{"id":585,"date":"2018-05-02T16:00:00","date_gmt":"2018-05-02T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=579"},"modified":"2018-05-02T16:00:00","modified_gmt":"2018-05-02T15:00:00","slug":"love-me-till-it-hurts-11","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2018\/05\/02\/love-me-till-it-hurts-11\/","title":{"rendered":"Love me till it hurts 11."},"content":{"rendered":"
autor: Becs<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Dny ub\u00edhaly jeden za druh\u00fdm a ne\u017e se Tom nad\u00e1l, byl kv\u011bten. V\u0161ichni \u0161\u00edleli kv\u016fli maturit\u011b, ale jemu to bylo \u00fapln\u011b voln\u00e9. Prvn\u00edch p\u00e1r dn\u016f po Billov\u011b zmizen\u00ed um\u00edral strachy. Pokou\u0161el se ho naj\u00edt pomoc\u00ed soci\u00e1ln\u00edch s\u00edt\u00ed, a dokonce za\u0161el za u\u010ditelkou, jestli o n\u011bm n\u011bco nev\u00ed. Nikdo pro n\u011bj v\u0161ak nem\u011bl \u017e\u00e1dnou uspokojivou odpov\u011b\u010f. Po \u010dernovl\u00e1skovi jako by se slehla zem a za n\u011bjak\u00fd \u010das v\u0161echny p\u0159estalo bavit o n\u011bm mluvit. U\u017e nebyl \u017ehav\u00fdm t\u00e9matem, a tak na n\u011bj zapomn\u011bli. Tom by si p\u0159\u00e1l, aby to tak snadn\u00e9 bylo i pro n\u011bj.<\/div>\n
Jeho mobil se rozezvonil, a tak po n\u011bm s\u00e1hnul. Georg ho u\u017e asi po sto pades\u00e1t\u00e9 zve na ve\u010d\u00edrek, kter\u00fd po\u0159\u00e1d\u00e1 Andreas. D\u0159\u00edv by se tam nad\u0161en\u011b rozb\u011bhl a ukradl blon\u010f\u00e1kovi v\u0161echnu pozornost, ale te\u010f mu na tom nez\u00e1le\u017eelo. Co na tom? U\u017e ho ty nesmysln\u00e9 poty\u010dky s kamar\u00e1dy nebav\u00ed.<\/div>\n
„Tome, kurva, prost\u011b p\u0159ij\u010f. O\u017eereme si dr\u017eku. To pom\u00e1h\u00e1.“ \u010cetl v p\u0159\u00edchoz\u00ed zpr\u00e1v\u011b.<\/div>\n
A nakonec pro\u010d ne? Upadnout aspo\u0148 na chvilku do zapomn\u011bn\u00ed nezn\u011blo jako \u00fapln\u011b \u0161patn\u00fd n\u00e1pad. Zvedl se z gau\u010de, kter\u00fd se stal jeho nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edtelem, a donutil se doj\u00edt do koupelny, aby si opl\u00e1chl obli\u010dej a pokusil se ze sebe shodit tu zombie masku.<\/div>\n
Kamar\u00e1di si samoz\u0159ejm\u011b v\u0161imli, \u017ee se jeho chov\u00e1n\u00ed zm\u011bnilo a z d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edho playboye se stal zamlkl\u00fd podiv\u00edn. N\u011bkte\u0159\u00ed to pova\u017eovali za n\u00e1sledek rozchodu s Olivi\u00ed. Ti, co ho znali nejl\u00edp, v\u011bd\u011bli, \u017ee to m\u00e1 jinou p\u0159\u00ed\u010dinu, ale u\u017e se nesna\u017eili z n\u011bj cokoliv vyt\u00e1hnout. V\u011bd\u011bli, \u017ee to nem\u00e1 cenu.<\/div>\n
\n

Kdy\u017e sb\u00edhal schody do p\u0159\u00edzem\u00ed, c\u00edtil se trochu l\u00edp, a dokonce se za\u010d\u00ednal i t\u011b\u0161it a apatie posledn\u00edch dn\u016f z n\u011bj trochu opadla.<\/p><\/div>\n

