{"id":5850,"date":"2012-09-21T18:00:00","date_gmt":"2012-09-21T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5834"},"modified":"2012-09-21T18:00:00","modified_gmt":"2012-09-21T17:00:00","slug":"obloquy-5","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/09\/21\/obloquy-5\/","title":{"rendered":"Obloquy 5."},"content":{"rendered":"
autor: Raiju<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Zav\u0159i nav\u017edy m\u00e9 o\u010di<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n

Kdy\u017e nav\u017edy zav\u0159u sv\u00e9 o\u010di, z\u016fstane v\u0161e nezm\u011bn\u011bn\u00e9?<\/div>\n
Kdy\u017e nav\u017edy zav\u0159u sv\u00e9 o\u010di, z\u016fstane v\u0161e stejn\u00e9?<\/div>\n
song: Close My Eyes Forever – Gregorian<\/div>\n
\n

Kdy\u017e se z\u00e1stup lid\u00ed zmen\u0161il jen na hrstku, Bill si kone\u010dn\u011b dodal odvahu, aby ze sv\u00e9ho m\u00edsta vzhl\u00e9dl k bratrov\u011b klidn\u00e9 tv\u00e1\u0159i. Odtud, kde sed\u011bl, ho vid\u011bl dob\u0159e, ale p\u0159esto se to nezd\u00e1lo b\u00fdt skute\u010dn\u00e9. Nic z toho. Kdy\u017e pozoroval Tom\u016fv hrudn\u00edk, \u0159\u00edkal si, \u017ee pokud ho bude sledovat dostate\u010dn\u011b dlouho bez mrknut\u00ed, jist\u011b zachyt\u00ed, a\u017e se mu lehce pohne, a p\u0159ijde na to, \u017ee to v\u0161echno jeho bratr jen p\u0159edst\u00edr\u00e1.<\/p>\n

Zp\u011bv\u00e1k si povzdechl a uhnul pohledem. Nepohne se. Nedok\u00e1\u017ee pochopit pro\u010d, ale z\u00e1rove\u0148 to prost\u011b v\u00ed. Ztr\u00e1ta jedin\u00e9 osoby, kter\u00e1 pro n\u011bj znamenala cel\u00fd sv\u011bt – jeho nejdra\u017e\u0161\u00ed poklad – mu motala v\u0161echny pocity dohromady a jeho srdce to u\u017e nedok\u00e1zalo un\u00e9st. Jak m\u016f\u017ee b\u00fdt n\u011bkdo mrtv\u00fd, kdy\u017e ho jasn\u011b c\u00edt\u00ed vedle sebe? Nebo sly\u0161\u00ed, co si mysl\u00ed?<\/p>\n

„Ne. On nechce r\u016f\u017ee.“<\/p>\n

<\/em> „My u\u017e pojedeme,“ \u0159ekla m\u011bkce Simone, zastavila se vedle Billa a \u010dekala na jeho reakci. Ov\u0161em \u017e\u00e1dn\u00e9 se nedo\u010dkala, ani trhnut\u00ed ramene, jako \u017ee rozum\u00ed. „Uvid\u00edme se z\u00edtra, Bille. Pros\u00edm… dej na sebe pozor.“ Mo\u017en\u00e1 \u0159ekla je\u0161t\u011b n\u011bco v\u00edc, ale Bill u\u017e ji neposlouchal. Necht\u011bl poslouchat jej\u00ed hlas a ani si p\u0159ipom\u00ednat, co ho \u010dek\u00e1 venku za dve\u0159mi smute\u010dn\u00ed s\u00edn\u011b.<\/p>\n

