{"id":5859,"date":"2012-09-20T14:00:00","date_gmt":"2012-09-20T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5843"},"modified":"2012-09-20T14:00:00","modified_gmt":"2012-09-20T13:00:00","slug":"jen-jeho-navzdycky","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/09\/20\/jen-jeho-navzdycky\/","title":{"rendered":"Jen jeho – nav\u017edycky"},"content":{"rendered":"
autor: Kiki<\/p>\n

<\/strong> Tak jo, jsem tady tenokr\u00e1t s jednod\u00edlkou a s pov\u00eddkou Wish you were here nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00fdho, tak\u017ee se nic z tady toho nestalo \ud83d\ude00 Je to pouze vymy\u0161len\u00fd, kdy\u017e jsem se dneska dopoledne proch\u00e1zela se sv\u00fdm psem…:D No nic, dejte se do \u010dten\u00ed a d\u011bkuju za jak\u00fdkoli koment\u00e1\u0159!:)) K.<\/p>\n

<\/em> Nevn\u00edmal. Vlastn\u011b vn\u00edmal, ale jen jednu jedinou v\u011bc, kterou m\u011bl v tomto ro\u010dn\u00edm obdob\u00ed v\u00edce ne\u017e r\u00e1d. Miloval ji – p\u0159\u00edrodu. Proch\u00e1zel se tich\u00fdm parkem, kde nikdo nebyl, proto\u017ee bylo docela chladno, ale jemu to nezabr\u00e1nilo se odprostit od ka\u017edodenn\u00edho m\u011bstsk\u00e9ho \u017eivota a tro\u0161ku se proj\u00edt, pro\u010distit si hlavu, pop\u0159em\u00fd\u0161let, odreagovat se. Co\u017e se mu da\u0159ilo. Jeho nohy jej vedly na jedno jedin\u00e9 m\u00edsto, kter\u00e9 docela \u010dasto nav\u0161t\u011bvoval.<\/p>\n

Zastavil se na chv\u00edli a zaklonil hlavu, aby mohl zhl\u00e9dnout k tro\u0161ku zamra\u010den\u00e9 obloze. P\u00e1r pt\u00e1k\u016f odl\u00e9talo pry\u010d a n\u011bkolik such\u00fdch list\u016f spadlo na zem, ani\u017e by zafoukal v\u00edtr. To bylo p\u0159esn\u011b to, co miloval. Tu volnost, kterou tahle p\u0159\u00edroda m\u011bla. Tohle ro\u010dn\u00ed obdob\u00ed – podzim. Po p\u00e1r sekund\u00e1ch se koukl op\u011bt p\u0159ed sebe a pokra\u010doval v cest\u011b. St\u00e1hl si pletenou \u010depici v\u00edce do \u010dela a svou mikinu zase k t\u011blu, proto\u017ee bylo v\u00e1\u017en\u011b docela chladno i na n\u011bj. Poslouchal jen tu tichost kolem sebe a to, jak mu pod nohama k\u0159upe spadl\u00e9 list\u00ed. Tohle byla ta nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed hudba ze v\u0161ech.<\/p>\n

