{"id":5791,"date":"2012-10-04T18:00:00","date_gmt":"2012-10-04T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5775"},"modified":"2012-10-04T18:00:00","modified_gmt":"2012-10-04T17:00:00","slug":"sell-your-soul-30","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/10\/04\/sell-your-soul-30\/","title":{"rendered":"Sell Your Soul 30."},"content":{"rendered":"
autor: Raiju<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
Pomocn\u00e9 ruce<\/p>\n

<\/strong> „Ne, Bille, nemysl\u00edm si, \u017ee rozum\u00ed\u0161 v\u00e1\u017enosti t\u00e9hle situace. Tohle je ta nejv\u011bt\u0161\u00ed t\u00edha publicity, se kterou se kdy skupina setk\u00e1. Tohle je kontroverze, kter\u00e1 t\u011b obklopila a obklopuje u\u017e doby, co jsi byl poprv\u00e9 v televizi. Jestli ohe\u0148 neuhas\u00edme te\u010f, bude se roz\u0161i\u0159ovat a stane se nekontrolovateln\u00fdm, a u\u017e nebude ani sem\u00ednko pop\u00edr\u00e1n\u00ed. Te\u010f, co mi chce\u0161 \u0159\u00edct?“<\/div>\n

„To co d\u011bl\u00e1m v osobn\u00edm \u017eivot\u011b, nen\u00ed kurva nikoho v\u011bc.“ \u0158ekl Bill klidn\u011b, i kdy\u017e jeho mana\u017eer \u00fato\u010dil na jeho sexualitu, „\u0159\u00edkej jim ‚bez koment\u00e1\u0159e‘, zm\u011b\u0148 t\u00e9ma, j\u00e1 nev\u00edm. Je to tvoje pr\u00e1ce a pr\u00e1ce v\u0161ech ostatn\u00edch, vym\u00fd\u0161let si l\u017ei.“<\/div>\n
„Co je up\u0159\u00edmn\u00e1 pravda? Jsi gay? Ka\u017ed\u00fd rozhovor byla le\u017e?“<\/div>\n
„Do toho nikomu nic nen\u00ed.“ Bill se op\u0159el v k\u0159esle, d\u00edval se, jak letadlo p\u0159ist\u00e1v\u00e1. „O tomhle bych nem\u011bl mluvit.“<\/div>\n
„Ale kdy\u017e mi \u0159ekne\u0161 pravdu, a to co chce\u0161, pak s tebou m\u016f\u017eu spolupracovat.“<\/p>\n

„Nelhal jsem,“ jeho hlas se zti\u0161il, „souhlasili jsme, \u017ee pop\u0159eme vztah. Jsme jen bl\u00edzc\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9.“<\/div>\n

„A jak chce\u0161, abych vysv\u011btlil obr\u00e1zky, kde se l\u00edb\u00e1te?“ David\u016fv hlas za\u010d\u00ednal b\u00fdt podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd, a m\u011bl k tomu d\u016fvod.<\/div>\n
„Jsme jen bl\u00edzc\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9. Jsme oba dva velmi citliv\u00ed, byli jsme opil\u00ed.“ Zp\u011bv\u00e1k si povzdychl. „M\u00e1m tenhle p\u0159\u00edb\u011bh a on tak\u00e9.“<\/div>\n
„Dob\u0159e.“ Na druh\u00e9 stran\u011b nastala pauza, nejsp\u00ed\u0161e se do srdce mana\u017eera dost\u00e1val klid. Jeho hlas se zjemnil a byl v\u00edce sympatick\u00fd. „Je mi l\u00edto, \u017ee se t\u011b na takov\u00e9 v\u011bci mus\u00edm vypt\u00e1vat. V\u00edm, \u017ee do toho nikomu nic nen\u00ed, ani mn\u011b, ale\u2026“<\/div>\n
„Rozum\u00edm. Jen d\u011bl\u00e1\u0161 svou pr\u00e1ci.“<\/div>\n
T\u011b\u017ek\u00e9 vydechnut\u00ed. „Uvid\u00edme se, a\u017e p\u0159istanete v Berl\u00edn\u011b.“<\/p>\n<\/div>\n
\n
<\/div>\n
***<\/div>\n
\n

