{"id":5908,"date":"2012-09-10T17:00:00","date_gmt":"2012-09-10T16:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5891"},"modified":"2012-09-10T17:00:00","modified_gmt":"2012-09-10T16:00:00","slug":"posledni-sveho-druhu-8","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/09\/10\/posledni-sveho-druhu-8\/","title":{"rendered":"Posledn\u00ed sv\u00e9ho druhu 8."},"content":{"rendered":"
autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
V\u0161ichni, kdo n\u011bco znamenali, a host\u00e9 z okoln\u00edch zem\u00ed byli dnes v pal\u00e1ci na oslav\u011b zvolen\u00ed nov\u00e9ho Faraona. Sed\u011blo se u stolu, sed\u011blo se na zemi, po zemi se v\u00e1leli opil\u00ed a \u0161pinav\u00ed komedianti, v\u0161ichni se veselili. Po Faraonov\u011b boku sed\u011bla jeho p\u0159isl\u00edben\u00e1 \u017eena, vedle n\u00ed zas Besamonova matka, na lev\u00e9 stran\u011b pak sed\u011bl jeho mlad\u0161\u00ed bratr. Sed\u011bl a s up\u0159en\u00fdm pohledem se d\u00edval p\u0159ed sebe, nem\u011bl chu\u0165 na v\u0161echno to precizn\u011b p\u0159ipravovan\u00e9 j\u00eddlo a ani na medov\u00e9 sladkosti. Jedin\u00e9, na co byl schopn\u00fd myslet, byl jeho milovan\u00fd, modlil se, aby byl je\u0161t\u011b na \u017eivu, modlil se, aby to stihli dom\u016f.<\/p>\n

„P\u0159\u00e1tel\u00e9!“ povstal Faraon a rozhodil rukama, lid\u00e9 u stol\u016f utichli a v\u011bnovali mu svou plnou pozornost. „Jsem velice r\u00e1d, \u017ee v\u00e1s tu dnes v\u0161echny vid\u00edm! Cht\u011bl bych se s v\u00e1mi pod\u011blit o radostnou ud\u00e1lost, kter\u00e1 na\u0161i zemi zastihla. Jak jist\u011b v\u00edte, m\u016fj otec si myslel, \u017ee je moudr\u00e9 zde v pal\u00e1ci m\u00edt ty \u0159\u00edmsk\u00e9 zr\u00e1dce, ale m\u016fj otec byl bl\u00e1zen! Jeho st\u00e1\u0159\u00ed mu zast\u00ednilo mysl, proto jsem tyto psy vyhnal z na\u0161\u00ed zem\u011b, p\u016fvodn\u011b jsem cht\u011bl, aby odjeli v m\u00edru, ale pak jsem zjistil, \u017ee jsou hor\u0161\u00ed, ne\u017e jsem si myslel. Jeden z jejich voj\u00e1k\u016f, ten, jeho\u017e jsem, j\u00e1 po\u0161etilec, poctil t\u00edm, \u017ee jsem mu za jeho hrdinsk\u00e9 \u010diny v\u011bnoval tu nejlep\u0161\u00ed z m\u00fdch kurtiz\u00e1n, se provinil, kdy\u017e m\u016fj dar odm\u00edtl t\u00edm nejhor\u0161\u00edm zp\u016fsobem. Zavra\u017edil ji.“<\/p>\n

Azizi po jeho levici zbledl do barvy \u010derstv\u00e9 mouky a zamrkal. Adam, kter\u00fd post\u00e1val u zdi, jak mu n\u00e1le\u017eelo, zalapal po dechu. <\/p>\n<\/div>\n

