{"id":5835,"date":"2012-09-24T18:00:00","date_gmt":"2012-09-24T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5819"},"modified":"2012-09-24T18:00:00","modified_gmt":"2012-09-24T17:00:00","slug":"sell-your-soul-27","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/09\/24\/sell-your-soul-27\/","title":{"rendered":"Sell Your Soul 27."},"content":{"rendered":"
autor: Raiju<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tak ho\u0159kosladk\u00fd<\/p>\n

<\/strong> M\u011bl dojem, \u017ee je to skoro po\u017eehn\u00e1n\u00ed, kdy\u017e usly\u0161el t\u00e9ct sprchu a vid\u011bl, \u017ee jsou dve\u0159e do koupelny p\u0159iv\u0159en\u00e9, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b vr\u00e1til do pokoje. C\u00edtil se nepohodln\u011b ve sv\u00e9m vlastn\u00edm pokoji, c\u00edtil se nepohodln\u011b, kdy\u017e pomyslel na to, \u017ee by se m\u011bl pod\u00edvat Billovi do o\u010d\u00ed a v\u011bd\u011bt, \u017ee zradil jeho d\u016fv\u011bru, kterou si tak t\u011b\u017eko z\u00edsk\u00e1val\u2026 c\u00edtil se tak \u0161patn\u011b, tak stra\u0161n\u011b \u0161patn\u011b. Nem\u011bl pocit, \u017ee si je\u0161t\u011b Billa zaslou\u017e\u00ed, nebo \u017ee si zaslou\u017e\u00ed pod\u00edvat se mu do o\u010d\u00ed.<\/p>\n

Adam si povzdychl a op\u0159el se o dve\u0159e, zav\u0159el o\u010di a pora\u017een\u011b se o n\u011b op\u0159el hlavou, sna\u017eil se, ud\u011blal v\u0161e, co mohl a sna\u017eil se to ud\u011blat i p\u0159es n\u011bkoho jin\u00e9ho. Byl bl\u00e1zen, kdy\u017e \u0161el za \u010dlov\u011bkem, kter\u00fd znal Billa nejl\u00e9pe, a \u010dekal od n\u011bj, \u017ee bude v\u011b\u0159it n\u011b\u010demu tak zvl\u00e1\u0161tn\u00edmu. Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee mu Tom nev\u011b\u0159il. Semknul rty a sna\u017eil se zamrkat pry\u010d slzy, kter\u00e9 ho p\u00e1lily v o\u010d\u00edch, dne\u0161ek byl den lou\u010den\u00ed, necht\u011bl ta slova \u0159\u00edct proto, \u017ee cht\u011bl, aby Bill z\u016fstal, ale tak\u00e9 necht\u011bl \u0159\u00edct sbohem kv\u016fli starosti. Co kdy\u017e to bude posledn\u00ed chv\u00edle, kdy se uvid\u00ed? Co kdy\u017e se n\u011bco stane? N\u011bco se m\u016f\u017ee st\u00e1t, kdykoliv\u2026<\/p>\n

Zhluboka se nadechl a ve\u0161el d\u00e1l do pokoje, sna\u017eil se nemyslet na to, co ud\u011blal. Stupidn\u00ed rozhodnut\u00ed, pitom\u00fd, pitom\u00fd, pitom\u00fd.<\/p>\n

