{"id":5698,"date":"2012-10-25T15:00:00","date_gmt":"2012-10-25T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5682"},"modified":"2012-10-25T15:00:00","modified_gmt":"2012-10-25T14:00:00","slug":"the-treasure-from-philippine-s-16","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/10\/25\/the-treasure-from-philippine-s-16\/","title":{"rendered":"The treasure from Philippine\u200bs 16."},"content":{"rendered":"
autor: PeTi\u0160ka & Saline A.<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
(z pohledu Kaye)<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
St\u00e1le jsem tak n\u011bjak nemohl uv\u011b\u0159it tomu, co se b\u011bhem p\u00e1r posledn\u00edch minut ud\u00e1lo. \u017de jsem je\u0161t\u011b c\u00edtil na rtech Toma, i kdy\u017e p\u0159ed chv\u00edl\u00ed odkr\u00e1\u010del do ob\u00fdv\u00e1ku, mumlaj\u00edc si u toho n\u011bjak\u00e1 slova, kter\u00e1 jsem nesly\u0161el. Dobr\u00fdch 5 minut jsem jen \u0161okovan\u011b st\u00e1l u zdi a prstem p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl po rtech, sna\u017e\u00edc se v nich vy\u010d\u00edst, co tenhle man\u00e9vr m\u011bl znamenat. Cel\u00fd m\u011bs\u00edc se tu ut\u00e1p\u00edm ve vlastn\u00ed depresi a ignoraci, aby m\u011b pak p\u0159i\u0161el se\u0159vat, a je\u0161t\u011b mi pomotat hlavu v\u00edc, kdy\u017e to byl vlastn\u011b jeho d\u016fvod, pro\u010d jsme se roze\u0161li? Lehce jsem se zamra\u010dil, obl\u00edknul na sebe n\u011bco norm\u00e1ln\u011bj\u0161\u00edho, a hlavn\u011b \u010dist\u0161\u00edho, ne\u017e jsem se vydal za n\u00edm, odhodlan\u00fd mu to p\u011bkn\u011b vy\u010d\u00edst.<\/p>\n

„Hele, co to m\u011blo-ty mi tu ukl\u00edz\u00ed\u0161?!“ p\u0159ekvapen\u011b jsem ho sledoval, jak h\u00e1zel jednotliv\u00e9 odpadky do obrovsk\u00e9ho ko\u0161e a jeho obli\u010dej zna\u010dil lehk\u00e9 znechucen\u00ed. Donutilo m\u011b to se zastyd\u011bt, p\u0159esto jsem ale nasadil op\u011bt rozhn\u011bvanou tv\u00e1\u0159. Nikdo se ho p\u0159ece o ukl\u00edzec\u00ed slu\u017eby neprosil.<\/p>\n

„Ano, ukl\u00edz\u00edm ti, nebo v takov\u00e9m prost\u0159ed\u00ed chyt\u00ed\u0161 n\u011bjakou infekci p\u0159inejmen\u0161\u00edm.“ Zamru\u010del odm\u011b\u0159en\u011b a chv\u00edli jsem ho jen sledoval. „Mohl by sis vz\u00edt t\u0159eba taky pytel a trochu mi pomoci? Kdybych to m\u011bl ukl\u00edzet jen j\u00e1, m\u016f\u017eu si tu rovnou ustlat, proto\u017ee b\u011bhem jednoho odpoledne se tohle ned\u00e1 stihnout. Ne, pokud mi nepom\u016f\u017ee\u0161.“ Dodal po chv\u00edli, kdy\u017e si v\u0161imnul m\u00e9ho soln\u00e9ho postoje.<\/p>\n

„Neprosil jsem se t\u011b.“ Jednodu\u0161e jsem pokr\u010dil rameny, ale p\u0159esto jsem se vydal do kuchyn\u011b, odtrhnout si pytel na odpadky. M\u016fj hn\u011bv a m\u00e1 siln\u00e1 slova, kter\u00e1 jsem mu cht\u011bl u\u0161t\u011bd\u0159it, najednou prost\u011b vymizela, kdy\u017e jsem ho vid\u011bl ve snaze mi pomoct. Ml\u010dky jsem sb\u00edral pr\u00e1zdn\u00e9 l\u00e1hve od nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edho alkoholu, v\u010detn\u011b siln\u00e9 vodky, n\u011bkolik pytl\u00edk\u016f a krabi\u010dek od dovezen\u00fdch j\u00eddel, pytl\u00edky od polotovar\u016f a krabi\u010dky od cigaret, z kter\u00fdch bych si mohl klidn\u011b postavit pr\u00e1zdninov\u00fd d\u016fm – cigarety jsem pokou\u0161el, aby m\u011b alespo\u0148 trochu uklidnily, proto jsem kou\u0159il v\u00edce, ne\u017e obvykle. A \u017ee jsem norm\u00e1ln\u011b kou\u0159il jako fabrika, tohle musel b\u00fdt extr\u00e9m.<\/div>\n