Se sv\u00fdmi rodi\u010di skon\u010dil. Sed\u011bl op\u0159en\u00fd o op\u011bradlo \u017eidle, jakmile se na Toma jednou pod\u00edval, nedok\u00e1zal z n\u011bj odtrhnout o\u010di. Pro\u010d se na n\u011bj nep\u0159estane d\u00edvat? Pro\u010d Tom prost\u011b nezvedne hlavu a nepod\u00edv\u00e1 se na n\u011bj taky? V\u017edy\u0165 je to ta nejjednodu\u0161\u0161\u00ed v\u011bc na sv\u011bt\u011b… tak pro\u010d to Tom prost\u011b neud\u011bl\u00e1? M\u011bl pocit, jako kdyby byl jedin\u00fd v\u011brn\u00fd – jedin\u00fd, kdo z\u016fstal po bratrov\u011b boku v dobr\u00e9m i zl\u00e9m. Z\u016fstal za ty dva dny s\u00e1m u\u017e dost a Bill te\u010f nebyl p\u0159ipraven\u00fd se od n\u011bj op\u011bt odd\u011blit. Nebyl p\u0159ipraven\u00fd se rozlou\u010dit.<\/div>\n

\n
S t\u011b\u017ek\u00fdm povzdechem se zvedl ze \u017eidle a vydal se bl\u00ed\u017e k rakvi, zastavil se p\u0159ed n\u00ed a sv\u00fdmi prsty se zlehka dotkl jej\u00edho okraje. Kdy\u017e jeho pohled sklouzl na bratrovy zav\u0159en\u00e9 o\u010di, op\u011bt v sob\u011b c\u00edtil pot\u0159ebu ustoupit a ut\u00e9ct pry\u010d. Nebyl si jist\u00fd, pro\u010d je to pro n\u011bj tolik t\u011b\u017ek\u00e9, ale vid\u011bt Tomovy zav\u0159en\u00e9 o\u010di, trochu propadl\u00e9 a lehce zfialov\u011bl\u00e9 – c\u00edtil v sob\u011b strach. Ozvaly se v n\u011bm v\u0161echny instinkty – aby se c\u00edtil natolik v ohro\u017een\u00ed, \u017ee by mu mohlo b\u00fdt n\u011bjak ubl\u00ed\u017eeno. Ale navzdory tomu v\u0161emu zvl\u00e1dl z\u016fstat na m\u00edst\u011b. Bude state\u010dn\u00fd a z\u016fstane po bratrov\u011b boku, d\u011bj se co d\u011bj.<\/p>\n

Tom nevypadal m\u00edrumilovn\u011b, jako se o mrtv\u00fdch lidech \u0159\u00edk\u00e1. Vypadal… pr\u00e1zdn\u011b. Mo\u017en\u00e1 trochu zamra\u010den\u011b. Vypadal star\u0161\u00ed, jakoby ot\u0159ele s takovou mladou postavou. Bill znal jeho tv\u00e1\u0159 tak dokonale, \u017ee si v\u0161iml ka\u017ed\u00e9 mal\u00e9 nedokonalosti, kter\u00e1 zdobila jeho poko\u017eku a kter\u00e1 musela b\u00fdt zamaskov\u00e1na makeupem, \u010di vypln\u011bn\u00e1 injekcemi, aby byly zakryty zn\u00e1mky po nehod\u011b.<\/p>\n

Klepaj\u00edc\u00ed se dla\u0148 polo\u017eil na tu bratrovu a projel j\u00edm siln\u00fd z\u00e1chv\u011bv. Ne\u010dekal, \u017ee bude tak ledov\u00e1, ale… pot\u0159eboval ho c\u00edtit. Kdyby byl Bill kdokoliv jin\u00fd, dr\u017eet n\u011bkoho mrtv\u00e9ho za ruku by bylo hr\u016fzostra\u0161n\u00e9, ale pr\u00e1v\u011b te\u010f… pokud mu to dod\u00e1v\u00e1 trochu \u00fat\u011bchy, tak to prost\u011b ud\u011bl\u00e1. Pokud v Tomov\u011b t\u011ble z\u016fstala n\u011bjak\u00e1 s\u00edla, tak mus\u00ed b\u00fdt schopn\u00fd ji n\u011bjak vyc\u00edtit. „Zm\u011bnili t\u011b v tak chladn\u00e9ho…“ Kousl se z vnit\u0159n\u00ed strany do rtu, aby zastavil ten t\u0159as. „Douf\u00e1m, \u017ee mi dok\u00e1\u017ee\u0161 odpustit…“ Za co, si nebyl skute\u010dn\u011b jist\u00fd, ale n\u011bco uvnit\u0159 n\u011bj prosilo o odpu\u0161t\u011bn\u00ed. Nikdy se nec\u00edtil ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b tak provinile. Provinile jen za to… \u017ee z\u016fstal na\u017eivu.<\/div>\n

