{"id":5883,"date":"2012-09-15T15:00:00","date_gmt":"2012-09-15T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5867"},"modified":"2012-09-15T15:00:00","modified_gmt":"2012-09-15T14:00:00","slug":"cejchovni-znameni-26","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/09\/15\/cejchovni-znameni-26\/","title":{"rendered":"Cejchovn\u00ed znamen\u00ed 26."},"content":{"rendered":"
autor: Helie<\/p>\n

<\/strong> U\u017e m\u011b nebav\u00ed se omlouvat, tak\u017ee se celoplo\u0161n\u011b omlouv\u00e1m dop\u0159edu. N\u00e1stup na novou \u0161kolu zp\u016fsobil, \u017ee nem\u00e1m ani \u010das ani chu\u0165 na psan\u00ed, tak\u017ee pova\u017euji za z\u00e1zrak v\u016fbec to, \u017ee jsem se k tomuhle d\u00edlu nakonec dokopala \ud83d\ude00 Za chv\u00edli budete m\u00edt mo\u017enost p\u0159e\u010d\u00edst si d\u00edl, na kter\u00fd jsem v\u00e1\u017en\u011b hodn\u011b py\u0161n\u00e1, a kter\u00fd jsem m\u011bla v pl\u00e1nu stejn\u011b jako n\u011bkter\u00e9 dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti t\u00e9hle pov\u00eddky u\u017e pomalu od sam\u00e9ho za\u010d\u00e1tku psan\u00ed. Douf\u00e1m, \u017ee si ji u\u017eijete stejn\u011b jako j\u00e1. V neposledn\u00ed \u0159ad\u011b bych tenhle d\u00edl r\u00e1da v\u011bnovala Jan\u010di, je to takov\u00fd chab\u00fd pokus o usm\u00ed\u0159en\u00ed si t\u011b \ud83d\ude00 Sice to ani v nejmen\u0161\u00edm ne\u017eehl\u00ed Tomovy \u010diny, ale douf\u00e1m, \u017ee alespo\u0148 tenhle d\u00edl t\u011b pot\u011b\u0161\u00ed =) A jestli ne, tak u\u017e v\u00e1\u017en\u011b nev\u00edm \ud83d\ude00<\/em><\/div>\n

Hezk\u00e9 po\u010dten\u00ed p\u0159eji a m\u011bjte se mnou pros\u00edm trp\u011blivost, skute\u010dn\u011b netu\u0161\u00edm, kdy se dostanu k tomu, aby se tu objevil dal\u0161\u00ed d\u00edl =(<\/em><\/div>\n
Helie =)<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
\"\" <\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Hloubka nejv\u011bt\u0161\u00edch h\u0159\u00edch\u016f<\/p>\n

<\/strong> Od rozhovoru s La-ilou Bill hodn\u011b p\u0159em\u00fd\u0161lel. \u010casto tr\u00e1vil sv\u016fj voln\u00fd \u010das v uklid\u0148uj\u00edc\u00edch prostor\u00e1ch chr\u00e1mu, kter\u00e9 mu poskytovaly nejen du\u0161evn\u00ed povznesen\u00ed, ale tak\u00e9 mnoho prostoru pro p\u0159em\u00fd\u0161len\u00ed a zam\u00fd\u0161len\u00ed se nad existenc\u00ed sv\u011bta a sebe samotn\u00e9ho. V\u017edy po p\u0159\u00edchodu do t\u00e9 velkolep\u00e9 stavby se st\u00e1hl mimo, schoval se ve st\u00ednech sloup\u016f vedlej\u0161\u00edch chr\u00e1mov\u00fdch lod\u00ed a pozorn\u011b pozoroval zv\u00ed\u0159ec\u00ed i lidsk\u00e9 tv\u00e1\u0159e na podobizn\u00e1ch boh\u016f. Hledal pomoc v jejich vl\u00eddn\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti, o kter\u00e9 doufal, \u017ee jej obklopuje. Modlil se k nim a vys\u00edlal prosby k jejich u\u0161\u00edm, aby mu pomohli. Doufal, \u017ee jednoho dne rozhodnou za n\u011bj, jak\u00fdm sm\u011brem se maj\u00ed ub\u00edrat jeho kroky, te\u010f si v\u0161ak nebyl jist\u00fd, jestli jeho n\u00e1\u0159ky v\u016fbec sly\u0161\u00ed. \u010cekal n\u011bjak\u00e9 znamen\u00ed, ale bo\u017e\u00ed p\u0159\u00edzn\u011b se mu prozat\u00edm nedost\u00e1valo. Netu\u0161il, \u017ee celou dobu sly\u0161\u00ed jeho prosby a modlitby, netu\u0161il, \u017ee pro n\u011bj chystaj\u00ed osud, kter\u00fd za n\u011bj rozhodne s\u00e1m. Musel proj\u00edt peklem, aby mohl b\u00fdt po zbytek \u017eivota \u0161\u0165astn\u00fd po boku sv\u00e9 l\u00e1sky.<\/p>\n