„Tome,“ zazn\u011bl hlas jeho otce z j\u00eddelny. „Poj\u010f sem. Mus\u00edm s tebou mluvit.“<\/div>\n
„Tati, j\u00e1 sp\u011bch\u00e1m. Nepo\u010dk\u00e1 to?“<\/div>\n
„Ne, chci s tebou mluvit hned,“ utnul jeho protesty a pokynul mu, aby se posadil. Tom poslechl jen neochotn\u011b, proto\u017ee otec z\u016fstal st\u00e1t, tak\u017ee si vedle n\u011bj p\u0159ipadal mal\u00fd jako n\u011bjak\u00fd \u0161kol\u00e1\u010dek.<\/div>\n
„Georg na m\u011b u\u017e \u010dek\u00e1 venku,“ zahu\u010del, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee v\u011bt\u0161\u00ed pochopen\u00ed by m\u011bl staro\u017eitn\u00fd p\u0159\u00edborn\u00edk.<\/div>\n
„Jede\u0161 s Georgem? Pro\u010d, sakra, nejezd\u00ed\u0161 sv\u00fdm autem? Dal jsem ti ho, abys mi d\u011blal reklamu a ne proto, aby st\u00e1lo v gar\u00e1\u017ei a ty jezdil n\u011bjakou kraksnou,“ vyjel Gordon.<\/div>\n
„Georg m\u00e1 Navaru. To nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 kraksna,“ br\u00e1nil kamar\u00e1da okam\u017eit\u011b Tom, i kdy\u017e v\u011bd\u011bl, \u017ee to nem\u00e1 smysl.<\/div>\n
„A\u017e na n\u00ed bude logo moj\u00ed prodejny, budu se s tebou o n\u011b\u010dem bavit,“ utnul ho chladn\u011b. „Ale o tom jsem s tebou necht\u011bl mluvit.“<\/div>\n
\n
„Gordone, m\u011bl jsi na m\u011b po\u010dkat,“ p\u0159ib\u011bhla do m\u00edstnosti i matka, posadila se a polo\u017eila propleten\u00e9 prsty na st\u016fl.<\/div>\n
„Volali n\u00e1m ze \u0161koly,“ vzal si znovu slovo otec. „Pr\u00fd se ti dost rapidn\u011b zhor\u0161il prosp\u011bch. A to ve v\u0161ech p\u0159edm\u011btech. Co mi k tomu \u0159ekne\u0161?“<\/div>\n
Tom chvilku ml\u010del, ne\u017e pokr\u010dil rameny a \u0159ekl: „Je to posledn\u00ed rok. Prost\u011b je to v\u0161echno t\u011b\u017e\u0161\u00ed.“<\/div>\n
„Jen\u017ee oni \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee se ani nesna\u017e\u00ed\u0161. Pr\u00fd jsi \u00fapln\u011b mimo a v\u016fbec se nezapojuje\u0161. Moc dob\u0159e v\u00ed\u0161, co si o t\u011bch kret\u00e9nech ve \u0161kole mysl\u00edm, ale tohle je trochu moc. Dovolili jsme ti m\u00edt voln\u011bj\u0161\u00ed re\u017eim, ale tohle u\u017e je sakra moc,“ odbyl jeho chab\u00e9 v\u00fdmluvy.<\/div>\n
„Nen\u00ed snad jedno, jak\u00e9 m\u00e1m zn\u00e1mky? Odmaturuju tak jako tak, ne? Nikdo se m\u011b pak u\u017e nebude pt\u00e1t, jestli to bylo za jedna,“ zamru\u010del.<\/div>\n
„Nechci, aby se o m\u00e9m synovi \u0159\u00edkalo, \u017ee je lempl. Je ti to jasn\u00e9? Pr\u00fd dokonce vynech\u00e1v\u00e1\u0161 tr\u00e9ninky. Okam\u017eit\u011b se dej do kupy, jinak si m\u011b nep\u0159ej. Znova za\u010dne\u0161 po\u0159\u00e1dn\u011b tr\u00e9novat, jinak si t\u011b pod\u00e1m, chlape\u010dku,“ uk\u00e1zal na n\u011bj hroziv\u011b prstem. V obli\u010deji byl cel\u00fd rud\u00fd.<\/div>\n
„Jo, jasn\u011b,“ odk\u00fdval mu to, jen aby u\u017e m\u011bl tenhle rozhovor za sebou.<\/div>\n
„Po\u010d\u00edt\u00e1m s t\u00edm, \u017ee nastoup\u00ed\u0161 do m\u00e9 firmy, ale to nep\u016fjde, pokud nebude\u0161 po\u0159\u00e1dn\u011b studovat. Chce\u0161 b\u00fdt \u0159editel, nebo jen uboh\u00fd mechanik? Srovnej si priority, sakra. Bez fotbalov\u00e9 protekce se nikam nedostane\u0161.“ Tom se musel v duchu u\u0161kl\u00edbat. Otec na n\u011bj moc \u010dasto nepou\u017e\u00edval tyhle r\u00e1doby v\u00fdchovn\u00e9 proslovy. V\u011bt\u0161inou si opravdu mohl d\u011blat, co cht\u011bl, kdy\u017e na sebe moc neupozor\u0148oval. P\u0159ipadalo mu, \u017ee se nejd\u0159\u00edv inspiroval n\u011bjak\u00fdm stupidn\u00edm filmem, ne\u017e na n\u011bj nab\u011bhl.<\/div>\n
\n