<\/div>\n
<\/div>\n
—<\/div>\n
\n

„Z\u016fstane\u0161 tu se mnou na chv\u00edli? Jen se… nec\u00edt\u00edm na to, abych tu z\u016fstal dne\u0161n\u00ed noc s\u00e1m,“ zeptal se Bill ti\u0161e, zastr\u010dil kl\u00ed\u010de do p\u0159edn\u00edch dve\u0159\u00ed a otev\u0159el je. Bushido st\u00e1l hned vedle n\u011bj, t\u0159i velk\u00e9 kytice r\u016f\u017e\u00ed v n\u00e1ru\u010d\u00ed, darovan\u00e9 od n\u011bkolika lid\u00ed, kte\u0159\u00ed se z\u00fa\u010dastnili rozlou\u010den\u00ed. Bo\u017ee, Bill nesn\u00e1\u0161el r\u016f\u017ee. Byl jimi tot\u00e1ln\u011b otr\u00e1ven\u00fd – ze v\u0161ech kytek. Pro\u010d se kv\u011btiny spojuj\u00ed se smrt\u00ed? Pro\u010d se ten sam\u00fd symbol n\u00e1klonnosti spojuje tak\u00e9 se svatbami, narozeninami a jin\u00fdmi blahop\u0159\u00e1n\u00edmi, stejn\u011b jako s p\u0159\u00ed\u0161ernou smrt\u00ed?<\/p>\n

„Jo, nevad\u00ed mi to.“ Zavr\u010del trochu rapper, kdy\u017e si musel posunout v\u0161echny ty kytky v\u00edc do n\u00e1ru\u010de. Byly t\u011b\u017e\u0161\u00ed, ne\u017e se zd\u00e1lo.<\/p>\n

Bill mu p\u0159idr\u017eel dve\u0159e a vedl ho nahoru do sv\u00e9 klece – neboli m\u00edsta, kde se Bill na n\u011bkolik minul\u00fdch m\u011bs\u00edc\u016f zav\u0159el a stranil se tak zbytku sv\u011bta. Ale stejn\u011b tak, jako byla jeho lo\u017enice klec\u00ed, byla tak\u00e9 \u00fato\u010di\u0161t\u011bm. Nikdo ho tu nemohl obt\u011b\u017eovat a byl tu v klidu – i p\u0159esto bylo \u00fatrpn\u00e9 ticho lep\u0161\u00ed, ne\u017e b\u00fdt neust\u00e1le otravov\u00e1n.<\/p>\n

„Kam je chce\u0161 d\u00e1t? Jsou docela t\u011b\u017ek\u00fd.“<\/p>\n

„N\u011bkam je vyho\u010f,“ povzdechl si unaven\u011b Bill. Se sv\u011b\u0161en\u00fdmi rameny a pr\u00e1zdn\u00fdm pohledem si sedl na kraj postele. Za\u010dal se rozhl\u00ed\u017eet a vzpom\u00ednat. Vypadalo to, \u017ee u\u017e nedok\u00e1\u017ee udr\u017eet svou mysl soust\u0159ed\u011bnou. I p\u0159esto, \u017ee nebyl Tom vedle n\u011bj p\u0159es osm \u010di dev\u011bt t\u00fddn\u016f, m\u011bl na n\u011bj sv\u016fj ur\u010dit\u00fd vliv – d\u00e1val Billovi d\u016fvod z\u016fstat p\u0159i smyslech a ovl\u00e1dnout se. Te\u010f… bylo v\u0161e pry\u010d. Co si jen bez n\u011bj po\u010dne?<\/p>\n

