{"id":5814,"date":"2012-09-29T17:00:00","date_gmt":"2012-09-29T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5798"},"modified":"2012-09-29T17:00:00","modified_gmt":"2012-09-29T16:00:00","slug":"slecinka","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/09\/29\/slecinka\/","title":{"rendered":"Sle\u010dinka"},"content":{"rendered":"
autor: Rachel<\/strong><\/p>\n

Zdrav\u00edm v\u0161echny m\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159e i ty budouc\u00ed potencion\u00e1ln\u00ed, bohu\u017eel s ne zrovna p\u0159\u00edjemnou zpr\u00e1vou. Po dlouh\u00e9m rozm\u00fd\u0161len\u00ed jsem se rozhodla st\u00e1hnout ‚Wish of destiny‘ z blogu a nebudu v n\u00ed u\u017e d\u00e1l pokra\u010dovat. Omlouv\u00e1m se v\u00e1m v\u0161em, kte\u0159\u00ed jste ji \u010detli, ale jsem toho n\u00e1zoru, \u017ee lep\u0161\u00ed je nechat ji nedokon\u010denou a odb\u011bhnout od n\u00ed te\u010f, ne\u017e u t\u0159ic\u00e1t\u00e9ho d\u00edlu, kdy u\u017e je p\u0159\u00edb\u011bh v n\u011bjak\u00e9m st\u00e1diu. Nejde o \u017e\u00e1dn\u00fd m\u016fj rozmar nebo chvilkovou n\u00e1ladu, zv\u00e1\u017eila jsem hodn\u011b v\u011bc\u00ed, ne\u017e jsem se rozhodla pro tuto mo\u017enost. Asi u\u017e nejsem schopn\u00e1 chrlit ka\u017ed\u00fd t\u00fdden dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed pokra\u010dov\u00e1n\u00ed a uv\u00e1zat se na tak dlouhou dobu k pov\u00eddce, kter\u00e1 m\u011bla m\u00edt minim\u00e1ln\u011b 40 d\u00edl\u016f.<\/p>\n

Proto\u017ee ale s psan\u00edm jako takov\u00fdm \u00fapln\u011b skon\u010dit nehodl\u00e1m, a proto\u017ee m\u00e1m n\u011bkolik n\u00e1pad\u016f, kter\u00e9 bych cht\u011bla zrealizovat, budu v\u00e1m je ob\u010das p\u0159edkl\u00e1dat formou jednod\u00edlek, kter\u00e9 v\u00e1s snad pot\u011b\u0161\u00ed, snad se v\u00e1m budou l\u00edbit a snad na m\u011b d\u00edky nim nezanev\u0159ete \u00fapln\u011b.<\/p>\n

Tady je prvn\u00ed z nich. ‚Narozeninov\u00e1‘, jak jsem si ji osobn\u011b pojmenovala j\u00e1, kdy\u017e jsem ji v\u011bnovala El k jej\u00edm narozenin\u00e1m. Za odm\u011bnu mi vytvo\u0159ila tenhle p\u0159ekr\u00e1sn\u00fd banner. Nem\u00e1m k n\u00ed co dodat, snad jen skute\u010dnost, \u017ee inspirac\u00ed mi byly Billovy \u00fa\u017easn\u011b dlouh\u00e9 nohy, na kter\u00e9 jsem m\u011bla odjak\u017eiva \u00fachylku. Jak souvis\u00ed boty na podpatku na obr\u00e1zku s n\u00e1zvem, to u\u017e si p\u0159e\u010dt\u011bte n\u00ed\u017ee \ud83d\ude09<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
Enjoy it! R.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
„Tak co, jak je?“<\/p>\n

Vysok\u00fd, \u0161t\u00edhl\u00fd mlad\u00edk pozvedl pohled od monitoru po\u010d\u00edta\u010de, vzhl\u00e9dl skrz blond patku, spadaj\u00edc\u00ed do lev\u00e9ho oka, k jednomu ze sv\u00fdch koleg\u016f, nehybn\u011b stoj\u00edc\u00edmu ji\u017e d\u00e9le ne\u017e dvacet minut u okna.<\/div>\n

Trhl sebou, nep\u0159\u00edtomn\u00fd v\u00fdraz na jeho tv\u00e1\u0159i vymizel se slovy, je\u017e pr\u00e1v\u011b usly\u0161el za sv\u00fdmi z\u00e1dy. V\u011bd\u011bl p\u0159esn\u011b, co m\u00e1 Andrew na mysli.<\/p>\n

„\u0160patn\u011b.“<\/p>\n

Jedin\u00fdm slovem zhodnotil sv\u00e9 aktu\u00e1ln\u00ed rozpolo\u017een\u00ed, poodstoupil od okna ke sv\u00e9mu pracovn\u00edmu stolu s v\u00fdrazem ji\u017e ne nep\u0159\u00edtomn\u00fdm, ale rozho\u0159\u010den\u00fdm. Jeho pocity nepot\u0159ebovaly dal\u0161\u00edho koment\u00e1\u0159e.<\/div>\n

„A co Sle\u010dinka?“<\/div>\n
Tomova tv\u00e1\u0159 zkamen\u011bla, v\u00fdrazn\u011b zbledla se jm\u00e9nem, tedy sp\u00ed\u0161 s ironickou p\u0159ezd\u00edvkou, je\u017e se donesla k jeho u\u0161\u00edm. P\u0159i v\u0161em tom ne\u00fasp\u011bchu, strachu a vnit\u0159n\u00edm neklidu dosud ani nepomyslel, co na to \u0159ekne jeho\u2026<\/div>\n
„Tome! M\u00e1\u0161 j\u00edt nahoru, n\u011bkdo by si s tebou r\u00e1d promluvil.“<\/p>\n<\/div>\n
\n
Hlas jednoho z pracovn\u00edk\u016f se roznesl velkou spole\u010dnou kancel\u00e1\u0159\u00ed pom\u011brn\u011b klidn\u011b, snad nikdo z lid\u00ed pono\u0159en\u00fdch do pracovn\u00edch povinnost\u00ed si jej nepov\u0161iml, Tomov\u00fdm u\u0161\u00edm v\u0161ak zn\u011bl jako siln\u00fd, ohlu\u0161uj\u00edc\u00ed alarm. Zbledl je\u0161t\u011b v\u00edce a nevn\u00edmaj\u00edc Andrewovy p\u0159\u00e1n\u00ed \u0161t\u011bst\u00ed, klop\u00fdtav\u00fdm krokem vy\u0161el z m\u00edstnosti ven, vydal se vzh\u016fru po to\u010dit\u00fdch schodech tam, kde na n\u011bj dnes jist\u011b ne\u010dekalo nic dobr\u00e9ho.<\/p>\n