Bill sed\u011bl z\u00e1dy op\u0159en\u00fd o jeden z mnoha sloup\u016f, v nich\u017e byly hieroglyfick\u00fdm p\u00edsmem zaps\u00e1ny p\u0159\u00edb\u011bhy vztahuj\u00edc\u00ed se k uct\u00edv\u00e1n\u00ed a \u017eivotu n\u011bkter\u00e9ho z boh\u016f. Bill p\u0159\u00edb\u011bh\u016fm, kter\u00e9 zde nach\u00e1zel, nerozum\u011bl a byl p\u0159\u00edli\u0161 plach\u00fd na to, aby se kn\u011bze zeptal. Mohlo by se zd\u00e1t, \u017ee zanedb\u00e1val sv\u00e9 studium ohledn\u011b tohoto odv\u011btv\u00ed, styd\u011bl by se, kdyby se na n\u011bj kn\u011bz op\u011bt hn\u011bval. Vn\u00edmal jeho p\u0159\u00edtomnost, jeho starostliv\u00fd pohled, kter\u00fd ob\u010das dopadal na jeho z\u00e1da. Nikdy k n\u011bmu v\u0161ak nep\u0159i\u0161el, aby s n\u00edm promluvil, a Bill to oce\u0148oval. Kdykoliv p\u0159i\u0161el do chr\u00e1mu, pot\u0159eboval b\u00fdt s\u00e1m jen se sv\u00fdmi my\u0161lenkami. Sice se mu po rozhovoru s La-ilou hodn\u011b ulevilo, ale st\u00e1le to ne\u0159e\u0161ilo jeho probl\u00e9my.<\/div>\n

\n
<\/div>\n
Anise nevid\u011bl u\u017e n\u011bkolik dn\u00ed. \u010c\u00edm v\u00edce \u010dasu od slavnost\u00ed ub\u011bhlo, t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed mu na hrudi le\u017eel k\u00e1men. P\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli se mu otrok\u00e1\u0159 z\u00e1m\u011brn\u011b vyh\u00fdb\u00e1, nebo jestli se nevr\u00e1til ke sv\u00e9 pr\u00e1ci, co\u017e se stejn\u011b d\u0159\u00edv nebo pozd\u011bji st\u00e1t muselo. Naopak jeho vztah s Tomem se vr\u00e1til do norm\u00e1lu, dokonce m\u011bl Bill mnohdy pocit, \u017ee se o n\u011bj Tom star\u00e1 v\u00edc ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm, jako by se snad sna\u017eil od\u010dinit trest, kter\u00fd Billovi ud\u011blil. Choval se k n\u011bmu mile a starostliv\u011b, tr\u00e1vil s n\u00edm v\u0161echen \u010das, kter\u00fd mu jeho vlada\u0159sk\u00e9 povinnosti dovolovaly.<\/p>\n

Bill se s n\u00edm c\u00edtil dob\u0159e, l\u00e9pe ne\u017e kdy d\u0159\u00edv, tak\u00e9 k n\u011bmu oddan\u011b vzhl\u00ed\u017eel, jako to d\u011bl\u00e1 novoman\u017eelka u sv\u00e9ho man\u017eela. Jeho trest na jejich vztahu zm\u011bnil mnoh\u00e9, ale v\u0161echny zm\u011bny se zd\u00e1ly b\u00fdt k lep\u0161\u00edmu. Jedin\u00e9, co Billovi kazilo naprost\u00e9 \u0161t\u011bst\u00ed, byl fakt, \u017ee Anise u\u017e n\u011bkolik dlouh\u00fdch t\u00fddn\u016f nevid\u011bl. I kdyby s n\u00edm u\u017e nikdy nem\u011bl nic m\u00edt, cht\u011bl m\u00edt jistotu, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku.<\/div>\n

S hlasit\u00fdm povzdechem se vy\u0161kr\u00e1bal na nohy. Jeho p\u0159\u00edtomnost v chr\u00e1mu byla tolerov\u00e1na, ale ohromuj\u00edc\u00ed v\u016fn\u011b vanilky a sko\u0159ice oznamovala, \u017ee jeho \u010das pro rozj\u00edm\u00e1n\u00ed vypr\u0161el. Tento ritu\u00e1l, na kter\u00fd se kn\u011bz pr\u00e1v\u011b chytal, vy\u017eadoval ve\u0161kerou jeho pozornost. Bl\u00ed\u017eila se \u010d\u00e1st dne, ve kter\u00e9 byl chr\u00e1m p\u0159\u00edtomnosti uzav\u0159en, proto\u017ee nikdo z oby\u010dejn\u00fdch smrteln\u00edk\u016f nem\u011bl pr\u00e1vo, aby naslouchal kn\u011bzov\u011b rozmluv\u011b s vy\u0161\u0161\u00ed mocnost\u00ed. Bill toleroval p\u0159\u00edsn\u00e1 pravidla chr\u00e1mu, necht\u011bl proti sob\u011b po\u0161tvat ani kn\u011bze, ani bohy, jejich\u017e p\u0159\u00edze\u0148 pr\u00e1v\u011b te\u010f pot\u0159eboval ze v\u0161eho nejv\u00edc. Uv\u011bdomoval si, jak moc jeho du\u0161evn\u00ed rozpolcenost ni\u010d\u00ed jeho vztahy s okol\u00edm, p\u0159esto v\u0161ak nedok\u00e1zal naj\u00edt cestu, jak z cel\u00e9ho bludi\u0161t\u011b zmaten\u00fdch my\u0161lenek ven.<\/p>\n

