{"id":5911,"date":"2012-09-10T14:00:00","date_gmt":"2012-09-10T13:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5894"},"modified":"2012-09-10T14:00:00","modified_gmt":"2012-09-10T13:00:00","slug":"odplata-v-nemocnici-40","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/09\/10\/odplata-v-nemocnici-40\/","title":{"rendered":"Odplata v nemocnici 40."},"content":{"rendered":"
autor: KaKiNkAaA ^_^<\/p>\n

<\/strong> V Tomovi se v ten moment odehr\u00e1val boj. M\u00edsily se v n\u011bm v\u0161emo\u017en\u00e9 pocity, a taky s n\u00edm cloumaly emoce. Bill se probudil<\/em>, zn\u011blo mu neust\u00e1le v hlav\u011b. Dech se mu zrychlil, to\u010dila se mu hlava. Nohy mu zkoprn\u011bly a on se nemohl na moment hnout, snad se ani nadechnout. V krku m\u011bl najednou vyschnuto a nemohl ani polknout, jako by v krku m\u011bl knedl\u00edk. Polilo ho horko.<\/div>\n

Byl to jen okam\u017eik, ale n\u011bkomu to mohlo p\u0159ipadat jako v\u011b\u010dnost, jako by se na chv\u00edli zastavil \u010das, tak jako Tomovi to p\u0159i\u0161lo.<\/div>\n
Kone\u010dn\u011b se mu poda\u0159ilo vr\u00e1tit se my\u0161lenkami zp\u00e1tky na zem a zat\u0159epal hlavou.<\/p>\n

„Mus\u00edm za n\u00edm,“ vydal ze sebe, a\u010d koktav\u011b. Ne\u010dekal na nic, ned\u00edval se na nikoho a jen co sv\u00e1 slova do\u0159ekl, opustil sesternu a zam\u00ed\u0159il k pokoji, kde le\u017eel jeho bratr. Jeho l\u00e1ska, a\u010d nem\u011bl dojedenou pol\u00e9vku, kterou mu p\u0159ipravila jeho kamar\u00e1dka. Sotva se j\u00ed tknul, ale pol\u00e9vka bylo to posledn\u00ed, o\u010d se te\u010f zaj\u00edmal.<\/div>\n

Nyn\u00ed tady byla d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed v\u011bc, ne\u017e se naj\u00edst a zasytit tak sv\u016fj hladov\u00fd \u017ealudek. \u0160lo tady o Billa.<\/p>\n

Tom ani neklepal, kdy\u017e do\u0161el ke dve\u0159\u00edm pokoje. Snad ani nepomyslel na to, \u017ee ho jeho bratr mo\u017en\u00e1 nebude cht\u00edt ani vid\u011bt. Tom ho ale pot\u0159eboval vid\u011bt. Vid\u011bt ho, a kone\u010dn\u011b v\u011bd\u011bt, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku, \u017ee se skute\u010dn\u011b probudil. Tolik mu sch\u00e1zel, \u017ee ani slovy to vyj\u00e1d\u0159it nedok\u00e1zal.<\/div>\n

P\u0159esto jak za Billem sp\u011bchal do pokoje, ve\u0161el pomalu a potichu, stejn\u011b tak za sebou z\u00e1rove\u0148 hned zav\u0159el dve\u0159e. Zt\u011b\u017eka polknul a oto\u010dil se \u010delem k posteli. Bodlo ho u srdce, tak jako poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e bratra takhle vid\u011bl. Le\u017eet na posteli a b\u00fdt p\u0159ipojen k r\u016fzn\u00fdm p\u0159\u00edstroj\u016fm. Jak d\u011bsiv\u00e9, ale skute\u010dn\u00e9. Bill le\u017eel na z\u00e1dech a o\u010dkama t\u011bkal po strop\u011b. Ani si nev\u0161imnul, \u017ee u\u017e v pokoji nen\u00ed s\u00e1m.<\/p>\n<\/div>\n
\n
Nev\u011bd\u011bl, co se stalo, kde to je a jak se sem dostal. Byl zmaten\u00fd, kdy\u017e otev\u0159el o\u010di a uvid\u011bl kolem sebe b\u00edl\u00e9 st\u011bny, kter\u00e9 mu jasn\u011b \u0159\u00edkaly, \u017ee je v nemocnici. A p\u0159\u00edstroje, na kter\u00e9 byl p\u0159ipojen\u00fd, to potvrzovaly.<\/div>\n
„Bi-bille?“ promluvil do ticha \u0161epotem Tom, st\u00e1le stoj\u00edc\u00ed nehybn\u011b u dve\u0159\u00ed. M\u011bl pocit, jako by mu nohy vypov\u011bd\u011bly slu\u017ebu a on se nemohl pohnout. Srdce mu siln\u011b bu\u0161ilo, \u017ee m\u011bl pocit, \u017ee mu ka\u017edou chv\u00edli vysko\u010d\u00ed z hrudi.<\/p>\n

