{"id":5845,"date":"2012-09-22T18:00:00","date_gmt":"2012-09-22T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5829"},"modified":"2012-09-22T18:00:00","modified_gmt":"2012-09-22T17:00:00","slug":"profesor-23","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/09\/22\/profesor-23\/","title":{"rendered":"Profesor 23."},"content":{"rendered":"
autor: Tina<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Dny se vlekly neskute\u010dn\u011b pomalu. V\u0161echno jako by truchlilo nad ztr\u00e1tou mal\u00e9 \u010dervenovlas\u00e9 d\u00edvky. Bylo zamra\u010deno, \u0161ed\u00e1 mra\u010dna nepustila ani jeden slune\u010dn\u00ed paprsek a ob\u010das zav\u00e1l v\u00edtr, kter\u00fd \u010dechral vlasy. Brzy se m\u011bl konat poh\u0159eb. N\u011bco se vleklo, ale n\u011bco ub\u011bhlo tak rychle.<\/p>\n

Ani ve \u0161kole to nebylo o nic lep\u0161\u00ed. Bill do n\u00ed \u0161el a\u017e po t\u0159ech dnech. N\u011bjak nebyl schopn\u00fd se soust\u0159edit v\u016fbec na nic. Jenom byl hluboce zabr\u00e1n do sv\u00e9ho my\u0161len\u00ed a s t\u00edm si vysta\u010dil. Dnes u\u017e v\u0161ak sed\u011bl v lavici vedle Andrease a d\u00edval se n\u011bkam, neur\u010dito kam. I on a Georg u\u017e o t\u00e9 trag\u00e9dii v\u011bd\u011bli, vlastn\u011b o n\u00ed v\u011bd\u011bla cel\u00e1 \u0161kola. Oni t\u0159i to v\u0161ak nesli hodn\u011b \u0161patn\u011b. Sophi pro n\u011b byla opravdu dobr\u00e1 kamar\u00e1dka. Skoro n\u011bco jako mlad\u0161\u00ed sestra.<\/p>\n

„Bille\u2026 p\u016fjde\u0161 na ten poh\u0159eb?“ zeptal se Georg opatrn\u011b \u010dernovl\u00e1ska a d\u00edval se mu do tv\u00e1\u0159e. Ten k n\u011bmu zvedl sv\u00e9 \u010dokol\u00e1dov\u00e9 o\u010di a p\u00e1rkr\u00e1t zamrkal.<\/div>\n

