{"id":5723,"date":"2012-10-19T17:00:00","date_gmt":"2012-10-19T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5707"},"modified":"2012-10-19T17:00:00","modified_gmt":"2012-10-19T16:00:00","slug":"forever-and-after-my-love-2-4","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/10\/19\/forever-and-after-my-love-2-4\/","title":{"rendered":"Forever And After My Love 2\/4"},"content":{"rendered":"
autor: Doris a Lauinka<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Flashback<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

David pochodoval po nahr\u00e1vac\u00edm studiu sem a tam a mnul si sp\u00e1nky. M\u011bl pocit, \u017ee pr\u00e1v\u011b za\u017e\u00edv\u00e1 nejhor\u0161\u00ed no\u010dn\u00ed m\u016fru. To, co vid\u011bl, by ho ani ve snu nenapadlo. Dva svoje sv\u011b\u0159ence pod stromem ve v\u00e1\u0161niv\u00e9m polibku. Co\u017e o to, \u017ee dva chlapci, to by je\u0161t\u011b n\u011bjak p\u0159e\u017eil. Konec konc\u016f u Billa si nebyl tak \u00fapln\u011b nikdy jist\u00fd, kam vlastn\u011b sm\u011b\u0159uje. Ale \u017ee ti dva budou sourozenci\u2026 dvoj\u010data\u2026 to bylo na n\u011bj moc siln\u00e9 kafe.<\/p>\n

„M\u016f\u017eete mi \u0159\u00edct, co to m\u011blo znamenat?“ Zarazil se v ch\u016fzi a propaloval oba chlapce, sed\u00edc\u00ed t\u011bsn\u011b u sebe, pohledem. Bill jen nejist\u011b klopil zrak. Nev\u011bd\u011bl, co m\u00e1 \u0159\u00edct. Docela Davida ch\u00e1pal. Jeho rozho\u0159\u010den\u00ed bylo opr\u00e1vn\u011bn\u00e9 a on to v\u011bd\u011bl. Rad\u011bji ml\u010del, ne\u017e aby \u0159ekl n\u011bco \u0161patn\u011b.<\/em><\/div>\n

„Co k tomu chce\u0161 v\u00edc sly\u0161et, Davide? Vid\u011bl jsi to. Ned\u00e1 se nic d\u011blat. Asi se bude\u0161 muset sm\u00ed\u0159it s t\u00edm, \u017ee Billa prost\u011b miluju.“ Pokr\u010dil Tom rameny a David zt\u011b\u017eka dopadl na \u017eidli a ov\u00edval se slo\u017een\u00fdmi novinami. Tom byl v\u017edy ten odv\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed a neb\u00e1l se ozvat. Zvl\u00e1\u0161t\u011b v takov\u00e9 chv\u00edli, kdy mu o n\u011bco opravdu \u0161lo. Jako pr\u00e1v\u011b te\u010f. Byla to pro n\u011bj docela dlouh\u00e1 cesta, uv\u011bdomit si, co vlastn\u011b k Billovi c\u00edt\u00ed. To Bill v tomhle m\u011bl jasno u\u017e d\u00e1vno a Tom to jen pot\u0159eboval zpracovat a uv\u011bdomit si, \u017ee k Billovi prost\u011b pat\u0159\u00ed.<\/p>\n

„Posly\u0161 nebo sp\u00ed\u0161e posly\u0161te. Tohle p\u0159ece nejde. Nen\u00ed to norm\u00e1ln\u00ed. Vy jste sourozenci. Vy se nem\u016f\u017eete milovat. Teda jako\u2026 ne takhle.“ Rozhodil David rukama v nesouhlasu a Tom proto\u010dil o\u010di. Byl mlad\u00fd a David to podle n\u011bj jen zbyte\u010dn\u011b zveli\u010doval.<\/em><\/div>\n

