{"id":5800,"date":"2012-10-02T18:00:00","date_gmt":"2012-10-02T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5784"},"modified":"2012-10-02T18:00:00","modified_gmt":"2012-10-02T17:00:00","slug":"wenn-es-manchmal-regnet-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/10\/02\/wenn-es-manchmal-regnet-21\/","title":{"rendered":"Wenn es manchmal regnet 21."},"content":{"rendered":"
autor: Lisa
<\/strong> <\/p>\n

M\u00e1 cenu se omlouvat, \u017ee to tak trvalo?<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Jsme, co jsme<\/p>\n

<\/em> Toma vzbudilo, kdy\u017e se mu Bill\u016fv loket bolestiv\u011b zarazil do zad.<\/div>\n

„Au-“ usykl a otev\u0159el p\u0159ekvapen\u011b o\u010di. Jeho bratr se vedle n\u011bj p\u0159evaloval zamotan\u00fd v p\u0159ikr\u00fdvk\u00e1ch a mumlal ze span\u00ed. Nebylo to poprv\u00e9, co Toma vzbudily \u0161patn\u00e9 sny jeho dvoj\u010dete. V posledn\u00edch dnech to ale bylo hor\u0161\u00ed ne\u017e jindy.<\/div>\n
„Ne, pros\u00edm!“ zak\u0148u\u010del Bill a ohnal se kolem sebe rukou, jako by cht\u011bl n\u011bkoho odstr\u010dit.<\/div>\n
„Tati, pros\u00edm<\/em>-“ To byl sign\u00e1l pro Toma, aby ho probudil.<\/div>\n
„Bille,“ jemn\u011b zat\u0159\u00e1sl s jeho ramenem. Bill se vymr\u0161til do sedu a prudce lapal po dechu, tmav\u00e9 o\u010di vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u00e9 do okoln\u00ed \u010dernoty. „Bille,“ zopakoval Tom a pohladil ho po pa\u017ei. Bratr tlumen\u011b vyk\u0159ikl a odt\u00e1hl se na posteli, a\u017e z n\u00ed m\u00e1lem spadl. Tom se rychle nat\u00e1hl k lampi\u010dce a rozsv\u00edtil.<\/p>\n

„To jsem jen j\u00e1,“ \u0161eptl m\u011bkce ke sv\u00e9mu dvoj\u010deti, kter\u00e9 zmaten\u011b m\u017eouralo v n\u00e1hl\u00e9 z\u00e1plav\u011b \u017elut\u00e9ho sv\u011btla, kter\u00e9 zalilo pokoj.<\/div>\n

„U\u017e je dob\u0159e, p\u0161\u0161t,“ p\u0159isunul se k n\u011bmu a objal ho kolem ramen. Bill strnule p\u0159ik\u00fdvl a nechal ho, a\u0165 mu odhrne zpocen\u00e9 vlasy z \u010dela.<\/div>\n
„\u0158ekni mi, o \u010dem se ti zd\u00e1lo. Ulev\u00ed se ti.“ I kdy\u017e si Tom s\u00e1m nebyl jist\u00fd, jestli chce sly\u0161et, o \u010dem jeho sen byl. Dok\u00e1zal si ud\u011blat mlhavou p\u0159edstavu a jen z toho se mu d\u011blalo \u0161patn\u011b.<\/div>\n
Bill se zahled\u011bl na sv\u00e9 t\u0159esouc\u00ed se ruce, kdy\u017e odpov\u00eddal.<\/div>\n
„O – o Danovi,“ hlesl po chv\u00edli. Tomovi zklaman\u011b pokleslo srdce a\u017e do \u017ealudku, kdy\u017e si uv\u011bdomil, \u017ee mu bratr zase l\u017ee. Vydechl a na vte\u0159inu zav\u0159el o\u010di, aby potla\u010dil iracion\u00e1ln\u00ed n\u00e1val vzteku, kter\u00fd mu olizoval hrdlo.<\/p>\n<\/div>\n
\n
V duchu si opakoval, \u017ee tohle je n\u011bco zcela jin\u00e9ho, ne\u017e kdy\u017e mu p\u0159edt\u00edm lhal o sv\u00fdch d\u00e1vk\u00e1ch a dal\u0161\u00edch v\u011bcech. – T\u0159eba se mu zd\u00e1lo jen n\u011bco, o \u010dem prost\u011b nemohl<\/em> mluvit. N\u011bkter\u00e9 v\u011bci pot\u0159ebuj\u00ed spoustu \u010dasu a odvahy, abyste je mohli vyslovit.<\/div>\n
I kdy\u017e se sna\u017eil uklidnit a bratra obh\u00e1jit, stejn\u011b se nemohl zbavit ho\u0159k\u00e9 pachuti zklam\u00e1n\u00ed, kter\u00e1 se mu usadila v \u00fastech.<\/p>\n

„Mysl\u00ed\u0161, \u017ee je\u0161t\u011b usne\u0161?“ zachrapt\u011bl a odt\u00e1hl se od n\u011bj, aby mu vid\u011bl do o\u010d\u00ed. Zamrazilo ho z pr\u00e1zdnoty, kter\u00e1 se zra\u010dila v bratrov\u00fdch o\u010d\u00edch.<\/div>\n

„Nic mi nen\u00ed,“ pok\u00fdval Bill hlavou, pomalu se uklid\u0148oval.<\/div>\n
„T\u0159ese\u0161 se,“ podotkl Tom jemn\u011b.<\/div>\n
„Byl to jen sen,“ zamumlal jeho bratr sp\u00ed\u0161e pro sebe ne\u017e pro n\u011bj. „B\u011b\u017e sp\u00e1t, Tome. Jsem v pohod\u011b.“<\/div>\n
„Z\u016fstanu vzh\u016fru, jestli chce\u0161,“ nab\u00eddl se Tom, ale Bill zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„Je mi fajn, v\u00e1\u017en\u011b,“ sna\u017eil se zn\u00edt tak p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b, jak jen to bylo mo\u017en\u00e9, p\u0159es v\u0161echnu tu paniku, kter\u00e1 mu nafukovala hrudn\u00edk a nutila jeho srdce b\u00edt jako spla\u0161en\u00e9.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee si p\u016fjdu jen uva\u0159it \u010daj a pak zase p\u0159ijdu. Nem\u00e1 smysl, abychom byli oba vzh\u016fru.“<\/div>\n
Tom cht\u011bl je\u0161t\u011b n\u011bco nam\u00edtnout, ale jeho bratr u\u017e se zvedal z postele a nechal za sebou jen chladnouc\u00ed p\u0159ikr\u00fdvku. S povzdechem se p\u0159itulil k jeho pol\u0161t\u00e1\u0159i a p\u0159em\u00fd\u0161lel, kdy mezi nimi kone\u010dn\u011b nebudou \u017e\u00e1dn\u00e1 tajemstv\u00ed.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