„Pr\u00fd u\u017e ani nechod\u00ed\u0161 s Olivi\u00ed,“ vlo\u017eila se do toho matka. „Je to takov\u00e1 \u0161koda. V\u017edy\u0165 to byla takov\u00e1 mil\u00e1 holka. Dokonale se k tob\u011b hodila.“<\/p><\/div>\n

„Ne, nehodila, mami,“ odsekl j\u00ed.<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, kdyby ses k n\u00ed vr\u00e1til, t\u0159eba by se dalo v\u0161echno zase do po\u0159\u00e1dku. Zase bys to byl ty. A rozhodn\u011b by to vydalo ten prav\u00fd sign\u00e1l. Jsi fotbalista, ona roztlesk\u00e1va\u010dka. Takhle to prost\u011b m\u00e1 b\u00fdt.“<\/div>\n
Tom otev\u0159el pusu, \u017ee se s n\u00ed za\u010dne p\u0159\u00edt, ale nenach\u00e1zel vhodn\u00e1 slova. Jak t\u011bmhle dv\u011bma vysv\u011btlit, \u017ee by s Olivi\u00ed nebyl \u0161\u0165astn\u00fd? Jak jim vysv\u011btlit, \u017ee mu na ni\u010dem nez\u00e1le\u017e\u00ed, proto\u017ee se zamilovat do kluka, kter\u00fd poch\u00e1z\u00ed z toho nejhor\u0161\u00edho prost\u0159ed\u00ed? Jako dva lidi ve svazku z rozumu tohle nikdy nemohli pochopit. Zabru\u010del n\u011bco neur\u010dit\u00e9ho a rychle zmizel, ne\u017e mu za\u010dnou d\u011blat dal\u0161\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ku. Na tohle v\u00e1\u017en\u011b nem\u011bl.<\/div>\n
\n

U Andrease byla nakonec takov\u00e1 nuda, \u017ee se rozhodli p\u0159esunout do klubu. Tomovi to bylo v\u0161echno \u00fapln\u011b jedno. Nez\u00e1le\u017eelo mu na tom, kde je, co pije a ani s k\u00fdm se bav\u00ed. P\u0159ikyvoval na t\u011bch spr\u00e1vn\u00fdch m\u00edstech a pokou\u0161el se usm\u00e1t poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e to situace vy\u017eadovala. Za n\u011bjak\u00fd \u010das mu dali v\u0161ichni pokoj a ode\u0161li se n\u011bkam bavit. Tom z\u016fstal v boxu s\u00e1m jen se skleni\u010dkou zteplal\u00e9ho piva.<\/p><\/div>\n

