{"id":5751,"date":"2012-10-13T16:00:00","date_gmt":"2012-10-13T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5735"},"modified":"2012-10-13T16:00:00","modified_gmt":"2012-10-13T15:00:00","slug":"krab","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/10\/13\/krab\/","title":{"rendered":"Krab"},"content":{"rendered":"
autor: Catherine<\/strong><\/p>\n

Tuhle jednod\u00edlku jsem m\u011bla rozepsanou u\u017e p\u0159ed pr\u00e1zdninama, ale… N\u011bjak jsem j\u00ed nebyla schopn\u00e1 dokon\u010dit. Kdy\u017e jsem proj\u00ed\u017ed\u011bla slo\u017eku, kde m\u00e1m x rozepsan\u00fdch jednod\u00edlek, tak jsem j\u00ed objevila… A tak m\u011b napadlo, \u017ee bych j\u00ed mohla dokon\u010dit. \ud83d\ude42 Nevypad\u00e1 tak, jak m\u011bla vypadat p\u016fvodn\u011b (m\u011bla m\u00edt i jinej n\u00e1zev :D). Tak\u017ee… Te\u010f si m\u016f\u017eete zavzpom\u00ednat s dvoj\u010d\u00e1tkama na l\u00e9to. ^^<\/p>\n

<\/em> Slunce pra\u017eilo, p\u00edsek byl roz\u017ehaven\u00fd tak moc, \u017ee do bos\u00fdch chodidel p\u00e1lil, vlny mo\u0159e potichu \u0161plouchaly o b\u0159eh. Nikde nic, krom\u011b dvou leh\u00e1tek a slune\u010dn\u00edku, kter\u00fd byl zap\u00edchnut\u00fd v p\u00edsku. Dvoj\u010data Kaulitzova byla na dovolen\u00e9, vychutn\u00e1vala si paprsky slunce, kter\u00e9 \u0161k\u00e1dlily jejich poko\u017eku. Oba brat\u0159i le\u017eeli na sv\u00e9m pl\u00e1\u017eov\u00e9m leh\u00e1tku a ml\u010deli. Bylo to nezvykl\u00e9, p\u0159edev\u0161\u00edm u mlad\u0161\u00edho – u Billa. Ten nikdy nevydr\u017eel b\u00fdt v klidu, obzvl\u00e1\u0161t\u011b nedok\u00e1zal ml\u010det. A te\u010f byl potichu v\u00edce ne\u017e hodinu. Tom se musel posadit, zd\u00e1lo se mu to v\u00e1\u017en\u011b divn\u00e9. Za\u010d\u00ednal m\u00edt o sv\u00e9ho mlad\u0161\u00edho bratra strach. Pod\u00edval se na leh\u00e1tko vedle sebe, ale \u00fatl\u00e9 t\u011blo vypadalo, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku. Nakr\u010dil nos, p\u0159esto se mu n\u011bco nezd\u00e1lo.<\/p>\n

„Bille?“ vyt\u00e1hl dredat\u00fd mlad\u00edk obo\u010d\u00ed. Odpov\u011bdi se nedo\u010dkal. Nerv\u00f3zn\u011b zamrkal a rychle se postavil na nohy. Tohle se mu ani tro\u0161ku nel\u00edbilo. Sklonil se, aby vzal l\u00e1hev s vodou. Od\u0161rouboval v\u00ed\u010dko a ud\u011blal krok k bratrovu leh\u00e1tku. V\u00edc nemusel, le\u017eeli v opravdu t\u011bsn\u00e9 bl\u00edzkosti. Cel\u00fd obsah l\u00e1hve za\u010dal l\u00edt na \u010dernovl\u00e1skovo t\u011blo\u2026 A to v\u00e1\u017en\u011b nem\u011bl d\u011blat!<\/div>\n