„Nikdo se to nedozv\u00ed, Davide.“ Ozval se ti\u0161e Bill, st\u00e1le je\u0161t\u011b vypla\u0161en\u00fd, co z toho m\u016f\u017ee vzniknout. David jen nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b zamrkal.<\/em><\/div>\n
„Nedozv\u00ed? Nedozv\u00ed?! To mysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b? Jste pod neust\u00e1l\u00fdm dohledem dot\u011brnejch paparazzi\u2026 ani nev\u00edte, kde v\u0161ude m\u016f\u017eou b\u00fdt, a ty \u0159ekne\u0161 takovou hloupost?“ Zakroutil David nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b hlavou. Bill se musel zbl\u00e1znit. „Takhle by to prost\u011b, p\u00e1nov\u00e9, ne\u0161lo. To rozhodn\u011b ne. Ohro\u017eujete svoj\u00ed kari\u00e9ru. A ne jen tu svoj\u00ed, ale i G\u00e9\u010dk\u016fm. Tak p\u0159esta\u0148te b\u00fdt sobe\u010dt\u00ed.“ David m\u011bl pocit, \u017ee se mu rozsko\u010d\u00ed hlava. Asi pot\u0159eboval pan\u00e1ka nebo rovnou dva a\u017e t\u0159i.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

\n

„Nem\u016f\u017ee\u0161 n\u00e1m to zak\u00e1zat.“ Nam\u00edtl Tom. David vyst\u0159elil ze \u017eidle rychlost\u00ed sv\u011btla, a\u017e se Tom s\u00e1m leknul.<\/em><\/div>\n
„Tak to si pi\u0161, pan\u00e1\u010dku, \u017ee m\u016f\u017eu. M\u016f\u017eu v\u00e1m ud\u011blat utrum v koncertech a vystoupen\u00edch, dokud nedostanete rozum. Nebo alespo\u0148 jeden z v\u00e1s. Co si ale mysl\u00edte, \u017ee na to \u0159ekne ve\u0159ejnost? \u017de vy dva spolu b\u016fhv\u00edco d\u011bl\u00e1te? Tome, ty m\u00e1\u0161 proh\u00e1n\u011bt \u017eensk\u00fd a ne sv\u00fdho br\u00e1chu.“ Zask\u0159\u00edpal David zubama.<\/em><\/div>\n
„Hele Davide, koho j\u00e1 proh\u00e1n\u00edm anebo ne, je snad moje v\u011bc.“ Pod\u00edval se tvrd\u011b Tom na mana\u017eera. Dob\u0159e ch\u00e1pal, \u017ee je mus\u00ed chr\u00e1nit, ale nebude manipulovat s jejich \u017eivotem. Tohle nen\u00e1vid\u011bl od rodiny, nato\u017e od ciz\u00edch. U\u017e tak mu trvalo snad v\u011b\u010dnost uv\u011bdomit si, a hlavn\u011b p\u0159iznat si city ke sv\u00e9mu bratrovi. „Mimochodem\u2026 jestli s t\u00edmhle m\u00e1\u0161 probl\u00e9m, klidn\u011b m\u016f\u017ee\u0161 j\u00edt. Nezapome\u0148, \u017ee ty prachy, co bere\u0161, m\u00e1\u0161 kv\u016fli n\u00e1m.“ Dodal je\u0161t\u011b. Bill jen ml\u010dky sledoval jejich tv\u00e1\u0159e, kter\u00e9 ob\u011b kyp\u011bly vztekem. Do t\u00e9hle konverzace se nezapojoval. U\u017e takhle byla situace a\u017e moc vyhrocen\u00e1 a stejn\u011b nev\u011bd\u011bl, co by dodal.<\/p>\n

„To jako mysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b?!“ Vyjel zostra David, kter\u00fd snad celou dobu doufal, \u017ee tohle je jen debiln\u00ed f\u00f3rek t\u011bch dvou, ale \u010d\u00edm d\u00e9le tu sed\u011bli, t\u00edm v\u00edce ch\u00e1pal, \u017ee to je realita. David se sna\u017eil tohle vst\u0159ebat a neomdl\u00edt. Cht\u011bl je\u0161t\u011b n\u011bco dodat, ale to se do m\u00edstnosti nahrnuli G\u00e9\u010dka. Jen nech\u00e1pav\u00fdm pohledem t\u011bkali z Davida na Billa. Ale n\u011bjak nezaregistrovali nic. V\u011bt\u0161inou se h\u00e1dali ti dva kv\u016fli oble\u010den\u00ed na koncert nebo tak, ale te\u010fka to byl Tom, kdo byl stejn\u011b rud\u00fd v obli\u010deji jako s\u00e1m David.<\/em><\/div>\n