„Dob\u0159e, takhle u\u017e to d\u00e1l nejde,“ pronesla Olivie a posadila se vedle n\u011bj. „Dali jsme ti pokoj, proto\u017ee jsme si mysleli, \u017ee se z tohohle vyhrabe\u0161 s\u00e1m, ale je to den ode dne hor\u0161\u00ed. Mus\u00ed\u0161 mi \u0159\u00edct, co se d\u011bje, abych ti mohla pomoct.“<\/div>\n
„O nic nejde, Liv,“ pousm\u00e1l se na ni, ale p\u016fsobilo to dost nev\u011brohodn\u011b.<\/div>\n
„Tome, sakra. Z\u00e1le\u017e\u00ed mi na tob\u011b,“ chytla ho za ruku a on se nebr\u00e1nil. Poda\u0159ilo se jim vytvo\u0159it mnohem lep\u0161\u00ed vztah, ne\u017e kdy\u017e spolu chodili. „N\u011bco s va\u0161ima? Odkopla t\u011b holka? M\u00e1\u0161 nevyl\u00e9\u010ditelnou nemoc? Napov\u011bz mi.“<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b se nic ned\u011bje. Jsem v po\u0159\u00e1dku,“ kroutil hlavou.<\/div>\n
„Ale b\u011b\u017e do prdele. Vid\u00edm, \u017ee je n\u011bco \u0161patn\u011b a frustruje m\u011b to,“ vybuchla a pustila ho. Hled\u011bla na n\u011bj tak vy\u010d\u00edtav\u00fdm pohledem, \u017ee si chvilku p\u0159edstavoval, jak j\u00ed v\u0161echno vysype. U\u017e, u\u017e se nadechoval, kdy\u017e ho v\u0161echna odvaha opustila. Ano, z Olivie se stala skv\u011bl\u00e1 kamar\u00e1dka, ale tohle by nepochopila.<\/div>\n
„Promi\u0148, ale nem\u016f\u017ee\u0161 mi pomoct,“ pokr\u010dil nakonec rameny. Uchopil skelni\u010dku a napil se, aby n\u011bjak zam\u011bstnal ruce.<\/div>\n
„Dob\u0159e, u\u017e do tebe nebudu hu\u010det. Kdyby sis to rozmyslel, jsem tady pro tebe, jo? A ne jako v n\u011bjak\u00e9m trapn\u00e9m americk\u00e9m filmu. Mysl\u00edm to v\u00e1\u017en\u011b,“ zkoumav\u011b se na Toma pod\u00edvala, kousla se do rtu a zavrt\u011bla hlavou v jasn\u00e9 rezignaci.<\/div>\n
\n

„Na\u0161i do m\u011b dneska hu\u010deli, abych se k tob\u011b vr\u00e1til,“ uchechtl se Tom a o\u010dek\u00e1val, \u017ee se Liv zatv\u00e1\u0159\u00ed p\u0159ekvapen\u011b nebo alespo\u0148 pobaven\u011b, jen\u017ee ona jen pok\u00fdvala hlavou.<\/p><\/div>\n

