{"id":5918,"date":"2012-09-08T18:00:00","date_gmt":"2012-09-08T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5901"},"modified":"2012-09-08T18:00:00","modified_gmt":"2012-09-08T17:00:00","slug":"zeiten-andern-dich-ii-10","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/09\/08\/zeiten-andern-dich-ii-10\/","title":{"rendered":"Zeiten \u00e4ndern dich II 10."},"content":{"rendered":"
autor: Mintam<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong> <\/div>\n
<\/div>\n
M\u00edrn\u011b po \u010dtvrt\u00e9, kdy rozsv\u011bc\u00edm mobil ka\u017edou minutu, abych se ujistil, \u017ee nenalh\u00e1v\u00e1m s\u00e1m sob\u011b, \u017ee u\u017e je tolik hodin a Tom st\u00e1le nen\u00ed u m\u011b, se kone\u010dn\u011b ozvou dve\u0159e. V prvn\u00ed sekund\u011b chci okam\u017eit\u011b vysko\u010dit na nohy a b\u011b\u017eet ho obejmout, abych m\u011bl tu jistotu, \u017ee je cel\u00fd a \u017eiv\u00fd, ale vztek, kter\u00fd v sob\u011b m\u00e1m, kv\u016fli tomu, \u017ee o sob\u011b nedal v\u011bd\u011bt, m\u011b donut\u00ed z\u016fstat le\u017eet. Ano, m\u00e1m vztek na sebe, i na n\u011bj a nemohu si vybrat, kter\u00fd z nich dvou chci p\u0159emoci v\u00edce.
Rozsv\u00edt\u00ed pouze v ob\u00fdv\u00e1ku, tak\u017ee se k m\u00fdm o\u010d\u00edm dostane jen srpek sv\u011btla, ale i to mi sta\u010d\u00ed k tomu, abych poznal, \u017ee je opil\u00fd. Nejsp\u00ed\u0161 ne p\u0159\u00edli\u0161, pokud je schopn\u00fd se do dvou minut dostat s\u00e1m do koupelny, ale p\u0159i ka\u017ed\u00e9m zvuku nazna\u010duj\u00edc\u00edm p\u00e1d v\u0161elijak\u00fdch v\u011bc\u00ed um\u00edst\u011bn\u00fdch v koupeln\u011b, p\u0159eci jen s obavou trochu v\u017edy povysko\u010d\u00edm a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00edm, zda bych se za n\u00edm nem\u011bl doj\u00edt pod\u00edvat.<\/p>\n

Tom s\u00e1m ale uklidn\u00ed m\u00e9 obavy a svede mne z m\u00fdch my\u0161lenek, kdy\u017e ulehne do postele vedle mne, a dokonce se t\u011blem natiskne na m\u00e1 z\u00e1da, s t\u00edm, \u017ee mne jednou rukou obejme kolem pasu. V\u016fni sprchov\u00e9ho gelu a zubn\u00ed pasty p\u0159eb\u00edj\u00ed pach alkoholu, co\u017e mne utvrzuje v tom, \u017ee jsem se ve sv\u00e9m \u00fasudku, \u017ee je opil\u00fd, nem\u00fdlil. Celou dobu nehnut\u011b le\u017e\u00edm a d\u011bl\u00e1m, \u017ee jsem v jak\u00e9msi hlubok\u00e9m sp\u00e1nku, p\u0159itom m\u00e1m chu\u0165 se okam\u017eit\u011b oto\u010dit, a ujistit se, \u017ee m\u00e1 opravdu v\u0161echny kosti v t\u011ble. Po tom neskute\u010dn\u00e9m strachu p\u0159i\u0161lo najednou takov\u00e9 uklidn\u011bn\u00ed, \u017ee nejsem schopn\u00fd se pohnout, a jen si u\u017e\u00edv\u00e1m toho objet\u00ed, kter\u00e9 jako by pomalu ka\u017ed\u00e9 bu\u0148ce v m\u00e9m t\u011ble vtisk\u00e1valo tu informaci, \u017ee se m\u016f\u017ee o n\u011bho p\u0159estat b\u00e1t. Zhluboka vydechnu, a kone\u010dn\u011b nech\u00e1m sv\u00e9 t\u011blo bez nap\u011bt\u00ed upadnout do sp\u00e1nku.<\/p>\n<\/div>\n