„Stalo se tu n\u011bco?“ Gustav nejist\u011b promluvil a na oba se pod\u00edval.<\/em><\/div>\n
„Ne, jak by mohlo?!“ Prskl vztekle Tom a opustil m\u00edstnost se siln\u00fdm zabouchnut\u00edm dve\u0159\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Debil! Mysl\u00ed si, \u017ee m\u016f\u017ee v\u0161echno, ale nen\u00ed B\u016fh, aby mohl!“ Za\u0159val za n\u00edm David a pod\u00edval se na zbytek kapely. V\u0161ichni m\u011bli otazn\u00edky v o\u010d\u00edch. Jen Bill s tich\u00fdm vzlykem opustil m\u00edstnost. Ut\u00edkal za sv\u00fdm br\u00e1\u0161kou, kter\u00fd byl venku a kou\u0159il, ihned se k n\u011bmu p\u0159itiskl a nechal se hladit.<\/em><\/div>\n
„Klid, neboj, je to v po\u0159\u00e1dku, on mi m\u016f\u017ee leda pol\u00edbit prdel.“ Konej\u0161il Billa a dal mu pot\u00e1hnout i z cigarety. N\u011b\u017en\u011b se jej dot\u00fdkal. Nakonec si zap\u00e1lil dal\u0161\u00ed, tentokr\u00e1t i s Billem. Mezi nimi vl\u00e1dl klid a m\u00edr, \u017e\u00e1dn\u00e9 nervy. Cht\u011bli spolu b\u00fdt a nikdo jim to nemohl zak\u00e1zat.<\/em><\/div>\n
„Stejn\u011b t\u011b miluju.“ Usm\u00e1l se Tom, kdy\u017e se d\u00edval na tu hrom\u00e1dku ne\u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

Konec Flashbacku<\/em><\/div>\n
<\/p>\n

<\/em> Bill<\/p>\n

Mus\u00edm se sm\u00e1t, kdy\u017e na tohle vzpom\u00edn\u00e1me. Te\u010f u\u017e mi to p\u0159ijde velice vtipn\u00e9, ale tenkr\u00e1t jsem se opravdu b\u00e1l, \u017ee se n\u011bco stane\u2026 \u017ee o tebe p\u0159ijdu. Na jednu stranu jsem postupem \u010dasu zjistil, \u017ee i David m\u011bl pravdu. N\u00e1\u0161 vztah byl opravdu nebezpe\u010dn\u00fd a mohl zni\u010dit v\u0161echno. Nen\u00e1vid\u011bl jsem to, kdy\u017e ses n\u011bkde ukazoval s Riou, ale nebylo moc na v\u00fdb\u011br, co jin\u00e9ho d\u011blat.<\/div>\n

