{"id":5843,"date":"2012-09-23T16:00:00","date_gmt":"2012-09-23T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5827"},"modified":"2012-09-23T16:00:00","modified_gmt":"2012-09-23T15:00:00","slug":"boys-don-t-cry-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/09\/23\/boys-don-t-cry-11\/","title":{"rendered":"Boys Don’t Cry 11."},"content":{"rendered":"
autor: Diana<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Zbytek dne jsem pro\u017e\u00edval jen tak tak. Ob\u010das jsem m\u011bl co d\u011blat, abych se slu\u0161n\u011b vykroutil z tolik odm\u00edt\u00e1n\u00ed. Ani jeden kr\u00e1t jsem nepoc\u00edtil chu\u0165 jeho rt\u016f. Je to teprve den, a u\u017e te\u010f mi to chyb\u00ed. Co budu d\u011blat po zbytek m\u00e9ho pomal\u00e9ho um\u00edr\u00e1n\u00ed?<\/div>\n
„Dobrou noc,“ prohod\u00edm, kdy\u017e zrovna usly\u0161\u00edm Toma p\u0159ich\u00e1zet do postele. Mus\u00edm zastavit nezah\u00e1jen\u00e9 je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve, ne\u017e by mohlo b\u00fdt pozd\u011b.<\/div>\n
„J\u00e1… Myslel jsem… Vlastn\u011b dobrou, miluji t\u011b,“ asi si zase \u0159ekl, \u017ee mi je \u0161patn\u011b, a proto nechci. Je od n\u011bj velmi mil\u00e9, \u017ee je ochoten na m\u011b \u010dekat, trp\u011bt tyhle moje stavy. Kdokoliv na sv\u011bt\u011b by dal cokoli, jen aby m\u011bl takov\u00e9ho \u010dlov\u011bka u sebe. A j\u00e1? J\u00e1 se ho mus\u00edm vzd\u00e1t, odm\u00edtat ho. Je toto f\u00e9r?! Je mi \u0161patn\u011b, ale ne z nemoci. Je mi \u0161patn\u011b ze \u017eivota. U\u017e aby to bylo za mnou.<\/div>\n
\n

*** — *** — ***<\/p><\/div>\n

\n

„Pro\u010d jsi mi to ne\u0159ekl?! Panebo\u017ee Bille, jak si mohl?! Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b! A j\u00e1 jsem ti tak slep\u011b d\u016fv\u011b\u0159oval. Ne\u010dekal jsem to od tebe, opravdu. V\u017edy\u0165 ty jsi m\u011b vlastn\u011b zavra\u017edil! Kdyby aspo\u0148 najednou, bezbolestn\u011b. Ale ne, vybral sis to stra\u0161n\u00e9! A to je pomal\u00e1 smrt po cel\u00fd ten kr\u00e1tk\u00fd zbytek \u017eivota! K\u00e9\u017e bys skon\u010dil v pekle! Nen\u00e1vid\u00edm t\u011b! Nen\u00e1vid\u00edm! Nen\u00e1vid\u00edm! Nen\u00e1vid\u00edm!“ K\u0159i\u010d\u00ed mi Tom do obli\u010deje, j\u00e1 jen bezbrann\u011b pl\u00e1\u010du, vzlyk\u00e1m, trhan\u011b d\u00fdch\u00e1m. Ale nejrad\u011bji bych u\u017e ned\u00fdchal. Pr\u00e1v\u011b jsem se s n\u00edm miloval, a a\u017e potom mu \u0159ekl, \u017ee m\u00e1m AIDS. A\u2026 m\u00e1 pr\u00e1vo m\u011b nen\u00e1vid\u011bt a p\u0159\u00e1t si, abych byl v pekle. Toleruji mu cokoliv, i kdy\u017e to tak moc bol\u00ed. Nejhor\u0161\u00ed je, \u017ee j\u00e1 jsem to necht\u011bl! Necht\u011bl jsem se mu poddat, ale… Nedalo se to. A\u0165 jsem se zap\u00edral jakkoliv moc, t\u011blo si d\u011blalo, na co m\u011blo pr\u00e1v\u011b chu\u0165. Mozek se odpojil a z\u016fstal jen Bill na autopilota, p\u0159en\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed smrtelnou nemoc na milovanou osobu. Tak\u00e9 se pt\u00e1m s\u00e1m sebe. Jak jsem mohl?<\/p>\n<\/div>\n

