{"id":5873,"date":"2012-09-17T16:00:00","date_gmt":"2012-09-17T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5857"},"modified":"2012-09-17T16:00:00","modified_gmt":"2012-09-17T15:00:00","slug":"the-treasure-from-philippine-s-9","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/09\/17\/the-treasure-from-philippine-s-9\/","title":{"rendered":"The treasure from Philippine\u200bs 9."},"content":{"rendered":"
autor: Saline A. & PeTi\u0160ka<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
(z pohledu Toma)<\/p>\n

„Kam jde\u0161?“ zasy\u010del Bill, jen co jsem se zvednul se zvon\u00edc\u00edm telefonem v ruce.<\/div>\n

„Vy\u0159\u00eddit si hovor. M\u016f\u017eu, mami?“ ironicky jsem proto\u010dil o\u010dima. „Dej mi deset minut, Bille,“ odsekl jsem, sp\u011b\u0161n\u011b m\u00ed\u0159\u00edc k \u0161atn\u011b, kde byl klid. „No ahoj, tak kde jsi?“<\/div>\n
„Doma,“ zazn\u011bla jednoduch\u00e1 odpov\u011b\u010f.<\/div>\n
„Co\u017ee? Ale pro\u010d? V\u017edy\u0165 jsme se p\u0159eci domlouvali, \u017ee se tu uvid\u00edme, Kayi! Byli jsme domluven\u00ed!“ zmaten\u011b jsem nakr\u010dil obo\u010d\u00ed. Jasn\u011b, Bill kolem m\u011b sice krou\u017eil jako sa\u0148, ale to snad neznamenalo, \u017ee se m\u011bl Kay sebrat a jet dom\u016f, ne?<\/div>\n
„Proto\u017ee kdybych tam te\u010f p\u0159ijel, tv\u00e9ho milostiv\u00e9ho brat\u0159\u00ed\u010dka bych v nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b utopil v z\u00e1chodov\u00e9 m\u00edse,“ zavr\u010del a ne\u017e jsem se stihl zeptat, pro\u010d by to d\u011blal, zkr\u00e1cen\u011b mi p\u0159evypr\u00e1v\u011bl sc\u00e9nu ze z\u00e1chodu, b\u011bhem \u010deho\u017e jsem mimod\u011bk zat\u00ednal p\u011bsti tak siln\u011b, a\u017e se mi nehty zar\u00fdvaly do k\u016f\u017ee. „A to je tak stru\u010dn\u011b d\u016fvod, pro\u010d jsem te\u010f doma.“<\/p>\n

„Po\u0161li mi smskou tvoj\u00ed adresu a zavolej mi sem tax\u00edk, pros\u00edm,“ zavr\u010del jsem. „Tohle tomu hajzlovi toti\u017e neprojde tak lehce,“ vztekle jsem vypnul hovor, mobil str\u010dil do kapsy, a neskr\u00fdvaj\u00edc rozzu\u0159en\u00ed na nejvy\u0161\u0161\u00ed mo\u017enou m\u00edru, jsem zam\u00ed\u0159il p\u0159\u00edmo k na\u0161emu boxu. \u0160koda, \u017ee jsem ho nemohl pra\u0161tit. „TY!“ vztekle jsem zaje\u010del, a\u017e Bill nadsko\u010dil. Je\u0161t\u011b m\u011bl tu drzost tv\u00e1\u0159it se p\u0159ekvapen\u011b, kdy\u017e se na m\u011b oto\u010dil. „Co si o sob\u011b kurva mysl\u00ed\u0161, \u017ee jsi?“ chytil jsem ho za tri\u010dko a vyt\u00e1hl na nohy. „Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee kdy\u017e jsi m\u016fj bratr, tak m\u00e1\u0161 pr\u00e1vo mi kecat do \u017eivota? M\u00e1\u0161 hovno pr\u00e1vo, Bille! M\u011bl by sis hodn\u011b rychle uv\u011bdomit, jak se chov\u00e1\u0161, jinak t\u011b brzo zml\u00e1t\u00edm takov\u00fdm zp\u016fsobem, \u017ee se s\u00e1m nepozn\u00e1\u0161! Neser se mi do \u017eivota, rozum\u00ed\u0161?!“ k\u0159i\u010del jsem mu zbl\u00edzka do obli\u010deje. Hned na to jsem ho prudce odstr\u010dil, a\u017e zakol\u00edsal, a neb\u00fdt Davida, ur\u010dit\u011b by skon\u010dil na zemi. „Jdu pry\u010d, vr\u00e1t\u00edm se a\u017e… Nev\u00edm, prost\u011b se n\u011bjak vr\u00e1t\u00edm. Po\u0161li mi rozpis akc\u00ed a j\u00e1 na n\u011b doraz\u00edm,“ zamru\u010del jsem sm\u011brem k Davidovi, a ani\u017e bych n\u011bkomu z nich v\u011bnoval dal\u0161\u00ed pohled, jsem se sp\u011b\u0161n\u011b roze\u0161el k parkovi\u0161ti, ignoruj\u00edc Billovo v\u0159e\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee tohle je v\u00e1lka. Ano, je. Ale Bill v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nevyhraje.<\/p>\n<\/div>\n