Postel byla pr\u00e1zdn\u00e1, pe\u0159iny byly roztahan\u00e9 a nastrkan\u00e9 do rohu, odkud Bill zpod nich vylezl. Bylo p\u0159esn\u011b vid\u011bt, kde spali, pol\u0161t\u00e1\u0159e nebyly na sv\u00e9m m\u00edst\u011b. \u010c\u00edm v\u00edc se d\u00edval na postel, t\u00edm v\u00edc si vzpom\u00ednal na to, jak Bill spal ve sv\u00e9m tepl\u00e9m kokonu. Nikdy nezapomene na to, jak unaven\u011b a m\u00edrumilovn\u011b mlad\u00fd zp\u011bv\u00e1k vypadal, kdy\u017e spal; schoulen\u00fd v bezpe\u010d\u00ed v Adamov\u011b n\u00e1ru\u010d\u00ed, nebo kdy\u017e obj\u00edmal pol\u0161t\u00e1\u0159 a snil. Nebyl to ani t\u00fdden\u2026 a u\u017e si bez n\u011bj nedok\u00e1zal p\u0159edstavit \u017e\u00edt.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Necht\u011bl se vr\u00e1tit ke span\u00ed o samot\u011b, sledovat telefon ka\u017ed\u00fdch p\u011bt minut a \u010dekat na hovor nebo zpr\u00e1vu. Prost\u011b\u2026 necht\u011bl nechat Billa j\u00edt. Tolik mu chyb\u011bl, a to tu st\u00e1le byl, p\u0159\u00edmo vedle n\u011bj v koupeln\u011b. Jeho my\u0161lenky se toulaly, kdy\u017e p\u0159e\u0161el k velk\u00fdm okn\u016fm, odhrnul z\u00e1clony a pod\u00edval se na klub dole. Kdyby byl zp\u016fsob, jak by mohl j\u00edt s Billem, tak by \u0161el. Byl by s n\u00edm v letadle, co nejrychleji by to \u0161lo, d\u011blal by cokoliv, jen aby ho mohl sledovat. Ale tak moc, jak necht\u011bl, musel v\u011b\u0159it, \u017ee bude Bill v dobr\u00fdch rukou. P\u0159eci jen bude m\u00edt sv\u00e9ho bratra, kamar\u00e1dy ze skupiny, bodyguardy\u2026 bude v po\u0159\u00e1dku. Dokud ho n\u011bkdo nenech\u00e1 o samot\u011b.<\/p>\n

Dlouh\u00e9 ruce, st\u00e1le hork\u00e9 ze sprchy, objaly jeho pas zezadu. Najednou m\u011bl hork\u00e1 z\u00e1da, kapi\u010dky vody mu prosakovaly trikem, ale jemu to bylo jedno. Ti\u0161e vydechl a jeho stres jako by se ztr\u00e1cel, kdy\u017e se Bill op\u0159el \u010delem o jeho krk. C\u00edtil, jak ho Bill lechtal \u0159asami, usm\u00edval se, kdy\u017e se z\u00e1visl\u00fd na kokainu, anorektick\u00fd v\u00fdk\u0159ik o pomoc, stal zase najednou jeho \u017eivotn\u00ed l\u00e1skou. V tu chv\u00edli ho l\u00e1ska zase zaslepila a na realit\u011b nez\u00e1le\u017eelo.<\/p>\n

„Nechci, abys \u0161el.“<\/div>\n

„Jen dva dny. T\u0159i maxim\u00e1ln\u011b.“ Za\u0161eptal Bill, naklonil hlavu a pol\u00edbil ho na stranu krku.<\/div>\n
Adamem projelo chv\u011bn\u00ed, oto\u010dil hlavu a sna\u017eil se na n\u011bj pod\u00edvat. „Dva nebo t\u0159i dny je a\u017e moc dlouho.“<\/div>\n
„J\u00e1 v\u00edm.“ Nosem se dot\u00fdkal jeho krku, pomalu a jemn\u011b mu pokl\u00e1dal mot\u00fdl\u00ed polibky na krk a jemn\u011b \u017eu\u017elal jeho u\u0161n\u00ed lal\u016f\u010dek. Billovo sev\u0159en\u00ed se stalo siln\u011bj\u0161\u00edm, necht\u011bl Adama nechat j\u00edt, „Za jak dlouho bude\u0161 muset j\u00edt?“<\/div>\n
Sklopil pohled a pod\u00edval se na bud\u00edk. „P\u016fl hodiny.“ Oba zaplatili za jejich dlouhou noc. Sp\u00e1t tak dlouho a nem\u00edt pak skoro \u017e\u00e1dn\u00fd \u010das, ne\u017e se jejich cesty rozd\u011bl\u00ed. „Nem\u016f\u017ee\u0161 let\u011bt a\u017e pozd\u011bj\u0161\u00edm letadlem?“ v\u011bt\u0161\u00ed ruce se polo\u017eily na Billovy a uchytily je na jeho b\u0159i\u0161e.<\/div>\n
„U\u017e takhle tam budeme jen tak tak v\u010das na zkou\u0161ku. Budeme sp\u00e1t po cest\u011b.“<\/div>\n
Adam pora\u017een\u011b sklopil hlavu. „Mo\u017en\u00e1 a\u017e se vr\u00e1t\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b a\u017e se vr\u00e1t\u00edm.“<\/p>\n