\n
„Seber se, Kayi.“ Zastavil se po chv\u00edli Tom s povzdychem, kdy\u017e jsem se akor\u00e1t skl\u00e1n\u011bl pro dal\u0161\u00ed krabi\u010dku. Kouknul jsem na n\u011bj a pozvedl obo\u010d\u00ed. „Nenastal p\u0159eci konec sv\u011bta, st\u00e1le se m\u016f\u017eeme bavit a b\u00fdt v kontaktu, nemus\u00edme mezi n\u00e1s stav\u011bt siln\u00e9 zdi. J\u00e1 se s tebou chci d\u00e1l bavit, d\u00e1l b\u00fdt s tebou v kontaktu a ob\u010das s tebou tr\u00e1vit \u010das.“ Odlo\u017eil na chv\u00edli t\u00e9m\u011b\u0159 pln\u00fd pytel a p\u0159e\u0161el bl\u00ed\u017e ke mn\u011b. Tro\u0161ku jsem se zamra\u010dil, ale ml\u010del jsem. „J\u00e1 v\u00edm, \u017ee to nedopadlo zrovna tak, jak jsme si p\u0159edstavovali, ale mus\u00ed\u0161 pochopit, \u017ee j\u00e1 si nechci od n\u011bkoho nechat diktovat, jak m\u00e1m se sv\u00fdm \u017eivotem nakl\u00e1dat. Chci d\u011blat to, co chci, na co jsem zvykl\u00fd. Byl jsem k tob\u011b jen up\u0159\u00edmn\u00fd, doufal jsem, \u017ee to naopak ocen\u00ed\u0161, ne, \u017ee m\u011b takhle potup\u00ed\u0161, a t\u00edm vlastn\u011b zahod\u00ed\u0161 to na\u0161e n\u011bco, co je mezi n\u00e1mi, do propasti. Rozum\u00ed\u0161 mi?“ sledoval m\u011b o\u010dima, do kter\u00fdch jsem m\u011bl chu\u0165 se maxim\u00e1ln\u011b vp\u00edt, ale odol\u00e1val jsem.<\/p>\n

„Tak\u017ee te\u010f s Billem n\u011bco jako chod\u00ed\u0161, jo?“<\/div>\n

<\/div>\n
„Ano. On tu pro mne byl ve chv\u00edli, kdy ses na mne par\u00e1dn\u011b vyka\u0161lal. On mi sl\u00edbil d\u016fv\u011bru, POCHOPEN\u00cd a v\u011brnost ve vztahu.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak\u017ee j\u00e1 vlastn\u011b nesplnil podm\u00ednku pochopen\u00ed, ch\u00e1pu to dob\u0159e?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Z\u0159ejm\u011b.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Absurdn\u00ed.“ Odfrkl jsem, odlo\u017eil ledabyle pytel a zam\u00ed\u0159il k oknu, kter\u00e9 jsem pootev\u0159el, a hned jsem si zap\u00e1lil cigaretu, abych zase tro\u0161ku um\u00edrnil sv\u00e9 rozru\u0161en\u00ed z jeho slov a v\u016fbec Toma sam\u00e9ho. „Omlouv\u00e1m se, \u017ee mi prost\u011b nep\u0159ijde hezk\u00fd vztah mezi dvoj\u010daty. Vlastn\u011b se neomlouv\u00e1m, nem\u00e1m za co.“ U\u0161kl\u00edbl jsem se pro sebe a dlouze pot\u00e1hl. „Ale prost\u011b jsem myslel, \u017ee potom, co jsem ti nazna\u010dil, \u017ee se mi to nel\u00edb\u00ed, se nad t\u00edm zamysl\u00ed\u0161 a potla\u010d\u00ed\u0161 to alespo\u0148 p\u0159ede mnou. A pak t\u011b najdu, jak\u2026“ odml\u010del jsem se a zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jak sp\u00edm s Billem. Bylo to hloup\u00e9, to uzn\u00e1v\u00e1m. Ale te\u010f u\u017e s t\u00edm stejn\u011b nic nevy\u0159e\u0161\u00edme, te\u010f u\u017e jsou zase v\u011bci jinak, Kayi, nehodl\u00e1m je zase m\u011bnit a ubl\u00ed\u017eit tak Billovi, sob\u011b.“<\/p>\n

