{"id":5888,"date":"2012-09-14T16:00:00","date_gmt":"2012-09-14T15:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5871"},"modified":"2012-09-14T16:00:00","modified_gmt":"2012-09-14T15:00:00","slug":"boys-don-t-cry-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/09\/14\/boys-don-t-cry-8\/","title":{"rendered":"Boys Don’t Cry 8."},"content":{"rendered":"
autor: Diana<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Velmi rychle se mi hlavou st\u0159\u00eddaj\u00ed p\u0159edstavy, jak\u00e9 by to asi bylo.<\/div>\n
„No\u2026 N\u011bco takov\u00e9ho,“ i kdy\u017e m\u011b nikdo nevid\u00ed, s\u00e1m pro sebe se \u010derven\u00e1m. A po\u0159\u00e1dn\u011b, d\u00edkybohu, \u017ee tu nikdo nen\u00ed. „Ehm\u2026 No\u2026 J\u00e1 nev\u00edm. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee to p\u016fjde? „<\/div>\n
„Ur\u010dit\u011b ano. No tak, bude to sranda,“ sna\u017e\u00ed se m\u011b p\u0159emluvit, ale st\u00e1le jsem na v\u00e1\u017ek\u00e1ch. Nev\u00edm, jestli mi to nebude trapn\u00e9. Ale zase s Tomem? To bude zaj\u00edmav\u00e9.<\/div>\n
„Tak, tak dob\u0159e. Ale j\u00e1 nev\u00edm, co m\u00e1m d\u011blat,“ no tak u\u017e jen tato v\u011bta je trapn\u00e1.<\/div>\n
„Chci v\u011bd\u011bt, jak si se sebou hraje\u0161. Popi\u0161 mi to,“ jeho t\u00f3n hlasu za\u010d\u00edn\u00e1 b\u00fdt dost chtiv\u00fd, trochu ztlumen\u00fd.<\/div>\n
P\u0159em\u00edst\u00edm se do ob\u00fdv\u00e1ku a pohodln\u011b si sednu na gau\u010d. Bude to trapn\u00e9? A\u0165! Alespo\u0148 budu v\u011bd\u011bt, \u017ee to u\u017e nikdy neud\u011bl\u00e1m.<\/p>\n

„J\u00e1\u2026“ spolknu slova, kter\u00e1 jsem cht\u011bl \u0159\u00edct. Ale i tak se mi vr\u00e1t\u00ed zp\u011bt na jazyk. Telefon si d\u00e1m na hlasit\u00fd odposlech, aby mi zbyte\u010dn\u011b nep\u0159ek\u00e1\u017eel v rukou. „Pomalu si d\u00e1v\u00e1m dol\u016f tri\u010dko, vad\u00ed mi,“ tedy za\u010dnu. Nikdy jsem to ned\u011blal, v\u016fbec nev\u00edm, co m\u00e1m \u0159\u00edkat. Ale kdy\u017e \u0159ekl popsat, tak popsat. „Rukama si p\u0159ej\u00ed\u017ed\u00edm po bradavk\u00e1ch. St\u00e1le je hlad\u00edm, a\u017e dokud neztvrdnou. Neust\u00e1le p\u0159i tom mysl\u00edm na tebe. Jako bys to d\u011blal ty, hrozn\u011b se mi to l\u00edb\u00ed,“ stisknu v\u00ed\u010dka k sob\u011b a opravdu si p\u0159i tom p\u0159edstavuji Toma. K\u00e9\u017e by to ale byla pravda, ne oby\u010dejn\u00fd v\u00fdmysl m\u00e9 erotick\u00e9 fantazie.<\/div>\n