Ve sv\u00e9m nerv\u00f3zn\u00edm rozpolo\u017een\u00ed nedok\u00e1zal z hlavy odhadnout, jak dlouho tu ji\u017e pracoval, skute\u010dnost se v\u0161ak rovnala n\u011bkolika dlouh\u00fdm m\u011bs\u00edc\u016fm. V cel\u00e9m podniku by se na\u0161el jen m\u00e1lokdo, rovnaj\u00edc\u00ed se mu v pln\u011bn\u00ed pracovn\u00edch povinnost\u00ed. Byl jedni\u010dka. Ji\u017e od za\u010d\u00e1tku projevoval a\u017e nadpozemsk\u00e9 schopnosti, mo\u017en\u00e1 proto mu byla s postupem \u010dasu p\u0159id\u011blov\u00e1na \u010d\u00edm d\u00e1l v\u011bt\u0161\u00ed zodpov\u011bdnost. Zak\u00e1zky si vyb\u00edral v\u017edy jen obt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00ed, o to v\u011bt\u0161\u00ed m\u011bl radost, kdy\u017e si firma, kter\u00e1 vypsala konkurs pro v\u0161echny reklamn\u00ed agentury, vybrala mezi v\u0161emi n\u00e1vrhy reklam pr\u00e1v\u011b tu jeho. Jeho \u00fasil\u00ed, snaha a p\u00edle se mu vr\u00e1tily v\u017edy jak na uzn\u00e1n\u00ed od nad\u0159\u00edzen\u00fdch, tak na odm\u011bn\u00e1ch v jeho nemal\u00e9 v\u00fdplat\u011b.<\/p>\n

A on\u2026 byl spokojen\u00fd\u2026 a\u017e do t\u00e9 chv\u00edle, kdy o n\u00e1vrh od agentury, v n\u00ed\u017e pracoval, neprojevil z\u00e1jem jeden dal\u0161\u00ed z\u00e1kazn\u00edk.<\/div>\n

Nebylo nic lehk\u00e9ho vypracovat n\u00e1vrh podle a\u017e p\u0159ehnan\u00fdch po\u017eadavk\u016f a p\u0159\u00e1n\u00ed toho probl\u00e9mov\u00e9ho, av\u0161ak neprojevil sebemen\u0161\u00ed slabost. Pracoval s je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edm nasazen\u00edm ne\u017e obvykle, zvl\u00e1dl a\u017e nemo\u017en\u00e9, u\u0161il na m\u00edru p\u0159esn\u011b takov\u00fd n\u00e1vrh reklamy, jen\u017e by ocenil i tak moc nespokojen\u00fd, nevrl\u00fd z\u00e1kazn\u00edk, jako byl onen podnikatel. Poslal hotovou, vy\u0161perkovanou pr\u00e1ci do konkursu a \u010dekal, co se bude d\u00edt.<\/p>\n

E-mail, v n\u011bm\u017e mu a\u017e \u00falisn\u00fdmi, v\u00fdsm\u011b\u0161n\u00fdmi slov\u00ed\u010dky firma oznamovala, \u017ee jeho n\u00e1vrh nevyhodnotila jako nejlep\u0161\u00ed a tud\u00ed\u017e v\u00edt\u011bzn\u00fd, m\u011bl p\u0159ed o\u010dima a\u017e do t\u00e9to chv\u00edle. S tou jedinou zpr\u00e1vou zmizely v nen\u00e1vratnu v\u0161echny investice, je\u017e si p\u016fj\u010dil a do n\u00e1vrhu dal. Cel\u00fd zisk, ve\u0161ker\u00e9 uzn\u00e1n\u00ed se r\u00e1zem zm\u011bnily v nenapln\u011bn\u00fd sen. Znamenalo to pro n\u011bj a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 velk\u00e9 sousto zklam\u00e1n\u00ed a pon\u00ed\u017een\u00ed, je\u017e nedok\u00e1zal skousnout, nebyl na n\u011bj zvykl\u00fd. Nehled\u011b na to, \u017ee si pr\u00e1v\u011b s\u00e1m \u0161el pro trest, ztracen\u00fd ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch, stoupal po schodech vzh\u016fru, \u0161el dlouhou chodbou, d\u00e1l a d\u00e1l, a\u017e\u2026<\/p>\n

Procitl ze sv\u00e9ho zamy\u0161len\u00ed, vzhl\u00e9dl ke dve\u0159\u00edm, je\u017e se p\u0159ed n\u00edm samy otev\u0159ely. Opravdu zaklepal? Ach ano\u2026 jak jinak by se osoba v on\u00e9 m\u00edstnosti mohla dozv\u011bd\u011bt, \u017ee se ji\u017e ur\u00e1\u010dil dostavit na svoji vlastn\u00ed popravu?<\/div>\n