Pok\u00fdval hlavou na kn\u011bze, kter\u00fd post\u00e1val u t\u011b\u017ek\u00fdch vrat, aby chr\u00e1m na n\u011bkolik hodin uzav\u0159el ve\u0159ejnosti. V\u011bnoval Billovi drobn\u00fd \u00fasm\u011bv, i kdy\u017e se to nemuselo zd\u00e1t, m\u011bl toho chlapce v oblib\u011b a na jeho p\u0159\u00edtomnost si rychle zvykl, i kdy\u017e spolu nikdy nepromluvili jedin\u00e9 slovo. Bill se sv\u011b\u0161enou hlavou zam\u00ed\u0159il k bl\u00edzk\u00e9mu vchodu do pal\u00e1cov\u00e9ho komplexu, kde ihned vyhledal archiv. Jeho touha po v\u011bdomostech se stup\u0148ovala s ka\u017ed\u00fdm dal\u0161\u00edm dnem. Ve v\u00fduce nezn\u00e1m\u00e9ho nach\u00e1zel z\u00e1bavu, ke kter\u00e9 se mohl uch\u00fdlit, kdy\u017e jeho my\u0161lenky za\u010daly p\u0159esahovat v\u0161echny meze. Ukr\u00fdval se p\u0159ed ostatn\u00edmi, stranil se v\u0161em, kte\u0159\u00ed v pal\u00e1ci \u017eili. Lid\u00e9 si brzy zvykli na Billovu p\u0159\u00edtomnost ve spletit\u00fdch chodb\u00e1ch, kdy se pohyboval ti\u0161e jako duch. Ignorovali jeho p\u0159\u00edtomnost, proto\u017ee on s\u00e1m jim sv\u00fdm postojem d\u00e1val jasn\u011b najevo, \u017ee nestoj\u00ed o to, bavit se s n\u011bk\u00fdm. \u00dasp\u011b\u0161n\u011b uv\u00edzl v jak\u00e9msi stereotypu, kter\u00fd se ka\u017ed\u00fd den opakoval. Postupn\u011b upadal do st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00edho zamy\u0161len\u00ed, p\u0159est\u00e1val vn\u00edmat, co se kolem n\u011bj d\u011bje. Soust\u0159edil se pouze na my\u0161lenkov\u00e9 pochody ve svoj\u00ed hlav\u011b.<\/div>\n

Jedin\u00fd, s k\u00fdm norm\u00e1ln\u011b mluvil a koho pustil do sv\u00e9 obrann\u00e9 sko\u0159\u00e1pky, kterou si \u00fasp\u011b\u0161n\u011b postavil, byl Tom. Dok\u00e1zal s n\u00edm mluvit dlouh\u00e9 hodiny, kdy\u017e si na n\u011bj fara\u00f3n na\u0161el \u010das, a nejednou spolu sledovali v\u00fdchod slunce, kdy\u017e Bill \u00fasp\u011b\u0161n\u011b promluvil celou noc. I kdyby mu do\u0161la t\u00e9mata, stejn\u011b by mluvil, proto\u017ee se v n\u011bm b\u011b\u017en\u011b za cel\u00fd den nahromadila velk\u00e1 spousta slov, kter\u00e1 nemohl sd\u011blit nikomu jin\u00e9mu ne\u017e mlad\u00e9mu vlada\u0159i.<\/p>\n

Pro n\u011bkolik dal\u0161\u00edch noc\u00ed byl v\u0161ak odsouzen k samot\u011b. Amendetom spolu se sv\u00fdm nejbli\u017e\u0161\u00edm r\u00e1dcem a La-ilou odcestoval do sousedn\u00ed zem\u011b, ze kter\u00e9 p\u0159ed n\u011bkolika dny dorazil posel. Billa do cel\u00e9 situace nikdo nezasv\u011btil, dokonce ani nev\u011bd\u011bl, kdy se Tom vr\u00e1t\u00ed. Jeho samota byla st\u00e1le t\u00ed\u017eiv\u011bj\u0161\u00ed a on nach\u00e1zel u\u017e v prvn\u00edm dni pr\u00e1zdn\u00e1 m\u00edsta, kdy dlouho p\u0159em\u00fd\u0161lel, co by mohl d\u011blat.<\/div>\n

Zasedl na sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 m\u00edsto a zul si boty. Palci na nohou vykresloval do koberce, kter\u00fd ho p\u0159\u00edjemn\u011b \u0161imral na hol\u00e9 k\u016f\u017ei, r\u016fzn\u00e9 obrazce. Jeho my\u0161lenky t\u011b\u017ekly, dol\u00e9haly na n\u011bj a dusily ho. Zji\u0161\u0165oval, jak t\u011b\u017ek\u00e9 je na cokoliv se soust\u0159edit, kdy\u017e se mu hlavou proh\u00e1n\u011blo tolik na sebe nenavazuj\u00edc\u00edch my\u0161lenek. Bylo t\u011b\u017ek\u00e9 p\u0159em\u00fd\u0161let o jedn\u00e9 v\u011bci, nato\u017e pak soust\u0159edit se na n\u011bco.<\/p>\n

„Jako v\u017edycky tak stra\u0161n\u011b zahlouban\u00fd do sebe. Co to s tebou je, Bille? Brzy ti bude sedmn\u00e1ct, ale nevypad\u00e1\u0161, \u017ee by sis sv\u016fj \u017eivot u\u017e\u00edval.“ Billovy o\u010di se roz\u0161\u00ed\u0159ily, kdy\u017e trhl hlavou vzh\u016fru ke \u010dlov\u011bku, kter\u00fd p\u0159eru\u0161il proud jeho my\u0161lenek. Nedok\u00e1zal ovl\u00e1dnout \u00fasm\u011bv, kter\u00fd se mu prodral na rty a rozz\u00e1\u0159il celou jeho tv\u00e1\u0159.<\/div>\n

