{"id":5758,"date":"2012-10-11T18:00:00","date_gmt":"2012-10-11T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5742"},"modified":"2012-10-11T18:00:00","modified_gmt":"2012-10-11T17:00:00","slug":"sell-your-soul-32","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/10\/11\/sell-your-soul-32\/","title":{"rendered":"Sell Your Soul 32."},"content":{"rendered":"
autor: Raiju<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Oddanost<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Zp\u011bv\u00e1k vykoukl ze dve\u0159\u00ed, sledoval, jak se seda\u010dky pln\u00ed publikem. Lid\u00e9 s \u010dern\u00fdmi triky s n\u00e1pisem STAFF chodili po podiu, upravovali n\u00e1bytek tak, aby bylo m\u00edsto na vystoupen\u00ed.<\/div>\n
Nem\u011bl moc r\u00e1d \u017eiv\u00e1 vystoupen\u00ed, ale nat\u00e1\u010den\u00ed, kter\u00e9 se potom je\u0161t\u011b upravovalo, mu nevadilo, kdy\u017e bylo \u017eiv\u00e9; v\u0161echno muselo j\u00edt rychle, a kdy\u017e mu dali posledn\u00ed ot\u00e1zku a on odpov\u011bd\u011bl, u\u017e rychle musel b\u011b\u017eet k podiu a v\u0161echno b\u011bhem kr\u00e1tk\u00e9 reklamy zkontrolovat. Adam zalezl zp\u00e1tky do st\u00edn\u016f a op\u0159el se znovu o ze\u010f, najednou byl nerv\u00f3zn\u00ed. V\u0161echno nad\u0161en\u00ed ze show z n\u011bj zmizelo, m\u011bl dojem, \u017ee nejsp\u00ed\u0161 vypad\u00e1 roz\u010dilen\u011b.<\/p>\n

„Adame! Moc r\u00e1da t\u011b vid\u00edm!“ moder\u00e1torka k n\u011bmu p\u0159istoupila, objala ho necht\u011bn\u00fdm objet\u00edm. Zp\u011bv\u00e1k byl ale stejn\u011b st\u00e1le zlat\u00ed\u010dko, usm\u00e1l se a tak\u00e9 ji objal.<\/div>\n

„Tohle je opravdu pocta! D\u011bkuji za pozv\u00e1n\u00ed.“<\/div>\n
„No samoz\u0159ejm\u011b! Superstar jako ty? \u010cekala jsem na to m\u011bs\u00edce!“ dlouh\u00fdmi nalakovan\u00fdmi nehty dala vlasy ze sv\u00e9ho obli\u010deje. „Za chv\u00edli se uvid\u00edme! Oh, nem\u016f\u017eu se do\u010dkat!“ star\u0161\u00ed \u017eena skoro vyp\u00edskla a ode\u0161la na podium, nechala Adama usm\u00edvat se za ni.<\/div>\n
„P\u011bt minut, Adame.“ P\u0159ipomn\u011bl mu mu\u017e proch\u00e1zej\u00edc\u00ed kolem. Zd\u00e1l se jako velice zam\u011bstnan\u00fd \u010dlov\u011bk.<\/div>\n
Mlad\u00edk si povzdychl, s\u00e1hl po telefonu, c\u00edtil, jak mu kleslo srdce, kdy\u017e nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd zme\u0161kan\u00fd hovor ani zpr\u00e1vu. Jen cht\u011bl na obrazovce vid\u011bt Billovo jm\u00e9no, jen jednou. Ale mo\u017en\u00e1, \u017ee je\u0161t\u011b vystupuj\u00ed. To u\u017e nebude trvat dlouho.<\/div>\n
\u010cern\u011b nalakovan\u00e9 nehty nacvakaly hlavn\u00ed str\u00e1nku Twitteru. V tento den a v tuto dobu tu bylo v\u00edc ne\u017e jeden zp\u016fsob, jak n\u011bkoho sledovat, s trochou \u0161t\u011bst\u00ed mohl zjistit, co Bill d\u011bl\u00e1\u2026<\/p>\n<\/div>\n
\n
<\/div>\n
Hledat slovo nebo heslo\u2026<\/strong><\/div>\n
Tokio Hotel<\/div>\n
<\/p>\n