Nechal studenou vodu, a\u0165 smyje z jeho tv\u00e1\u0159e pot a posledn\u00ed zbytky hr\u016fzy z jeho snu. Nebylo to poprv\u00e9, co se mu n\u011bco takov\u00e9ho zd\u00e1lo, ale na\u0161t\u011bst\u00ed ho Tom vzbudil je\u0161t\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e to za\u010dalo b\u00fdt opravdu d\u011bsiv\u00e9. V\u011bd\u011bl, co by n\u00e1sledovalo potom.<\/p>\n

Le\u017eel v posteli a c\u00edtil se tak akor\u00e1t unaven\u00fd, aby v p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed chv\u00edli usnul. V jeho pokoji byla konej\u0161iv\u00e1 tma, a\u017e na prou\u017eek sv\u011btla, kter\u00fd se roz\u0161i\u0159oval, jak n\u011bkdo otev\u0159el dve\u0159e a ve\u0161el dovnit\u0159. Ne\u017e se stihl pod\u00edvat, kdo p\u0159i\u0161el, pokoj se znovu pono\u0159il do tmy a za chv\u00edli c\u00edtil, jak se postel vedle n\u011bj prohnula.<\/p>\n

„Hmm?“ zamru\u010del p\u0159ekvapen\u011b, jak ho \u010d\u00edsi ruka za\u010dala laskat po tv\u00e1\u0159i. Hork\u00e1 dla\u0148 se p\u0159esouvala z jeho l\u00edce p\u0159es krk a hru\u010f, a\u017e spo\u010dinula v jeho rozkroku, kde ho za\u010dala hladit. Bill jemn\u011b vydechnul a zabo\u0159il hlavu do pol\u0161t\u00e1\u0159e. C\u00edtil t\u00edhu druh\u00e9ho t\u011bla, jak se na n\u011bj pokl\u00e1d\u00e1, a dech, kter\u00fd mu ovanul krk.<\/em><\/div>\n

„Bille,“ chraptiv\u00fd v\u00fddech t\u011bsn\u011b vedle jeho ucha mu zp\u016fsobil z\u00e1stavu srdce.<\/em><\/div>\n
„Ne, pros\u00edm,“ sna\u017eil se odt\u00e1hnout pry\u010d. – D\u00e1l od sv\u00e9ho<\/em> otce.<\/em><\/div>\n
„P\u0161\u0161\u0161t, no tak, ud\u011bl\u00e1m ti to, jak to m\u00e1\u0161 r\u00e1d,“ za\u0161eptal mu\u017e nad n\u00edm a jeho ruka jej stiskla je\u0161t\u011b pevn\u011bji.<\/em><\/div>\n
„Tati, pros\u00edm!“kroutil se pod n\u00edm, a\u017e se mu poda\u0159ilo vysmeknout. Nat\u00e1hl se po vyp\u00edna\u010di a rozsv\u00edtil. Jeho otec kle\u010del na posteli, ve tv\u00e1\u0159i nespokojen\u00fd v\u00fdraz. Ale pohled na sp\u00edc\u00ed Tomovo t\u011blo, zachumlan\u00e9 v p\u0159ikr\u00fdvce na druh\u00e9 stran\u011b postele, vyrazilo na okam\u017eik Billovi dech. Nech\u00e1pal jak to, \u017ee se jeho bratr neprobud\u00ed? A jak to, \u017ee si neuv\u011bdomoval, \u017ee sp\u00ed vedle n\u011bj?<\/p>\n

„Co-?“ zmaten\u011b zakroutil hlavou a pohledem t\u011bkal od otcova zamra\u010den\u00e9ho pohledu k bratrovu pravideln\u011b se zvedaj\u00edc\u00edmu hrudn\u00edku.<\/em><\/div>\n

„Poj\u010f sem!“ p\u0159ik\u00e1zal mu otec a nat\u00e1hl ruku.<\/em><\/div>\n
„Ne!“ z\u00e1dy se natiskl ke zdi tak t\u011bsn\u011b, jak jen to \u0161lo.<\/em><\/div>\n
„Ty mal\u00e1 \u010dubko!“ jeho otec se vymr\u0161til na nohy a sm\u00fdknul s n\u00edm zp\u00e1tky. P\u0159ehnul Billa p\u0159es okraj postele a hlavu mu zarazil do pe\u0159in, a\u017e nemohl d\u00fdchat. „S vlastn\u00edm bratrem vleze\u0161 do postele dobrovoln\u011b a se mnou m\u00e1\u0161 probl\u00e9m? Copak jsem t\u011b za celou tu dobu nic nenau\u010dil?“ zakroutil nesouhlasn\u011b hlavou, zat\u00edmco se dob\u00fdval do jeho spodn\u00edho pr\u00e1dla. Bill zalapal po dechu, kdy\u017e mu otec kone\u010dn\u011b p\u0159estal tisknout tv\u00e1\u0159 do pe\u0159in, a zd\u011b\u0161en\u011b sledoval ka\u017ed\u00fd bratr\u016fv n\u00e1dech a v\u00fddech. V duchu se modlil, a\u0165 se za nic na sv\u011bt\u011b Tom neprobud\u00ed.<\/p>\n

Kdy\u017e do n\u011bj otec vstoupil, z \u00fast mu bezd\u011b\u010dn\u011b uniklo bolestn\u00e9 zak\u0148u\u010den\u00ed. Potom mohl u\u017e jen s hr\u016fzou sledovat, jak se t\u011blo jeho bratra zachv\u011blo, a Tom se za\u010dal probouzet.<\/em><\/div>\n