„A\u017e p\u0159\u00edli\u0161 mnoho v\u011bc\u00ed si \u017e\u00e1d\u00e1 moji pozornost, jak bych si mohl u\u017e\u00edvat \u017eivota, kdy\u017e mi do cesty klade tolik starost\u00ed?“<\/div>\n
„Ob\u00e1v\u00e1m se, \u017ee za sv\u00e9 starosti m\u016f\u017ee\u0161 pouze ty s\u00e1m,“ opov\u011bd\u011bl mu mu\u017e, kter\u00fd post\u00e1val opod\u00e1l u\u017e del\u0161\u00ed dobu a sledoval bezc\u00edln\u00e9 pohyby nohou \u010dernovlas\u00e9ho mlad\u00edka. „Snad jen jednou jedinkr\u00e1t jsem t\u011b vid\u011bl bezstarostn\u00e9ho, ale alkohol je \u0161patn\u00fdm budi\u010dem z\u00e1bavy.“<\/div>\n
Bill sklopil hlavu. V\u011bd\u011bl p\u0159esn\u011b, na co otrok\u00e1\u0159 nar\u00e1\u017e\u00ed, a c\u00edtil stud za to, jak se ve\u0159ejn\u011b choval. „Nem\u011bl jsem p\u00edt,“ souhlasil \u0161eptem Bill, hlavu sklon\u011bnou. Nedok\u00e1zal se na Anise d\u00edvat, ne po tom, co vid\u011bl v jeho o\u010d\u00edch, kdy\u017e opou\u0161t\u011bl hodovn\u00ed s\u00e1l. Sv\u00fdm zp\u016fsobem doufal, \u017ee mu Anis bude vy\u010d\u00edtat ten ve\u010der, \u017ee mu bude vy\u010d\u00edtat v\u0161echno vyh\u00fdb\u00e1n\u00ed. Doufal, \u017ee na n\u011bj bude k\u0159i\u010det, proto\u017ee p\u0159esn\u011b to si zaslou\u017eil, v\u011bd\u011bl to. O to v\u00edc ho bodlo u srdce, kdy\u017e Anis p\u0159istoupil a\u017e k n\u011bmu a n\u011b\u017en\u011b mu zvedl hlavu, aby se mu mohl d\u00edvat do o\u010d\u00ed.<\/p>\n

„Tolik m\u011b mrz\u00ed, co se stalo,“ zamumlal a zhrubl\u00fdm b\u0159\u00ed\u0161kem na palci p\u0159ejel p\u0159es Billovo l\u00ed\u010dko. „Ne\u010dekal jsem, \u017ee je fara\u00f3n a\u017e tak \u017e\u00e1rliv\u00fd. Kdy\u017e mi zak\u00e1zal se s tebou st\u00fdkat, myslel jsem, \u017ee je to jen chvilkov\u00fd v\u00fdmysl. Snad nikdy si neodpust\u00edm, \u017ee t\u011b kv\u016fli mn\u011b potrestal.“<\/div>\n

Bill chytil Anise za z\u00e1p\u011bst\u00ed.<\/div>\n
„Co \u017ee ud\u011blal?“ vykulil o\u010di. Nem\u011bl nejmen\u0161\u00ed pon\u011bt\u00ed, \u017ee kdy Tom s Anisem mluvil. Z t\u00e9 p\u0159edstavy se mu zvedl \u017ealudek. Bylo na\u010dase, aby se kone\u010dn\u011b rozhodl, jenom\u017ee on se st\u00e1le je\u0161t\u011b nec\u00edtil tak, aby si byl s n\u011bkterou volbou stoprocentn\u011b jist\u00fd.<\/div>\n
Anis pokr\u010dil rameny. Necht\u011bl opakovat, co neopatrn\u011b pro\u0159ekl, nikdy nem\u011bl dopustit, aby se to Bill dozv\u011bd\u011bl. Jist\u00e1 \u010d\u00e1st jeho cht\u011bla, aby kv\u016fli tomu fara\u00f3na nen\u00e1vid\u011bl, ale ta druh\u00e1, ta, kter\u00e1 nebyla zaslepen\u00e1 t\u00edm bl\u00e1zniv\u011b r\u016f\u017eov\u00fdm oparem, v\u011bd\u011bla, \u017ee by se Bill maxim\u00e1ln\u011b na\u0161tval a dr\u017eel by si Anise od sebe d\u00e1l, proto\u017ee by ho necht\u011bl vystavit mo\u017en\u00e9mu trestu. Oba v\u011bd\u011bli, \u017ee tentokr\u00e1t by se Tom neomezil pouze na p\u00e1r ran bi\u010dem.<\/p>\n

