{"id":5922,"date":"2012-09-08T15:00:00","date_gmt":"2012-09-08T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5905"},"modified":"2012-09-08T15:00:00","modified_gmt":"2012-09-08T14:00:00","slug":"instruction-to-bad-life-nothing-is-pink-6-konec","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/09\/08\/instruction-to-bad-life-nothing-is-pink-6-konec\/","title":{"rendered":"Instruction to bad life – nothing is pink 6. (konec)"},"content":{"rendered":"
autor: B\u00edna

<\/em><\/strong>
J\u00e1 v\u00edm, usp\u011bchan\u00fd =oD ale tohle m\u00e1 b\u00fdt jen takov\u00e9 shrnut\u00ed Tomova \u017eivota. Mysl\u00edm, \u017ee tak za t\u00fdden na tuto pov\u00eddku nav\u00e1\u017eu druhou \u010d\u00e1st\u00ed, co\u017e je stru\u010dn\u00fd \u017eivot Billa a PAK bude t\u0159et\u00ed \u010d\u00e1st, kter\u00e1 bude navazovat na tento posledn\u00ed d\u00edl a na posledn\u00ed d\u00edl druh\u00e9 s\u00e9rie (tak\u017ee jejich spole\u010dn\u00fd \u017eivot – a to bude zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed) B\u00edna<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
Tom<\/p>\n

\u010casu jsem nev\u011bnoval pozornost, byla to jen nudn\u00e1 sou\u010d\u00e1st \u017eivota. Nic zaj\u00edmav\u00e9ho. Sed\u011bl jsem zase v baru a pozoroval toho z\u00e1hadn\u00e9ho kluka. Nikdy jsem se neopov\u00e1\u017eil j\u00edt k n\u011bmu bl\u00ed\u017e nebo ho snad oslovit. To nep\u0159ipadalo v \u00favahu.<\/p>\n

„Hele, k\u00e1mo, sed\u00ed\u0161 tu ka\u017ed\u00fd den, co kdybych ti n\u011bco nab\u00eddl?“
„A co by to m\u011blo b\u00fdt?“ Zad\u00edval jsem se na barmana.
„Tady, \u017ee jsi to ty, tak prvn\u00ed zadara. Kdy\u017e ti bude chutnat, p\u0159ij\u010f a domluv\u00edme se na cen\u011b.“ Podstr\u010dil mi hn\u011bd\u00fd pytl\u00edk. Cht\u011bl jsem se do n\u011bj pod\u00edvat.
„Vem si to na z\u00e1chody.“ Jen jsem vstal a poslechl. Zamkl jsem se v kabince a rozbalil onen d\u00e1rek. V pytl\u00edku byla injek\u010dn\u00ed st\u0159\u00edka\u010dka s n\u011b\u010d\u00edm.<\/p>\n

Co kdy\u017e to ud\u011bl\u00e1m? Zm\u011bn\u00ed se m\u016fj \u017eivot n\u011bjak? Budu \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed? Veselej\u0161\u00ed? Pom\u016f\u017ee mi to od m\u00e9ho \u017ealu? P\u0159et\u00e1\u010del jsem ji v ruce a p\u0159em\u00fd\u0161lel. Kdy\u017e si to te\u010f p\u00edchnu, co uc\u00edt\u00edm? Jak\u00fd to bude? U\u017e jen ta zv\u011bdavost. Ud\u011bl\u00e1m to jen jednou, v\u00edckr\u00e1t ne. P\u0159ece by se nem\u011blo za\u010d\u00ednat hned s tvrd\u00fdma drogama. Nechci um\u0159\u00edt, i kdy\u017e\u2026 Byl bych s Bellou. Zase bych vid\u011bl m\u00fdho and\u00edlka, jej\u00ed roztomilou tv\u00e1\u0159i\u010dku, a mohl ji obejmout, p\u0159itisknout ji k sob\u011b a u\u017e nikdy nepustit. Nikdy bych nedovolil, aby mi zase utekla. U\u017e nikdy. Jen\u017ee co kdy\u017e to bude jen chvilkov\u00fd a potom se ocitnu zase v t\u00e9hle realit\u011b? Realit\u011b, kterou ani nechci? Jak by to se mnou asi dopadlo, kdyby m\u00e1ma nezem\u0159ela? Kdyby nezem\u0159el t\u00e1ta? A nakonec i d\u011bda? Jak bych se te\u010f asi zachoval, kdyby m\u011bl spr\u00e1vnou v\u00fdchovu? Kdybych poznal mate\u0159skou l\u00e1sku b\u011bhem cel\u00e9ho sv\u00e9ho \u017eivota a ne jen na okraji. Skon\u010dil jsem jako matka, dala mi dobr\u00fd p\u0159\u00edklad. I j\u00ed zem\u0159ela milovan\u00e1 osoba a ona nedbala toho, \u017ee m\u00e1 m\u011b, \u017ee m\u00e1 d\u00edt\u011b, a i p\u0159esto pila, i kdy\u017e jsem ji prosil, aby p\u0159estala kv\u016fli mn\u011b, a kdo v\u00ed, co d\u011blala, kdy\u017e jsem ode\u0161el. S jak\u00fdma drogama za\u010dala ona? Jak se k nim dostala? Nab\u00eddla j\u00ed je n\u011bkdo jako mn\u011b, nebo je snad sama vyhledala?<\/p>\n<\/div>\n