„Na\u0161i fanou\u0161ci jsou opravdu cool. Mysl\u00edm, \u017ee v\u011bt\u0161ina jich je opravdu mil\u00e1, nikdy nesel\u017eou, kdy\u017e m\u011b m\u016f\u017eou rozesm\u00e1t.“ Adam se usm\u00edval, kdy\u017e mluvil. „Mysl\u00edm, \u017ee by byli nad\u0161en\u00ed, kdyby v\u011bd\u011bli, \u017ee ty a j\u00e1\u2026 v\u00ed\u0161 co.“<\/em><\/div>\n

„Jsme spolu.“ Za\u0161eptal Bill s \u00fasm\u011bvem, kone\u010dn\u011b to n\u011bjak nazval. Za\u010dervenal se nad t\u00edm. Bylo divn\u00e9 p\u0159em\u00fd\u0161let o sob\u011b jako o n\u011bkom, kdo s n\u011bk\u00fdm chod\u00ed, kdo to mysl\u00ed v\u00e1\u017en\u011b s t\u00edm sam\u00fdm pohlav\u00edm. Bylo to mimo jeho pohodlnou z\u00f3nu, a i p\u0159esto to bylo tak\u2026 \u010dist\u00e9. M\u011bl pocit, \u017ee je spr\u00e1vn\u00e9 b\u00fdt s n\u011bk\u00fdm, jako je Adam, kdo se k n\u011bmu choval s respektem a l\u00e1skou.<\/em><\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee na\u0161i fanou\u0161ci spolu budou vych\u00e1zet. Nejsp\u00ed\u0161 z\u00edsk\u00e1me i n\u011bjak\u00e9 nov\u00e9.“<\/em><\/div>\n
N\u011bmec zav\u0159el o\u010di. „Tokio Hotel \u017eij\u00ed sv\u016fj \u017eivot pod sv\u011btly reflektor\u016f. Na\u0161i fanou\u0161ci v\u017edycky v\u011bd\u00ed, co d\u011bl\u00e1me, co j\u00edme, na jak\u00fd film se d\u00edv\u00e1me, \u017eijeme pod jejich dohledem. Mysl\u00edm, \u017ee dokonce i v\u011bd\u00ed, kdy\u017e se Georg vysere,“ zavrt\u011bl Bill hlavou a op\u0159el se o loket. „Ale jsou k n\u00e1m opravdu hodn\u00ed. Hledaj\u00ed n\u00e1s, staraj\u00ed se o n\u00e1s, pom\u00e1haj\u00ed n\u00e1m. Kdy\u017e se n\u011bco stane, cel\u00e1 fanou\u0161kovsk\u00e1 z\u00e1kladna to v\u00ed b\u011bhem p\u011bti minut. Na to p\u0159\u00edsah\u00e1m.“<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

V\u00fdsledky vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed Tokio Hotel.<\/strong><\/div>\n
<\/p>\n

THFurImmer Tokio Hotel<\/strong> pr\u00e1v\u011b vystupovali a najednou Bill zkolaboval na podiu! DOUF\u00c1M, \u017dE JE V PO\u0158\u00c1DKU!<\/div>\n