„Jo, tvoje mamka mi p\u0159ed p\u00e1r dny volala a vypt\u00e1vala se, pro\u010d jsme se roze\u0161li,“ povzdychla si a jedn\u00edm ladn\u00fdm pohybem si p\u0159ejela ukazov\u00e1\u010dky pod o\u010dima, aby si set\u0159ela rozmazanou \u0159asenku.<\/div>\n
„Pro\u010d jsi mi to ne\u0159ekla?“ oto\u010dil se na ni s v\u00fd\u010ditkou ve tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n
„Necht\u011bla jsem ti je\u0161t\u011b p\u0159id\u00e1vat. A\u0165 u\u017e t\u011b tr\u00e1p\u00ed cokoliv, tahle informace by t\u011b ur\u010dit\u011b nepot\u011b\u0161ila. \u0158\u00edkala jsem si, \u017ee to prost\u011b nech\u00e1m b\u00fdt,“ pokr\u010dila rameny. „Neboj se. Tvoj\u00ed matce jsem ne\u0159ekla nic z\u00e1sadn\u00edho. Poda\u0159ilo se mi z toho vykroutit.“<\/div>\n
„Tak\u017ee dneska nab\u011bhli na m\u011b. Bo\u017ee, \u010d\u00edm jsem si tohle zaslou\u017eil?“ zak\u0148u\u010del Tom a m\u011bl sto chut\u00ed n\u011bkolikr\u00e1t pra\u0161tit hlavou o st\u016fl.<\/div>\n
„Ale no tak. P\u0159ejde je to,“ popl\u00e1cala ho po rameni a povzbudiv\u011b se usm\u00e1la. „Pot\u0159ebuje\u0161 se pokochat n\u011bjak\u00fdm p\u011bkn\u00fdm zadkem. To ur\u010dit\u011b pom\u016f\u017ee.“<\/div>\n
„Liv,“ ok\u0159ikl ji na oko k\u00e1rav\u011b. Bylo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, kdy\u017e v\u00e1s b\u00fdval\u00e1 p\u0159\u00edtelkyn\u011b nab\u00e1d\u00e1, abyste pro zlep\u0161en\u00ed n\u00e1lady, o\u010dumovali jin\u00e9 holky a jist\u00e9 konkr\u00e9tn\u00ed partie.<\/div>\n
„No hele, Natalie. Ta je oble\u010den\u00e1 jako stript\u00e9rka. Mo\u017en\u00e1, \u017ee kdybys na n\u00ed ud\u011blal o\u010di, dokonce by ti i ud\u011blala lapdance.“<\/div>\n
Olivie to \u0159ekla jen jako sarkastickou pozn\u00e1mku, ale v jeho mozku n\u011bco zadrn\u010delo. Natalie. Natalie? P\u0159i\u0161lo mu to pov\u011bdom\u00e9. A pak to ud\u011blalo cvak a v\u0161echno se mu projasnilo. „Natalie si mysl\u00ed, \u017ee bychom spolu mohli chodit alespo\u0148 tajn\u011b.“<\/div>\n
„Co o n\u00ed v\u00ed\u0161?“ vyhrkl a oto\u010dil se k Liv \u010delem tak prudce, a\u017e n\u011bkolikr\u00e1t zamrkala.<\/div>\n
„J\u00e1 nev\u00edm. Nic moc. Obl\u00edk\u00e1 se jako \u0161t\u011btka a je hodn\u011b hlu\u010dn\u00e1. M\u00e1\u0161 snad z\u00e1jem o n\u011bco takov\u00e9ho?“ zeptala se a znechucen\u00ed z jej\u00edho hlasu p\u0159\u00edmo odkap\u00e1valo.<\/div>\n
„Ne, j\u00e1 jen\u2026 To je jedno. Nech to b\u00fdt,“ zavrt\u011bl Tom hlavou. Nemohla to b\u00fdt ta sam\u00e1 holka.<\/div>\n
„Hodn\u011b se bavila s t\u00edm klukem, co se mu p\u0159ed\u00e1vkovala matka. Nev\u00edm, jak se jmenoval. Kopitz? Tak n\u011bjak,“ m\u00e1vla ve vzduchu rukou ve sv\u00e9m typick\u00e9m p\u0159ez\u00edrav\u00e9m gestu.<\/div>\n
„Kaulitz?“ vy\u0161t\u011bkl Tom a chytil ji za nadlokt\u00ed.<\/div>\n
„Au,“ zamra\u010dila se na n\u011bj. „Jo, mysl\u00edm, \u017ee jo.“<\/div>\n
\n

Tom u\u017e na nic dal\u0161\u00edho ne\u010dekal. Vysoukal se z boxu a nechal za sebou Liv, kter\u00e1 na n\u011bj je\u0161t\u011b n\u011bco volala. Jen\u017ee on to nevn\u00edmal. Okoln\u00ed zvuky v\u016fbec nesly\u0161el a m\u011bl dojem, \u017ee skrz tunelov\u00e9 vid\u011bn\u00ed m\u00e1 v\u00fdhled jen na jedinou osobu v cel\u00e9m klubu.<\/p><\/div>\n

Chvilku mu trvalo, ne\u017e se prodral davem lid\u00ed a\u017e k baru, kde d\u00edvka sed\u011bla. Zrovna se n\u011b\u010demu hlasit\u011b sm\u00e1la a zakl\u00e1n\u011bla p\u0159i tom hlavu dozadu jako houpac\u00ed kon\u00edk. Jej\u00edho spole\u010dn\u00edka to o\u010dividn\u011b velmi pot\u011b\u0161ilo, proto\u017ee se k n\u00ed naklonil bl\u00ed\u017e, p\u0159ipraven\u00fd vypr\u00e1v\u011bt n\u011bco dal\u0161\u00edho. Jen\u017ee Natalii jako by zamrzl \u00fasm\u011bv na rtech, kdy\u017e ho uvid\u011bla. Znenad\u00e1n\u00ed se sna\u017eila vypadat, co nejmen\u0161\u00ed, a dokonce sklouzla ze stoli\u010dky a chystala se odej\u00edt. Jen\u017ee to u\u017e byl Tom u n\u00ed.<\/div>\n
\n

„Natalie,“ oslovil ji s ot\u00e1zkou v hlase, aby se ujistil, \u017ee je to opravdu ona.<\/p><\/div>\n