Star\u0161\u00ed z nich si ho obr\u00e1til do n\u00e1ru\u010de, pod\u00edval se mu do obli\u010deje s t\u00edm nejtou\u017eebn\u011bj\u0161\u00edm v\u00fdrazem, kter\u00fd kdy u n\u011bj vid\u011bl. Jako by mu m\u011bl \u0159\u00edct, \u017ee n\u011bkdo, koho miloval, zem\u0159el nebo p\u0159e\u017eil autonehodu, nebo jako by dr\u017eel kl\u00ed\u010d k n\u011b\u010demu tak d\u016fle\u017eit\u00e9mu, \u017ee by to nikdy nikomu ne\u0159ekl. „Po\u0159\u00e1d m\u00e1me n\u011bjak\u00fd \u010das,“ ozval se tich\u00fd \u0161epot, „nemus\u00edme se u\u017e lou\u010dit.“<\/div>\n

Z n\u011bjak\u00e9ho d\u016fvodu se musel usm\u00e1t, kdy\u017e ta slova sly\u0161el. P\u0159ipomn\u011bla mu, \u017ee to nebylo lou\u010den\u00ed, je\u0161t\u011b ne, je\u0161t\u011b m\u011bl Billa v n\u00e1ru\u010d\u00ed. Jednou ruku dal mlad\u00e9mu muzikantovi na z\u00e1da a p\u0159it\u00e1hl si ho bl\u00ed\u017e, Adamovy prsty mu proj\u00ed\u017ed\u011bly mokr\u00fdmi vlasy, p\u0159itahoval si ho tam, kam pat\u0159il. Rty se o sebe ot\u0159ely, tulily se k sob\u011b, a kdy\u017e se bled\u00e9 o\u010di pod\u00edvaly do Billov\u00fdch, uvid\u011bl v mlad\u00edkov\u00fdch o\u010d\u00edch lesk slz, m\u011bl dojem, jako by tam byly jeho vinou. V\u011bd\u011bl, \u017ee to bylo jen kv\u016fli lou\u010den\u00ed, ale n\u011bjak hluboko uvnit\u0159, jako by Bill v\u011bd\u011bl, co ud\u011blal.<\/div>\n
V\u011bt\u0161\u00ed ruce hladily mlad\u00edka po obli\u010deji, zat\u00edmco Adam palcem ut\u0159el prvn\u00ed slzu, sna\u017eil se b\u00fdt state\u010dn\u00fd za n\u011b oba. „Neplakej.“<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Kdy\u017e anonymn\u00ed sle\u010dna odch\u00e1zela z jejich pokoje, Bill pro\u0161el kolem n\u00ed, aby ve\u0161el, oto\u010dil se a vid\u011bl, jak si maluje rty a jde chodbou. „Kdo to byl?“<\/p><\/div>\n