V tu chv\u00edli, kdy Bill usly\u0161el sv\u00e9 jm\u00e9no, polekan\u011b sebou trhnul. Hned na to ti\u0161e zasy\u010del, jeliko\u017e si t\u00edm prudk\u00fdm pohybem zap\u00edchnul hloub\u011bji jehlu do ruky. Kdy\u017e zvednul hlavu a pod\u00edval se t\u00edm sm\u011brem, odkud usly\u0161el hlas, zalapal zt\u011b\u017eka po dechu. Uvid\u011bl u dve\u0159\u00ed st\u00e1t Toma. \u010clov\u011bka, kv\u016fli kter\u00e9mu se to v\u0161echno stalo. Vlastn\u011b i kv\u016fli kter\u00e9mu byl tady.<\/div>\n

„Je to v po\u0159\u00e1dku, neboj se. J\u00e1\u2026 jak se c\u00edt\u00ed\u0161?“ opov\u00e1\u017eil se ti\u0161e zeptat Tom, kdy\u017e si v\u0161imnul zmaten\u00e9ho Billa, p\u0159i\u010dem\u017e ud\u011blal p\u00e1r kroku bl\u00ed\u017ee k posteli. Kdy\u017e \u010dernovl\u00e1sek zaregistroval, jak se Tom k n\u011bmu p\u0159ibl\u00ed\u017eil, vykulil jemn\u011b o\u010di a sna\u017eil se na posteli posadit. Snad m\u011bl strach, s\u00e1m nev\u011bd\u011bl, jak popsat p\u0159esn\u011b, co c\u00edt\u00ed.<\/p>\n

„Co\u2026 co tady d\u011bl\u00e1\u0161? B\u011b\u017e\u2026 b\u011b\u017e pry\u010d.“ Vydal ze sebe chraptiv\u011b Bill. Byl st\u00e1le unaven\u00fd a zni\u010den\u00fd, jeliko\u017e to bylo pouze p\u00e1r minut, co se probudil. Nec\u00edtil se dob\u0159e a Tomova p\u0159\u00edtomnost mu to nijak neuleh\u010dovala. S\u00e1m ani nev\u011bd\u011bl, jak dlouho spal, co je za den nebo kolik je hodin. Toma bolelo u srdce a zt\u011b\u017eka p\u0159iv\u0159el o\u010di. Bill ho vyh\u00e1n\u011bl, necht\u011bl, aby tady byl. Co si v\u016fbec myslel? \u017de bude Bill r\u00e1d, kdy\u017e se probud\u00ed a uvid\u00ed Toma? Kv\u016fli kter\u00e9mu to v\u0161echno? P\u0159esto se ale necht\u011bl vzd\u00e1vat.<\/p>\n

„Neboj se, j\u00e1 ti neubl\u00ed\u017e\u00edm, l\u00e1\u2026“ v\u010das se Tom zarazil, kdy\u017e cht\u011bl Billa oslovit, tak jak to c\u00edtil. Necht\u011bl bratra ale te\u010f zbyte\u010dn\u011b nervovat. „Br\u00e1\u0161ko.“ Dopov\u011bd\u011bl nakonec ti\u0161e rasta kluk.<\/div>\n

„B\u011b\u017e pry\u010d. J\u00e1\u2026 j\u00e1 t\u011b tady nechci. B\u011b\u017e pry\u010d.“ Opakoval st\u00e1le dokola rozhozen\u00fd Tomovou p\u0159\u00edtomnosti Bill. Cht\u011bl b\u00fdt s\u00e1m, sotva se probudil a nepot\u0159eboval tady vid\u011bt n\u011bkoho, jako byl Tom.<\/p>\n

Tomovi se cht\u011blo plakat, ale dr\u017eel to v sob\u011b. Vydr\u017eel toho u\u017e tolik, musel vydr\u017eet i tohle. M\u011bl o\u010dek\u00e1vat tuhle Billovu reakci, ale p\u0159esto ho to bolelo.<\/div>\n