\n
<\/div>\n
*<\/div>\n
\n

Post\u00e1val jsem p\u0159ed domovn\u00edmi dve\u0159mi Kayova domu a neodva\u017eoval se zazvonit, proto\u017ee jsem byl tak roz\u010d\u00edlen\u00fd a zhnusen\u00fd Billov\u00fdm chov\u00e1n\u00edm, \u017ee jsem bre\u010del<\/em> vzteky. A\u010dkoliv jsem ut\u00edral slzy hned, jak z oka vytekly, st\u00e1le se objevovaly dal\u0161\u00ed a dal\u0161\u00ed, ale j\u00e1 je i tak umanut\u011b st\u00edral.<\/div>\n

„Tome?“ p\u0159ekvapen\u011b vydechl Kay, kdy\u017e otev\u0159el dve\u0159e, p\u0159esto\u017ee j\u00e1 st\u00e1le nezazvonil. Asi to tu\u0161il.<\/div>\n
„Jsem v pohod\u011b,“ trhan\u011b jsem se nadechl a pokusil se o \u00fasm\u011bv, m\u00edsto toho se mi ale z \u00fast vydral tich\u00fd vzlyk a j\u00e1 zahanben\u011b sklopil hlavu. Jen p\u0159ekvapen\u011b jsem zamrkal, kdy\u017e jsem se ocitl v Kayov\u011b konej\u0161iv\u00e9m n\u00e1ru\u010d\u00ed.<\/div>\n
„Poj\u010f dovnit\u0159,“ za\u0161eptal a vt\u00e1hl m\u011b do \u00fatrob domu, hned za n\u00e1mi zav\u00edraje dve\u0159e. Vystoupali jsme schody a zam\u00ed\u0159ili do ob\u00fdv\u00e1ku, kde jsme se svalili na pohovku.<\/p>\n

„Jen… p\u011bt minut… a budu… v pohod\u011b,“ vykoktal jsem mezi vzlyky, kter\u00e9 tlumil Kay\u016fv krk.<\/div>\n

„Dej si na \u010das,“ popl\u00e1cal m\u011b po rameni, vz\u00e1p\u011bt\u00ed nato m\u011b krou\u017eiv\u00fdmi pohyby hladil po lopatk\u00e1ch. „V\u0161echno bude v pohod\u011b,“ za\u0161eptal. Jen jsem ml\u010dky k\u00fdvnul, ale d\u00e1l ti\u0161e bre\u010del. Uklidnil jsem se a\u017e po n\u011bkolika minut\u00e1ch.<\/p>\n

„Promi\u0148,“ ot\u0159el jsem si o\u010di. „Opravdu se omlouv\u00e1m, nev\u00edm, co to do m\u011b vjelo.“<\/div>\n