„Jasn\u011b, tak neubli\u017euj.“ Zamumlal jsem, sleduj\u00edc z okna ten \u017eivot tam dole a v tichosti jsem doku\u0159oval. P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, jestli by v\u016fbec m\u011blo n\u011bjakou \u0161anci to mezi n\u00e1mi je\u0161t\u011b urovnat. Nemysl\u00edm si, \u017ee z Tomovy strany to bude n\u011bjak\u00e1 velk\u00e1 slabost pro Billa. Mo\u017en\u00e1 to byla pro n\u011bj takov\u00e1 mal\u00e1 \u00fat\u011bcha, aby st\u00e1le m\u011bl n\u011bkoho po sv\u00e9m boku a vyrovn\u00e1val se tak s na\u0161\u00edm rozchodem a mo\u017en\u00e1 to taky byla takov\u00e1 mal\u00e1 pomsta proti mn\u011b. Na druhou stranu jsem se c\u00edtil mnohem klidn\u011bj\u0161\u00ed, kdy\u017e jsme op\u011bt nav\u00e1zali jak\u00fdsi kontakt. Alespo\u0148 jako p\u0159\u00e1tel\u00e9. Za ty t\u0159i t\u00fddny, co jsem tu \u017eivo\u0159il, mi vlastn\u011b do\u0161lo, \u017ee jsem si na n\u011bj zvykl takov\u00fdm zp\u016fsobem, \u017ee jsem si nedovedl p\u0159edstavit del\u0161\u00ed dobu, kdybych ho nem\u011bl vid\u011bt, sly\u0161et, nebo t\u0159eba jen c\u00edtit.<\/p>\n

„Jo.“ Hlesnul nakonec, co\u017e byl jasn\u00fd povel pro ukon\u010den\u00ed debaty. Odhodil jsem nedopalek a vrhnul se zase do pr\u00e1ce. Ani jeden jsme se ke slovu nem\u011bli, tak jsem alespo\u0148 zapnul r\u00e1dio na sv\u00e9 hifi v\u011b\u017ei. B\u011bhem dvou hodin, kdy jsme se spolu bavili jen o nejnutn\u011bj\u0161\u00edch v\u011bcech, kone\u010dn\u011b byt vypadal celkem \u010dist\u011b a slu\u0161n\u011b. Odnesl jsem asi dohromady 4 pytle naproti bar\u00e1ku do popelnic, a kone\u010dn\u011b se trochu nadechnul \u010derstv\u00e9ho vzduchu, kter\u00fd jsem si dlouhou dobu odep\u00edral.<\/p>\n

„Tak\u017ee, mysl\u00edm, \u017ee u\u017e to zvl\u00e1dne\u0161.“ Rozhl\u00eddnul se Tom, kdy\u017e jsem se vr\u00e1til nahoru.<\/div>\n

<\/div>\n
„V\u017edycky to zvl\u00e1d\u00e1m.“ Zamumlal jsem na p\u016fl \u00fast, zav\u00edraj\u00edc za sebou dve\u0159e.<\/div>\n
<\/div>\n
„To je vid\u011bt.“ U\u0161kl\u00edbl se a popadl svou mikinu, p\u0159ehozenou p\u0159es \u017eidli. „Tak j\u00e1 p\u016fjdu, cht\u011bl jsem se p\u0159edev\u0161\u00edm ujistit, jestli je\u0161t\u011b \u017eije\u0161.“ Zapnul zip a j\u00e1 zhypnotizovan\u011b pozoroval jeho ruce, zahloub\u00e1n ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch. „Kdybys cht\u011bl, m\u016f\u017eeme se t\u0159eba zase sej\u00edt, sta\u010d\u00ed mi napsat.“ Dodal je\u0161t\u011b opatrn\u011b, ne\u017e zam\u00ed\u0159il kolem mne pomalu pry\u010d.<\/div>\n
<\/div>\n
„Po\u010dkej.“ Vzpamatoval jsem se a oto\u010dil se k n\u011bmu. „Vlastn\u011b p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed t\u00fdden odj\u00ed\u017ed\u00edm. Tak na t\u0159i t\u00fddny, mimo N\u011bmecko.“ Ozn\u00e1m\u00edm mu klidn\u011b a op\u0159u se o ze\u010f.<\/div>\n
<\/div>\n
„Kam?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Do Filip\u00edn, za zbytkem rodiny. Mo\u017en\u00e1 tam budu d\u00fdl, z\u00e1le\u017e\u00ed na tom, jak se mi bude cht\u00edt jet zp\u00e1tky.“ Pokr\u010dil jsem rameny a sledoval jeho nech\u00e1pav\u00fd pohled.<\/p>\n