\n
„Proto jsem se rozhodl, \u017ee vyprav\u00edm na\u0161e voj\u00e1ky, aby se za nimi vydali a zni\u010dili je, ty zr\u00e1dn\u00e9 psy, co si nev\u00e1\u017e\u00ed daru od Faraona. Dnes r\u00e1no se mi dostalo zpr\u00e1vy, \u017ee na\u0161e v\u00fdprava byla \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 a \u0159\u00edmsk\u00e9 lod\u011b \u0161ly ke dnu.“ Azimu se dech zadrhl v krku, zalapal po dechu a \u0161ly na n\u011bj mdloby. Jen st\u011b\u017e\u00ed zadr\u017eel v\u00fdk\u0159ik, kter\u00fd se mu dral na rty. „Nikdo nep\u0159e\u017eil. A kdy\u017e \u0159\u00edk\u00e1m nikdo,“ obr\u00e1til se pohledem na sv\u00e9ho bratra, „mysl\u00edm t\u00edm naprosto nikdo. Nikdo z n\u00e1s nemohl v\u011bd\u011bt, \u017ee n\u00e1\u0161 drah\u00fd Azizi-Manuamon obcuje a spou\u0161t\u00ed se s ji\u017e zmi\u0148ovan\u00fdm Tomasem.“ Chytl ho za \u010delist a zpola ho k sob\u011b zvedl, „\u017ee ze sebe d\u011bl\u00e1 jeho malou d\u011bvku. Bu\u010f mu ponau\u010den\u00edm, \u017ee nikdo neujde Faraonovu hn\u011bvu, chci proto, abyste mi byli vy v\u0161ichni a Bohov\u00e9 sv\u011bdky, jak milosrdn\u00fd jsem, \u017ee ho nech\u00e1m \u017e\u00edt.“ U\u0161kl\u00edbl se a nahnul se mu k uchu. „Proto\u017ee nechat t\u011b zem\u0159\u00edt, by bylo a\u017e moc milosrdn\u00e9.“<\/em> Po\u0161eptal mu, stiskl \u010delist a pustil ho zp\u00e1tky do \u017eidle.<\/p>\n

Mlad\u00fd princ se ani neodva\u017eoval zvednout pohled, bylo mu jasn\u00e9, jak se na n\u011bj te\u010f v\u0161ichni p\u0159\u00edtomn\u00ed d\u00edvaj\u00ed. Bylo mu jasn\u00e9, jak si v\u0161ichni te\u010f \u0161eptaj\u00ed o tom, jak \u0161patn\u00fd je, a jak v\u0161ichni obdivuj\u00ed jeho \u00fachvatn\u00e9ho bratra. Azizi p\u0159em\u00fd\u0161lel, jestli m\u016f\u017ee bre\u010det, jestli m\u00e1 d\u00e1t najevo svou slabost a svou l\u00edtost z toho, \u017ee jeho milenec je mrtv\u00fd. U\u017e se pro n\u011bj nevr\u00e1t\u00ed, tak jak sl\u00edbil. U\u017e se s n\u00edm nikdy neuvid\u00ed. Mlad\u00edk se zvedl ze sv\u00e9 \u017eidle a beze slova ode\u0161el z m\u00edstnosti, bylo mu jedno, jak ur\u00e1\u017eliv\u00e9 to bylo. Adam \u0161el automaticky za n\u00edm.<\/p>\n

„Kam jdete, pane?“ volal za n\u00edm jeho sluha, kdy\u017e ho nemohl pln\u011b dostihnout.<\/div>\n

„Do m\u011bsta.“<\/div>\n
„Pro\u010d jdete do m\u011bsta, pane?“ cupital za n\u00edm v sand\u00e1lech.<\/div>\n
„Pot\u0159ebuji se op\u00edt n\u011bkde, kde nec\u00edt\u00edm p\u0159\u00edtomnost toho vraha. Tom nikoho nezabil, nemohl! V\u017edy\u0165 tu noc byl se-„<\/div>\n
Adam nakr\u010dil obo\u010d\u00ed, kone\u010dn\u011b ho dohonil a dr\u017eel s n\u00edm krok. „S v\u00e1mi. Tom to neud\u011blal.“<\/div>\n
„Neud\u011blal? Jak to v\u00ed\u0161?“ zastavil se princ a zmaten\u011b se na n\u011bj pod\u00edval.<\/div>\n
„No, j\u00e1\u2026 V\u017edy\u0165 jste to pr\u00e1v\u011b \u0159ekl!“<\/div>\n
„Oh, no jo\u2026 M\u00e1\u0161 pravdu\u2026 U\u017e bl\u00e1zn\u00edm\u2026 Ale kdy\u017e to neud\u011blal Tom, tak kdo to mohl ud\u011blat?“<\/div>\n
„V\u00edte, pane\u2026 J\u00e1\u2026“<\/div>\n
„Ano?“<\/div>\n
„M\u011bl byste si posp\u00ed\u0161it, dokud je je\u0161t\u011b v ulic\u00edch bezpe\u010dno\u2026“ sklopil hlavu a promnul si krk.<\/div>\n
„Oh, d\u011bkuju.“ Objal ho. „Jsi na m\u011b tak hodn\u00fd. D\u011bkuju.“ Usm\u00e1l se a ode\u0161el. Adam si povzdychl a \u0161el do sv\u00e9ho pokoje. Co to jen ud\u011blal?<\/p>\n