„Och, po-pokra\u010duj,“ trochu se zakokt\u00e1, m\u00edrn\u011b si do telefonu povzdechne.<\/div>\n
„Celkem ztvrdly vzru\u0161en\u00edm. Dlan\u00ed sah\u00e1m st\u00e1le dol\u016f p\u0159es b\u0159\u00ed\u0161ko a\u017e k lemu boxerek. Vjedu rukou pod n\u011b, uchop\u00edm sv\u016fj penis do ruky. Ach bo\u017ee\u2026“ jakmile se s\u00e1m sebe dotknu, m\u011b to donut\u00ed trochu vzdychat jeho jm\u00e9no. \u010c\u00edm d\u00e1l t\u00edm v\u00edc mi je jedno, jak to vyzn\u00ed.<\/p>\n<\/div>\n
\n
„Mhm\u2026 Ano, d\u00e1l,“ tak\u00e9 ne dva kr\u00e1t \u00fapln\u011b soust\u0159ed\u011bn\u011b \u0159ekne.<\/div>\n
„Jsem st\u00e1le v\u00edc a v\u00edcvzru\u0161en\u00fd. Z tebe\u2026 Uhm, stisknu v ruce sv\u016fj vzru\u0161en\u00fd penis, trochu j\u00edm pohybuji. Moc se mi to l\u00edb\u00ed.“<\/div>\n
„Ach Billi, to je tak sexy\u2026 Pokra\u010duj, pros\u00edm,“ zavzdychal, jeho hlas se rozlije po cel\u00e9m byt\u011b.<\/div>\n
To m\u011b p\u0159iv\u00e1d\u00ed do je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00edho vzru\u0161en\u00ed.<\/div>\n
„U\u017e jsem \u00fapln\u011b nadr\u017een\u00fd. Nejrad\u011bji bych t\u011b tu cht\u011bl hned te\u010f\u2026 Mhm, d\u017e\u00edny spolu s boxerkami si st\u00e1hnu a\u017e na kolena, abych m\u011bl k sob\u011b je\u0161t\u011b lep\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup,“ vlastn\u00ed doteky jsou mi tak stra\u0161n\u011b p\u0159\u00edjemn\u00e9. Zejm\u00e9na kdy\u017e si p\u0159edstavuji, \u017ee to on je hlavn\u00edm d\u016fvodem m\u00fdch pocit\u016f. A taky vlastn\u011b je.<\/p>\n

„No tak, zlato, mluv. Popisuj mi, co d\u011bl\u00e1\u0161,“ \u0159ekne dost nal\u00e9hav\u011b, jsem rozhodnut vyhov\u011bt mu.<\/div>\n

„Pohybuji rukou \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm rychleji a moc se mi to l\u00edb\u00ed.“<\/div>\n
„Ano, i mn\u011b se to l\u00edb\u00ed. Je\u0161t\u011b!“<\/div>\n
„Ach bo\u017ee, drahou\u0161ku\u2026 Uhm, jsi takov\u00fd rajcovn\u00ed\u2026 Jsem z tebe \u00fapln\u011b mimo,“ vzdych\u00e1m mu do telefonu, trochu si p\u0159ipad\u00e1m jako levn\u00e1 d\u011bvka, ale stoj\u00ed to za tu zku\u0161enost. V\u00e1\u017en\u011b je to moc, ale moc p\u0159\u00edjemn\u00e9.<\/div>\n
Jeden druh\u00e9mu \u0159\u00edk\u00e1me takov\u00e1 slova a p\u0159i tom si hon\u00edme. Dost \u00fachyln\u00e9, \u017ee?<\/div>\n
„Za\u010d\u00edn\u00e1 mi cukat v penisu. Mysl\u00edm, mysl\u00edm\u2026 Och bo\u017ee, mysl\u00edm, \u017ee u\u017e budu! Och ano! „<\/div>\n
„J\u00e1 taky, Billi, uhmmmm\u2026“<\/div>\n
T\u00e9m\u011b\u0159 najednou jsme se oba ud\u011blali. Popadnu dech, sotva stihnu nas\u00e1vat kysl\u00edk tak, jak m\u00e1m.<\/p>\n

„To bylo\u2026 To bylo skv\u011bl\u00e9, „zb\u011bsile se sna\u017e\u00edm n\u011bco ze sebe vydrat. Nic moc to v\u0161ak nen\u00ed, st\u00e1le jsem jakoby ve slastn\u00e9 k\u0159e\u010di.<\/div>\n