\n
Po \u010dty\u0159ech hodin\u00e1ch ov\u0161em o\u010di zase otev\u0159u a u\u017e se mi je nepoda\u0159\u00ed zav\u0159\u00edt. Na to, \u017ee jsem byl t\u00e9m\u011b\u0159 celou noc vzh\u016fru a spal jen \u010dty\u0159i hodiny, se nec\u00edt\u00edm v\u016fbec unaven\u00fd, tak\u017ee se s v\u00fddechem m\u00edrn\u011b p\u0159eto\u010d\u00edm z polohy, kter\u00e1 n\u00e1m s Tomem vydr\u017eela celou noc. Poprv\u00e9 ale od v\u010dera si kone\u010dn\u011b prohl\u00e9dnu jeho tv\u00e1\u0159 a jemn\u011b ho po n\u00ed pohlad\u00edm prstem. Jsem r\u00e1d, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku. Opatrn\u011b ze mne sund\u00e1m jeho ruku, ale pocit, \u017ee to d\u011bl\u00e1m opatrn\u011b, mi vydr\u017e\u00ed jen do chv\u00edle, co Tom s nespokojen\u00fdm zabru\u010den\u00edm otev\u0159e o\u010di.
„Nezapome\u0148, \u017ee za dv\u011b hodiny jde\u0161 do pr\u00e1ce,“ upozorn\u00edm ho, dokud si mysl\u00edm, \u017ee je trochu p\u0159i smyslech.
„Hm,“ zazn\u00ed t\u011bsn\u011b p\u0159ed t\u00edm, ne\u017e se zahrabe zp\u011bt pod pe\u0159inu a p\u0159eto\u010d\u00ed se ke mn\u011b z\u00e1dy. Vstanu tedy a dojdu si do kuchyn\u011b zapnout konvici. B\u011bhem toho si vy\u010dist\u00edm zuby, a pak s ji\u017e hork\u00fdm \u010dern\u00fdm \u010dajem usednu v kuchyni za st\u016fl a jen si u\u017e\u00edv\u00e1m toho r\u00e1na, kter\u00e9 na mne skrz okno z\u00edr\u00e1. A kdy\u017e se po dlouh\u00e9 dob\u011b donut\u00edm obl\u00e9knout, a sko\u010dit pro \u010derstv\u00e9 pe\u010divo, u\u017e m\u00e1m skoro obavu, aby Tom opravdu nezaspal. Kdy\u017e si ale uv\u011bdom\u00edm, \u017ee st\u00e1le kv\u016fli v\u010derej\u0161ku m\u00e1m trochu nutk\u00e1n\u00ed s\u00e1m sebe upozor\u0148ovat, abych se o n\u011bj nestaral, p\u0159eci jen se vyd\u00e1m ven.<\/p>\n

„Tome, d\u011bl\u00e1\u0161 si srandu, \u017ee jsi v\u010dera \u0159\u00eddil auto?!“ vyrukuji okam\u017eit\u011b s m\u00fdm p\u0159\u00edchodem do kuchyn\u011b, s pytl\u00edkem vo\u0148av\u00e9ho pe\u010diva v ruce, a s op\u011btovn\u011b na\u0161tvanou n\u00e1ladou, kter\u00e1 se vr\u00e1tila v dob\u011b, kdy jsem p\u0159ed domem na\u0161el Tomovo auto. Tom sed\u00edc\u00ed nad hrnkem k\u00e1vy jen pokr\u010d\u00ed rameny a ani se neobt\u011b\u017euje ke mn\u011b zvednout pohled. „Zbl\u00e1znil ses?“
„Co se mi mohlo st\u00e1t, proboha?“
„Ty se pt\u00e1\u0161 co?! V tom nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b jsi mohl potkat policajty, v tom hor\u0161\u00edm ses mohl zab\u00edt, uv\u011bdomuje\u0161 si to?!“
„Sem \u017eivej.“
„D\u011bl\u00e1\u0161 te\u010f blb\u00fdho schv\u00e1ln\u011b?“
„Je\u017ei\u0161, nevlez bych do auta, kdybych to nem\u011bl pod kontrolou.“
„Jo, aha, tys to m\u011bl pod kontrolou.“
„Ach jo, Bille, o co ti jde?“ pozvedne kone\u010dn\u011b pohled.
„O to, \u017ee ses sakra celej ve\u010der neozval a j\u00e1 tu um\u00edral strachy.“
„\u0158\u00edkal jsem ti, \u017ee se zdr\u017e\u00edm.“
„Jo, jen\u017ee odpoledne. Mohls v noci zvednout ten pod\u011blanej telefon a \u0159\u00edct aspo\u0148 p\u00edp, abych v\u011bd\u011bl, \u017ee jsi v po\u0159\u00e1dku!“
„Nebyl tam sign\u00e1l a byl tam hluk, nic bych stejn\u011b nesly\u0161el.“
„Super v\u00fdmluva! Kdyby tam nebyl sign\u00e1l, tak bych se ti ani nedovolal. Nemohls prost\u011b jenom d\u00e1t v\u011bd\u011bt? Pro\u010d jsi to v\u016fbec ud\u011blal? Za to, \u017ees byl na\u0161tvanej? Fajn, uzn\u00e1v\u00e1m, v\u010dera jsem to pod\u011blal, ale jestli jsi m\u011b cht\u011bl vytrestat t\u00edmhle, tak si to trochu p\u0159ehnal!“<\/p>\n

