{"id":5862,"date":"2012-09-19T18:00:00","date_gmt":"2012-09-19T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5846"},"modified":"2012-09-19T18:00:00","modified_gmt":"2012-09-19T17:00:00","slug":"love-your-bandit-1","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/09\/19\/love-your-bandit-1\/","title":{"rendered":"Love Your Bandit 1."},"content":{"rendered":"
autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Jen t\u011b\u017eko by se dalo popsat, jak velk\u00e1 venku panovala zima. Za posledn\u00ed roky to byla ta nejv\u011bt\u0161\u00ed zima v\u016fbec. Na oknech byly mrazem malovan\u00e9 obr\u00e1zky a v kamnech p\u0159\u00edjemn\u011b praskalo d\u0159evo. Po sv\u011btnici pob\u00edhala t\u0159\u00edlet\u00e1 d\u00edtka v ba\u010dkork\u00e1ch a hr\u00e1la si na lupi\u010de. Byla to jejich obl\u00edben\u00e1 hra, jeliko\u017e jim jejich otec o t\u011bchto honi\u010dk\u00e1ch \u010dastokr\u00e1t vypr\u00e1v\u011bl. Mlad\u0161\u00ed z bratr\u016f, Bill, byl v\u017edy banditou. Prohnan\u00fd a lstiv\u00fd lupi\u010d, kter\u00fd se svou partou zabij\u00e1k\u016f p\u0159epad\u00e1val sal\u00f3ny a banky. Jeho star\u0161\u00ed bratr, Tom, ten o v\u017edy proh\u00e1n\u011bl po ob\u00fdvac\u00edm pokoji na sv\u00e9m d\u0159ev\u011bn\u00e9m koni se \u0161erifskou hv\u011bzdou p\u0159ipnutou na hrudn\u00edku. Dvoj\u010data byli synov\u00e9 m\u00edstn\u00edho \u0161erifa, kter\u00fd byl velice uzn\u00e1van\u00fd mu\u017e ve sv\u00e9m oboru.<\/p>\n

„Chlapci! Sn\u00eddan\u011b!“ ozval se mamin\u010din hlas z kuchyn\u011b a mal\u00ed uli\u010dn\u00edci okam\u017eit\u011b zanechali sv\u00e9 hry a jako popla\u0161en\u00e9 st\u00e1do vyb\u011bhli za lahodnou v\u016fn\u00ed pe\u010den\u00e9ho kr\u00e1l\u00edka. Hbit\u011b se vy\u0161plhali na sv\u00e9 \u017eidle a vzali p\u0159\u00edbor do rukou. Na stole le\u017eel na tal\u00ed\u0159i kr\u00e1l\u00edk a jim se sb\u00edhaly sliny. „Dobrou chu\u0165\u2026“ usm\u00e1la se maminka a nandala jim jejich porce.<\/div>\n

„Kdy p\u0159ijede t\u00e1ta?“ zeptal se s plnou pusou Tom.<\/div>\n
„Nemluv s plnou pusou, Thomasi\u2026 Za chv\u00edli je tady a pojedete, neboj\u2026“ usm\u00e1la se. Mal\u00e9mu chlapci se rozz\u00e1\u0159ily o\u010di\u2026 tolik se t\u011b\u0161il. Byla ned\u011ble a jejich otec jim sl\u00edbil, \u017ee a\u017e se vr\u00e1t\u00ed od str\u00fdce, pojedou vlakem do m\u011bsta a tam jim koup\u00ed, co budou cht\u00edt. A taky \u017ee jim uk\u00e1\u017ee svou \u0161erifskou kancel\u00e1\u0159, na to se Tom t\u011b\u0161il nejv\u00edc, \u0159ekl si toti\u017e, \u017ee a\u017e vyroste, stane se tak\u00e9 \u0161erifem. Zato jeho bratr se t\u011b\u0161il do m\u011bsta na n\u011bco naprosto jin\u00e9ho, t\u011b\u0161il se na karamelov\u00e1 l\u00edz\u00e1tka a zp\u011bva\u010dky v sal\u00f3nu, kter\u00e9 tak kr\u00e1sn\u011b zp\u00edvaly.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Chlapci je\u0161t\u011b ani nestihli doj\u00edst, a u\u017e sly\u0161eli, jak p\u0159ed domem zar\u017e\u00e1l k\u016f\u0148. Dvoj\u010data zahodila l\u017e\u00edce a vyb\u011bhla ven jen v ba\u010dkork\u00e1ch.<\/div>\n
„Tat\u00ed!“ vyp\u00edskl Bill a sko\u010dil otci kolem krku. Ten se zasm\u00e1l, sundal si z hlavy klobouk a posadil ho sv\u00e9mu mlad\u0161\u00edmu synovi na hlavu. Klobouk byl ale moc velk\u00fd, a tak mu spadl do obli\u010deje, chud\u00e1k pak nic nevid\u011bl.<\/div>\n
„Kdy pojedeme? Pojedeme u\u017e? No tak, tat\u00ed!“ dor\u00e1\u017eel Tom a zkoumal t\u00e1tovu pistoli, kterou m\u011bl zastr\u010denou za opaskem.<\/div>\n
„Hned\u2026 Po\u010dkejte na m\u011b tady\u2026 A jd\u011bte se p\u0159ezout\u2026 J\u00e1 se jen pozdrav\u00edm s maminkou\u2026“ pohladil oba chlapce a ve\u0161el dovnit\u0159.<\/p>\n