„No\u2026 nakonec to p\u0159ijal docela state\u010dn\u011b.“ Dod\u00e1m s \u00fasm\u011bvem. On David nem\u011bl moc na vybranou. Ty jsi byl tak tvrdohlav\u00fd a trucovit\u00fd, \u017ee nakonec ustoupil. Jen za takov\u00e9 mal\u00e9 dohody, \u017ee si to nech\u00e1me za zav\u0159en\u00e9 dve\u0159e.<\/div>\n
„Mysl\u00edm ale, \u017ee ob\u010das musel i tak \u0161\u00edlet\u2026 v\u00ed\u0161, kdy\u017e se n\u00e1m to kolikr\u00e1t nepovedlo \u00fapln\u011b udr\u017eet na uzd\u011b a pak byly fotky, jak si \u0161ept\u00e1me nebo o sebe jen tak letmo zavad\u00edme.“ Bylo to docela \u010dast\u00e9. J\u00e1 jsem zkr\u00e1tka pot\u0159eboval po\u0159\u00e1d v\u011bd\u011bt, \u017ee jsi u m\u011b. Se mnou. Uzn\u00e1v\u00e1m, \u017ee to David s n\u00e1mi nem\u011bl jednoduch\u00e9. Do dne\u0161ka nev\u00edm, jestli to v\u011bd\u011bli G\u00e9\u010dka. Nikdy nedali najevo, \u017ee by si n\u011b\u010deho v\u0161imli nebo o tom v\u011bd\u011bli, ale mysl\u00edm, \u017ee je David zasv\u011btil. Aby nebyli p\u0159\u00edpadn\u011b p\u0159ekvapen\u00ed.<\/p>\n

„Mus\u00ed\u0161 uznat, \u017ee to myslel dob\u0159e. Od n\u00e1s to bylo opravdu nerozv\u00e1\u017en\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed.“ Zasm\u011bju se a ruku ti stisknu pevn\u011bji. D\u00edv\u00e1m se na tebe. A vlastn\u011b si p\u0159ipad\u00e1m jako tenkr\u00e1t. Po\u0159\u00e1d stejn\u011b zamilovan\u00fd. Jen se naklon\u00edm a pol\u00edb\u00edm t\u011b na \u010delo.<\/div>\n

„V\u00ed\u0161, hrozn\u011b m\u011b tenkr\u00e1t t\u011b\u0161ilo, jak za n\u00e1s bojuje\u0161. A vybojoval.“ K\u00fdvnu uznale hlavou.<\/div>\n
„I kdy\u017e nem\u016f\u017eu pop\u00edrat\u2026 po t\u00fd va\u0161\u00ed domluv\u011b, \u017ee se u tebe jako\u017ee nic nezm\u011bn\u00ed, jsem ob\u010das chytal nervy.“ Zakrout\u00edm pusou, abych si znovu upevnil zuby. Prost\u011b ano, ty holky tady byly po\u0159\u00e1d a vadilo mi to. Byl jsem hrozn\u011b \u017e\u00e1rliv\u00fd. Po\u0159\u00e1d jsem. Sta\u010dilo mi, kdy\u017e ti minul\u00fd t\u00fdden Jaru\u0161ka hore\u010dn\u011b nab\u00edzela buchty, co je\u0161t\u011b zvl\u00e1dla up\u00e9ct. Myslel jsem, \u017ee j\u00ed tou svoj\u00ed berl\u00ed pra\u0161t\u00edm.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee se s t\u00edm n\u011bkdy David dok\u00e1zal sm\u00ed\u0159it?“<\/p>\n

Tom<\/p>\n

„Nakonec mu nic jin\u00e9ho nezb\u00fdvalo. V\u011bd\u011bl, \u017ee bych se s n\u00edm d\u00e1l h\u00e1dal do krve, a to necht\u011bl nikdo z n\u00e1s.“ Usm\u011bju se a sleduju t\u011b. Jo tenkr\u00e1t jsem byl sakra bojovn\u00edk, a co se t\u00fdkalo na\u0161eho vztahu, byl jsem nejv\u011bt\u0161\u00ed bojovn\u00edk na sv\u011bt\u011b. Nebylo to lehk\u00e9. U\u017e jen st\u00e1le v\u0161em \u0159\u00edkat, \u017ee jsme jen brat\u0159i, nic v\u00edc. Kolikr\u00e1t jsem to u\u017e v\u00e1\u017en\u011b cht\u011bl \u0159\u00edct. Aby ti kret\u00e9ni z televize a nev\u00edm odkud fakt \u010dum\u011bli. Vid\u00edte, a te\u010fka jsme zalezl\u00ed tady, i kdy\u017e st\u00e1le spolu. „\u0160\u00edlel, je\u0161t\u011b mnohokr\u00e1t potom jsem s n\u00edm vedl dialogy, to si ty ani nev\u011bd\u011bl, mo\u017en\u00e1 rad\u011bji ani necht\u011bl v\u011bd\u011bt, ale byl jsem na kobere\u010dku mockr\u00e1t. Sna\u017eil se mi to rozumn\u011b vysv\u011btlit a j\u00e1 stejn\u011b \u0159ekl, \u017ee t\u011b miluju a div nesko\u010dil z okna.“ Sm\u011bju se.<\/p>\n