„Ty idiote!“ zak\u0159i\u010del Bill a rychle se vymr\u0161til na nohy, „mohl jsem dostat infarkt, kurva. Jsi norm\u00e1ln\u00ed?!“ vr\u010del a divoce m\u00e1chal rukama, i kdy\u017e nev\u011bd\u011bl, pro\u010d to d\u011bl\u00e1. Tom v sob\u011b sotva mohl udr\u017eet sm\u00edch, musel si skous\u00e1vat ret, nasucho polykat a zhluboka d\u00fdchat, aby se nemusel za\u010d\u00edt sm\u00e1t nahlas. T\u00edm by si u br\u00e1\u0161ky v\u00e1\u017en\u011b nep\u0159ilep\u0161il.<\/div>\n
\n
„Infarkt? Co bl\u00e1zn\u00ed\u0161?“ proto\u010dil Tom o\u010di, kdy\u017e se uklidnil. Sedl si na sv\u00e9 leh\u00e1tko a zakroutil hlavou. Bill n\u011bkdy v\u00e1\u017en\u011b p\u0159eh\u00e1n\u011bl.<\/div>\n
„Jo, infarkt. Nebo n\u011bco hor\u0161\u00edho,“ vr\u010del Bill. St\u00e1le byl t\u00e9m\u011b\u0159 rud\u00fd vzteky. Chodil z m\u00edsta na m\u00edsto, asi nem\u011bl v pl\u00e1nu uklidnit se v nejbli\u017e\u0161\u00ed dob\u011b.<\/div>\n
„Nemohl jsi dostat infarkt, kdy\u017e je minim\u00e1ln\u011b \u010dty\u0159icet stup\u0148\u016f na slun\u00ed\u010dku, to si uv\u011bdom. A za druh\u00fd\u2026 Jak jsem mohl v\u011bd\u011bt, \u017ee jsi \u017eiv\u00fd? Vypadal jsi, jako kdyby ses na tom slunci u\u0161kva\u0159il. A kdy\u017e jsem t\u011b oslovil, tak jsi ml\u010del. Co jsem m\u011bl podle tebe d\u011blat?“<\/div>\n
„Nechat m\u011b. Kdybych byl mrtv\u00fd, stejn\u011b mi u\u017e nepom\u016f\u017ee\u0161, inteligente.“<\/div>\n
„Tak sorry, \u017ee jsem se o tebe v\u016fbec b\u00e1l, hm?“ zavrt\u011bl Tom hlavou nad sv\u00fdm dvoj\u010detem. Billovi nikdy nikdo nic nevymluvil, tak\u017ee se o to Tom u\u017e ani nesna\u017eil – v\u011bd\u011bl, \u017ee by to bylo stejn\u011b bezp\u0159edm\u011btn\u00e9. I kdyby jeho bratr pravdu nem\u011bl, dok\u00e1zal by mu, \u017ee ji on m\u00e1 a neodstoupil by, ani kdyby se uk\u00e1zalo, \u017ee je to v\u00e1\u017en\u011b sebev\u011bt\u0161\u00ed blbost. Nep\u0159enesl by to p\u0159es sv\u00e9 ego.<\/p>\n