Kluci se vevnit\u0159 p\u0159ezuli a vyb\u011bhli zp\u00e1tky ven, zastavili se a\u017e u kon\u011b. Byl p\u0159iv\u00e1zan\u00fd k d\u0159ev\u011bn\u00e9mu z\u00e1bradl\u00ed, ale Bill se od n\u011bj dr\u017eel d\u00e1l, m\u011bl z kon\u00ed respekt a tak trochu se jich b\u00e1l. Na rozd\u00edl od n\u011bho Tom, ten m\u011bl odvahy na rozd\u00e1v\u00e1n\u00ed, a tak se obratn\u011b za pomoci z\u00e1bradl\u00ed vy\u0161plhal do sedla a nad\u0161en\u011b nadskakoval, jako by na n\u011bm doopravdy jel. M\u011bl \u0161t\u011bst\u00ed, \u017ee se k\u016f\u0148 nepla\u0161il, proto\u017ee to by u\u017e asi moc nenadskakoval, jeliko\u017e by byl r\u00e1d, kdyby se z toho dostal \u017eiv\u00fd.<\/div>\n

„Tak kluci, jedeme\u2026!“ vr\u00e1til se jejich otec a sundal Toma z na\u0161tvan\u011b koukaj\u00edc\u00edho kon\u011b, posadil si je na ramena a vydal se s nimi k \u017eelezni\u010dn\u00ed stanici nedaleko jejich domova.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„No tak, kluci, se\u010fte v klidu\u2026“ napomenul chlapce t\u00e1ta, to by ale nesm\u011bli b\u00fdt mal\u00ed, aby ho poslechli. Bill se postavil na seda\u010dku a vystr\u010dil hlavu z ok\u00e9nka. „Williame, co jsem ti \u0159ekl!? Okam\u017eit\u011b zalez zp\u00e1tky!“<\/p><\/div>\n

„Ale tam jedou p\u00e1nov\u00e9 na kon\u00edch, tat\u00ed! A maj\u00ed pistole!“ zvolal chlapec nad\u0161en\u011b a pod\u00edval se dovnit\u0159.<\/div>\n
„Nepl\u00e1cej hlouposti\u2026“ chytil ho za kalhoty a zat\u00e1hl ho zp\u00e1tky dovnit\u0159. Posadil si ho na kl\u00edn.<\/div>\n
„Ale j\u00e1 si nevym\u00fd\u0161l\u00edm, tati, tam opravdu jeli-“ Ozval se v\u00fdst\u0159el a k\u0159ik. Do vlaku jako by n\u011bco narazilo.<\/div>\n
„Banditi!“ vyp\u00edskl nad\u0161en\u011b Tom. Billovi se o\u010di taky rozz\u00e1\u0159ily, n\u011bjak si ani jeden z nich neuv\u011bdomoval potencion\u00e1ln\u00ed nebezpe\u010d\u00ed. Sesko\u010dil hbit\u011b t\u00e1tovi z kl\u00edna a vyb\u011bhl se z\u00e1jmem p\u0159\u00edmo proti dv\u011bma bandit\u016fm.<\/div>\n
„Bille, ne!“ vyk\u0159ikl \u0161erif a u\u017e sahal po pistoli. Zvedl se, ale nest\u0159\u00edlel. To proto, \u017ee \u017eena s maskovan\u00fdm obli\u010dejem m\u011bla sv\u016fj kolt nam\u00ed\u0159en\u00fd p\u0159\u00edmo ke sp\u00e1nku jeho mlad\u0161\u00edho syna.<\/div>\n
„Navalte pen\u00edze a cennosti, nebo tohohle kluka odkr\u00e1gluju!“ rozk\u0159ikla se zlod\u011bjka a nabila svou pistoli. V\u0161ichni p\u0159\u00edtomn\u00ed za\u010dali panika\u0159it.<\/div>\n
„Tat\u00ed, tat\u00ed! Ud\u011blej n\u011bco!“ tahal mal\u00fd Tom otce za l\u00edmec u ko\u0161ile, ale jeho t\u00e1ta jeho \u017evatl\u00e1n\u00ed moc nerozum\u011bl. A tak se stalo, \u017ee v\u0161ichni zd\u011b\u0161en\u00ed lid\u00e9 nah\u00e1zeli v\u0161e, co m\u011bli u sebe bandit\u016fm pod nohy a lupi\u010di vysko\u010dili z vlaku ven na sv\u00e9 kon\u011b, i s mal\u00fdm Billem.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„A vid\u011bl si pak je\u0161t\u011b n\u011bkdy sv\u00e9ho bratra, tat\u00ed?“ zamrkalo p\u011btilet\u00e9 zelenook\u00e9 d\u011bv\u010d\u00e1tko. Tom ji pohladil po sv\u011btlehn\u011bd\u00fdch dlouh\u00fdch vl\u00e1sk\u00e1ch, zachumlal ji do pe\u0159iny a pol\u00edbil na \u010delo.<\/p><\/div>\n