„Nem\u011bl to s n\u00e1mi lehk\u00e9, to ani G\u00e9\u010dka. Si vzpome\u0148 na Gustav\u016fv \u0161ok, kdy\u017e n\u00e1s na\u010dapal jednou jak\u2026 no\u2026 jak m\u00e1\u0161 hlavu v m\u00e9m kl\u00edn\u011b.“ Za\u010dnu se v\u00e1\u017en\u011b sm\u00e1t na cel\u00fd d\u016fcho\u010f\u00e1k. „Nezapomenu na ten v\u00fdraz a pohled al\u00e1 d\u011bl\u00e1te si prdel?“ Sleduju t\u011b, kdy\u017e se sm\u011bje\u0161 taky, i kdy\u017e st\u0159\u00eddm\u011b, ty zuby ti opravdu moc nedr\u017e\u00ed a bez nich je to je\u0161t\u011b o n\u011bco hor\u0161\u00ed pohled. „Byli jsme \u0161\u00edlen\u00ed, oba dva. Pak to vysv\u011btlovat? V\u0161em? \u017de spolu chod\u00edme?“ kouknu se nahoru do koruny stromu a usm\u011bju se. „V\u00ed\u0161 co je stra\u0161n\u011b zvl\u00e1\u0161tn\u00ed? \u017de i po tak d\u011bsn\u011b dlouh\u00e9 dob\u011b t\u011b st\u00e1le miluju a nikdy bych t\u011b za nic nevym\u011bnil.“ Stisknu ti vr\u00e1s\u010ditou ruku a usm\u011bju se. Ta tvoje tetov\u00e1n\u00ed u\u017e nejsou ani tetov\u00e1n\u00edm, sp\u00ed\u0161e n\u011bjak\u00e9 st\u0159\u00edpky zma\u010dkan\u00fdch vybledl\u00fdch barev.<\/p>\n

Bill<\/p>\n

Oh, no jo vlastn\u011b. Ten Gustav, kdy\u017e n\u00e1s nachytal\u2026 na to jsem zase zapomn\u011bl. Ach ta moje hlava. Jen se usm\u011bju, kdy\u017e \u0159ekne\u0161 to, co \u0159ekne\u0161. Ty moc dob\u0159e v\u00ed\u0161, \u017ee to m\u00e1m \u00fapln\u011b stejn\u011b. Nikdy bych t\u011b nevym\u011bnil za nic. Ani za tu sl\u00e1vu. To a\u017e \u010d\u00edm jsem byl star\u0161\u00ed, jsem si to uv\u011bdomoval, \u017ee ta sl\u00e1va byla fajn\u2026 ale ty jsi byl nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed. Po\u0159\u00e1d jsi.<\/div>\n