„Nic se nestalo,“ povzbudiv\u011b se pousm\u00e1l a promnul mi rameno. „Chce\u0161 n\u011bco k pit\u00ed?“<\/div>\n
„Pan\u00e1ka,“ p\u0159ik\u00fdvnul jsem a p\u00e1rkr\u00e1t se zhluboka nadechl, zat\u00edmco Kay n\u00e1m rozl\u00e9val pit\u00ed. „Kruci, u\u017e hodn\u011b dlouho m\u011b nic nena\u0161tvalo tak, \u017ee jsem se… rozbre\u010del,“ zavr\u010d\u00edm. „M\u00e1m chu\u0165 vr\u00e1tit se tam a rozb\u00edt Billovi hubu. Div\u00edm se, \u017ee jsem to neud\u011blal hned.“<\/div>\n
„Kdy\u017e bude\u0161 cht\u00edt, tak \u0159ekni, ochotn\u011b se p\u0159id\u00e1m,“ podal mi skleni\u010dkou se skotskou, usazuj\u00edc se vedle m\u011b. „Je to opravdu mal\u00e1, krvela\u010dn\u00e1 bestie. Nech\u00e1pu, co ho mohlo v\u00e9st k takov\u00e9mu jedn\u00e1n\u00ed.“<\/div>\n
„Sobeckost a \u017e\u00e1rlivost,“ odfrkl jsem, na jeden n\u00e1dech do sebe klop\u00edc obsah skleni\u010dky. „Jen\u017ee tohle je jen za\u010d\u00e1tek, prvn\u00ed krok k tomu, aby m\u011b dostal na dno. J\u00e1 mu to ale nedaruju,“ vztekle jsem vstal, skleni\u010dku odkl\u00e1daje na st\u016fl. „J\u00e1 mu prost\u011b nedovol\u00edm znovu nade mnou vyhr\u00e1t!“<\/div>\n
„A j\u00e1 ti v tom hodl\u00e1m pomoct,“ Kay odlo\u017eil svou skleni\u010dku a st\u00e1hl si m\u011b k sob\u011b na kl\u00edn. Jen co jsem na n\u011bj obkro\u010dmo dosedl, dlan\u011bmi sjel na m\u00e9 boky a pevn\u011b je stiskl. „Vyka\u0161li se na n\u011bj, proto\u017ee stoprocentn\u011b ho nejv\u00edc na\u0161tve\u0161 t\u00edm, \u017ee si bude\u0161 u\u017e\u00edvat se mnou. M\u00e1m chu\u0165 mu poslat fotku.“<\/p>\n

„To v\u016fbec nen\u00ed \u0161patn\u00fd n\u00e1pad,“ zamysl\u00edm se a vyt\u00e1hnu mobil. „Vyfot\u00ed\u0161 to?“ usm\u00e1l jsem se.<\/div>\n

„Ani nev\u00ed\u0161, s jakou radost\u00ed,“ se sm\u00edchem mi telefon vzal. Zprvu jsem ho pol\u00edbil jen lehce, ale jakmile jsem c\u00edtil jeho jazyk raz\u00edc\u00ed si cestu do m\u00e9 pusy, rukama jsem si ho chytil za tv\u00e1\u0159e a nal\u00e9hav\u011b polibek prohloubil, na co\u017e Kay \u010dekal a kousek se odd\u00e1lil, mobilem zachycuj\u00edc na\u0161e propleten\u00e9 jazyky a m\u016fj slastn\u00fd v\u00fdraz. „Po\u0161li to,“ zamru\u010del mi do rt\u016f.<\/div>\n
„Nepo\u010dk\u00e1 to?“ zoufale jsem za\u00fap\u011bl, ale Kay m\u011b od sebe se sm\u00edchem odt\u00e1hl a str\u010dil mi telefon do ruky.<\/div>\n
„Slibuju, \u017ee mu pak klidn\u011b po\u0161leme i fotku, jak jsem v tob\u011b, ale te\u010f mu po\u0161li tohle.“ Zavr\u010del jsem, je\u0161t\u011b jednou ho vzpurn\u011b pol\u00edbil, ale nakonec jsem se tedy odt\u00e1hl a rozepsal smsku.<\/div>\n
‚Mysli si, \u017ee m\u011b zlom\u00ed\u0161. J\u00e1 ti to ale nedovol\u00edm, nevzd\u00e1m se ti. Nejsem s\u00e1m,‘<\/em> p\u0159ipsal jsem vzkaz a telefon odlo\u017eil stranou. „Jsi spokojen\u00fd?“ pobaven\u011b jsem ke Kayovi vzhl\u00e9dl. Ml\u010dky m\u011b s \u00fasm\u011bvem povalil na gau\u010d a zalehl m\u011b. Rozt\u00e1hl jsem nohy, aby byl bl\u00ed\u017e ke mn\u011b, a rukama jsem mu zajel pod tri\u010dko na bedra.<\/div>\n
„Naprosto,“ s \u00fasm\u011bvem m\u011b kr\u00e1tce pol\u00edbil. „Jak dlouho t\u011b tu tedy budu m\u00edt?“<\/div>\n
„\u010cty\u0159i dny, ale budu r\u016fzn\u011b mizet, kv\u016fli rozhovor\u016fm, focen\u00ed a tak. David by mi m\u011bl r\u00e1no poslat \u010dasov\u00fd rozpis, tak\u017ee budu muset v\u017edycky zav\u010dasu odjet na hotel, abych se p\u0159evl\u00e9kl a nechal se upravit od Natalie,“ proto\u010dil jsem o\u010dima.<\/p>\n

