{"id":5752,"date":"2012-10-13T15:00:00","date_gmt":"2012-10-13T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5736"},"modified":"2012-10-13T15:00:00","modified_gmt":"2012-10-13T14:00:00","slug":"slave-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/10\/13\/slave-2\/","title":{"rendered":"Slave 2."},"content":{"rendered":"
autor: T-KAY & Iveth Biersack<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
V pracovn\u011b z\u016fstal a\u017e dlouho do noci a a\u017e teprve potom si \u0161el lehnout. M\u011bl nehor\u00e1znou chu\u0165 dol\u016f za jeho poku\u0161en\u00edm doj\u00edt a pokochat se jeho utrpen\u00edm, ale ovl\u00e1dl se a m\u00edsto toho si dal horkou sprchu na uklidn\u011bn\u00ed. Hned potom nav\u0161t\u00edvil postel, rozvalil se a r\u00e1zem usnul.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed den r\u00e1no se vzbudil docela pozd\u011b. V dom\u011b bylo ticho, co\u017e vypov\u00eddalo, \u017ee ostatn\u00ed asi u\u017e odjeli po sv\u00fdch povinnostech. Bushido m\u011bl ve\u0161kerou pr\u00e1ci tady, tak nemusel nikam sp\u011bchat.<\/p>\n

Obl\u00e9kl se, n\u011bco posn\u00eddal a se\u0161el dol\u016f do sklepa. Pomalu odemkl dve\u0159e a ve\u0161el do potemn\u011bl\u00e9 m\u00edstnosti, kterou osv\u011btlovalo akor\u00e1t slab\u00e9 sv\u011btlo lampi\u010dky na stole. U\u0161kl\u00edbl se a se zask\u0159\u00edp\u00e1n\u00edm za sebou dve\u0159e zase zav\u0159el.<\/p>\n

„Tak co, Kaulitzi? Jak se ti u n\u00e1s spalo, hm?“ zeptal se posm\u011b\u0161n\u011b Bu a sedl si na \u017eidli vedle p\u0159ipoutan\u00e9ho Toma. Ten vypadal, \u017ee snad je\u0161t\u011b nap\u016fl sp\u00ed. Nebylo tomu ale tak. Byl jenom vy\u010derpan\u00fd z toho, jak se skoro celou noc sna\u017eil dostat z pout ven.<\/p>\n

„Neodpov\u00eddat je neslu\u0161n\u00e9, to t\u011b doma neu\u010dili?“ zasm\u00e1l se a sjel ho pohledem.<\/p>\n

„Jdi do hajzlu, Anisi,“ odfrkl si Tom a odvr\u00e1til od n\u011bj pohled. Nem\u011bl n\u00e1ladu se s n\u00edm bavit. Byl tu jenom proto, aby ochr\u00e1nil bratra, a byl pro to schopen vytrp\u011bt t\u00e9m\u011b\u0159 cokoliv. Nen\u00e1vid\u011bl za to cel\u00fd sv\u011bt, ale Billovo bezpe\u010d\u00ed bylo pro n\u011bj prvotn\u00ed.<\/p><\/div>\n

\n
„\u0160patn\u00e1 odpov\u011b\u010f,“ u\u0161kl\u00edbl se Anis a zvedl se ze \u017eidle. Za\u010dal p\u0159ech\u00e1zet sem a tam.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161… na n\u011bkoho, kdo je p\u0159ipoutanej k posteli, si docela vyskakuje\u0161,“ pronesl posm\u011b\u0161n\u00fdm hlasem Anis a zpra\u017eil Toma pohledem.<\/p>\n

Ten sebou a\u017e cukl, jak ho zamrazilo v z\u00e1dech.<\/p>\n

„Promi\u0148, ale \u010deho chce\u0161 doc\u00edlit t\u00edm, \u017ee m\u011b tu bude\u0161 dr\u017eet?“ sna\u017eil se rasta o klidn\u00fd t\u00f3n hlasu. Ale moc se neda\u0159ilo. Bushido byl p\u0159eci jenom v\u011bt\u0161\u00ed korba ne\u017e on, a nav\u00edc ve v\u00fdhod\u011b voln\u00e9ho pohybu na rozd\u00edl od n\u011bj. Nasucho polkl, kdy\u017e se k n\u011bmu Anis na milimetry p\u0159ibl\u00ed\u017eil.<\/p>\n