\n
„Nen\u00e1vi\u010f m\u011b! Chci, abys m\u011b nen\u00e1vid\u011bl. Chci, abys mi ubl\u00ed\u017eil, jak nejv\u00edc um\u00ed\u0161, chci, abys m\u011b zatratil,“ pro\u010d to \u0159\u00edk\u00e1m, kdy\u017e je to tak zbyte\u010dn\u00e9? \u017divot mu to u\u017e nikdy nevr\u00e1t\u00ed. Netu\u0161\u00edm vlastn\u011b, ani na\u010d pl\u00e1\u010du tak, \u017ee se mi jen t\u011b\u017eko mluv\u00ed. V\u017edy\u0165 i tak je u\u017e konec!<\/div>\n
„P\u0159esn\u011b to v\u0161echno k tob\u011b c\u00edt\u00edm! A j\u00e1 blbec jsem t\u011b miloval. Ne, ty si to nezaslou\u017e\u00ed\u0161,“ popo\u0161el ke mn\u011b, a proto\u017ee j\u00e1 byl zoufalstv\u00edm zhroucen\u00fd na zemi, bylo pro n\u011bj jednoduch\u00e9 do m\u011b v\u0161\u00ed silou kopnout.<\/div>\n
Ta r\u00e1na v\u0161ak nen\u00ed nesnesiteln\u00e1. Pr\u00e1v\u011b naopak, t\u011b\u0161\u00ed m\u011b. T\u011b\u0161\u00ed m\u011b, \u017ee se alespo\u0148 t\u00edmto zp\u016fsobem bude c\u00edtit Tom l\u00e9pe. Kdyby i jen o velmi m\u00e1lo. Stoj\u00ed mi za to trp\u011bt hodiny, jen aby byl on spokojen\u011bj\u0161\u00ed.<\/div>\n
N\u00e1sledoval tvrd\u00fd kopanec do hrudi. \u017debra m\u00e1m u\u017e celkem jist\u011b pol\u00e1man\u00e1, z\u00e1le\u017e\u00ed mi na tom? Kdepak! Vydr\u017e\u00edm cokoliv. Ani se nijak nebr\u00e1n\u00edm, nestoj\u00ed mi to za to.<\/div>\n
Tom se u\u017e celkem s kopanci a ostatn\u00edm ubli\u017eov\u00e1n\u00edm rozjel. Jeho pohled byl tak bezcitn\u00fd, pln\u00fd bolesti, strachu, touhy ubl\u00ed\u017eit mi, jak jsem to ud\u011blal nedobrovoln\u011b j\u00e1 jemu.<\/p>\n

Ub\u011bhlo sotva p\u011bt minut, ale mn\u011b toto mu\u010den\u00ed p\u0159ipad\u00e1, jako by trvalo cel\u00e9 hodiny, mo\u017en\u00e1 cel\u00e9 dny.<\/div>\n

„Ty zkurvysyne!“ Nad\u00e1v\u00e1 mi, je to je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed, ne\u017e je tohle. Moje u\u0161i se bolestiv\u011b br\u00e1n\u00ed, necht\u011bj\u00ed to poslouchat.<\/div>\n
Co je ale pro m\u011b samotn\u00e9ho zvl\u00e1\u0161tn\u00ed je, \u017ee po ka\u017ed\u00e9m kopanci si s\u00e1m pro sebe za\u0161ept\u00e1m, jak moc ho miluju.<\/p>\n