„Ah tak. Tak\u017ee\u2026 bude\u0161 dlouho pry\u010d, jo? Daleko?“ uji\u0161\u0165oval se pomalu. Musel jsem se pro sebe usm\u00e1t, proto\u017ee na to, jak byl p\u0159ed chv\u00edl\u00ed je\u0161t\u011b r\u00e1zn\u00fd a odhodlan\u00fd, s touhle informac\u00ed absolutn\u011b pook\u0159\u00e1l, snad ho to \u00fapln\u011b zarazilo. „Tak to se z\u0159ejm\u011b neuvid\u00edme del\u0161\u00ed dobu, proto\u017ee my pokra\u010dujeme pak v turn\u00e9, tentokr\u00e1t po Americe.“ Hlesnul s hlasem na \u00farovni zklam\u00e1n\u00ed, nebo snad zdrcen\u00ed. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee se t\u00f3n sna\u017eil potla\u010dit, ale absolutn\u011b se mu to neda\u0159ilo. Tyhle t\u0159i t\u00fddny byly, podl\u00e9 m\u00e9ho uv\u00e1\u017een\u00ed, pro n\u00e1s oba dost t\u011b\u017ek\u00e9, dal\u0161\u00ed t\u00fddny by mo\u017en\u00e1 mohly b\u00fdt p\u0159\u00edmo katastrof\u00e1ln\u00ed, byl jsem si toho moc dob\u0159e v\u011bdom.<\/p>\n

„Kdy odj\u00ed\u017ed\u00edte?“ zeptal jsem se jednodu\u0161e.<\/div>\n

<\/div>\n
„Za dva a p\u016fl t\u00fddne.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Aha, tak.“ P\u0159ik\u00fdvnul jsem a promnul krk. „V\u00ed\u0161, vlastn\u011b bych t\u011b mohl vz\u00edt s sebou, kdybys m\u011bl z\u00e1jem.“ Nab\u00eddl jsem mu tedy, i kdy\u017e jsem v\u011bd\u011bl, \u017ee to byl dost odv\u00e1\u017en\u00fd krok, nebo\u0165 podm\u00ednky, ve kter\u00fdch jsme se moment\u00e1ln\u011b nach\u00e1zeli, nebyly zrovna p\u0159\u00edzniv\u00e9. U\u017e jsem vid\u011bl, jak Bill Toma pou\u0161t\u00ed s \u00fasm\u011bvem na dva t\u00fddny se mnou, kdy\u017e u\u017e ho kone\u010dn\u011b z\u00edskal pro sebe.<\/div>\n
<\/div>\n
„Opravdu bych mohl?!“ zamrkal p\u0159ekvapen\u011b a p\u0159e\u0161l\u00e1pnul. Vypadal p\u0159esn\u011b jako d\u00edt\u011b, kter\u00e9mu jste po hodinov\u00e9m p\u0159emlouv\u00e1n\u00ed dovolili j\u00edt na d\u011btsk\u00e9 h\u0159i\u0161t\u011b mezi dal\u0161\u00ed d\u011bti. „Chci \u0159\u00edct, je to hodn\u011b narychlo a nev\u00edm, jak by na to reagovala tvoje rodina a tak.“<\/p>\n

„S moj\u00ed rodinou si ned\u011blej v\u016fbec starosti, maj\u00ed r\u00e1di velkou spole\u010dnost, byli by nad\u0161eni, kdyby poznali n\u011bkoho nov\u00e9ho, kdo je mi bl\u00edzk\u00fd. Nav\u00edc, je\u0161t\u011b kdy\u017e jsme tak n\u011bjak byli spolu, \u0159\u00edkal jsem jim o tob\u011b. U\u017e tenkr\u00e1t \u0159\u00edkali, \u017ee t\u011b m\u00e1m p\u0159iv\u00e9zt a uk\u00e1zat t\u011b. Tak o \u010dem je \u0159e\u010d? M\u00e1m jen obavy, jak se bude tv\u00e1\u0159it tv\u00e9 dvoj\u010de\u2026 teda pardon, tv\u016fj p\u0159\u00edtel?“ odfrkl jsem trochu ironicky, a\u010d jsem necht\u011bl. Ale neodpustil jsem si r\u00fdpnut\u00ed.<\/div>\n