Neot\u00e1\u010dej se! Pros\u00edm, hlavn\u011b se neot\u00e1\u010dej! Drmolil si v duchu a doufal, \u017ee se Tom neprobere \u00fapln\u011b.<\/em><\/p>\n

Pozd\u011b. P\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b.<\/p>\n

Uv\u011bdomoval si, \u017ee kdy\u017e se jeho bratr oto\u010dil a zad\u00edval se do jeho o\u010d\u00ed, nemohl zd\u011b\u0161en\u00edm nic d\u011blat. Tam, kde m\u011blo m\u00edt jeho dvoj\u010de \u00fasta, nebylo<\/em> nic. Jen hol\u00e1, neporu\u0161en\u00e1 k\u016f\u017ee, kter\u00e1 nenesla ani n\u00e1znak \u00fast. Bratr na n\u011bj celou dobu jen poulil velk\u00e9 hn\u011bd\u00e9 o\u010di pln\u00e9 v\u00fd\u010ditek, ani\u017e by mohl cokoli \u0159\u00edct.<\/p>\n

„Aahhh!“ jeho otec do n\u011bj naposledy p\u0159irazil, ne\u017e se z n\u011bj kone\u010dn\u011b svalil na postel vedle Toma. P\u0159ejel pohledem z n\u011bm\u00e9ho syna na druh\u00e9ho, kter\u00fd byl paralyzovan\u00fd \u0161okem, a u\u0161kl\u00edbl se.<\/em><\/div>\n

„V\u017edycky jsem \u0159\u00edkal, \u017ee to z\u016fstane mezi n\u00e1mi. Z\u016fstane to v <\/em>rodin\u011b.“<\/p>\n

Bill ze sebe vyrazil nev\u011b\u0159\u00edcn\u00fd vzlyk a vy\u0161kr\u00e1bal se na nohy. Rozbolav\u011bl\u00fd a rozt\u0159esen\u00fd rozrazil dve\u0159e bez jedin\u00e9ho ohl\u00e9dnut\u00ed na te\u010f u\u017e chechtaj\u00edc\u00edho se otce a bratra, jeho\u017e n\u011bm\u00fd pohled u\u017e nemohl d\u00e9le sn\u00e9st.<\/em><\/div>\n

Vykro\u010dil do chodby a dve\u0159e od pokoje se za n\u00edm zabouchly. Obklopila ho tma, a\u010dkoli p\u0159edt\u00edm se na chodb\u011b sv\u00edtilo. Srdce se mu sev\u0159elo strachem, a a\u0165 se sna\u017eil, jak cht\u011bl, nevid\u011bl si na \u0161pi\u010dku nosu. Slep\u011b kolem sebe t\u00e1pal a rukama se p\u0159idr\u017eoval st\u011bn. Nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, kam jde, jen se sna\u017eil dostat co nejd\u00e1l od otce.<\/p>\n

\u0160el po\u0159\u00e1d d\u00e1l, chodba se mu zd\u00e1la nekone\u010dn\u00e1 a v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00e1 tma mu tla\u010dila na o\u010di, a\u017e to zp\u016fsobovalo bolest. Kone\u010dn\u011b na konci uvid\u011bl prou\u017eek sv\u011btla, kter\u00fd prosv\u00edtal zpod pootev\u0159en\u00fdch dve\u0159\u00ed pokoje, ze kter\u00e9ho se oz\u00fdvaly tlumen\u00e9 vzlyky. Pomalu se p\u0159ipl\u00ed\u017eil a\u017e ke dve\u0159\u00edm a nahl\u00e9dl dovnit\u0159.<\/em><\/div>\n

„Mami?“ hlesl p\u0159ekvapen\u011b, kdy\u017e poznal shrbenou siluetu, kter\u00e1 sed\u011bla z\u00e1dy v k\u0159esle p\u0159ed oknem. „Mami,“ vydechl a rozb\u011bhl se k n\u00ed. V o\u010d\u00edch ho \u0161t\u00edpaly slzy. Klekl si p\u0159ed n\u00ed na zem a vzal jej\u00ed dlan\u011b do sv\u00fdch.<\/p>\n

„Co mi to d\u011bl\u00e1\u0161, Bille?“ zask\u0159ehotala hlasem, kter\u00fd k n\u00ed v\u016fbec nepat\u0159il. Syn k n\u00ed vzhl\u00e9dl a s v\u00fdk\u0159ikem odsko\u010dil pry\u010d. Na sp\u00e1nku m\u011bla hlubokou tr\u017enou r\u00e1nu, ze kter\u00e9 odl\u00e9zalo maso, a tekla krev. Vlasy v tom m\u00edst\u011b m\u011bla zacuchan\u00e9 a slepen\u00e9, na zemi pod k\u0159eslem se tvo\u0159ila rud\u00e1 lou\u017ee zasychaj\u00edc\u00ed krve, kter\u00e1 j\u00ed st\u00e9kala po tv\u00e1\u0159i dol\u016f. „Pro\u010d mi tak ubli\u017euje\u0161?“ sk\u0159ehotala d\u00e1l a plakala je\u0161t\u011b v\u00edc ne\u017e p\u0159edt\u00edm.<\/em><\/div>\n

„J\u00e1-j\u00e1\u2026“ zakoktal se a nebyl schopn\u00fd odtrhnout se od t\u00e9 r\u00e1ny. Nebyl schopn\u00fd se j\u00ed zad\u00edvat do o\u010d\u00ed.<\/em><\/div>\n
„Co to d\u011bl\u00e1\u0161? Co mi to d\u011bl\u00e1\u0161?!“ za\u010dala k\u0159i\u010det a vytrh\u00e1vala si chom\u00e1\u010de zakrv\u00e1cen\u00fdch vlas\u016f z poran\u011bn\u00e9 hlavy. „Ty zr\u016fdo! Jsi zr\u016fda!“<\/em><\/div>\n
„Ne, mami! Pros\u00edm, mami! Odpus\u0165 mi, je mi to l\u00edto! Je mi to tak stra\u0161n\u011b l\u00edto! Omlouv\u00e1m se!“ jeho tv\u00e1\u0159 zm\u00e1\u010dely vlastn\u00ed slzy, jak se k n\u00ed nat\u00e1hl, aby ji mohl sev\u0159\u00edt v n\u00e1ru\u010di. Oba plakali, zat\u00edmco ji Bill kol\u00e9bal v n\u00e1ru\u010d\u00ed a jej\u00ed krev se mu vsakovala do trika.<\/em><\/div>\n
„Promi\u0148, mami, promi\u0148\u2026“<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