„No vid\u00ed\u0161, kdy\u017e mluv\u00ed\u0161 o oble\u010den\u00ed, n\u011bco pro tebe m\u00e1m!“ rozz\u00e1\u0159il se a sp\u011b\u0161n\u011b vyb\u011bhl do lo\u017enice, na\u010de\u017e se vr\u00e1til s kalhotami v ruce. Nech\u00e1pav\u011b jsem pozvedl obo\u010d\u00ed, ale Kay mi to hned vz\u00e1p\u011bt\u00ed milostiv\u011b vysv\u011btlil. „D\u011blal jsem reklamu jedn\u00e9 spole\u010dnosti a ta mi darovala pouk\u00e1zku na n\u00e1kup u nich, tak jsem ti tam vybral tyhle d\u017e\u00edny, proto\u017ee s\u00e1m by sis je ur\u010dit\u011b nekoupil,“ zazubil se.<\/div>\n

„Nerad ti kaz\u00edm radost, ale tohle si na sebe neobl\u00e9knu,“ zamra\u010dil jsem se s pohledem na kalhoty, kter\u00e9 byly o n\u011bkolik \u010d\u00edsel men\u0161\u00ed ne\u017e ty, kter\u00e9 kupuju obvykle.<\/div>\n
„Ale no tak, v\u017edy\u0165 nejsou \u00fapln\u011b<\/em> \u00fazk\u00e9. Jen trochu u\u017e\u0161\u00ed, pros\u00edm, Tome, alespo\u0148 si je zkus!“<\/div>\n
„Nesn\u00e1\u0161\u00edm t\u011b,“ zavr\u010del jsem po chv\u00edli o\u010dn\u00edho souboje a s povzdychem jsem vstal, co nejrychleji se svl\u00e9kaj\u00edc, abych to m\u011bl kone\u010dn\u011b za sebou. \u00dazk\u00e9 kalhoty jsem mu z ruky t\u00e9m\u011b\u0159 vytrhl a s \u00fatrpn\u00fdm mru\u010den\u00edm se do nich za\u010dal soukat. Je sice pravda, \u017ee nebyly tak \u00fazk\u00e9, jak\u00e9 nos\u00edval Bill, ale rozhodn\u011b byly men\u0161\u00ed ne\u017e ty moje, proto\u017ee mi na boc\u00edch dr\u017eely t\u00e9m\u011b\u0159 samy, bez pomoci n\u011bjak\u00e9ho p\u00e1sku.<\/p>\n

„J\u00e1 v\u011bd\u011bl, \u017ee ti budou slu\u0161et,“ spokojen\u011b zamlaskal Kay, a\u017e jsem m\u011bl nutk\u00e1n\u00ed proto\u010dit o\u010dima. „V\u00e1\u017en\u011b, Tome, je to perfektn\u00ed,“ chytil m\u011b za ruku a odt\u00e1hl m\u011b k velk\u00e9mu zrcadlu, p\u0159i\u010dem\u017e j\u00e1 p\u0159ekvapiv\u011b o nic nezakop\u00e1val, jako tomu b\u00fdv\u00e1 u m\u00fdch kalhot. S pootev\u0159enou pusou jsem na sebe z\u00edral do zrcadla, jeliko\u017e jsem cht\u011b necht\u011b musel uznat, \u017ee mi to slu\u0161\u00ed, Kay um\u011bl vybrat skv\u011ble. Navzdory m\u00fdm o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00edm m\u011b ani nic nikde netla\u010dilo, p\u0159\u00edjemn\u00fd bonus byl Kay\u016fv pohled, s n\u00edm\u017e mi vylo\u017een\u011b visel na zadku a boc\u00edch.<\/div>\n