„No vid\u00ed\u0161. J\u00e1, j\u00e1 ti \u0159\u00edkal, \u017ee to bude vzru\u0161uj\u00edc\u00ed,“ p\u0159\u00edmo a\u017e sly\u0161\u00edm v telefonu, jak se usm\u00edv\u00e1.<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 pravdu. Ale i tak. V\u00ed\u0161, co bych te\u010f cht\u011bl? „<\/div>\n
„Ne, co?“<\/div>\n
„Stra\u0161n\u011b bych t\u011b cht\u011bl pol\u00edbit,“ smutn\u011b vydechnu. Opravdu, to je jedin\u00e9, po \u010dem v t\u00e9to vte\u0159in\u011b tou\u017e\u00edm.<\/div>\n
„I j\u00e1 tebe. Neboj se, z\u00edtra si to vynahrad\u00edme, hm?“<\/div>\n
„Tak dob\u0159e,“ jen douf\u00e1m, \u017ee opravdu \u0159\u00edk\u00e1 pravdu a \u017ee se setk\u00e1me. Proto\u017ee nev\u00edm, jak to bez n\u011bj vydr\u017e\u00edm.<\/div>\n
„Miluji t\u011b,“ po\u0161le mi pusu do telefonu.<\/div>\n
„I j\u00e1 tebe,“ zopakuji, ale v tom moment\u011b mi za\u010dne b\u00fdt jaksi divn\u011b.<\/div>\n
„Zlato\u2026 J\u00e1\u2026 Budu kon\u010dit, jaksi se mi ud\u011blalo \u0161patn\u011b,“ ani nest\u00edh\u00e1m zav\u011bsit telefon a ut\u00edk\u00e1m do koupelny, jeliko\u017e se obsah m\u00e9ho \u017ealudku hl\u00e1s\u00ed ven. Jak j\u00e1 stra\u0161n\u011b nesn\u00e1\u0161\u00edm zvracen\u00ed. A nejhor\u0161\u00ed je, \u017ee \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm \u010dast\u011bji m\u011b nut\u00ed n\u011bco d\u00e1vit. Co se to se mnou do prdele d\u011bje? P\u0159est\u00e1v\u00e1 se mi to l\u00edbit, mysl\u00edm, \u017ee to nen\u00ed norm\u00e1ln\u00ed.<\/div>\n
Ot\u0159u si pusu, vypl\u00e1chnu si ji vodou. Mus\u00edm zahnat tu hnusnou chu\u0165.<\/p>\n

–<\/p>\n

Venku je tma, v byt\u011b je tma, a j\u00e1 opu\u0161t\u011bn\u00fd le\u017e\u00edm na b\u00edl\u00e9 ko\u017een\u00e9 seda\u010dce a d\u00edv\u00e1m se zas jen do tmy. Chyb\u00ed mi Tom, cht\u011bl bych b\u00fdt s n\u00edm. Cht\u011bl bych vr\u00e1tit ten \u010das, kdy\u017e jsme spolu byli na jacht\u011b. Ach, jak n\u00e1m tehdy bylo dob\u0159e\u2026 Kolik kr\u00e1sn\u00fdch spole\u010dn\u00fdch chvil jsme pro\u017eili. M\u00e1m norm\u00e1ln\u011b p\u0159ed o\u010dima, jak jsme spolu.<\/div>\n

Zvuk zvonku mi vzpom\u00ednku jakoby sma\u017ee zpod v\u00ed\u010dek. Kdo to v takov\u00e9m \u010dase m\u016f\u017ee b\u00fdt? Je t\u00e9m\u011b\u0159 p\u016fl t\u0159et\u00ed v noci!<\/div>\n
No, nezb\u00fdv\u00e1 mi nic jin\u00e9ho, \u200b\u200bjen se zvednout z gau\u010de a proj\u00edt ke dve\u0159\u00edm. Jsem zv\u011bdav\u00fd, kdo to je.<\/p>\n

