{"id":5826,"date":"2012-09-26T17:00:00","date_gmt":"2012-09-26T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5810"},"modified":"2012-09-26T17:00:00","modified_gmt":"2012-09-26T16:00:00","slug":"husita-1-2","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/09\/26\/husita-1-2\/","title":{"rendered":"Husita 1\/2"},"content":{"rendered":"
autor: KarlaSka<\/p>\n

<\/strong> Ahoj vy moje \u00fachyln\u00e9 du\u0161i\u010dky,<\/em><\/div>\n

V ned\u011bli (16.9) u n\u00e1s, v nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm a nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00edm m\u011bst\u011b ji\u017en\u00edch \u010cech, skon\u010dil \u00fa\u017easn\u00fd t\u0159\u00eddenn\u00ed historick\u00fd festival. Kdo m\u011b zn\u00e1, tak u\u017e mo\u017en\u00e1 tu\u0161\u00ed, \u017ee to m\u011bsto je T\u00e1bor a festival jsou T\u00e1borsk\u00e1 setk\u00e1n\u00ed \ud83d\ude42 Ur\u010dit\u011b zn\u00e1te husitskou minulost \u010desk\u00e9ho st\u00e1tu a ur\u010dit\u011b v\u00e1m d\u011bjepis\u00e1\u0159i vypr\u00e1v\u011bli o zalo\u017een\u00ed tohohle \u00fa\u017easn\u00e9ho m\u011bste\u010dka \ud83d\ude42 Kdo tu nebyl, tak v\u0159ele doporu\u010duji, proto\u017ee je to n\u00e1dhern\u00e9 m\u011bsto pln\u00e9 historick\u00fdch budov i p\u0159\u00edrodn\u00edch pam\u00e1tek \ud83d\ude42<\/em><\/div>\n
(kdybyste se n\u011bkdo rozhodl p\u0159ijet, klidn\u011b v\u00e1s provedu :D)<\/p>\n

No ale k pov\u00eddce. Je to „kra\u0165ou\u010dk\u00e1“ jednod\u00edlovka na dv\u011b \u010d\u00e1sti, ke kter\u00e9 m\u011b inspirovala pr\u00e1v\u011b T\u00e1borsk\u00e1 setk\u00e1n\u00ed \ud83d\ude42 Je toti\u017e nemo\u017en\u00e9 chodit mezi dobov\u00fdmi st\u00e1nky a lidmi ve st\u0159edov\u011bk\u00fdch kroj\u00edch a nec\u00edtit tu atmosf\u00e9ru a n\u011bco si odtamtud neodn\u00e9st, a\u0165 u\u017e v ruce nebo hlav\u011b. Tak\u017ee jsem tu j\u00e1 a m\u016fj Husita.<\/em><\/div>\n

<\/div>\n
Pov\u00eddku chci v\u011bnovat Iveth, proto\u017ee v\u011b\u0159\u00edm, \u017ee zrovna ona je srdcem husita stejn\u011b jako j\u00e1 \ud83d\ude42 Proto\u017ee my t\u00e1borsk\u00fd dr\u017e\u00edme spolu \ud83d\ude42<\/p>\n

P.S.: Inspirovala m\u011b i hudba na n\u00e1m\u011bst\u00ed. Hlavn\u011b Visac\u00ed z\u00e1mek a No Name, jejich\u017e koncert jsem si naplno u\u017eila \ud83d\ude42 T\u00e1borky zkazila jenom ta blb\u00e1 prohibice \ud83d\ude00<\/em><\/div>\n


<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
„Pane? Za opevn\u011bn\u00edm stoj\u00ed kr\u00e1lovsk\u00fd posel,“ ozn\u00e1mil jeden z brat\u0159\u00ed mu\u017ei v \u010dele stolu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Odve\u010fte ho do m\u00e9ho stanu a \u0159ekn\u011bte mu, \u017ee za chv\u00edli p\u0159ijdu,“ odpov\u011bd\u011bl vojev\u016fdce s p\u00e1skou p\u0159es oko a op\u011bt se sklonil nad mapu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Tady je rybn\u00edk, toho m\u016f\u017eeme vyu\u017e\u00edt. K\u0159i\u017e\u00e1ci jsou tak tup\u00ed, \u017ee se nechaj\u00ed op\u011bt obelst\u00edt. Thomasi? Ty si vezme\u0161 sv\u00e9 mu\u017ee a za\u00fato\u010d\u00edte na ten zbytek, kter\u00fd se neutop\u00ed, zprava. Jane? Ty zase zleva. J\u00e1 a moji mu\u017ei p\u0159ijedeme o p\u00e1r okam\u017eik\u016f pozd\u011bji a za\u00fato\u010d\u00edme zezadu. Nebudou m\u00edt \u0161anci. N\u011bjak\u00e9 ot\u00e1zky? Ne? Thomasi, Jane poj\u010fte za mnou. Chci v\u00e1s m\u00edt u jedn\u00e1n\u00ed s t\u00edm poslem,“ uzav\u0159el \u017di\u017eka taktickou poradu a n\u00e1sledov\u00e1n dv\u011bma mlad\u00edky se vydal do sv\u00e9ho stanu.<\/p>\n

„Ty jsi kr\u00e1lovsk\u00fd posel?“ zeptal se mlad\u0161\u00ed z mlad\u00edk\u016f, kdy\u017e pro\u0161li pl\u00e1t\u011bn\u00fdm pr\u016fchodem, nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b. U prot\u011bj\u0161\u00ed st\u011bny st\u00e1l chlapec stejn\u00e9ho v\u011bku a tv\u00e1\u0159il se zpupn\u011b. Ok\u00e1zal\u00fdm zp\u016fsobem ot\u00e1zku ignoroval a s lehce zdvi\u017eenou bradou se zad\u00edval na husitsk\u00e9ho v\u016fdce.<\/p>\n

„Kdo jsi, chlap\u010de?“ oslovil ho \u017di\u017eka, nereaguj\u00edc na zlostn\u00e9 zasy\u010den\u00ed, kter\u00e9 se vydralo z chlapcov\u00fdch \u00fast, kdy\u017e se kolem n\u011bj mu\u017e prot\u00e1hl.<\/div>\n

<\/div>\n
„Jmenuji si William von Kaulitz. Jsem synem Simone a J\u00f6rga von Kaulitz a \u017e\u00e1d\u00e1m sly\u0161en\u00ed.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Tady nejsi nikdo, abys mohl n\u011bco \u017e\u00e1dat,“ vyjel mlad\u00edk, kter\u00e9ho poslova ignorace jeho ot\u00e1zky velice vyto\u010dila.<\/div>\n
<\/div>\n
„Uklidni se, Thomasi!“ \u0159ekl vojev\u016fdce m\u00edrn\u011b, ale p\u0159esto autoritativn\u011b. Mlad\u00edk o pozn\u00e1n\u00ed zjihl, ale d\u00e1l na posla zlostn\u011b zahl\u00ed\u017eel. „Pov\u00eddej, chlap\u010de.“<\/div>\n
\n
„M\u00e1 matka v\u00e1m vzkazuje, \u017ee pokud neupust\u00edte od sv\u00e9ho sna\u017een\u00ed, bude nucena zas\u00e1hnout. Ur\u010dit\u011b jsou v\u00e1m zn\u00e1my po\u010dty na\u0161eho vojska. Nicm\u00e9n\u011b, rad\u0161i by se vyhnula krveprolit\u00ed,“ ozn\u00e1mil jim, jako by mluvil o po\u010das\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
„Vy\u0159i\u010fte sv\u00e9 velect\u011bn\u00e9 matce Simone, \u017ee od na\u0161ich c\u00edl\u016f neupust\u00edme ani n\u00e1hodou. Jsou u\u0161lechtil\u00e9 a husitsk\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed zajist\u00ed lep\u0161\u00ed budoucnost pro na\u0161e potomky a pro potomky na\u0161ich potomk\u016f. Na\u0161e spole\u010dnost se mus\u00ed hnout kup\u0159edu a my jsme ti, kte\u0159\u00ed j\u00ed v tom pomohou.“<\/p>\n