„Billy, pros\u00edm uklidni se. Je to v po\u0159\u00e1dku. Nic se ti u\u017e nestane.“ Mluvil st\u00e1le ti\u0161e Tom, jako by se b\u00e1l, \u017ee by mohl sv\u00fdm hlasem n\u011bkoho probudit. Kdyby to z\u00e1le\u017eelo pouze na n\u011bm, sko\u010d\u00ed po Billovi a pevn\u011b ho p\u0159ivine k sob\u011b do objet\u00ed. Ale to nemohl.<\/div>\n
Billovi se razantn\u011b zrychlil tlukot srdce a zt\u011b\u017eka lapal po dechu.<\/p>\n

„Za-zavol\u00e1m sestru. Jdi-jdi pry\u010d!“ Vyk\u0159iknul hlasit\u011b Bill, a\u017e mu p\u0159esko\u010dil hlas.<\/div>\n

Byl rozhozen\u00fd a nev\u011bd\u011bl, zda se mu chce k\u0159i\u010det nebo plakat. V\u0161echno to bylo kv\u016fli Tomovi, a on se mu tady opov\u00e1\u017eil \u0159\u00edkat, jak v\u0161echno bude v po\u0159\u00e1dku? A je\u0161t\u011b m\u011bl tu drzost, b\u00fdt potom v\u0161em tady. Toma to bolelo, ale nemohl Billovi nic vy\u010d\u00edtat. Za v\u0161echno tohle byl on ten vinn\u00fd. Zrovna se nadechoval, aby promluvil, kdy\u017e v tom se otev\u0159ely dve\u0159e a do pokoje ve\u0161la Rachel.<\/p>\n

„Co se tady d\u011bje?“ Zeptala se hned, a kdy\u017e vid\u011bla Billa rozhozen\u00e9ho a lapat po dechu, snad i sama si na svou ot\u00e1zku dok\u00e1zala odpov\u011bd\u011bt. Okam\u017eit\u011b p\u0159istoupila k posteli a donutila tak Billa si lehnout.<\/div>\n

„Uklidni se, Bille, u\u017e je to dobr\u00fd. Le\u017e klidn\u011b a zhluboka d\u00fdchej.“ Promluvila k \u010dernovl\u00e1skovi a jemn\u011b ho dr\u017eela za rameno, aby le\u017eel.<\/div>\n
Stihla mu je\u0161t\u011b zkontrolovat puls, kter\u00fd byl ne\u010dekan\u011b vysok\u00fd. Oto\u010dila se na Toma a omluvn\u011b se na n\u011bj pod\u00edvala.<\/div>\n
„Tome, b\u011b\u017e pry\u010d. Bill te\u010f pot\u0159ebuje klid. Rad\u011bji odejdi.“ \u0158ekla ti\u0161e ke sv\u00e9mu kamar\u00e1dovi, a\u010d nerada. Ale vzhledem k Billovu stavu nem\u011bla na v\u00fdb\u011br. Necht\u011bla Toma vyh\u00e1n\u011bt, jeliko\u017e si um\u011bla p\u0159edstavit, jak t\u011b\u017ek\u00e9 to pro n\u011bj mus\u00ed b\u00fdt a kolik si toho vytrp\u011bl. Ale nemohla jinak, ne\u017e ho poslat pry\u010d. \u0160lo tady p\u0159edev\u0161\u00edm o stav Billa, kter\u00fd byl pacientem.<\/p>\n

„Ale j\u00e1\u2026“ nesta\u010dil dopov\u011bd\u011bt Tom sv\u00e1 slova, jeliko\u017e mu do \u0159e\u010di sko\u010dila jeho dobr\u00e1 kamar\u00e1dka.<\/div>\n

„B\u011b\u017e.“ Zopakovala ti\u0161e Rachel a k\u00fdvla hlavou sm\u011brem ke dve\u0159\u00edm. St\u00e1le st\u00e1la u Billa.<\/div>\n
Tom u\u017e neodpov\u011bd\u011bl a rovnou vylet\u011bl z pokoje pry\u010d se slzami v o\u010d\u00edch. Byl hodn\u011b naivn\u00ed, kdy\u017e si myslel, \u017ee Billovo probuzen\u00ed bude vypadat jinak. \u017de snad bude r\u00e1d, \u017ee Toma vid\u00ed, ale nam\u00edsto toho ho od sebe jen odh\u00e1n\u011bl.<\/p>\n

Kdy\u017e Tom opustil pokoj, oto\u010dila se Rachel s tich\u00fdm povzdechem zp\u00e1tky na Billa.<\/div>\n