„Tak sem se prost\u011b neozval! Nem\u016f\u017eu, sakra, se jeden pitomej ve\u010der neozvat, stane se toho hodn\u011b?!“
„Ne, sakra, nestane se v\u016fbec nic!“ odhod\u00edm na\u0161tvan\u011b pe\u010divo na linku a opust\u00edm kuchyni. \u00da\u017easn\u00fd, v\u00e1\u017en\u011b \u00fa\u017easn\u00fd! Nejen, \u017ee neuzn\u00e1, \u017ee sta\u010dilo do toho pitom\u00fdho telefonu \u0159\u00edct klidn\u011b i blbost, jen aby m\u011b to uklidnilo, on je\u0161t\u011b \u0159ekne, \u017ee mohl jet opil\u00fd autem, proto\u017ee to m\u011bl pod kontrolou.
„Kdyby t\u011b tak stra\u0161n\u011b nebavilo se h\u00e1dat, tak by si z tohohle v\u016fbec sc\u00e9nu d\u011blat nemusel,“ \u0159ekne Tom, na cest\u011b pry\u010d. Pak se ale p\u0159eci jen je\u0161t\u011b oto\u010d\u00ed. „Uvid\u00edme se odpoledne.“
„Neuvid\u00edme. Budu pry\u010d,“ oprav\u00edm ho, a pak si neodpust\u00edm utrousit dodatek. „A kdybych se nevracel do \u010dty\u0159 do r\u00e1na, tak se o m\u011b hlavn\u011b neboj.“ Na to je mi ale odpov\u011bd\u00ed u\u017e jen zabouchnut\u00ed vchodov\u00fdch dve\u0159\u00ed. Zaujmu trucovn\u00ed posed a zamra\u010den\u011b se zahled\u00edm p\u0159ed sebe. Dob\u0159e, mo\u017en\u00e1 m\u00e1 Tom pravdu v tom, \u017ee n\u011bkdy h\u00e1dky vytahuji zbyte\u010dn\u011b, ale ve v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f to pak zp\u011btn\u011b p\u0159izn\u00e1m, a krom\u011b toho mi tahle situace v\u016fbec nep\u0159ijde zbyte\u010dn\u00e1. M\u00e1m pr\u00e1vo v\u011bd\u011bt, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku! Ne\u017e\u00e1d\u00e1m po n\u011bm p\u0159ece, aby mi volal ka\u017ed\u00fdch p\u011bt minut a uji\u0161\u0165oval mne, kde je a co d\u011bl\u00e1. Jen jeden blb\u00fd telefon\u00e1t!<\/p>\n