Z\u016fstal st\u00e1t p\u0159ede dve\u0159mi, jeho t\u011blo znehybn\u011blo jako soln\u00fd sloup, jakmile jeho o\u010di vzhl\u00e9dly, poprv\u00e9 spat\u0159ily osobu, je\u017e mu dve\u0159e otev\u0159ela. Nebylo to tak, \u017ee by o\u010dek\u00e1val n\u011bkoho jin\u00e9ho, av\u0161ak p\u0159ece jen jej pohled na siluetu p\u0159ed n\u00edm vyvedl z m\u00edry v\u00edc, ne\u017e by p\u0159edpokl\u00e1dal.<\/div>\n
Neodva\u017eoval se promluvit, ba ani vstoupit do m\u00edstnosti, do n\u00ed\u017e mu pr\u00e1v\u011b byly otev\u0159eny dve\u0159e. Jen st\u00e1l na m\u00edst\u011b, jeho o\u010di si prohl\u00ed\u017eely osobu p\u0159ed n\u00edm, jako by ji dnes vid\u011bly poprv\u00e9. Vysok\u00fd, \u0161t\u00edhl\u00fd mlad\u00edk. Uhlov\u011b \u010dern\u00e1, nad\u00fdchan\u00e1 vlna, pe\u010dliv\u011b u\u010desan\u00e1 z leskl\u00fdch havran\u00edch vlas\u016f. Tmav\u00e9, v\u00fdrazn\u00e9 l\u00ed\u010den\u00ed. Temn\u011b hlubok\u00e9 o\u010di. Porcel\u00e1nov\u011b b\u00edl\u00e1, na pohled jemn\u00e1 tv\u00e1\u0159, nesouc\u00ed rysy sp\u00ed\u0161e d\u00edvky ne\u017e mlad\u00e9ho mu\u017ee. \u0160t\u00edhl\u00e9, dlouh\u00e9 prsty, sv\u00edraj\u00edc\u00ed pr\u00e1v\u011b zap\u00e1lenou cigaretu. Vysok\u00e9, a\u017e nep\u0159irozen\u011b vysok\u00e9 podpatky, hlasit\u011b klapaj\u00edc\u00ed po dla\u017eb\u011b m\u00edstnosti v ka\u017ed\u00e9m sebemen\u0161\u00edm kroku.<\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 i kv\u016fli t\u011bm vysok\u00fdm, nep\u0159ehl\u00e9dnuteln\u00fdm podpatk\u016fm, jejich\u017e hlasit\u00e9 klap\u00e1n\u00ed nikdy ne\u0161lo p\u0159eslechnout, se mu \u0159\u00edkalo Sle\u010dinka. Jeho z\u017een\u0161tilost sm\u011bl ka\u017ed\u00fd nal\u00e9zt v jeho gestech, v projevu nebo jen v pouh\u00e9m vzhledu\u2026 p\u0159esto v jeho v\u00fdzoru bylo n\u011bco mu\u017esk\u00e9ho. N\u011bco, co dogmaticky potvrzovalo jeho pohlav\u00ed mu\u017ee.<\/div>\n

A\u0165 byl z\u017een\u0161til\u00fd \u010di mu\u017en\u00fd, a\u0165 byl Sle\u010dinka – jak jej s oblibou za jeho z\u00e1dy naz\u00fdvali v\u0161ichni pod\u0159\u00edzen\u00ed – \u010di ne. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b to byl jeho nad\u0159\u00edzen\u00fd. Nad\u0159\u00edzen\u00fd – ano, to bylo to, co jej v t\u00e9to chv\u00edli m\u011blo zaj\u00edmat.<\/p>\n

„Poj\u010fte d\u00e1l, nebojte se, jen poj\u010fte.“<\/p>\n

Mil\u00fdm t\u00f3nem jej pozval dovnit\u0159, nechal jej st\u00e1t uprost\u0159ed m\u00edstnosti a zav\u0159el za n\u00edm dve\u0159e, labu\u017enicky pot\u00e1hl ze zap\u00e1len\u00e9 cigarety. Tu dlouhou chv\u00edli, je\u017e za\u010d\u00ednala p\u0159\u00edchodem toho sladk\u00e9ho nevi\u0148\u00e1tka do jeho pracovny, si cht\u011bl vychutnat se v\u0161\u00edm v\u0161udy.<\/p>\n

„Takov\u00e1 mal\u00e1, nepatrn\u00e1 v\u011bc. Dnes r\u00e1no jsem vy\u0161el p\u0159ed d\u016fm, k autu. Hledal jsem kl\u00ed\u010de od auta, nejd\u0159\u00edv v kaps\u00e1ch a potom v kabelce. A mezit\u00edm, co jsem je hledal a hledal a st\u00e1le jsem je nemohl a nemohl naj\u00edt\u2026,“ korzoval po pracovn\u011b sem a tam, z rohu do rohu, z\u00e1m\u011brn\u011b oddaloval tolik o\u010dek\u00e1van\u00e9 rozuzlen\u00ed, nemohl se vynad\u00edvat na strachem poznamenan\u00fd obli\u010dej\u00edk. Ano, rozpaky mu slu\u0161ely, moc slu\u0161ely. „\u2026 tak jsem jen tak, \u010dist\u011b n\u00e1hodou zaslechl dva mal\u00e9 pt\u00e1\u010dky pov\u00eddat si. Jestlipak v\u00edte, o \u010dem si cvrlikali?“<\/div>\n

Jeho ot\u00e1zka by za jin\u00fdch okolnost\u00ed vyzn\u011bla a\u017e sm\u011b\u0161n\u011b, nemluv\u011b o d\u011btinskosti, ji\u017e do n\u00ed vlo\u017eil. Av\u0161ak mlad\u00edkovi, pokorn\u011b stoj\u00edc\u00edmu p\u0159ed n\u00edm, nep\u0159i\u0161la vtipn\u00e1 ani za m\u00e1k.<\/div>\n
Lehce, trhan\u011b zavrt\u011bl hlavou na znamen\u00ed nev\u011bdomosti, neodva\u017eoval se vzhl\u00e9dnout. Jeho pohled nyn\u00ed s nejv\u011bt\u0161\u00ed pon\u00ed\u017eenost\u00ed shl\u00ed\u017eel dol\u016f. A nikoli proto, \u017ee by jeho pozornost upoutaly vlastn\u00ed boty.<\/p>\n