\u017di\u017ek\u016fv proslov jako v\u017edy vyvolal v Tomovi spoustu emoc\u00ed. P\u00fdchu, \u017ee se m\u016f\u017ee pova\u017eovat za husitu, vztek, \u017ee je mocnosti utla\u010duj\u00ed, a radost, \u017ee se jim da\u0159\u00ed plnit prozat\u00edmn\u00ed c\u00edle.<\/p>\n

„Nejsem si zcela jist va\u0161\u00ed u\u0161lechtilost\u00ed,“ op\u00e1\u010dil vzdorn\u011b chlapec. „Pokud je to tedy v\u0161e, co mi k tomu \u0159eknete, odjedu to vy\u0159\u00eddit m\u00e9 matce, ale ne\u010dekejte z jej\u00ed strany jakoukoliv shov\u00edvavost.“<\/div>\n

<\/div>\n
„Nebylo n\u00e1m ze strany panovn\u00edk\u016f nikdy dop\u0159\u00e1no shov\u00edvavosti, proto ji tak\u00e9 neo\u010dek\u00e1v\u00e1me. A k tv\u00e9mu n\u00e1vratu, nemysl\u00edm si, \u017ee by byl dnes mo\u017en\u00fd.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Jak to mysl\u00edte?“ zeptal se William klidn\u011b, ale v jeho hlase byl podt\u00f3n strachu, kter\u00fd se mu zrcadlil i v o\u010d\u00edch.<\/div>\n
<\/div>\n
„Padla tma. Pokud se chce\u0161 je\u0161t\u011b n\u011bkdy vr\u00e1tit, bude\u0161 muset po\u010dkat do \u00fasvitu,“ ozn\u00e1mil p\u0159ekvapen\u00e9mu poslovi \u017di\u017eka.<\/div>\n
<\/div>\n
„Nehodl\u00e1m p\u0159e\u010dkat noc mezi krve\u017e\u00edzniv\u00fdmi, barbarsk\u00fdmi husity,“ odpov\u011bd\u011bl princ \u0161t\u00edtiv\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„Nem\u00e1\u0161 na v\u00fdb\u011br. Jestli vyjede\u0161 te\u010f zve\u010dera, zabij\u00ed t\u011b zbojn\u00edci nebo k\u0159i\u017e\u00e1ci tady po okol\u00ed, a to j\u00e1 nehodl\u00e1m dopustit. Vypadalo by to, \u017ee to bylo z na\u0161\u00ed strany \u00famyslem a my nepot\u0159ebujeme m\u00edt na krku smrt d\u011bdice tr\u016fnu.“<\/p>\n

„Nem\u016f\u017eete m\u011b tu dr\u017eet gegen meinen willen.“ Posel musel pou\u017e\u00edt obrat ze sv\u00e9ho rodn\u00e9ho jazyka, jeliko\u017e si nemohl vzpomenout, jak se to \u0159ekne \u010desky.<\/div>\n

<\/div>\n
„Jist\u011b, bylo by pro n\u00e1s lep\u0161\u00ed, kdyby ses nebr\u00e1nil. Ale pokud budeme muset, pak t\u011b tu budeme dr\u017eet i proti tv\u00e9 v\u016fli. Ale myslel bych si, \u017ee pro tebe bude \u017eivot d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e b\u00fdt v N\u011bmecku o den d\u0159\u00edve.“<\/p>\n

Bylo vid\u011bt, \u017ee princ usilovn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed.<\/p>\n

„Kde m\u00e1m jistotu, \u017ee m\u011b v noci nepod\u0159\u00edzne n\u011bjak\u00fd hrdlo\u0159ez?“ zeptal se nakonec.<\/div>\n

<\/div>\n
„Ty ji nem\u00e1\u0161, ale j\u00e1 sv\u00fdm lidem absolutn\u011b v\u011b\u0159\u00edm,“ ubezpe\u010dil ho vojev\u016fdce a st\u0159elil pohledem k mlad\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed od Thomasova v\u00fdlevu ml\u010deli a jenom sledovali celou debatu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Nem\u016f\u017eete d\u016fv\u011b\u0159ovat v\u0161em. Nem\u016f\u017eete je do jednoho zn\u00e1t.“<\/div>\n
<\/div>\n
„To m\u00e1\u0161 pravdu. Nezn\u00e1m je, ale i p\u0159esto jim v\u011b\u0159\u00edm. Ale pokud ti na tom tak z\u00e1le\u017e\u00ed, bude s tebou jeden z m\u00fdch nejlep\u0161\u00edch lid\u00ed, kter\u00fdm bezmezn\u011b d\u016fv\u011b\u0159uji,“ uvolil se \u017di\u017eka a jeho pohled op\u011bt sklouzl k dv\u011bma mlad\u00edk\u016fm u vstupn\u00ed celty.<\/p>\n

„Dob\u0159e. Pokud je to n\u011bkdo, komu opravdu d\u016fv\u011b\u0159ujete a nepochybujete o n\u011bm…“<\/div>\n

<\/div>\n
„Naprosto mu d\u016fv\u011b\u0159uji. Thomasi, ujme\u0161 se tady mlad\u00e9ho prince a ochr\u00e1n\u00ed\u0161 ho. Jestli se mu n\u011bco stane, bude\u0161 se mi za to osobn\u011b zodpov\u00eddat.“<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1?! Pro\u010d j\u00e1?!“ zhrozil se mlad\u00edk, kter\u00e9mu princ u\u017e od za\u010d\u00e1tku nesed\u011bl.<\/div>\n
<\/div>\n
„Proto\u017ee ti bezmezn\u011b d\u016fv\u011b\u0159uji,“ op\u00e1\u010dil \u017di\u017eka p\u0159\u00edsn\u011b. „Te\u010f hned,“ dodal, kdy\u017e se husita nem\u011bl k \u010dinnosti.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jak si p\u0159eje\u0161,“ sklonil Thomas hlavu a vydal se ze stanu. Mlad\u00fd \u0161lechtic ut\u00edkal za n\u00edm. V\u011b\u0159il \u017di\u017ekovu \u00fasudku a v\u011b\u0159il \u017di\u017ekovi, proto\u017ee z dosud zn\u00e1m\u00fdch zpr\u00e1v bylo zn\u00e1mo, \u017ee v\u0161ichni poslov\u00e9 se vr\u00e1tili v po\u0159\u00e1dku.<\/p>\n