„Tak jak ty a Tom?“ zept\u00e1 se mne po hodn\u00e9 chv\u00edli Mark, se kter\u00fdm jsem se nevid\u011bl dva m\u011bs\u00edce, kdy\u017e se kone\u010dn\u011b usad\u00edme v parku v tr\u00e1v\u011b, a jednomu ze ps\u016f odepne vod\u00edtko.
„Je to fajn,“ pokr\u010d\u00edm s pousm\u00e1n\u00edm rameny.
„To nezn\u00ed moc p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b.“
„Ani se o to nesna\u017e\u00edm, v\u00e1\u017en\u011b je to fajn,“ pod\u00edv\u00e1m se na sv\u016fj mobil, kter\u00fd akor\u00e1t za\u010dne vyzv\u00e1n\u011bt. M\u00edrn\u011b nespokojen\u011b mlasknu. „O kom se mluv\u00edv\u00e1,“ utrous\u00edm, kdy\u017e na telefonu spat\u0159\u00edm jm\u00e9no Tom a jen uti\u0161\u00edm zvuky, aby n\u00e1s to neru\u0161ilo, a telefon odlo\u017e\u00edm.
„Klidn\u011b to vz\u00edt m\u016f\u017ee\u0161,“ okomentuje m\u00e9 po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed.
„Nechci.“
„Pr\u00e1v\u011b jsi mi \u0159ekl, \u017ee je v\u0161echno fajn, u\u017e m\u00e1m dva d\u016fvody, pro\u010d ti to nev\u011b\u0159it. Pro\u010d mu to nechce\u0161 vz\u00edt?“
„Byl bych s\u00e1m proti sob\u011b, kdybych \u0159ekl, \u017ee jsme se nepohodli, tak\u017ee mi v\u011b\u0159. V\u0161echno je v pohod\u011b, jen si ob\u010das lezeme krkem,“ ani\u017e bych v\u011bd\u011bl pro\u010d, p\u0159ijde mi to \u00fasm\u011bvn\u00e9.
„Budi\u017e, jen bych n\u011bkdy nerad zrovna jemu lezl krkem.“
„Vi\u010f? Paradoxn\u00ed, taky m\u011b to je\u0161t\u011b po tom roce n\u011bjak nep\u0159e\u0161lo, neuva\u017eovat zrovna takhle,“ zavrt\u00edm hlavou s \u00fasm\u011bvem a pohlad\u00edm si l\u00edsav\u00e9 \u0161t\u011bn\u011b novofunlan\u010fana. „Sp\u00ed\u0161 mi \u0159ekni n\u011bco o Erice, absolutn\u011b mi nechce\u0161 nic sv\u011b\u0159it.“<\/p>\n

Na to se Mark usm\u011bje a slo\u017e\u00ed pod sebe, do tureck\u00e9ho sedu. „Je to fajn, v\u011b\u0159 mi,“ pokr\u010d\u00ed rameny m\u00fdm stylem a pak se rozesm\u011bje. Lehce ho pl\u00e1cnu do ramene, kdy\u017e pokra\u010duje. „Jen u\u017e te\u010f za\u010d\u00edn\u00e1 \u0161\u00edlet z maturity, tak\u017ee j\u00ed nechci vid\u011bt za rok.“
„A co ty a \u0161kola?“
„Hm, zat\u00edm je to pohoda, zat\u00edm se v\u0161echny zkou\u0161ky da\u0159ej, jenom se net\u011b\u0161\u00edm na ty dv\u011b posledn\u00ed.“
„Budu na tebe myslet,“ up\u0159\u00edmn\u011b ho obdaruji \u00fasm\u011bvem a upiji z kel\u00edmku s k\u00e1vou v ruce. U\u017e abych i j\u00e1 mohl \u0159\u00edci, \u017ee m\u00e1m rok vysok\u00e9 \u0161koly t\u00e9m\u011b\u0159 za sebou.
„Jo, ne\u017e se dostanu k tomu tv\u00e9mu focen\u00ed, chci ti vlastn\u011b n\u011bco \u0159\u00edct, kdy\u017e ses ptal na Eriku. Nev\u00edm, jestli ti to Tom \u0159\u00edkal, ale na t\u00e9 \u0161kole se v polovin\u011b roku m\u011bnil \u0159editel. K\u00f6nig ode\u0161el.“
„D\u00edky bohu.“<\/p>\n