P\u0159ed p\u016fl minutou z Twitter for iPhone<\/em><\/div>\n
TOKIOMCLOVIN<\/strong> OMG nev\u00edm, co se stalo. Tokio Hotel<\/strong> zrovna vystupovali, ale na konci Bill omdlel! Nic nevid\u00edm, ale jsou tu dokto\u0159i a vypnuli obrazovky\u2026<\/div>\n
p\u0159ed p\u016fl minutou z Twitter for BlackBerry<\/em><\/div>\n
AmyKaulitz<\/strong> bill spadnul po vystoupen\u00ed tokio hotel<\/strong>! Mysl\u00edm, \u017ee si ubl\u00ed\u017eil, je tu ochranka a dokto\u0159i\u2026<\/div>\n
P\u0159ed 1 minutou z webu<\/em><\/div>\n
NathanIsWin<\/strong> n\u011bco se stalo b\u011bhem vystoupen\u00ed Tokio Hotel<\/strong>. \u0160\u00edl\u00edm.<\/div>\n
P\u0159ed 2 minutami z webu<\/em><\/div>\n
In_Wild_Eyez<\/strong> zp\u011bv\u00e1k Tokio Hotel<\/strong> zrovna spadl na podiu a kamery se vypnuly. V\u00ed n\u011bkdo, jestli je v po\u0159\u00e1dku?<\/div>\n
P\u0159ed 3 minutami z TweetDeck<\/em><\/div>\n
ISSIEKAY<\/strong> m\u016f\u017ee mi n\u011bkdo \u0159\u00edct, co se stalo na #Comets? Co se stalo na konci vystoupen\u00ed Tokio Hotel?<\/strong> Je Bill v po\u0159\u00e1dku?!<\/div>\n
P\u0159ed 3 minutami z webu<\/p>\n

<\/em> Pomn\u011bnky se nejd\u0159\u00edv mra\u010dily na obrazovku jeho telefonu, nemohl v\u011b\u0159it tomu, co \u010detl. Ale kdy\u017e se \u010dl\u00e1nky staly rychlej\u0161\u00edmi a rychlej\u0161\u00edmi, realita, \u017ee se n\u011bco \u0161patn\u00e9ho opravdu stalo, se za\u010d\u00ednala us\u00eddlovat. Tohle nemohlo b\u00fdt jen tak, bylo to a\u017e moc rychl\u00e9\u2026 tvo\u0159ilo se to p\u0159\u00edmo p\u0159ed jeho o\u010dima\u2026<\/p>\n

ADAMLAMBERT<\/strong> stalo se n\u011bco Billovi? Je v po\u0159\u00e1dku? Pros\u00edm, \u0159ekn\u011bte mi n\u011bkdo n\u011bco.<\/div>\n

P\u0159ed p\u016fl minutou z Twitter for iPhone<\/em><\/div>\n
LittleGothic616 @ADAMLAMBERT<\/strong> moje kamar\u00e1dka na #Comets mi pr\u00e1v\u011b \u0159ekla, \u017ee na konci vystoupen\u00ed Tokio Hotel Bill omdlel na podiu. Ochranka zavolala z\u00e1chranku, o\u017eivovali ho a pak ho odnesli na nos\u00edtk\u00e1ch z podia. Skupina \u0161la s n\u00edm.<\/div>\n
P\u0159ed p\u016fl minutou z webu<\/p>\n

<\/em> Srdce mu spadlo do \u017ealudku. Telefon v rukou se mu t\u0159\u00e1sl, kdy\u017e se oz\u00fdvalo v\u00edc a v\u00edc informac\u00ed, \u010d\u00edm v\u00edc toho \u010detl, t\u00edm v\u00edc si v hlav\u011b opakoval ‚jdi‘. Adam zvedl pohled, pod\u00edval se, kde st\u00e1l, zamyslel se nad t\u00edm, \u017ee za p\u011bt minut m\u00e1 vystupovat a \u017ee mus\u00ed b\u00fdt na podiu za ka\u017edou cenu. Ve\u0161el by na to podium, nasadil \u00fasm\u011bv na obli\u010dej a choval se, jako by bylo v\u0161echno v po\u0159\u00e1dku, zat\u00edmco by mu v hlav\u011b b\u011bhalo ‚Bill omdlel‘ a ‚zkou\u0161eli ho o\u017eivovat‘, Bill mohl b\u00fdt ve velk\u00e9m probl\u00e9mu a ti lid\u00e9 si mysleli, \u017ee bude Adam vystupovat?<\/p>\n