<\/div>\n

*** — *** — ***<\/div>\n
\n

Prudce otev\u0159u o\u010di a zalap\u00e1m po dechu. V\u0161ude je je\u0161t\u011b tma, hlubok\u00e1 noc. Tom m\u00e1 kolem m\u011b obmotan\u00e9 pa\u017ee, tiskne si m\u011b k sob\u011b. A mn\u011b se vyno\u0159uj\u00ed vzpom\u00ednky z pr\u00e1v\u011b uplynul\u00e9ho stra\u0161n\u00e9ho snu. Jak m\u011b Tom mu\u010dil, jak jsem ho zmu\u010dil j\u00e1. Panebo\u017ee, co jsem to ud\u011blal? Co to m\u011blo znamenat? Ten sv\u00edrav\u00fd pocit v m\u00e9 hrudi je tak nesnesiteln\u011b provinil\u00fd, d\u00e1v\u00e1 podn\u011bt slz\u00e1m kut\u00e1let se dol\u016f po m\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Neust\u00e1le a neust\u00e1le… Nejdou zastavit, \u0159inou se – nezastaviteln\u011b. Nen\u00ed to vzlykav\u00fd pl\u00e1\u010d pln\u00fd nezadr\u017eiteln\u00fdch emoc\u00ed. Je to tich\u00fd pl\u00e1\u010d, srdceryvn\u00fd, provinil\u00fd. Co kdy\u017e ten sen znamen\u00e1, \u017ee j\u00e1… Jsem ho u\u017e nakazil? Kurva, kurva, kurva tohle ne! Jak to, \u017ee m\u011b to nenapadlo d\u0159\u00edv?! Ne, pros\u00edm, tohle se nemohlo st\u00e1t. Nep\u0159e\u017eiju, pokud mou vinou on… Je\u017e\u00ed\u0161 ne… Nyn\u00ed, a\u017e te\u010f jsem u\u017e opravdu zoufal\u00fd. Mus\u00edm to n\u011bjak zjistit, jak? Ani\u017e bych mu to \u0159ekl?!<\/p><\/div>\n

\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„Je to jen b\u011b\u017en\u00e1 prohl\u00eddka, Neboj se. Doktor \u0159ekl, abychom se dali oba vy\u0161et\u0159it, proto\u017ee jsme se pr\u00e1v\u011b p\u0159ist\u011bhovali.“ Tak to jsou kecy, kter\u00e9 jsem mu namluvil, jen abych ho dostal dovnit\u0159, a\u0165 v\u00edm, na \u010dem jsem. Nyn\u00ed je Tom je\u0161t\u011b asi doma a j\u00e1 \u010dek\u00e1m zase na tom d\u011bsiv\u00e9m m\u00edst\u011b – \u010dek\u00e1rna k l\u00e9ka\u0159i, aby m\u011b sezn\u00e1mil s v\u00fdsledky Tomova vy\u0161et\u0159en\u00ed. Nemohli jsme j\u00edt k tomu sam\u00e9mu, necht\u011bl jsem to. Ani nev\u00edm pro\u010d, ale n\u011bco ve mn\u011b prost\u011b zam\u00edtlo tuto mo\u017enost. Proto jsem ho rad\u011bji prost\u011b vzal jinam.<\/p><\/div>\n

Jen co se sest\u0159i\u010dka zjevila ve dve\u0159\u00edch a pokynula sm\u011brem ke mn\u011b, mi bylo jasn\u00e9, \u017ee jsem na \u0159ad\u011b. P\u0159edstavil jsem se jako Tom\u016fv bratr, tak\u017ee s vyd\u00e1n\u00edm zdravotn\u00edch pap\u00edr\u016f nikdo nebude m\u00edt \u017e\u00e1dn\u00fd probl\u00e9m.<\/div>\n
„Dobr\u00fd den,“ slu\u0161n\u011b pozdrav\u00edm a kr\u00e1\u010d\u00edm d\u00e1l, p\u0159\u00edmo k doktorovi.<\/div>\n
„Dobr\u00fd, tak\u017ee,“ nezdr\u00e1h\u00e1 se a hned mi p\u0159edlo\u017e\u00ed pap\u00edr psan\u00fd japonsk\u00fdmi znaky. Tak to mi tedy moc nepom\u016f\u017ee.<\/div>\n
„Tak\u017ee? Tomuhle nerozum\u00edm,“ p\u0159izn\u00e1m se, pap\u00edr mu tedy posunu op\u011bt p\u0159ed sebe. Mn\u011b je skute\u010dn\u011b na nic.<\/div>\n
„Tak\u017ee m\u00e1m pro v\u00e1s dobr\u00e9 zpr\u00e1vy, v\u00e1\u0161 bratr je \u00fapln\u011b v po\u0159\u00e1dku. Na jeho v\u011bk m\u00e1 trochu nep\u0159im\u011b\u0159en\u011b zv\u00fd\u0161en\u00fd tlak, ale to m\u016f\u017ee b\u00fdt zp\u016fsobeno stresem, ale tak\u00e9 t\u00edm, \u017ee jste se sem jen nyn\u00ed p\u0159ist\u011bhovali. P\u0159ejde ho to co nevid\u011bt,“ t\u00e9m\u011b\u0159 sly\u0161iteln\u011b mi spadne to nejv\u011bt\u0161\u00ed b\u0159emeno ze srdce. Po t\u00e9to zpr\u00e1v\u011b se c\u00edt\u00edm o moc l\u00e9pe. Tom je zdrav\u00fd, nenakazil jsem ho. I kdy\u017e nech\u00e1pu, jak se to mohlo st\u00e1t, proto\u017ee jsme spolu byli a bez jak\u00e9koliv ochrany, ale jsem za to r\u00e1d. Te\u010f u\u017e ud\u011blat jen dv\u011b v\u011bci…<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