„Jo?“ houkla r\u00e1doby s nez\u00e1jmem. „Co chce\u0161?“<\/div>\n
„Ty jsi Billova kamar\u00e1dka, \u017ee jo?“ \u0161el na to p\u0159\u00edmo.<\/div>\n
„Hmm,“ zahu\u010dela a za\u010dala se o\u0161\u00edvat. Vypadala, jako by se nejrad\u0161i propadla do zem\u011b.<\/div>\n
„V\u00edm, \u017ee jsi. Mluvil o tob\u011b,“ zatla\u010dil na ni trochu Tom, kdy\u017e vid\u011bl, jak se p\u0159ed n\u00edm krout\u00ed jako je\u0161t\u011brka.<\/div>\n
„V\u00e1\u017en\u011b?“ rozz\u00e1\u0159ila se jako slun\u00ed\u010dko a vz\u00e1p\u011bt\u00ed zase zv\u00e1\u017en\u011bla, kdy\u017e j\u00ed do\u0161lo, jak snadno se nechala vyv\u00e9st z m\u00edry a prozradila se. „No dob\u0159e. Co chce\u0161, Trumpere?“<\/div>\n
„V\u00ed\u0161 o n\u011bm n\u011bco?“ nal\u00e9hal a srdce se mu rozbu\u0161ilo tak rychle, jako by tam m\u00edsto n\u011bj najednou m\u011bl kolib\u0159\u00edka. „Kam \u0161el? Je v po\u0159\u00e1dku? Pro\u010d utekl? Nem\u00e1 n\u011bjak\u00e9 probl\u00e9my?“<\/div>\n
Nat\u00e1lie si povzdechla, a pak si ho n\u011bkolik nemilosrdn\u011b dlouh\u00fdch vte\u0159in m\u011b\u0159ila pohledem. „Poj\u010f rad\u0161i ven. Nechci, aby n\u00e1s sly\u0161el n\u011bkdo z t\u011bch tv\u00fdm pitom\u00fdch kamar\u00e1d\u016f.“<\/div>\n
Tom zcela ignoroval ur\u00e1\u017eku sv\u00fdch nejbli\u017e\u0161\u00edch a v\u00edc ne\u017e ochotn\u011b ji n\u00e1sledoval ven z klubu. Dve\u0159e se za nimi automaticky zabouchly a Natalie svi\u017en\u00fdm krokem zam\u00ed\u0159ila n\u011bkam doleva. Ve\u010der byl vlah\u00fd a on okrajov\u011b zaznamenal, \u017ee se mu zje\u017eily chloupky na rukou. V mikin\u011b by mu ur\u010dit\u011b bylo l\u00edp. Musel trochu popob\u011bhnout, aby ji dohnal a srovnal s n\u00ed krok. Ne\u0161li moc daleko. Za chvilku se d\u00edvka zastavila a hopla na z\u00eddku u n\u011bjak\u00e9ho parku.<\/p>\n

Na moment mezi nimi bylo ticho, a pak ho p\u0159eru\u0161ila t\u00edm, \u017ee \u0159ekla: „Nem\u00e1\u0161 cig\u00e1ro?“<\/div>\n

„Jo, o\u010dividn\u011b jsi Billova kamar\u00e1dka,“ zavrt\u011bl Tom hlavou a jedno j\u00ed podal. Ihned si ho zap\u00e1lila a hluboce pot\u00e1hla. Pak kdy\u017e k nebi vyfoukla \u0161ed\u00fd d\u00fdm, promluvila znovu. „Tak co chce\u0161 v\u011bd\u011bt?“<\/div>\n
„Kde te\u010f je?“<\/div>\n
„To j\u00e1 nev\u00edm,“ pokr\u010dila rameny a znovu pot\u00e1hla. Mezi jednotliv\u00fdmi vdechnut\u00edmi je\u0161t\u011b stihla v puse p\u0159evalovat \u017ev\u00fdka\u010dku.<\/div>\n
„Pro\u010d ode\u0161el? N\u011bkdo mu cht\u011bl ubl\u00ed\u017eit? A vr\u00e1t\u00ed se? Jeho matka se pr\u00fd p\u0159ed\u00e1vkovala. M\u00e1 s t\u00edm ten \u00fat\u011bk n\u011bco spole\u010dn\u00e9ho?“ chrlil na ni ot\u00e1zky, jako kdy\u017e st\u0159\u00edl\u00ed z kulometu.<\/div>\n
„Hele, Trumpere, brzdi. Tohle snad nen\u00ed v\u00fdslech,“ zvedla jednu ruku do vzduchu, aby zadr\u017eela proud jeho slov. Kolem nich pro\u0161la dvojice pochecht\u00e1vaj\u00edc\u00edch se puber\u0165\u00e1k\u016f, tak\u017ee oba zmlkli.<\/div>\n
„Prost\u011b mi \u0159ekni, co v\u00ed\u0161. Byl za tebou p\u0159edt\u00edm, ne\u017e ode\u0161el?“<\/div>\n
„Jo, byl. Ale nic mi ne\u0159ekl.“<\/div>\n
„M\u00e1 probl\u00e9my s drogama? Proto ode\u0161el?“ nenechal se tak snadno odb\u00fdt.<\/div>\n
„Bill a probl\u00e9my s drogama? Zbl\u00e1znil ses? Bill nefetuje. Nesn\u00e1\u0161\u00ed drogy. Nen\u00ed se co divit, s takovou matkou.“<\/div>\n
\n