„Nevid\u011bl, Susie, u\u017e jsem ho nikdy nevid\u011bl\u2026“ povzdychl si a zvedl se z jej\u00ed postele, mal\u00e1 Susan si povzdychla a p\u0159it\u00e1hla si pe\u0159inu a\u017e po bradu.<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b ho n\u011bkdy najde\u0161, tat\u00ed\u2026“ koukala na n\u011bj sv\u00fdma velk\u00fdma o\u010dima.<\/div>\n
Tom se na ni u\u017e jen usm\u00e1l, zhasl lampi\u010dku na zdi a ode\u0161el pry\u010d, nechal svou dceru sp\u00e1t. Hned jak se dve\u0159e zav\u0159ely, Susie vylezla z postele, chytla sv\u00ed\u010dku, kterou m\u011bla u postele, a odcupitala k otev\u0159en\u00e9mu oknu. Polo\u017eila sv\u00edc\u00ednek na parapet a zad\u00edvala se ven do pr\u00e9rie. „Vra\u0165 se, strejdo, pros\u00edm\u2026 tat\u00ednek je bez tebe smutn\u00fd\u2026“ za\u0161eptala do noci a vr\u00e1tila se zp\u011bt. Sv\u00ed\u010dku nechala na okn\u011b, pro jistotu, kdyby se Bill vr\u00e1til, tak aby vid\u011bl na cestu.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Co tady venku d\u011bl\u00e1\u0161?“ usm\u00e1la se Rebecca a polo\u017eila Billovi ruku na rameno. Stiskla.<\/p><\/div>\n

„Ale, jen\u2026 trochu p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm\u2026“<\/div>\n
„Ooh, ty p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed\u0161? No to snad ne!“ za\u010dala se sm\u00e1t. Bill ji uhodil do ramene.<\/div>\n
„Nech toho\u2026“ zasm\u00e1l se a proto\u010dil trochu o\u010di. „Prost\u011b jsem jen cht\u011bl b\u00fdt chvilku o samot\u011b na \u010derstv\u00e9m vzduchu.“ Usm\u00e1l se a podrbal se na krku.<\/div>\n
„Z\u00edtra tedy\u2026 se pojedeme pobavit do m\u011bsta?“ usm\u00e1l se zas.<\/div>\n
P\u0159ik\u00fdvla. „Ano. Bude tam velk\u00e1 sl\u00e1va. U\u017e se v\u00e1\u017en\u011b t\u011b\u0161\u00edm, a\u017e t\u011bm m\u011b\u0161\u0165\u00e1k\u016fm uk\u00e1\u017eeme, co je to ta prav\u00e1 z\u00e1bava\u2026“<\/div>\n
„\u010clov\u011bk by \u0159ekl, \u017ee se sp\u00ed\u0161 bude\u0161 t\u011b\u0161it na pen\u00edze a nov\u00e9 \u0161perky\u2026“ uchechtl se Bill. V tom se z jednoho z voz\u016f ozval k\u0159ik.<\/div>\n
„BILLE!! Kde po\u0159\u00e1d v\u011bz\u00ed\u0161?!“<\/div>\n
„Jo\u2026 a cht\u011bla s tebou mluvit tvoje m\u00e1ma, asi jsem se zapomn\u011bla zm\u00ednit\u2026“ u\u0161kl\u00edbla se Becca. Bill ji probodl pohled a sp\u011b\u0161n\u011b zam\u00ed\u0159il ke karavan\u011b. Vlezl dovnit\u0159 a and\u011blsky se usm\u00e1l na svou m\u00e1ti.<\/p>\n