Potichu vejdu dovnit\u0159. V\u00edm, \u017ee Tom u\u017e asi sp\u00e1t nebude, ale i tak. Kdyby n\u00e1hodou, nechci ho vzbudit.<\/p><\/div>\n

„Billi?“ Ohl\u00e9dne se za mnou, sed\u00ed hned v ob\u00fdv\u00e1ku, tak\u017ee nem\u00e1m mo\u017enost nijak se vyhnout jeho zv\u00eddav\u00e9ho pohledu. Je mi to tak stra\u0161n\u011b l\u00edto. Miluji ty o\u010di, kter\u00e9 se na m\u011b se zv\u011bdavost\u00ed d\u00edvaj\u00ed, a p\u0159esto se jejich mus\u00edm vzd\u00e1t. U\u017e pro\u0161lo n\u011bkolik dn\u00ed, odkdy v\u00edm o sv\u00e9m stra\u0161n\u00e9m osudu a zvracen\u00ed beru u\u017e jako rutinn\u00ed z\u00e1le\u017eitost ka\u017ed\u00e9ho dne. Doch\u00e1z\u00ed mi, \u017ee u\u017e tu nebudu dlouho, a proto si s t\u00edmto mus\u00edm posp\u00ed\u0161it.<\/p>\n

„Ahoj,“ potichu zamrml\u00e1m, ta\u0161ku si polo\u017e\u00edm na botn\u00edk. V klidu projdu do lo\u017enice. Ani nev\u00edm, co tu m\u00e1m d\u011blat, jsem tu vlastn\u011b jen kv\u016fli tomu, abych se na Toma nemusel d\u00edvat. Abychom prost\u011b u sebe nebyli. V\u00edm, \u017ee by se m\u011b za\u010dal pt\u00e1t, co mi je a tak, ale to nepot\u0159ebuji. Kdyby v\u011bd\u011bl, jak moc m\u011b to bol\u00ed, ale jak moc jsem z\u00e1rove\u0148 \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee aspo\u0148 on je \u00fapln\u011b zdrav\u00fd. Bylo by \u00fapln\u011b nejhor\u0161\u00ed, kdyby se nyn\u00ed stalo n\u011bco, co se st\u00e1t nem\u00e1. Zvl\u00e1\u0161t\u011b ne po tom, co se mi zd\u00e1l ten stra\u0161n\u00fd sen. Kdyby… Kdyby se to splnilo, nikdy bych si to neodpustil, nikdy bych po smrti nena\u0161el duchovn\u00ed klid. Z\u016fstal bych tu p\u0159ipout\u00e1n nav\u017edy jako n\u011bjak\u00e1 \u0161patn\u00e1 forma energie.<\/p>\n

„Hej! Neut\u00edkej p\u0159ede mnou,“ dob\u011bhne za mnou, to jsem si mohl myslet, \u017ee to nenech\u00e1 jen tak. Zalo\u017e\u00ed si ruce na prsou a op\u0159e se o futro dve\u0159\u00ed.<\/div>\n