„Ahoj Bille. Tak\u017ee\u2026“<\/div>\n

„Tak\u017ee co?!“ V\u016fbec se mi nel\u00edb\u00ed, \u017ee p\u0159ed sebou vid\u00edm Nathana. On s\u00e1m by jen tak pro nic za nic nep\u0159i\u0161el, a u\u017e v\u016fbec ne takhle pozd\u011b v noci.<\/div>\n
„Tak\u017ee jak to dopadlo?“ N\u00e1sil\u00edm se mi nasouk\u00e1 do bytu a zav\u0159e. Nesn\u00e1\u0161\u00edm, kdy\u017e tohle d\u011bl\u00e1! Mysl\u00ed si, \u017ee je pan v\u0161emohouc\u00ed, a p\u0159itom je jen oby\u010dejn\u00fd mafi\u00e1nsk\u00fd hajzl!<\/div>\n
„Co jako dopadlo?“ Zmaten\u011b a sou\u010dasn\u011b i dost znechucen\u011b se na n\u011bj pod\u00edv\u00e1m.<\/div>\n
„No p\u0159ece ta tvoje \u00fachylka. Aspo\u0148 sis to u\u017eil?“ Do h\u00e1je, o \u010dem to mluv\u00ed? Za\u010d\u00edn\u00e1m m\u00edt trochu obavy.<\/div>\n
„Co?“<\/div>\n
„No p\u0159ece sex po telefonu,“ vysm\u00edvav\u011b se na m\u011b za\u0161klebil. Odkud? Odkud tohle m\u016f\u017ee v\u011bd\u011bt?<\/div>\n
Tohle se mi tedy absolutn\u011b nel\u00edb\u00ed, p\u0159\u00edmo m\u00e1m a\u017e hus\u00ed k\u016f\u017ei.<\/p>\n

„Co? To? Co t\u011b to napadlo?“ Boj\u00edm se. Moc. \u010ceho? Boj\u00edm se, \u017ee sly\u0161el i Tomovo jm\u00e9no a v\u00ed, \u017ee \u017eije. Znovu mu ubl\u00ed\u017e\u00ed. Panebo\u017ee, jen to ne! Pros\u00edm, a\u0165 to jm\u00e9no nesly\u0161el, a\u0165 jsem ho ne\u0159ekl\u2026 Pros\u00edm!<\/div>\n

„Proboha, to t\u011b nenapadlo, \u017ee m\u00e1\u0161 nap\u00edchnut\u00fd telefon? P\u0159ece bychom t\u011b nenechali jen tak voln\u011b pohybovat! Jinak, je to velmi zaj\u00edmav\u00e9. Velk\u00e1 l\u00e1ska bla, bla, bla\u2026 A on ti um\u0159e a u\u017e sis na\u0161el nov\u00e9ho nab\u00edje\u010de? To je tedy p\u011bkn\u00e9, opravdu. Douf\u00e1m, \u017ee to je opravdu jen p\u0159es telefon, proto\u017ee dopadne stejn\u011b jako ten p\u0159edt\u00edm. To bys snad necht\u011bl. Nebo ano?“ Je\u0161t\u011b v\u00edce roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed ten sv\u016fj stra\u0161n\u011b nep\u0159\u00edjemn\u00fd \u00fa\u0161klebek.<\/div>\n
Tak\u017ee\u2026 Nev\u00ed, \u017ee to je Tom. Mysl\u00ed si, \u017ee je to n\u011bkdo jin\u00fd. Och, d\u00edkybohu! Mus\u00edme ut\u00e9ct, jinak se to ned\u00e1.<\/p>\n

„J\u00e1\u2026 Je na tom n\u011bco \u0161patn\u00e9ho? Tak\u00e9 si pot\u0159ebuji ob\u010das odpo\u010dinout t\u00edmhle zp\u016fsobem. Jsem p\u0159ece jen \u010dlov\u011bk\u2026“ fajn, on to cht\u011bl. Budu hr\u00e1t, i kdy\u017e proti sv\u00e9 v\u016fli, jeho hru.<\/div>\n

„Mus\u00edm uznat, \u017ee vzdychat um\u00ed\u0161 docela dob\u0159e. \u0160koda, \u017ee jsi chlap,“ a\u017e m\u011b zazebe, kdy\u017e toto vyslov\u00ed. Fuj!<\/div>\n
„V\u00ed\u0161, co je ale nejlep\u0161\u00ed? V\u017edy ses se mnou h\u00e1dal, \u017ee jsi na \u017eeny. A vid\u00ed\u0161? P\u0159ece! V\u011bd\u011bl jsem to od za\u010d\u00e1tku, \u017ee jsi buzerant,“ on m\u011b, p\u0159\u00edsah\u00e1m, fakt chce jen provokovat, nebo co? Nesn\u00e1\u0161\u00edm tyhle \u0159e\u010di. Ano, pamatuji si, jak m\u011b v\u011b\u010dn\u011b oso\u010doval p\u0159ed ostatn\u00edmi za to, jak vypad\u00e1m. Nejsou to zrovna p\u0159\u00edjemn\u00e9 vzpom\u00ednky. Ale vlastn\u011b \u017e\u00e1dn\u00e9 vzpom\u00ednky spojen\u00e9 s n\u00edm nejsou p\u0159\u00edjemn\u00e9.<\/p>\n