Za Thomasova tich\u00e9ho klen\u00ed r\u016fzn\u00fdch nad\u00e1vek na Williamovu adresu, pro\u0161li vstupem do bl\u00e1tiv\u011b hn\u011bd\u00e9ho stanu, jeho\u017e jedin\u00fdm vybaven\u00edm bylo prost\u00e9 slam\u011bn\u00e9 l\u016f\u017eko, \u017eidle a rozvrzan\u00fd stolek.<\/div>\n

<\/div>\n
Tentokr\u00e1t byl William ten ignorovan\u00fd. Thomas mu nev\u011bnoval ani jeden pohled a ihned se posadil na \u017eidli a za\u010dal si \u010distit palc\u00e1t, kter\u00fd nosil p\u0159ipevn\u011bn\u00fd u pasu.<\/p>\n

„Tak\u017ee… tady bydl\u00ed\u0161?“ zeptalo se princ\u00e1tko. Najednou c\u00edtil pot\u0159ebu nav\u00e1zat s on\u00edm husitou kontakt. N\u011bco, a William neum\u011bl \u0159\u00edct co, ho k n\u011bmu t\u00e1hlo. Absolutn\u011b ho uchvacovaly jeho sv\u011btle hn\u011bd\u00e9 vlasy sv\u00e1zan\u00e9 ko\u017eenou tkani\u010dkou, ost\u0159e \u0159ezan\u00e9 rysy i zp\u016fsob, jak\u00fdm se staral o svoji zbra\u0148.<\/div>\n

<\/div>\n
„Ne. Je to jen p\u0159echodn\u011b. Mo\u017en\u00e1 sis toho nev\u0161iml, ale jsme na v\u00e1le\u010dn\u00e9m ta\u017een\u00ed,“ odpov\u011bd\u011bl mlad\u00edk a zvedl pohled k \u010dokol\u00e1dov\u011b hn\u011bd\u00fdm o\u010d\u00edm n\u011bmeck\u00e9ho prince.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jist\u011b,“ p\u00edpnul William najednou nesm\u011ble. V\u0161echna bojovnost z n\u011bj vyprchala jako voda z prora\u017een\u00e9ho kotl\u00edku.<\/p>\n

„Nemus\u00ed\u0161 se m\u011b b\u00e1t,“ \u0159ekl Thomas klidn\u011b. N\u011bco v t\u011bch n\u00e1dhern\u00fdch o\u010d\u00edch a v t\u00e9 n\u00e1hle plachosti ho donutilo vid\u011bt \u010dernovl\u00e1ska v \u00fapln\u011b jin\u00e9m sv\u011btle.<\/div>\n

<\/div>\n
„J\u00e1 se t\u011b neboj\u00edm,“ vystr\u010dil hn\u011bdovl\u00e1sek bojovn\u011b bradu.<\/div>\n
<\/div>\n
„To je dob\u0159e,“ usm\u00e1l se husita a op\u011bt se za\u010dal v\u011bnovat sv\u00e9mu palc\u00e1tu. Po chv\u00edli ho op\u011bt polo\u017eil a zv\u011bdav\u011b se zad\u00edval na hn\u011bdovlas\u00e9ho mlad\u00edka sed\u00edc\u00edho na jeho posteli.<\/p>\n

„\u0158ekni mi, pro\u010d kr\u00e1lovna pos\u00edl\u00e1 sv\u00e9ho jedin\u00e9ho syna jako posla mezi, podle n\u00ed, krve\u017e\u00edzniv\u00e9 husity?“<\/div>\n

<\/div>\n
Princ se p\u0159i t\u00e9 ot\u00e1zce za\u010dervenal a sklonil pohled k zemi.<\/div>\n
<\/div>\n
„Je to slo\u017eit\u00e9,“ zamumlal.<\/div>\n
<\/div>\n
„M\u00e1me celou noc a mo\u017en\u00e1 se to nezd\u00e1, ale i my husiti m\u00e1me jist\u00e9 formy vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a pochopen\u00ed.“<\/div>\n
<\/div>\n
„J\u00e1… styd\u00edm se za to,“ promluvil princ po chv\u00edli. Nech\u00e1pal s\u00e1m sebe. Pro\u010d mu to \u0159\u00edk\u00e1? Pro\u010d se sv\u011b\u0159uje n\u011bjak\u00e9mu barbarovi? I kdy\u017e, v hloubi du\u0161e c\u00edtil, \u017ee pr\u00e1v\u011b Thomas je ten, kter\u00fd by to mohl pochopit.<\/p>\n

„Ka\u017ed\u00fd m\u00e1me n\u011bco, za co se styd\u00edme,“ op\u00e1\u010dil husita a st\u00e1le zkoumal Williamovy pohledn\u00e9 rysy. V\u0161iml si, \u017ee narozd\u00edl od ostatn\u00edch \u0161lechtic\u016f, nemusel princ pou\u017e\u00edvat t\u011b\u017ek\u00fd a nep\u0159irozen\u011b b\u00edl\u00fd pudr. Byl bled\u00fd jako porcel\u00e1n v kr\u00e1lovsk\u00fdch almar\u00e1ch a jeho tv\u00e1\u0159 byla bez jedin\u00e9 chybi\u010dky. Pod pln\u00fdmi rty se skv\u011bla roztomil\u00e1 piha a podmaniv\u00e9 o\u010di byly or\u00e1mov\u00e1ny nesm\u00edrn\u011b dlouh\u00fdmi \u0159asami.<\/p>\n

„Jist\u011b, ale na\u0161e tajemstv\u00ed je velmi z\u00e1va\u017en\u00e9.“<\/p>\n

„Dob\u0159e, kdy\u017e ti j\u00e1 prozrad\u00edm nejv\u011bt\u0161\u00ed tajemstv\u00ed, kter\u00e9 m\u011b t\u00ed\u017ei, sv\u011b\u0159\u00ed\u0161 mi ty to sv\u00e9?“ za\u010dal vyjedn\u00e1vat husita. Norm\u00e1ln\u011b z lid\u00ed netahal informace za ka\u017edou cenu, ale o mlad\u00e9m princi cht\u011bl v\u011bd\u011bt v\u0161echno. Ten se na n\u011bj pod\u00edval a lan\u00edm pohledem ho vyb\u00edzel k prozrazen\u00ed jeho tajemstv\u00ed.<\/div>\n

<\/div>\n
„V n\u011bmeck\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed jsem p\u0159ipravil o nevinnost skoro v\u0161echny d\u00edvky v m\u00e9 vesnici a byl jsem odtamtud tedy vyhn\u00e1n,“ sv\u011b\u0159il se Thomas a \u010dekal na reakci z princovy strany. Ten si nejd\u0159\u00edv zamy\u0161len\u011b skousl ret, ne\u017e se rozhodl s husitou pod\u011blit o sv\u00e9 nejnitern\u011bj\u0161\u00ed tr\u00e1pen\u00ed.<\/p>\n