<\/div>\n
„S Billem to n\u011bjak zvl\u00e1dnu, jel bych toti\u017e stra\u0161n\u011b r\u00e1d.“ P\u0159ik\u00fdvnul a nejist\u011b p\u0159e\u0161l\u00e1pnul. Usm\u00e1l jsem se nad jeho nad\u0161en\u00edm, a p\u0159edev\u0161\u00edm t\u00e9 p\u0159edstav\u011b, \u017ee bychom spolu tr\u00e1vili takovou dobu o samot\u011b ve Filip\u00edn\u00e1ch, kde to m\u00edsto pova\u017euju za absolutn\u011b kouzeln\u00e9, bezkonkuren\u010dn\u00ed. Vyr\u016fstal jsem na tom m\u00edst\u011b, a nedok\u00e1\u017eu si ani p\u0159edstavit hez\u010d\u00ed m\u00edsto p\u0159i z\u00e1padu slunce, nebo i p\u0159i v\u00fdchodu. \u0160koda jen, \u017ee\u2026<\/p>\n

„Ok.“ P\u0159ik\u00fdvnu po chv\u00edli, kdy\u017e se vr\u00e1t\u00edm my\u0161lenkami zp\u011bt na zem. „Tak j\u00e1 je\u0161t\u011b za\u0159\u00edd\u00edm letenky a b\u011bhem ve\u010dera se ti je\u0161t\u011b ozvu, dob\u0159e?“ navrhnu a p\u0159ejdu s n\u00edm ke dve\u0159\u00edm, kter\u00e9 mu zdvo\u0159ile otev\u0159u a lehce se o n\u011b op\u0159u. Po\u010dkal jsem, ne\u017e si venku nazul boty a pozoroval jsem ho.<\/div>\n

<\/div>\n
„Pak se vyrovn\u00e1me finan\u010dn\u011b, dob\u0159e? Po\u010d\u00edt\u00e1m, \u017ee takov\u00fd l\u00edstek do Filip\u00edn nebude zrovna nejlevn\u011bj\u0161\u00ed.“ Narovnal se a pousm\u00e1l se. Proto\u010dil jsem lehce o\u010dima a sklonil se k n\u011bmu.<\/div>\n
<\/div>\n
„O pen\u00edze se v\u016fbec nestarej, cel\u00fd tenhle m\u011bs\u00edc jsem \u0161et\u0159il ve velk\u00e9m stylu, vzhledem k tomu, \u017ee jsem si nech\u00e1val dov\u00e1\u017eet akor\u00e1t levn\u00e1 restaura\u010dn\u00ed j\u00eddla, polotovary a v\u00edcem\u00e9n\u011b pil jen vodu. Jen se starej o to, aby s tv\u00fdm bratrem nebyl probl\u00e9m. M\u00e1m pocit, \u017ee to bude to nejslo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, co bude\u0161 pro to muset podstoupit.“ U\u0161kl\u00edbl jsem se a vid\u011bl jsem, a\u010d jsem asi nem\u011bl, podobn\u00fd v\u00fdraz v jeho tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n

„To zvl\u00e1dnu.“<\/div>\n

<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak\u2026 se zat\u00edm m\u011bj, Tome, ozvu se.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Skv\u011ble.“ Zasm\u00e1l se. \u010cekal jsem, kdy se oto\u010d\u00ed a vykro\u010d\u00ed sm\u011brem dol\u016f a pry\u010d. Jen\u017ee jsem byl chv\u00edli sv\u011bdkem toho, jak post\u00e1val, ob\u010das sebou lehce cuknul, jako kdyby se rozhodoval, zda m\u011b m\u00e1, nebo nem\u00e1 obejmout. Vsad\u00edm se, \u017ee nad n\u011b\u010d\u00edm podobn\u00fdm uva\u017eoval. Pozvedl jsem obo\u010d\u00ed a trochu si odka\u0161lal, abych ho dostal zp\u00e1tky do reality. „Oh, tak \u010dau.“ Pronesl nakonec omluvn\u011b a opravdu se vydal sm\u011brem pry\u010d z m\u00e9ho bytu. Zasm\u00e1l jsem se ti\u0161e pro sebe a zav\u0159el za n\u00edm dve\u0159e. Spokojen\u011b jsem vydechl a rozhl\u00eddl jsem se bytem, ve kter\u00e9m se dalo u\u017e rozhodn\u011b l\u00e9pe d\u00fdchat – a co bylo hlavn\u00ed, st\u00e1le se tu t\u00e1hla v\u016fn\u011b Toma.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