Kolem nich se rozprost\u0159elo ticho naru\u0161ovan\u00e9 pouze jejich dechem. Vz\u00e1jemn\u011b si hled\u011bli do o\u010d\u00ed, Anis hladil n\u011b\u017en\u011b Billovu tv\u00e1\u0159. Bolelo ho u srdce, kdy\u017e vid\u011bl oddan\u00fd pohled, kter\u00fd na n\u011bj \u010dernovl\u00e1sek up\u00edral. Za dobu, kdy se nevid\u011bli, p\u0159em\u00fd\u0161lel stejn\u011b jako Bill. Slavnost\u00ed ve\u010de\u0159e v hodovn\u00edm s\u00e1le mu uk\u00e1zala skute\u010dnou realitu. Z vlastn\u00edch zku\u0161enost\u00ed v\u011bd\u011bl, \u017ee alkohol je mnohdy dobr\u00fd k tomu, aby \u010dlov\u011bk ud\u011blal \u010diny, po kter\u00fdch prahne jeho srdce. Sice ho bolelo, kdy\u017e vid\u011bl, s jakou l\u00e1skou se Bill tul\u00ed k Amendetomovi, ale \u010d\u00edm v\u00edc nad t\u00edm p\u0159em\u00fd\u0161lel, t\u00edm v\u00edc mu doch\u00e1zelo, jak\u00e9 postaven\u00ed m\u00e1 v hierarchii, kterou si Billovo srdce vytvo\u0159ilo, pozici on. Bill v n\u011bm hledal oporu, nejlep\u0161\u00edho p\u0159\u00edtele, kter\u00e9mu by se mohl vyplakat na rameni, kdy\u017e by mu n\u011bkdo ubl\u00ed\u017eil, hledat u n\u011bj l\u00e1sku, kdy\u017e by mu n\u011bkdo zlomil srdce. Zase a znovu se k otrok\u00e1\u0159i vracel, i kdy\u017e neexistovala mo\u017enost, \u017ee by spolu n\u011bkdy mohli b\u00fdt. Anis v\u011bd\u011bl, jak moc se kv\u016fli n\u011bmu Bill tr\u00e1p\u00ed, ale i kdyby mu \u0159ekl, jak celou situaci ch\u00e1pe on, Bill by to stejn\u011b vyvr\u00e1til. Tu\u0161il, \u017ee jeho \u010das v Billov\u011b bl\u00edzkosti brzy pomine, proto\u017ee se bu\u010f bude muset vr\u00e1tit zp\u00e1tky na stavbu, nebo Bill \u010dasem pochop\u00ed, jak jeho srdce Anise vn\u00edm\u00e1.<\/p>\n

„M\u011bl by sis odpo\u010dinout od sv\u00fdch my\u0161lenek, Bille. Ob\u010das je pot\u0159eba klesnout a\u017e k nejhlub\u0161\u00edmu h\u0159\u00edchu, aby se \u010dlov\u011bk osvobodil od my\u0161lenek, kter\u00e9 mu nedaj\u00ed sp\u00e1t. Jsi p\u0159\u00edli\u0161 mlad\u00fd na to, abys tolik p\u0159em\u00fd\u0161lel,“ protrhl ticho mezi nimi. Bill n\u011bkolikr\u00e1t rychle zamrkal.<\/div>\n

„Jak to mysl\u00ed\u0161?“<\/div>\n
„Chovat se spont\u00e1nn\u011b, ud\u011blat v\u011bci, o kter\u00fdch se ti zd\u00e1, ale ve\u0159ejn\u011b o nich nemluv\u00ed\u0161, proto\u017ee se za to styd\u00ed\u0161,“ pokr\u010dil Anis rameny a mluvil tak klidn\u011b, jako by se bavili o hork\u00e9m slune\u010dn\u00e9m po\u010das\u00ed, kter\u00e9 v Igdaru panovalo po v\u011bt\u0161inu dn\u00ed. Bill c\u00edtil, jak se jeho tv\u00e1\u0159e zapaluj\u00ed.<\/div>\n
„Nep\u0159ipad\u00e1 mi, \u017ee je tohle vhodn\u00e9 t\u00e9ma k rozhovoru,“ zakroutil hlavou a zrak sto\u010dil ke koberci, aby se vyhnul Anisovu spaluj\u00edc\u00edmu pohledu.<\/div>\n
„Na v\u0161echno, o \u010dem si mysl\u00ed\u0161, \u017ee je nevhodn\u00e9, mus\u00ed jednou doj\u00edt. A p\u0159esn\u011b to je to, co chci. Mus\u00ed\u0161 d\u011blat v\u011bci, o kter\u00fdch si mysl\u00ed\u0161, \u017ee se nehod\u00ed, proto\u017ee teprve potom dok\u00e1\u017ee\u0161 alespo\u0148 na chv\u00edli zkrotit svoje my\u0161lenky a d\u00e1t jim najevo, \u017ee pro tebe nejsou d\u016fle\u017eit\u00e9 jako chv\u00edle, kterou pr\u00e1v\u011b za\u017e\u00edv\u00e1\u0161. J\u00e1 v\u00edm<\/em>, \u017ee se ti takov\u00e9 sny zdaj\u00ed, proto\u017ee se zdaj\u00ed n\u00e1m v\u0161em. Ta r\u00e1na, kdy se bud\u00ed\u0161 s p\u00e1len\u00edm ve slabin\u00e1ch, ani\u017e by sis pamatoval, jak\u00fd sen n\u011bco takov\u00e9ho zap\u0159\u00ed\u010dinil. Jsi mu\u017e, je norm\u00e1ln\u00ed, \u017ee se ti n\u011bco takov\u00e9ho d\u011bje, stejn\u011b jako je norm\u00e1ln\u00ed si od takov\u00e9ho probl\u00e9mu odpomoci. Kdybys to alespo\u0148 jednou zkusil, v\u011bd\u011bl bys, \u017ee v ten moment jsou my\u0161lenky klidn\u00e9 a zam\u011b\u0159en\u00e9 na v\u011bci \u00fapln\u011b jin\u00e9ho r\u00e1zu ne\u017e ve zbytku dne.“<\/div>\n
Bill se t\u0159\u00e1sl. T\u0159\u00e1sl se pod Anisov\u00fdm up\u0159en\u00fdm pohledem, kter\u00fd jako by mu vid\u011bl do hlubin du\u0161e. Bill se b\u00e1l, b\u00e1l se slov, kter\u00e1 mu Anis \u0159\u00edkal, d\u011bsil ho jejich v\u00fdznam. St\u00e1le je\u0161t\u011b \u017eil v myln\u00e9 p\u0159edstav\u011b, \u017ee jsou v\u011bci, kter\u00e9 jsou trestan\u00e9 bolestiv\u00fdmi ranami bi\u010de. Byl to zvyk zaryt\u00fd hluboko uvnit\u0159 n\u011bj a on v\u011bd\u011bl, \u017ee nesm\u00ed poru\u0161it pravidla, aby v\u00fdprask nedostal.<\/p>\n