Kdy\u017e u\u017e skoro zapadalo slunce, dve\u0159e do domu dvoj\u010dat se poprv\u00e9 za t\u00fdden otev\u0159ely. Se zvukem jejich hlas\u016f se ozvalo nad\u0161en\u00e9 cvak\u00e1n\u00ed dr\u00e1pk\u016f o podlahu, dopln\u011bn\u00e9 o hlasit\u00e9 \u0161t\u011bk\u00e1n\u00ed a nad\u0161en\u00e9 k\u0148our\u00e1n\u00ed jejich ‚d\u011bt\u00ed‘, kter\u00e9 jim tolik chyb\u011bly.<\/p><\/div>\n

V\u011bt\u0161\u00ed psi k\u0148ourali a sk\u00e1kali na n\u011b, l\u00edzali je a \u0161pinili jejich drah\u00e9 oble\u010den\u00ed, zat\u00edmco je jejich p\u00e1n\u00ed\u010dci obj\u00edmali. Bill polo\u017eil kufr na zem a zalapal po dechu, kdy\u017e ho jeho pejsek ol\u00edzal na nose. „Ahoj mali\u010dk\u00e1, nezlobila si?“<\/div>\n
„Ahoj chlap\u00e1ku,“ klekl si Tom a objal druh\u00e9ho psa, „taky si mi chyb\u011bl.“<\/div>\n
„Bylo to o hodn\u011b v\u00edc ne\u017e t\u0159i dny.“<\/div>\n
Zp\u011bv\u00e1k byl prvn\u00ed, kdo zvedl pohled k postav\u011b v chodb\u011b, usm\u00e1l se na n\u011bj, sundal si br\u00fdle a kab\u00e1t. „Promi\u0148! Ale d\u00edky moc, \u017ee jsi je hl\u00eddal\u2026“<\/p>\n

„Jak bylo?“ blon\u010fat\u00fd mlad\u00edk zaz\u00edval, projel prsty sv\u00e9 kr\u00e1tk\u00e9 vlasy, chyb\u011bly mu ty dlouh\u00e9.<\/div>\n

„Skv\u011ble!“ zaradoval se Bill a znovu zvedl kufr.<\/div>\n
„Fajn.“ Ale Tom byl m\u00e9n\u011b nad\u0161en\u00fd.<\/div>\n
„Okay, poprv\u00e9 za \u017eivot rozd\u00edln\u00e9 odpov\u011bdi. Co se stalo? Kter\u00fd z v\u00e1s l\u017ee?“ Andreas se na dvoj\u010data zamra\u010dil, popl\u00e1cal si na nohu, aby k sob\u011b psy p\u0159ivolal.<\/div>\n
„Nikdo nel\u017ee. On jen bru\u010d\u00ed.“ Mlad\u0161\u00ed z dvoj\u010dat za\u017eertoval a pod\u00edval se na sv\u00e9ho bratra, kter\u00fd se d\u00edval za psy.<\/div>\n
„Jak to mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
Tom zalo\u017eil ruce a pod\u00edval se ke dve\u0159\u00edm do Billova pokoje, pak ke kuchyni, k\u00fdvnul, aby \u0161el kamar\u00e1d za n\u00edm. S trochou frustrace p\u0159e\u0161el star\u0161\u00ed z dvoj\u010dat po b\u00edl\u00e9m linoleu a kolem nabl\u00fdskan\u00e9 \u017eulov\u00e9 linky. Za\u010dal si rozep\u00ednat mikinu a hodil ji na pult, op\u0159el se o lokty. „Potkal tam jednoho kluka.“<\/div>\n
Andreas se tak\u00e9 op\u0159el o linku a prot\u00e1hl si ruce, vypadal uvoln\u011bn\u011b ve sv\u00e9m triku a py\u017eamov\u00fdch kalhot\u00e1ch. Alespo\u0148 \u017ee mu tu bylo dob\u0159e, zat\u00edmco byli pry\u010d. „J\u00e1 v\u00edm.“<\/div>\n
Kytarista si mnul sp\u00e1nky, najednou se ale zasekl a zmaten\u011b se na n\u011bj pod\u00edval.<\/div>\n
„Ty v\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Opravdu si mysl\u00ed\u0161, \u017ee by Bill p\u0159iznal barvu a mezin\u00e1rodn\u00ed tisk by si toho nev\u0161iml?“ jeho hlas se zti\u0161il. „Chci se te\u010f zeptat ale j\u00e1 tebe<\/em>: Te\u010f, kdy\u017e Billa kone\u010dn\u011b p\u0159istihli, m\u016f\u017ee se mu to vymst\u00edt?“<\/p>\n