„Nel\u00edb\u00ed se mi \u017eeny. Ne tak, jak by m\u011bly,“ vydechl ti\u0161e a rad\u0161i op\u011bt sklonil hlavu k zemi.<\/div>\n

<\/div>\n
„Aha,“ zmohl se Thomas na chabou odpov\u011b\u010f. Jist\u00e1 \u010d\u00e1st jeho j\u00e1, o kter\u00e9 Thomas do dne\u0161ka nev\u011bd\u011bl, se zatetelila blahem.<\/div>\n
<\/div>\n
„Podle m\u011b na tom nen\u00ed nic \u0161patn\u00e9ho. Nevid\u00edm p\u0159\u00edli\u0161n\u00fd rozd\u00edl mezi mu\u017eem a \u017eenou.“<\/div>\n
<\/div>\n
Hn\u011bdovl\u00e1sek se pousm\u00e1l a s tro\u0161ku lep\u0161\u00ed n\u00e1ladou zvedl pohled.<\/div>\n
<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1 u m\u011b\u0161\u0165an\u016f, ale j\u00e1 jako budouc\u00ed panovn\u00edk si to nemohu dovolit. Mus\u00edm se \u017eenou zplodit dal\u0161\u00edho d\u011bdice tr\u016fnu, aby m\u016fj rod z\u016fstal zachov\u00e1n.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak ute\u010d. P\u0159idej se k n\u00e1m,“ navrhnul husita, jako by to byla ta nejsamoz\u0159ejm\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc na sv\u011bt\u011b. Princovu tv\u00e1\u0159 rozz\u00e1\u0159il kr\u00e1sn\u00fd \u00fasm\u011bv, kter\u00fd ov\u0161em ihned zmizel.<\/p>\n

„To nemohu. Moje zem\u011b m\u011b pot\u0159ebuje. Mus\u00edm ji v\u00e9st do dal\u0161\u00edho zlat\u00e9ho obdob\u00ed.“<\/div>\n

<\/div>\n
„Tak to m\u00e1\u0161 slo\u017eit\u00e9,“ p\u0159iznal bojovn\u00edk \u00fa\u010dastn\u011b a povzbudiv\u011b se usm\u00e1l. „Tak\u017ee t\u011b matka poslala mezi husity, proto\u017ee si myslela, \u017ee t\u011b to p\u0159ejde, a\u017e uvid\u00ed\u0161 ty barbarsk\u00e9 hrdlo\u0159ezy?“<\/div>\n
<\/div>\n
Princ se zvoniv\u011b zasm\u00e1l a Thomase napadlo, \u017ee nikdy nesly\u0161el nic kr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edho. \u017d\u00e1dn\u00e1 \u017eena se s t\u00edm roztomil\u00fdm stvo\u0159en\u00edm na jeho l\u016f\u017eku nemohla rovnat.<\/div>\n
<\/div>\n
„Rodi\u010de maj\u00ed n\u011bkdy zvl\u00e1\u0161tn\u00ed zp\u016fsoby uva\u017eov\u00e1n\u00ed,“ \u0159ekl William a Thomas musel souhlasit.<\/div>\n
<\/div>\n
„Je ti zima?“ zeptal se bojovn\u00edk, kdy\u017e si v\u0161imnul, \u017ee se princ ot\u0159\u00e1sl.<\/div>\n
<\/div>\n
„Trochu,“ p\u0159ipustil hn\u011bdovl\u00e1sek a objal se \u00fatl\u00fdmi pa\u017eemi. Husita se jako na povel zvednul a p\u0159ehodil p\u0159es posla sv\u016fj tepl\u00fd pl\u00e1\u0161\u0165 z ov\u010d\u00ed vlny. „D\u011bkuji.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Nen\u00ed za co,“ usm\u00e1l se Thomas a sedl si vedle prince na hrbolatou postel. „V\u00ed\u0161, jenom \u010dist\u011b ze zv\u011bdavosti, pol\u00edbil jsi u\u017e n\u011bkdy mu\u017ee?“ zeptal se chlapce<\/div>\n
<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b ne,“ zamumlal princ a op\u011bt sklopil pohled, tv\u00e1\u0159e z\u00e1\u0159\u00edc\u00ed jasn\u00fdmi rum\u011bnci.<\/div>\n
<\/div>\n
„V\u0161echno je jednou poprv\u00e9,“ \u0159ekl Thomas, za bradu zvedl hn\u011bdovl\u00e1sk\u016fv pohled zp\u011bt ke sv\u00e9mu a z n\u00e1hl\u00e9ho popudu p\u0159itiskl sv\u00e9 rty na jeho.<\/p>\n

Princ p\u0159ekvapen\u011b zalapal po dechu, ale p\u0159eochotn\u011b nechal mlad\u00edka laskat jeho rty. Bylo to tak b\u00e1je\u010dn\u00e9. Nikdy se nec\u00edtil tak pr\u00e1zdn\u00fd a pln\u00fd z\u00e1rove\u0148. V hlav\u011b m\u011bl toti\u017e v tu chv\u00edli absolutn\u011b vymeteno, ale v hrudn\u00edku se mu sv\u00e1\u0159elo hned n\u011bkolik emoc\u00ed najednou.<\/p>\n

Lehce pootev\u0159el rty a vpustil dovnit\u0159 Thomas\u016fv jazyk, kter\u00fd jako by tan\u010dil s t\u00edm jeho. Husita plenil jeho \u00fasta jako k\u0159i\u017e\u00e1ck\u00fd t\u00e1bor a p\u0159esto st\u00e1le bral ohled na Williama. Ten vzru\u0161en\u011b zavzdychal, \u010d\u00edm\u017e p\u0159ekvapil i s\u00e1m sebe. Ovinul mlad\u00edkovi pa\u017ee kolem krku a natiskl se na n\u011bj, co nejv\u00edce to \u0161lo.<\/p>\n

Husita objal drobn\u00e9ho prince kolem pasu a zajel mu mozolnat\u00fdma rukama pod lem tuniky. Hladil hn\u011bdovl\u00e1ska po jemn\u00e9 poko\u017ece zad a sem tam zajel nebezpe\u010dn\u011b bl\u00edzko k vykl\u00e1dan\u00e9mu opasku. Nakonec se odhodlal, chytil lem hedv\u00e1bn\u00e9 haleny a p\u0159et\u00e1hl mu ji p\u0159es hlavu. Op\u011bt se dychtiv\u011b vpil do princov\u00fdch rt\u016f. Ten op\u011bt zavzdychal, kdy\u017e jeho citliv\u00e9 bradavky zavadily o hrubou l\u00e1tku husitovy ko\u0161ile, a za\u010dal tahat za jej\u00ed lem.<\/p>\n

Za chv\u00edli u\u017e byli oba naz\u00ed, ani nev\u011bd\u011bli jak, a t\u0159eli se o sebe sv\u00fdmi nab\u011bhl\u00fdmi penisy. V obou se sv\u00e1\u0159ela touha, v\u00e1\u0161e\u0148 a mor\u00e1lka.<\/p>\n

„Oh, bo\u017ee!“ zavzdychal princ, kdy\u017e se Thomas dotknul jeho citliv\u00e9ho \u017ealudu.<\/div>\n