„Asi ano. Mus\u00edm se s n\u00ed je\u0161t\u011b naposledy rozlou\u010dit. Douf\u00e1m, \u017ee vy dva p\u016fjdete se mnou. Jej\u00ed m\u00e1ma \u0159\u00edkala, \u017ee m\u00e1 p\u0159ij\u00edt ka\u017ed\u00fd jej\u00ed kamar\u00e1d. Ka\u017ed\u00fd, kdo ji dob\u0159e znal, aby se s n\u00ed rozlou\u010dil,“ vydechl.<\/div>\n
„Dobr\u00e1, p\u016fjdeme tam, v\u0161ichni t\u0159i spole\u010dn\u011b,“ rozhodl Andreas. Dne\u0161n\u00ed den nebyl v\u016fbec vesel\u00fd. Nikdo nem\u011bl n\u00e1ladu na \u0161\u00edlen\u00e9 vt\u00edpky ani sm\u011b\u0161n\u00e9 hl\u00e1\u0161ky.<\/div>\n
„Kdy vlastn\u011b je?“ zeptal se je\u0161t\u011b svalnat\u00fd kluk.<\/div>\n
„Tuhle sobotu,“ odpov\u011bd\u011bl mu stru\u010dn\u011b Bill, a to byl asi tak konec jejich rozhovoru. Po zbytek dne u\u017e toho n\u011bjak moc nenamluvili. Stejn\u011b ani nev\u011bd\u011bli, o \u010dem mluvit.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Den byl tak t\u00ed\u017eiv\u00fd, pr\u00e1zdn\u00fd a nudn\u00fd. V\u0161ichni ve t\u0159\u00edd\u011b poci\u0165ovali to nap\u011bt\u00ed, ale nikdo nic ne\u0159ekl. Pak nastala hodina biologie. Tu Bill ze srdce nen\u00e1vid\u011bl, vlastn\u011b ani ne tolik ten p\u0159edm\u011bt jako sp\u00ed\u0161 toho profesora, kter\u00fd mu ho znechucoval.<\/div>\n
Prvn\u00ed polovina byla relativn\u011b v klidu. Profesor jim jenom n\u011bco diktoval a oni si d\u011blali pozn\u00e1mky. Ta druh\u00e1 u\u017e byla hor\u0161\u00ed.<\/div>\n
„\u2026V p\u016fvodn\u00edm v\u00fdznamu je ekologie biologick\u00e1 v\u011bda, kter\u00e1 se zab\u00fdv\u00e1 vztahem organism\u016f a jejich prost\u0159ed\u00ed a vztahem organism\u016f navz\u00e1jem\u2026 kdo jako prvn\u00ed definoval tento obor? Bille?“ obr\u00e1til profesor svou pozornost k \u010dernovl\u00e1skovi. Ten se na n\u011bj jenom pod\u00edval a zavrt\u011bl hlavou.<\/div>\n
„To opravdu nev\u00edm,“ \u0159ekl sklesle. Opravdu nem\u011bl tu\u0161en\u00ed, kdo to mohl b\u00fdt. Ani nem\u011bl chu\u0165 o tom n\u011bjak p\u0159em\u00fd\u0161let. Nem\u011bl chu\u0165 v\u016fbec na nic.<\/div>\n
„Je n\u011bco, co snad v\u00edte? Mus\u00edm \u0159\u00edct, \u017ee va\u0161e neschopnost je n\u011bkdy a\u017e dech berouc\u00ed,“ zavrt\u011bl hlavou a Bill na n\u011bj st\u00e1le jenom hled\u011bl. Nic ne\u0159\u00edkal, co\u017e profesora p\u0159ekvapilo. „Oh tak dneska nebudou \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00fdlevy, \u010di va\u0161e neskute\u010dn\u00e1 moudra?“<\/div>\n
„To m\u00e1 b\u00fdt jako n\u011bjak\u00e1 provokace nebo co? Prost\u011b \u0159ekl, \u017ee nev\u00ed, budete to muset p\u0159en\u00e9st p\u0159es srdce,“ ozval se na\u0161tvan\u011b Andreas. U\u017e mu skute\u010dn\u011b dr\u00e1salo nervy to, jak si profesor st\u00e1le na jeho kamar\u00e1da vyskakoval.<\/div>\n
„Pokud v\u00edm, v\u00e1s se nikdo na nic neptal, pouze jsem \u0159ekl\u2026“<\/div>\n
„Tak u\u017e rad\u011bji nic ne\u0159\u00edkejte a pokra\u010dujte. Skute\u010dn\u011b m\u011b nebav\u00ed poslouchat to, jak se do n\u011bj nav\u00e1\u017e\u00edte. Nic v\u00e1m neud\u011blal, jen vy jste tak nehor\u00e1zn\u011b zabedn\u011bn\u00fd a evidentn\u011b r\u00e1d provokujete!“ p\u0159eru\u0161il jej.<\/div>\n
„Vypadn\u011bte a hned!“ \u0159ekl vztekle profesor. Andreas nic nenam\u00edtal. Pobral si svoje v\u011bci a ode\u0161el.<\/p>\n

Po hodn\u011b se vydal Bill hledat Andrease. Jak p\u0159edpokl\u00e1dal, na\u0161el jej sed\u011bt na schodech. Proto si sedl k n\u011bmu a pod\u00edval se na n\u011bj.<\/div>\n