Tom se zase polo\u017eil na sv\u00e9 leh\u00e1tko, upravil si na obli\u010deji slune\u010dn\u00ed br\u00fdle a zav\u0159el o\u010di. Billa se sna\u017eil ignorovat. Cht\u011bl d\u011blat ura\u017een\u00e9ho, aby si ho br\u00e1\u0161ka musel udob\u0159ovat – tak jako poka\u017ed\u00e9. Bylo to z jeho strany sice opravdu z\u00e1ke\u0159n\u00e9, ale l\u00edbilo se mu to a bavilo ho, kdy\u017e u toho mohl bratra \u0161k\u00e1dlit. Tu\u0161il, \u017ee to p\u0159ijde za chvilku. Tedy\u2026 Alespo\u0148 si to myslel. A zm\u00fdlil se. \u010cernovl\u00e1sek nem\u011bl v pl\u00e1nu zvednout sv\u016fj ploch\u00fd zadek z leh\u00e1tka, lehnout si vedle sv\u00e9ho bratra a l\u00edsat se k n\u011bmu, tak jako v\u017edy. Netu\u0161il, jak dlouho to vydr\u017e\u00ed, ale doufal, \u017ee tentokr\u00e1t dlouho. Ono toti\u017e\u2026 \u0158\u00edkal si to ji\u017e n\u011bkolikr\u00e1t, ale pl\u00e1n nikdy nedot\u00e1hl a\u017e do konce, proto\u017ee se za\u010dal c\u00edtit s\u00e1m, opu\u0161t\u011bn\u00fd\u2026 A nebylo mu ze situace p\u0159\u00edjemn\u011b. Nebo by se mohl cht\u00edt usmi\u0159ovat, ale jin\u00fdm zp\u016fsobem, ne\u017e poka\u017ed\u00e9 d\u011bl\u00e1val. Do ringu mu celkem nahr\u00e1valo, \u017ee tr\u00e1vili dovolenou u mo\u0159e. To, co by v\u0161echno mohli d\u011blat tady, rozhodn\u011b nemohli d\u011blat doma, proto\u017ee k tomu nebyly prost\u0159edky.<\/p>\n

Proto se Bill zvednul a za\u010dal chodit z m\u00edsta na m\u00edsto p\u0159ed Tomov\u00fdm leh\u00e1tkem. Pot\u0159eboval ho n\u011bjak zaujmout, proto\u017ee ho necht\u011bl oslovovat p\u0159\u00edmo. Ale s Tomem to nic ned\u011blalo. Pouze le\u017eel. Vypadalo to, jako kdyby ani nebyl p\u0159\u00edtomen. A \u010dernovl\u00e1ska to v\u00e1\u017en\u011b roz\u010dilovalo. Zastavil se, sjel bratrovo t\u011blo pohledem. Byl\u2026 v\u00e1\u017en\u011b n\u00e1dhern\u00fd. Alespo\u0148 v jeho o\u010d\u00edch. A tak\u00e9 v o\u010d\u00edch spousty d\u00edvek, kter\u00e9 m\u011bly tu mo\u017enost, \u017ee mohly vid\u011bt jeho bratra bez tri\u010dka. Na v\u0161echny ohromn\u011b \u017e\u00e1rlil. Nejrad\u011bji by v\u0161echny zav\u0159el do velk\u00e9 klece – bylo jich opravdu po\u017eehnan\u011b – pot\u00e9 si p\u0159ed klec s Tomem stoupl, svl\u00e9kl mu tri\u010dko a hr\u00e1l si s n\u00edm. A ony by se na n\u011b musely d\u00edvat. Jen\u017ee tohle bylo nemo\u017en\u00e9\u2026 A kdyby to ud\u011blali, ur\u010dit\u011b by si to sle\u010dny nenechaly pro sebe. V tom p\u0159\u00edpad\u011b by vznikla zdlouhav\u00e1 popotahov\u00e1n\u00ed po soudech a n\u00e1sledn\u00e1 mo\u017en\u00e1 vazba. Tak\u017ee sv\u016fj pl\u00e1n musel Bill za\u017eehnat do nejtemn\u011bj\u0161\u00edho koutku mysli, mohl si to pouze p\u0159edstavovat. A i to ho sv\u00fdm zp\u016fsobem zna\u010dn\u011b uspokojovalo, d\u00edky jeho bujn\u00e9 fantazii. Poklep\u00e1val nohou do p\u00edsku, vyd\u00e1valo to pleskav\u00fd zvuk a hloubil tak malou j\u00e1mu. Doufal, \u017ee alespo\u0148 to n\u011bco s jeho bratrem ud\u011bl\u00e1 – op\u011bt se ale nic ned\u011blo. Zabru\u010del, p\u0159est\u00e1valo ho to bavit. U\u017e, u\u017e myslel, \u017ee si k n\u011bmu prost\u011b lehne, bude ho hladit a \u0161eptat mu, kdy\u017e v tom si v\u0161iml pr\u00e1zdn\u00e9 l\u00e1hve, ve kter\u00e9 byla je\u0161t\u011b p\u0159ed chv\u00edli voda, kter\u00e1 skon\u010dila na jeho t\u011ble. Zazubil se. M\u016f\u017ee Tomovi ud\u011blat to stejn\u00fd! Rychle se pro ni ohnul, vzal ji do ruky a rozb\u011bhl se k mo\u0159i, aby ji tam mohl naplnit.<\/p>\n