„Volala jsem t\u011b\u2026“ \u0159ekla mu.<\/div>\n

„Um, j\u00e1 v\u00edm, jen Rebecca mi to ne\u0159ekla\u2026“ proto\u010dil o\u010di.<\/div>\n
Maria si povzdychla. „To jsem si mohla myslet\u2026 posly\u0161, mil\u00e1\u010dku m\u016fj, z\u00edtra bude velk\u00fd den. Tv\u016fj velk\u00fd den. Nesm\u00ed\u0161 nic pokazit, rozum\u00ed\u0161? V\u0161echno mus\u00ed j\u00edt podle pl\u00e1nu\u2026“ chytla ho za ruku.<\/div>\n
„Jako bych n\u011bkdy n\u011bco zvoral\u2026“ u\u0161kl\u00edbl se a Maria se na n\u011bj pod\u00edvala k\u00e1rav\u00fdm pohledem. „No jo, no jo\u2026 j\u00e1 v\u00edm\u2026 hlavn\u011b nic nepod\u011blat\u2026“<\/div>\n
„Nab\u00edzej\u00ed za n\u00e1s 200 dolar\u016f, chlape\u010dku, to nen\u00ed m\u00e1lo\u2026 tak\u017ee, jakmile ud\u011bl\u00e1\u0161 sebemen\u0161\u00ed chybu, cel\u00e1 akce p\u016fjde ke dnu a nep\u0159ej si pak vid\u011bt sv\u00e9ho otce\u2026 Pokud by n\u00e1s nechytli, p\u0159iv\u00e1zal by t\u011b k divok\u00e9mu koni a nechal by ho s tebou b\u011b\u017eet b\u016fhv\u00ed kam\u2026“<\/div>\n
„To bych necht\u011bl\u2026“ sklopil pohled a povzdychl si.<\/div>\n
„J\u00e1 taky ne, chlape\u010dku\u2026 Poj\u010f ke mn\u011b\u2026“ pousm\u00e1la se a st\u00e1hla si ho do kl\u00edna, objala ho a p\u0159itulila k sob\u011b. „Ale tv\u016fj otec ano\u2026 Stra\u0161n\u011b na tebe \u017e\u00e1rl\u00ed\u2026 Jsi tak \u0161ikovn\u00fd\u2026“<\/div>\n
„M\u011bl jsem skv\u011blou u\u010ditelku\u2026“ u\u0161kl\u00edbl se na ni.<\/div>\n
„To ano,“ zasm\u00e1la se. „A te\u010f u\u017e spi\u2026 Z\u00edtra n\u00e1s \u010dek\u00e1 velk\u00fd den… V\u017edy\u0165 u\u017e taky m\u00e1\u0161 v\u011bk, abys to tady po n\u011bm p\u0159evzal\u2026“ usm\u00e1la se a pol\u00edbila ho do vlas\u016f. „Dobrou noc\u2026“<\/div>\n
„Dobrou noc\u2026“ za\u0161eptal a v pr\u00e9rijn\u00ed noci zavyl v d\u00e1lce vlk.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„V\u0161ecko je p\u0159ipraveno, \u0161\u00e9fe\u2026!“ ve\u0161el dovnit\u0159 policejn\u00ed stanice mlad\u00fd hl\u00edda\u010d a Tom se usm\u00e1l.<\/p><\/div>\n

„Skv\u011ble\u2026“ p\u0159ik\u00fdvl. „Jen doufejme, \u017ee se dnes nic nepokaz\u00ed\u2026“ promnul si krk a pohladil svou dcerku po vlasech. Dnes se m\u011bl ve m\u011bst\u011b konat jarmark a Tom, jako\u017eto m\u011bstsk\u00fd \u0161erif, m\u011bl povinnost nad v\u0161\u00edm dohl\u00ed\u017eet. Nikdo nepodal \u017e\u00e1dn\u00e9 hl\u00e1\u0161en\u00ed, \u017ee by dnes m\u011blo doj\u00edt k n\u011bjak\u00e9mu \u00fat\u011bku. \u017d\u00e1dn\u00ed bandit\u00e9 v okol\u00ed nebyli a obyvatel\u00e9 tak m\u011bli pocit bezpe\u010d\u00ed. Tomova dcera se zazubila a ol\u00edzla l\u00edz\u00e1tko, kter\u00e9 j\u00ed rodi\u010de zakoupili. Pak odcupitala ven za svou matkou, proto\u017ee pr\u00e1v\u011b za\u010d\u00ednali chodit lidi a jarmark za\u010dal. Cel\u00e9 m\u011bsto jako by znovu o\u017eilo nov\u00fdm \u017eivotem, kter\u00fd se k nim spole\u010dn\u011b s jarem navr\u00e1til.<\/p>\n