„Cvrlikali si, \u017ee ten obchod za dva miliony neklapl. A \u017ee n\u00e1vrh na\u0161eho podniku, tedy v\u00e1\u0161 n\u00e1vrh, prohr\u00e1l na cel\u00e9 \u010d\u00e1\u0159e. Co o tom v\u00edte, pane Tr\u00fcmpere?“<\/div>\n

Pozvedl pohled, c\u00edtil, jak se mu nitro sev\u0159elo \u00fazkost\u00ed, p\u0159esto se rozhodl zabojovat, obh\u00e1jit svoji n\u011bkolikat\u00fddenn\u00ed pr\u00e1ci. Tohle byla posledn\u00ed v\u00fdzva, posledn\u00ed \u0161ance, kdy to mohl ud\u011blat.<\/div>\n
„D\u011blal jsem, co jsem mohl, co bylo v m\u00fdch sil\u00e1ch. Vlo\u017eil jsem do toho des\u00edtky hodin \u010dasu, i sv\u00e9ho voln\u00e9ho \u010dasu, pracoval jsem na n\u00e1vrhu i doma. Ud\u011blal jsem ho p\u0159esn\u011b podle p\u0159\u00e1n\u00ed, zohlednil v\u0161echny po\u017eadavky. Lep\u0161\u00ed to snad ani nemohlo b\u00fdt. Opravdu m\u011b mrz\u00ed, \u017ee to\u2026“<\/p>\n

„V\u00edte vy ksakru, o kolik jsme p\u0159i\u0161li?! Kolik jsme prod\u011blali na va\u0161em n\u00e1vrhu, kter\u00fd je k ni\u010demu?! A te\u010f se n\u00e1m z t\u011bch investic, kter\u00e9 jste do toho tak \u0161t\u011bd\u0159e dal, nevr\u00e1t\u00ed nic?! Ani takov\u00e1 nicotnost, jako to, \u017ee v\u00e1s to mrz\u00ed, n\u00e1m ten bal\u00edk nevr\u00e1t\u00ed, rozum\u00edte, nevr\u00e1t\u00ed!!!“<\/p>\n

Zu\u0159iv\u011b pot\u00e1hl z cigarety, v\u011bnoval mu posledn\u00ed pohled, oto\u010dil se k oknu d\u0159\u00edv, ne\u017e sm\u011bl pod\u0159\u00edzen\u00fd spat\u0159it jeho \u00fasm\u011bv, jen\u017e ji\u017e nedovedl d\u00e9le skr\u00fdvat. Jak t\u011b\u017ek\u00e9 bylo p\u0159em\u00e1hat sm\u00edch p\u0159i pohledu na toho ne\u0161\u0165astn\u00edka.<\/div>\n

Jak by jen mohlo toho ochotn\u00e9ho, punti\u010dk\u00e1\u0159sk\u00e9ho, pracovit\u00e9ho mlad\u00ed\u010dka napadnout, \u017ee za v\u00fdsledkem toho v\u0161eho st\u00e1l pr\u00e1v\u011b on, jeho nad\u0159\u00edzen\u00fd? Ano, to on zapsal firmu do toho velk\u00e9ho konkursu, ne\u010dinn\u011b se d\u00edval na to, jak si jeho ambici\u00f3zn\u00ed favorit piln\u011b p\u0159ipravoval sv\u016fj n\u00e1vrh pro nejprobl\u00e9mov\u011bj\u0161\u00edho klienta \u0161iroko daleko, a pak u\u017e mu nezbylo v\u00edc, ne\u017e jen \u010dekat.<\/div>\n
A poda\u0159ilo se! Spadla klec a on m\u011bl toho p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9ho, p\u0159ita\u017eliv\u00e9ho chlape\u010dka p\u0159esn\u011b tam, kde jej cht\u011bl od prvn\u00edho dne jeho n\u00e1stupu m\u00edt – tady, ve sv\u00e9 pracovn\u011b, na kobere\u010dku, se zkrou\u0161enost\u00ed vepsanou v t\u00e9 tv\u00e1\u0159i, na pohled sladk\u00e9 jako cukrkandl. Kdyby jen n\u00e1znakem tu\u0161il, jak\u00fd trest si pro n\u011bj za tento velk\u00fd proh\u0159e\u0161ek<\/em> p\u0159ipravil.<\/p>\n

„Pokud budete souhlasit, pak mi ode\u010dt\u011bte z v\u00fdplat odm\u011bny na dobu tak dlouhou, dokud v\u00e1m nevr\u00e1t\u00edm v\u0161echny n\u00e1klady, kter\u00e9 jsem do n\u00e1vrhu vlo\u017eil. Budu v\u00e1m je postupn\u011b ka\u017ed\u00fd m\u011bs\u00edc spl\u00e1cet.“<\/div>\n

Vyru\u0161il jej ze spokojen\u00e9ho rozj\u00edm\u00e1n\u00ed, s\u00e1m navrhnul zp\u016fsob, jak sv\u016fj zma\u0159en\u00fd obchod od\u010dinit.<\/p>\n

Pooto\u010dil se a zavrt\u011bl hlavou, s noblesou sob\u011b vlastn\u00ed t\u00edpl retko d\u0159\u00edv, ne\u017e pomal\u00fdm, ladn\u00fdm krokem zam\u00ed\u0159il ke st\u0159edu sv\u00e9ho z\u00e1jmu. U\u017e m\u011bl t\u011bch bl\u00e1znivin akor\u00e1t tak dost.<\/div>\n

„V\u00ed\u0161, \u017ee jsou mi tyhle tvoje svr\u0161ky \u00fapln\u011b k ni\u010demu?“<\/div>\n
Jeho prst ledabyle sjel po \u010dist\u00e9m, na\u017eehlen\u00e9m l\u00edme\u010dku Tomovy b\u00edl\u00e9 ko\u0161ile, jako by mimochodem zabloudil mezi rozepnut\u00fd svrchn\u00ed knofl\u00ed\u010dek, tam, kde lem ko\u0161ile st\u0159\u00eddala sn\u011bd\u00e1, op\u00e1len\u00e1 poko\u017eka.<\/p>\n