Tom jedn\u00edm okem pozoroval sv\u00e9ho bratra, v\u011bd\u011bl, co m\u00e1 v pl\u00e1nu. Nech\u00e1valo ho to klidn\u00fdm, nen\u00ed p\u0159eci takov\u00e1 citlivka, jako je on. A m\u011bl ji\u017e p\u0159ipravenou i trefnou pozn\u00e1mku, kterou vyslov\u00ed, pokud ho Bill v\u00e1\u017en\u011b vodou polije. Pohodln\u011bji si lehl, op\u011bt zav\u0159el o\u010di. Zbo\u017e\u0148oval ni\u010d\u00edm neru\u0161en\u00e9 relaxov\u00e1n\u00ed, zvuk mo\u0159e ho opravdu uklid\u0148oval. Mohl dokonale vypnout mozek, zahodit v\u0161echny my\u0161lenky za hlavu, ni\u010d\u00edm se nestresovat. Miloval nicned\u011bl\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

„Opakovanej vtip nen\u00ed vtipem, brat\u0159\u00ed\u010dku,“ proto\u010dil Tom o\u010di a p\u0159evalil se na bok. Voda, kterou ho mlad\u0161\u00ed dvoj\u010de polilo, mu ani trochu nevadila – ba naopak. P\u0159\u00edjemn\u011b ho osv\u011b\u017eila, tak\u017ee byl prakticky r\u00e1d.<\/div>\n

„Nem\u011blo to b\u00fdt vtipn\u00fd,“ pokr\u010dil Bill rameny, „poj\u010f, postav\u00edme si hrad z p\u00edsku, hm?“ zasm\u00e1l se a klekl si. Pohladil Toma po boku, zlehka ho polechtal, a\u010dkoliv nebyl lechtiv\u00fd a on to dob\u0159e v\u011bd\u011bl. Tom si sundal br\u00fdle, vyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed. Posadil se, s\u00e1hl Billovi na \u010delo. Zd\u00e1lo se mu, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku. Hrad? Oni dva? Nav\u00edc\u2026 V takov\u00e9m horku? Nesmysln\u00e9.<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 \u00fapal, brat\u0159\u00ed\u010dku?“<\/div>\n
„Blbe\u010dku,“ otituloval ho ihned Bill, „ne, nem\u00e1m. Poj\u010f se mnou prost\u011b postavit hrad.“<\/div>\n
„Chce\u0161 tam snad bydlet? Nebo pro\u010d?“ zasm\u00e1l se Tom. Nemyslel to nijak zle.<\/div>\n
„Jasn\u011b. A pak, kdo m\u00e1 \u00fapal. Porad\u00edm ti, j\u00e1 to nejsem,“ pokr\u010dil \u010dernovl\u00e1sek rameny a odebral se d\u00e1l od Toma. Ani se na n\u011bj neohl\u00ed\u017eel, prost\u011b \u0161el.<\/p>\n

Bill si d\u0159epnul na zem, za\u010dal na jednu hromadu d\u00e1vat p\u00edsek. Ani ho nenapadlo, aby se ohl\u00eddnul na m\u00edsto, kde nechal sv\u00e9 dvoj\u010de. M\u011bl p\u0159eci d\u011blat ura\u017een\u00e9ho.<\/em> A kdy\u017e Tom ne\u0161el\u2026 Tak to tentokr\u00e1t dot\u00e1hne a\u017e do konce! Byl si jist\u00fd t\u00edm, \u017ee za n\u00edm p\u0159ijde. Byl si t\u00edm jist\u00fd tak moc, \u017ee si ani nev\u0161iml, \u017ee z p\u00edsku vylezl krab a uvelebil se naproti n\u011bmu. Jak h\u00e1zel p\u00edsek na hromadu, ze kter\u00e9 m\u011bl b\u00fdt pozd\u011bji velkolep\u00fd p\u00edse\u010dn\u00fd hrad, zah\u00e1zel zv\u00ed\u0159e takt\u00e9\u017e. Pohodln\u011bji se uvelebil, dal nohy do tureck\u00e9ho sedu. N\u011bco si mrmlal, nebylo mu rozum\u011bt. Vlastn\u011b to byly pouze zvuky, nic jin\u00e9ho.<\/div>\n