„Jak se c\u00edt\u00ed\u0161?“ Optala se ti\u0161e \u010dernovl\u00e1ska. Vid\u011bla, \u017ee klidn\u011bji d\u00fdch\u00e1, kdy\u017e tady u\u017e nebyl jeho bratr.<\/div>\n
„Co\u2026 co se stalo? Jak jsem se sem dostal?“ Zeptal se Bill rovnou, co mu le\u017eelo u\u017e od chv\u00edle, co se probudil, na jazyku, nam\u00edsto toho, aby odpov\u011bd\u011bl na polo\u017eenou ot\u00e1zku.<\/div>\n
„D\u00edky Tomovi jsi tady a n\u00e1m se t\u011b poda\u0159ilo v\u010das zachr\u00e1nit.“ Vysv\u011btlila lehce. To kdy se probud\u00ed, u\u017e z\u00e1le\u017eelo pouze na samotn\u00e9m Billovi.<\/div>\n
„D-d\u00edky Tomovi?“ Nakr\u010dil lehce \u010delo \u010dernovl\u00e1sek. Cht\u011bl ukon\u010dit sv\u016fj \u017eivot kv\u016fli osob\u011b, kter\u00e1 ho vlastn\u011b zachr\u00e1nila? Jak poslouchal a pochopil.<\/div>\n
„Ano. Byl to on, kdo t\u011b na\u0161el u tebe v koupeln\u011b, kdy\u017e jsi\u2026“ nedopov\u011bd\u011bla Rachel skute\u010dnost, jeliko\u017e by tak mohla ohrozit stav pacienta, a to si nemohla dovolit. I kdy\u017e tu\u0161ila, \u017ee Bill v\u011bd\u011bl, co t\u00edm myslela.<\/div>\n
„Hned zavolal z\u00e1chranku a ti t\u011b sem p\u0159ivezli.“ Dopov\u011bd\u011bla ti\u0161e.<\/p>\n

Bill to v\u0161echno poslouchal a s\u00e1m ani nev\u011bd\u011bl, jak se m\u00e1 v tuhle chv\u00edli c\u00edtit. Cht\u011bl sv\u016fj \u017eivot ukon\u010dit kv\u016fli Tomovi a jeho \u010din\u016fm sp\u00e1chan\u00fdch na Billovi. Ale nepovedlo se mu to, pr\u00e1v\u011b kv\u016fli Tomovi, kter\u00fd jak jeho pokus o sebevra\u017edu zavinil, tak ho i zachr\u00e1nil. Byl z toho v\u0161eho zmaten\u00fd.<\/p>\n

„Chci b\u00fdt s\u00e1m. Chci b\u00fdt te\u010f s\u00e1m.“ \u0158ekl jen Bill na slova sestry. Na slova Rachel. Nev\u011bd\u011bl, co jin\u00e9ho te\u010f odpov\u011bd\u011bt, a popravd\u011b se ani moc nec\u00edtil bavit se te\u010f pr\u00e1v\u011b o Tomovi, kter\u00fd byl v\u0161eho toho vin\u00edkem, ale tak\u00e9 zachr\u00e1nce.<\/div>\n

Rachel si povzdychla, ale ch\u00e1pala Billa. Ch\u00e1pala oba kluky. Ani jeden to te\u010f nem\u011bl lehk\u00e9 a bylo j\u00ed to l\u00edto. Cht\u011bla by jim ob\u011bma n\u011bjak pomoct, jen nev\u011bd\u011bla jak. A bez Billa t\u011b\u017eko n\u011bco zm\u016f\u017ee, pokud si to p\u0159\u00e1t nebude. O Tomovi v\u011bd\u011bla, \u017ee by r\u00e1d, jen\u017ee st\u00e1le tu byl Bill, kter\u00fd s\u00e1m nev\u011bd\u011bl.<\/p>\n

„Dob\u0159e, nech\u00e1m t\u011b tady, ale kdybys cokoli pot\u0159eboval nebo se nec\u00edtil dob\u0159e, sta\u010d\u00ed zazvonit na tenhle zvonek.“ Uk\u00e1zala Rachel na zvonek, kter\u00fd visel u Billovy hlavy a sta\u010dilo jen stisknout tla\u010d\u00edtko, pro p\u0159\u00edpad, \u017ee pacient n\u011bco pot\u0159ebuje.<\/div>\n