<\/div>\n

***<\/div>\n
\n

Princ se usadil ke stolu v hostinci v hebrejsk\u00e9 \u010dtvrti a povzdychl si. \u010cekal na sv\u00e9 ovesn\u00e9 placky s medem a b\u011bhem toho nechal t\u00e9ct slzy po sv\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00edch. Musel to ze sebe dostat ven.<\/p><\/div>\n

Po chvilce uc\u00edtil, jak ho cosi zatahalo za ruk\u00e1v jeho k\u00e1p\u011b, kterou pou\u017eil, aby se sem dostal bez pov\u0161imnut\u00ed. „C-co…?“ Azi se rozhl\u00e9dl a uvid\u011bl vedle sebe velk\u00e9 hn\u011bd\u00e9 o\u010di, kter\u00e9 se na n\u011bj up\u00edraly.<\/div>\n
„Pro\u010d bre\u010d\u00edte, princi?“ zeptala se mal\u00e1 hol\u010di\u010dka a povzbudiv\u011b se usm\u00e1la, pohladila ho po b\u011blav\u00e9 ruce.<\/div>\n
„J-Jak\u2026 Jak v\u00ed\u0161, kdo jsem?“<\/div>\n
Hol\u010di\u010dka se zasm\u00e1la. „V\u017edy\u0165 jsem to hned poznala. Musel bys b\u00fdt bu\u010f hodn\u011b bohat\u00fd, aby si mohl m\u00edt takov\u00e9 zlato na oble\u010den\u00ed, ale to nen\u00ed ono, proto\u017ee ty jsi a\u017e moc kr\u00e1sn\u00fd a b\u00edl\u00fd na to, abys nebyl z pal\u00e1ce.“<\/div>\n
„Ty jsi mi ale \u0161pion\u2026“ zasm\u00e1l se slab\u011b Azi. „Ale to p\u0159eci neznamen\u00e1, \u017ee jsem princ\u2026 M\u016f\u017eu p\u0159eci jen\u2026 Pracovat v pal\u00e1ci\u2026 Neznamen\u00e1 to, \u017ee jsem princ.“<\/p>\n

„Pro\u010d by ses m\u011b teda ptal, jak v\u00edm kdo jsi, kdy\u017e jsem ti \u0159ekla princi?“<\/div>\n

„Oh\u2026“ pousm\u00e1l se Azi, „vzd\u00e1v\u00e1m se. Odhalilas m\u011b. D\u011bkuji.“ Usm\u00e1l se na serv\u00edrku, kter\u00e1 mu p\u0159inesla j\u00eddlo, a dal j\u00ed zlat\u00fd krou\u017eek z ruky. D\u011bv\u010d\u00e1tko v\u0161ak neode\u0161lo. „Co? Bude\u0161 tu u m\u011b st\u00e1t celou dobu?“<\/div>\n
„Budu tu st\u00e1t dokud nep\u016fjde\u0161 se mnou\u2026“ \u0159ekla a zalo\u017eila sv\u00e9 mal\u00e9 ru\u010di\u010dky na hrudn\u00edk.<\/div>\n
„Kam bych s tebou m\u011bl chodit?“ zakousl se do placky, zamru\u010del, m\u011bl neuv\u011b\u0159iteln\u00fd hlad.<\/div>\n
„To ti nepov\u00edm, dokud mi nepov\u00ed\u0161, pro\u010d pl\u00e1\u010de\u0161\u2026 Ubl\u00ed\u017eil ti snad n\u011bkdo?“<\/div>\n
„M\u016fj bratr\u2026“<\/div>\n
„Pov\u00edd\u00e1 se, \u017ee je zl\u00fd a lid\u00e9 ho nemaj\u00ed r\u00e1di\u2026 Ale nesm\u00ed se to \u0159\u00edkat, v\u011b\u0159\u00ed se, \u017ee Bohov\u00e9 poznaj\u00ed, \u017ee je to neprav\u00fd Faraon, a zabr\u00e1n\u00ed jeho vl\u00e1d\u011b d\u0159\u00edv, ne\u017e dok\u00e1\u017ee Egypt uv\u00e9st do prachu a \u0161p\u00edny\u2026“ Mlad\u00edk zamrkal. M\u011bl pocit, jako by \u00fasty t\u00e9 mal\u00e9 d\u00edvky mluvil n\u011bkdo o des\u00edtky let star\u0161\u00ed, ne\u017e byl on s\u00e1m. „Co ud\u011blal tak zl\u00e9ho, \u017ee si zaslou\u017e\u00ed slzy?“<\/div>\n
„\u2026Zabil n\u011bkoho, koho jsem miloval.“<\/p>\n