„Hmm, pot\u0159ebuje\u0161 n\u011bco nutn\u011b?“ Zept\u00e1m se ho t\u00e9m\u011b\u0159 bez v\u00fdrazu.<\/div>\n
„Billi, l\u00e1sko moje, neuv\u011b\u0159\u00ed\u0161, co se pr\u00e1v\u011b stalo! Je to krut\u00e9, ale m\u011b to tak moc t\u011b\u0161\u00ed, \u017ee se za to mo\u017en\u00e1 jednou dostanu do pekla,“ skute\u010dn\u011b je cel\u00fd nad\u0161en\u00fd, na tv\u00e1\u0159i mu pohr\u00e1v\u00e1 up\u0159\u00edmn\u00fd \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„Co se stalo?“ Zv\u011bdav\u011b mu v\u011bnuji pozornost. M\u00e1m takovou radost, \u017ee je alespo\u0148 na chvilku \u0161\u0165astn\u00fd… A\u0165 je to n\u011bjak\u00e1 hloupost.<\/div>\n
„Letadlo, ve kter\u00e9m ti hajzli spolu s Nathanem let\u011bli do Ameriky, se z\u0159\u00edtilo, pr\u00fd selhala hydraulika! Ch\u00e1pe\u0161 to?! Jsme voln\u00ed! Svobodn\u00ed! M\u016f\u017eeme b\u00fdt nav\u011bky spolu bez toho, abychom m\u011bli jak\u00e9koliv probl\u00e9my! P\u0159ed chvilkou d\u00e1vali v novin\u00e1ch seznam ob\u011bt\u00ed,“ sam\u00fdm nad\u0161en\u00edm se po mn\u011b vrhne a v\u0161\u00ed silou m\u011b obejme.<\/p>\n

Kurva! Kurva kurva kurva!! Pro\u010d se toto muselo st\u00e1t pr\u00e1v\u011b te\u010f?! Pro\u010d, kdy\u017e jsme u\u017e mohli m\u00edt nav\u017edy klid? Je to jako zl\u00fd sen, za\u010darovan\u00fd kruh probl\u00e9m\u016f, kter\u00e9 n\u00e1s budou st\u00e1le pron\u00e1sledovat. Vlastn\u011b… Ten kruh bude brzy prolomen… jedno m\u011b ale up\u0159\u00edmn\u011b t\u011b\u0161\u00ed. Tom bude m\u00edt po m\u00e9 smrti naprost\u00fd klid, nikdo po n\u011bm nep\u016fjde. Mo\u017en\u00e1 si najde n\u011bkoho, kdo zacel\u00ed jeho r\u00e1ny. K\u00e9\u017e by se m\u00e9 prosby splnily…<\/p>\n

„Co je? Ty nem\u00e1\u0161 radost?“ Trochu se ode mne odt\u00e1hne, vyc\u00edt\u00ed, \u017ee n\u011bco nen\u00ed v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n

„M\u00e1m, jasn\u011b, \u017ee m\u00e1m,“ m\u016fj chab\u00fd \u00fasm\u011bv tomu sice velmi nenasv\u011bd\u010duje, ale aspo\u0148 za n\u011bj jsem up\u0159\u00edmn\u011b r\u00e1d.<\/div>\n
„Co se s tebou d\u011bje?“ Uzn\u00e1v\u00e1m, jsem k n\u011bmu odm\u011b\u0159en\u00fd v\u00edc, ne\u017e bych m\u011bl b\u00fdt. Ale \u010d\u00edm v\u00edc si na to za\u010dne zvykat, t\u00edm m\u00e9n\u011b ho to bude bolet. A t\u00edm v\u00edce m\u011b… Ale to u\u017e nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9.<\/div>\n
„Se mnou? Nic, nic se se mnou ned\u011bje,“ c\u00edt\u00edm, jako by m\u016fj \u017ealudek pr\u00e1v\u011b ud\u011blal kotrmelec. V krku m\u00e1m obrovskou bouli, zabra\u0148uje mi norm\u00e1ln\u011b existovat. Ten stahuj\u00edc\u00ed pocit v hrudi m\u011b rozb\u00edj\u00ed na kousky, m\u00e1m tu\u0161en\u00ed, \u017ee te\u010f… Te\u010f to p\u0159ijde.<\/p>\n

„Nel\u017ei mi. Vid\u00edm, u\u017e t\u00fdden se chov\u00e1\u0161 tak divn\u011b. \u0158ekni, ud\u011blal jsem ti n\u011bco?“ P\u0159ejde tu kr\u00e1tkou vzd\u00e1lenost mezi n\u00e1mi, hned vedle m\u011b si sedne na na\u0161i spole\u010dnou postel, kter\u00e1 u\u017e dlouho spole\u010dnou nebude. Pro jeho dobro a m\u016fj klidn\u00fd odchod.<\/div>\n