Tom skoro nemohl uv\u011b\u0159it tomu, co sly\u0161el. „Ten kret\u00e9n s t\u00edm \u0161el za tiskem<\/em>?“ adrenalin j\u00edm proudil, za\u010d\u00ednal v krku a posouval se po jeho p\u00e1te\u0159i, dokud se jeho prsty neza\u0165aly v p\u011bst. O\u010di se mu rozsv\u00edtily zlost\u00ed a rty se semkly do linky; co si to v\u016fbec dovoloval?!<\/div>\n

„Ne, ne. Nikdo z n\u011bj nic nedostal. Jsou tu jen fotky a n\u011bjak\u00e9 video\u2026 nic moc. Ale m\u00e9dia z toho \u0161\u00edl\u00ed. Dr\u017e\u00ed se za ruce? L\u00edbaj\u00ed se? Myslel jsem, \u017ee to v\u00ed\u0161. Bezpochyby z toho byl vedle i americk\u00fd tisk.“<\/div>\n
„Tak\u017ee on nic ne\u0159ekl?“<\/div>\n
„Ne.“<\/div>\n
R\u00e1\u017ee se v n\u011bm trochu uklidnila, ale kompletn\u011b nezmizela, jeho p\u011bsti st\u00e1le hledaly d\u016fvod, pro\u010d Adama uhodit. „Dob\u0159e.“<\/p>\n