„C-co po mn\u011b chcete?“<\/p>\n

Rozt\u0159esen\u011b vyslovil prvn\u00ed ot\u00e1zku, je\u017e mu p\u0159il\u00e9tla na jazyk, sna\u017eil se pohl\u00e9dnout do t\u011bch potemn\u011bl\u00fdch o\u010d\u00ed, je\u017e jej pr\u00e1v\u011b svl\u00e9kaly hlubok\u00fdm, uhran\u010div\u00fdm pohledem. Je\u0161t\u011b p\u0159ed okam\u017eikem se a\u017e nebezpe\u010dn\u011b up\u0159en\u011b vp\u00edjel do jeho, zachytit jej nyn\u00ed v\u0161ak byl nadpozemsky t\u011b\u017ek\u00fd \u00fakol.<\/p>\n

„Opravdu je to tak t\u011b\u017ek\u00e9 pochopit?“<\/p>\n

Pousm\u00e1l se, lehce odepnul drobn\u00fd knofl\u00ed\u010dek, jako by cht\u011bl napov\u011bd\u011bt. Jeho \u0161t\u00edhl\u00e1 ruka ji\u017e sta\u010dila vklouznout pod l\u00e1tku Tomovy ko\u0161ile, dlouh\u00e9 \u010dern\u00e9 nehty dr\u00e1\u017ediv\u011b p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bly po t\u00e9 op\u00e1len\u00e9 hebkosti, j\u00ed\u017e se tolik tou\u017eil dotknout. Vyt\u00e1hl ji zp\u011bt a prsty p\u0159ejel po dal\u0161\u00edch drobn\u00fdch knofl\u00ed\u010dc\u00edch, \u010dekaj\u00edc\u00edch na jeho bezosty\u0161n\u00e9 rozep\u00edn\u00e1n\u00ed. Naklonil se k tv\u00e1\u0159i toho h\u0159\u00ed\u0161n\u00edka, a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bl\u00edzko.<\/p>\n

„Myslel jsem, \u017ee nejsi jen p\u0159ita\u017eliv\u00fd, ale tak\u00e9 inteligentn\u00ed.“<\/p>\n

Vydechl do jeho ucha \u0161epot a rozep\u00ednaj\u00edc ko\u0161ili, p\u00e1rkr\u00e1t se jen letmo ot\u0159el o nahou poko\u017eku, je\u017e se mu odhalovala st\u00e1le v\u00edc. Byl by slep\u00fd, aby nepoznal, co s mlad\u00edkem t\u011bchto p\u00e1r gest ud\u011blalo.<\/p>\n

P\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a oddan\u011b zaklonil hlavu, podlehl svod\u016fm, je\u017e na n\u011bj byly p\u0159ichyst\u00e1ny jako pasti\u010dky na my\u0161. Nechal se svl\u00e9kat sv\u00fdm nad\u0159\u00edzen\u00fdm, vzru\u0161ovat se t\u011bmi ledabyl\u00fdmi a p\u0159esto tak dob\u0159e m\u00ed\u0159en\u00fdmi doteky. Ano, c\u00edtil, jak jej \u010dernovlas\u00fd sv\u016fdn\u00edk dost\u00e1v\u00e1 st\u00e1le v\u00edc a v\u00edc, kousek po kousku. C\u00edtil jeho v\u00edt\u011bzstv\u00ed, jen\u017e pomalu, av\u0161ak st\u00e1le intenzivn\u011bji za\u010dalo nar\u016fstat v jeho kalhot\u00e1ch.<\/div>\n

Zt\u011b\u017ekle, p\u0159er\u00fdvan\u011b vydechl, jeho o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily, jakmile uc\u00edtil ciz\u00ed ruku, lehce p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00ed po l\u00e1tce v jeho rozkroku. Jako by p\u0159esn\u011b n\u00e1sledovala my\u0161lenky, je\u017e se mu a\u017e do t\u00e9to chv\u00edle honily v hlav\u011b.<\/p>\n

„Pochopil jsi velmi spr\u00e1vn\u011b.“<\/p>\n

\u00dasm\u011bvn\u011b odpov\u011bd\u011bl do jeho ucha, vychutn\u00e1val si ten dotek jeho ztopo\u0159en\u00ed, jen\u017e na n\u011bj p\u016fsobil jako nejv\u011bt\u0161\u00ed afrodiziakum. Ano, to Tom jej rajcoval. Nar\u016fstaj\u00edc\u00ed vzru\u0161en\u00ed v jeho tv\u00e1\u0159i, st\u00e1le p\u0159er\u00fdvan\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1dechy a v\u00fddechy jej nutily tou\u017eit po n\u011bm v\u00edc, mnohem v\u00edc, ne\u017e tou\u017eil do t\u00e9to chv\u00edle. Polonah\u00fd chlapec p\u0159ed n\u00edm byl pro n\u011bj t\u00edm nejv\u011bt\u0161\u00edm l\u00e1kadlem, ani\u017e by o tom s\u00e1m v\u011bd\u011bl.<\/p>\n

Poodstoupil od n\u011bj, nechal jej op\u0159en\u00e9ho o sv\u016fj pracovn\u00ed st\u016fl, jeho kroky se te\u010f oto\u010dily k pootev\u0159en\u00fdm dve\u0159\u00edm.<\/div>\n