\u010c\u00edm hloub\u011bji se nad situac\u00ed zam\u00fd\u0161lel, t\u00edm bizardn\u011bj\u0161\u00ed mu p\u0159i\u0161la. P\u0159ed dv\u011bma lety p\u0159ed n\u00edm st\u00e1l ne\u00fastupn\u00fd otrok\u00e1\u0159, v jeho\u017e o\u010d\u00edch nebylo nic jin\u00e9ho ne\u017e notn\u00e1 d\u00e1vka naprost\u00e9ho opovr\u017een\u00ed, kdy\u017e vysv\u011btloval tehdy patn\u00e1ctilet\u00e9mu chlapci pravidla, kter\u00e1 bylo na stavb\u011b pyramidy pot\u0159eba dodr\u017eovat. Tehdy mu to Anis ne\u0159\u00edkal kv\u016fli tomu, aby ho p\u0159ed v\u00fdpraskem uchr\u00e1nil, v\u011bd\u011bl, \u017ee zakazovat n\u011bco patn\u00e1ctilet\u00e9mu d\u00edt\u011bti vyjde na stejno, jako kdyby mu to sam\u00e9 p\u0159ikazoval. Naopak cht\u011bl vid\u011bt t\u00e9ct Billovu krev po jeho z\u00e1dech z o\u0161kliv\u011b roz\u0161kleben\u00fdch ran. Cht\u011bl, aby chlapec neposlechl, proto\u017ee l\u00e9pe ne\u017e n\u011bkolika ranami d\u00edt\u011b nevycvi\u010d\u00ed.<\/div>\n

Te\u010f tu p\u0159ed Billem st\u00e1l ten sam\u00fd \u010dlov\u011bk, kter\u00fd sv\u00fdm monologem vyvracel slova, kter\u00e1 on s\u00e1m d\u0159\u00edv tvrd\u011b vnuknul do Billovy hlavy. Cht\u011bl po n\u011bm, aby poru\u0161il pravidla, kter\u00e1 m\u011bl Bill za\u017eit\u00e1, proto\u017ee necht\u011bl dostat v\u00fdprask, necht\u011bl b\u00fdt potrest\u00e1n. Sd\u011bloval mu, \u017ee je oby\u010dejn\u00e1 lidsk\u00e1 v\u011bc zbavovat se sv\u00e9ho cht\u00ed\u010de a snad mu i nazna\u010dil, \u017ee on s\u00e1m to d\u011bl\u00e1. Bill nad tou p\u0159edstavou zrudl snad je\u0161t\u011b v\u00edc.<\/p>\n

M\u00edrn\u011b zaml\u017een\u00fdm pohledem vzhl\u00e9dl k otrok\u00e1\u0159i, kter\u00fd za celou dobu nehnul brvou. Neochv\u011bjn\u011b sledoval chlapcovu tv\u00e1\u0159 a dr\u017eel ji v n\u011b\u017en\u00e9m zajet\u00ed sv\u00fdch dlan\u00ed.<\/div>\n

„Nem\u016f\u017eu tak h\u0159\u00ed\u0161n\u00e9 v\u011bci d\u011blat. Lidsk\u00e9 t\u011blo nebylo zhotoveno pro to, aby bylo vyu\u017e\u00edv\u00e1no pro pot\u011bchu du\u0161e, ale pro pot\u011bchu ostatn\u00edch,“ zakroutil hlavou. Byl pln\u011b p\u0159esv\u011bd\u010den\u00fd o pravdivosti sv\u00fdch slov, hlavou mu probleskla vzpom\u00ednka na jedin\u00fd intimn\u011bj\u0161\u00ed kontakt, kter\u00fd m\u011bl s Tomem. Ten obr\u00e1zek jako by dosv\u011bd\u010doval pravdivost jeho slov. Pokud cht\u011bl zastavit proud sv\u00fdch my\u0161lenek, musel se odevzdat do p\u00e9\u010de milovan\u00e9 osoby, kter\u00e1 by zatrhla ten zd\u00e1nliv\u011b nekone\u010dn\u00fd hlahol v jeho hlav\u011b.<\/div>\n
„Tak moc se m\u00fdl\u00ed\u0161, Bille,“ zakroutil pobaven\u011b hlavou Anis. „Je \u0161lechetn\u00e9 myslet na ostatn\u00ed, ale na sebe by \u010dlov\u011bk zapom\u00ednat nem\u011bl.“ \u00da\u0161klebek, kter\u00fd se na Anisov\u011b tv\u00e1\u0159i usadil, rozz\u00e1\u0159il varovan\u00fd alarm v Billov\u011b mysli. Zhoupl se mu \u017ealudek. Anis se posunul je\u0161t\u011b bl\u00ed\u017e k n\u011bmu, ty\u010dil se nad n\u00edm jako hora. „Chci, abys to ud\u011blal. Tady a te\u010f. Chci, aby ses s\u00e1m sebe dot\u00fdkal.“ Bill zalapal po dechu a znovu uhnul pohledem, i kdy\u017e mu Anis nedal moc m\u00edst, na kter\u00e1 by se mohl d\u00edvat. Jeho tv\u00e1\u0159e ho\u0159ely \u010dervenou barvou a jeho my\u0161lenky jako spla\u0161en\u00e9 poletovaly jeho hlavou. Jen p\u0159edstava, \u017ee by m\u011bl n\u011bco takov\u00e9ho d\u011blat, mu p\u0159i\u0161la nemravn\u00e1. Nedok\u00e1zal si p\u0159edstavit, \u017ee by n\u011bco takov\u00e9ho d\u011blal, kdy\u017e by ho n\u011bkdo sledoval.<\/p>\n