<\/div>\n

\u2026ne v\u0161ak na dlouho.<\/div>\n
\n

Mal\u00e1 Susan radostn\u011b cupitala mezi lidmi, cop\u00e1nky j\u00ed poskakovaly kolem hlavy. Byli tu v\u0161ichni z m\u011bsta, v\u0161echny je znala, ale p\u0159ijelo i n\u011bkolik cizinc\u016f z jin\u00fdch dalek\u00fdch m\u011bst. A jako ka\u017ed\u00e9 mal\u00e9 d\u00edt\u011b, Susie byla velice zv\u011bdav\u00e1, a tak se cht\u011bl s cizinci sezn\u00e1mit. V davu zahl\u00e9dla \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho nikdy v \u017eivot\u011b nevid\u011bla, av\u0161ak n\u011bco ji k n\u011bmu t\u00e1hlo. Spokojen\u011b se usm\u00e1la nad sv\u00fdm objevem cizince a cupitala k n\u011bmu.<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e do\u0161la k jejich st\u00e1nku, vid\u011bla, \u017ee prod\u00e1vaj\u00ed kr\u00e1sn\u00e9 r\u016fznobarevn\u00e9 kv\u011btiny. U kv\u011btin st\u00e1la \u010dernovlas\u00e1 sle\u010dna, kter\u00e1 se na ni tajemn\u011b usm\u00edvala rud\u00fdmi rty.<\/div>\n
„Copak si p\u0159eje\u0161, hol\u010di\u010dko?“ zeptala se j\u00ed, Susie se mali\u010dko zamra\u010dila, nel\u00edbil se j\u00ed jej\u00ed hlas. Byl nep\u0159\u00edjemn\u00fd, a nav\u00edc, ona nebyla ten \u010dlov\u011bk, kter\u00fd p\u0159edt\u00edm upoutal jej\u00ed pozornost.<\/div>\n
Ten \u010dlov\u011bk, za kter\u00fdm \u0161la, m\u011bl kv\u011btiny ve vlasech.<\/div>\n
„Kde je ten p\u00e1n?“ zeptala se a znovu ol\u00edzla cukrovinku.<\/div>\n
„Jak\u00fd p\u00e1n?“ nakr\u010dila obo\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Ten p\u00e1n, co jsem ho vid\u011bla a m\u011bl kv\u011btinky ve vlasech!“ usm\u00e1la se nevinn\u011b a pan\u00ed se na ni zamra\u010dila.<\/div>\n
„Nikoho takov\u00fdho nezn\u00e1m, jestli nechce\u0161 nic kupovat, tak si jdi po sv\u00fdch a nezdr\u017euj m\u011b\u2026“ odsekla j\u00ed obchodnice.<\/p>\n

Vtom u\u017e ale za Susie st\u00e1l jej\u00ed miluj\u00edc\u00ed otec, kter\u00fd se \u0161el pod\u00edvat po sv\u00e9 dce\u0159i.<\/div>\n

„Co se tady d\u011bje?“ zeptal se a vzal hol\u010di\u010dku k sob\u011b do n\u00e1ru\u010de.<\/div>\n
„Ale, tady holka se d\u00edvala na na\u0161e kytky, milostivej\u2026“ usm\u00e1la se \u010dernovl\u00e1ska. Susie j\u00ed u\u017e ale nev\u011bnovala pozornost, nam\u00edsto toho se u\u017e zase rozhl\u00ed\u017eela, kde co l\u00edt\u00e1. A tak si tak\u00e9 v\u0161imla, \u017ee zat\u00edmco se \u0161erif vybavoval s kv\u011btin\u00e1\u0159kou, mlad\u00edk s kv\u011btinami ve \u0161pinav\u00fdch blond vlasech je\u0161t\u011b s n\u011bkolika mu\u017ei ve\u0161el do budovy banky, kter\u00e1 nebyla tak daleko od nich. Usm\u00e1l se na ni, mrkl a zmizel uvnit\u0159.<\/div>\n
Netrvalo dlouho a ozval se povyk, k\u0159ik z banky, lid\u00e9 za\u010dali popla\u0161en\u011b pob\u00edhat. Ozval se v\u00fdst\u0159el\u2026<\/div>\n
\n

