{"id":5742,"date":"2012-10-15T16:00:00","date_gmt":"2012-10-15T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5726"},"modified":"2012-10-15T16:00:00","modified_gmt":"2012-10-15T15:00:00","slug":"profesor-30","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/10\/15\/profesor-30\/","title":{"rendered":"Profesor 30."},"content":{"rendered":"
autor: Tina<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Oba le\u017eeli spokojen\u00ed a naz\u00ed v posteli a tiskli k sob\u011b sv\u00e1 hol\u00e1 t\u011bla. Navz\u00e1jem se zah\u0159\u00edvali a hladili v\u0161ude, kde dos\u00e1hli. Oba byli tak \u0161\u0165astn\u00ed a pln\u00ed l\u00e1sky. Jejich pouto bylo tak siln\u00e9 a m\u011blo pevn\u00e9 ko\u0159eny, \u017ee u\u017e nebylo mo\u017en\u00e9, aby jim to n\u011bco p\u0159etrhlo. V pokoji byla poklidn\u00e1 atmosf\u00e9ra, kter\u00e1 byla c\u00edtit je\u0161t\u011b zbytky ned\u00e1vn\u00e9 v\u00e1\u0161n\u011b.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161 o tom, \u017ee t\u011b stra\u0161n\u011b miluju?“ \u0159ekl ti\u0161e profesor a jemn\u011b se prob\u00edral havran\u00edmi vlasy sv\u00e9ho mil\u00e1\u010dka. Bill se spokojen\u011b usm\u00e1l a vzhl\u00e9dl ke sv\u00e9mu matematick\u00e9mu princi.<\/div>\n

„V\u00edm. J\u00e1 jsem na tom podobn\u011b. Miluju t\u011b stra\u0161n\u011b moc, ani nev\u00ed\u0161 jak,“ usm\u00e1l se a pol\u00edbil Willa na bradu.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe v\u00edc,“ pohladil jej po z\u00e1dech a zade\u010dku a pol\u00edbil jej do vlas\u016f.<\/div>\n
„J\u00e1 tebe nejv\u00edc,“ usm\u00e1l se \u010dernovl\u00e1sek a kreslil Williamovi na hru\u010f r\u016fzn\u00e9 patvary.<\/p>\n

„\u017de m\u011b za nikoho nevym\u011bn\u00ed\u0161?“ up\u0159el na profesora Bill zoufal\u00fd pohled a \u010dekal na odpov\u011b\u010f.<\/div>\n

„Jak t\u011b tohle napadlo? Pro\u010d bych m\u011bl vym\u011bnit tak kr\u00e1sn\u00e9 a dokonal\u00e9 stvo\u0159en\u00ed?“ usm\u00e1l se na n\u011bj a vtiskl mu polibek na \u010delo. Billovi se na tv\u00e1\u0159i rozlil \u00fasm\u011bv \u0161t\u011bst\u00ed.<\/div>\n
„J\u00e1 bych t\u011b taky nikdy za nikoho nevym\u011bnil. Ty jsi pro m\u011b jedine\u010dn\u00fd a u\u017e ti nikdy nechci ubli\u017eovat,“ \u0159ekl ti\u0161e. Nar\u00e1\u017eel t\u00edm na p\u0159\u00edpad, kdy\u017e, ani\u017e by cht\u011bl, se vyspal s jin\u00fdm klukem, Tomem. Moc dob\u0159e si pamatoval to utrpen\u00ed a necht\u011bl ho znovu za\u017e\u00edt. Willovi to do\u0161lo hned.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„U\u017e na tohle nemysli. Je to za n\u00e1mi. V\u011b\u0159\u00edm ti, \u017ee u\u017e to nikdy neud\u011bl\u00e1\u0161,“ sledoval jej a hladil po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Neud\u011bl\u00e1m, u\u017e nikdy,“ p\u0159ik\u00fdvl Bill a nat\u00e1hl se ke sv\u00e9mu matematick\u00e9mu princi, aby jej mohl pol\u00edbit na jeho kr\u00e1sn\u011b vykrojen\u00e9 rty. Polibek trval o n\u011bco d\u00e9le, ne\u017e pl\u00e1noval, ale i tak si jej naplno u\u017eil a hladil Williama po hrudn\u00edku.<\/div>\n
Kdy\u017e se odt\u00e1hl, jenom se na n\u011bj sladce usm\u00e1l a ukazov\u00e1\u010dkem mu p\u0159ejel po spodn\u00edm rtu.<\/div>\n
„P\u0159esp\u00ed\u0161 u m\u011b?“ zeptal se ti\u0161e profesor a nep\u0159est\u00e1val se usm\u00edvat. Byl tak napln\u011bn\u00fd \u0161t\u011bst\u00edm jako je\u0161t\u011b nikdy. Klidn\u011b by ho mohl rozd\u00e1vat t\u011bm, kter\u00fdm sch\u00e1zelo. Ale co bylo hlavn\u00ed, m\u011bl sv\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed hned vedle sebe a mohl se jej dot\u00fdkat a hladit jej, jak jenom cht\u011bl.<\/div>\n
„Dob\u0159e. Jenom nap\u00ed\u0161u m\u00e1m\u011b, aby se o m\u011b neb\u00e1la, kde jsem, jo?“ usm\u00e1l se a nat\u00e1hl se pro svoje kalhoty, ve kter\u00fdch m\u011bl mobil. Rychle vy\u0165ukal zpr\u00e1vu, kterou poslal sv\u00e9 mamince.<\/p>\n