„Sakra! To je tak dobr\u00fd!“ zaklel husita a veden n\u00e1hl\u00fdm popudem nasm\u011broval sv\u00e9 mu\u017estv\u00ed k hn\u011bdovl\u00e1skovu vstupu. Lehce proti n\u011bmu zatla\u010dil. Vnikl do n\u011bj pouze \u017ealudem, ale ihned se zastavil, proto\u017ee William bolestn\u011b zak\u0148u\u010del.<\/div>\n
<\/div>\n
„Jsi v po\u0159\u00e1dku?“ zeptal se ho starostliv\u011b a set\u0159el mu z tv\u00e1\u0159e zbloudilou slzi\u010dku. Hn\u011bdovl\u00e1sek otev\u0159el pevn\u011b sev\u0159en\u00e1 v\u00ed\u010dka a zam\u017eoural do husitovy tv\u00e1\u0159e sta\u017een\u00e9 obavami. Pokusil se p\u0159emluvit sv\u00e9 t\u011blo, aby p\u0159estalo vypuzovat Thomas\u016fv penis. Po chv\u00edli se mu to poda\u0159ilo a bolest vyst\u0159\u00eddala vlna rozko\u0161e.<\/div>\n
<\/div>\n
„Pokra\u010duj… pros\u00edm,“ vydechl zt\u011b\u017eka a pohladil husitu po h\u00fd\u017ed\u00edch. Ten pomalu p\u0159irazil do prince a\u017e po ko\u0159en. William se pod n\u00edm sv\u00edjel a bojoval s bolest\u00ed a v\u00e1\u0161n\u00ed.<\/p>\n

A pak se to stalo.<\/p>\n

Thomas op\u011bt p\u0159irazil a hn\u011bdovl\u00e1skem projela takov\u00e1 vlna slasti, \u017ee si myslel, \u017ee ho tak intenzivn\u00ed pocit roztrhne na dv\u011b p\u016fle.<\/div>\n

<\/div>\n
„Je\u0161t\u011b jednou,“ zak\u0148oural a zatnul pom\u011brn\u011b dlouh\u00e9 nehty do kr\u00e9mov\u011b b\u00edl\u00e9 poko\u017eky bojovn\u00edkov\u00fdch stehen. Ten zavr\u010del a op\u011bt tvrd\u011b p\u0159irazil na ono m\u00edsto. „Oh, bo\u017ee! Oh, bo\u017ee!“<\/div>\n
<\/div>\n
Thomas chytl do ruky mlad\u00edk\u016fv penis a za\u010dal rukou p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bt po cel\u00e9 jeho d\u00e9lce. U\u017e to d\u011blal sob\u011b a tak tu\u0161il, co by mohlo ud\u011blat tomu kouzeln\u00e9mu stvo\u0159en\u00ed pod n\u00edm dob\u0159e. P\u0159ejel palcem p\u0159es vlhkou \u0161pi\u010dku a spokojen\u011b sledoval, jak se chlapci zkracuje dech. Zrychlil p\u0159\u00edrazy do toho \u00fatl\u00e9ho t\u011bl\u00ed\u010dka a sna\u017eil se dostat na to m\u00edsto, kter\u00e9 d\u011blalo druh\u00e9mu mlad\u00edkovi tak dob\u0159e.<\/div>\n
<\/div>\n
Podle v\u00fdrazu mlad\u00edkovy tv\u00e1\u0159e soudil, \u017ee se mu to da\u0159ilo.<\/p>\n

„J\u00e1… j\u00e1 n\u011bco c\u00edt\u00edm!“ zavyl chlapec a zvr\u00e1til hlavu dozadu. Thomas moc dob\u0159e v\u011bd\u011bl, co to je, a tak ho, narozd\u00edl od Williama, v\u016fbec nep\u0159ekvapilo, kdy\u017e z vrcholku jeho penisu vyst\u0159\u00edkla b\u011blav\u00e1 hust\u00e1 tekutina a p\u0159ist\u00e1la na princov\u011b b\u0159i\u0161e.<\/p>\n

Husita c\u00edtil, jak se kolem jeho chlouby st\u00e1hly hn\u011bdovl\u00e1skovy svaly a to \u00fa\u017easn\u00e9 \u00fazko se stalo je\u0161t\u011b u\u017e\u0161\u00edm a \u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00edm. Naklonil se vp\u0159ed a n\u00e1ru\u017eiv\u011b se vpil do Williamov\u00fdch rt\u016f. Ten mu ochotn\u011b vy\u0161el vst\u0159\u00edc. Vz\u00e1jemn\u011b si drtili rty, dokud husita tak\u00e9 neuc\u00edtil \u0161imr\u00e1n\u00ed v podb\u0159i\u0161ku a s tich\u00fdm stenem nenaplnil princovi \u00fatroby.<\/p>\n

Svalil se vedle n\u011bj a t\u011b\u017ece oddechuj\u00edc, pozoroval hn\u011bd\u00e9 plachtov\u00ed stanu nad sebou. Co to, sakra, ud\u011blal? V\u017edy\u0165 je to d\u011bdic n\u011bmeck\u00e9ho tr\u016fnu! A nav\u00edc chlapec! Nikdy p\u0159ece nem\u011bl v oblib\u011b mu\u017ee. Na prvn\u00edm m\u00edst\u011b byly v\u017edy \u017eeny a pozd\u011bji boje. I p\u0159es to v\u0161echno mu p\u0159ipadalo, \u017ee srdce v jeho hrudi bije pouze proto, aby ho mohl mlad\u00fd princ je\u0161t\u011b v\u00edce rozbu\u0161it, a jestli odjede, \u017ealem mu vysko\u010d\u00ed z t\u011bla.<\/div>\n

<\/div>\n
Ale pro\u010d? \u010c\u00edm je ten chlapec tak speci\u00e1ln\u00ed, \u017ee si ho b\u011bhem n\u011bkolika hodin tak podmanil?<\/div>\n
<\/div>\n
Uva\u017eoval o tom v\u0161em celou noc a ani ho nenapadlo, \u017ee mlad\u00edk vedle n\u011bj sm\u00fd\u0161l\u00ed stejn\u011b.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Pozdravuj svou drahou matku a \u0161\u0165astnou cestu,“ pop\u0159\u00e1l mlad\u00edkovi na koni \u017di\u017eka.<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
„D\u011bkuji. Noc ve va\u0161em t\u00e1bo\u0159e byla cenn\u00e1 zku\u0161enost-“ st\u0159elil pohledem k husitovi po \u017di\u017ekov\u011b prav\u00e9 ruce, „-mysl\u00edm, \u017ee se m\u00e1 matka ve v\u00e1s m\u00fdl\u00ed.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Tohoto n\u00e1zoru si velmi cen\u00edme, princi. Pokud m\u011b te\u010f omluv\u00ed\u0161, mus\u00edm se v\u011bnovat neodkladn\u00fdm z\u00e1le\u017eitostem m\u00e9ho lidu,“ rozlou\u010dil se jednook\u00fd v\u016fdce a n\u00e1sledov\u00e1n Janem ode\u0161el do srdce do t\u00e1bora.<\/p>\n