<\/div>\n

—<\/div>\n
\n

Bushido se pod\u00edval na chlapce, kter\u00fd vedle n\u011bj le\u017eel na posteli, opatrn\u011b pooto\u010dil hlavou, aby se na posteli moc neh\u00fdbal – Bill by se mohl ka\u017ed\u00fdm prud\u0161\u00edm pohybem probudit. Ve sv\u011btle blikaj\u00edc\u00edho televizoru mohl spat\u0159it zaoblen\u00e9 linie jeho bok\u016f a ramen, a odhalenou ruku, kter\u00e1 k sob\u011b pevn\u011b tiskla p\u0159ikr\u00fdvku. Obli\u010dej m\u011bl sklon\u011bn\u00fd ve st\u00ednu sv\u00e9ho ramene a \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b zakryt\u00fd dlouh\u00fdmi a leskl\u00fdmi \u010dern\u00fdmi vlasy. Byl tak n\u00e1dhern\u00fd, a p\u0159esto tolik zlomen\u00fd. Takov\u00e1 dv\u011b slova by p\u0159i pohledu na n\u011bkoho, jako je Bill, nem\u011bla \u010dlov\u011bku vyvstat v mysli z\u00e1rove\u0148. Ale v ten moment byly ob\u011b pravdou.<\/p>\n

Trvalo mu tak dlouho, ne\u017e kone\u010dn\u011b usnul – Bushido si myslel, \u017ee k tomu snad nedojde. P\u0159em\u00fd\u0161lel, zda by m\u011bl z\u016fstat celou noc, jen aby se ujistil, \u017ee bude Bill v po\u0159\u00e1dku, ale jak by chlapec reagoval, a\u017e by se vedle n\u011bj r\u00e1no probudil? Nejsp\u00ed\u0161 bude nejlep\u0161\u00ed, kdy\u017e p\u016fjde.<\/p>\n

„Mmm… ano?“ Bushido se oto\u010dil na posteli, o\u010di sotva otev\u0159en\u00e9, kdy\u017e sahal po sv\u00e9m mobiln\u00edm telefonu na no\u010dn\u00ed stolek a hovor p\u0159ijal.<\/p>\n

„Pot\u0159eboval bych od tebe laskavost,“ ozval se \u0161epot z druh\u00e9ho konce. Bill sed\u011bl shrben\u00fd na sv\u00e9 posteli, hlavu sv\u011b\u0161enou a ob\u011bma rukama si p\u0159idr\u017eoval telefon k uchu. „Pros\u00edm… J\u00e1… j\u00e1 v\u00edm, \u017ee m\u011b nem\u00e1\u0161 kdov\u00edjak v l\u00e1sce, ale pot\u0159ebuju to. Jsi jedin\u00fd, koho o to m\u016f\u017eu po\u017e\u00e1dat.“ Jeho hlas se zlomil. P\u0159itiskl si mobil siln\u011bji k uchu, a je\u0161t\u011b v\u00edc se sklonil, aby v sob\u011b udr\u017eel vzlyknut\u00ed, kter\u00e9 se z jeho hrdla sna\u017eilo vydrat. Nemohl do telefonu p\u0159eci bre\u010det, ne kdy\u017e je na druh\u00e9m konci Bushido. Ale jestli to pro n\u011bj neza\u0159\u00edd\u00ed, nejsp\u00ed\u0161 mu dnes ve\u010der definitivn\u011b p\u0159esko\u010d\u00ed a ud\u011bl\u00e1 n\u011bco skute\u010dn\u011b hloup\u00e9ho a sobeck\u00e9ho.<\/p>\n

T\u00e9m\u011b\u0159 dva t\u00fddny si va\u0159il mozek, aby n\u011bkoho vymyslel – kohokoliv, komu m\u016f\u017ee v\u011b\u0159it. Ne Georgovi, ne Gustavovi, ne Davidovi, ani sv\u00fdm rodi\u010d\u016fm – musel to b\u00fdt n\u011bkdo mimo rodinu. N\u011bkdo, kdo neohl\u00e1s\u00ed na policii to, o co se sna\u017e\u00ed. Bushidovo jm\u00e9no ho napadlo u\u017e po prvn\u00edch dnech, ale trvalo mu dlouho, ne\u017e si dodal odvahy, aby zjistil jeho telefonn\u00ed \u010d\u00edslo a zavolal mu.<\/p>\n