„To ale nen\u00ed v\u0161echno. Andreas a je\u0161t\u011b p\u00e1r dal\u0161\u00edch lid\u00ed m\u011bli p\u0159ed maturitou, jako vy, a on je v\u0161echny vyh\u00e1zel. Tak\u017ee kdyby Tom neode\u0161el kv\u016fli tob\u011b, taky by ho vykopli.“
„Co\u017ee? P\u0159ed maturitou.“
„Prej z toho bylo velk\u00e9 hal\u00f3, v\u011bt\u0161ina lid\u00ed si na nov\u00fdho \u0159editele \u0161la okam\u017eit\u011b st\u011b\u017eovat, ale on si pr\u00fd v\u0161echno tak dokonale obh\u00e1jil, \u017ee mu v\u0161echno pro\u0161lo. A\u010dkoliv nev\u00edm, kde po t\u00e9 dob\u011b vzal n\u011bjak\u00e9 d\u016fkazy. Prej si vytvo\u0159ili jakousi novou partu.“
„Tak tohle mi Tom v\u00e1\u017en\u011b ne\u0159\u00edkal.“
„Je to docela pecka p\u0159ed maturitou, ale a\u0165 je to s Tomem, jak to je, mus\u00edm i tak \u0159\u00edci, dob\u0159e jim tak.“
„Jo,“ p\u0159itak\u00e1m mu, „i p\u0159es to v\u0161echno s tebou souhlas\u00edm. Asi jo, ti z t\u00e9 \u0161koly m\u011bli vypadnout u\u017e d\u00e1vno.“
„Tom m\u011bl jen \u0161t\u011bst\u00ed,“ pokr\u010d\u00ed rameny, „a tebe.“
„Ani nev\u00edm, zda to v\u00ed. Nevid\u00ed se s Andreasem te\u010f tak \u010dasto. Sice zrovna v\u010dera ano, ale jinak\u2026“
„No tak to ta novinka.“
„Celkem drsn\u00e1 novinka,“ uzn\u00e1m.
„Tak rad\u011bji k tomu tv\u00e9mu focen\u00ed,“ mrkne Mark a nech\u00e1 si \u0161t\u011bn\u011b vyl\u00e9zt do kl\u00edna.<\/p>\n

Po dvou hodin\u00e1ch, co s Markem prob\u00edr\u00e1me nevy\u010derpateln\u00e1 t\u00e9mata, se mi Tom pokus\u00ed dovolat znovu. Tentokr\u00e1t se ale nad n\u00edm u\u017e smiluji, a hovor p\u0159ijmu.
„P\u0159em\u00fd\u0161lel jsem, \u017ee kdy\u017e jedu skrz m\u011bsto, jestli nechce\u0161 vz\u00edt,“ okam\u017eit\u011b za\u010dne, tak\u017ee nem\u00e1m \u0161anci se ani nadechnout. Dojde mi, \u017ee Mark mluvil o tom, \u017ee v \u0161est mus\u00ed pry\u010d, a proto\u017ee je p\u016fl \u0161est\u00e9, smiluji se b\u011bhem chvilky nad Tomem podruh\u00e9.
„Mo\u017en\u00e1, \u017ee cht\u011bl.“
„Fajn, a budeme hr\u00e1t na schov\u00e1vanou?“
„Jsem v Kolonce.“
„P\u0159ed \u0161estou jsem tam,“ ukon\u010d\u00ed hovor a j\u00e1 v\u00fdjime\u010dn\u011b p\u0159iv\u0159u o\u010di nad t\u00edm, \u017ee si odpustil jak pozdrav, tak i rozlou\u010den\u00ed, a\u010dkoliv se za chv\u00edli uvid\u00edme a a\u010dkoliv hrajeme jeden druh\u00e9mu ura\u017een\u00e9ho.
„Tom?“ zept\u00e1 se Mark a pozvedne se z\u00e1jmem obo\u010d\u00ed.
„Tom,“ p\u0159ik\u00fdvnu a s jakousi \u00falevou a naivitou, \u017ee bychom to nap\u011bt\u00ed mohli ukon\u010dit, a\u010dkoliv si st\u00e1le stoj\u00edm za t\u00edm, \u017ee na Toma m\u00e1m pr\u00e1vo b\u00fdt na\u0161tvan\u00fd.
„St\u00e1le chcete oba ut\u00e9ct do Berl\u00edna?“
„Jestli ud\u011bl\u00e1me p\u0159ij\u00edma\u010dky, tak na tom st\u00e1le trv\u00e1me. M\u00e1m ale sp\u00ed\u0161e pocit, \u017ee tam ute\u010du tak jako tak, i kdybych m\u011bl n\u011bkam doj\u00ed\u017ed\u011bt denn\u011b,“ zasn\u011bn\u011b se usm\u011bju.
„Tak mi hlavn\u011b mus\u00ed\u0161 v\u010das d\u00e1t v\u011bd\u011bt.“
„Ur\u010dit\u011b.“<\/p>\n