Tom u\u017e ale nele\u017eel. Op\u011bt na sv\u00e9m leh\u00e1tku sed\u011bl, pozoroval svoje mlad\u0161\u00ed dvoj\u010de. P\u0159i\u0161el mu kouzeln\u00fd, vypadal jako mal\u00e9 nevinn\u00e9 d\u00edt\u011b. Musel se pousm\u00e1t. Byl r\u00e1d, \u017ee zrovna on je jeho star\u0161\u00ed bratr. Mo\u017en\u00e1 by za n\u00edm mohl j\u00edt a hr\u00e1t si s n\u00edm s p\u00edskem. Nebyl to tak \u0161patn\u00fd n\u00e1pad. Mo\u017en\u00e1 zprvu necht\u011bl j\u00edt jen kv\u016fli tomu, \u017ee to nenapadlo jeho samotn\u00e9ho. Nakr\u010dil nos. Pokud za Billem te\u010f p\u016fjde, bude on vypadat jako ten, kdo dolejz\u00e1. No\u2026 Co. Rozhodl se na to p\u0159\u00edli\u0161 nepom\u00fd\u0161let.<\/p>\n

A tak se Tom zvedl a \u0161el za bratrem. Zastavil se u n\u011bj a pouze ho pozoroval p\u0159i pe\u010dliv\u00e9 pr\u00e1ci. Pohr\u00e1val si s p\u00edskem pod sv\u00fdmi chodidly, bylo mu to p\u0159\u00edjemn\u00e9, p\u0159esto, \u017ee byl p\u00edsek hork\u00fd.<\/div>\n

„Chce\u0161 pomoct?“<\/div>\n
„Najednou,“ u\u0161kl\u00edbnul se \u010dernovl\u00e1sek, „ale jo, pomocn\u00e1 ruka se hod\u00ed v\u017edycky,“ pokr\u010dil rameny a uk\u00e1zal na m\u00edsto naproti sob\u011b, „posa\u010f se.“<\/div>\n
Slova o pomocn\u00e9 ruce se Tomovi zal\u00edbila. Sice v jin\u00e9m smyslu, ne\u017e to Bill myslel, ale to byl zanedbateln\u00fd detail.<\/em> P\u0159esto ho uposlechl a sedl si naproti n\u011bmu. V tu stejnou chv\u00edli ale vylet\u011bl a zapi\u0161t\u011bl jako mal\u00e1 holka. Bolest\u00ed usyk\u00e1val a dr\u017eel se za zadek. Bill nech\u00e1pal, na Toma se pouze d\u00edval a kroutil hlavou. Tom po n\u011bm \u0161lehl zl\u00fdm pohledem. Byl si jist\u00fd, \u017ee to zl\u00e9 zv\u00ed\u0159e, kter\u00e9 ho sv\u00fdmi klepety \u0161t\u00edplo do zadku, tam nastra\u017eil on. Celkem by to odpov\u00eddalo, u\u017e jen proto, kdy\u017e mu \u0159ekl, a\u0165 se tam posad\u00ed. U\u017e te\u010f sp\u0159\u00e1dal pomstu! Vymr\u0161til se kosmickou rychlost\u00ed na nohy a pohladil se po zadku. Usykl, po\u0159\u00e1d ho m\u011bl citliv\u00fd. Bill na tom byl opa\u010dn\u011b. Pouze st\u011b\u017e\u00ed zadr\u017eoval sm\u00edch, kousal si ret. Kdyby se za\u010dal sm\u00e1t, rozhodn\u011b by si u bratra nep\u0159ilep\u0161il. Kdy\u017e to ale bylo tak\u2026 Komick\u00e9! N\u011bco takov\u00e9ho by ho ani ve snu nenapadlo.<\/p>\n