Mu\u017e se zamra\u010dil, vystr\u010dil nohy ven z postele, posadil se a prot\u0159el si obli\u010dej, aby se probudil trochu v\u00edc. „Po\u010dkat… kdo je to?“<\/p>\n

„Bill.“ Zp\u011bv\u00e1k se trochu o\u0161il. Vyslovit sv\u00e9 jm\u00e9no se ho trochu dotklo, obzvl\u00e1\u0161\u0165 \u0159\u00edkat ho n\u011bkomu, jako je Bushido. Ale… m\u011bl sv\u00e9 d\u016fvody, pro\u010d volal jemu a ne komukoliv jin\u00e9mu. „Tady Bill Kaulitz.“<\/p>\n

To Bushida probudilo dostate\u010dn\u011b a jeho o\u010di se okam\u017eit\u011b otev\u0159ely. „Pro\u010d mi vol\u00e1\u0161?“<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„Pot\u0159ebuji laskavost. Jsi jedin\u00fd, koho o to m\u016f\u017eu po\u017e\u00e1dat…“<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Jak\u00fd druh laskavosti? A co za to?“<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
Bill t\u011b\u017ece polkl a zav\u0159el o\u010di. „Cokoliv, co chce\u0161, je mi to jedno. Jen mi pros\u00edm \u0159ekni, \u017ee to ud\u011bl\u00e1\u0161.“<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Chci p\u016flku tv\u00fdho bankovn\u00edho \u00fa\u010dtu.“<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Plat\u00ed.“ Zp\u011bv\u00e1k ani nezav\u00e1hal, aby k\u00fdvl. Bylo mu jedno, kolik ho bude jeho rozhodnut\u00ed st\u00e1t, hlavn\u011b kdy\u017e bude moci promluvit s bratrem.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
Star\u0161\u00ed mu\u017e se zamra\u010dil a pod\u00edval se na mobil, jako kdyby s Billov\u00fdm hlasem m\u011bl snad n\u011bkdo manipulovat. Rozhodn\u011b nehrozilo, aby to d\u011bcko souhlasilo s t\u00edm, \u017ee mu d\u00e1 b\u016fhv\u00ed kolik milion\u016f jen za laskavost. „Whoa, to je na tebe trochu moc, ne?“<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„K \u010dertu s t\u00edm, ud\u011bl\u00e1\u0161 to nebo ne? PROS\u00cdM…“<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e. Dob\u0159e, ud\u011bl\u00e1m. Co tedy chce\u0161?“<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Nepochybuju, \u017ee u\u017e jsi o mn\u011b a m\u00e9m bratrovi sly\u0161el. Jak\u00fd jsme dostali z\u00e1kaz. Nesm\u00edm s n\u00edm mluvit a ani nev\u00edm, jestli je v po\u0159\u00e1dku. P\u0159edej mu vzkaz, to je v\u0161e, co chci, a v\u0161echny pen\u00edze budou na tv\u00e9m \u00fa\u010dtu hned z\u00edtra r\u00e1no.“<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
Bushido si odfrkl a zakroutil hlavou. „Nechci tvoje pitom\u00fd prachy, Bille. Chce\u0161, abych mu to doru\u010dil je\u0161t\u011b dnes?“<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Jak nejd\u0159\u00edv to p\u016fjde.“<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Dob\u0159e…“ zaz\u00edval mu\u017e a rozhl\u00ed\u017eel se kolem sebe, aby na\u0161el d\u017e\u00edny, do kter\u00fdch n\u00e1sledn\u011b sko\u010dil. „Co mu m\u00e1m teda \u0159\u00edct?“<\/p>\n