„P\u0159ed \u0161estou znamen\u00e1 deset minut po?“ utrous\u00edm schv\u00e1ln\u011b, kdy\u017e nasednu do auta. Tom ale jen nehnut\u011b z\u016fstane sed\u011bt, stejn\u011b jako auto s vypnut\u00fdm motorem. „Ok, promi\u0148,“ \u0161pitnu a s\u00e1m pro sebe, si s pohledem z ok\u00fdnka proto\u010d\u00edm lehce o\u010dima.
„Bille, p\u0159esta\u0148,“ vydechne Tom, „kv\u016fli jednomu ve\u010deru se p\u0159ece nezbo\u0159\u00ed sv\u011bt.“
„Ne, proto\u017ee tys ten strach nem\u011bl, tys nebyl s\u00e1m doma a naivn\u011b \u010dekal.“
„Myslel jsem, \u017ee strach z toho, \u017ee jsi s\u00e1m doma, t\u011b u\u017e p\u0159e\u0161el,“ nahod\u00ed sv\u016fj vt\u00edpek Tom, ale kdy\u017e si ho jen prohl\u00e9dnu a nic nedod\u00e1m, uzn\u00e1 i on, \u017ee netrefil spr\u00e1vnou vlnu. „Fajn. Jo, mrz\u00ed m\u011b, \u017ee jsem se neozval, ale zrovna u tebe bych ne\u010dekal, \u017ee z toho bude\u0161 d\u011blat takovou sc\u00e9nu.“
„Doprk\u00fdnka Tome, kdo ti d\u011bl\u00e1 sc\u00e9ny? Mysl\u00ed\u0161 si, \u017ee je norm\u00e1ln\u00ed se neozvat dvan\u00e1ct hodin, obzvl\u00e1\u0161t\u011b v noci, a je\u0161t\u011b p\u0159ijet dom\u016f opilej autem?“
„Uzn\u00e1v\u00e1m, tak norm\u00e1ln\u00ed to nen\u00ed, ale pro\u010d ti to tak vad\u00ed, kdy\u017e se nic nestalo. Ano, m\u00e1\u0161 pr\u00e1vo se zlobit, beru, \u017ee jsi musel m\u00edt strach, a moje blbost je, \u017ee jsem se opil, a\u010d bych o m\u00e9m stavu je\u0161t\u011b polemizoval, ale nesta\u010d\u00ed, \u017ee se omluv\u00edm?“
„Je\u0161t\u011b ses neomluvil.“
„Ok, omlouv\u00e1m se, sta\u010d\u00ed?“
S v\u00fddechem k Tomovi sto\u010d\u00edm pohled a jen si ho jakoby unaven\u011b prohl\u00e9dnu. „Sta\u010d\u00ed, ale jen proto\u017ee nesn\u00e1\u0161\u00edm, kdy\u017e se h\u00e1d\u00e1me. Tak\u017ee se omluv i za to, \u017ees mi r\u00e1no lhal, kdy\u017e si \u0159\u00edkal, \u017ee se r\u00e1d h\u00e1d\u00e1m,“ usm\u011bju se.
„To nev\u00edm, jestli chci vz\u00edt zp\u011bt,“ zv\u00e1\u017e\u00ed, a pak jen jemn\u011b stiskne m\u00e9 stehno, „ka\u017edop\u00e1dn\u011b se na to vyka\u0161leme, hm?“
Propletu sv\u00e9 prsty s t\u011bmi jeho na m\u00e9m stehn\u011b a p\u0159ik\u00fdvnu. „Vyka\u0161leme se na to,“ p\u0159it\u00e1hnu si ho k sob\u011b bl\u00ed\u017ee, abych ho mohl obejmout.<\/p>\n

„Tome, dom\u016f se jede druh\u00fdm sm\u011brem,“ upozorn\u00edm ho, kdy\u017e oto\u010d\u00ed auto, a vyjede.
„J\u00e1 v\u00edm.“
„A kam tedy jedeme?“
„Nech se p\u0159ekvapit,“ mrkne a l\u00edpne mi rychlou pusu, kdy\u017e zastav\u00edme na semaforu.<\/p>\n

autor: Mintam<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Mintam M\u00edrn\u011b po \u010dtvrt\u00e9, kdy rozsv\u011bc\u00edm mobil ka\u017edou minutu, abych se ujistil, \u017ee nenalh\u00e1v\u00e1m s\u00e1m sob\u011b, \u017ee u\u017e je tolik hodin a Tom st\u00e1le nen\u00ed u m\u011b, se kone\u010dn\u011b ozvou dve\u0159e. V prvn\u00ed sekund\u011b chci okam\u017eit\u011b vysko\u010dit na nohy a b\u011b\u017eet<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[513],"tags":[],"class_list":["post-5918","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-zeiten-andern-dich-ii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5918","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5918"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5918\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5918"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5918"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5918"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}