Vergissmeinnicht @ADAMLAMBERT<\/strong> po tom, co Tokio Hotel vystoupili, Bill omdlel na podiu. Tisk u\u017e o tom za\u010d\u00edn\u00e1 ps\u00e1t. N\u011bkte\u0159\u00ed \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee to byl infarkt. M\u016fj kamar\u00e1d mi pr\u00e1v\u011b \u0159ekl, \u017ee vid\u011bl Bushida a n\u011bkolik jeho p\u0159\u00e1tel, jak b\u011b\u017e\u00ed za doktory, a Bushido dr\u017eel v ruce kl\u00ed\u010de. Je to opravdu v\u00e1\u017en\u00e9. Kdyby to bylo hran\u00e9, Bushido by takhle nevy\u0161iloval!<\/div>\n

P\u0159ed p\u016fl minutou z webu<\/p>\n

<\/em> Zp\u011bv\u00e1k zana\u0159\u00edkal, dal si telefon zp\u00e1tky do kapsy, ale st\u00e1le se ho dr\u017eel, jako by na n\u011bm z\u00e1visel jeho \u017eivot.<\/div>\n

„M\u016f\u017eete se oto\u010dit, pros\u00edm?“ zeptala se sle\u010dna s mikrofonem a malou krabi\u010dkou v ruce, byla p\u0159ipraven\u00e1 to na um\u011blce nandat.<\/div>\n
„J\u00e1 nem\u016f\u017eu.“ Zamumlal Adam, pod\u00edval se na ni s ne\u010diteln\u00fdm v\u00fdrazem. \u0160epot v jeho mysli byl hlasit\u011bj\u0161\u00ed. JDI.<\/em> Skoro jako by sly\u0161el Bill\u016fv hlas. JDI!<\/em> „Mus\u00edm j\u00edt\u2026 j\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Jak to mysl\u00edte, \u017ee mus\u00edte j\u00edt?“ producent nedaleko od Adama zachytil jeho pohled. „Za dv\u011b minuty v\u00e1s pot\u0159ebujeme na podiu.“<\/div>\n
„Ne, j\u00e1\u2026 j\u00e1 mus\u00edm j\u00edt.“<\/p>\n

Odstr\u010dil d\u00edvku, najednou ho zastavil producent\u016fv hlas za n\u00edm. „Adame! ADAME!“ zp\u011bv\u00e1k zpomalil, oto\u010dil se, ale \u0161el pozadu, nemohl zastavit. „Nem\u016f\u017ee\u0161 odej\u00edt dv\u011b minuty p\u0159ed \u017eiv\u00fdm vys\u00edl\u00e1n\u00edm! Neopova\u017euj se! V tom vystoupen\u00ed jsou miliony, v tob\u011b<\/em>!“ mal\u00fd mu\u017e \u0161el k n\u011bmu, vyhro\u017eoval mu prstem a verb\u00e1ln\u011b ho napadal, sna\u017eil se Adama vystra\u0161it.<\/div>\n

„Omlouv\u00e1m se, opravdu\u2026“ zamumlal zp\u011bv\u00e1k, oto\u010dil se.<\/div>\n
„Adame! Jestli vyjde\u0161 z t\u011bch dve\u0159\u00ed, tak t\u011b za\u017ealujeme. Neopova\u017euj se odej\u00edt! Co bez tebe m\u00e1me d\u011blat?!“<\/div>\n
„Omlouv\u00e1m se!“ oto\u010dil se, vyb\u011bhl ze dve\u0159\u00ed, v\u0161echny je tam nechal. Vlezl do tax\u00edku a na\u0159\u00eddil \u0159idi\u010di, a\u0165 jede do jeho hotelu, v\u016fbec nemyslel na to, co pr\u00e1v\u011b ud\u011blal. Ani jedna z my\u0161lenek nesm\u011b\u0159ovala k jeho skupin\u011b, k lidem, kte\u0159\u00ed se d\u0159eli kv\u016fli vystoupen\u00ed, k ostatn\u00edm, k v\u011bcem, kter\u00e9 nechal v \u0161atn\u011b, k v\u011bcem, kter\u00e9 se chystal nechat v hotelu, rezervaci, kter\u00e1 za dva dny vypr\u0161\u00ed. Ani jedna my\u0161lenka nebyla o n\u011bm nebo jeho \u017eivot\u011b, ale jen o Billovi, modlitb\u00e1ch, nad\u011bji, zlosti, frustraci a strachu, myslel jen na to, jak se dostat k Billovi co nejrychleji.<\/p>\n