Do\u0161el na m\u00edsto, kam cht\u011bl, a rozhl\u00e9dl se kolem sebe. Nic se tu za t\u011bch p\u00e1r dn\u016f nezm\u011bnilo. Moc lid\u00ed o t\u00e9to lavi\u010dce nev\u011bd\u011blo, kdo by se taky o to zaj\u00edmal, byla to jen kupa opu\u0161t\u011bn\u00fdch d\u0159ev\u011bn\u00fdch desek na sam\u00e9m kraji parku za m\u011bstem. Pro n\u011bj to ale znamenalo mnohem v\u00edce. Mohl tady d\u011blat cokoliv. Plakat, sm\u00e1t se, p\u0159em\u00fd\u0161let, vzpom\u00ednat… a nic mu nebylo zak\u00e1z\u00e1no, nikdo jej za to neodsuzoval, \u017ee projevil svou slabost. Mohl tu b\u00fdt s\u00e1m sebou.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Posadil se na dv\u011b desky p\u0159ibit\u00e9 k sob\u011b a op\u0159el se. Byl to ten nekr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed pohled, jak\u00fd se mu mohl za jeho cel\u00fd \u017eivot naskytnout p\u0159ed o\u010dima. Mo\u017en\u00e1 druh\u00fd… Prvn\u00ed byl a je jeho p\u0159\u00edtel… P\u0159ed n\u00edm se v\u0161ak rozprost\u00edrala vodn\u00ed hladina, do kter\u00e9 zasahovalo p\u00e1r v\u011btv\u00ed ze stromu, kter\u00fd zde b\u00fdval. Pousm\u00e1l se. Tak r\u00e1d by si na jednu z v\u011btv\u00ed sedl a nechal by nohy viset dol\u016f a m\u00e1chal jimi ve vod\u011b. Tohle r\u00e1d d\u011blal v l\u00e9t\u011b. V ka\u017ed\u00e9m ro\u010dn\u00edm obdob\u00ed se tu na\u0161lo n\u011bco, co by se dalo d\u011blat. Ov\u0161em kv\u016fli tomu tu nebyl… byl tu kv\u016fli kr\u00e1se, kter\u00e1 tady byla… u\u017e se nemusel koukat na sam\u00fd beton, domy, auta… tady nic takov\u00e9ho neexistovalo.<\/p>\n

Ohnul se a ze zem\u011b sebral jeden jedin\u00fd l\u00edstek. Sledoval, jak se postupn\u011b zabarvoval. Tahle hra s barvami se mu moc l\u00edbila. Z hn\u011bd\u00e9 se st\u00e1vala oran\u017eov\u00e1 a z t\u00e9 postupn\u011b \u017elut\u00e1, nebo naopak \u010derven\u00e1. Jeho to inspiroval k nakreslen\u00ed n\u011bjak\u00e9ho obr\u00e1zku, \u010di k psan\u00ed b\u00e1sn\u00ed… Nebo \u010demukoli jin\u00e9mu. V\u00edtr si za\u010dal pohr\u00e1vat s jeho \u010dern\u00fdmi vlasy a zp\u016fsobil i to, \u017ee kolem \u010dernovl\u00e1ska za\u010dalo poletovat list\u00ed, kter\u00e9 u\u017e nem\u011blo s\u00edlu se udr\u017eet u sv\u00e9 matky.<\/div>\n

Ani si nev\u0161iml, \u017ee jej u\u017e n\u011bjakou dobu n\u011bkdo pozoruje. Ten n\u011bkdo se kone\u010dn\u011b rozhodl vyj\u00edt ze sv\u00e9ho \u00fakrytu a posadil se vedle osoby, kter\u00e1 u\u017e tu n\u011bjakou dobu sed\u011bla a nevn\u00edmala okoln\u00ed sv\u011bt, co se kde d\u011bje.<\/p>\n

„V\u011bd\u011bl jsem, \u017ee tady bude\u0161,“ Pousm\u00e1l se a st\u00e1hl si do \u010dela svou baseballovou \u010depici. „V\u017edycky jsi tady.“ Chytil jeho vyhublou ruku do sv\u00e9 a koukl mu do jeho \u010dokol\u00e1dov\u00fdch o\u010d\u00ed. „Jsi studen\u00fd, mus\u00ed ti b\u00fdt zima, poj\u010f,“ postavil se op\u011bt na nohy. Musel s\u00e1m uznat, \u017ee je to tu kr\u00e1sn\u00e9, ale dnes nebylo po\u010das\u00ed na to tady prosed\u011bt n\u011bkolik hodin jako v\u017edy. Je\u0161t\u011b k tomu se za\u010d\u00ednalo stm\u00edvat.<\/div>\n

\u010cernovl\u00e1sek se beze slova postavil takt\u00e9\u017e na nohy a n\u00e1sledoval sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele k n\u011bmu dom\u016f. Na rtech mu pohr\u00e1val \u0161\u0165astn\u00fd \u00fasm\u011bv. V tuhle chv\u00edli mu nic nechyb\u011blo.<\/p>\n