<\/em> Rapper se zastavil ve dve\u0159\u00edch lo\u017enice, naposledy se oto\u010dil a pod\u00edval na Billa. C\u00edtil se \u0161patn\u011b, \u017ee pro n\u011bj nedok\u00e1zal ud\u011blat v\u00edc – pro \u017e\u00e1dn\u00e9 z dvoj\u010dat. M\u011bl se sna\u017eit v\u00edc, aby se mohli vid\u011bt nebo spolu mluvit d\u00e9le. Ale zm\u011bnilo by n\u011bco z toho to, jak m\u00e1 te\u010f Bill zlomen\u00e9 srdce? Pomohlo by mu to c\u00edtit se l\u00e9pe?<\/p>\n

Zav\u0159el za sebou ti\u0161e dve\u0159e.<\/p>\n

Bill v\u00ed, \u017ee mu m\u016f\u017ee zavolat, kdyby pot\u0159eboval jakkoliv pomoci. Alespo\u0148 do r\u00e1na bude v po\u0159\u00e1dku.<\/p>\n

<\/div>\n

—<\/div>\n
\n

Kdy\u017e dve\u0159e cvakly, z \u010dernovlas\u00e9ho chlapce uniklo zavzlyknut\u00ed. Necht\u011bl, aby Bushido ode\u0161el, ale bylo lep\u0161\u00ed, \u017ee \u0161el. Nez\u00e1le\u017eelo na tom, jak si zp\u011bv\u00e1k stra\u0161liv\u011b moc p\u0159\u00e1l spole\u010dnost, ale ta, kterou nab\u00edzel Bushido, byla m\u00e1lo. Nikdo nedok\u00e1\u017ee nahradit Toma.<\/p>\n

Vzt\u00e1hl ruku a dotkl se m\u00edsta na posteli, kter\u00e9 zrovna star\u0161\u00ed mu\u017e opustil. Chytil pokr\u00fdvku jako by se v n\u00ed sna\u017eil udr\u017eet teplo a p\u0159ivolat si tak n\u011bkoho k sob\u011b. „Necht\u011bl jsem, abys m\u011b opustil… tak pro\u010d jsi to ud\u011blal? Sl\u00edbili jsme si, \u017ee spolu z\u016fstaneme nav\u017edy…“<\/p>\n

„O \u010dem to mluv\u00ed\u0161? M\u011bl jsi zase n\u011bjak\u00fd zl\u00fd sen?“ zeptal se Tom a dotkl se bratrova ramene.<\/p>\n

Bill se v okam\u017een\u00ed zachv\u011bl, p\u0159itiskl si pokr\u00fdvku v\u00fd\u0161 k ramen\u016fm a oto\u010dil se na druhou stranu, \u010delem k nedalek\u00fdm zata\u017een\u00fdm z\u00e1v\u011bs\u016fm. Tentokr\u00e1t se nesna\u017eil sv\u00e9 slzy ut\u00edrat, kdy\u017e se mu z o\u010d\u00ed spustily a za\u010daly se vsakovat do pol\u0161t\u00e1\u0159e.<\/p>\n

„Pro\u010d pl\u00e1\u010de\u0161?“ zamra\u010dil se Tom, sklonil se a rukou p\u0159ejel p\u0159es bratrovy vlasy, aby ho uklidnil. „Co se stalo? Nikdy jsem t\u011b nevid\u011bl tak smutn\u00e9ho…“<\/p>\n

„Chci t\u011b tak moc zp\u011bt… Chyb\u00ed\u0161 mi. V\u0161echno je najednou tak… bezv\u00fdznamn\u00e9 bez tebe, Tome.“ Zp\u011bv\u00e1k popot\u00e1hl a zabo\u0159il nos do pol\u0161t\u00e1\u0159e, kdy\u017e se mu st\u00e1hlo hrdlo a rozvzlykal se naplno.<\/p>\n

„O \u010dem to mluv\u00ed\u0161? Jsem p\u0159eci tady…“ \u0159ekl frustrovan\u011b Tom, postavil se a p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eil ruce.<\/p>\n

„Tomi…“ Bill objal pol\u0161t\u00e1\u0159 a zav\u0159el p\u0159ed dal\u0161\u00edmi slzami v\u00ed\u010dka.<\/p>\n