„Jen n\u011bkdo,“ Tom zapnul prvn\u00ed kufr, trochu ustaran\u011b se pod\u00edval na sv\u00e9ho bratra. Kdy\u017e se Bill za\u010dal hrabat sv\u00fdmi v\u011bcmi a vynd\u00e1vat to, co si cht\u011bl vz\u00edt na leti\u0161t\u011b, nechoval se jinak, nem\u011bl z n\u011bj jin\u00fd pocit. „Jak\u00e1 byla noc?“ necht\u011bl myslet na to p\u0159edt\u00edm, oto\u010dil se, aby si slo\u017eil oble\u010den\u00ed a zam\u011bstnal se tak.<\/div>\n
Bill se mohl jen usm\u00e1t, kdy\u017e na to pomyslel, u\u017e te\u010f se t\u011b\u0161il na p\u0159\u00ed\u0161t\u011b.<\/div>\n
„Opravdu hezk\u00e1.“ Posadil se na kraj postele, polo\u017eil si \u010dernou bundu na postel. „D\u011bkuju\u2026 Za to, \u017ee jsi byl tak trp\u011bliv\u00fd a dal mu \u0161anci, opravdu hodn\u011b to pro m\u011b znamen\u00e1.“<\/div>\n
„Jo, no\u2026“ star\u0161\u00ed z dvoj\u010dat zbytek v\u011bty nedo\u0159ekl, ne\u0159ekne o dne\u0161n\u00edm r\u00e1nu ani slovo, proto\u017ee na tom nez\u00e1le\u017eelo. To bylo ono, a\u017e odjedou, Bill u\u017e stejn\u011b Adama nikdy neuvid\u00ed. \u0158eknou, \u017ee se setkali, ale \u017ee jejich vztah byl na d\u00e1lku nemo\u017en\u00fd. Bylo opravdu smutn\u00e9, \u017ee Bill nevid\u011bl, jak\u00fd had Adam doopravdy je, nic ne\u017e zlatokop, kter\u00fd Billa obvi\u0148uje z tak o\u0161kliv\u00fdch v\u011bc\u00ed\u2026 jen doufal, pro Billovo dobro, \u017ee a\u017e opust\u00ed St\u00e1ty, Adam bude ml\u010det o nich obou. Kdyby s t\u00edm Adam b\u011b\u017eel za tiskem, pak by ho zabil.<\/p>\n

Prvn\u00ed zvuk popota\u017een\u00ed znovu zachytil Tomovu pozornost, odt\u00e1hl se od sv\u00fdch my\u0161lenek a pod\u00edval se na Billa, kter\u00fd byl v slz\u00e1ch. Sna\u017eil se b\u00fdt state\u010dn\u00fd a nebre\u010det, ale v\u0161ichni mohli vid\u011bt, jak to lou\u010den\u00ed pro n\u011bj bylo t\u011b\u017ek\u00e9.<\/div>\n

„Hej\u2026“ jeho hlas se zjemnil, kdy\u017e vid\u011bl, jak je Bill ut\u00edr\u00e1, „Bille\u2026“<\/div>\n
„Ne, to je, to je v pohod\u011b. Jsem v pohod\u011b. Jen\u2026 nen\u00e1vid\u00edm lou\u010den\u00ed. Bylo mi tady hezky.“ Zp\u011bv\u00e1k si povzdychl a zav\u0159el prvn\u00ed kufr. „V\u00edm, \u017ee bych se k n\u011bkomu nem\u011bl tak v\u00e1zat, je to hloup\u00fd.“ Postavil se a za\u010dal si svl\u00e9kat triko, kter\u00e9 m\u011bl p\u0159ede\u0161l\u00e9 noci, nev\u011bdomky odhalil mod\u0159iny, kter\u00e9 m\u011bl od prst\u016f na z\u00e1dech, a r\u016f\u017eov\u00e9 r\u00fdhy od neht\u016f nad nimi.<\/p>\n

Tom ty mod\u0159iny znal l\u00e9pe ne\u017e kdokoliv jin\u00fd, ob\u010das je tak\u00e9 d\u011blal, na men\u0161\u00edch k\u0159eh\u010d\u00edch t\u011blech, na d\u00edvk\u00e1ch, jejich\u017e jm\u00e9na si nepamatoval. Byla to znam\u00ednka v\u00e1\u0161n\u011b, znak toho, \u017ee \u010dlov\u011bk byl v tu chv\u00edli tak ztracen\u00fd, \u017ee ani nev\u011bd\u011bl, co d\u011bl\u00e1. Te\u010f u\u017e byl ohledn\u011b t\u011bchto v\u011bc\u00ed opatrn\u011bj\u0161\u00ed, ale kdy\u017e byl mlad\u0161\u00ed, ani jedna d\u00edvka neopustila jeho pokoj bez mod\u0159iny. Nikdy si nemyslel, \u017ee n\u011bco takov\u00e9ho uvid\u00ed na sourozenci a Bill z\u0159ejm\u011b ani nev\u011bd\u011bl, \u017ee je m\u00e1.<\/div>\n