William, sledoval \u010dernovl\u00e1sk\u016fm mal\u00fd zade\u010dek a neodpustil si jej po n\u011bm pl\u00e1cnout a zazubil se. Bill vyjekl a oto\u010dil se na profesora.<\/div>\n

„Ty provokat\u00e9re, abych si nepl\u00e1cl, ale po n\u011b\u010dem jin\u00e9m,“ culil se a jakmile mu do\u0161la doru\u010denka, tak mobil polo\u017eil na no\u010dn\u00ed stolek.<\/div>\n
„Ne, moje n\u00e1dob\u00ed\u010dko se nepl\u00e1c\u00e1, to by bolelo,“ usm\u00edval se a pobaven\u011b, a z\u00e1rove\u0148 \u0161ibalsky sledoval sv\u00e9ho mal\u00e9ho mil\u00e1\u010dka, jak se \u010dertil.<\/div>\n
„Bo\u017ee, ty jsi p\u00e9ro,“ zavrt\u011bl hlavou a pl\u00e1cl sebou na postel. Sledoval Willa, jak se na n\u011bj pomalu vylezl. Ruce mu chytil nad hlavou a stehny dr\u017eel jeho nohy u sebe. Na to, \u017ee byl huben\u00fd, m\u011bl v\u00e1\u017en\u011b s\u00edlu.<\/p>\n

„Tak j\u00e1 jsem p\u00e9ro, jo?“ zazubil se \u010f\u00e1belsky a Bill v\u011bd\u011bl, \u017ee je zle, kdy\u017e vid\u011bl profesor\u016fv v\u00fdraz.<\/div>\n

„Opova\u017e se, Wille!“ varoval jej, ale ob\u011bma bylo naprosto jasn\u00e9, \u017ee tohle je jako bojovat se vzduchem. Naprosto zbyte\u010dn\u00e9.<\/div>\n
„J\u00e1 ti d\u00e1m takov\u00e9 p\u00e9ro, \u017ee uvid\u00ed\u0161,“ usm\u00e1l se a nasadil \u0161ibalsk\u00fd v\u00fdraz a pak za\u010dal Billa lechtat. Jedna ruka mu sta\u010dila k tomu, aby udr\u017eel Billovy huben\u00e9 ru\u010dky nad hlavou.<\/div>\n
\u010cernovl\u00e1sek se sv\u00edjel jako had a pi\u0161t\u011bl. Sna\u017eil se dostat z jeho sev\u0159en\u00ed, ale bylo to marn\u00e9. Will ho pevn\u011b dr\u017eel a po\u0159\u00e1d lechtal.<\/div>\n
„Dost, pros\u00edm!“ sm\u00e1l se a pi\u0161t\u011bl na celou m\u00edstnost.<\/div>\n
„Tak co, po\u0159\u00e1d jsem p\u00e9ro?“ zasm\u00e1l se William a koukal na n\u011bj zbl\u00edzka.<\/div>\n
„Ne, nejsi p\u00e9ro, jenom m\u011b u\u017e nelechtej,“ prosil Bill a st\u00e1le se sv\u00edjel. Kdy\u017e profesor nakonec p\u0159estal, jenom \u00falevn\u011b vydechl a popadal dech. \u010cernovlas\u00fd mu\u017e z n\u011bj nakonec slezl a jenom ho pobaven\u011b sledoval. Sledoval, jak se Bill zvedl z postele a \u0161el ke dve\u0159\u00edm.<\/p>\n