„Pro\u010d m\u011b ignoruje\u0161? Chce\u0161 m\u011b tady, tak jsem… Bille! Prost\u011b otev\u0159i ty svoje o\u010di a pod\u00edvej se na m\u011b!“<\/p>\n

„Je tu bez tebe takov\u00fd chlad…“ za\u0161eptal Bill do pol\u0161t\u00e1\u0159e a jeho o\u010di se pootev\u0159ely, aby z nich vytryskl dal\u0161\u00ed proud slz, kter\u00fd se mu valil po nose a tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/p>\n

„Bille. Jsem p\u0159eci tady!“ \u0159ekl kytarista zni\u010den\u011b. „Pod\u00edvej se na m\u011b. Neopust\u00edm t\u011b, nikam jsem neode\u0161el. Pod\u00edvej, jsem tady.“<\/p>\n

Bill pozvedl o\u010di a zad\u00edval se ven na m\u011bs\u00edc, kter\u00fd prosv\u00edtal mez\u00edrkou v z\u00e1clon\u00e1ch. „M\u011bl jsem to b\u00fdt j\u00e1. Tys nem\u011bl b\u00fdt prvn\u00ed.“<\/p>\n

„Prvn\u00ed v \u010dem?“<\/p>\n

\u010cernovlas\u00fd chlapec zakroutil hlavou a op\u011bt se zano\u0159il nosem do pol\u0161t\u00e1\u0159e, tiskl ho pevn\u011b k sob\u011b a op\u011bt se rozplakal. „To nen\u00ed f\u00e9r.“<\/p>\n

Tom si povzdechl a zak\u0159\u00ed\u017eil si op\u011bt ruce. „Dob\u0159e, fajn. Kdy\u017e m\u011b teda hodl\u00e1\u0161 ignorovat… tak jdu. Na tohle nem\u00e1m \u010das.“ Obe\u0161el postel a roze\u0161el se ke dve\u0159\u00edm, chopil se kliky, zm\u00e1\u010dkl ji- ale jakmile cht\u011bl otev\u0159\u00edt, zastavil ho slab\u00fd hlas. Bill\u016fv zoufal\u00fd hlas ho zastavil a donutil ho se oto\u010dit.<\/p>\n

„Tomi, pros\u00edm… Necht\u011bl jsem, abys m\u011b opustil… vra\u0165 se zp\u00e1tky… vra\u0165 se…“<\/p>\n

Chlapec s dredy se vr\u00e1til zp\u011bt do pokoje a posadil se na \u017eidli bl\u00edzko postele, lokty se op\u0159el o no\u010dn\u00ed stolek a zad\u00edval se na bratra. Bill se d\u00edval p\u0159esn\u011b na n\u011bj, ale st\u00e1le jako kdyby ho nemohl vid\u011bt. Pro\u010d?<\/p>\n

„Je mi to tak l\u00edto…“<\/p>\n

„Jo, no… v\u017edy\u0165 v\u00ed\u0161, \u017ee nem\u00e1m r\u00e1d, kdy\u017e si m\u011b nev\u0161\u00edm\u00e1\u0161. Prost\u011b to u\u017e jen znovu ned\u011blej.“<\/p>\n

„Promi\u0148 mi to…“<\/p>\n

autor: Raiju<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: flixo<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Raiju Zav\u0159i nav\u017edy m\u00e9 o\u010di Kdy\u017e nav\u017edy zav\u0159u sv\u00e9 o\u010di, z\u016fstane v\u0161e nezm\u011bn\u011bn\u00e9? Kdy\u017e nav\u017edy zav\u0159u sv\u00e9 o\u010di, z\u016fstane v\u0161e stejn\u00e9? song: Close My Eyes Forever – Gregorian Kdy\u017e se z\u00e1stup lid\u00ed zmen\u0161il jen na hrstku, Bill si kone\u010dn\u011b dodal odvahu,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[518],"tags":[],"class_list":["post-5850","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-obloquy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5850","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5850"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5850\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5850"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5850"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5850"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}