„A j\u00e1 nebo jin\u00e1 sestra pop\u0159\u00edpad\u011b hned p\u0159ijdeme, ano?“ Koukla se na Billa. Ten jen souhlasn\u011b p\u0159ik\u00fdvl, i kdy\u017e ji pomalu ani nevn\u00edmal. Byl my\u0161lenkami jinde. Pot\u00e9 se Rachel zvedla a rad\u011bji Bill\u016fv pokoj opustila. Necht\u011bla ho ru\u0161it, kdy\u017e si p\u0159\u00e1l, \u017ee chce b\u00fdt s\u00e1m. Respektovala to.<\/p>\n

Hned na to, jak Rachel opustila m\u00edstnost, kterou ob\u00fdval Bill, vydala se zp\u00e1tky do sesterny, jeliko\u017e na chodb\u011b nikde Toma nevid\u011bla. A tak si vzala do hlavy, \u017ee bude tam. A nem\u00fdlila se. Jen co ve\u0161la do sesterny, uvid\u011bla Toma, sed\u011bl na pohovce, m\u011bl obli\u010dej v dlan\u00edch a ti\u0161e polykal slzy. Povzdychla si. Bylo j\u00ed Toma tolik l\u00edto. Potichu p\u0159e\u0161la bl\u00ed\u017ee ke kamar\u00e1dovi a sedla si vedle n\u011bj. Chytla ho kolem ramen a p\u0159it\u00e1hla si ho bl\u00ed\u017ee k sob\u011b.<\/p>\n

„Notak, Tome, nepla\u010d. V\u00ed\u0161, \u017ee m\u011b to pak bol\u00ed, a nav\u00edc, slzy ti neslu\u0161\u00ed.“ Vydechla ti\u0161e Rachel, ani\u017e by Toma pustila. St\u00e1le ho hladila po rameni, za kter\u00e9ho ho dr\u017eela.<\/div>\n

Tom sebou trhnu, set\u0159el si slzy a vzhl\u00e9dl ke sv\u00e9 kamar\u00e1dce, kter\u00e9 si ani nev\u0161imnul, \u017ee p\u0159i\u0161la. Vpl\u00ed\u017eila se do sesterny jako duch.<\/div>\n
„Co\u2026 co \u0159\u00edkal Bill?“ Zeptal se Tom hned na Billa, svou l\u00e1sku a br\u00e1\u0161ku z\u00e1rove\u0148, ani\u017e by odpov\u011bd\u011bl na polo\u017eenou ot\u00e1zku na jeho osobu. Bylo mu v\u00e1\u017en\u011b jedno, co mu slu\u0161\u00ed nebo ne. Te\u010f na sebe opravdu nemyslel, tak jako u\u017e dlouho ne. P\u0159edn\u011bj\u0161\u00ed tady byl Bill.<\/div>\n
„Je unaven\u00fd, cht\u011bl b\u00fdt s\u00e1m. Pot\u0159ebuje si odpo\u010dinout.“ \u0160pitla ti\u0161e Rachel. Cht\u011bla, aby se oba chlapci usm\u00edvali, aby byli \u0161\u0165astn\u00ed, ale v tuhle chv\u00edli k tomu bylo daleko. Ani n\u00e1znak po \u00fasm\u011bvu, pro\u010d taky? Nic vesel\u00e9ho tady nebylo a prost\u0159ed\u00edm to nebylo. Jak smutn\u00fd osud chlapce postihl.<\/p>\n

„To nic ne\u0159\u00edkal? Neptal se na m\u011b?“ Nedalo to Tomovi se nezeptat, i kdy\u017e si na svou ot\u00e1zku snad pomalu mohl odpov\u011bd\u011bt s\u00e1m. P\u0159esto se d\u00e1l zaj\u00edmal o Billa. Cht\u011bl o n\u011bm v\u011bd\u011bt co nejv\u00edc, kdy\u017e se u\u017e kone\u010dn\u011b probudil. Ale Tom za n\u00edm zat\u00edm nemohl. Nebo alespo\u0148 Bill si to nep\u0159\u00e1l.<\/div>\n

„Ptal. \u0158\u00edkala jsem mu, co se stalo, a \u017ee ty jsi ho sem dostal. Jen d\u00edky tob\u011b je na\u017eivu.“ Jemn\u011b se pousm\u00e1la na sv\u00e9ho kamar\u00e1da, kter\u00fd si ale jenom povzdychnul.<\/div>\n
„A taky m\u00e1lem zabil, na to jsi zapomn\u011bla.“ Dodal ti\u0161e Tom a sklopil o\u010dka. Bylo mu hrozn\u011b, ale ne, nelitoval sebe. Jen doufal, \u017ee tahle no\u010dn\u00ed m\u016fra brzy skon\u010d\u00ed. U\u017e se pomalu ani nec\u00edtil jako \u010dlov\u011bk. Tolik ho to u\u017e\u00edralo.<\/p>\n