Do hotelu b\u011b\u017eel jen pro sv\u016fj pas, pro nic v\u00edc. Nezastavil se pro oble\u010den\u00ed, nezastavil se pro jin\u00e9 v\u011bci, ba se ani po pokoji nerozhl\u00e9dl. Byl to jeho nejrychlej\u0161\u00ed b\u011bh, jeho nejrychlej\u0161\u00ed hled\u00e1n\u00ed n\u011b\u010deho.<\/div>\n

Na zadn\u00ed seda\u010dce taxi ve Vegas, jen s oble\u010den\u00edm, co m\u011bl na sob\u011b, sv\u00fdm telefonem, pasem a kreditn\u00ed kartou, si nebyl jist\u00fd, jestli bude moct v\u016fbec ze St\u00e1t\u016f odjet, najednou ho za\u010dala d\u011bsit realita. Realita, \u017ee nem\u00e1 ani pon\u011bt\u00ed, kam by m\u011bl jet, \u017ee m\u011bl opravdu v\u011bnovat Billovi pozornost, kdy\u017e mluvil o lokac\u00edch a m\u011bstech, proto\u017ee te\u010f kdy\u017e to v\u0161echno bylo tak d\u016fle\u017eit\u00e9, si nemohl ani na jednu vzpomenout. Realita, \u017ee a\u0165 ud\u011bl\u00e1 cokoliv, bude mu trvat patn\u00e1ct nebo dvacet hodin, ne\u017e se k Billovi dostane, jestli ne d\u00e9le, a mezit\u00edm se toho m\u016f\u017ee st\u00e1t spousta. Nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd slib, \u017ee je Bill je\u0161t\u011b v\u016fbec na\u017eivu. Co kdy\u017e u\u017e je pozd\u011b?<\/p>\n

„Nem\u016f\u017eete jet rychleji?“<\/div>\n

„Nem\u016f\u017eu jet p\u0159es danou rychlost, synu.“ Odpov\u011bd\u011bl \u0159idi\u010d, pod\u00edval se na Adama do zrc\u00e1tka, „Hej, nejste Adam Lambert?“<\/div>\n
Mlad\u00edk vypadal, jako by ho pr\u00e1v\u011b ob\u017ealovali, jako by ho napadli. „Kdybych \u0159ekl ano, dostal byste m\u011b na leti\u0161t\u011b rychleji?“ cht\u011bl se usm\u00e1t, to byla spr\u00e1vn\u00e1 reakce na to, kdy\u017e si n\u011bkdo pamatoval va\u0161e jm\u00e9no, ale byl na pokraji slz a m\u011bl pocit, jako by mu n\u011bkdo vyrval srdce, Adam nedok\u00e1zal ani \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Sna\u017e\u00edm se, co to jde, synu.“<\/div>\n
„Kdy\u017e v\u00e1s zastav\u00ed kv\u016fli rychlosti, tak to zaplat\u00edm, zaplat\u00edm v\u0161echno, je mi to jedno, jen\u2026 Je\u010fte<\/em>.“ Slova z n\u011bj vyjela jako slab\u00e9 na\u0159\u00edk\u00e1n\u00ed, zp\u011bv\u00e1k se hlavou op\u0159el o okno, d\u00edval se na chodn\u00edk a silnici. Nemohl nic ud\u011blat, jen \u010dekat a doufat a modlit se, \u017ee Bill bude st\u00e1le je\u0161t\u011b d\u00fdchat, a\u017e k n\u011bmu doraz\u00ed. Zav\u0159el o\u010di, za\u010daly ho p\u00e1lit, p\u0159ekryl si je rukou, kdy\u017e mu za\u010daly t\u00e9ct slzy a ni\u010dily \u0159asenku a linky, kter\u00e9 trvaly viz\u00e1\u017eistovi tak dlouho.<\/div>\n
Ud\u011blal to znovu. Tak moc, jak si to Adam necht\u011bl p\u0159iznat, ud\u011blal to znovu: zamiloval se do n\u011bkoho, kdo mu p\u0159inese jen bolest, n\u011bkoho, kdo mu trhal srdce na kousky jako ka\u017ed\u00fd p\u0159edt\u00edm, byl jako m\u016fra v ohni, p\u0159itahovalo ho to. Adam se vzdal v\u0161eho, jen aby se k n\u011bmu mohl dostat, a\u0165 to bolelo sebev\u00edc, cht\u011bl to vydr\u017eet.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Rovn\u00e1 \u010d\u00e1ra, ned\u00fdch\u00e1.“ Ruce se uvnit\u0159 sanitky natahovaly sem a tam, jehly p\u00edchaly do Billov\u00fdch loketn\u00edch jamek.<\/p><\/div>\n