Rychle odvr\u00e1til pohled, c\u00edtil, jak se v n\u011bm va\u0159\u00ed zlost a v\u0161echna sympatie, kter\u00e1 p\u0159eb\u00fdvala z minul\u00e9 noci, mizela, kdy\u017e se jeho mysl dost\u00e1vala do m\u00edst, kde by nem\u011bla b\u00fdt. Dok\u00e1zal um\u00edstit prst na ka\u017edou z t\u011bch mod\u0159in, vid\u011bl, jak ma\u010dk\u00e1 Billovo k\u0159ehk\u00e9 t\u011blo, instinktivn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli se Bill Adamovi zar\u00fdval do zad tak, jak to jemu d\u011blaly d\u00edvky. Jeho jazyk si za\u010dal hr\u00e1t s piercingem, kdy\u017e se jeho p\u0159edstavivost dost\u00e1vala d\u00e1l a hr\u00e1la si s n\u00edm je\u0161t\u011b v\u00edc, kdy\u017e si p\u0159edstavoval zvuky a steny, kter\u00e9 ti dva vyd\u00e1vali. Jen myslet na ty ruce na Billovi mu p\u0159iv\u00e1d\u011blo takov\u00fd pocit majetnictv\u00ed, jeho bratr byl a\u017e moc dobr\u00fd pro takov\u00e9ho kret\u00e9na. „A\u017e budeme doma, tak ti bude l\u00edp.“<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Jakmile Bill vy\u0161el z hotelu, odpo\u010d\u00edt\u00e1v\u00e1n\u00ed zapo\u010dalo.<\/p><\/div>\n

Kapsy pr\u00e1zdn\u00e9, n\u00e1hrdeln\u00edky, n\u00e1ramky a prst\u00fdnky \u0161ly dol\u016f jeden po druh\u00e9m, padaly do ko\u0161\u00edk\u016f. Bill se na to d\u00edval, d\u00edval se na sv\u016fj l\u00edstek a pas, a pak znovu na frontu p\u0159ed sebou. Vydechl a pod\u00edval se na bro\u017eurku, co m\u011bl v rukou, a pak zavrt\u011bl hlavou, rozmyslel se. „Nem\u016f\u017eu je\u0161t\u011b let\u011bt.“ Zvedl ze zem\u011b svou druhou ta\u0161ku.<\/div>\n
„Pro\u010d ne? Kam to-„<\/div>\n
„Nastoup\u00edm na dal\u0161\u00ed letadlo. Nem\u016f\u017eu je\u0161t\u011b odej\u00edt.“ Zamumlal zp\u011bv\u00e1k a Tom ho chytil za ruku.<\/div>\n
„Z\u016fstali jsme kv\u016fli tob\u011b, co nejd\u00e9le to \u0161lo, mus\u00edme nastoupit na tohle.“<\/div>\n
„Nebudu prost\u011b p\u0159ed zkou\u0161kou sp\u00e1t, to je v\u0161e. Budu v po\u0159\u00e1dku-„<\/div>\n
„Poslouch\u00e1\u0161 se?“ star\u0161\u00ed z dvoj\u010dat se nesna\u017eil o sc\u00e9nu nebo p\u0159it\u00e1hnout pozornost, a mluvil tich\u00fdm hlasem, p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli si Bill uv\u011bdomuje, jak \u0161patn\u00fd n\u00e1pad to je. „Dal\u0161\u00ed letadlo nemus\u00ed let\u011bt t\u0159eba a\u017e do z\u00edtra\u2026“<\/div>\n
„No, je jen jedna cesta, jak to zjistit.“ Zp\u011bv\u00e1k si nandal br\u00fdle. „P\u0159evl\u00e9knu se v aut\u011b z leti\u0161t\u011b, kdy\u017e budu muset. Ale n\u011bco jsem sl\u00edbil. Mus\u00edm to dodr\u017eet.“<\/div>\n
Dvoj\u010data se na sebe pod\u00edvala, dok\u00e1zali \u010d\u00edst sv\u016fj v\u00fdraz i za br\u00fdlemi. Bill byl odhodlan\u00fd a Tom nemohl sv\u00e9ho bratra nechat v ciz\u00ed zemi. „Fajn, pod\u00edv\u00e1me se, kdy let\u00ed dal\u0161\u00ed letadlo. N\u011bco vymysl\u00edme. Ale nez\u016fstane\u0161 tady s\u00e1m.“<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Kolik stoj\u00ed?“<\/p><\/div>\n