***<\/p><\/div>\n

\n

„C-co se d\u011bje\u2026?“<\/p><\/div>\n

„Tat\u00ed! Tat\u00ed! Neum\u0159e, vi\u010f \u017ee ne?“<\/div>\n
„Neboj, Susie, jdi za maminkou\u2026“<\/div>\n
„Ale j\u00e1 nechci tat\u00ed!“<\/div>\n
„B\u011b\u017e a neodmlouvej, zlato, \u0161up\u2026 tat\u00ednek m\u00e1 moc pr\u00e1ce\u2026“<\/div>\n
„Halo? Sly\u0161\u00edte m\u011b?“<\/div>\n
„Sly\u0161\u00edme t\u011b\u2026“<\/div>\n
„Odvezu ho k n\u00e1m, Sus\u2026 Je\u010fte s maminkou vlakem.“<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

„Jsi vzh\u016fru?“ uchechtl se Tom trochu, kdy\u017e se post\u0159elen\u00fd za\u010dal probouzet ze sp\u00e1nku. Tom ho vezl k sob\u011b dom\u016f na sv\u00e9m koni a zrovna zastavil u \u0159\u00ed\u010dky, aby se k\u016f\u0148 napil.<\/p><\/div>\n

„Uhum\u2026“ zamru\u010del blon\u010f\u00e1k a promnul si oko, pak usykl, kdy\u017e se jeho post\u0159elen\u00e9 rameno ozvalo. „Au!“<\/div>\n
„Post\u0159elili t\u011b, \u010dist\u00fd pr\u016fst\u0159el, bude\u0161 v cajku\u2026 doktor m\u00e1 doma a ve \u0161pit\u00e1le plno, tak t\u011b vezu k n\u00e1m.“<\/div>\n
„Oh\u2026“ p\u0159ik\u00fdvl Bill, kdy\u017e uvid\u011bl na hrudn\u00edku druh\u00e9ho p\u0159id\u011blanou \u0161erifskou hv\u011bzdu, v duchu v\u00fdskal radost\u00ed. V\u0161echno vy\u0161lo podle pl\u00e1nu, ba je\u0161t\u011b l\u00e9pe. Jeho matka na n\u011bj bude ur\u010dit\u011b hrd\u00e1. „D\u011bkuju v\u00e1m, \u0161erife. Z\u0159ejm\u011b jste mi zachr\u00e1nil \u017eivot\u2026“<\/div>\n
„J\u00e1?“ uchechtl se Tom. „To sp\u00ed\u0161 moj\u00ed dce\u0159i bys m\u011bl pod\u011bkovat\u2026 Na\u0161la t\u011b\u2026“ usm\u00e1l se a odplivl do tr\u00e1vy.<\/div>\n
„Ta tu ale nen\u00ed\u2026“ zamumlal ran\u011bn\u00fd a narovnal se v sedle, nohy m\u011bl cel\u00e9 zd\u0159ev\u011bn\u011bl\u00e9.<\/div>\n
„Bystrej kluk\u2026“ u\u0161kl\u00edbl se Tom a p\u0159e\u0161el k n\u011bmu, ut\u00e1hl mu nov\u00fd obvaz kolem ruky.<\/p>\n

„Za dv\u011b hodiny jsme na m\u00edst\u011b, pak se bude\u0161 moct um\u00fdt a vyspat\u2026 A\u017e bude\u0161 v po\u0159\u00e1dku, tak si p\u016fjde\u0161 zase po sv\u00fdch\u2026 Odkud v\u016fbec jsi? M\u00e1m pocit, \u017ee nebude\u0161 zdej\u0161\u00ed\u2026“<\/div>\n

„Jo, to nejsem\u2026 J\u00e1\u2026 Alespo\u0148 mysl\u00edm\u2026 Umm\u2026“<\/div>\n
„Mysl\u00ed\u0161? Nev\u00ed\u0161, odkud jsi?“<\/div>\n
„V tom je pr\u00e1v\u011b ten vtip, \u0161erife, nev\u00edm, odkud jsem, nem\u00e1m domov, prost\u011b bydl\u00edm zrovna tam, kde jsem\u2026“<\/div>\n
„To zn\u00ed moc z\u00e1bavn\u011b, v\u00e1\u017en\u011b. Ale j\u00e1 rad\u0161i preferuju d\u016fm z cihel a d\u0159eva, ne\u017e bydlet pod hv\u011bzdnou oblohou\u2026“ usm\u00e1l se Tom, nasko\u010dil do sedla za sv\u00e9ho hosta a pob\u00eddl kon\u011b, aby se znovu vydali na cestu.<\/div>\n
„Mysl\u00edm, \u017ee m\u011b tla\u010d\u00ed va\u0161e zbra\u0148, \u0161erife\u2026“ zasm\u00e1l se blon\u010f\u00e1k a op\u0159el se z\u00e1dy o jeho hrudn\u00edk, zav\u0159el spokojen\u011b o\u010di.<\/div>\n
„\u0158\u00edkej mi Thomasi, dnes u\u017e nejsem ve slu\u017eb\u011b\u2026“ poposedl si mlad\u00fd str\u00e1\u017ece z\u00e1kona a vyjel na cestu.<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Kdy\u017e Bill znovu otev\u0159el o\u010di, le\u017eel na m\u011bkk\u00e9 posteli, na t\u00e9 nejm\u011bk\u010d\u00ed, na jak\u00e9 kdy le\u017eel. Spokojen\u011b zamru\u010del a zachumlal se do p\u00e9\u0159ov\u00e9 duchny, kterou m\u011bl p\u0159es sebe p\u0159ehozenou. Jeho rameno se znovu ozvalo, bolest\u00ed trochu usykl a zam\u017eoural. Dve\u0159e do pokoje zavrzaly a otev\u0159ely se, nakoukla dovnit\u0159 mal\u00e1 hol\u010di\u010dka, ta stejn\u00e1, kterou potkal na jarmarku. Usm\u00e1la se na n\u011bj, ve\u0161la dovnit\u0159 a zav\u0159ela za sebou.<\/p>\n