„Koupil jsem ti je\u0161t\u011b n\u011bco!“ vyhrkl a u\u017e se znovu hnal do lo\u017enice.<\/div>\n
\u0160el jsem za n\u00edm a s pobaven\u00fdm \u00fasm\u011bvem se op\u0159el o futra. „Pro\u010d jsi to proboha kupoval? Oble\u010den\u00ed m\u00e1m dost.“<\/div>\n
„Proto\u017ee je na \u010dase uk\u00e1zat sv\u011btu, co v tob\u011b je,“ u\u0161kl\u00edbl se a podal mi b\u00edl\u00e9, polopr\u016fhledn\u00e9 tri\u010dko s v\u00fdst\u0159ihem do V, kter\u00e9 m\u011blo p\u0159esn\u011b kop\u00edrovat linii m\u00e9ho t\u011bla. „Z\u00edtra p\u016fjde\u0161 na ty promo akce v tomhle, jinak t\u011b nepust\u00edm.“<\/div>\n
„Jsi \u0161\u00edlen\u00fd,“ zasm\u011bju se, ale pokorn\u011b si svl\u00e9knu sv\u00e9 tri\u010dko a obl\u00e9knu to od Kaye. Sice to nebylo nic, co bych si v obchod\u011b s\u00e1m vybral, ale v kombinaci s d\u017e\u00edny to vypadalo opravdu dob\u0159e, co\u017e mi vz\u00e1p\u011bt\u00ed potvrdil i s\u00e1m Kay, proto\u017ee si m\u011b k sob\u011b p\u0159imknul a pevn\u011b mi stiskl zadek. „Uzn\u00e1v\u00e1m, vypad\u00e1 to dob\u0159e,“ pousm\u00e1l jsem se.<\/p>\n

„Vypad\u00e1 to kurevsky dob\u0159e a m\u011b to dost\u00e1v\u00e1 do kolen,“ zamru\u010del a jazykem mi zlehka p\u0159ejel po kr\u010dn\u00ed tepn\u011b.<\/div>\n

„Je mi jasn\u00fd, \u017ee’s to vybral proto, abys z pohledu na m\u011b n\u011bco m\u011bl,“ zasm\u00e1l jsem se a zaklonil hlavu, aby mohl pokra\u010dovat v lask\u00e1n\u00ed. Rukama jsem ho pohladil po hrudn\u00edku, nakonec mezi prsty sv\u00edraj\u00edc jeho tri\u010dko.<\/div>\n
„Kdyby to tak bylo, koupil bych ti n\u011bco \u00fapln\u011b pr\u016fhledn\u00e9ho, proto\u017ee nejlep\u0161\u00ed pohled na tebe je, kdy\u017e jsi \u00fapln\u011b nah\u00fd.“<\/div>\n
„A j\u00e1 se div\u00edm, \u017ee ti podl\u00e9h\u00e1m,“ za\u00fap\u011bl jsem s povzdechem a drav\u011b se vrhl na jeho rty. Nal\u00e9hav\u011b jsem se k n\u011bmu tiskl, nedovoluj\u00edc, aby n\u00e1s v tu chv\u00edli cokoliv odpojilo od sebe. Kdyby mezi n\u00e1mi cht\u011bl n\u011bkdo prostr\u010dit vlas, nemohl by – tak moc jsme se na sebe ma\u010dkali. V\u00edc ne\u017e ochotn\u011b jsem p\u0159iv\u00edtal jeho dlan\u011b, kter\u00e9 mi zajely pod kalhoty i trenky a roztou\u017een\u011b mi stiskly zadek. Zast\u00e9nal jsem mu do rt\u016f. Pevn\u011b ho obj\u00edmaj\u00edc kolem krku jsem ho tla\u010dil k posteli.<\/p>\n

„Podl\u00e9h\u00e1\u0161 mi?“ zaculil se, kdy\u017e jsem mu obkro\u010dmo sed\u011bl v kl\u00edn\u011b a skl\u00e1n\u011bl se k n\u011bmu.<\/div>\n