„Nen\u00ed smrt vykoupen\u00edm z tohoto stra\u0161n\u00e9ho utrpen\u00ed, kter\u00e9 zde pro\u017e\u00edv\u00e1me? Nem\u011bl by ses potom rad\u011bji radovat, \u017ee je na druh\u00e9m b\u0159ehu, tam kde blaho nikdy nekon\u010d\u00ed?“<\/div>\n

„Kdy\u017e\u2026 Tak to nen\u00ed. On nen\u00ed odsud. Poch\u00e1z\u00ed z jin\u00e9 zem\u011b, z jin\u00e9 kultury, jin\u00e9ho bo\u017estva. M\u016fj bratr, nechal ho zavra\u017edit pro na\u0161i l\u00e1sku, pro svou vlastn\u00ed slepotu a strach z toho, \u017ee n\u011bkdo ohroz\u00ed jeho korunu.“<\/div>\n
„Pak nerozum\u00edm, pro\u010d tu pl\u00e1\u010de\u0161, m\u011bl by ses radovat z toho, \u017ee zabil toho neprav\u00e9ho. Ten jedin\u00fd, kdo m\u016f\u017ee ohrozit jeho korunu, tu toti\u017e te\u010f sed\u00ed se mnou.“<\/div>\n
„Bez Toma nejsem nic\u2026 To on byl moje vych\u00e1zej\u00edc\u00ed slunce.“<\/div>\n
„Je\u2026“<\/div>\n
Azi vzlykl a zavrt\u011bl hlavou. „Ale ne, byl\u2026 V\u017edy\u0165 je mrtv\u00fd, m\u016fj bratr vyhr\u00e1l, v\u0161echny \u0159\u00edmsk\u00e9 lod\u011b \u0161ly ke dnu\u2026 S\u00e1m jsem ho sly\u0161el to \u0159\u00edct.“<\/div>\n
„Tv\u016fj bratr je neprav\u00fd Faraon a lh\u00e1\u0159. Jedna z \u0159\u00edmsk\u00fdch lod\u00ed se sv\u00e9mu osudu ubr\u00e1nila a skryta v plamenech se dostala dost daleko na to, aby obh\u00e1jila sv\u016fj c\u00edl.“<\/p>\n

„Jak bys to mohla v\u011bd\u011bt? Jsi jen mal\u00e9 d\u011bv\u010d\u00e1tko ze zapadl\u00e9 \u010dtvrti, kter\u00e9 m\u011b tu zpov\u00edd\u00e1 a kter\u00e9mu odpov\u00edd\u00e1m, i kdy\u017e bych m\u011bl rad\u0161i ml\u010det\u2026“<\/div>\n

„Poj\u010f za mnou\u2026“ v\u00fdskla hol\u010di\u010dka a vzala ho za ruku, Azi dojedl svou placku, ut\u0159el slzy a p\u0159eci jen za n\u00ed \u0161el. Ona v\u0161ak jeho ruku pustila a rozeb\u011bhla se ven. Princ b\u011b\u017eel za n\u00ed, razila si to sm\u011brem k Nilu a on za n\u00ed. Nebylo to t\u011b\u017ek\u00e9, byla tma a moc lid\u00ed na ulic\u00edch nebylo.<\/p>\n

„Po\u010dkej!“ volal za n\u00ed, nemohl b\u011b\u017eet tak rychle, klop\u00fdtal p\u0159es svoji k\u00e1pi, a nav\u00edc nebyl zvykl\u00fd b\u011bhat moc dlouh\u00e9 trat\u011b. Kdy\u017e ale dob\u011bhl a\u017e na b\u0159eh \u0159eky, tam kde u\u017e rostl r\u00e1kos, d\u011bv\u010d\u00e1tko se oto\u010dilo a jej\u00ed t\u011blo zahltila oslepuj\u00edc\u00ed b\u00edl\u00e1 z\u00e1\u0159, princ si musel zakr\u00fdt o\u010di rukou, kdy\u017e z\u00e1\u0159e opadla a on ruku dal zase zp\u00e1tky dol\u016f. Nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b koukal. P\u0159ed n\u00edm st\u00e1la ta nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed \u017eena, kterou m\u011bl kdy \u010dest vid\u011bt. Od\u011bn\u00e1 byla v rud\u00fdch zlat\u011b lemovan\u00fdch \u0161atech, jej\u00ed \u010dern\u00e9 dlouh\u00e9 vlasy j\u00ed spl\u00fdvaly p\u0159es ramena a\u017e po pas. Vl\u00eddn\u011b se na n\u011bj usm\u00e1la a nat\u00e1hla k n\u011bmu ruku.<\/p>\n