„Tys to nev\u011bd\u011bl?“<\/div>\n

„Sna\u017eil jsem se zamknout v hotelov\u00e9m pokoji, co nejv\u00edc to \u0161lo. Cht\u011bl jsem se tomu vyh\u00fdbat, dokud tomu nebudu muset najisto \u010delit. \u0158\u00edkal jsem mu, \u017ee se tohle stane – j\u00e1 mu to kurva \u0159\u00edkal.<\/em>“ Povzdychl si Tom a sklopil hlavu mezi lokty. „Tohle bude opravdu bolestiv\u00e9.“<\/div>\n
„Celou dobu to pop\u00edral\u2026 byl s holkama.“<\/div>\n
„Nemysl\u00edm si, \u017ee lhal, jen nikdy nem\u011bl \u0161anci\u2026 experimentovat, \u0159ekl bych.“<\/div>\n
„K\u00e1mo, m\u011bl prost\u011b \u0159\u00edct, \u017ee je bi a byl by to konec.“ Zasm\u00e1l se blon\u010f\u00e1k a zavrt\u011bl hlavou. „Tak\u017ee\u2026 opravdu ho m\u00e1 r\u00e1d, co? Nemysl\u00edm, \u017ee jsem ho n\u011bkdy vid\u011bl tak\u2026 \u0161\u0165astn\u00e9ho.“<\/div>\n
„Je n\u00edm posedl\u00fd. Nemohl ho opustit, mluvil po\u0159\u00e1d jen o n\u011bm\u2026 ani jsem ho skoro nevid\u011bl, jen kdy\u017e se p\u0159i\u0161el p\u0159evl\u00e9knout.“<\/div>\n
Jejich o\u010di se v tu samou chv\u00edli obr\u00e1tily k chodb\u011b, oba dva p\u0159em\u00fd\u0161leli o Billovi, o budoucnosti, o tom, jak\u00e9 te\u010f jejich \u017eivoty budou.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Tolik jsi mi chyb\u011bla.“ Za\u0161eptal Bill, spadl na velkou postel a hladil svou fenku. „N\u011bkoho jsem potkal, v\u00ed\u0161? L\u00edbil by se ti.“ Polo\u017eil si hlavu na pol\u0161t\u00e1\u0159 a objal sv\u00e9 zv\u00ed\u0159e jak ob\u0159\u00edho medv\u00eddka. „Je na m\u011b hodn\u00fd, chov\u00e1 se ke mn\u011b l\u00e9pe ne\u017e kdokoliv jin\u00fd\u2026 bo\u017ee, tolik ho miluju. Douf\u00e1m, \u017ee se s n\u00edm setk\u00e1\u0161.“ Kdy\u017e se Bill pod\u00edval na psa, jeho brada se setkala s velk\u00fdm chladn\u00fdm a mokr\u00fdm nosem, proto\u017ee pes tak\u00e9 zvedl hlavu. „Co mysl\u00ed\u0161? Cht\u011bla bys n\u011bkdy Adama potkat?“ r\u016f\u017eov\u00fd jazyk ol\u00edzl Billovu bradu, zp\u011bv\u00e1k se zasm\u00e1l a utekl p\u0159ed mokr\u00fdm \u00fatokem.<\/p><\/div>\n

Zt\u011b\u017eka vydechl a pod\u00edval se na strop, polo\u017eil si ruce na b\u0159icho. Za zav\u0159en\u00fdmi dve\u0159mi lo\u017enice sly\u0161el \u0161ept\u00e1n\u00ed z kuchyn\u011b, ale necht\u011bl odposlouch\u00e1vat, stejn\u011b to brzy usly\u0161\u00ed po\u0159\u00e1d dokola. „Tolik ho miluju\u2026 Nikdy jsem nic takov\u00e9ho nec\u00edtil.“ Za\u0161eptal zp\u011bv\u00e1k, jeho hlas se l\u00e1mal, kdy\u017e mluvil. „Ka\u017ed\u00e1 chv\u00edle bez n\u011bj\u2026 chyb\u00ed mi.“ Kdyby se sna\u017eil, dok\u00e1zal by vid\u011bt Adam\u016fv \u00fasm\u011bv a jeho tv\u00e1\u0159. „Tak moc.“<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

1:39<\/p>\n

1:54<\/p>\n

2:03<\/p>\n

2:17<\/p>\n

Nemohl zapnout televizi, jeho mysl by se na ni nemohla soust\u0159edit. Nemohl sp\u00e1t, proto\u017ee nemohl p\u0159estat p\u0159em\u00fd\u0161let. 2:30 r\u00e1no a on st\u00e1le nemohl sp\u00e1t.<\/p>\n

„Bill Kaulitz? Ten, co o n\u011bm po\u0159\u00e1d \u017evan\u00ed\u0161?“<\/em><\/div>\n