„Trochu si pohrajeme, co ty na to,“ skousl si provokativn\u011b ret a cukl s p\u00e1skem u kalhot, kter\u00fd se rozepl.<\/p>\n

V Tomovi v tu chv\u00edli hrklo. M\u011bl z toho strach. Nav\u00edc v\u011bd\u011bl moc dob\u0159e, \u017ee Bushido je surovec. Aspo\u0148 podle toho, co mu holubi na st\u0159e\u0161e vy\u0161t\u011bbetali.<\/p>\n

„Po\u010dkej, to snad,“ sna\u017eil se o protest, ale schytal facku. Nechal hlavu stranou, jak mu skon\u010dila, a zav\u0159el o\u010di.<\/p>\n

„D\u011bl\u00e1\u0161 to pro Billa,“<\/em> opakoval si celou dobu a sna\u017eil se na to myslet i tehdy, kdy\u017e c\u00edtil, jak mu miz\u00ed oble\u010den\u00ed a n\u00e1sledn\u00e1 bolest v zadn\u00ed \u010d\u00e1sti t\u011bla. Prohnul se a vyk\u0159ikl. Bolelo to jako \u010dert a Anis se s n\u00edm nijak nep\u00e1ral. Kone\u010dn\u011b dos\u00e1hl toho, \u010deho cht\u011bl dos\u00e1hnout a byl spokojen\u00fd.<\/p>\n

„Nevypl\u00e1c\u00ed se b\u00fdt o\u0161kliv\u00fd na lidi, co jsou nad tebou,“ odfrkl si Anis, kdy\u017e bylo po v\u0161em. Nechal Toma s jeho my\u0161lenkami a ode\u0161el do pracovny.<\/p>\n

Tom jenom le\u017eel a sna\u017eil se neomdl\u00edt z nastal\u00e9 bolesti, kterou pro\u017eil. Rad\u0161i snad u\u017e bude sekat latinu, ne\u017e aby tohle za\u017eil znovu. Zacloumal pouty a povzdechl si. Po\u0159\u00e1d si opakoval tu jednu v\u011bc dokola a soust\u0159edil se na to. Z toho tak\u00e9 potom usnul.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Na druh\u00e9 stran\u011b Berl\u00edna se schylovalo ke sch\u016fzi. Billovi u\u017e bylo nadev\u0161echno jasn\u00e9, kde jeho bratr je. Vym\u011bnil se za n\u011bj. Pro jeho zdrav\u00ed. O n\u011bj tu vlastn\u011b v\u016fbec ne\u0161lo. Na\u0161tvan\u011b zatnul ruku v p\u011bst a \u010dekal, a\u017e se v m\u00edstnosti v\u0161ichni sejdou.<\/p>\n

Jak o\u010dek\u00e1val, v\u0161ichni u\u017e byli v obraze. Ka\u017ed\u00fd, kdo alespo\u0148 trochu d\u011blal do t\u00e9hle bran\u017ee, o tomhle v\u0161em mluvil. Tud\u00ed\u017e byl Bill r\u00e1d, \u017ee nemusel nic vysv\u011btlovat.<\/p>\n

„Kde je, a\u0165 ho m\u016f\u017eem zab\u00edt!“ zah\u0159\u00edmal \u010dernovlas\u00fd mlad\u00edk sed\u00edc\u00ed kousek od Billa. Ten jenom pokr\u010dil rameny.<\/p>\n