„Ne, Tome, neud\u011blal,“ nesouhlasn\u011b k\u00fdvnu, zad\u00edv\u00e1m se do zem\u011b. Vlastn\u011b o\u010dima t\u011bk\u00e1m v\u0161ude, jen nenahl\u00ed\u017e\u00edm do t\u011bch jeho. Bod\u00e1 m\u011b to nep\u0159\u00edjemn\u011b jako d\u00fdka p\u0159\u00edmo do srdce.<\/div>\n
„Tak mi pros\u00edm t\u011b \u0159ekni, co se d\u011bje. Od chv\u00edle, co jsme se p\u0159ist\u011bhovali, jsi ke mn\u011b velmi odm\u011b\u0159en\u00fd a celkov\u011b se chov\u00e1\u0161 divn\u011b. J\u00e1 to ch\u00e1pu, jsi rozru\u0161en\u00fd a vystresovan\u00fd, je to n\u011bco zcela nov\u00e9ho, ale to jsem j\u00e1 tak\u00e9. Jen… M\u00e1m o tebe strach, nechci, aby ses kv\u016fli n\u011b\u010demu tr\u00e1pil. Nerad t\u011b tak vid\u00edm. Tak\u017ee?“ P\u0159ed posledn\u00ed ot\u00e1zkou se tro\u0161ku odml\u010del. Och, Tome, ani nev\u00ed\u0161, jak r\u00e1d bych ti v\u0161echno \u0159ekl, a hlavn\u011b r\u00e1d bych ti lhal o m\u00e9 nemoci. Kdyby to jen tak nebylo… Nane\u0161t\u011bst\u00ed je. Jsem z toho st\u00e1le \u00fapln\u011b mimo, a nev\u00edm, jak se s t\u00edm sm\u00ed\u0159it. St\u00e1le jsem se nesm\u00ed\u0159il… Zb\u00fdv\u00e1 mi u\u017e jen nanejv\u00fd\u0161 t\u00fdden, a to je dost dlouh\u00e1 doba na to, aby se to nikdy nestalo.<\/p>\n

„J\u00e1… J\u00e1 nev\u00edm, jak ti to m\u00e1m \u0159\u00edct,“ u\u017e jdu na to. \u0158eknu to.<\/div>\n

Srdce mi bije jako spla\u0161en\u00e9, ob\u010das m\u00e1 ale chvilky, kdy prost\u011b na p\u00e1r vte\u0159in p\u0159estane. Tehdy v\u00edm, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed m\u016fj konec. Nezadr\u017eiteln\u011b bl\u00ed\u017e\u00ed…<\/div>\n
„\u0158\u00edci, \u0159\u00edct co?“ Tom nadzvedne jedno obo\u010d\u00ed, v jeho v\u00fdrazu je vid\u011bt zmatenost, tot\u00e1ln\u00ed bezradnost a samoz\u0159ejm\u011b zv\u011bdavost.<\/div>\n
„Je to…“ chvilku se odml\u010del. Dokonce na minuty. On \u010dek\u00e1, j\u00e1 sed\u00edm. On se p\u0159ibli\u017euje, j\u00e1 oddaluju. On se m\u011b dotkne, j\u00e1 sebou trhnu. Je to tak stra\u0161n\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00e1, vra\u017ed\u00edc\u00ed situace. U\u017e chci m\u00edt po tom! Bo\u017ee, no tak mi do prdele pomoz.<\/p>\n

autor: Diana<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diana Zbytek dne jsem pro\u017e\u00edval jen tak tak. Ob\u010das jsem m\u011bl co d\u011blat, abych se slu\u0161n\u011b vykroutil z tolik odm\u00edt\u00e1n\u00ed. Ani jeden kr\u00e1t jsem nepoc\u00edtil chu\u0165 jeho rt\u016f. Je to teprve den, a u\u017e te\u010f mi to chyb\u00ed. Co budu d\u011blat<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[515],"tags":[],"class_list":["post-5843","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-boys-don-t-cry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5843","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5843"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5843\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5843"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5843"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5843"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}