„Nejezdi, pros\u00edm!““ p\u0159istoupil k n\u011bmu Thomas.<\/div>\n

<\/div>\n
„Mus\u00edm jet. Je to m\u00e1 povinnost,“ \u0159ekl William smutn\u011b a apaticky pohladil h\u0159ebce \u010dern\u00e9ho jako noc pod sebou.<\/div>\n
<\/div>\n
„N\u011bjak jsi mi za tu noc p\u0159irostl k srdci,“ p\u0159iznal husita a po princov\u011b vzoru popl\u00e1cal n\u00e1dhern\u00e9ho kon\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„Snad se je\u0161t\u011b setk\u00e1me,“ vyj\u00e1d\u0159il sv\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed William a sehnul se k Thomasovi bl\u00ed\u017e, aby mu uzmul lehk\u00fd polibek. „Aspo\u0148 v to douf\u00e1m.“<\/div>\n
<\/div>\n
Ani jeden si v tu chv\u00edli nev\u0161iml mal\u00e9ho chlapce schov\u00e1vaj\u00edc\u00edho se za nejbli\u017e\u0161\u00edm stanem.<\/div>\n
<\/div>\n
St\u00e1le je\u0161t\u011b c\u00edtil na rtech chu\u0165 t\u011bch jeho, a\u010dkoliv silueta prince a statn\u00e9ho vran\u00edka u\u017e zmizela za obzorem.<\/div>\n
<\/div>\n
„Miluji t\u011b,“ za\u0161eptal do t\u00ed\u017eiv\u00e9ho ticha. Prvn\u00ed slza na\u0161la svou cestu po mlad\u00edkov\u011b tv\u00e1\u0159i.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„J\u00e1 t\u011b naprosto ch\u00e1pu, matko, ale mus\u00ed\u0161 vz\u00edt v potaz, \u017ee zpr\u00e1vy o nich jsou velmi zkreslen\u00e9. Str\u00e1vil jsem mezi nimi noc a nikdo se mi ani nepokusil ubl\u00ed\u017eit. Nav\u00edc, \u017di\u017ekovi jde o dobro prost\u00e9ho lidu. Nechce n\u00e1s svrhnout, ale p\u0159inutit n\u00e1s vl\u00e1dnout jinak!“<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
„Jsi velice zaslepen\u00fd, Williame. Vypad\u00e1 to, \u017ee ti vymyli mozek. Ale vrchn\u00ed l\u00e9\u010ditel by t\u011b m\u011bl zvl\u00e1dnout uzdravit.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Nic mi nen\u00ed a sama moc dob\u0159e v\u00ed\u0161, \u017ee neum\u00ed vyl\u00e9\u010dit v\u0161echno,“ p\u0159edhodil j\u00ed chlapec onu choulostivou z\u00e1le\u017eitost.<\/div>\n
<\/div>\n
Simone se zablesklo v o\u010d\u00edch, kdy\u017e op\u011bt promluvila:<\/div>\n
<\/div>\n
„Tak\u017ee je v tom n\u011bjak\u00fd mu\u017e,“ vyslovila svou domn\u011bnku, kterou j\u00ed potvrdila v\u00fdrazn\u00e1 zm\u011bna barvy v obli\u010deji jej\u00edho jedin\u00e9ho syna. „J\u00e1 myslela, \u017ee tohle t\u00e9ma u\u017e jsme prob\u00edrali.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Ano, ale srdci neporu\u010d\u00ed\u0161,“ \u0159ekl William vzdorovit\u011b a onen org\u00e1n se rozbu\u0161il mnohem siln\u011bji jenom p\u0159i pouh\u00e9 vzpom\u00ednce na minulou noc.<\/div>\n
<\/div>\n
„To je jedno. Stejn\u011b jsem od \u017di\u017eky jinou odpov\u011b\u010f ani ne\u010dekala, tak\u017ee jsem n\u011bkolik hodin po tv\u00e9m odjezdu vyslala sv\u00e9 vojsko,“ uzav\u0159ela spokojen\u011b kr\u00e1lovna.<\/p>\n

William zbledl je\u0161t\u011b o n\u011bco v\u00edc a b\u011bhem chv\u00edle byl ze s\u00e1lu venku a hlava nehlava ut\u00edkal do st\u00e1j\u00ed.<\/div>\n

<\/div>\n
Jeho v\u011brn\u00fd o\u0159, shodou n\u00e1hod Tom, p\u0159\u00e1telsky pohodil hlavou, kdy\u017e spat\u0159il sv\u00e9ho p\u00e1na a vesele zar\u017eal. Princ ho vyvedl ven a jen tak bez sedla na n\u011bj nasedl. Te\u010f se o n\u011bjak\u00e9 nepohodl\u00ed nestaral.<\/div>\n
<\/div>\n
Musel tam b\u00fdt co nejd\u0159\u00edve a varovat je. A hlavn\u011b varovat Thomase.<\/div>\n
<\/div>\n
„L\u00e1sce, je\u017e nikdy nebyla p\u0159\u00e1na, je p\u0159edur\u010den brzk\u00fd p\u00e1d. Av\u0161ak du\u0161\u00edm v\u011brn\u00fdch milenc\u016f je zaji\u0161t\u011bna dal\u0161\u00ed \u0161ance v jin\u00e9m t\u011ble i \u010dase. Jednou zak\u00e1zan\u00e1 l\u00e1ska, v\u017edy zak\u00e1zan\u00e1 l\u00e1ska,“ pronesla zast\u0159en\u00fdm hlasem sta\u0159ena, kter\u00e1 byla po cel\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed zn\u00e1ma sv\u00fdmi v\u011b\u0161tbami. N\u011bkdy se plnily a jindy byly fale\u0161n\u00e9. William v tu chv\u00edli doufal, \u017ee toto je ta druh\u00e1 mo\u017enost.<\/div>\n
<\/div>\n
Nasedl na kon\u011b a tryskem se rozjel sm\u011brem k husitsk\u00e9mu opevn\u011bn\u00ed.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

U\u017e jenom posledn\u00ed kopec mu zb\u00fdval od vytou\u017een\u00e9ho c\u00edle. Pob\u00eddnul vys\u00edlen\u00e9ho kon\u011b, kter\u00e9mu u\u017e l\u00edtala p\u011bna od huby. U\u017e jenom kousek a op\u011bt uvid\u00ed jeho. U\u017e jenom kousek a zabr\u00e1n\u00ed krveprolit\u00ed.<\/p><\/div>\n

<\/div>\n
V\u0161echny jeho nad\u011bje v happyend se rozplynuly hned, jak se z vrcholku kopce pod\u00edval na krvavou spou\u0161\u0165 dole.<\/div>\n
<\/div>\n
State\u010dn\u00ed husit\u00e9 bojovali s hrd\u00fdmi ryt\u00ed\u0159i, kter\u00fdch bylo mnohem v\u00edc. Vyprahl\u00e1 zem p\u0159ij\u00edmala krev padl\u00fdch bojovn\u00edk\u016f a v tom nejv\u011bt\u0161\u00edm rud\u00e9m jeze\u0159e st\u00e1l nebezpe\u010dn\u011b vypadaj\u00edc\u00ed \u017di\u017eka s p\u00e1skou p\u0159es oko a palc\u00e1tem v ruce. Masakroval jednoho ryt\u00ed\u0159e za druh\u00fdm. Nikdo proti n\u011bmu nem\u011bl \u0161anci.<\/div>\n
<\/div>\n
Ale nebyl to on, koho mlad\u00fd \u0161lechtic hledal. Ten n\u011bkdo se se svoj\u00ed d\u00e1vkou nep\u0159\u00e1tel vypo\u0159\u00e1d\u00e1val o kus d\u00e1le.<\/p>\n