(z pohledu vyprav\u011b\u010de)<\/p>\n

Bill si akor\u00e1t u\u017e\u00edval horkou vanu, jej\u00ed\u017e voda dosahovala snad smrteln\u00fdch stup\u0148\u016f. Spokojen\u011b se pono\u0159il hloub\u011bji do vody, p\u0159iv\u00edraj\u00edc o\u010di, a st\u0159elil pohledem po telefonu, kter\u00fd m\u011bl polo\u017een\u00fd na mal\u00e9m stole\u010dku vedle vany. Usm\u00e1l se pro sebe, chv\u00edli jej je\u0161t\u011b nechal vibrovat, ne\u017e s povzdychem ut\u0159el ruce do ru\u010dn\u00edku a nat\u00e1hl se pro n\u011bj, p\u0159ij\u00edmaj\u00edc hovor.<\/p>\n

„Anisi.“ Zamru\u010del do telefonu zcela automaticky a odfouknul oblak p\u011bny, kter\u00fd se mu tvo\u0159il u obli\u010deje. „Co pot\u0159ebuje\u0161?“ usm\u00e1l se a zase se spokojen\u011b uvelebil.<\/div>\n

<\/div>\n
„Potkal jsem Toma v posilovn\u011b, tak mi do\u0161lo, \u017ee bude\u0161 asi doma s\u00e1m a zavol\u00e1m ti, abych se t\u011b zeptal, jak se vlastn\u011b m\u00e1\u0161? Od t\u00e9 doby, co jste s Tomem t\u00e1k spolu, se moc nev\u00edd\u00e1me, nebav\u00edme se tolik.“ Povzdychnul naoko zdrcen\u011b Bushido do telefonu a Bill proto\u010dil o\u010dima.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jasn\u011b, \u017ee s n\u00edm budu v\u00edc te\u010f, kdy\u017e s n\u00edm chod\u00edm, pitom\u010de.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Hele, nebu\u010f hned agresivn\u00ed.“ Anis se zamra\u010dil, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed dosedl na sv\u00e9 k\u0159eslo, uvelebuj\u00edc se. „A co d\u011bl\u00e1\u0161 takhle s\u00e1m doma?“<\/div>\n
<\/div>\n
„P\u0159ije\u010f se pod\u00edvat, ne?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Nebudu to riskovat.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Srabe.“ Rozesm\u00e1l se Bill a zav\u0159el o\u010di se zafun\u011bn\u00edm. „Zrovna si d\u00e1v\u00e1m smrteln\u011b horkou vanu s p\u011bnou. M\u00e1m zap\u00e1lenou akor\u00e1t jednu sv\u00ed\u010dku a relaxuju v tichu. S\u00e1m. Nah\u00fd ve van\u011b, nik\u00fdm neobletovan\u00fd, v\u00ed\u0161.“ Mumlal provokativn\u011b a Bushido odfrkl.<\/p>\n

„Ur\u010dit\u011b bys necht\u011bl b\u00fdt ru\u0161en mou mali\u010dkost\u00ed.“<\/div>\n

<\/div>\n
„Ale zn\u00ed to docela l\u00e1kav\u011b, \u017ee?“ pousm\u00e1l se mlad\u0161\u00ed z dvoj\u010dat a promnul krk. „Vlastn\u011b by se mi l\u00edbila p\u0159edstava m\u00edt t\u011b tady. S tebou je to v\u017edycky takov\u00e1\u2026 z\u00e1bava.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Z\u00e1bava?“ Anis pozvedl pobaven\u011b obo\u010d\u00ed a nep\u0159\u00edjemn\u011b se o\u0161il v k\u0159esle. Tolik mu chyb\u011bl fyzick\u00fd kontakt s chlapcem. Od doby, co byl s Tomem, se opravdu nese\u0161li ani pro ukojen\u00ed sv\u00fdch pot\u0159eb, co\u017e bylo u nich dvou celkem zachoval\u00fdm zvykem. V posteli si rozum\u011bli v\u00edc ne\u017e perfektn\u011b, proto ho Anis postr\u00e1dal. Bylo to absolutn\u011b n\u011bco jin\u00e9ho ne\u017e d\u00edvky.<\/p>\n