„J\u00e1 si naopak mysl\u00edm, \u017ee to tob\u011b, zrovna tob\u011b, m\u016f\u017ee b\u00fdt \u00fapln\u011b jedno,“ te\u010f u\u017e fakt nahod\u00edm nep\u0159\u00edjemn\u00fd v\u00fdraz zp\u016fsobem, \u017ee se absolutn\u011b nem\u00e1 co o m\u011b starat. Chci, aby okam\u017eit\u011b ode\u0161el! Jednak mi je velmi nep\u0159\u00edjemn\u00e1 jeho p\u0159\u00edtomnost a jednak se c\u00edt\u00edm dost trapn\u011b po t\u00e9to situaci. Kdy\u017e si p\u0159edstav\u00edm, \u017ee sly\u0161el ka\u017ed\u00e9 m\u00e9 jednotliv\u00e9 slovo, kter\u00e9 jsem \u0159ekl a kter\u00e9 \u0159ekl Tom\u2026 Jako nest\u011b\u017euji si, bylo to takov\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed. Nov\u00e9, vzru\u0161uj\u00edc\u00ed\u2026 Ale za cenu, \u017ee to sly\u0161el Nathan? Neud\u011blal bych to. Nechali bychom si to na n\u011bkdy jindy.<\/div>\n

„M\u00e1\u0161 pravdu. V tomto s tebou souhlas\u00edm.“<\/div>\n
„Hej, co ode m\u011b vlastn\u011b chce\u0161? Pro\u010d jsi p\u0159i\u0161el?“ M\u00edrn\u011b zv\u00fd\u0161\u00edm hlas, jeho p\u0159\u00edtomnost m\u011b za\u010d\u00edn\u00e1 maxim\u00e1ln\u011b \u0161tv\u00e1t a krev ve mn\u011b v\u0159e snad na sto stup\u0148\u016f celsia. Nerv\u00f3zn\u011b rozhazuje rukama. Ten hajzl jen tak sed\u00ed na seda\u010dce, jako by se ani nic nestalo, a usm\u00edv\u00e1 se na m\u011b. Usm\u00edv\u00e1! \u0160kodolib\u011b. Bo\u017ee, jak ho j\u00e1 stra\u0161n\u011b nesn\u00e1\u0161\u00edm.<\/p>\n

„Jen jsem ti vlastn\u011b p\u0159i\u0161el p\u0159ipomenout, \u017ee si m\u00e1\u0161 d\u00e1vat pozor na to, co d\u011bl\u00e1\u0161 a s k\u00fdm se st\u00fdk\u00e1\u0161, ano? Mohlo by to dopadnout je\u0161t\u011b velmi \u0161patn\u011b.“<\/div>\n