„Nem\u00e1m \u017e\u00e1dn\u00e9 pen\u00edze.“ Bill za\u0161eptal bratrovi, kter\u00fd jen m\u00e1vnul rukou a pod\u00edval se znovu na \u017eenu za sklem.<\/div>\n
„Show je vyprodan\u00e1, u\u017e t\u00fddny.“<\/div>\n
„Co kdy\u017e zaplat\u00edm dvakr\u00e1t tolik?“ nab\u00eddl Tom, nat\u00e1hl se do kapsy sv\u00fdch kalhot, aby vylovil pen\u011b\u017eenku.<\/div>\n
„Pane, u\u017e t\u00fddny je vyprod\u00e1no. Nejsou \u017e\u00e1dn\u00e9 l\u00edstky, kter\u00e9 bych v\u00e1m mohla d\u00e1t.“<\/p>\n

Star\u0161\u00ed dvoj\u010de se pod\u00edvalo na Billa, vid\u011bl nespokojenost v o\u010d\u00edch mlad\u0161\u00edho bratra, ta vina v nich zat\u00e1hla Toma a Tobiho tak daleko, \u017ee vid\u011bli n\u011bco, co necht\u011bli, zme\u0161kali letadlo, vzdali se hodin sp\u00e1nku\u2026 a to v\u0161echno zbyte\u010dn\u011b. Tom otev\u0159el pen\u011b\u017eenku a vyndal v\u0161echny bankovky, co v n\u00ed m\u011bl, uk\u00e1zal je pan\u00ed za sklem. Mezi prsty dr\u017eel asi p\u011bt set dolar\u016f, ale pro sv\u00e9ho bratra polkne p\u00fdchu a ud\u011bl\u00e1 to. Jeho druh\u00e1 ruka mu sundala br\u00fdle, aby se j\u00ed mohl pod\u00edvat do o\u010d\u00ed.<\/div>\n

„Mysl\u00edte, \u017ee by se s t\u00edm dalo n\u011bco ud\u011blat, pan\u00ed? M\u016fj bratr zp\u011bv\u00e1ka zn\u00e1 osobn\u011b, opravdu se na to t\u011b\u0161il.“<\/div>\n
\u017dena se vykulen\u011b pod\u00edvala na bankovky, pen\u00edze mluvily tolika jazyky, Tom je nechal mluvit, i kdy\u017e mu bylo jedno pro\u010d. Tohle bylo jen a jen kv\u016fli Billovi, ne pro toho ulhan\u00e9ho zr\u00e1dn\u00e9ho bastarda, do kter\u00e9ho se zamiloval. Adam mu ho mohl klidn\u011b vykou\u0159it, ale zabije ho, jestli bude d\u016fvodem slz jeho bratra.<\/div>\n
„\u2026Pod\u00edv\u00e1m se, co m\u016f\u017eu d\u011blat.“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Raiju<\/strong><\/div>\n
p\u0159eklad: LilKatie<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Raiju Tak ho\u0159kosladk\u00fd M\u011bl dojem, \u017ee je to skoro po\u017eehn\u00e1n\u00ed, kdy\u017e usly\u0161el t\u00e9ct sprchu a vid\u011bl, \u017ee jsou dve\u0159e do koupelny p\u0159iv\u0159en\u00e9, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b vr\u00e1til do pokoje. C\u00edtil se nepohodln\u011b ve sv\u00e9m vlastn\u00edm pokoji, c\u00edtil se nepohodln\u011b, kdy\u017e pomyslel na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[503],"tags":[],"class_list":["post-5835","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-sell-your-soul"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5835","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5835"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5835\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5835"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5835"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5835"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}