Dlouh\u00e9 prsty vzaly za kliku a stiskly ji, zav\u0159ely dve\u0159e nadobro d\u0159\u00edv, ne\u017e sjely k mal\u00e9mu kl\u00ed\u010dku, pooto\u010dily j\u00edm ve spr\u00e1vn\u00e9m sm\u011bru. Z\u00e1mek cvakl, vydal tolik o\u010dek\u00e1vanou odezvu.<\/div>\n
Pooto\u010dil se a pousm\u00e1l, jeho o\u010di se st\u0159etly s Tomov\u00fdmi. Up\u00edral sv\u016fj pohled do jeho, bez ust\u00e1n\u00ed, zat\u00edmco se jeho ruce vydaly cestou ke knofl\u00edk\u016fm saka. Putovaly dlouho od saka p\u0159es ko\u0161ili a\u017e dol\u016f k opasku, jej\u017e rozepnuly, nechaly jej b\u00fdt.<\/p>\n

Op\u011btoval dal\u0161\u00ed dlouh\u00fd pohled a popam\u011bti rozepnul knofl\u00ed\u010dek sv\u00fdch \u00fazk\u00fdch, pln\u00fdch<\/em> kalhot. S lehkost\u00ed se vr\u00e1til zp\u011bt k tomu sladk\u00e9mu poku\u0161en\u00ed, jen\u017e se te\u010f snad pohledem vyh\u00fdbalo tomu jeho, snad se pokou\u0161elo skr\u00fdt rum\u011bnec, jen\u017e poznamenal jeho tv\u00e1\u0159 ve chv\u00edli, kdy si pov\u0161imnul z\u0159eteln\u00e9ho, zna\u010dn\u011b viditeln\u00e9ho vzru\u0161en\u00ed v t\u011bch \u00fazk\u00fdch kalhot\u00e1ch.<\/div>\n

Pomalu p\u0159istoupil a\u017e k n\u011bmu, \u00fasm\u011bv se rozz\u00e1\u0159il na jeho dosud v\u00e1\u017en\u00e9 tv\u00e1\u0159i, kdy\u017e nasm\u011broval sv\u016fj vysok\u00fd podpatek nad Tomovu nohu, p\u0159i\u0161l\u00e1pl ji s a\u017e elegantn\u00ed necitelnost\u00ed.<\/p>\n

„Tak\u00e9 pat\u0159\u00edte mezi ty, kte\u0159\u00ed m\u011b naz\u00fdvaj\u00ed Sle\u010dinkou?“<\/p>\n

Zavrn\u011bl jako ko\u0165\u00e1tko, jeho \u00fasm\u011bv nyn\u00ed z\u00e1\u0159il na kilometry daleko, kdy\u017e pohl\u00ed\u017eel do tv\u00e1\u0159e, je\u017e zrudla rozpaky, tla\u010dil na Tomovu nohu jedn\u00edm z podpatk\u016f, je\u017e jeho p\u0159ezd\u00edvku zavinily, st\u00e1ly za jej\u00edm zrodem.<\/div>\n

Zkamen\u011bl, v okam\u017een\u00ed zapomn\u011bl na ot\u00e1zku, je\u017e mu byla polo\u017eena, sna\u017eil se upamatovat na okam\u017eik, kdy tuto p\u0159ezd\u00edvku vyslovil.<\/div>\n
Bylo to jen jednou, jedinkr\u00e1t a na m\u00edst\u011b, kde jej nikdo nepovolan\u00fd nemohl sly\u0161et. Alespo\u0148 si to dosud myslel. V t\u00e9to chv\u00edli si ji\u017e nebyl tolik jist\u00fd.<\/div>\n
P\u0159itla\u010dil, zes\u00edlil stisk podpatku je\u0161t\u011b bolestiv\u011bji ne\u017e p\u0159edt\u00edm, do\u017eaduj\u00edc se odpov\u011bdi na svou ot\u00e1zku.<\/p>\n

„Tak ano nebo ne?“<\/p>\n

„N-ne.“<\/div>\n

Ti\u0161e p\u00edpl, sta\u010dil zahl\u00e9dnout spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv, ne\u017e uc\u00edtil povoluj\u00edc\u00ed stisk podpatku.<\/div>\n
„Jist\u011b\u2026 proto\u017ee ty v\u00ed\u0161, \u017ee opravdov\u00e9 sle\u010dinky nemaj\u00ed tohle.“<\/div>\n
Lehce uchopil Tomovu ruku do sv\u00e9, navedl ji do sv\u00e9ho kl\u00edna, na m\u00edsto, kde \u010dekala jeho touha, nahromad\u011bn\u00e9 vzru\u0161en\u00ed a cht\u00ed\u010d, tou\u017e\u00edc\u00ed jen po uspokojen\u00ed.<\/p>\n

Na v\u00fdsost spokojen\u00fd \u00fasm\u011bv mu proz\u00e1\u0159il tv\u00e1\u0159 v okam\u017eiku, kdy se jeho zv\u011bdav\u00e9mu pohledu naskytly l\u00edce, poznamenan\u00e9 rum\u011bncem, nenad\u00e1l\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm pootev\u0159en\u00e9 rty a o\u010di, ty d\u011btsky nevinn\u00e9 o\u010di, je\u017e se s prvn\u00edm dotekem jeho zna\u010dn\u00e9ho ztopo\u0159en\u00ed roz\u0161\u00ed\u0159ily pozn\u00e1n\u00edm, neodva\u017eovaly se nyn\u00ed vzhl\u00e9dnout k tv\u00e1\u0159i nad\u0159azen\u00e9ho, v n\u00ed\u017e se touto chv\u00edl\u00ed setk\u00e1vala samolibost s bla\u017eenost\u00ed.<\/p>\n

Neot\u00e1lel a d\u0159\u00edv, ne\u017e by se jeho trestanec sm\u011bl odhodlat k \u00faniku, se dlan\u011bmi op\u0159el o nahou mu\u017enou hru\u010f, s pobaven\u00edm jej povalil na honosn\u00fd pracovn\u00ed st\u016fl, mezi des\u00edtky a des\u00edtky faktur, smluv a spis\u016f, z nich\u017e n\u011bkter\u00e9 se rozl\u00e9tly kolem, jin\u00e9 se skr\u010dily, po\u0161kodily pod tlakem vzru\u0161en\u00e9ho t\u011bla, jen\u017e do nich tak rychle dopadlo.<\/div>\n