Chlapec s k\u0161iltovkou na hlav\u011b pomohl tomu druh\u00e9mu se dostat a\u017e do tri\u010dka, n\u00e1sledn\u011b se tak\u00e9 s\u00e1m svl\u00e9kl do dom\u00e1c\u00edho. Zatopil v krbu a ud\u011blal dv\u011b hork\u00e9 \u010dokol\u00e1dy, na\u010de\u017e jednu z nich podal pr\u00e1v\u011b \u010dernovl\u00e1skovi, kter\u00fd sed\u011bl u ohn\u011b, sna\u017e\u00edc se oh\u0159\u00e1t.<\/p>\n

Hrn\u00ed\u010dek s tich\u00fdm „D\u011bkuji,“ p\u0159ijal a op\u011bt zasn\u011bn\u011b koukal na m\u00edsto, kde plam\u00ednky tan\u010dily v divok\u00e9m spojen\u00ed. V dlan\u00edch dr\u017eel svou pochoutku, kterou takt\u00e9\u017e moc miloval a i okam\u017eit\u011b zah\u0159\u00e1la.<\/div>\n

Za p\u00e1r minut u\u017e bohu\u017eel nebyla. \u010cernovl\u00e1sek se pak je\u0161t\u011b n\u011bjakou chv\u00edli olizoval po t\u00e9 sladk\u00e9 dobr\u016ftce se \u0161leha\u010dkou. Polo\u017eil hrn\u00ed\u010dek na stolek, kter\u00fd byl pobl\u00ed\u017e, a v tureck\u00e9m sedu koukal p\u0159ed sebe. Ne v\u0161ak na dlouho. Zav\u0159el o\u010di a vn\u00edmal jen to teplo, kter\u00e9 s\u00e1lalo z krbu, a to, \u017ee je jeho p\u0159\u00edtel vedle n\u011bj a nikde jinde. Jen s n\u00edm.<\/p>\n

„Poj\u010f, p\u016fjdeme si u\u017e lehnout a sp\u00e1t, dob\u0159e?“ rozhodl kluk ve velk\u00e9m triku, kdy\u017e se vr\u00e1til z kuchyn\u011b, kde um\u00fdval dva hrne\u010dky od \u010dokol\u00e1dov\u00e9 dobroty. Bylo u\u017e i docela pozd\u011b a vid\u011bl na \u010dernovl\u00e1skovi \u00fanavu. Na nic ne\u010dekal, vzal ho do n\u00e1ru\u010de a odnesl si jej do sv\u00e9ho pokoje, kde jej ulo\u017eil do velk\u00e9 postele a lehl si vedle n\u011bj. Oba je p\u0159ikryl jednou pe\u0159inou, aby si mohli b\u00fdt bl\u00ed\u017e, a hladil \u010dernovl\u00e1ska po vlasech, kter\u00e9 mu lemovaly obli\u010dej.<\/p>\n

„Dobrou noc, Tommy,“ ukradl si je\u0161t\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e zav\u0159el o\u010di, mal\u00fd polibek, a potom se u\u017e vydal do sv\u00e9ho vlastn\u00edho sv\u011bta.
„Dobrou noc, Billy,“ zopakovala i druh\u00e1 osoba a napodobila sv\u00e9ho p\u0159\u00edtele, tisknouc si ho k sob\u011b. Nikdo mu jej neukradne… Nikomu jej ned\u00e1. Je jen jeho… Nav\u017edycky.<\/p>\n

autor: Kiki<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Kiki Tak jo, jsem tady tenokr\u00e1t s jednod\u00edlkou a s pov\u00eddkou Wish you were here nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00fdho, tak\u017ee se nic z tady toho nestalo \ud83d\ude00 Je to pouze vymy\u0161len\u00fd, kdy\u017e jsem se dneska dopoledne proch\u00e1zela se sv\u00fdm psem…:D No nic,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[45],"tags":[],"class_list":["post-5859","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-ff-jednodilky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5859","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5859"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5859\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5859"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5859"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5859"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}