„D\u011bkuju, \u017ee ses m\u011b zastal.“<\/div>\n
„Nemus\u00ed\u0161 d\u011bkovat. Ten debil vousat\u00fd si to zaslou\u017eil. Nem\u011bl si vyskakovat,“ usm\u00e1l se na n\u011bj blon\u010f\u00e1k a objal jej kolem ramen. Bill si o n\u011bj op\u0159el hlavu a jenom vydechl. Bylo fajn m\u00edt takov\u00e9 dobr\u00e9 p\u0159\u00e1tele.<\/p>\n

Po 2 dnech<\/p>\n

<\/em> Byla sobota, den, kdy se konal Sophiin poh\u0159eb. M\u011blo p\u0159ij\u00edt hodn\u011b lid\u00ed.<\/div>\n

Bill st\u00e1l p\u0159ed zrcadlem a obl\u00e9kal si \u010dern\u00e9 sako. Dod\u011bl\u00e1val je\u0161t\u011b posledn\u00ed \u00fapravy. V\u016fbec nep\u0159em\u00fd\u0161lel nad t\u00edm, jestli mu to slu\u0161\u00ed nebo ne. Ani se na sebe do zrcadla neusm\u00e1l. Prost\u011b se jenom obl\u00e9kl a pomalu \u0161el dol\u016f. Byl domluven\u00fd s klukama, \u017ee se pro n\u011bj stav\u00ed, a pak v\u0161ichni t\u0159i pojedou p\u0159\u00edmo na m\u00edsto ur\u010den\u00ed.<\/p>\n

P\u0159ijeli k velk\u00e9mu cihlov\u00e9mu kostelu se za\u0161lou st\u0159echou. Po jeho boc\u00edch se ty\u010dila velk\u00e1 okna ve tvaru zlomen\u00fdch oblouk\u016f a naho\u0159e ze st\u0159echy vy\u010dn\u00edvala v\u011b\u017ei\u010dka, v n\u00ed\u017e byl zvon. Na sam\u00e9m vrcholku t\u00e9 v\u011b\u017ei\u010dky byl k\u0159\u00ed\u017e. Vchodov\u00e9 dve\u0159e, kter\u00e9 byly mohutn\u00e9, vy\u0159ez\u00e1van\u00e9 a lakovan\u00e9, byly otev\u0159en\u00e9. Proto se v\u0161ichni t\u0159i kamar\u00e1di vydali dovnit\u0159. Cestou potkali Sophiiny rodi\u010de. Vyj\u00e1d\u0159ili jim svou up\u0159\u00edmnou soustrast a pokra\u010dovali d\u00e1l do kostela. Na ka\u017ed\u00e9 stran\u011b bylo asi deset lavic u\u017e celkem zapln\u011bn\u00fdch a v pop\u0159ed\u00ed le\u017eela rakev, v n\u00ed\u017e odpo\u010d\u00edvala Sophi.<\/p>\n

V\u0161ichni t\u0159i mlad\u00edci vykro\u010dili ve stejnou dobu, ani\u017e by se n\u011bjak domluvili. M\u00ed\u0159ili k rakvi, kde le\u017eela jejich mrtv\u00e1 kamar\u00e1dka. Zastavili se a\u017e t\u011bsn\u011b p\u0159ed n\u00ed. Ml\u010dky ji sledovali, nikdo nic ne\u0159ekl. Billovi se op\u011bt p\u0159ed o\u010dima vybavila ta nehoda, jak do n\u00ed to auto narazilo. T\u00e9hle vzpom\u00ednky se asi nikdy nezbav\u00ed. Z oka mu utekla jedna zbloudil\u00e1 slza. V tuto chv\u00edli to bylo naprosto p\u0159irozen\u00e9, nikdo se nebude vypt\u00e1vat, pro\u010d doty\u010dn\u00fd pl\u00e1\u010de.<\/p>\n

„Vypad\u00e1 tak klidn\u011b,“ pronesl ti\u0161e Andreas. Sp\u00ed\u0161 uva\u017eoval nahlas.<\/div>\n