„Po\u010dkej, po\u010dkej. Ale mn\u011b \u0159ekl, \u017ee si ode m\u011b bral pen\u00edze, aby m\u011bl na fet,“ vysv\u011btlil Tom a tv\u00e1\u0159il se zmaten\u011b. Natalie znovu pot\u00e1hla a zahled\u011bla se na \u0161pi\u010dky sv\u00fdch bot, aby j\u00ed nevid\u011bl do tv\u00e1\u0159e. V duchu Billa prokl\u00ednala. Tak takhle to navl\u00edkl, aby ho Trumper nehledal. P\u0159esv\u011bd\u010dil ho, \u017ee ho vyu\u017e\u00edval kv\u016fli drog\u00e1m. Ten geni\u00e1ln\u00ed pitomec. Myslel si, \u017ee Trumper ztrat\u00ed z\u00e1jem, pokud ho dostate\u010dn\u011b znechut\u00ed.<\/p><\/div>\n

„Bill ty pen\u00edze nem\u011bl na drogy. M\u011bl je na to, aby mohl ut\u00e9ct. U\u017e dlouho pl\u00e1noval, \u017ee od matky zdrhne, jakmile mu bude osmn\u00e1ct, jen\u017ee kdy\u017e um\u0159ela, naskytla se mu mo\u017enost, jak to prov\u00e9st hned. Ty pen\u00edze od tebe pou\u017eil na \u00fat\u011bk. Bill opravdu nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd fe\u0165\u00e1k,“ pokusila se o povzbuzuj\u00edc\u00ed \u00fasm\u011bv.<\/div>\n
„A to ti v\u00e1\u017en\u011b ani nenazna\u010dil, kam p\u016fjde?“ nevzd\u00e1val se Tom.<\/div>\n
„Necht\u011bl, aby n\u011bkdo v\u011bd\u011bl, kde je. B\u00e1l se, \u017ee ho soci\u00e1lka p\u0159it\u00e1hne zp\u00e1tky, proto\u017ee je\u0161t\u011b nen\u00ed plnolet\u00fd. A ne\u017e se zept\u00e1\u0161, nenechal mi na sebe \u017e\u00e1dn\u00fd kontakt. Byl rozhodnut\u00fd se tady na v\u0161echno vysrat a u\u017e se nikdy nevr\u00e1tit.“ V jej\u00edch slovech zazn\u00edvala ur\u010dit\u00e1 d\u00e1vka rozmrzelosti. Ani ona z\u0159ejm\u011b nebyla nad\u0161en\u00e1 z toho, jak Bill sv\u016fj \u00fat\u011bk pojal.<\/div>\n
\n

„Ne\u0159ekl ti n\u011bco\u2026 necht\u011bl\u2026 nemluvil o mn\u011b? Nevzk\u00e1zal mi n\u011bco?“ koktal Tom, jako by jen st\u011b\u017e\u00ed hledal slova. Natalie se na n\u011bj up\u0159en\u011b pod\u00edvala a p\u0159em\u00fd\u0161lela. M\u011bla dv\u011b mo\u017enosti. Bu\u010f mu \u0159ekne pravdu, \u017ee je do n\u011bj Bill zamilovan\u00fd a Trumpera to bude u\u017e\u00edrat, bude se ho sna\u017eit naj\u00edt, a nakonec zmago\u0159\u00ed z toho, \u017ee se mu neda\u0159\u00ed. Druhou mo\u017enost\u00ed bylo n\u00e1sledovat Billova p\u0159\u00edkladu a zalhat. Sice ho to n\u011bjakou dobu bude bolet, ale pak se ot\u0159epe a jeho \u017eivot p\u016fjde d\u00e1l.<\/p><\/div>\n