„To zv\u00ed\u0159e\u2026 Dal jsi to tam ty?“ zavr\u010del Tom, byl rud\u00fd vzteky. Nebo m\u011bl snad sp\u00e1len\u00fd obli\u010dej?<\/em> Tak, \u010di tak\u2026 Rozhodn\u011b nebyl v po\u0159\u00e1dku. A Bill tu\u0161il, \u017ee je to jeho konec. P\u0159esto, \u017ee za nic nemohl. Kdyby se cht\u011bl bratrovi n\u011bjak pomst\u00edt, rozhodn\u011b by neud\u011blal tohle. Neubl\u00ed\u017eil by mu c\u00edlen\u011b. K\u0159iv\u00e9 obvin\u011bn\u00ed se ho opravdu dotklo.<\/div>\n

„Ne, pro\u010d bych to d\u011blal?“<\/div>\n
„Proto\u017ee jsem t\u011b na\u0161tval. Tak\u017ee, br\u00e1\u0161ko\u2026 Tohle si odnese\u0161,“ zavr\u010del Tom a promnul si ruce. A Bill nasucho polknul. Tohle nemohlo dopadnout dob\u0159e, alespo\u0148 ne pro n\u011bj. Pod\u00edval se do Tomov\u00fdch o\u010d\u00ed, kter\u00e9 byly jen o tro\u0161ku sv\u011btlej\u0161\u00ed, ne\u017e ty jeho. Nic v nich ale nevy\u010detl.<\/div>\n
„Ne\u2026 Nic mi neud\u011bl\u00e1\u0161,“ zakroutil \u010dernovl\u00e1sek rozhodn\u011b hlavou.<\/div>\n
„To jsi \u0159ekl ty, j\u00e1 ne,“ zasm\u00e1l se Tom a pokr\u010dil rameny. Bill od n\u011bj nebyl daleko, sta\u010dilo by, kdyby ud\u011blal dva kroky a byl by u n\u011bj. Ale\u2026 Cht\u011bl ho po\u0159\u00e1dn\u011b potr\u00e1pit. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee v\u011bd\u011bl, jak jeho mlad\u0161\u00ed dvoj\u010de nesn\u00e1\u0161\u00ed sport – on na tom nebyl o moc l\u00e9pe, tedy\u2026 krom\u011b n\u011bjak\u00fdch aktivit.<\/div>\n
„J\u00e1 to \u0159ekl a ty m\u011b poslechne\u0161,“ zakroutil Bill hlavou a o krok odstoupil.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ zasm\u00e1l se Tom a pomalu se rozb\u011bhl.<\/p>\n

A Bill nem\u011bl na vybranou. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee se musel rozb\u011bhnout takt\u00e9\u017e, pokud se cht\u011bl alespo\u0148 na malou chv\u00edli uchr\u00e1nit. Nem\u011blo to ve fin\u00e1le stejn\u011b \u017e\u00e1dnou cenu, ale pro n\u011bj to byl alespo\u0148 pocit, \u017ee n\u011bco ud\u011blal. I kdy\u017e to bylo tak m\u00e1lo… Je jasn\u00e9, \u017ee oproti Tomovi nem\u011bl \u017e\u00e1dnou \u0161anci. Nem\u011blo na tom \u017e\u00e1dnou vinu kou\u0159en\u00ed, proto\u017ee kou\u0159ili oba dva… Tom byl p\u0159eci jenom vysp\u011blej\u0161\u00ed a vytrvalej\u0161\u00ed ne\u017e on. Pr\u00e1v\u011b proto byl \u010dernovl\u00e1sek tak\u00e9 d\u0159\u00edve zad\u00fdchan\u011bj\u0161\u00ed a u\u017e ub\u00edral na tempu.<\/div>\n