„Nechci, aby vypadala klidn\u011b, chci, aby se zase usm\u00edvala,“ za\u0161eptal Bill a c\u00edtil, jak ho Georg objal kolem ramen. I na n\u011bm bylo poznat, \u017ee u\u017e m\u00e1 na kraj\u00ed\u010dku.<\/div>\n
„Ber to tak, Bille. Jist\u011b je u\u017e na lep\u0161\u00edm m\u00edst\u011b a dr\u017e\u00ed n\u00e1m tam flek,“ koukl na \u010dernovl\u00e1ska, a pot\u00e9 se v\u0161ichni t\u0159i vydali sednout do lavice.<\/p>\n

Jakmile dorazili v\u0161ichni, velk\u00e9 mohutn\u00e9 dve\u0159e se zav\u0159ely a mohla za\u010d\u00edt bohoslu\u017eba za jej\u00ed du\u0161i. Kn\u011bz pov\u00eddal a v\u0161ichni v tichosti sed\u011bli a jenom naslouchali. Nebylo ale \u00fapln\u011b hrobov\u00e9 ticho. Byl sly\u0161et pl\u00e1\u010d mnoh\u00fdch lid\u00ed, jak \u0161ustili ti\u0161e s kapesn\u00edky a ut\u00edrali si slzy.<\/div>\n

Kdy\u017e kn\u011bz utichl, p\u0159edstoupil dop\u0159edu jej\u00ed otec. Dr\u017eel v ruce n\u011bjak\u00fd pap\u00edr a d\u00edval se na v\u0161echny p\u0159\u00edtomn\u00e9.<\/div>\n
„V\u010dera jsme na\u0161li v jej\u00edm den\u00edku tenhle dopis. Z\u0159ejm\u011b je to dopis na rozlou\u010denou,“ jakmile do\u0159ekl posledn\u00ed slova, v\u0161ichni se na sebe nech\u00e1pav\u011b d\u00edvali. Ona snad v\u011bd\u011bla, \u017ee zem\u0159e?<\/p>\n

„Je u\u017e pozd\u011b ve\u010der, ale napadlo m\u011b, co kdy\u017e se se mnou n\u011bco stane a u\u017e nebudu m\u00edt mo\u017enost se n\u011bjak vyj\u00e1d\u0159it? Proto p\u00ed\u0161u tohle. Je to jenom pro jistotu, kdyby se skute\u010dn\u011b n\u011bco stalo, a pokud tohle n\u011bkdo \u010dte, tak se asi v\u00e1\u017en\u011b n\u011bco stalo.<\/em><\/div>\n

Jak bych za\u010dala? Asi t\u00edm, \u017ee v\u00e1m chci \u0159\u00edct, \u017ee v\u00e1s m\u00e1m moc r\u00e1da. Hlavn\u011b tebe mami a tati. I kdy\u017e jsem n\u011bkdy nad\u00e1vala a byla protivn\u00e1, po\u0159\u00e1d jsem v\u00e1s m\u011bla stra\u0161n\u011b moc r\u00e1da. Chci jenom \u0159\u00edct, nebu\u010fte na sebe nikdo zl\u00ed. Netrapte se navz\u00e1jem. V\u017edy\u0165 \u017eivot je tak kr\u00e1sn\u00fd, tak pro\u010d si ho znep\u0159\u00edjem\u0148ovat. Netrapte se t\u00edm, \u017ee tady nejsem, proto\u017ee to nen\u00ed pravda. Po\u0159\u00e1d budu s v\u00e1mi a budu na v\u00e1s dohl\u00ed\u017eet.<\/em><\/div>\n
Bille, ty nepla\u010d, v\u00ed\u0161, \u017ee t\u011b m\u00e1m hrozn\u011b moc r\u00e1da, stejn\u011b jako Georga a Andyho. Kluci, dejte na sebe pozor a Andy, ho\u010f si do t\u011bch vlas\u016f ty modr\u00e9 prou\u017eky, nehor\u00e1zn\u011b ti to seklo.<\/em><\/div>\n
Roberto, I love you so much. You’re my true love. Nev\u00edm, co bych je\u0161t\u011b dodala, asi to, \u017ee v\u00e1s m\u00e1m v\u0161echny moc r\u00e1da<\/em>.“ Jakmile do\u010detl posledn\u00ed \u0159\u00e1dky, v kostele zavl\u00e1dlo hrobov\u00e9 ticho. Bill si a\u017e po chv\u00edli v\u0161iml, \u017ee ve vedlej\u0161\u00ed \u0159ad\u011b sed\u00ed Roberto. Poznal ho podle fotky, co mu jednou Sophi uk\u00e1zala. Jeho hn\u011bd\u00e9 o\u010di byly uslzen\u00e9 a obli\u010dej ztr\u00e1pen\u00fd. O\u010di st\u00e1le up\u00edral na \u010dernou lakovanou rakev, kde le\u017eela jeho \u010dervenovlas\u00e1 princezna.<\/p>\n