„Sorry, nevzk\u00e1zal,“ zavrt\u011bla nakonec hlavou a naposledy nas\u00e1la do plic kou\u0159.<\/div>\n
„J\u00e1 to nech\u00e1pu. Jednou mu vyklouzlo, \u017ee m\u011b miluje a \u017ees mu ty sama doporu\u010dovala, aby se mnou chodil tajn\u011b. Byl sice opil\u00fd, ale v\u00e1\u017en\u011b jsem si myslel, \u017ee ke mn\u011b n\u011bco c\u00edt\u00ed,“ mumlal Tom v\u00edce pro sebe, ne\u017e pro ni.<\/div>\n
„Mo\u017en\u00e1, \u017ee jsem mu n\u011bco takov\u00e9ho \u0159ekla, ale ur\u010dit\u011b to bylo m\u00edn\u011bno jen v \u017eertu,“ nadechla se, aby si dodala odvahy, a pak \u0159ekla. „On t\u011b nikdy nemiloval. Byl jsi jen jeho j\u00edzdenka odsud.“<\/div>\n
Vid\u011bla tu bolest v jeho o\u010d\u00edch, ale p\u0159esto sv\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed nezm\u011bnila. Bill by si to tak p\u0159\u00e1l. Necht\u011bl, aby se Tom dostal do stejn\u00fdch sra\u010dek jako on. Kdy\u017e se v\u0161echno zada\u0159\u00ed, vr\u00e1t\u00ed se zp\u00e1tky k t\u00e9 sv\u00e9 roztlesk\u00e1va\u010dce a bude z n\u011bj d\u011bvka\u0159 jako d\u0159\u00edv. Bill pro n\u011bj bude jen epizoda.<\/div>\n
„Mrz\u00ed m\u011b, \u017ee jsem ti nepomohla,“ pronesla zp\u011bvav\u00fdm vesel\u00fdm hlasem, kter\u00fd j\u00ed zn\u011bl fale\u0161n\u011b, ale on to p\u0159es sv\u00e9 tr\u00e1pen\u00ed nepost\u0159ehl. Sesko\u010dila ze z\u00eddky a uk\u00e1zala sm\u011brem ke klubu. „J\u00e1 se te\u010f vr\u00e1t\u00edm. Jde\u0161 se mnou?“<\/div>\n
„Ne, mysl\u00edm, \u017ee rad\u0161i p\u016fjdu dom\u016f,“ zadrmolil. Mra\u010dil se tak usilovn\u011b, \u017ee bylo zn\u00e1t, jak se je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d ztr\u00e1c\u00ed ve sv\u00fdch my\u0161lenk\u00e1ch. Neobt\u011b\u017eovala se s rozlou\u010den\u00edm a vykro\u010dila pry\u010d.<\/div>\n
„Ty, Natalie,“ zavolal na ni je\u0161t\u011b. „Mysl\u00ed\u0161, \u017ee se n\u011bkdy vr\u00e1t\u00ed? Mysl\u00ed\u0161, \u017ee ho je\u0161t\u011b n\u011bkdy uvid\u00edm?“<\/div>\n
„To nev\u00edm, Tome,“ odpov\u011bd\u011bla smutn\u011b. „\u010clov\u011bk v\u017edycky m\u016f\u017ee doufat.“<\/p>\n<\/div>\n
autor: Becs<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Becs Dny ub\u00edhaly jeden za druh\u00fdm a ne\u017e se Tom nad\u00e1l, byl kv\u011bten. V\u0161ichni \u0161\u00edleli kv\u016fli maturit\u011b, ale jemu to bylo \u00fapln\u011b voln\u00e9. Prvn\u00edch p\u00e1r dn\u016f po Billov\u011b zmizen\u00ed um\u00edral strachy. Pokou\u0161el se ho naj\u00edt pomoc\u00ed soci\u00e1ln\u00edch s\u00edt\u00ed, a dokonce za\u0161el<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[695],"tags":[],"class_list":["post-585","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-love-me-till-it-hurts"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/585","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=585"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/585\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=585"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=585"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=585"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}