***<\/em><\/div>\n
\n

Ut\u0159el si obli\u010dej a chv\u00edli jen op\u011btoval pohled sv\u00e9mu odrazu. V\u0161echny ty obrazy v jeho hlav\u011b byly tak \u017eiv\u00e9, \u017ee si nebyl jist\u00fd, jestli to byl opravdu sen. M\u00e1lem mohl na prstech c\u00edtit mat\u010dinu krev a v nose ho dr\u00e1\u017edil ten kovov\u00fd z\u00e1pach. Zap\u0159el se o umyvadlo, proto\u017ee se mu rozt\u0159\u00e1sly nohy, a najednou bylo t\u011b\u017ek\u00e9 i jen st\u00e1t. V u\u0161\u00edch m\u011bl po\u0159\u00e1d ten p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd jekot, kter\u00fd ho obvi\u0148oval a on v\u011bd\u011bl, \u017ee opr\u00e1vn\u011bn\u011b.<\/p>\n

Naposledy se zad\u00edval do vlastn\u00edch vyd\u011b\u0161en\u00fdch o\u010d\u00ed, ne\u017e z koupelny ode\u0161el. Zam\u00ed\u0159il dol\u016f do kuchyn\u011b a po cest\u011b si rozsv\u00edtil ka\u017ed\u00e9 sv\u011btlo, tak aby se v \u017e\u00e1dn\u00e9m st\u00ednu nemohla schovat jeho pla\u010d\u00edc\u00ed matka nebo nespokojen\u00fd otec.<\/p>\n

Uva\u0159il si \u010daj a posadil se s n\u00edm do ob\u00fdvac\u00edho pokoje na pohovku. Nebyl schopn\u00fd d\u011blat nic jin\u00e9ho, ne\u017e z\u00edrat up\u0159en\u011b p\u0159ed sebe na m\u00edhaj\u00edc\u00ed se vidiny, kter\u00e9 tam doopravdy nebyly, a tisknout v prochladl\u00fdch prstech hrnek.<\/p>\n

Polo\u017eil se na gau\u010d a p\u0159ikryl se dekou, aby trochu zm\u00edrnil t\u0159es, kter\u00fd prostupoval cel\u00fdm jeho t\u011blem. A\u017e pozd\u011bji mu do\u0161lo, \u017ee to nebylo jen zimou. Kone\u010dn\u011b se i u n\u011bj dostavily \u00fa\u010dinky z vysazen\u00ed subutexu a najel u n\u011bj m\u00edrn\u00fd abs\u0165\u00e1k. Odvyk\u00e1n\u00ed na subutexu bylo pravd\u011bpodobn\u011b nejm\u00e9n\u011b bolestn\u00e9 a nejjednodu\u0161\u0161\u00ed, jestli v\u016fbec n\u011bco jako jednoduch\u00e9 odvyk\u00e1n\u00ed existovalo. Umo\u017e\u0148oval toti\u017e \u010dlov\u011bku zbavit se toho nejsiln\u011bj\u0161\u00edho n\u00e1vyku – st\u0159\u00edlet si n\u011bkolikr\u00e1t denn\u011b do \u017e\u00edly. Umo\u017e\u0148oval \u010dlov\u011bku zbo\u0159it tu bari\u00e9ru mezi utlumenou psychikou tak, aby pro n\u011bj bylo mo\u017en\u00e9 zase re\u00e1ln\u011b uva\u017eovat. Nebo alespo\u0148 v\u016fbec<\/em> uva\u017eovat. Ale subutex byl n\u00e1vykov\u00fd, a\u0165 u\u017e se tv\u00e1\u0159il jako l\u00e9k, nebo ne. Po dlouhodob\u011bj\u0161\u00edm u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed se po jeho vysazen\u00ed dostavil stejn\u00fd efekt jako u ka\u017ed\u00e9 jin\u00e9 drogy, u kter\u00e9 vznikala fyzick\u00e1 z\u00e1vislost. Ale v porovn\u00e1n\u00ed s t\u00edm, jak\u00e9 abs\u0165\u00e1ky za\u017eil na heroinu, byl tenhle stav zanedbateln\u00fd.<\/p>\n

Zav\u0159el o\u010di a sna\u017eil se znovu usnout. Nec\u00edtil se na to, \u017ee by se m\u011bl vr\u00e1tit zp\u00e1tky nahoru k Tomovi. Ne po tom, co se mu zd\u00e1lo. Ne po tom, co \u0159\u00edkal v t\u011bch snech jeho otec.<\/div>\n

Z\u016fstane to v rodin\u011b.<\/em> – Kdyby jen jeho otec tu\u0161il, jakou m\u00e1 pravdu.<\/div>\n
Copak jsem t\u011b za celou tu dobu nic nenau\u010dil?<\/em> Kdy\u017e mu hlavou prob\u011bhla tahle v\u011bta, za\u010dal se nekontrolovateln\u011b sm\u00e1t. Zd\u00e1 se, \u017ee n\u011bco z otcovy v\u00fdchovy v n\u011bm opravdu z\u016fstalo, u\u0161kl\u00edbl se, kdy\u017e pomyslel na Toma. Na Toma a na sebe. A na to, co mezi sebou stvo\u0159ili.<\/div>\n
Ne\u017e si to sta\u010dil uv\u011bdomit, p\u0159e\u0161el jeho sm\u00edch do hysterick\u00e9ho pl\u00e1\u010de.<\/div>\n
Pro Boha, copak se z n\u011bj opravdu st\u00e1val bl\u00e1zen?<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