\u017de se Anis rozhodl, \u017ee k tomu dojde, i kdyby se Bill sebev\u00edc br\u00e1nil, mu do\u0161lo pozd\u011bji, kdy\u017e se sehnul a chytil Billa za boky, aby ho donutil vst\u00e1t. Bill se cel\u00fd t\u0159\u00e1sl, kdy\u017e se Anisovy ruce prosm\u00fdkly pod ty jeho a objaly ho kolem pasu. Anis st\u00e1l za Billem, bradu si op\u00edral o jeho rameno a sledoval sv\u00e9 ruce stejn\u011b pozorn\u011b, jako je sledoval Bill. Anis se mazliv\u011b ot\u0159el bradou o Bill\u016fv krk, rty rozpohyboval tak bl\u00edzko Billova ucha, \u017ee se o n\u011bj co chv\u00edli ot\u0159el Anis\u016fv dech. Na rozd\u00edl od chlapce byl Anis naprosto klidn\u00fd a jeho dech pravideln\u00fd.<\/div>\n

„Zav\u0159i o\u010di.“ Jeho tich\u00fd podmaniv\u00fd hlas pronikl do Billova ucha a on o\u010di skute\u010dn\u011b zav\u0159el. Jeho dech se za\u010dal zadrh\u00e1vat o n\u011bco v\u00edc, n\u00e1hled si nebyl jist\u00fd sv\u00fdm okol\u00edm. Na b\u0159i\u0161e i p\u0159es tenkou l\u00e1tku b\u00edl\u00e9 tuniky c\u00edtil teplo z Anisov\u00fdch dlan\u00ed, kter\u00e9 ho v pravideln\u00e9m rytmu hladily a klouzaly st\u00e1le n\u00ed\u017e.<\/div>\n
„P\u0159edstav si prvn\u00edho \u010dlov\u011bka, kter\u00fd t\u011b napadne. \u010clov\u011bka, v jeho\u017e p\u0159\u00edtomnosti se c\u00edt\u00ed\u0161 dob\u0159e, \u010dlov\u011bka, kter\u00e9ho kdy\u017e si p\u0159edstav\u00ed\u0161 nah\u00e9ho, vzru\u0161\u00ed t\u011b to. Tou\u017e\u00ed\u0161 po jeho dotec\u00edch, chce\u0161, aby t\u011b dovedl na vrchol uspokojen\u00ed,“ \u0161eptal Anis d\u00e1l, zat\u00edmco bojoval s jeho kalhotami. Bill\u016fv dech se na notnou chv\u00edli zadrhl \u00fapln\u011b, kdy\u017e Anis jeho kalhoty st\u00e1hl dol\u016f. P\u0159ipadal si zvl\u00e1\u0161tn\u011b odhalen\u00fd, i kdy\u017e intimn\u00ed partie st\u00e1le zakr\u00fdvala dlouh\u00e1 voln\u00e1 tunika.<\/p>\n

Anisova slova \u00fato\u010dila na jeho mozek, ve kter\u00e9m se za\u010dala rozv\u00edjet p\u0159edstava. Jako prvn\u00ed jeho mysl\u00ed prob\u011bhl obr\u00e1zek Toma, p\u0159ipadalo mu v\u0161ak nepoctiv\u00e9, aby si p\u0159edstavoval n\u011bkoho jin\u00e9ho, ne\u017e s k\u00fdm v tak zvl\u00e1\u0161tn\u011b intimn\u00ed chv\u00edli uv\u00edzl. Anisovy ruce ulp\u011bly na jeho boc\u00edch, palci ho hladil, zat\u00edmco trp\u011bliv\u011b vy\u010dk\u00e1val, a\u017e Billovo t\u011blo samo projev\u00ed z\u00e1jem o p\u0159edstavy, kter\u00e9 se rozhodl mu vnuknout. Bill se v\u00edc zap\u0159el o jeho hrudn\u00edk, kdy\u017e se mu za zav\u0159en\u00fdmi v\u00ed\u010dky za\u010daly m\u00edhat obrazy. P\u0159ipadaly mu zvl\u00e1\u0161tn\u011b snov\u00e9, neskute\u010dn\u00e9, jako by se vzn\u00e1\u0161el na r\u016f\u017eov\u00e9m obl\u00e1\u010dku poblouzn\u011bn\u00ed a v\u00e1\u0161n\u011b. V t\u011bch obrazech c\u00edtil doteky na nah\u00e9 k\u016f\u017ei, doteky zdrsn\u011bl\u00fdch rukou o mnoho let star\u0161\u00edho mu\u017ee. Doteky byly mnohem dominantn\u011bj\u0161\u00ed, ne\u017e jak mu doposud mu\u017e p\u0159ipadal. Jako by Bill odhalil jeho skute\u010dn\u00e9 j\u00e1, kter\u00e9 nep\u0159ij\u00edmalo odpor a bralo si, co cht\u011blo. Bill ti\u0161e zast\u00e9nal, kdy\u017e imagin\u00e1rn\u00ed ruce v jeho p\u0159edstav\u00e1ch drtily jeho boky a zuby stisk\u00e1valy jemnou k\u016f\u017ei na jeho krku.<\/div>\n