„Vlastn\u011b m\u016f\u017ee b\u00fdt kdekoliv… co j\u00e1 v\u00edm, jestli z\u016fst\u00e1v\u00e1 na jednom m\u00edst\u011b. Ale i kdyby… jednoduch\u00e9 to nebude,“ povzdechl a zav\u0159el o\u010di. Hned se mu vyjasnily ty nejhrozn\u011bj\u0161\u00ed sc\u00e9n\u00e1\u0159e, co se Tomovi mohly st\u00e1t. Zat\u0159epal hlavou, aby je zahnal, a zad\u00edval se po ostatn\u00edch. Pob\u00eddl je, aby n\u011bco vymysleli. Tak dali v\u0161ichni hlavy dohromady a sp\u0159\u00e1dali pl\u00e1n.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Tom se zrovinka probudil, ale hned litoval, \u017ee to dopustil. P\u0159i kdy\u017e mal\u00e9m pohybu se ozvala neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 bolest, kter\u00e1 mu vyst\u0159elila do cel\u00e9ho t\u011bla.<\/p>\n

„Sakra, ta svin\u011b,“ \u0161eptl si s\u00e1m pro sebe a rad\u0161i jenom v klidu le\u017eel a \u010dekal, co bude. To ale netu\u0161il, \u017ee ho b\u011bhem toho v\u0161eho sleduj\u00ed t\u0159i o\u010di ze st\u011bn v podob\u011b mal\u00fdch webkamerek, kter\u00e9 byly napojeny na Anis\u016fv notebook v pracovn\u011b.<\/p>\n

Ten si zrovna poku\u0159oval a se z\u00e1jmem sledoval, jak Tom trp\u00ed. L\u00edbilo se mu to, \u017ee ho m\u00e1 ve sv\u00e9 moci. Kone\u010dn\u011b. Aspo\u0148 jednou v \u017eivot\u011b m\u011bl n\u011bjakou d\u011bvku, o kterou st\u00e1l tak hrozn\u011b dlouho. V\u011bd\u011bl ale, \u017ee ten jeho brat\u0159\u00ed\u010dek, nebo co to bylo, to nenech\u00e1 jen tak, a mo\u017en\u00e1 u\u017e te\u010f sp\u0159\u00e1d\u00e1 pl\u00e1ny na pomstu. Bylo jich ale po\u010detn\u011b m\u00e9n\u011b, tud\u00ed\u017e se Anis moc ob\u00e1vat nemusel.<\/p>\n

Dokou\u0159il cigaretu a zvedl se z k\u0159esla. Zato\u010dil si spokojen\u011b kl\u00ed\u010dema na prst\u011b a s tich\u00fdm p\u00edsk\u00e1n\u00edm se\u0161el schody a\u017e dol\u016f do sklepa. Odemkl a ve\u0161el dovnit\u0159. To hned upoutalo zajatcovu pozornost.<\/p>\n

„Ale ale… ty u\u017e nesp\u00ed\u0161?“ u\u0161kl\u00edbl se Bushido a obe\u0161el postel, aby si k n\u011bmu sedl.<\/p>\n