„Wille!“ vyk\u0159ikl radostn\u011b, kdy\u017e zahl\u00e9dl k\u0161tici hedv\u00e1bn\u00fdch hn\u011bd\u00fdch vlas\u016f. Ihned zasadil jednu r\u00e1nu do p\u0159ilbice mu\u017ee, kter\u00fd se k n\u011bmu kradl z boku. Nechutn\u011b to zapraskalo a rud\u00e1 spr\u0161ka p\u0159ist\u00e1la na u\u017e tak zkrvaven\u00fdch \u0161atech husity. Rychle odrovnal i zbytek a vrhnul se s palc\u00e1tem nad hlavou k princovi. Ten se vyd\u011b\u0161en\u011b skr\u010dil v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed \u00fatoku, ale r\u00e1na ho minula a zas\u00e1hla n\u011bkoho za n\u00edm.<\/div>\n

<\/div>\n
William se oto\u010dil pr\u00e1v\u011b ve chv\u00edli, aby vid\u011bl ryt\u00ed\u0159e v leskl\u00e9 zbroji padat k zemi, ruku s d\u00fdkou st\u00e1le nad hlavou.<\/p>\n

„Prosim t\u011b, poj\u010f!“ k\u0159ikl Thomas a surov\u011b ho chytil za pa\u017ei. Vlekl ho p\u0159es boji\u0161t\u011b a cestou nemilosrdn\u011b odkl\u00edzel z cesty nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 voj\u00e1ky. „Tady z\u016fstane\u0161 a ani se nehni!“ p\u0159ik\u00e1zal mu a str\u010dil ho do k\u0159ov\u00ed, kde doufal, \u017ee bude v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n

<\/div>\n
Hn\u011bdovl\u00e1sek se klepal strachem. Neb\u00e1l se o sebe, ale o sv\u00e9ho husitu, kter\u00e9ho, jak si uv\u011bdomil v posledn\u00edch hodin\u00e1ch, nadev\u0161echno miluje.<\/div>\n
<\/div>\n
Slunce u\u017e se skl\u00e1n\u011blo k z\u00e1padu, nebe se barvilo do oran\u017eova a z louky se po\u0159\u00e1d oz\u00fdvalo \u0159in\u010den\u00ed zbran\u00ed a brn\u011bn\u00ed.<\/div>\n
<\/div>\n
William se za ka\u017edou cenu sna\u017eil neusnout, ale p\u0159edchoz\u00ed noc probd\u011bl, a to jeho sna\u017een\u00ed zna\u010dn\u011b zt\u011b\u017eovalo. Ani si to neuv\u011bdomil, ale jeho v\u00ed\u010dka klesla a jeho mysl zaplavila v\u0161e otupuj\u00edc\u00ed mlha.<\/p>\n

Probudil se do kr\u00e1sn\u00e9ho snu. Thomas se nad n\u00edm skl\u00e1n\u011bl a n\u011bco mu pov\u00eddal. Nev\u011bd\u011bl co, proto\u017ee v\u011bnoval a\u017e moc pozornosti jeho obli\u010deji a zlatav\u00e9 z\u00e1\u0159i jit\u0159n\u00edho slunce, kter\u00e1 r\u00e1movala jeho siluetu a vytv\u00e1\u0159elo jakousi svatoz\u00e1\u0159. N\u011bco mu ov\u0161em na tom snu nesed\u011blo, ale nebyl schopn\u00fd \u0159\u00edct co.<\/div>\n

<\/div>\n
Po chv\u00edli si v\u0161imnul n\u011bkolika d\u016fle\u017eit\u00fdch detail\u016f, kter\u00e9 p\u0159ed t\u00edm \u00fasp\u011b\u0161n\u011b ignoroval. Thomas m\u011bl obli\u010dej i oble\u010den\u00ed od krve a z ramene lev\u00e9 ruky mu \u010douhal zap\u00edchnut\u00fd \u0161\u00edp.<\/div>\n
<\/div>\n
My\u0161len\u00ed jako by opustil t\u011b\u017ek\u00fd z\u00e1voj, a najednou jasn\u011b vn\u00edmal sv\u011bt kolem sebe. Do\u0161lo mu, \u017ee husita nad n\u00edm nen\u00ed pouho pouh\u00fd sen. Zvedl se tak rychle, \u017ee m\u00e1lem nezabr\u00e1nil sr\u00e1\u017ece \u010dely.<\/p>\n

„Sakra, Thomasi! Mus\u00ed\u0161 rychle k l\u00e9\u010diteli!“ zhrozil se princ, kdy\u017e si prohl\u00e9dl r\u00e1nu na husitov\u011b rameni.<\/div>\n

<\/div>\n
„To je jenom \u0161kr\u00e1bnut\u00ed,“ \u0159ekl bojovn\u00edk lhostejn\u011b a s odporn\u00fdm lupnut\u00edm vyt\u00e1hl \u0161\u00edp ven. „Poj\u010f, u\u017e je po v\u0161em.“<\/div>\n
<\/div>\n
William se nam\u00e1hav\u011b vy\u0161krabal na nohy a rozhl\u00e9dl se po mrtvolami poset\u00e9m boji\u0161ti. Mezi p\u0159e\u017eiv\u0161\u00edmi byla pouze hrstka husit\u016f a n\u011bkolik zb\u011bhl\u00fdch voj\u00e1k\u016f.<\/div>\n
<\/div>\n
„Hrozn\u00e1 spou\u0161\u0165,“ poznamenal Thomas chmurn\u011b a rozhl\u00e9dl se po krvav\u011b zbarven\u00e9 louce a pohledem vyhledal husitsk\u00e9ho vojev\u016fdce.<\/p>\n

„Brat\u0159e!“ zavolal na n\u011bj a t\u00e1hnouc prince za sebou, k n\u011bmu vykro\u010dil.<\/div>\n

