e1hla bl\u00ed\u017e, kdy\u017e se znovu pol\u00edbili. T\u00edmhle si uv\u011bdomil, co v\u0161echno to span\u00ed s holkami postr\u00e1dalo. \u010cekal tak dlouho, a dnes v noci se mu d\u00edky d\u00edvce, kter\u00e1 tolik vypadala jako jeho bratr, kone\u010dn\u011b ut\u0159\u00eddila mysl. Nyn\u00ed m\u00e1 ve sv\u00fdch rukou tu pravou osobu a \u0161elma uvnit\u0159 n\u011bj, kterou se tak moc sna\u017eil ukr\u00fdt a uti\u0161it – \u0159in\u010dela ve sv\u00e9 kleci, cloumala m\u0159\u00ed\u017eemi, probojov\u00e1vala si cestu ven\u2026<\/p>\n

<\/em> autor: Raiju<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: flixo<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Raiju P\u00edse\u0148 na rozlou\u010denou Je t\u011b\u017ek\u00e9 si v\u0161imnout t\u00e9 z\u00e1\u0159e z nebe, kdy\u017e se d\u00edv\u00e1\u0161 na jeho praskliny, je t\u011b\u017ek\u00e9 si v\u0161imnout, co t\u011b m\u00edj\u00ed, kdy\u017e m\u00e1\u0161 sklopen\u00fd pohled. song: The Leaving Song – AFI „Jak se c\u00edt\u00edte, te\u010f kdy\u017e je<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[518],"tags":[],"class_list":["post-5690","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-obloquy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5690","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5690"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5690\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5690"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5690"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5690"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}