„Jo, ale znovu ti to ne\u0159eknu,“ znovu jsem ho pol\u00edbil, tentokr\u00e1t v\u0161ak krotce jako ber\u00e1nek, najednou m\u011b \u00fapln\u011b p\u0159e\u0161la chu\u0165 na sex a j\u00e1 se cht\u011bl jen… tulit.<\/div>\n
„U\u017e sex nechce\u0161,“ vytu\u0161il spr\u00e1vn\u011b Kay, ale uklidnil m\u011b jeho uvoln\u011bn\u00fd sm\u00edch.<\/div>\n
„Promi\u0148,“ s povzdechem jsem z n\u011bj slezl a dopadl na z\u00e1da vedle n\u011bj. „Dneska to byl a\u017e moc dlouh\u00fd den a z\u00edtra bude je\u0161t\u011b del\u0161\u00ed, Bill mi to d\u00e1 po\u0159\u00e1dn\u011b se\u017erat.“<\/div>\n
„Vyka\u0161li se na Billa, ut\u011b\u0161uj se v\u011bdom\u00edm, \u017ee pak zase p\u0159ijede\u0161 ke mn\u011b,“ usm\u00e1l se a vysvl\u00e9kl m\u011b z kalhot i tri\u010dka, na\u010de\u017e se svl\u00e9kl i on s\u00e1m.<\/div>\n
„D\u011bkuju,“ pohladil jsem ho po ruce. „Za svl\u00e9knut\u00ed i za poskytnut\u00fd azyl. Jsem opravdu r\u00e1d, \u017ee te\u010f nebudu muset b\u00fdt s Billem d\u00e9le, ne\u017e bude nutn\u00e9. Musel bych ho zab\u00edt.“<\/div>\n
„No, kdy\u017e u\u017e nic jin\u00e9ho, tak by to ode m\u011b byla alespo\u0148 slu\u0161nost vzhledem k tomu, \u017ee m\u00e1m sv\u016fj pod\u00edl zodpov\u011bdnosti na tom, co se te\u010f d\u011bje,“ zasm\u00e1l se. „Ale p\u0159izn\u00e1v\u00e1m, \u017ee jsem r\u00e1d, \u017ee jsme spolu dnes v noci p\u0159eci jen skon\u010dili,“ s \u00fasm\u011bvem se na m\u011b pod\u00edval.<\/div>\n
„Bo\u017ee, m\u011bknu vedle tebe,“ zavr\u010del jsem, ale d\u0159\u00edv, ne\u017e bych si to rozmyslel, jsem se mu vtisknul do n\u00e1ru\u010de, spokojen\u011b fun\u00edc a obj\u00edmaj\u00edc ho kolem pasu. „R\u00e1no se nelekni, bude mi volat David. Nebo Bill, v tom hor\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b.“<\/div>\n
„Budu s t\u00edm po\u010d\u00edtat,“ s \u00fasm\u011bvem m\u011b kr\u00e1tce pol\u00edbil, p\u0159ehazuj\u00edc p\u0159es n\u00e1s pe\u0159inu. „Uvid\u00edme se r\u00e1no, hezky se vyspi.“<\/div>\n
„Dobrou,“ bla\u017een\u011b jsem vydechl, b\u011bhem p\u00e1r vte\u0159in us\u00ednaje.<\/p>\n

<\/div>\n

*<\/div>\n
\n

P\u0159esn\u011b jak jsem o\u010dek\u00e1val, r\u00e1no m\u011b budil hovor, na\u0161t\u011bst\u00ed v\u0161ak od Davida. Sice m\u011b sprdnul za v\u010derej\u0161\u00ed sc\u00e9nu a fotku, je\u017e jsem poslal Billovi (ta mrcha ji pr\u00fd cht\u011bla prodat tisku, ale David to samoz\u0159ejm\u011b zavrhl a i p\u0159es Billovy protesty ji z mobilu nen\u00e1vratn\u011b smazal), ale celkem klidn\u00fd u\u017e mi ozn\u00e1mil, v kolik je odjezd do redakce Popcornu, tak abych byl na hotelu. Po odk\u00fdv\u00e1n\u00ed v\u0161ech p\u0159\u00edkaz\u016f jsem rovnou objednal tax\u00edka na dev\u00e1tou, tak\u017ee mi s Kayem st\u00e1le z\u016fst\u00e1vala necel\u00e1 hodina k dobru.<\/p><\/div>\n