Tom ihned instinktivn\u011b couvl kousek d\u00e1l od n\u011bj, jen co mu s\u00edly a bolest dovolily. Rad\u0161i odvracel pohled jinam. Mimo jeho o\u010di, aby nevid\u011bl jeho slabost.<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
Bushido ho ale vzal za bradu a n\u00e1sil\u00edm ho k sob\u011b oto\u010dil \u010delem. Tom ale klopil o\u010di, aby nebyl vid\u011bt ten strach, kter\u00fd se v nich usadil. To ale bylo Anisovi jasn\u00e9. Vy\u017e\u00edval se v jeho strachu a je\u0161t\u011b p\u0159il\u00e9val olej do ohn\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
Rukou sjel na Tom\u016fv krk a stiskl. Ale ne tak, \u017ee by ho cht\u011bl udusit. Jen pohrozit. Sv\u00fdm t\u011blem se p\u0159em\u00edstil mezi Tomovy nohy a sledoval chlapce pod sebou. Tom p\u0159i stisknut\u00ed krku zalapal po dechu a sledoval, co hodl\u00e1 Bushido d\u011blat. I kdy\u017e mu to bylo jasn\u00e9. Zase si ho vezme n\u00e1sil\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
Bushido ale ud\u011blal to, co Tom ne\u010dekal. Vyt\u00e1hl z kapsy u kalhot mal\u00fd no\u017e\u00edk a p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bl \u0161pi\u010dkou po Tomov\u011b b\u0159i\u0161e. Tom vyt\u0159e\u0161til o\u010di, kdy\u017e uc\u00edtil na k\u016f\u017ei studenou plochu no\u017ee. Zav\u0159el o\u010di, zatajil dech a modlil se, aby Anis neud\u011blal to, \u010deho se Tom b\u00e1l.<\/div>\n
Ale bohu\u017eel. Bushido zatla\u010dil proti Tomov\u011b k\u016f\u017ei a trhnul rukou. Hned za\u010dala r\u00e1na na Tomov\u011b b\u0159i\u0161e krv\u00e1cet. Ten je\u0161t\u011b pevn\u011bji stiskl v\u00ed\u010dka, a i kdy\u017e necht\u011bl, zasku\u010del. Na to se Bushido usm\u00e1l a znovu \u0159\u00edznul. Necht\u011bl ale, aby ho t\u00edmhle vys\u00edlil, tak n\u016f\u017e op\u011bt polo\u017eil. Pustil Tom\u016fv krk a jal se rozep\u00edn\u00e1n\u00ed sv\u00fdch kalhot.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Tom pootev\u0159el o\u010di a se strachem sledoval, co se bude d\u00edt. I kdy\u017e n\u011bkde v koutku du\u0161e v\u011bd\u011bl co. Bushido si akor\u00e1t stahoval spodn\u00ed pr\u00e1dlo, vzal Tomovy nohy pod koleny a rozt\u00e1hl je od sebe. Nato do n\u011bj prudce vnikl, a\u017e Tom vyk\u0159ikl bolest\u00ed. V\u011bd\u011bl, \u017ee tohle nebude naposledy, co tohle za\u017e\u00edv\u00e1, ale i tak se sna\u017eil zabr\u00e1nit slz\u00e1m bolesti, kter\u00e9 se tla\u010dily ven. Ale nezadr\u017eel je. Za\u010daly st\u00e9kat zpod v\u00ed\u010dek na matraci pod n\u00edm.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bushido se v\u016fbec nekrotil. Pro\u010d taky, kdy\u017e m\u011bl to, co cht\u011bl, pr\u00e1v\u011b pod sebou. Prudce p\u0159ir\u00e1\u017eel do Tomova t\u011bla, kter\u00fd se sna\u017eil ned\u00e1vat vzlyky najevo svou bolest. Ale i to mu ne\u0161lo. Pro Toma to bylo utrpen\u00ed. V duchu se modlil, aby to rychle skon\u010dilo, ale marn\u011b. Bushido m\u011bl opravdu v\u00fddr\u017e, a tak Tom div neomdl\u00edval bolest\u00ed. Ale po n\u011bjak\u00e9 chv\u00edli se Bushidovy p\u0159\u00edrazy za\u010daly zkracovat a p\u0159itvrzovat. Jen\u017ee to u\u017e Tom nevydr\u017eel tu bolest a omdlel.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Bushido si opravdu u\u017e\u00edval cel\u00fd akt. Tak\u017ee hned po vyvrcholen\u00ed vystoupil z Tomova t\u011bla a pod\u00edval se na n\u011bj. Trochu se zd\u011bsil, a hned za\u010dal hledat na jeho kr\u010dn\u00ed tepn\u011b puls. Na\u0161t\u011bst\u00ed ho na\u0161el, a tak tam nechal Toma v bezv\u011bdom\u00ed le\u017eet, p\u0159ipoutan\u00e9ho a naprosto poko\u0159en\u00e9ho.