„M\u011bl b\u011bhem 24 hodin n\u011bjak\u00e9 drogy nebo alkohol?“ zeptala se doktorka nahlas, zat\u00edmco jej\u00ed kolega o sebe t\u0159el elektrody a druh\u00fd doktor d\u00e1val dal\u0161\u00ed jehlu do Billovy ruky. Kdy\u017e si v\u0161imla Tomova zdr\u00e1h\u00e1n\u00ed, rozhodla se pokra\u010dovat. „Mus\u00edte mi \u0159\u00edct pravdu.“<\/div>\n
„Kokain.“ To slovo zn\u011blo na Tomov\u011b jazyce jako ortel smrti, jako \u017eiletky v krku, jako by c\u00edtil v puse krev.<\/div>\n
Billova ko\u017een\u00e1 bunda byla roztr\u017een\u00e1, jeho triko rozst\u0159i\u017een\u00e9 n\u016f\u017ekami a jeho hrudn\u00edk byl odhalen\u00fd. D\u00e1vali mu \u0161oky, dlouh\u00e9 p\u00edp\u00e1n\u00ed na obrazovce se nem\u011bnilo.<\/p>\n

„Nab\u00edj\u00edm, odstupte, pal!“<\/p>\n

Hrudn\u00edk mlad\u0161\u00edho z dvoj\u010dat vysko\u010dil do vzduchu, jako by ho elektrody t\u00e1hly s sebou nahoru. Po hlubok\u00e9m n\u00e1dechu nosem za\u010dalo drobn\u00e9 t\u011blo d\u00fdchat a monitor velmi pomalu p\u00edpat.<\/div>\n

„Je\u0161t\u011b jednou to zkus\u00edme.“ Prohl\u00e1sil doktor a znovu o sebe t\u0159el elektrody.<\/div>\n
Tom se na n\u011b d\u00edval s vykulen\u00fdma o\u010dima, c\u00edtil, jak mu srdce kles\u00e1 a\u017e do \u017ealudku, pevn\u011b si chytil kolena. Realita toho, co p\u0159edt\u00edm sly\u0161el, toho, co mu Adam \u0159ekl, to co n\u011bkde hluboko uvnit\u0159 v\u011bd\u011bl, \u017ee se d\u011bje, ho za\u010d\u00ednala doh\u00e1n\u011bt. Bolestiv\u00e1 vlna, jedna za druhou, atakovala jeho mozek, d\u00e1vala dohromady v\u0161e, co se stalo, vysv\u011btlovala jeho nechu\u0165 k j\u00eddlu, krv\u00e1cen\u00ed z nosu. Tomovo t\u011blo se za\u010dalo t\u0159\u00e1st a ztuhlo, kdy\u017e si uv\u011bdomil, co se d\u011bje, jeho bratr te\u010f mo\u017en\u00e1 um\u00edr\u00e1, m\u016f\u017ee ho ka\u017edou vte\u0159inou ztratit.<\/div>\n
Kdyby st\u00e1l, vyslovit slovo kokain by ho slo\u017eilo na kolena. P\u0159iznat to bylo hrozn\u00e9 a nevyhnuteln\u00e9, bylo to, jako by to vytesal do kamene. M\u011bl naslouchat, m\u011bl kurva naslouchat, m\u011bl ho zastavit, m\u011bl Billa v\u00edce sledovat, m\u011bl ud\u011blat tolik v\u011bc\u00ed, aby tomuto zabr\u00e1nil\u2026<\/p>\n