Nakonec \u010dty\u0159i statn\u00ed mu\u017ei vzali rakev za \u00fachyty a nesli ji pomalu ven na h\u0159bitov, kde u\u017e bylo pro Sophi m\u00edsto. V\u0161ichni p\u0159\u00edtomn\u00ed \u0161li v pr\u016fvodu za rakv\u00ed a\u017e k hrobu, kde byla pomalu spu\u0161t\u011bna do zem\u011b a pokryta velkou vrstvou hl\u00edny, kterou je\u0161t\u011b udusali.<\/div>\n

Lid\u00e9 postupn\u011b odch\u00e1zeli a v\u0161ichni t\u0159i kluci se tak\u00e9 vydali dom\u016f.<\/p>\n

V ned\u011bli se Will sna\u017eil Billovi dovolat. Cht\u011bl toho drobe\u010dka m\u00edt u sebe. Mohl jenom tu\u0161it, jak se asi tr\u00e1p\u00ed.<\/div>\n

„Ano?“ ozval se tich\u00fd ospal\u00fd hlas ve sluch\u00e1tku.<\/div>\n
„Ahoj zlato, j\u00e1 t\u011b asi vzbudil, vi\u010f? To jsem necht\u011bl, ale napadlo m\u011b, jestli bys necht\u011bl p\u0159ijet za mnou, dojedu si pro tebe,“ mluvil mile a klidn\u011b. Bylo mu jasn\u00e9, \u017ee s Billem nebude moc z\u00e1bava a nedivil se. Ale i tak ho cht\u011bl m\u00edt u sebe.<\/div>\n
„Tak dob\u0159e, za patn\u00e1ct minut budu nachystan\u00fd, jo?“ vyhrabal se z postele a pomalu \u0161el ke sk\u0159\u00edni. V\u011bt\u0161inu dne posledn\u00ed dobou str\u00e1vil jenom v posteli.<\/div>\n
„Dob\u0159e, tak za patn\u00e1ct minut budu u v\u00e1s,“ ukon\u010dil hovor a \u0161el se chystat, aby mohl zajet pro tu svou hrom\u00e1dku ne\u0161t\u011bst\u00ed.<\/p>\n

autor: Tina<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Tina Dny se vlekly neskute\u010dn\u011b pomalu. V\u0161echno jako by truchlilo nad ztr\u00e1tou mal\u00e9 \u010dervenovlas\u00e9 d\u00edvky. Bylo zamra\u010deno, \u0161ed\u00e1 mra\u010dna nepustila ani jeden slune\u010dn\u00ed paprsek a ob\u010das zav\u00e1l v\u00edtr, kter\u00fd \u010dechral vlasy. Brzy se m\u011bl konat poh\u0159eb. N\u011bco se vleklo, ale n\u011bco<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[501],"tags":[],"class_list":["post-5845","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-profesor"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5845","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5845"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5845\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5845"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5845"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5845"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}