„Jak dlouho tam budete?“ l\u00edbal m\u011b na z\u00e1da, proto\u017ee jsem se je\u0161t\u011b labu\u017enicky rozvaloval v posteli.<\/div>\n
„Rozhovor asi hodina, focen\u00ed zhruba p\u016fl… Douf\u00e1m, \u017ee do dvan\u00e1cti bych mohl b\u00fdt zp\u00e1tky, ale pak je od sedmi n\u011bjak\u00fd ve\u010d\u00edrek, na kter\u00e9m se mus\u00edme uk\u00e1zat.“<\/div>\n
„Vy jdete na ten ve\u010d\u00edrek od MTV? Tam jsme pozvan\u00ed i my s Bushidem,“ s \u00fasm\u011bvem m\u011b pol\u00edbil na krk.<\/div>\n
„Aspo\u0148 tam budu m\u00edt n\u011bjakou z\u00e1bavu,“ p\u0159eto\u010dil jsem se na z\u00e1da a Kaye pol\u00edbil. „Zkus\u00edm Bushida uplatit, aby Billa nap\u00edchnul, t\u0159eba ho to zklidn\u00ed.“<\/div>\n
„Sp\u00ed\u0161 zap\u00edchnul,“ zasm\u00e1l se pobaven\u011b, horkou dlan\u00ed mi p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc v pase.<\/div>\n
Zasm\u00e1l jsem se a kr\u00e1tce ho pol\u00edbil, na\u010de\u017e jsem se zpod n\u011bj vyvl\u00e9kl a posadil se. „Jdu do sprchy, ale ty hezky z\u016fsta\u0148 tady, proto\u017ee jinak nebudu nic st\u00edhat.“<\/div>\n
„Tohle je zatracen\u011b nef\u00e9r,“ se za\u00fap\u011bn\u00edm dopadl do pe\u0159in.<\/div>\n
„Odpoledne ti to vynahrad\u00edm,“ usm\u00e1l jsem se na n\u011bj a pohladil ho po z\u00e1dech, ne\u017e jsem se kone\u010dn\u011b zvednul a zam\u00ed\u0159il do koupelny, kde jsem si vychutnal slastnou horkou sprchu i celkovou rann\u00ed hygienu, d\u00edky n\u00e1hradn\u00edm zubn\u00edm kart\u00e1\u010dk\u016fm, kter\u00e9 jsem tu n\u00e1hodou na\u0161el. Jen s ru\u010dn\u00edkem kolem bok\u016f jsem se odebral do kuchyn\u011b.<\/p>\n

„Co chce\u0161 na sn\u00eddani?“ k\u0159ikl jsem na Kaye.<\/div>\n

„Tebe!“ ozvalo se mi pobaven\u00e9 odpov\u011bdi.<\/div>\n
„Tak\u017ee jogurt,“ zamru\u010del jsem si pobaven\u011b pod nos, popadl dva jogurty, l\u017ei\u010dky a zam\u00ed\u0159il zp\u011bt k n\u011bmu. „V\u011bt\u0161\u00ed sn\u00eddani bohu\u017eel opravdu nest\u00edh\u00e1m.“<\/div>\n
„Proto\u017ee jsi \u010das se mnou vym\u011bnil za \u010das se sprchou,“ nespokojen\u011b se zamra\u010dil.<\/div>\n
„P\u0159\u00ed\u0161t\u011b d\u00e1m p\u0159ednost ur\u010dit\u011b tob\u011b,“ zasm\u00e1l jsem se a rychle do sebe nah\u00e1zel jogurt po pohledu na cifern\u00edk hodin. „Budu muset j\u00edt,“ za\u010dnu se honem obl\u00e9kat do oble\u010den\u00ed od Kaye.<\/div>\n
„Tohle je nef\u00e9r, znovu!“<\/div>\n
„Slibuju, \u017ee ti to odpoledne vynahrad\u00edm,“ se sm\u00edchem jsem si obl\u00e9kl tri\u010dko a sklonil se k n\u011bmu, leniv\u011b ho l\u00edbaj\u00edc. „Dr\u017e mi palce. Zat\u00edm ahoj,“ odt\u00e1hl jsem se od n\u011bj. D\u0159\u00edv, ne\u017e by m\u011b k sob\u011b stihl znovu strhnout, jsem sp\u011b\u0161n\u011b vyb\u011bhl p\u0159ed d\u016fm, kde u\u017e st\u00e1l tax\u00edk, kter\u00fd m\u011b dovezl na hotel.<\/p>\n

„No ne, ty ses taky p\u0159estal kurvit?“ zasy\u010del zlostn\u011b Bill, kdy\u017e jsem dorazil k Natalie a usadil se na \u017eidli. „U\u017e i jako kurva vypad\u00e1\u0161.“<\/div>\n