„Jo!“<\/em><\/div>\n
„Bo\u017e\u00ednku! Zlato! Oh, to je tak b\u00e1je\u010dn\u00e9!“<\/em><\/div>\n
„Mami, je tak sladk\u00fd,“ usm\u00e1l se Adam a zavrt\u011bl nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b hlavou. „Nem\u016f\u017eu to ani popsat. Prost\u011b je\u2026“ nemohl se p\u0159estat usm\u00edvat a sm\u00e1t se s\u00e1m sob\u011b, zat\u00edmco p\u0159ech\u00e1zel po pokoji, „je ta nejlep\u0161\u00ed v\u011bc, co se mi kdy p\u0159ihodila. Nikdy se mi nesnilo, \u017ee by se to opravdu\u2026“<\/em><\/div>\n
„Hej, kdo to je?“ zeptal se hlas v pozad\u00ed, hlas \u017eeny utichl, kdy\u017e se oto\u010dila, aby odpov\u011bd\u011bla, „Tv\u016fj bratr. N\u011bkoho potkal!“<\/em><\/div>\n
„Oh hej, dej to nahlas, tohle mu mus\u00edm vm\u00e9st p\u0159\u00edmo do obli\u010deje!“ zasm\u00e1l se Adam.<\/em><\/div>\n
„Nebu\u010f zl\u00fd, Adame.“<\/em><\/div>\n
„Nebudu!“ zana\u0159\u00edkal hrav\u011b.<\/em><\/div>\n
„Jak to, \u017ee jsi kret\u00e9n a m\u00e1\u0161 v\u0161echny sch\u016fzky, a j\u00e1 jsem ten hodn\u00fd a nem\u00e1m u\u017e m\u011bs\u00edce holku?“<\/em><\/div>\n
„Nejsem kret\u00e9n,“ zasm\u00e1l se Adam. „Jsem jen v\u00fd\u0159e\u010dn\u00fd. Kdy\u017e se mi n\u011bkdo l\u00edb\u00ed, tak jim to \u0159eknu.“<\/em><\/div>\n
„Tak\u017ee m\u00e1\u0161 p\u0159\u00edtele, jo? Mimochodem, mamka te\u010f pr\u00e1v\u011b v \u017eupanu divn\u011b tancuje po kuchyni, mysl\u00edm, \u017ee bys to m\u011bl v\u011bd\u011bt.“ ‚zmlkni!‘ ozvalo se se sm\u00edchem v pozad\u00ed a mlad\u00edk na druh\u00e9 stran\u011b vyjekl, proto\u017ee ho uhodila.<\/p>\n

„Ne jen tak n\u011bjak\u00e9ho p\u0159\u00edtele, TOHO p\u0159\u00edtele! Ten t\u00fdden byl tak \u00fa\u017easn\u00fd!“<\/em><\/div>\n

„TOHO p\u0159\u00edtele?“<\/em><\/div>\n
„M\u00c1M ho, v\u011b\u0159il bys tomu?“<\/em><\/div>\n
„Tu transku kterou si balil?“<\/em><\/div>\n
„NEN\u00cd transka! Je velmi mu\u017en\u00fd.“<\/em><\/div>\n
„\u017d\u00c1DN\u00c9 DETAILY!“<\/em><\/div>\n
„Oh ne, pro tebe \u017e\u00e1dn\u00e9 detaily, jen jsem ti to cht\u011bl \u0159\u00edct.“<\/em><\/div>\n
„Jak u\u017e jsem \u0159ekl, jsi kret\u00e9n.“<\/em><\/div>\n
„Kret\u00e9n se sexy p\u0159\u00edtelem.“ Zasm\u00e1l se Adam, spadl zp\u00e1tky na postel, „dej mi zp\u00e1tky mamku.“<\/em><\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1, \u017ee nechci.“<\/em><\/div>\n
„Budu k\u0159i\u010det,“ varoval ho zp\u011bv\u00e1k, „MAAAAAAAAAAAMIIIIIIIIIIIIIIIIII!“<\/em><\/div>\n
„AU! TY BASTARDE! MOJE UCHO! NA!“<\/em><\/div>\n
„Lidi, co jsou vedle tebe v pokoji, mus\u00ed p\u0159em\u00fd\u0161let, co d\u011bl\u00e1\u0161.“ Zasm\u00e1l se \u017eensk\u00fd hlas, pro Adamovo ucho byl jemn\u011bj\u0161\u00ed a p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e hlas bratra. „Tak\u017ee u\u017e jste do toho pra\u0161tili, co? Nemysl\u00edm si, \u017ee jsem t\u011b posledn\u00ed dobou sly\u0161ela takhle \u0161\u0165astn\u00e9ho.“<\/em><\/div>\n
„Je to o hodn\u011b lep\u0161\u00ed, mami. On je\u2026 bo\u017ee.“<\/em><\/div>\n
„Opravdu mus\u00ed b\u00fdt n\u011bco. Sly\u0161\u00edm t\u011b usm\u00edvat se p\u0159es telefon, zlato.“<\/p>\n