Anis se s\u00e1m pro sebe pousm\u00e1l, pohled zabodnut\u00fd do Billova kl\u00edna, kter\u00fd automaticky reagovat na p\u0159edstavy rozv\u00edjej\u00edc\u00ed se v Billov\u011b mysli.<\/div>\n
„Ud\u011blej to, dotkni se s\u00e1m sebe,“ za\u0161eptal Anis a rty se ot\u0159el o boltec Billova ucha. Bill byl povoln\u00fd, dostal se do jak\u00e9hosi transu, ve kter\u00e9m plnil v\u0161echno, co mu Anis \u0159ekl. Jeho ruka proklouzla pod l\u00e1tku tuniky, pevn\u011b sev\u0159ela jeho penis, kter\u00e9ho se nikdy po\u0159\u00e1dn\u011b nedot\u00fdkal. Za\u00fap\u011bl nad pocitem, kter\u00fd takov\u00e9 sev\u0159en\u00ed zp\u016fsobovalo, v jeho mysli se ho v\u0161ak dot\u00fdkal n\u011bkdo \u00fapln\u011b jin\u00fd. P\u0159\u00e1l si vym\u011bnit svoji nev\u00fdraznou ruku za dla\u0148 daleko l\u00e1kav\u011bj\u0161\u00ed, tu s m\u00edrn\u011b hrub\u00fdmi prsty, kter\u00e9 st\u00e1le sv\u00edraly jeho boky.<\/p>\n

Jeho pohyby byly laxn\u00ed a nepromy\u0161len\u00e9, nicm\u00e9n\u011b spl\u0148ovaly sv\u016fj \u00fa\u010del. Anis hypnotizovan\u011b sledoval Billovu ruku, u\u017e mu nemusel nic \u0159\u00edkat, Billova mysl pracovala sama. S\u00e1m poc\u00edtil n\u00e1val vzru\u0161en\u00ed, kter\u00fd rozt\u0159\u00e1sl jeho t\u011blo. Sev\u0159el Billovy boky pevn\u011bji a prohloubil tak nev\u011bdomky jeho p\u0159edstavy. Bill zavzdychal, pohyby jeho ruky zrychlily. M\u011bnil intenzitu stisku, p\u0159esto v\u0161ak prsty a dla\u0148 nevyu\u017e\u00edval jinak, ne\u017e k pravideln\u00e9mu pohybu nahoru a dol\u016f. Z\u00e1dy se st\u00e1le v\u00edc op\u00edral o Anise, tiskl se k n\u011bmu, zat\u00edmco se jeho t\u011blo bl\u00e1zniv\u011b chv\u011blo. Prohnul se v z\u00e1dech a sku\u010del skrz za\u0165at\u00e9 zuby, kdy\u017e jeho p\u0159edstava do\u0161la ke zd\u00e1rn\u00e9mu konci, stejn\u011b jako sebeuspokojov\u00e1n\u00ed, ke kter\u00e9mu ho Anis i p\u0159es po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed ned\u016fv\u011bru stejn\u011b p\u0159im\u011bl. Billovy nohy se podlomily, a kdyby Anis st\u00e1le pevn\u011b nesv\u00edral jeho pas, nejsp\u00ed\u0161 by se z\u0159\u00edtil k zemi. Ve dlani c\u00edtil teplo z mazlav\u00e9 tekutiny. Je\u0161t\u011b dlouho nehnut\u011b st\u00e1l, nech\u00e1val se dr\u017eet a spla\u0161en\u011b d\u00fdchal, jako by pr\u00e1v\u011b ub\u011bhl n\u011bkolik mil. Trvalo dlouho, ne\u017e se jeho dech vr\u00e1til do norm\u00e1lu a ne\u017e byl schopn\u00fd otev\u0159\u00edt o\u010di. T\u00e9m\u011b\u0159 ihned se do jeho tv\u00e1\u0159\u00ed nahrnula krev, kdy\u017e vid\u011bl, jakou spou\u0161\u0165 nad\u011blal. P\u0159esto v\u0161ak vn\u00edm\u00e1n\u00ed reality vneslo do t\u00e9 chv\u00edle jako prioritu jeho stud. Rychle se sehnul pro kalhoty a znovu se do nich obl\u00e9kl, vyprostil se z pevn\u00e9ho sev\u0159en\u00ed Anisov\u00fdch rukou. Jako ten nejv\u011bt\u0161\u00ed zbab\u011blec ut\u00edkal chodbami a modlil se, aby nikoho nepotkal. Snad celou dobu ned\u00fdchal, a\u017e kdy\u017e za sebou zabouchl dve\u0159e sv\u00fdch komnat, nabral do plic vzduch.<\/p>\n

Jeho srdce spla\u0161en\u011b bilo a tv\u00e1\u0159e ho\u0159ely studem. P\u0159esto v\u0161ak musel d\u00e1t Anisovi za pravdu v jedn\u00e9 v\u011bci – jeho my\u0161lenky se alespo\u0148 na chv\u00edli uklidnily a soust\u0159edily se na jedinou v\u011bc.<\/p>\n

autor: Helie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Helie U\u017e m\u011b nebav\u00ed se omlouvat, tak\u017ee se celoplo\u0161n\u011b omlouv\u00e1m dop\u0159edu. N\u00e1stup na novou \u0161kolu zp\u016fsobil, \u017ee nem\u00e1m ani \u010das ani chu\u0165 na psan\u00ed, tak\u017ee pova\u017euji za z\u00e1zrak v\u016fbec to, \u017ee jsem se k tomuhle d\u00edlu nakonec dokopala \ud83d\ude00 Za chv\u00edli<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[482],"tags":[],"class_list":["post-5883","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-cejchovni-znameni"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5883","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5883"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5883\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5883"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5883"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5883"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}