R\u00e1no ho probraly kroky jeho bratra.<\/p><\/div>\n

„Nep\u0159i\u0161el jsi,“ odtu\u0161il Tom a zam\u00ed\u0159il k pohovce, kde le\u017eel schoulen\u00fd Bill. Za celou noc toho Bill p\u0159\u00edli\u0161 nenaspal a jeho stav se moc nezm\u011bnil. St\u00e1le s n\u00edm lomcovala zimnice, ale po\u0159\u00e1d to nebylo nic, co by jej znepokojovalo. V\u011bd\u011bl, \u017ee se tenhle stav mo\u017en\u00e1 dostav\u00ed, a taky v\u011bd\u011bl, \u017ee to nen\u00ed nic, s \u010d\u00edm by si musel l\u00e1mat hlavu. Pole\u017e\u00ed si je\u0161t\u011b p\u00e1r dn\u00ed a bude jako rybi\u010dka. Naprosto \u010dist\u00fd. Znovuzrozen\u00fd<\/em>.<\/p>\n

Bu\u010f tahle mo\u017enost, nebo za p\u00e1r dn\u00ed bude polomrtv\u00fd \u0161\u00edlenstv\u00edm. Zaost\u0159il na bratra a p\u0159em\u00fd\u0161lel, odkud mohla vyj\u00edt ta v\u011bta, kdy\u017e nevid\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e1 \u00fasta. Byla tam jen hladk\u00e1 k\u016f\u017ee bez jedin\u00e9ho n\u00e1znaku rt\u016f, kter\u00e9 ho tak \u010dasto l\u00edbaly – stejn\u011b jako v jeho snu.<\/p>\n

„Bille! Je ti dob\u0159e?“ zamra\u010dil se jeho bratr a p\u0159iklekl si k n\u011bmu, kdy\u017e mu neodpov\u00eddal a m\u017eoural na n\u011bj nep\u0159\u00edtomn\u00fdm pohledem.<\/div>\n

„Jsem v pohod\u011b, br\u00e1cha,“ zachechtal se, proto\u017ee mu to osloven\u00ed p\u0159i\u0161lo nepat\u0159i\u010dn\u011b vtipn\u00e9. A nepat\u0159i\u010dn\u011b nepat\u0159i\u010dn\u00e9.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 hore\u010dku,“ konstatoval Tom su\u0161e, kdy\u017e mu p\u0159ilo\u017eil ruku na \u010delo.<\/div>\n
„A ty nem\u00e1\u0161 \u00fasta!“ vyjeknul Bill a odstr\u010dil jeho ruku pry\u010d.<\/div>\n
„Co to pov\u00edd\u00e1\u0161? Pro\u010d bych nem\u011bl m\u00edt \u00fasta?“ te\u010f se mra\u010dil je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/div>\n
„Abys nemohl nic \u0159\u00edct. Proto\u017ee to mus\u00ed z\u016fstat mezi n\u00e1mi. Mus\u00ed to z\u016fstat v rodin\u011b<\/em>, Tome,“ drmolil jeho bratr potichu a p\u0159ilo\u017eil si prst na \u00fasta.<\/p>\n

„O \u010dem to mluv\u00ed\u0161, Bille?“ zad\u00edval se mu Tom do o\u010d\u00ed a konej\u0161iv\u011b ho pohladil po vlasech. Bylo mu v\u00edce ne\u017e jasn\u00e9, \u017ee jeho bratr nen\u00ed p\u0159i smyslech.<\/div>\n

„Hlavn\u011b to ne\u0159\u00edkej mamce, Tome,“ pokra\u010doval Bill, ani\u017e by n\u011bjak reagoval na jeho ot\u00e1zku. „M\u00e1ma se to nikdy nesm\u00ed dozv\u011bd\u011bt. Nikdy!“ zakroutil zb\u011bsile hlavou, a kdy\u017e se zase trochu uklidnil, v\u0161iml si jeho bratr mokr\u00fdch stop od slz, kter\u00e9 mu st\u00e9kaly po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Dob\u0159e,“ p\u0159ik\u00fdvnul Tom. „Slibuju, \u017ee j\u00ed to nikdy ne\u0159eknu. Te\u010f poj\u010f, pot\u0159ebuje\u0161 si odpo\u010dinout,“ zvedl ho z gau\u010de do n\u00e1ru\u010de a zam\u00ed\u0159il s n\u00edm zp\u00e1tky nahoru do sv\u00e9ho pokoje. M\u011bl v pl\u00e1nu d\u00e1t mu n\u011bjak\u00fd obklad, aby trochu zm\u00edrnil hore\u010dku. Nic v\u00edc pro n\u011bj ud\u011blat nemohl. Tomuhle se vyhnout nedalo. Pokud se m\u011bl zbavit v\u0161ech drog, kter\u00e9 v jeho t\u011ble je\u0161t\u011b zb\u00fdvaly, bylo pot\u0159eba, aby si t\u00edmhle jeho bratr pro\u0161el.<\/p>\n