Ale te\u010f se n\u00e1lada stala trochu v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed a Adam\u016fv \u00fasm\u011bv trochu povadl.<\/em><\/div>\n

„Je je\u0161t\u011b jeden d\u016fvod pro\u010d jsem ti volal.“ Sklopil pohled a d\u00edval se do pouli\u010dn\u00edch sv\u011btel, „Je\u2026“ ol\u00edzl si rty, necht\u011bl konverzaci obr\u00e1tit tam, kam musel, „m\u00e1 trochu pot\u00ed\u017ee.“<\/em><\/div>\n
Druh\u00e1 strana telefonu tak\u00e9 zv\u00e1\u017en\u011bla.<\/em><\/div>\n
„Oh, Adame\u2026“ jej\u00ed hlas zn\u011bl stejn\u011b jako p\u0159ed lety, kdy\u017e desetilet\u00fd Adam ve\u0161el do kuchyn\u011b a p\u0159iznal se, \u017ee omylem rozbil jej\u00ed obl\u00edbenou v\u00e1zu. Znovu vid\u011bl to sam\u00e9 znepokojen\u00ed v jej\u00edch o\u010d\u00edch.<\/em><\/div>\n
„M\u016f\u017ee\u0161\u2026 mi \u0159\u00edct n\u00e1zev toho rehabilita\u010dn\u00edho st\u0159ediska, kam chodila tvoje kamar\u00e1dka?“<\/em><\/div>\n
„Zlato\u2026“<\/em><\/div>\n
Sly\u0161el slova, kter\u00e1 ne\u0159ekla ‚pro\u010d tohle zase d\u011bl\u00e1\u0161?‘ ‚jen si ubl\u00ed\u017e\u00ed\u0161‘ ‚Adame, zaslou\u017e\u00ed\u0161 si n\u011bco lep\u0161\u00edho‘ „Pros\u00edm, mami\u2026“<\/em><\/div>\n
„Co mu je?“<\/em><\/div>\n
Nastalo ticho, Adam si nebyl jist\u00fd, jestli to zvl\u00e1dne \u0159\u00edct nahlas. Ignoroval ka\u017edou Billovu chybu, kdykoliv mohl, a \u0159\u00edct to nahlas by to ud\u011blalo re\u00e1ln\u00fdm. Ud\u011blalo by to tu v\u011bc nebezpe\u010dnou a nevyhnutelnou. „Mo\u017en\u00e1 m\u00e1 anorexii a\u2026“ musel p\u0159estat. Nemohl \u0159\u00edct tu dal\u0161\u00ed v\u011bc.<\/em><\/div>\n
„\u2026a?“<\/em><\/div>\n
Polkl knedl\u00edk, co m\u011bl v krku, necht\u011bl \u0159\u00edct tu v\u011bc, kter\u00e1 by zm\u011bnila Billa z l\u00e1sky jeho \u017eivota na p\u0159ekr\u00e1snou katastrofu. Necht\u011bl to \u0159\u00edct. Necht\u011bl.<\/p>\n