„Jo.“ Zafun\u011bl Bill p\u0159iost\u0159en\u00fdm hlasem. Otev\u0159el pusu, aby mu pov\u011bd\u011bl je\u0161t\u011b n\u011bco mil\u00e9ho, dr\u00e1\u017ediv\u00e9ho, ale usly\u0161el bouchnut\u00ed dve\u0159\u00ed. „Mus\u00edm kon\u010dit, Tom je doma, m\u011bj se.“ Rychle ukon\u010dil hovor, mobil pokl\u00e1daj\u00edc zp\u011bt na stolek a zabo\u0159il se a\u017e nosem do vody, vy\u010dk\u00e1vaj\u00edc, a\u017e ho Tom najde. Nemusel \u010dekat dlouho, proto\u017ee chv\u00edli na to se otev\u0159ely dve\u0159e a Tom nahl\u00eddnul do koupelny.<\/p>\n

„Ahoj, co to tady zkou\u0161\u00ed\u0161?“ pozvedl obo\u010d\u00ed pobaven\u011b a pohl\u00e9dl na jednu chudou sv\u00ed\u010dku, sv\u00edt\u00edc\u00ed v rohu koupelny.<\/div>\n

<\/div>\n
„Nic, jen jsem se rozhodl ud\u011blat si takov\u00fd odpo\u010dinkov\u00fd ve\u010der ve van\u011b.“ Usm\u00e1l se Bill nevinn\u011b a posadil se. „Jak bylo v posilovn\u011b?“ op\u0159el se o okraj vany rukama a Tom p\u0159e\u0161el k n\u011bmu, p\u0159id\u0159epuj\u00edc si k n\u011bmu. S \u00fasm\u011bvem ho kr\u00e1tce pol\u00edbil.<\/div>\n
<\/div>\n
„Docela fajn.“ Zalhal Tom, p\u0159em\u00fd\u0161lej\u00edc nad t\u00edm je\u0161t\u011b, jak \u0161etrn\u011b ozn\u00e1mit Billovi, \u017ee se vlastn\u011b vid\u011bl s Kayem, \u017ee s n\u00edm mluvil a \u017ee se s n\u00edm domluvil, \u017ee pojede n\u011bkolik set kilometr\u016f s n\u00edm za N\u011bmecko. „\u0160el jsem se pak je\u0161t\u011b proj\u00edt trochu.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Chce\u0161 j\u00edt ke mn\u011b?“ usm\u00e1l se Bill a posunul se trochu. Tom p\u0159ik\u00fdvnul, narovnal se a za\u010dal ze sebe shazovat oble\u010den\u00ed, odhazuj\u00edc ho do rohu m\u00edstnosti. Jednou nohou vkro\u010dil do t\u00e9 va\u0159\u00edc\u00ed l\u00e1zn\u011b a usykl potichu.<\/p>\n

„U\u017e zase?“<\/div>\n

<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, \u017ee jinak koupel nevedu.“ Zasm\u00e1l se Bill a nechal ho, a\u0165 se pomalu posad\u00ed naproti n\u011bmu. Trvalo to dobr\u00fdch 5 minut, ne\u017e se Tom odhodlal potopit se do vody cel\u00fd, a\u017e po hlavu. Bill neot\u00e1lel. Ihned se p\u0159esunul a svou v\u00e1hu polo\u017eil na sv\u00e9ho bratra. „Te\u010f to bude mnohem lep\u0161\u00ed, kdy\u017e tu nebudu s\u00e1m.“ Uculil se a zatahal Toma za jeden z cop\u00e1nk\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
„No jasn\u011b.“ U\u0161kl\u00edbnul se. „Dneska jsem mluvil s Kayem.“ Pronesl nakonec jednodu\u0161e.<\/div>\n
Bill sebou lehce cuknul a nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. „Ten hajzl se t\u011b je\u0161t\u011b opov\u00e1\u017eil oslovit?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Vlastn\u011b jsem za\u010dal j\u00e1, v\u00ed\u0161. Rozhodl jsem se, \u017ee s n\u00edm budu dr\u017eet alespo\u0148 p\u0159\u00e1telsk\u00fd kontakt, nechci, abychom se rozch\u00e1zeli ve zl\u00e9m. Tak souhlasil.“ Pokr\u010dil Tom rameny a odv\u00e1\u017eil se pohl\u00e9dnout na Bill\u016fv zamra\u010den\u00fd v\u00fdraz. „Oh, neboj, s n\u00edm u\u017e je konec, te\u010f m\u00e1m tohle, p\u0159ece!“ zat\u0159\u00e1sl Billem trochu za boky a usm\u00e1l se povzbudiv\u011b.<\/p>\n