Poprv\u00e9 za celou dobu poc\u00edtil osten pochybnosti nad cel\u00fdm jejich pl\u00e1nem<\/em>. Nad t\u00edm, jestli opravdu bylo rozumn\u00e9, \u017ee se bratrovi podvolil a souhlasil s cel\u00fdm t\u00edmhle dom\u00e1c\u00edm odvyk\u00e1n\u00edm, bez odborn\u00e9 pomoci zven\u010d\u00ed. Jist\u011b, na prvn\u00ed pohled to vypadalo, \u017ee si vedou v\u00edce ne\u017e dob\u0159e. Bill p\u0159eci za celou tu dobu nic nem\u011bl – \u00fasp\u011b\u0161n\u011b se zbavoval heroinu za pomoc\u00ed subutexu, a te\u010f se vzdal i toho. Co ho ale znepokojovalo, nebyl fyzick\u00fd stav jeho bratra. Ale v\u0161echny ty neklidn\u00e9 sny a v\u011bci, kter\u00e9 k\u0159i\u010del ze span\u00ed. Jako by se v noci v\u0161echno to \u0161patn\u00e9, co se p\u0159es den sna\u017eili ub\u00edt va\u0159en\u00edm a proch\u00e1zkami, probouzelo, aby mohlo jeho bratra tr\u00fdznit a p\u0159ipom\u00ednat, pro\u010d s heroinem v prvn\u00ed \u0159ad\u011b vlastn\u011b za\u010dal. A \u010d\u00edm d\u00e9le byl Bill bez heroinu, t\u00edm v\u00edce vzpom\u00ednek a vz\u00e1p\u011bt\u00ed v\u00fd\u010ditek se dostavovalo. Nebo\u0165 jednou v\u011bc\u00ed je se vzd\u00e1t sv\u00e9ho \u017eivota pro drogu. Druhou v\u011bc\u00ed je vzd\u00e1t se drog a vzk\u0159\u00edsit sv\u016fj \u017eivot, kdy\u017e u\u017e v\u00e1s ostatn\u00ed poh\u0159bili. Kdy\u017e u\u017e jste se vy sami<\/em> poh\u0159bili. Vyhrabat sv\u00e9 zni\u010den\u00e9 j\u00e1 z mokr\u00e9 hl\u00edny, kter\u00e1 p\u00e1chne sebel\u00edtost\u00ed a obvi\u0148ov\u00e1n\u00edm, \u017ee jste nebyli dost siln\u00ed. Sna\u017eit se slepit zp\u00e1tky to, co z v\u00e1s zbylo, i kdy\u017e je toho o polovinu m\u00e9n\u011b a po\u0159\u00e1d se v\u00e1m to drol\u00ed pod rukama. Sna\u017eit se naj\u00edt n\u011bjak\u00fd smysl. Proto\u017ee pokud ho co nevid\u011bt nenajdete, v\u00edte, \u017ee to zase v\u0161echno vzd\u00e1te. Proto\u017ee v\u00e1m nezbude nic. V\u016fbec nic.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

***<\/div>\n
\n

N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed dny prob\u00edhaly u Billa v oparu blouzn\u011bn\u00ed. Prol\u00ednaly se u n\u011bj sny s realitou a on byl p\u0159\u00edli\u0161 unaven\u00fd a vyd\u011b\u0161en\u00fd na to, aby rozli\u0161il, co je skute\u010dnost a co ne.<\/p>\n

Roztr\u017eit\u011b si okusoval nehty a nohama klepal o zem do nesouvisl\u00e9ho rytmu. Mlad\u00edk naproti u stolu si jeho neposednosti nev\u0161\u00edmal. Byl na tyhle stavy zvykl\u00fd, a nav\u00edc ho z jeho \u010dinnosti a soust\u0159ed\u011bn\u00ed nemohlo nic vyru\u0161it.<\/p>\n

„No tak, Miku!“ zak\u0148u\u010del Bill a netrp\u011bliv\u011b si poposedl. V\u011bd\u011bl, \u017ee nakonec p\u0159ece jen d\u00e1vku dostane, ale nesn\u00e1\u0161el, kdy\u017e musel \u010dekat, a\u017e jeho kamar\u00e1d zabal\u00ed v\u0161echna psan\u00ed\u010dka, a teprve potom mu d\u00e1 zbytek k na\u0161lehnut\u00ed. Bylo to jejich nepsan\u00e9 pravidlo. Kdov\u00ed pro\u010d si Mike Billa obl\u00edbil a tohle privilegium m\u011bl jen on. Poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e dostal Mike od Anise nov\u00fd bal\u00edk k rozd\u011blen\u00ed do d\u00e1vek, Bill byl u n\u011bj a nad\u0161en\u011b \u010dekal na sv\u016fj p\u0159\u00edd\u011bl<\/em> zbytk\u016f.<\/p>\n

„Bu\u010f p\u0159ece trochu trp\u011bliv\u00fd. Nechce\u0161 snad, abych to \u0161patn\u011b rozd\u011blil a Anis m\u011b pak n\u011bkde odpr\u00e1sknul, ne?“ u\u0161kl\u00edbl se dealer pobaven\u011b.<\/em><\/div>\n

„Ten si t\u011b cen\u00ed natolik, \u017ee bys mu mohl ztratit fet za milion a nezk\u0159ivil by ti vl\u00e1sek,“ odsekl Bill, ale pousm\u00e1l se.<\/em><\/div>\n
„Mil\u00e9, ale zkou\u0161et to nebudu,“ odv\u011btil Mike.<\/em><\/div>\n
„Tob\u011b se prost\u011b l\u00edb\u00ed m\u011b tr\u00e1pit a\u017e do konce,“ obvinil ho Bill, a kdy\u017e mu neodpov\u00eddal, v\u011bd\u011bl, \u017ee uhodil na spr\u00e1vnou strunu. Nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a ohrnul nos. „Ty zmetku. Pod\u00edvej se na sebe, jak si to u\u017e\u00edv\u00e1\u0161! Tob\u011b se l\u00edb\u00ed, \u017ee se m\u00e1lem plaz\u00edm po stole a slint\u00e1m ti do kl\u00edna, jen abys mi u\u017e trochu dal.“ Mike jen pokr\u010dil nic ne\u0159\u00edkaj\u00edc rameny a d\u00e1l se v\u011bnoval sv\u00e9 pr\u00e1ci. Nel\u00edbilo se mu, kam ten hovor sm\u011b\u0159oval, ale nehodlal Billovi nic vyvracet. Koneckonc\u016f, h\u00e1dat se se z\u00e1visl\u00fdm, kdy\u017e jste zodpov\u011bdn\u00ed za kopu heroinu na stole mezi v\u00e1mi, rozhodn\u011b nebylo rozumn\u00e9.<\/p>\n