„Adame?“<\/em><\/div>\n

„Kokain.“<\/em><\/div>\n
Nastalo dlouh\u00e9 ticho, ale Adam se neopova\u017eoval promluvit. Byl si s matkou tak bl\u00edzk\u00fd, \u017ee v\u011bd\u011bl p\u0159esn\u011b, co d\u011bl\u00e1. Vid\u011bl, jak se j\u00ed hrnou slzy do o\u010d\u00ed, c\u00edtil, jak j\u00ed je mizern\u011b, \u017ee se znovu zamiloval do n\u011bkoho, kdo mu jenom ubl\u00ed\u017e\u00ed.<\/em><\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm. V\u017edycky tohle ud\u011bl\u00e1m\u2026 v\u017edycky se zamiluju do toho \u0161patn\u00fdho. Ale\u2026 on nen\u00ed ztracen\u00fd p\u0159\u00edpad, mami. On je\u2026“<\/em><\/div>\n
„Je z\u00e1visl\u00fd? Vid\u011bl jsi ho to d\u011blat?“ jej\u00ed hlas byl trochu ostr\u00fd, ale jen proto, \u017ee se obr\u00e1tila do sv\u00e9 mate\u0159sk\u00e9 ulity. Ptala se na to jen kv\u016fli tomu, aby dala pozor na sv\u00e9 d\u00edt\u011b, aby ho ochr\u00e1nila, ne aby na n\u011bj \u00fato\u010dila.<\/em><\/div>\n
„Nev\u00edm, jak moc to d\u011bl\u00e1.“<\/p>\n

\u017dena na druh\u00e9 stran\u011b si povzdychla. „M\u00e1\u0161 tak velk\u00e9 srdce, zlat\u00ed\u010dko. Tak velk\u00e9 srdce, tak kr\u00e1snou du\u0161i a st\u00e1le n\u011bkoho nech\u00e1v\u00e1\u0161, aby toho zneu\u017e\u00edval\u2026“ Bill nebyl prvn\u00ed \u010dlov\u011bk s probl\u00e9my, do kter\u00e9ho se zamiloval. Pamatovala si, kdy se Adam objevil u dve\u0159\u00ed uprost\u0159ed noci, kdy\u017e m\u011bl b\u00fdt na m\u00edle daleko, a z\u016fstal v kuchyni nebo ob\u00fdv\u00e1ku, dokud nevy\u0161lo slunce, dr\u017eela ho, kdy\u017e plakal, sna\u017eila se posb\u00edrat jeho zlomen\u00e9 srdce, a po tom v\u0161em, co ud\u011blala a \u0159ekla, on se stejn\u011b v\u017edycky vr\u00e1til pro v\u00edc bolesti.<\/em><\/div>\n

„J\u00e1 v\u00edm, \u017ee si te\u010f \u0159\u00edk\u00e1m o probl\u00e9m,“ pomn\u011bnky se obr\u00e1tily k m\u00edstu mezi n\u00edm a postel\u00ed, p\u0159edstavoval si Billa, jak si pohr\u00e1v\u00e1 s vlasy, nebo jeho p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd \u00fasm\u011bv, „ale tomuhle mohu pomoci. V\u00edm, \u017ee m\u016f\u017eu. Jen pot\u0159ebuje n\u011bkoho, kdo mu rozum\u00ed, kdo to s n\u00edm nevzd\u00e1.“<\/em><\/div>\n
„\u2026Opravdu ho miluje\u0161, co? Opravdu ho miluje\u0161.“<\/em><\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee to s n\u00edm je jin\u00e9 od chv\u00edle, co jsem se na n\u011bj pod\u00edval. Nevzd\u00e1m to.“<\/em><\/div>\n
„Jen ti to ubl\u00ed\u017e\u00ed, zlato.“<\/em><\/div>\n
Mlad\u00edk p\u0159ik\u00fdvl a zav\u0159el o\u010di. „J\u00e1 v\u00edm,“ zachrapt\u011bl, „ale opravdu chci, aby to vy\u0161lo.“<\/p>\n

Ticho se t\u00e1hlo, oba dva je p\u0159ineslo na pokraj slz. Adam v\u011bd\u011bl, \u017ee d\u011bl\u00e1 to nejhloup\u011bj\u0161\u00ed rozhodnut\u00ed, kdy\u017e chce z\u016fstat s n\u011bk\u00fdm, kdo m\u00e1 n\u00e1lepku ‚z\u00e1visl\u00fd‘, ale on tak Billa necht\u011bl ozna\u010dit. Bill byl jen nepochopen\u00fd, jen ignorovan\u00fd. Jedin\u00e9 co pot\u0159eboval, byla pozornost a trocha l\u00e1sky.<\/em><\/div>\n