Nez\u00e1le\u017eelo mu na nich. Pot\u0159eboval ji\u017e jen jedin\u00e9 – a to m\u011bl p\u0159ed sebou. V cel\u00e9 kr\u00e1se, v t\u00e9 kr\u00e1se, na n\u00ed\u017e cel\u00e9 ty m\u011bs\u00edce \u010dekal. \u010cekal na den, chv\u00edli, hodinu, kdy mu bude dovoleno ji okusit. A d\u00e9le ji\u017e \u010dekat necht\u011bl.<\/p>\n

Dr\u00e1\u017ediv\u011b pomalu, opatrn\u011b si klekl na st\u016fl, drze se obkro\u010dmo posadil na vzru\u0161en\u00fd kl\u00edn, sklonil se nad tou, jindy milou tv\u00e1\u0159i\u010dkou, je\u017e mu op\u011bt nev\u011bdom\u011b vr\u00e1tila \u00fasm\u011bv. Nes\u010detn\u011bkr\u00e1t si p\u0159edstavoval jak rychle a tvrd\u011b si jej pan Tr\u00fcmper vezme, jak v\u00e1\u0161niv\u00fd a nenasytn\u00fd bude\u2026 av\u0161ak stydlivost, nesm\u011blost a plachost, je\u017e se v kombinaci s touhou sk\u00fdtala jeho \u017e\u00e1dostiv\u00e9mu pohledu, byla je\u0161t\u011b \u017ehav\u011bj\u0161\u00ed, dr\u00e1\u017edila v\u00edce ne\u017e v\u0161echny ty ne\u0159estn\u00e9 p\u0159edstavy, kter\u00e9 kdy o tom pohledn\u00e9m mlad\u00edkovi m\u011bl. Jeho kl\u00edn zaznamen\u00e1val ten neoby\u010dejn\u00fd vliv a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e. A\u017e p\u0159\u00edli\u0161 tvrd\u011b<\/em>.<\/p>\n

Upustil od kr\u00e1tkodob\u00e9ho koch\u00e1n\u00ed se \u010dist\u00fdm p\u016fvabem, uvelebil se na jeho kl\u00edn\u011b pohodln\u011bji, neunikl mu zt\u011b\u017ekl\u00fd, p\u0159er\u00fdvan\u00fd v\u00fddech.<\/div>\n

„Ty sis v\u00e1\u017en\u011b myslel, \u017ee m\u011b zaj\u00edm\u00e1 p\u00e1r zasran\u00fdch stovek pr\u00e9mi\u00ed na tv\u00e9m platu?“<\/div>\n
Lehce nadzvedl precizn\u011b upraven\u00e9 obo\u010d\u00ed, neobt\u011b\u017eoval se s \u010dek\u00e1n\u00edm na odpov\u011b\u010f. Dala mu ji jeho dla\u0148, je\u017e zajela pod l\u00e1tku Tomov\u00fdch kalhot, majetnicky spo\u010dinula na pulzuj\u00edc\u00ed v\u011bci, je\u017e jako jedin\u00e1 sm\u011bla od\u010dinit celou finan\u010dn\u00ed \u0161kodu, j\u00ed\u017e firm\u011b jen necht\u011bn\u011b zp\u016fsobil.<\/p>\n

Pochopil, a\u017e velmi dob\u0159e. M\u011bl si koupit<\/em> odpustek v podob\u011b z\u00e1le\u017eitosti, na n\u00ed\u017e by se nikdy p\u0159edt\u00edm neodv\u00e1\u017eil pomyslet, ani v t\u011bch nejhlub\u0161\u00edch, nejvzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00edch erotick\u00fdch fantazi\u00edch.<\/div>\n

On, Sle\u010dinka, hov\u00edc\u00ed si ve v\u00edce ne\u017e velk\u00e9 bl\u00edzkosti jeho nep\u0159ehl\u00e9dnuteln\u00e9 erekce\u2026 a trest<\/em>, o n\u011bm\u017e se mu nezd\u00e1lo nikdy, ani v tom nejdivo\u010dej\u0161\u00edm vlhk\u00e9m snu.<\/div>\n
Pro\u017e\u00edval v\u0161e, od za\u010d\u00e1tku a\u017e do konce. Vlny horka, je\u017e st\u0159\u00eddal mr\u00e1z, nenapln\u011bn\u00fd cht\u00ed\u010d, jen\u017e stoupal v k\u0159ehk\u00e9m poh\u00e1ru st\u00e1le v\u00fd\u0161, a\u017e k okraji, kdy se m\u011bl prom\u011bnit v tolik o\u010dek\u00e1vanou slast. Vn\u00edmal to vzru\u0161en\u00ed, vzr\u016fstaj\u00edc\u00ed nap\u011bt\u00ed, p\u0159\u00edrazy, jejich\u017e rychlost stoupala. \u0160t\u00edhl\u00e9, roztou\u017een\u00e9 t\u011blo, jen\u017e na n\u011bm jezdilo, vlnilo se a sv\u00edjelo v okam\u017eic\u00edch slastn\u00e9ho mu\u010den\u00ed. \u00dazkost a t\u011bsno, do n\u011bj\u017e zaj\u00ed\u017ed\u011bl jeho penis, \u017ealudem opakovan\u011b nar\u00e1\u017eel na m\u011bkkost, \u010d\u00edm\u017e zp\u016fsoboval tomu sexuchtiv\u00e9mu, n\u00e1ru\u017eiv\u00e9mu vyb\u00edra\u010di trest\u016f bo\u017esk\u00e9 blaho.<\/div>\n
Trhl sebou a poprv\u00e9 se odv\u00e1\u017eil nadzvednout na loktech, jakmile jeho otekl\u00fd penis sev\u0159elo pekeln\u00e9 horko, obda\u0159uj\u00edc\u00ed jeho chloubu \u010f\u00e1belsk\u00fdm n\u00e1strojem v podob\u011b vlhk\u00e9ho, hbit\u00e9ho jazyka. Zahl\u00e9dl ciz\u00ed sperma, je\u017e p\u0159ed okam\u017eikem pot\u0159\u00edsnilo jeho podb\u0159i\u0161ek, jeho pohled se nyn\u00ed zam\u011b\u0159il na ten nejeroti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed objekt, jen\u017e jej srazil zp\u011bt na tvrdou desku stolu.<\/p>\n