„To u\u017e dopadlo,“ smutn\u011b si zamrmlu pod nos. U\u017e jsem se s t\u011bmi nespr\u00e1vn\u00fdmi zapletl, a to jsem nem\u011bl. Nejrad\u011bji bych si za to obouchal hlavu o ze\u010f, mo\u017en\u00e1 by mi do t\u00e9 pitom\u00e9 hlavy p\u0159i\u0161el i rozumn\u00fd n\u00e1pad.<\/div>\n
„Pros\u00edm?“<\/div>\n
„Ale nic, nic. Vypadni,“ \u0159eknu je\u0161t\u011b dost tich\u00fdm hlasem, ale mysl\u00edm to opravdu v\u00e1\u017en\u011b. Kdybych mohl, zak\u0159i\u010del bych na n\u011bj, ale m\u016fj tot\u00e1ln\u011b mimo stav mi to u\u017e nedovoluje. Pro\u010d? Proto\u017ee v\u00edm, \u017ee m\u011b to zase zbyte\u010dn\u011b rozdr\u00e1\u017ed\u00ed, na\u0161tve a nepot\u0159ebuju, aby mi zase bylo \u0161patn\u011b.<\/div>\n
„Ty m\u011b,“ hnusn\u011b se zasm\u011bje, „ty m\u011b jako\u017ee vyhazuje\u0161?“ Te\u010f se rozesm\u011bje u\u017e naplno, i kdy\u017e nev\u00edm, co mu na tom p\u0159ijde tak vtipn\u00e9.<\/div>\n
„Chci b\u00fdt s\u00e1m, prost\u011b vypadni,“ nat\u00e1hnu ruku sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm, abych mu nazna\u010dil, \u017ee to mysl\u00edm opravdu v\u00e1\u017en\u011b. Nathan se beze slova postav\u00ed a kr\u00e1\u010d\u00ed sm\u011brem na chodbu. Up\u0159\u00edmn\u011b m\u011b dost p\u0159ekvapilo, \u017ee moje slova vzal v\u00e1\u017en\u011b, ale jsem r\u00e1d, i kdy\u017e jsem si jist\u00fd, \u017ee to jen tak na m\u016fj p\u0159\u00edkaz neud\u011blal.<\/div>\n
„Jak chce\u0161\u2026“ a\u017e nep\u0159\u00edjemn\u011b potichu a klidn\u011b se vytrat\u00ed z m\u00e9ho bytu. Zase jsem tu s\u00e1m jako prst. Je\u0161t\u011b zhasnu sv\u011btlo, je mi tak l\u00e9pe. Ti\u0161e se p\u0159eliju do m\u00e9ho srdce, vr\u00e1t\u00edm se do p\u016fvodn\u00ed \u010dinnosti, teda jen le\u017e\u00edm na seda\u010dce a \u010dum\u00edm do blba. Toto nicned\u011bl\u00e1n\u00ed m\u011b p\u0159iv\u00e1d\u00ed a\u017e do prvn\u00ed f\u00e1ze \u00fanavy, proto brzy usnu.<\/p>\n

Zb\u011bsil\u00e9 klep\u00e1n\u00ed na vchodov\u00e9 dve\u0159e m\u011b vytrhne z polosp\u00e1nku, a\u017e sebou trhnu. Kdo to zas je a co ode m\u011b chce?! Douf\u00e1m, \u017ee to je zas n\u011bkdo s t\u011bch lump\u016f, proto\u017ee m\u011b u\u017e opravdu tref\u00ed.<\/div>\n

„Kdo je?“ Je\u0161t\u011b s rozklepan\u00fdm hlasem se t\u00e1hnu ke dve\u0159\u00edm. Otev\u0159u, ale z\u016fstanu st\u00e1t jako opa\u0159en\u00fd, kdy\u017e ho vid\u00edm. Zd\u00e1 se mi to je\u0161t\u011b?<\/div>\n
„Billi, zlato, p\u0159ece jsi tu,“ vrhne se na m\u011b a obejme m\u011b, samoz\u0159ejm\u011b mu to op\u011btuji. S t\u00edm rozd\u00edlem, \u017ee j\u00e1 ho u\u017e nikdy nepust\u00edm.<\/div>\n
„Co, co tady d\u011bl\u00e1\u0161?“ St\u00e1le trochu zmaten\u011b se mu d\u00edv\u00e1m do tv\u00e1\u0159e, nech\u00e1pu ani, jak m\u011b na\u0161el, ani co tu d\u011bl\u00e1, ani jestli jsem tedy opravdu v\u016fbec vzh\u016fru.<\/div>\n
„Nechce\u0161 m\u011b tady?“<\/div>\n
„Chci, jasn\u00e9, \u017ee chci,“ v\u00edce si ho k sob\u011b p\u0159itisknu.<\/div>\n
„Jen, jak ses sem dostal? Pro\u010d?“<\/div>\n
„Billi, u\u017e mus\u00edme odej\u00edt. Vyskytly se n\u011bjak\u00e9 probl\u00e9my.“<\/p>\n

autor: Diana<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Diana Velmi rychle se mi hlavou st\u0159\u00eddaj\u00ed p\u0159edstavy, jak\u00e9 by to asi bylo. „No\u2026 N\u011bco takov\u00e9ho,“ i kdy\u017e m\u011b nikdo nevid\u00ed, s\u00e1m pro sebe se \u010derven\u00e1m. A po\u0159\u00e1dn\u011b, d\u00edkybohu, \u017ee tu nikdo nen\u00ed. „Ehm\u2026 No\u2026 J\u00e1 nev\u00edm. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee to p\u016fjde?<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[515],"tags":[],"class_list":["post-5888","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-boys-don-t-cry"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5888","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5888"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5888\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5888"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5888"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5888"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}