„Dok\u00e1\u017eu to vydr\u017eet, kdy\u017e chci!“ ohradil se Bill, jako by to snad n\u011bkoho zaj\u00edmalo. – Jako by to snad byla pravda. Ale to uv\u011bdom\u011bn\u00ed, \u017ee ho m\u00e1 Mike v hrsti, ho dr\u00e1\u017edilo. Necht\u011bl se c\u00edtit tak bezmocn\u00fd. Vadilo mu pomy\u0161len\u00ed, \u017ee mu dealer mohl \u0159\u00edct cokoli, a on by sk\u00e1kal p\u0159esn\u011b podle n\u011bj, jen aby svou d\u00e1vku dostal. V\u011bt\u0161inu \u010dasu nad touhle str\u00e1nkou z\u00e1vislosti nep\u0159em\u00fd\u0161lel, proto\u017ee pro takov\u00e9 my\u0161lenky v jeho heroinem zaplaven\u00e9m mozku nebylo m\u00edsto, ale ve sv\u011btlej\u0161\u00edch chv\u00edl\u00edch, t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e u n\u011bj za\u010dne abs\u0165\u00e1k, se mu ob\u010das st\u00e1valo, \u017ee si uv\u011bdomoval plnou s\u00edlu sv\u00e9 z\u00e1vislosti. A\u0165 u\u017e na droze, nebo na lidech, kte\u0159\u00ed mu ji dod\u00e1vali.<\/p>\n

<\/em> „Bille, na, napij se,“ Tom nadzvedl bratra, a\u0165 se o n\u011bj m\u016f\u017ee zap\u0159\u00edt a nap\u00edt se. Po\u0159\u00e1d m\u011bl hore\u010dku a Tom se sna\u017eil, aby aspo\u0148 nebyl dehydratovan\u00fd.<\/div>\n

„Miku?“ zachrapt\u011bl Bill potichu, ne\u017e za\u010dal hltav\u011b p\u00edt ze sklenice, a\u017e mu pram\u00ednek vody st\u00e9kal po brad\u011b.<\/div>\n
„To jsem j\u00e1, Bille. Tom<\/em>.“<\/div>\n
„Hmmh,“ vydechl jen jeho bratr, ne\u017e znovu upadl do neklidn\u00e9ho sp\u00e1nku.<\/p>\n

„Bille, m\u016f\u017ee\u0161 laskav\u011b vypadnout z t\u00e9 koupelny?“ zabu\u0161il u\u017e pot\u0159et\u00ed Tom na dve\u0159e a za\u010d\u00ednal b\u00fdt \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce na\u0161tvan\u00fd. Za p\u016fl hodiny se m\u011bl sej\u00edt s partou, a potom \u0161li na ze\u010f a on se pot\u0159eboval je\u0161t\u011b osprchovat a p\u0159evl\u00edknout. St\u00edhal by v pohod\u011b, kdyby jeho bratr nebyl u\u017e t\u0159i \u010dtvrt\u011b hodiny zav\u0159en\u00fd v koupeln\u011b. Kdyby se aspo\u0148 sprchoval, ale kdy\u017e se Tom sna\u017eil poslouchat za dve\u0159mi, nesly\u0161el, \u017ee by m\u011bl pu\u0161t\u011bnou vodu. Co tam, ksakru, tak dlouho d\u011bl\u00e1?<\/em><\/div>\n

Stepoval p\u0159ed dve\u0159mi je\u0161t\u011b p\u00e1r minut, ne\u017e kone\u010dn\u011b usly\u0161el cvaknout z\u00e1mek.<\/p>\n

„No kone\u010d-“ zarazil se v p\u016flce slova, kdy\u017e zahl\u00e9dl bratrovu tv\u00e1\u0159. „Jsi v po\u0159\u00e1dku?“<\/em><\/div>\n

„Co? Nic mi nen\u00ed,“ zakroutil Bill nep\u0159\u00edtomn\u011b hlavou, ale ani v nejmen\u0161\u00edm Toma nep\u0159esv\u011bd\u010dil. Vypadal opravdu nemocn\u011b a unaven\u011b.<\/em><\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b ti nen\u00ed \u0161patn\u011b?“ zamra\u010dil se Tom a chytil jeho tv\u00e1\u0159 do dlan\u00ed, aby se mu bratr musel pod\u00edvat do tv\u00e1\u0159e.<\/em><\/div>\n
„Nesahej na m\u011b!“ zasy\u010del Bill a vykroutil se mu. Ten kr\u00e1tk\u00fd pohled do o\u010d\u00ed jeho dvoj\u010dete ale Tomovi sta\u010dil.<\/em><\/div>\n
„\u0158\u00edkal jsi, \u017ee s t\u00edm p\u0159estane\u0161,“ vy\u010detl mu \u0161eptem. Necht\u011bl, aby je rodi\u010de sly\u0161eli, kdyby \u0161li n\u00e1hodou nahoru.<\/em><\/div>\n
„M\u00e1m to pod kontrolou,“ odsekl Bill a zad\u00edval se do zem\u011b.<\/em><\/div>\n
„Tohle nem\u016f\u017ee\u0161 m\u00edt nikdy pod kontrolou!“ chytil ho bratr za ruku a nal\u00e9hav\u011b mu ji stiskl.<\/em><\/div>\n
„P\u0159esta\u0148 se do toho pl\u00e9st, Tome! Celou dobu se nestar\u00e1\u0161, tak s t\u00edm te\u010f laskav\u011b neza\u010d\u00ednej!“ vytrhl se mu Bill a prosm\u00fdknul se kolem n\u011bj, aby mohl j\u00edt do sv\u00e9ho pokoje.<\/p>\n

Tom se za n\u00edm oto\u010dil, aby mu je\u0161t\u011b n\u011bco \u0159ekl, ale po schodech zrovna vych\u00e1zel otec, a tak z\u016fstal zticha.<\/em><\/div>\n