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Zato na druh\u00e9m konci m\u011bsta se Bill nep\u0159\u00edjemn\u011b o\u0161il. M\u011bl takov\u00fd hnusn\u00fd pocit, \u017ee Tom nen\u00ed a\u017e tak v po\u0159\u00e1dku, jak si v\u0161ichni mysl\u00ed. Jen Bill v\u011bd\u011bl o Bushidov\u011b slabosti pro Toma a te\u010f ho m\u011bl u sebe. Kdo v\u00ed, co tam s n\u00edm prov\u00e1d\u011bl, ale nic p\u0159\u00edjemn\u00e9ho to asi nebylo. Proto\u017ee kdyby bylo, nem\u011bl by ten nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit.<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee je Tom v po\u0159\u00e1dku?“ ozval se za Billov\u00fdmi z\u00e1dy hlas jejich kamar\u00e1da Georga.<\/div>\n
<\/div>\n
Bill jen nesouhlasn\u011b zakroutil hlavou, ani\u017e by se na n\u011bj oto\u010dil.<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Dostanem ho z toho. Ostatn\u00ed u\u017e vym\u00fd\u0161l\u00ed, jak se do toho bar\u00e1ku dostat,“ Georg k n\u011bmu p\u0159e\u0161el a objal ho kolem ramen. Bill se o n\u011bj op\u0159el.<\/div>\n
„Jen\u017ee, co kdy\u017e m\u00e1 Bushido v\u00edc takov\u00fdch dom\u016f. Kdo v\u00ed, jestli se mezi nimi nep\u0159emis\u0165uj\u00ed. Sakra, je to m\u016fj br\u00e1cha a Bushido ho cht\u011bl. M\u011b ne, ale jeho, a tohle byl pl\u00e1n, jak ho dostat. M\u011bl m\u011b tam nechat,“ \u0161eptl Bill a po tv\u00e1\u0159i mu steklo p\u00e1r slz.<\/div>\n
„Bille, ty v\u00ed\u0161, \u017ee by t\u011b v tom Tom nenechal. Po\u0159\u00e1d t\u011b chr\u00e1nil. Bylo jasn\u00fd, \u017ee nasad\u00ed sv\u016fj krk za ten tv\u016fj,“ povzdychl si brunet.<\/div>\n
„M\u00e1m strach. D\u011bs\u00edm se toho, co Tomovi d\u011bl\u00e1. M\u00e1m takov\u00fd nep\u0159\u00edjemn\u00fd pocit, \u017ee se mu n\u011bco stalo. Pro\u010d sakra on?“ te\u010f se Bill naplno rozvzlykal.<\/div>\n
<\/div>\n
Georg ho pevn\u011b objal a nechal ho bre\u010det. V\u011bd\u011bl, jak jsou na sebe dvoj\u010data fixovan\u00e1, a ob\u010das m\u011bl tu \u0161anci poznat, jak funguje jejich bratrsk\u00e9 pouto, kdy\u017e se tomu druh\u00e9mu n\u011bco stalo. Proto te\u010f Billovi v\u011b\u0159il, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 nen\u00ed tak v po\u0159\u00e1dku, jak si v\u0161ichni mysl\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne\u0159\u00edkej nikomu o tom, co jsem ti \u0159ekl. Mus\u00ed si myslet, \u017ee je Tom v pohod\u011b. Tohle by nebylo dobr\u00fd pro nikoho. Sta\u010d\u00ed, \u017ee jsem v hajzlu j\u00e1. S\u00e1m to zvl\u00e1dnu,“ \u017e\u00e1dal ho Bill.<\/div>\n
„Nejsi s\u00e1m. J\u00e1 to v\u00edm taky. Te\u010f jsi mi to prozradil, ale neboj. Nikomu nic ne\u0159eknu. Tom je silnej. Zvl\u00e1dne to,“ uji\u0161\u0165oval ho hn\u011bdovlas\u00fd kamar\u00e1d.<\/div>\n
„T\u00edm si nejsem jist\u00fd. Boj\u00edm se toho, v jak\u00e9m stavu ho najdeme,“ hlesl Bill, zhluboka se nadechl a sna\u017eil se uklidnit.<\/p>\n

autor: T-KAY & Iveth Biersack<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o) <\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: T-KAY & Iveth Biersack V pracovn\u011b z\u016fstal a\u017e dlouho do noci a a\u017e teprve potom si \u0161el lehnout. M\u011bl nehor\u00e1znou chu\u0165 dol\u016f za jeho poku\u0161en\u00edm doj\u00edt a pokochat se jeho utrpen\u00edm, ale ovl\u00e1dl se a m\u00edsto toho si dal horkou sprchu<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[525],"tags":[],"class_list":["post-5752","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-slave"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5752","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5752"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5752\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5752"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5752"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5752"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}