<\/div>\n
„Thomasi! Tak\u017ee je v po\u0159\u00e1dku?“ pok\u0159iven\u011b se usm\u00e1l \u017di\u017eka, ale v jeho zkrvaven\u00e9 tv\u00e1\u0159i to p\u016fsobilo sp\u00ed\u0161 d\u011bsiv\u011b ne\u017e p\u0159\u00edv\u011btiv\u011b.<\/div>\n
<\/div>\n
„Co t\u011b to napadlo? Nem\u011bl jsi sem v\u016fbec jezdit. Kdy\u017e si p\u0159edstav\u00edm, co v\u0161echno se ti mohlo st\u00e1t…“ zmlkl Thomas. Nev\u011bd\u011bl, jestli se m\u016f\u017ee mlad\u00edkovi sv\u011b\u0159it se sv\u00fdmi city k n\u011bmu.<\/div>\n
<\/div>\n
„Musel jsem. Kdy\u017e mi matka \u0159ekla, \u017ee vyslala sv\u00e9 vojsko proti husit\u016fm, cht\u011bl jsem v\u00e1s varovat, ale u\u017e jsem to nestihl. Jsem r\u00e1d, \u017ee jsi v po\u0159\u00e1dku. Nezvl\u00e1dl bych, kdyby se ti stalo n\u011bco v\u00e1\u017en\u00e9ho.“<\/div>\n
<\/div>\n
„Pro\u010d?“<\/div>\n
<\/div>\n
„Nech to b\u00fdt,“ odbyl to William, ale v tv\u00e1\u0159i nepatrn\u011b zr\u016f\u017eov\u011bl.<\/div>\n
<\/div>\n
„Ne! \u0158ekni mi to!“ nal\u00e9hal i nad\u00e1le husita. Doufal, \u017ee mu princ\u00e1tko nechce \u0159\u00edct, to sam\u00e9, co on tajil jemu. Pokud ho tak\u00e9 miluje, tak klidn\u011b vyk\u0159i\u010d\u00ed do cel\u00e9ho sv\u011bta, \u017ee on Thomas, lovec \u017een, se zamiloval do mu\u017ee. Ale pokud jeho city neop\u011btuje, pak se mu nikdy s t\u011bmi sv\u00fdmi nep\u0159izn\u00e1.<\/p>\n

„Kdo je zv\u011bdav\u00fd, bude brzy star\u00fd,“ zasm\u00e1l se William a trochu p\u0159idal do kroku, tak\u017ee te\u010f t\u00e1hl sp\u00ed\u0161 on Thomase.<\/div>\n

<\/div>\n
„Tak a\u0165. Chci to sly\u0161et!“ zabru\u010del husita a zastavil se na m\u00edst\u011b, tak\u017ee to s hn\u011bdovl\u00e1sek prudce cuklo.<\/div>\n
<\/div>\n
„Miluji t\u011b,“ rezignoval William, kdy\u017e mu do\u0161lo, \u017ee se druh\u00fd mlad\u00edk jen tak nevzd\u00e1, a rad\u0161i se vyh\u00fdbal husitovu pohledu. B\u00e1l se, co by z n\u011bj vy\u010detl.<\/div>\n
<\/div>\n
„Sakra!“ zavr\u010del Thomas a mlad\u00e9mu \u0161lechtici to jedno slovo rozt\u0159\u00ed\u0161tilo srdce. Tak\u017ee ho nemiluje. Ale co \u010dekal? Kytici r\u016f\u017e\u00ed a snubn\u00ed dar?<\/div>\n
<\/div>\n
Do o\u010d\u00ed se mu natla\u010dily slzy, ale on i p\u0159es to v\u0161echno zvedl op\u011bt hlavu, aby vzdoroval t\u011bm dv\u011bma \u010dokol\u00e1dov\u00fdm jezer\u016fm.<\/p>\n

V tu chv\u00edli by se v n\u011bm krve nedo\u0159ezal. Pod\u00edvan\u00e1 p\u0159ed n\u00edm byla p\u0159\u00edmo ot\u0159esn\u00e1. Jeden z ryt\u00ed\u0159\u016f, o kter\u00e9m si mysleli, \u017ee je mrtv\u00fd, se z posledn\u00edch sil zvedl a zap\u00edchnul Thomasovi me\u010d do b\u0159icha. Husita nehled\u00edc na r\u00e1nu, ze kter\u00e9 se proudem valila krev, pozvedl palc\u00e1t a zasadil ryt\u00ed\u0159i smrt\u00edc\u00ed \u00fader. Ten se zhroutil k zemi.<\/div>\n

<\/div>\n
Thomas zt\u011b\u017eka dopadl na kolena, ob\u011b ruce p\u0159itisknut\u00e9 na r\u00e1n\u011b.<\/p>\n

„Panebo\u017ee!“ vydechnul William a okam\u017eit\u011b k n\u011bmu p\u0159isko\u010dil. Mlad\u00edk se mu zhroutil do n\u00e1ru\u010de a zt\u011b\u017eka oddechoval. Princ se pokusil zm\u00edrnit krv\u00e1cen\u00ed vlastn\u00edma rukama, ale krev mu prot\u00e9kala mezi prsty a sm\u00e1\u010dela \u017elutav\u00e9 trsy lu\u010dn\u00ed tr\u00e1vy.<\/div>\n

<\/div>\n
„To bude v po\u0159\u00e1dku! N\u011bkde je tu l\u00e9\u010ditel, ur\u010dit\u011b! Nem\u016f\u017ee\u0161 um\u0159\u00edt!“ p\u0159esv\u011bd\u010doval sp\u00ed\u0161 s\u00e1m sebe. V hlav\u011b mu vytanula slova t\u00e9 star\u00e9 v\u011b\u0161tkyn\u011b:<\/p>\n

„L\u00e1sce, je\u017e nikdy nebyla p\u0159\u00e1na, je p\u0159edur\u010den brzk\u00fd p\u00e1d.“<\/p>\n

<\/em> „Je to v po\u0159\u00e1dku, Billi,“ za\u0161eptal klidn\u011b husita a zvedl zkrvavenou ruku k mlad\u00edkov\u011b obli\u010deji, aby ho mohl naposledy pohladit. Ten se do doteku op\u0159el a naplno se rozvzlykal. Slzy mu st\u00e9kaly proudem po tv\u00e1\u0159i a dopadaly na jeho oble\u010den\u00ed i do tv\u00e1\u0159e mlad\u00edka, kter\u00fd mu um\u00edral v n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/p>\n

„Miluju t\u011b, Billi,“ \u0159ekl s posledn\u00edch sil a jenom st\u011b\u017e\u00ed dr\u017eel o\u010di otev\u0159en\u00e9. Cht\u011bl, aby to posledn\u00ed, co na tomto sv\u011bt\u011b uvid\u00ed, byl pr\u00e1v\u011b William. Pak jeho smysly pohltila \u010derno\u010dern\u00e1 tma a posledn\u00ed, co si z pozemsk\u00e9ho \u017eivota pamatoval, byla \u010dty\u0159i prost\u00e1 slova:<\/div>\n

<\/div>\n
„J\u00e1 tebe taky, Tomi.“<\/p>\n

autor: KarlaSka<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: KarlaSka Ahoj vy moje \u00fachyln\u00e9 du\u0161i\u010dky, V ned\u011bli (16.9) u n\u00e1s, v nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00edm a nej\u00fa\u017easn\u011bj\u0161\u00edm m\u011bst\u011b ji\u017en\u00edch \u010cech, skon\u010dil \u00fa\u017easn\u00fd t\u0159\u00eddenn\u00ed historick\u00fd festival. Kdo m\u011b zn\u00e1, tak u\u017e mo\u017en\u00e1 tu\u0161\u00ed, \u017ee to m\u011bsto je T\u00e1bor a festival jsou T\u00e1borsk\u00e1 setk\u00e1n\u00ed \ud83d\ude42<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-5826","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5826","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5826"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5826\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5826"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5826"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5826"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}