„Jsi p\u00e9ro a chlupat\u00e9!“ \u0159ekl mu a se sm\u00edchem utekl do kuchyn\u011b. O\u010dek\u00e1val, kdy se William vy\u0159\u00edt\u00ed z lo\u017enice. \u010cekal zvuk, kter\u00fd ho upozorn\u00ed, \u017ee jeho mil\u00e1\u010dek si u\u017e pro n\u011bj jde.<\/div>\n

„No jen po\u010dkej!“ \u0159ekl profesor a vyb\u011bhl za Billem. „Kde jsi, ty drzoune?!“ volal na cel\u00fd byt. Bill se pro sebe ti\u0161e zasm\u00e1l. B\u00e1l se a hledal rychle n\u011bco na obranu. Nakonec popadl ut\u011brku, ale to u\u017e byl jeho matematick\u00fd princ v kuchyni.<\/p>\n

\u010cernovl\u00e1sek vyjekl, kdy\u017e se k n\u011bmu Will bl\u00ed\u017eil. Smotal ut\u011brku a \u0161lehl s n\u00ed k \u010dernovlas\u00e9mu mu\u017ei.<\/div>\n

„Tak ty chce\u0161 boj? Tak fajn,“ zak\u0159enil se profesor, vzal si druhou ut\u011brku a za\u010dali se s nimi \u0161lehat. Naz\u00ed l\u00edtali po cel\u00e9m byt\u011b a takhle blbli. N\u011bkdy se trefili, tak\u017ee to zas\u00e1hlo toho druh\u00e9ho a trochu to za\u0161t\u00edpalo. Ukon\u010dil to cel\u00e9 William, kdy\u017e Billa natiskl na st\u011bnu a ruce mu dr\u017eel nad hlavou. Provokativn\u011b se sv\u00fdm hol\u00fdm kl\u00ednem ot\u0159el o ten jeho, tak\u017ee Billa p\u0159e\u0161la bojov\u00e1 n\u00e1lada a jenom vydechl.<\/div>\n
„Vyhr\u00e1l jsem,“ usm\u00e1l se na n\u011bj a pol\u00edbil ho v\u00e1\u0161niv\u011b. D\u00e1val do toho ve\u0161kerou svou energii, tak\u017ee polibek byl dosti drav\u00fd.<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161?“ usm\u00e1l se Bill provokativn\u011b a tiskl se cel\u00fdm sv\u00fdm t\u011blem na to Willovo.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e, d\u00e1me rem\u00edzu, souhlas\u00ed\u0161? To je f\u00e9r, ne?“ navrhl a \u010dekal, co na to \u0159ekne jeho \u010dernovlas\u00fd mil\u00e1\u010dek.<\/div>\n
„Souhlas\u00edm a navrhoval bych se j\u00edt zavrtat zp\u00e1tky do post\u00fdlky. Vlastn\u011b, zahr\u00e1l bys mi zase n\u011bco, pros\u00edm?“ ud\u011blal na n\u011bj \u0161t\u011bn\u011b\u010d\u00ed o\u010dka a \u010dernovlas\u00fd mu\u017e se jenom zasm\u00e1l nad t\u00edm, jak byl Bill roztomil\u00fd.<\/div>\n
„Jist\u011b, \u017ee zahraju,“ pol\u00edbil jej je\u0161t\u011b jednou a pot\u00e9 se oba vydali do lo\u017enice. Bill se zavrtal do postele pod pe\u0159inu a profesor se posadil za klav\u00edr. Pohladil nalakovan\u00e9 d\u0159evo a otev\u0159el v\u00edko. Chv\u00edli p\u0159em\u00fd\u0161lel a pak spustil.<\/p>\n