Nedbale poupravil jeden ze zbloudil\u00fdch pramen\u016f sv\u00e9 vlny, jeho \u00fasta za\u010dala pracovat rychleji v neklidn\u00e9m, tepaj\u00edc\u00edm kl\u00edn\u011b. P\u0159iv\u0159el v\u00ed\u010dka a jazykem kmitav\u011b objel \u017ealud, o\u010dek\u00e1val prvn\u00ed kapky tou\u017eebn\u00e9ho semene, je\u017e m\u011blo jeho h\u00e1d\u011b zachytit. Sta\u010dilo jen p\u0159ijmout Tomovo vzru\u0161en\u00ed hloub\u011bji do r\u00e1je sv\u00fdch nenasytn\u00fdch \u00fast, aby sm\u011bl la\u010dn\u011b polykat bohat\u00e9 v\u00fdst\u0159iky, o jejich\u017e p\u0159\u00edchuti si nech\u00e1val cel\u00e9 ty m\u011bs\u00edce nesnesiteln\u00e9ho \u010dek\u00e1n\u00ed jen zd\u00e1t.<\/div>\n

Zav\u0159el o\u010di, pln\u011b se oddal vychutn\u00e1v\u00e1n\u00ed sperma, je\u017e sta\u010dilo bohat\u011b naplnit jeho \u00fasta, vyt\u00e9kalo z koutk\u016f jeho rt\u016f, dol\u016f na bradu, krk i n\u00ed\u017e.<\/p>\n

<\/div>\n

*****<\/div>\n
\n

„M\u016f\u017eu m\u00edt ot\u00e1zku, Tome?“<\/p><\/div>\n

Pot\u00e1hl a lehce vyfoukl kou\u0159 z pr\u00e1v\u011b zap\u00e1len\u00e9 cigarety, jeho klidn\u00fd pohled, napln\u011bn spokojenost\u00ed, vzhl\u00e9dl k chlapci, st\u00e1le je\u0161t\u011b vys\u00edlen\u011b le\u017e\u00edc\u00edmu na jeho pracovn\u00edm stole. Pohodln\u011b se uvelebil na gau\u010di, jen\u017e byl jedn\u00edm z mnoha interi\u00e9rov\u00fdch prvk\u016f v jeho pracovn\u011b, setkal se s tichou, pokornou odpov\u011bd\u00ed.<\/p>\n

„M\u016f\u017eete.“<\/p>\n

Siln\u011b pot\u00e1hl z nikotinov\u00e9 ty\u010dinky, svra\u0161til \u010delo nad t\u00edm jedin\u00fdm slovem, je\u017e se k n\u011bmu dostalo.<\/p>\n

„P\u0159ed chv\u00edl\u00ed jsem na tob\u011b jezdil, m\u011bl jsem tvoje p\u00e9ro v puse, polykal jsem t\u011b\u2026 a ty bys mi cht\u011bl po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b vykat? Poj\u010f sem.“<\/p>\n

Pomalu, opatrn\u011b vstal ze stolu, popo\u0161el ke gau\u010di a posadil se, jeho p\u0159eci jen tro\u0161ku b\u00e1zliv\u00fd pohled se setkal s \u010darokr\u00e1sn\u00fdm. St\u00e1le je\u0161t\u011b sm\u011bl p\u0159e\u010d\u00edst zbytky, \u00fatr\u017eky touhy, je\u017e v t\u011bch podmaniv\u00fdch o\u010d\u00edch z\u016fstala.<\/p>\n

„Jsi zadan\u00fd?“<\/p>\n

Sklopil tv\u00e1\u0159 a lehce, ml\u010dky zavrt\u011bl hlavou v odpov\u011b\u010f d\u0159\u00edv, ne\u017e jej p\u0159ekvapila bl\u00edzkost t\u00e9 nep\u0159edv\u00eddateln\u00e9 Sle\u010dinky.<\/p>\n

Opatrn\u011b p\u0159elezl na Tom\u016fv kl\u00edn, spojil ruce za jeho krkem, uvelebil se v tepl\u00e9 n\u00e1ru\u010di jako ko\u0165\u00e1tko.<\/p>\n

„Ale te\u010f u\u017e ano.“<\/p>\n

P\u0159\u00edtuln\u011b zavrn\u011bl, jeho objet\u00ed se zm\u011bnilo na majetnick\u00e9 v okam\u017eiku, kdy se tv\u00e1\u0159\u00ed ot\u0159el o Tom\u016fv krk, zat\u00edmco jeho st\u00e1le je\u0161t\u011b otekl\u00e9 rty vtiskly na sexem von\u00edc\u00ed poko\u017eku n\u011bkolik drobn\u00fdch polibk\u016f.<\/p>\n

autor: Rachel<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Rachel Zdrav\u00edm v\u0161echny m\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159e i ty budouc\u00ed potencion\u00e1ln\u00ed, bohu\u017eel s ne zrovna p\u0159\u00edjemnou zpr\u00e1vou. Po dlouh\u00e9m rozm\u00fd\u0161len\u00ed jsem se rozhodla st\u00e1hnout ‚Wish of destiny‘ z blogu a nebudu v n\u00ed u\u017e d\u00e1l pokra\u010dovat. Omlouv\u00e1m se v\u00e1m v\u0161em, kte\u0159\u00ed jste ji<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-5814","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5814","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5814"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5814\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5814"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5814"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5814"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}