„Nikdy jsi mi to ne\u0159ekl, \u017ee to David tak dlouho necht\u011bl p\u0159ijmout.“ Tak\u017ee vlastn\u011b to nepochopil nikdy. No ale alespo\u0148 taktn\u011b ml\u010del. V\u011bt\u0161inou. „V\u017edycky jsme se b\u00e1l, \u017ee m\u011b stejn\u011b jednou vym\u011bn\u00ed\u0161 za \u017eenu.“ P\u0159izn\u00e1m po pravd\u011b. „No jo, bylo to hloup\u00fd, j\u00e1 v\u00edm.“ Dod\u00e1m, kdy\u017e se hned zakabon\u00ed\u0161.<\/div>\n
„No ale k tomu p\u0159epaden\u00ed Gustavem, hrozn\u011b jsem se tenkr\u00e1t styd\u011bl. V\u016fbec jsem nev\u011bd\u011bl, co d\u011blat. M\u00e1lem jsem ti ho ukousnul, jak jsem se leknul.“ To byl traumatick\u00fd z\u00e1\u017eitek. Kou\u0159il jsme t\u011b \u00fapln\u011b poprv\u00e9, a hned takov\u00e9 fiasko, to se opravdu m\u016f\u017ee st\u00e1t jen mn\u011b. \u017de m\u011b to vlastn\u011b p\u0159ekvapovalo. Vlastn\u011b potom vznikla p\u00edsni\u010dka In die Nacht. N\u011bkdy m\u011b napad\u00e1, \u017ee bych ti j\u00ed zazp\u00edval, ale u\u017e bych to asi nezvl\u00e1dl. Tak\u017ee to nebudu kazit. Ta p\u00edsni\u010dka byla tak pr\u016fhledn\u00e1, \u017ee to muselo ka\u017ed\u00e9mu doj\u00edt. Div\u00edm se, \u017ee ji David nechal d\u00e1t na CD\u010dko.<\/p>\n

„I kdybych te\u010f mohl pro\u017e\u00edt sv\u016fj \u017eivot znovu, tak bych nic nem\u011bnil.“ Zakrout\u00edm hlavou, abych tomu dodal na d\u016fle\u017eitosti. A \u017ee jsme m\u011bli i chv\u00edle, kdy jsem myslel, \u017ee t\u011b zabiju. Nebo celej n\u00e1\u0161 vztah u\u017e po\u0161lu do kopru. Ono p\u0159eci jen nic nen\u00ed jen idylick\u00e9. Kolikr\u00e1t jsme se poh\u00e1dali. Uzn\u00e1v\u00e1m\u2026 hlavn\u011b kv\u016fli moj\u00ed \u017e\u00e1rlivosti. „Jsme vlastn\u011b \u0161\u00edlen\u00ed po\u0159\u00e1d.“ Zasm\u011bju se. Ono v tomhle v\u011bku, mysl\u00edm, \u017ee na to taky nekoukaj\u00ed moc s pochopen\u00edm. Alespo\u0148 n\u011bkte\u0159\u00ed. Nediv\u00edm se vlastn\u011b ani moc. „Stejn\u011b jsi po\u0159\u00e1d moje milovan\u00e1 hv\u011bzda.“ Usm\u011bju se a kouknu taky sm\u011brem vzh\u016fru. Lehce vydechnu. „Vlastn\u011b, kdy\u017e tak nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, poka\u017ed\u00e9 jsme m\u011bli n\u011bjak\u00e9 fiasko. Div\u00edm se, \u017ee u toho sexu n\u00e1s nikdy nikdo nenachytal.“ Zakrout\u00edm pobaven\u011b hlavou, a \u017ee to bylo taky o vous kolikr\u00e1t. Jeliko\u017e na\u0161e m\u00edsta nebyla zrovna praktick\u00e1. Teda, kdy\u017e u\u017e jsme v tom byli zb\u011bhl\u00fd. Nebo sp\u00ed\u0161 j\u00e1. Ty jsi byl zb\u011bhlej u\u017e d\u00e1vno od t\u011bch t\u0159in\u00e1cti. Ale mus\u00edm uznat, \u017ee sp\u00e1t spolu v nahr\u00e1vac\u00edm studiu p\u016fl hodiny p\u0159ed za\u010d\u00e1tkem zkou\u0161ky bylo docela riskantn\u00ed. Nebo v z\u00e1kulis\u00ed p\u0159ed koncertem\u2026 to bylo snad je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, kdy\u017e bylo sly\u0161et st\u00e1le nar\u016fstaj\u00edc\u00ed po\u010det je\u010d\u00edc\u00edch fanou\u0161k\u016f. Mo\u017en\u00e1 proto \u0161el David do p\u0159ed\u010dasn\u00e9ho d\u016fchodu. P\u0159ed\u010dasn\u011b z n\u00e1s ze\u0161ediv\u011bl.<\/p>\n