Z klav\u00edru se linula p\u0159\u00edjemn\u011b uklid\u0148uj\u00edc\u00ed a kr\u00e1sn\u00e1 melodie, kter\u00e1 vyjad\u0159ovala jejich velk\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed a l\u00e1sku, kterou maj\u00ed. \u010cernovl\u00e1sek jenom ti\u0161e poslouchal a zav\u0159el o\u010di, aby si to v\u00edce u\u017eil.<\/div>\n

Jakmile p\u00edse\u0148 skon\u010dila, otev\u0159el op\u011bt sv\u00e1 o\u010dka a zatleskal na d\u016fkaz toho, \u017ee se mu to skute\u010dn\u011b l\u00edbilo.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161, co m\u011b napadlo?“ \u0159ekl po chv\u00edli William a na to\u010dit\u00e9 \u017eidli se oto\u010dil sm\u011brem k Billovi.<\/div>\n

„Copak? Pov\u00eddej,“ vyzval jej \u010dernovl\u00e1sek a nedo\u010dkav\u011b \u010dekal, co jeho matematick\u00e9ho prince napadlo.<\/div>\n
„Nem\u00e1me skoro \u017e\u00e1dn\u00e9 fotky, co\u017e je \u0161koda, tak m\u011b napadlo, \u017ee bychom se mohli nechat nafotit profesion\u00e1lem, abychom m\u011bli n\u011bjak\u00e9 hezk\u00e9 fotky, a ty bychom t\u0159eba potom doplnili je\u0161t\u011b n\u011bjak\u00fdmi momentkami, co bychom si ud\u011blali sami. Ale ty profesion\u00e1ln\u00ed fotky by mohly b\u00fdt fajn, co \u0159\u00edk\u00e1\u0161?“ Celou dobu, co mluvil, sledoval v\u00fdraz Billova obli\u010deje, a kdy\u017e skon\u010dil sv\u016fj monolog, \u010dekal na jeho vyj\u00e1d\u0159en\u00ed.<\/div>\n
„To je \u00fa\u017easn\u00fd n\u00e1pad. Mysl\u00edm, \u017ee to by mohlo b\u00fdt skv\u011bl\u00e9, ale kde by se to dalo ud\u011blat?“ zeptal se a \u0161\u0165astn\u011b se usm\u00edval. Opravdu si cenil toho, \u017ee jeho kr\u00e1sn\u00fd profesor mysl\u00ed na v\u0161echno, a tohle byl skute\u010dn\u00e9 dobr\u00fd n\u00e1pad.<\/div>\n
„M\u00e1m kamar\u00e1da, co takov\u00e9 fotky fot\u00ed, tak\u017ee bych se ho zkusil zeptat, jestli by n\u00e1s za n\u011bjakou rozumnou cenu nenafotil, mysl\u00edm, \u017ee by to nem\u011bl b\u00fdt probl\u00e9m. Jen se neboj, j\u00e1 to v\u0161echno zjist\u00edm a d\u00e1m ti potom v\u011bd\u011bt, dob\u0159e?“<\/div>\n
„Tak dob\u0159e a te\u010f u\u017e poj\u010f za mnou,“ nat\u00e1hl k n\u011bmu sv\u00e9 \u0161t\u00edhl\u00e9 ru\u010dky a po\u010dkal, a\u017e si k n\u011bmu William vleze do postele. Spokojen\u011b se p\u0159itulil k jeho t\u011blu a nechal se obejmout.<\/p>\n