„Tohle u\u017e ne\u0159\u00edkej,“ napomenula ho Rachel, a p\u0159itom mu dala mal\u00fd pohlavek. Nem\u011bla tyhle \u0159e\u010di r\u00e1da, zvl\u00e1\u0161\u0165 kdy\u017e to \u0159\u00edkal pr\u00e1v\u011b jej\u00ed nejlep\u0161\u00ed kamar\u00e1d. Tom cht\u011bl n\u011bco nam\u00edtnout, promluvit, ale rad\u011bji sv\u00e1 dal\u0161\u00ed slova polknul. Rachel m\u011bla pravdu, nesm\u011bl takhle mluvit. M\u011bl by b\u00fdt \u0161\u0165astn\u00fd, v\u017edy\u0165 se jeho br\u00e1\u0161ka probral z komatu a je na\u017eivu. U\u017e je mimo ohro\u017een\u00ed \u017eivota. Ale p\u0159esto \u0161\u0165astn\u00fd b\u00fdt nemohl. St\u00e1le mu n\u011bco chyb\u011blo. Bill mu byl bl\u00ed\u017ee ne\u017e kdy p\u0159edt\u00edm, byl jen p\u0159es chodbu, ale z\u00e1rove\u0148 mu byl tak p\u0159\u00edli\u0161 daleko.<\/p>\n

„Promi\u0148.“ \u0158ekl jen ti\u0161e Tom a pot\u00e9 Rachel objal. Pot\u0159eboval c\u00edtit n\u011b\u010d\u00ed objet\u00ed. Choval se jako mal\u00e1 holka, jako puber\u0165\u00e1k, ale v tuhle chv\u00edli mu to bylo jedno. Rachel u\u017e nic ne\u0159ekla a jen Toma na opl\u00e1tku objala a p\u0159itiskla si ho k sob\u011b. Vlepila mu drobnou pusu do vlas\u016f.<\/div>\n

Tom ti\u0161e vydechl, u\u017e neplakal. Pomalu zav\u0159el o\u010dka, byl tak moc unaven\u00fd. Snad si u\u017e ani nepamatoval, kdy naposledy se opravdu vyspal. V\u00ed\u010dka mu klesla a on pomalu, ani\u017e by si to uv\u011bdomoval, v n\u00e1ru\u010di Rachel usnul. Ta kdy\u017e zaznamenala Tomovo pravideln\u00e9 oddechov\u00e1n\u00ed, poznala, \u017ee sp\u00ed. Pomalu a opatrn\u011b, aby ho neprobudila, Toma polo\u017eila cel\u00e9ho na pohovku. Pod hlavu mu dala pol\u0161t\u00e1\u0159, sundala mu boty, a nakonec ho p\u0159ikryla.<\/div>\n
„Jen spi, je to v po\u0159\u00e1dku.“ \u0160pitla ti\u0161e k chlapci a pohladila ho po vlasech. Tom se jenom nepatrn\u011b zavrt\u011bl a z \u00fast mi vyklouzlo Billovo jm\u00e9no. Ze sp\u00e1nku se jemn\u011b usm\u00e1l. Alespo\u0148 kdy\u017e Tom spal, mohla Rachel vid\u011bt na jeho rtech drobn\u00fd \u00fasm\u011bv. S ohl\u00e9dnut\u00edm na chlapce ode\u0161la ze sesterny a zav\u0159ela za sebou dve\u0159e. Oba brat\u0159i te\u010f pot\u0159ebovali odpo\u010d\u00edvat.<\/p>\n

autor: KaKiNkAaA ^_^<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: KaKiNkAaA ^_^ V Tomovi se v ten moment odehr\u00e1val boj. M\u00edsily se v n\u011bm v\u0161emo\u017en\u00e9 pocity, a taky s n\u00edm cloumaly emoce. Bill se probudil, zn\u011blo mu neust\u00e1le v hlav\u011b. Dech se mu zrychlil, to\u010dila se mu hlava. Nohy mu zkoprn\u011bly<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[300],"tags":[],"class_list":["post-5911","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-odplata-v-nemocnici"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5911","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5911"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5911\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5911"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5911"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5911"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}