„U\u017e jsi vzh\u016fru? To je dob\u0159e\u2026“ zazubila se a posadila se k n\u011bmu na postel. Podala mu hrn\u00ed\u010dek, ze kter\u00e9ho se kou\u0159ilo. „Tady m\u00e1\u0161 ml\u00edko s medem, je to moc dobr\u00e9, a pak t\u011b to ur\u010dit\u011b u\u017e nebude tolik bolet\u2026“ pohladila ho po vlasech. „Moc se mi l\u00edbily ty kyti\u010dky, \u0161koda \u017ee u\u017e je nem\u00e1\u0161\u2026“ pod\u00edvala se smutn\u011b a povzdychla si. Bill si od n\u00ed vzal hrnek s ml\u00e9kem a napil se, p\u0159\u00edjemn\u011b ho to vevnit\u0159 h\u0159\u00e1lo.<\/div>\n

„D\u011bkuju, jsi moc hodn\u00e1.“ Usm\u00e1l se. „A\u017e mi bude l\u00edp, tak ti t\u0159eba ud\u011bl\u00e1m podobn\u00fd \u00fa\u010des, co ty na to?“ dopil sv\u016fj n\u00e1poj a odlo\u017eil hrnek na podlahu.<\/div>\n
Susie ho zkoumala pohledem. „J\u00e1 jsem t\u011b sem p\u0159ivolala\u2026“ po\u0161eptala mu a pohladila ho po ruce, dala si no\u017eky na postel a posadila se p\u0159\u00edmo k n\u011bmu.<\/div>\n
„P\u0159ivolala?“ pousm\u00e1l se nech\u00e1pav\u011b a za\u010dal si sund\u00e1vat obvaz z ramene, aby se pod\u00edval na svou r\u00e1nu.<\/div>\n
„Ano, p\u0159ivolala jsem t\u011b sem, aby tat\u00ednek u\u017e nebyl smutn\u00fd\u2026 Proto\u017ee, jak se jmenuje\u0161?“ p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bla mu dlan\u011bmi po obli\u010deji a zkoumala mu tv\u00e1\u0159e.<\/div>\n
„Bill.“ Zahuhlal, nemohl moc mluvit, proto\u017ee mu dr\u017eela spodn\u00ed ret. Susie ho ale najednou pustila, pol\u00edbila ho na nos a utekla z pokoje.<\/div>\n
\n<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
Mlad\u00edk se zvedl z postele a povzdychl si, p\u0159e\u0161el k oknu a zad\u00edval se ven. To mal\u00e9 copat\u00e9 d\u011bv\u010d\u00e1tko b\u011b\u017eelo ke sv\u00e9mu otci, kter\u00fd st\u00e1l u stodoly a pov\u00eddal si s n\u011bjak\u00fdm \u010dlov\u011bkem. Za d\u011bv\u010d\u00e1tkem brzy vyb\u011bhla dlouhovlas\u00e1 pan\u00ed v \u0161atech, ob\u011b dv\u011b do\u0161ly a\u017e k \u0161erifovi, ten vzal d\u011bv\u010d\u00e1tko na ruku a \u017eena ho pol\u00edbila na rty. To musela b\u00fdt jeho man\u017eelka, z\u0159ejm\u011b se milovali, m\u011bli \u0161\u0165astnou rodinu, m\u011bli sv\u016fj klid. Nebude t\u011b\u017ek\u00e9 tady Thomase udr\u017eet. Nebude t\u011b\u017ek\u00e9 za\u0159\u00eddit v\u0161e pro to, aby zbytek jejich gangu mohl ve m\u011bst\u011b ud\u011blat v\u0161e, co bylo napl\u00e1nov\u00e1no, a pak ut\u00e9ct n\u011bkam hodn\u011b daleko. Pozoroval sc\u00e9n\u00e1\u0159, kter\u00fd se odehr\u00e1val na dvorku, schovan\u00fd za vy\u0161\u00edvanou z\u00e1clonou. M\u011bl hlad. Oto\u010dil se a rozhodl se doj\u00edt si dol\u016f naj\u00edt n\u011bco k sn\u011bdku, vy\u0161el tedy z pokoje, se\u0161el bosky po d\u0159ev\u011bn\u00fdch schodech, a hned na\u0161el kuchy\u0148. Bylo to lehk\u00e9, linula se z n\u00ed toti\u017e v\u016fn\u011b pe\u010den\u00fdch brambor. Ani\u017e by se nad n\u011b\u010d\u00edm zamyslel, dal se hladov\u011b do j\u00eddla, jedl, dokud ho nezastavilo odka\u0161l\u00e1n\u00ed od dve\u0159\u00ed. Polo\u017eil kus ku\u0159ete a oto\u010dil se, ut\u0159el si pusu h\u0159betem ruky.<\/p>\n