Adamova matka c\u00edtila se sv\u00fdm synem a v\u011bd\u011bla, \u017ee a\u0165 \u0159ekne cokoliv, tak se jeho srdce nevzd\u00e1 n\u011b\u010deho, na \u010dem mu z\u00e1le\u017e\u00ed. Adamova oddanost, jeho loajalita, jeho l\u00e1ska, v\u017edycky ho to dovedlo na dno. Poka\u017ed\u00e9 kdy\u017e padla, pak bylo t\u011b\u017e\u0161\u00ed a t\u011b\u017e\u0161\u00ed ho znovu sb\u00edrat. Co kdy\u017e se plete? Co kdy\u017e se n\u011bco stane a on znovu spadne? Co kdy\u017e si zlom\u00ed srdce tak moc, \u017ee u\u017e ho neposb\u00edr\u00e1?<\/em><\/div>\n
Jej\u00ed srdce pro n\u011bj pukalo. „Nepamatuju si to jm\u00e9no z hlavy, ale a\u017e se r\u00e1no probud\u00edm, tak j\u00ed zavol\u00e1m, ano?“<\/em><\/div>\n
„D\u011bkuju, mami. D\u011bkuju opravdu moc\u2026“<\/p>\n

<\/em> Unaven\u011b vydechl a zav\u0159el o\u010di.<\/div>\n

„Nev\u00edm co d\u011blat. Nechci to vzd\u00e1t,“ \u0159ekl do pr\u00e1zdn\u00e9ho pokoje, p\u0159\u00e1l si, aby mohl s n\u011bk\u00fdm mluvit, „ale co kdy\u017e na to nem\u00e1m? Co kdy\u017e je u\u017e pozd\u011b? Co kdy\u017e\u2026“ zastavil se uprost\u0159ed v\u011bty a zhluboka se nadechl, zadr\u017eel to, jak jen to \u0161lo a dlouze vydechl. „Nevzd\u00e1m to. I kdyby m\u011b to m\u011blo zab\u00edt, tak to s n\u00edm nevzd\u00e1m.“<\/div>\n
Zrovna kdy\u017e sebral telefon z b\u0159icha a cht\u011bl ho polo\u017eit na no\u010dn\u00ed stolek a sp\u00e1t, vibrace v jeho ruce ho zastavily. Pod\u00edval se na displej, a najednou ho za\u010dalo \u0161imrat u srdce a \u017eivot se mu vr\u00e1til p\u0159ed o\u010di, probudil ho, vymazal v\u0161echny negativn\u00ed my\u0161lenky.<\/div>\n
Ten zlomen\u00fd \u010dlov\u011bk, o kter\u00e9m p\u0159edt\u00edm tak smutn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel se starost\u00ed a nechut\u00ed, se znovu stal t\u00edm nejdokonalej\u0161\u00edm, nejslad\u0161\u00edm milencem, kter\u00e9ho kdy m\u011bl. Zvedl si telefon k uchu a usm\u00e1l se. „Ahoj.“<\/p>\n

autor: Raiju<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Raiju Pomocn\u00e9 ruce „Ne, Bille, nemysl\u00edm si, \u017ee rozum\u00ed\u0161 v\u00e1\u017enosti t\u00e9hle situace. Tohle je ta nejv\u011bt\u0161\u00ed t\u00edha publicity, se kterou se kdy skupina setk\u00e1. Tohle je kontroverze, kter\u00e1 t\u011b obklopila a obklopuje u\u017e doby, co jsi byl poprv\u00e9 v televizi. Jestli<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[503],"tags":[],"class_list":["post-5791","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-sell-your-soul"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5791","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5791"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5791\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5791"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5791"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5791"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}