„Nabito! Pal!“<\/p>\n

Kytarista si zakryl pusu rukou, zhluboka se nadechl a v o\u010d\u00edch ho za\u010daly p\u00e1lit slzy. Te\u010f kdy\u017e si s\u00e1m sob\u011b p\u0159iznal, \u017ee Bill nebyl tak v po\u0159\u00e1dku, jak se zd\u00e1l, se v\u011bci za\u010d\u00ednaly zd\u00e1t mnohem re\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed a mnohem v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed. Bill ned\u00fdchal, neh\u00fdbal se, sotva odpov\u00eddal na pokusy doktor\u016f p\u0159iv\u00e9st ho zp\u00e1tky k \u017eivotu. Byl to jeho mal\u00fd br\u00e1\u0161ka, kdo le\u017eel na leh\u00e1tku, jeho br\u00e1\u0161ka, kter\u00fd dost\u00e1val \u0161oky. Byl to Bill, kter\u00fd tu le\u017eel a bojoval o \u017eivot, nikdo jin\u00fd.<\/p>\n

„Bille, pros\u00edm\u2026 pros\u00edm\u2026“ lapal Tom po dechu za svou rukou, ztratil v\u0161echnu kontrolu a slzy se za\u010daly objevovat, cht\u011bl chytit sv\u00e9ho bratra a t\u0159\u00e1st s n\u00edm a \u0159\u00edct mu, a\u0165 kurva otev\u0159e o\u010di a p\u0159estane si z nich d\u011blat prdel, cht\u011bl k\u0159i\u010det a nad\u00e1vat, byl naprosto frustrovan\u00fd.<\/div>\n

„Okay, je to lep\u0161\u00ed.“ \u0158ekla doktorka a natahovala se pro v\u00edce jehel, v\u00edce l\u00e9k\u016f, kter\u00e9 cht\u011bli napumpovat do um\u00edraj\u00edc\u00edho t\u011bla, jen aby ho udr\u017eeli co nejstabiln\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
Star\u0161\u00ed z dvoj\u010dat se pod\u00edval na strop sanitky, slzy mu tekly po tv\u00e1\u0159\u00edch. Neber si ho. Pros\u00edm, neber si ho, vezmi si m\u00edsto n\u011bj m\u011b\u2026 jen nenech Billa um\u0159\u00edt, PROS\u00cdM\u2026<\/em><\/p>\n

autor: Raiju<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Raiju Oddanost Zp\u011bv\u00e1k vykoukl ze dve\u0159\u00ed, sledoval, jak se seda\u010dky pln\u00ed publikem. Lid\u00e9 s \u010dern\u00fdmi triky s n\u00e1pisem STAFF chodili po podiu, upravovali n\u00e1bytek tak, aby bylo m\u00edsto na vystoupen\u00ed. Nem\u011bl moc r\u00e1d \u017eiv\u00e1 vystoupen\u00ed, ale nat\u00e1\u010den\u00ed, kter\u00e9 se potom je\u0161t\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[503],"tags":[],"class_list":["post-5758","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-sell-your-soul"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5758","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5758"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5758\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5758"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5758"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5758"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}