„Nev\u00edm, pro\u010d bych m\u011bl,“ klidn\u011b jsem pozvedl obo\u010d\u00ed, zat\u00edmco se Natalie dala do pr\u00e1ce.<\/div>\n
„Proto\u017ee jen kurvy nos\u00ed tak \u00fazk\u00e9 hadry.“<\/div>\n
„Proto ty nos\u00ed\u0161 \u00fapln\u011b upnut\u00e9 oble\u010den\u00ed?“ rozesm\u00e1l jsem se, a\u017e Natalie nesouhlasn\u011b zamlaskala a Bill stiskl rty do \u00fazk\u00e9 linky. „Dej si pohov, Bille, m\u011b nezlom\u00ed\u0161.“<\/div>\n
„Kdy\u017e nezlom\u00edm tebe, povede se mi zlomit Kennetha a skrz n\u011bj u\u017e to p\u016fjde snadno. Na z\u00e1chodech bylo tak snadn\u00e9 vzru\u0161it ho, \u017ee se vsad\u00edm, \u017ee by mi ned\u011blalo sebemen\u0161\u00ed probl\u00e9m dostat ho do postele. A v\u00ed\u0161, \u017ee j\u00e1 se nezastav\u00edm p\u0159ed ni\u010d\u00edm, Tome. Nic mi nen\u00ed svat\u00e9.“<\/p>\n

„Pro\u010d tohle d\u011bl\u00e1\u0161, co?“ vztekle jsem se na n\u011bj oto\u010dil, kdy\u017e Natalie ode\u0161la. „Co bys m\u011bl z toho, kdybys m\u011b dostal do kolen, Bille?“<\/div>\n

„Tebe,“ zlostn\u011b zavr\u010del. „Proto\u017ee se t\u011b nikdo nesm\u00ed dot\u00fdkat tak, jako se t\u011b dot\u00fdk\u00e1m j\u00e1, Tome. Pat\u0159\u00ed\u0161 mn\u011b a tak to taky napo\u0159\u00e1d z\u016fstane.“<\/div>\n
„Nikdy ti pat\u0159it nebudu,“ prudce jsem vstal v pokusu o odchod, ale p\u0159irazil m\u011b na dve\u0159e, a\u017e jsem bolestn\u011b zasku\u010del, klika se mi zarazila do ledvin.<\/div>\n
„Nevzd\u00e1m se, Tome! Jsi nula, \u00fapln\u00e9 budi\u017ekni\u010demu a Kennethovi to brzy dojde taky. U\u0161et\u0159i se toho zbyte\u010dn\u00e9ho utrpen\u00ed, vyka\u0161li se na n\u011bj a bu\u010f se mnou.“<\/div>\n
„\u0160koda, \u017ee u\u017e jsem Kayovi p\u0159isl\u00edbil, \u017ee se vyka\u0161lu na tebe,“ u\u0161kl\u00edbl jsem se. P\u0159ilet\u011bla mi takov\u00e1 facka, a\u017e mi vhrkly slzy do o\u010d\u00ed a j\u00e1 bolestn\u011b zamrkal. Kde se v n\u011bm vzalo tolik s\u00edly? „Vypadni ode m\u011b,“ prudce jsem ho odstr\u010dil. „M\u011bl by ses te\u010f hodn\u011b sna\u017eit, jinak od\u0159eknu zbytek turn\u00e9,“ zasy\u010del jsem v afektu, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed mi do\u0161lo, \u017ee je to v\u00edc ne\u017e skv\u011bl\u00fd n\u00e1pad. Sp\u011b\u0161n\u011b jsem vy\u0161el z pokoje, mnouc si bolavou tv\u00e1\u0159. Tenhle n\u00e1pad mus\u00edm prodiskutovat s… Kayem.<\/p>\n

autor: Saline A. & PeTi\u0160ka<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Saline A. & PeTi\u0160ka (z pohledu Toma) „Kam jde\u0161?“ zasy\u010del Bill, jen co jsem se zvednul se zvon\u00edc\u00edm telefonem v ruce. „Vy\u0159\u00eddit si hovor. M\u016f\u017eu, mami?“ ironicky jsem proto\u010dil o\u010dima. „Dej mi deset minut, Bille,“ odsekl jsem, sp\u011b\u0161n\u011b m\u00ed\u0159\u00edc k \u0161atn\u011b,<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[512],"tags":[],"class_list":["post-5873","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-the-treasure-from-philippine-s"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5873","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5873"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5873\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5873"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5873"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5873"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}