„V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee t\u011b dostanu,“ zasm\u00e1l se \u0161kodolib\u011b Tom a chytal sv\u00e9 mlad\u0161\u00ed dvoj\u010de zezadu kolem pasu a pomalu ho povalil do p\u00edsku. Ne hrub\u011b, aby mu nesed\u0159el k\u016f\u017ei, proto\u017ee mu necht\u011bl ubl\u00ed\u017eit. Cht\u011bl ho pouze tro\u0161ku po\u0161k\u00e1dlit. Zalehl ho a pohladil ho po boku, pod\u00edval se mu do o\u010d\u00ed. Usm\u00e1l se. Byl si jist\u00fd, \u017ee mu te\u010f u\u017e neute\u010de.<\/div>\n
„Dostal jsem t\u011b,“ za\u0161eptal Tom a pohladil Billa po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Dostal\u2026“ zamumlal \u010dernovl\u00e1sek a nato\u010dil hlavu do strany. Prohl\u00e9dl si po\u0159\u00e1dn\u011b Tom\u016fv obli\u010dej a ol\u00edzl si \u0161pi\u010dkou jazyka rty. Co mohl m\u00edt jeho star\u0161\u00ed br\u00e1\u0161ka te\u010f v pl\u00e1nu? Necht\u011bl se mu mst\u00edt, nevypadal na to. V o\u010d\u00edch m\u011bl rozn\u011b\u017en\u011bl\u00fd v\u00fdraz – ten Bill bezpe\u010dn\u011b poznal.<\/div>\n
„Tak\u017ee\u2026 Te\u010f se ti pomst\u00edm,“ zamumlal Tom a spokojen\u011b se pousm\u00e1l. Sklonil se ke rt\u016fm br\u00e1\u0161ky a jen je tro\u0161ku ochutnal. Znovu se odt\u00e1l a pohladil Billa po tv\u00e1\u0159i. Uc\u00edtil, jak se do doteku jeho dlan\u011b op\u00edr\u00e1 a musel se nad t\u00edm pousm\u00e1t. Bylo to opravdu roztomil\u00e9\u2026<\/div>\n
„Pokud bude tvoje msta takov\u00e1\u2026 Nebude mi ani trochu vadit,“ za\u0161eptal Bill a zase p\u0159iv\u0159el o\u010di, o\u010dek\u00e1vaj\u00edc dal\u0161\u00ed sladk\u00fd polibek.<\/p>\n

Tom se nad t\u00edm usm\u00e1l a op\u011bt se sehnul k Billov\u00fdm rt\u016fm. Tentokr\u00e1t je pol\u00edbil hloub\u011bji, dal do toho v\u0161echen cit, co m\u011bl v sob\u011b. Polibek byl dlouh\u00fd, oba chlapci si ho vychutn\u00e1vali v\u0161emi dou\u0161ky. Billova ruka se dostala na Tom\u016fv bok, kter\u00fd pohladila. A okam\u017eik, kter\u00fd pat\u0159il pouze dv\u011bma bratr\u016fm, pokra\u010doval.<\/div>\n