„Vid\u00edm, \u017ee v\u00e1m chutn\u00e1.“ Usm\u00e1la se upjat\u011b mlad\u00e1 pan\u00ed a vr\u00e1tila se k va\u0159en\u00ed. „M\u016fj mu\u017e v\u00e1s sem p\u0159ivezl jen proto, \u017ee m\u00e1 dcera tak nal\u00e9hala, a \u017ee u ranhoji\u010de u\u017e nebylo volno, nemyslete si, \u017ee jste tu na dovolen\u00e9 nebo v n\u011bjak\u00e9m hotelu. Tady u n\u00e1s si ka\u017ed\u00fd sv\u00e9 sousto mus\u00ed zaslou\u017eit. V\u0161ichni pracujeme, abychom byli tam, kde jsme, d\u0159eme se a ne\u010dek\u00e1me, \u017ee n\u011bjak\u00fd \u0161pinav\u00fd ciz\u00e1k si sem jen tak p\u0159ijde a sn\u00ed n\u00e1m celou ve\u010de\u0159i, ani\u017e by poprosil.“<\/div>\n

„M\u011bl jsem hlad, omlouv\u00e1m se. Nev\u011bd\u011bl jsem, \u017ee\u2026 \u017ee to bude takov\u00fd probl\u00e9m.“<\/div>\n
„Ano, je probl\u00e9m, \u017ee \u0161ah\u00e1te sv\u00fdma \u0161pinav\u00fdma rukama na na\u0161e j\u00eddlo. Mohl jste se alespo\u0148 um\u00fdt.“<\/div>\n
„Umyl bych se, kdybych k tomu m\u011bl p\u0159\u00edle\u017eitost.“<\/div>\n
„Fajn. Prvn\u00ed dve\u0159e napravo, koupelna, umyjte se, a a\u017e bude vypadat trochu jako \u010dlov\u011bk, mo\u017en\u00e1 byste se k n\u00e1m mohl p\u0159ipojit u ve\u010de\u0159e.“<\/div>\n
„Bude mi pot\u011b\u0161en\u00edm, mademoiselle.“ Poklonil se, smekl neviditeln\u00fd klobouk a ode\u0161el z kuchyn\u011b pry\u010d.<\/div>\n
Pan\u00ed domu proto\u010dila o\u010di a dala si loknu za ucho, d\u00e1l pokra\u010dovala ve va\u0159en\u00ed. A\u0165 si mal\u00e1 Susie myslela, co cht\u011bla, tenhle \u0161a\u0161ek p\u0159eci nemohl b\u00fdt ten Thomas\u016fv vyb\u00e1jen\u00fd ztracen\u00fd bratr. Jen zlod\u011bj\u00ed\u010dek, darmo\u017erout, tak to bylo.<\/a><\/p>\n

autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LilKatie Jen t\u011b\u017eko by se dalo popsat, jak velk\u00e1 venku panovala zima. Za posledn\u00ed roky to byla ta nejv\u011bt\u0161\u00ed zima v\u016fbec. Na oknech byly mrazem malovan\u00e9 obr\u00e1zky a v kamnech p\u0159\u00edjemn\u011b praskalo d\u0159evo. Po sv\u011btnici pob\u00edhala t\u0159\u00edlet\u00e1 d\u00edtka v ba\u010dkork\u00e1ch a<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[521],"tags":[],"class_list":["post-5862","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-love-your-bandit"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5862","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5862"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5862\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5862"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5862"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5862"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}