„N\u011bkam se chyst\u00e1\u0161?“ zad\u00edval se na n\u011bj otec zkoumav\u011b.<\/em><\/div>\n
„Jo, jdu s klukama ven,“ p\u0159ik\u00fdvl Tom.<\/em><\/div>\n
„Aha,“ zamru\u010del star\u0161\u00ed mu\u017e zamy\u0161len\u011b. „Tak to h\u00e1d\u00e1m, \u017ee tady dnes z\u016fstaneme s Billem sami, kdy\u017e je Simone pry\u010d. Kdy doraz\u00ed\u0161?“<\/em><\/div>\n
„Je\u017ei\u0161, douf\u00e1m, \u017ee mi nechce\u0161 d\u00e1vat ve\u010derku, tati!“ u\u0161kl\u00edbl se Tom.<\/em><\/div>\n
„Jen se pt\u00e1m – orienta\u010dn\u011b, a\u0165 v\u00edm, kdy t\u011b \u010dekat.“<\/em><\/div>\n
„Ne d\u0159\u00edv, jak po p\u016flnoci.“<\/em><\/div>\n
„Fajn, tak si to u\u017eij,“ p\u0159ik\u00fdvl otec a zam\u00ed\u0159il pry\u010d. Tom na n\u011bj chv\u00edli z\u016fstal vyt\u0159e\u0161t\u011bn\u011b z\u00edrat – obvykle toti\u017e opravdu n\u00e1sledovala p\u0159edn\u00e1\u0161ka o tom, \u017ee bude doma maxim\u00e1ln\u011b do jeden\u00e1ct\u00e9, a pokud chce po\u0159\u00e1d m\u00edt st\u0159echu nad hlavou, tak to dodr\u017e\u00ed. S\u00e1m pro sebe se uchechtl, a kone\u010dn\u011b zam\u00ed\u0159il do koupelny.<\/p>\n

<\/em><\/div>\n

*<\/div>\n
<\/p>\n

„To nemysl\u00ed\u0161 v\u00e1\u017en\u011b!“<\/em><\/div>\n

Billa vytrhl ze span\u00ed bratr\u016fv na\u0161tvan\u00fd hlas. Kone\u010dn\u011b se c\u00edtil v\u00edc p\u0159i sob\u011b a byl schopn\u00fd vn\u00edmat, co se kolem n\u011bj d\u011bje. Zam\u017eoural na pootev\u0159en\u00e9 dve\u0159e pokoje a \u0161picoval u\u0161i, aby zachytil co nejv\u00edce z bratrova hovoru.<\/div>\n
„Ne! To teda neud\u011bl\u00e1\u0161! Varuju t\u011b, jestli se tady jen zkus\u00ed\u0161 objevit, tak t\u011b vlastnoru\u010dn\u011b zabiju!“<\/em><\/div>\n
Potom sly\u0161el Bill u\u017e jen, jak bratr na\u0161tvan\u011b p\u0159ech\u00e1z\u00ed po pokoji a nad\u00e1v\u00e1. Pak bylo chv\u00edli ticho a po n\u011bkolika minut\u00e1ch se z vedlej\u0161\u00edho pokoje za\u010dala oz\u00fdvat tich\u00e1 melodie, jak Tom za\u010dal hr\u00e1t na kytaru. Bill se pro sebe musel usm\u00e1t – tak to bylo v\u017edycky, kdy\u017e byl jeho bratr na\u0161tvan\u00fd a pot\u0159eboval se uklidnit. A nic to nesvedlo tak dob\u0159e, jako hran\u00ed na kytaru. Bill se vy\u0161kr\u00e1bal na nohy a zam\u00ed\u0159il za bratrem. Cht\u011bl v\u011bd\u011bt, co ho tak na\u0161tvalo. A taky se cht\u011bl kone\u010dn\u011b aspo\u0148 trochu prot\u00e1hnout. Po v\u0161em tom le\u017een\u00ed byl rozbolav\u011bl\u00fd a otupen\u00fd.<\/p>\n

Tom p\u0159ekvapen\u011b vzhl\u00e9dl od strun, kdy\u017e sly\u0161el bratra, jak vch\u00e1z\u00ed do pokoje.<\/div>\n

„Jsi vzh\u016fru!“ usm\u00e1l se a vysko\u010dil na nohy, aby mu pomohl. „Jak se c\u00edt\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Unaven\u011b,“ u\u0161kl\u00edbl se Bill, proto\u017ee jen doj\u00edt sem ho p\u0159ipravilo snad o v\u0161echny s\u00edly.<\/div>\n
„Vypad\u00e1\u0161 l\u00edp.“<\/div>\n
„Jo, mysl\u00edm, \u017ee u\u017e mi nen\u00ed tak \u0161patn\u011b,“ zachrapt\u011bl.<\/div>\n
„M\u011bl bys sp\u00e1t,“ pohladil ho Tom po tv\u00e1\u0159i a odhrnul mu vlasy z o\u010d\u00ed, kdy\u017e mu pom\u00e1hal do postele.<\/div>\n
„S k\u00fdm jsi to mluvil?“ zad\u00edval se na n\u011bj bratr, proto\u017ee u\u017e m\u00e1lem zapomn\u011bl, na co se cht\u011bl zeptat.<\/div>\n
„S nik\u00fdm. Jedn\u00edm blbcem,“ odpov\u011bd\u011bl Tom vyh\u00fdbav\u011b. „Te\u010f spi.“<\/div>\n
„Bude\u0161 mi hr\u00e1t?“<\/div>\n
„Jestli chce\u0161.“<\/div>\n
„Jo,“ zahuh\u0148al jeho bratr u\u017e nap\u016fl ze sp\u00e1nku. A kone\u010dn\u011b to byl plnohodnotn\u00fd sp\u00e1nek bez d\u011bsiv\u00fdch sn\u016f a vzpom\u00ednek, kter\u00fd mu z hlavy vymazal aspo\u0148 na p\u00e1r hodin v\u0161echno \u0161patn\u00e9. Kdy\u017e se potom zase probudil, c\u00edtil se u\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 v po\u0159\u00e1dku, a \u00fapln\u011b zapomn\u011bl na rozhovor, kter\u00fd jeho bratr s n\u011bk\u00fdm vedl.<\/p>\n

autor: Lisa<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Lisa M\u00e1 cenu se omlouvat, \u017ee to tak trvalo? Jsme, co jsme Toma vzbudilo, kdy\u017e se mu Bill\u016fv loket bolestiv\u011b zarazil do zad. „Au-“ usykl a otev\u0159el p\u0159ekvapen\u011b o\u010di. Jeho bratr se vedle n\u011bj p\u0159evaloval zamotan\u00fd v p\u0159ikr\u00fdvk\u00e1ch a mumlal ze<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[483],"tags":[],"class_list":["post-5800","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-wenn-es-manchmal-regnet"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5800","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5800"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5800\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5800"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5800"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5800"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}