„Princi Azizi-Manuamone, druhorozen\u00fd synu Ab-Akeramona a Anit, poj\u010f pros\u00edm ke mn\u011b\u2026“ usm\u00e1la se vl\u00eddn\u011b sv\u00fdmi rud\u00fdmi rty. Chlapec cel\u00fd rozt\u0159esen\u00fd p\u0159istoupil bl\u00ed\u017e a vzal ji za ruku. Jakmile se jejich ruce st\u0159etly, pevn\u011b ho uchopila, p\u0159it\u00e1hla k sob\u011b a objala ho, hladila ho po vlasech a l\u00edbala ho do nich. „Tv\u016fj \u010das p\u0159ijde, princi\u2026 V\u011bz, \u017ee je\u0161t\u011b dnes p\u0159ed sv\u00edt\u00e1n\u00edm odsud odj\u00ed\u017ed\u00ed jedna kupeck\u00e1 lo\u010f, kter\u00e1 t\u011b zaveze p\u0159esn\u011b tam, kam tv\u00e9 srdce t\u00edhne. Jen mus\u00ed\u0161 dodr\u017eet dv\u011b pravidla; oble\u010d se do \u0161at\u016f, kter\u00e9 najde\u0161 v m\u00e9m chr\u00e1mu a ne\u0159\u00edkej nic jin\u00e9ho ne\u017e: Sub oleae folia itineris mei desinit.“<\/div>\n

„Co s t\u00edm maj\u00ed co d\u011blat olivy?“ za\u0161eptal princ.<\/div>\n
„Neptej se, tv\u00e9 srdce t\u011b zavede p\u0159esn\u011b tam, kam je pot\u0159eba. Sta\u010d\u00ed jen poslechnout m\u00e9 rady a uvid\u00ed\u0161. Te\u010f se u\u017e ale mus\u00edme rozlou\u010dit, neboj se, budu t\u011b opatrovat.“ A tak se p\u0159\u00edmo v jeho n\u00e1ru\u010d\u00ed rozplynula. Princ z\u016fstal st\u00e1t cel\u00fd ohromen\u00fd, rozt\u0159esen\u00fd a zmaten\u00fd.<\/p>\n

Kdy\u017e se ze sv\u00e9ho \u0161oku a ohromen\u00ed dostal, rychl\u00fdmi kroky se vydal zp\u00e1tky do m\u011bsta, do chr\u00e1mu, kam m\u011bl j\u00edt a kde na n\u011bj m\u011bl \u010dekat jeho dar. Str\u00e1\u017ee u vstupu pod\u0159imovaly, a tak mohl dovnit\u0159 vej\u00edt bez pov\u0161imnut\u00ed. P\u0159esn\u011b tak, jak mu bylo \u0159e\u010deno, p\u0159\u00edmo p\u0159ed nohama mocn\u00e9 Bohyn\u011b le\u017eel bal\u00ed\u010dek \u0161at\u016f. Azizi se usm\u00e1l, vzal bal\u00ed\u010dek do rukou a pol\u00edbil Bohyni nohy. „D\u011bkuji, Isis. D\u011bkuji nastokr\u00e1t.“<\/p>\n

autor: LilKatie<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: LilKatie V\u0161ichni, kdo n\u011bco znamenali, a host\u00e9 z okoln\u00edch zem\u00ed byli dnes v pal\u00e1ci na oslav\u011b zvolen\u00ed nov\u00e9ho Faraona. Sed\u011blo se u stolu, sed\u011blo se na zemi, po zemi se v\u00e1leli opil\u00ed a \u0161pinav\u00ed komedianti, v\u0161ichni se veselili. Po Faraonov\u011b boku<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[508],"tags":[],"class_list":["post-5908","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-posledni-sveho-druhu"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5908","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5908"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5908\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5908"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5908"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5908"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}