\u010cernovl\u00e1sek polibek prohloubil, pot\u0159eboval si vychutnat br\u00e1\u0161kovy jemn\u00e9 pol\u0161t\u00e1\u0159ky co nejd\u00e9le. Pot\u0159eboval c\u00edtit tu jistotu, kterou v n\u011bm m\u011bl. Tom ho pohladil po tv\u00e1\u0159i a tro\u0161ku se mu do rt\u016f pousm\u00e1l. Ani jeden celou dobu nemluvili, bylo to pro tento okam\u017eik naprosto zbyte\u010dn\u00e9.<\/div>\n
„L\u00edbej m\u011b\u2026 V\u00edc,“ zaprosil Bill a Tom k\u00fdvl hlavou na znamen\u00ed souhlasu. Za\u010dal bratra n\u011b\u017en\u011b l\u00edbat a ten mu stejn\u011b tak v\u0161echno opl\u00e1cet. Byla mezi nimi c\u00edtit ta n\u011bha, kterou uvnit\u0159 sebe pro toho druh\u00e9ho m\u011bli oba dva. Hladili vz\u00e1jemn\u011b sv\u00e1 t\u011bla a nech\u00e1vali plynout \u010das. M\u011bli ho dost, nebylo kam sp\u011bchat. U\u017e\u00edvali si t\u011bsnou bl\u00edzkost toho druh\u00e9ho, soukrom\u00ed\u2026 Nikdo je neru\u0161il. Nikdo po nich nic necht\u011bl. Byli tady pouze oni dva.<\/p>\n

Oni dva a krab, kter\u00fd ubl\u00ed\u017eil Tomovi. Toho si ani jeden nev\u0161imli, dokud se pro zm\u011bnu nestal ob\u011bt\u00ed Bill. Zv\u00ed\u0159e se k zamilovan\u00e9 dvojici p\u0159ibl\u00ed\u017eilo a \u0161t\u00edplo \u010dernovl\u00e1ska do boku. Bill se lekl, shodil ze sebe Toma a vymr\u0161til se do sedu. Mnul si bok a pod\u00edval se na sv\u00e9 dvoj\u010de.<\/div>\n

„Pro\u010d jsi to ud\u011blal? To je ta tvoje odplata? Nejd\u0159\u00edv b\u00fdt ke mn\u011b n\u011b\u017en\u00fd\u2026 A pak mi ubl\u00ed\u017eit?“ zavr\u010del a zlostn\u011b se na dredat\u00e9 dvoj\u010de pod\u00edval.<\/div>\n
„Nic jsem neud\u011blal,“ kroutil hlavou Tom a pod\u00edval se kolem sebe, „to ten\u2026 krab,“ zamrkal a uk\u00e1zal prstem na zv\u00ed\u0159e. \u010cernovl\u00e1sek vyt\u00e1hl obo\u010d\u00ed stylem, jestli je v po\u0159\u00e1dku, ale p\u0159eci se na m\u00edsto pod\u00edval. A opravdu. Bylo tam mal\u00e9 zv\u00ed\u0159e, kter\u00e9 u\u017e pomalu odch\u00e1zelo pry\u010d.<\/p>\n

„Dostal n\u00e1s. Oba dva,“ zamrmlal Tom a pod\u00edval se na Billa, „omlouv\u00e1m se, \u017ee jsem na tebe byl na\u0161tvan\u00fd.“<\/div>\n

„Takt\u00e9\u017e se omlouv\u00e1m\u2026 Ale\u2026 Tu vodu ti neodpust\u00edm,“ zavrt\u011bl \u010dernovl\u00e1sek hlavou a sladce se usm\u00e1l.<\/div>\n
„Hey!“ Tom se zasm\u00e1l a povalil br\u00e1\u0161ku do p\u00edsku. Znovu ho za\u010dal l\u00edbat\u2026 A v duchu doufal, \u017ee jim spole\u010dnou chvilku u\u017e \u017e\u00e1dn\u00e9 zv\u00ed\u0159e nep\u0159ekaz\u00ed.<\/p>\n

autor: Catherine<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Catherine Tuhle jednod\u00edlku jsem m\u011bla rozepsanou u\u017e p\u0159ed pr\u00e1zdninama, ale… N\u011bjak jsem j\u00ed nebyla schopn\u00e1 dokon\u010dit. Kdy\u017e jsem proj\u00ed\u017ed\u011bla slo\u017eku, kde m\u00e1m x rozepsan\u00fdch jednod\u00edlek, tak jsem j\u00ed objevila… A tak m\u011b napadlo, \u017ee bych j\u00ed mohla dokon\u010dit. \ud83d\ude42 Nevypad\u00e1 tak,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-5751","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5751","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5751"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5751\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5751"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5751"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5751"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}