Tom<\/p>\n

„Nebral jsem to jako podstatn\u00e9, ti to \u0159\u00edkat, zbyte\u010dn\u011b by ses t\u00edm zat\u011b\u017eoval a j\u00e1 jsem s n\u00edm o tom u\u017e ani necht\u011bl jednat. Prost\u011b jsem ho postavil p\u0159ed hotovou v\u011bc a vid\u00ed\u0161? Nakonec to p\u0159ijal.“ Usm\u011bju se na tebe, je to takov\u00e1 kr\u00e1sn\u00e1 chvilka tady mezi n\u00e1mi. „N\u011bkdy jsem cht\u011bl, pak zase jsem si \u0165ukal na \u010delo, jak bych jenom mohl. Kdy\u017e jsem fingoval s Riou, zjistil jsem, \u017ee j\u00e1 vlastn\u011b ani s nik\u00fdm jin\u00fdm b\u00fdt nem\u016f\u017eu. Nic m\u011b tak kr\u00e1sn\u011b nenapl\u0148ovalo jako vztah s tebou. Vid\u00ed\u0161\u2026 a j\u00e1 si v\u017edycky \u0159\u00edkal, \u017ee si najde\u0161 n\u011bkoho lep\u0161\u00edho, ne\u017e jsem j\u00e1.“ Usm\u011bju se a lehce t\u011b palcem hlad\u00edm po ruce. To bych ani nep\u0159e\u017eil, mo\u017en\u00e1 p\u0159ed t\u00edm ze za\u010d\u00e1tku, ale pozd\u011bji bych um\u0159el.<\/p>\n

„Jo, chodil jsem jako impotent. Vid\u00ed\u0161, m\u011bl jsem n\u00e1cvik na st\u00e1\u0159\u00ed. Taky bych nem\u011bnil. Mo\u017en\u00e1 jen tohle. Tohle by se nemuselo znovu opakovat, to st\u00e1\u0159\u00ed. Zbytek bych si ale dokonale vychutnal cel\u00fd znovu.“ Usm\u011bju se a k\u00fdvnu na souhlas. M\u00e1\u0161 pravdu. „Jooo. U sexu ne, to jsme se geni\u00e1ln\u011b um\u011bli schovat, i kdy\u017e s tv\u00fdm procvi\u010dov\u00e1n\u00edm hlasivek n\u00e1s museli v\u0161ude sly\u0161et.“ Zasm\u011bju se zt\u011b\u017eka a rozka\u0161lu se, no jo, moje pl\u00edce, taky na tom nejsou nejl\u00edp, sam\u00e9 pokou\u0159en\u00ed\u010dko a te\u010fka nemysl\u00edm to zdrav\u00e9. „Ale j\u00e1 si stejn\u011b mysl\u00edm, \u017ee n\u00e1s n\u011bkolikr\u00e1t kluci sly\u0161eli, jen taktn\u011b ml\u010deli a nep\u0159edhazovali n\u00e1m to, oni v\u011bd\u011bli, jak jsem se zh\u00e1dal s Davidem a zn\u00e1\u0161 Gustava, ten by se v tom nevrtal, proto\u017ee celou tu sc\u00e9nu by stejn\u011b musel ut\u011b\u0161ovat on a za to mu to nest\u00e1lo.“ Pokr\u010d\u00edm rameny.<\/p>\n

autor: Doris & Lauinka<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Doris a Lauinka Flashback David pochodoval po nahr\u00e1vac\u00edm studiu sem a tam a mnul si sp\u00e1nky. M\u011bl pocit, \u017ee pr\u00e1v\u011b za\u017e\u00edv\u00e1 nejhor\u0161\u00ed no\u010dn\u00ed m\u016fru. To, co vid\u011bl, by ho ani ve snu nenapadlo. Dva svoje sv\u011b\u0159ence pod stromem ve v\u00e1\u0161niv\u00e9m polibku.<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-5723","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5723","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5723"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5723\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5723"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5723"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5723"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}