Najednou ale jejich kr\u00e1snou chvilku p\u0159eru\u0161il Bill\u016fv zvon\u00edc\u00ed telefon. Proto se k n\u011bmu nat\u00e1hl, a kdy\u017e vid\u011bl, \u017ee na displeji blik\u00e1 velk\u00fdmi p\u00edsmeny naps\u00e1no MAMKA, okam\u017eit\u011b to zvednul.<\/div>\n

„Copak pot\u0159ebuje\u0161, mami?“ zeptal se mil\u00fdm hlasem a nech\u00e1val se Williamem hladit po z\u00e1dech a l\u00edbat do vlas\u016f.<\/div>\n
„Ahoj Billi, snad neru\u0161\u00edm, jenom jsem ti cht\u011bla \u0159\u00edct, \u017ee ta spole\u010dn\u00e1 ve\u010de\u0159e by byla v p\u00e1tek, bude m\u00edt Will \u010das?“<\/div>\n
„Ve\u010de\u0159e bude v p\u00e1tek, bude\u0161 m\u00edt \u010das?“ p\u0159etlumo\u010dil mu to Bill a sledoval, jak \u010dernovlas\u00fd mu\u017e jenom p\u0159ik\u00fdvl a rty nazna\u010dil, \u017ee jo<\/em>.<\/div>\n
„Jo bude m\u00edt \u010das, tak\u017ee kdo v\u0161echno doraz\u00ed?“ ot\u00e1zal se a hladil sv\u00e9ho matematick\u00e9ho prince po lehce vypracovan\u00e9m hrudn\u00edku a b\u0159\u00ed\u0161ku.<\/div>\n
„No tak\u017ee tam budete vy dva, Sam, j\u00e1, Gordon a jeho syn. Mysl\u00edm, \u017ee to bude skv\u011bl\u00e9, kdy\u017e se takhle p\u011bkn\u011b pozn\u00e1me, co mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Jo bude to fajn, douf\u00e1m, \u017ee ten jeho syn nebude n\u011bjak\u00fd debil, jinak to bude peklo,“ zasm\u00e1l se Bill ve Willov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Pokud bude po sv\u00e9m otci, tak bude hodn\u00fd. Noc nic, nebudu v\u00e1s u\u017e ru\u0161it, m\u011bjte se p\u011bkn\u011b a pozdravuj ode m\u011b a od Sama Willa,“ rozlou\u010dila se se sv\u00fdm synem a pot\u00e9 ukon\u010dila hovor.<\/p>\n

„M\u00e1m t\u011b pozdravovat o mamky,“ zopakoval \u010dernovl\u00e1sek a pol\u00edbil Williama na rty.<\/div>\n

„Sly\u0161el jsem. Co jste to pov\u00eddali s n\u011bjak\u00fdm synem?“ zaj\u00edmal se profesor a nep\u0159est\u00e1val Billa hladit.<\/div>\n
„Oh, no Gordon m\u00e1 syna a cht\u011bl by n\u00e1m ho p\u0159edstavit, tak\u017ee bude na t\u00e9 ve\u010de\u0159i. Pr\u00fd je asi o rok star\u0161\u00ed ne\u017e j\u00e1, tak douf\u00e1m, \u017ee to nebude n\u011bjak\u00fd frajer, jinak m\u011b klepne, m\u00edt za p\u0159\u00edbuzn\u00e9ho n\u011bjak\u00e9ho debila,“ zasm\u00e1l se \u010dernovl\u00e1sek a vyslou\u017eil si od Willa sm\u00edch a pot\u00e9 dlouh\u00fd polibek.<\/p>\n

autor: Tina<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Tina Oba le\u017eeli spokojen\u00ed a naz\u00ed v posteli a tiskli k sob\u011b sv\u00e1 hol\u00e1 t\u011bla. Navz\u00e1jem se zah\u0159\u00edvali a hladili v\u0161ude, kde dos\u00e1hli. Oba byli tak \u0161\u0165astn\u00ed a pln\u00ed l\u00e1sky. Jejich pouto bylo tak siln\u00e9 a m\u011blo pevn\u00e9 ko\u0159eny, \u017ee u\u017e<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[501],"tags":[],"class_list":["post-5742","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-profesor"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5742","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5742"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5742\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5742"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5742"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5742"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}