„J\u00e1 v\u00edm, ale nel\u00edb\u00ed se mi to.“<\/div>\n

<\/div>\n
„No tak, n\u011bco jsme si p\u0159eci sl\u00edbili, ne?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Jo, sl\u00edbili.“ P\u0159ik\u00fdvnul nakonec. Musel se p\u0159em\u00e1hat, aby neza\u010dal k\u0159i\u010det, ale t\u00edm by v\u0161echno pokazil. V\u0161echno, co se mu dote\u010f da\u0159ilo.<\/div>\n
<\/div>\n
„A je tu je\u0161t\u011b jedna v\u011bc. Chci jet na dva t\u00fddny s kamar\u00e1dem pry\u010d. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee bys to tu beze mne vydr\u017eel?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Co\u017ee?!“ osopil se na n\u011bj Bill a odt\u00e1hl se. „Co tady m\u00e1m asi tak dva t\u00fddny d\u011blat? Pro\u010d nem\u016f\u017eu jet s tebou, Tome?“<\/p>\n

„Cht\u011bl jsem to m\u00edt jako p\u00e1nskou j\u00edzdu, v\u00ed\u0161, ne\u017e zase vyjedeme do Ameriky. Ty si zat\u00edm m\u016f\u017ee\u0161 u\u017e\u00edvat sv\u00e9 n\u00e1kupy s Nat\u00e1li\u00ed, d\u011blat si pohodln\u00e9 ve\u010dery pln\u00e9 kosmetiky a v\u0161eho mo\u017en\u00e9ho. Budu ti ps\u00e1t a volat ka\u017ed\u00fd den, pros\u00edm.“ Zast\u00e9nal Tom prosebn\u011b a tiskl ho na sebe. Bill zavr\u010del. „Pros\u00edm. Budeme se na sebe pak tak t\u011b\u0161it!“ l\u00edbnul jej pod ucho, na sp\u00e1nek a lehce skousnul ucho. Bill zast\u00e9nal a zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n

<\/div>\n
„Co je to za kamar\u00e1da?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Kay.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Tome!“<\/div>\n
<\/div>\n
„Pros\u00edm, n\u011bco jsme si sl\u00edbili, pros\u00edm.“ Pohladil jej prosebn\u011b po zade\u010dku a kl\u00ednem se ot\u0159el o jeho, aby tro\u0161ku odleh\u010dil situaci.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jo, sl\u00edbili.“ Odpov\u011bd\u011bl Bil stejn\u011b jako p\u0159ed t\u00edm a lehce zast\u00e9nal, roztahuj\u00edc automaticky nohy pro sv\u00e9 dvoj\u010de.<\/p>\n

„V\u011b\u0159 mi, chci si tam s n\u00edm jen v\u0161e vy\u0159\u00edkat, poznat jeho rodinu, proto\u017ee oni m\u011b cht\u011bli u\u017e kdysi poznat. Ale mezi mnou a j\u00edm je KONEC, te\u010f m\u00e1m tebe a tak to z\u016fstane. Budu pak s tebou denn\u011b, ka\u017edou minutu, v\u010detn\u011b noc\u00ed. Nebude ti to vadit, vi\u010f?“ drmolil d\u00e1l Tom, zat\u00edmco pomalu vstupoval do jeho \u00fazk\u00e9ho t\u011bla. Bill zalapal po dechu a absolutn\u011b om\u00e1men\u00fd jejich spojen\u00edm jen vztekle bouchnul do jeho ramene.<\/div>\n

<\/div>\n
„T\u00fdden, v\u00edc ne. A chci denn\u011b alespo\u0148 t\u0159i hovory.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Dva t\u00fddny.“<\/div>\n
<\/div>\n
„T\u00fdden.“<\/div>\n
<\/div>\n
„T\u00fdden a p\u016fl?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Deset dn\u00ed.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Ok, jsi skv\u011bl\u00fd.“ Vydechnul a jal se ho za pu\u0161t\u011bn\u00ed sladce odm\u011bnit.<\/p>\n

autor: PeTi\u0160ka & Saline A.<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: PeTi\u0160ka & Saline A. (z pohledu Kaye) St\u00e1le jsem tak n\u011bjak nemohl uv\u011b\u0159it tomu, co se b\u011bhem p\u00e1r posledn\u00edch minut ud\u00e1lo. \u017de jsem je\u0161t\u011b c\u00edtil na rtech Toma, i kdy\u017e p\u0159ed chv\u00edl\u00ed odkr\u00e1\u010del do ob\u00fdv\u00e1ku, mumlaj\u00edc si u toho n\u011bjak\u00e1 slova,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[512],"tags":[],"class_list":["post-5698","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-treasure-from-philippine-s"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5698","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5698"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5698\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5698"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5698"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5698"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}