\n
Hlavou se mi honila spousta v\u011bc\u00ed, ruce se mi klepaly a d\u00e1l jsem sv\u00edral v prav\u00e9 ruce injek\u010dn\u00ed st\u0159\u00edka\u010dku. Kdy\u017e to ud\u011bl\u00e1m, bude mi l\u00edp na chv\u00edli, ale jednou to pomine. Nechci zem\u0159\u00edt jako m\u00e1ma, s\u00e1m ve vlastn\u00edm byt\u011b. Smrt\u00ed Belly jsem p\u0159i\u0161el o v\u0161echno, o rodinu, \u017eenu, p\u0159\u00e1tele, pr\u00e1ci. U\u017e nikdy nebudu ten stejn\u00fd Tom. Zm\u011bnil jsem se, tak jako m\u011b zm\u011bnila smrt t\u00e1ty, zm\u011bnila m\u011b smrt m\u00e9 Belly. Co kdyby se ke mn\u011b Liz neoto\u010dila z\u00e1dy? Co kdyby mi pomohla, podala mi pomocnou ruku a nezanev\u0159ela na m\u011b? Co bych ud\u011blal j\u00e1, kdyby se ona dostala do stejn\u00e9 situace jako j\u00e1? Kdyby na tom byla h\u016f\u0159, smrt na\u0161\u00ed dcery by ji zdrtila daleko v\u00edc ne\u017e m\u011b, dok\u00e1zal bych to? Pomoct ji? Dok\u00e1zali bychom spolu d\u00e1l \u017e\u00edt a zalo\u017eit novou rodinu? Po\u010d\u00edt nov\u00e9 d\u00edt\u011b? Vychovat ho? Jak bych se mohl d\u00edvat na moje vlastn\u00ed d\u00edt\u011b, kdy\u017e bych v\u011bd\u011bl, \u017ee o jedno jsem p\u0159i\u0161el.<\/p>\n

Miliony ot\u00e1zek a \u017e\u00e1dn\u00e1 odpov\u011b\u010f. Nadechl jsem se a poprv\u00e9 poc\u00edtil, jak\u00e9 to je, u\u017e\u00edt drogu. Ten \u00fa\u017easn\u00fd pocit, jako by ze m\u011b v\u0161echno spadlo. Kdybych byl znovu voln\u00fd, mohl voln\u011b d\u00fdchat, svobodn\u011b myslet, m\u016fj smutek byl pry\u010d. Jednou jsem poznal, jak\u00e9 to je, jak\u00e9 je c\u00edtit se voln\u011b, a pak to \u0161lo z kopce. Sh\u00e1n\u011bl jsem pen\u00edze, kde se dalo na nov\u00fd a nov\u00fd drogy. Pot\u0159eboval jsem v\u00edc. \u010c\u00edm d\u00fdl jsem je bral, t\u00edm byl \u00fa\u010dinek krat\u0161\u00ed. U\u017e jsem do baru nechodil kv\u016fli \u010dernovl\u00e1skovi, ale kv\u016fli drog\u00e1m a alkoholu. Nejd\u0159\u00edv se op\u00edt a pak drogy. M\u016fj ka\u017edodenn\u00ed ritu\u00e1l. \u010cekal jsem, kdy se to vymkne kontrole. Tahle nebezpe\u010dn\u00e1 kombinace se mi vymstila.<\/p>\n

26.7.2013<\/p>\n

Otev\u0159el jsem o\u010di, ale hned je zav\u0159el. Ostr\u00e9 sv\u011btlo m\u011b do nich bodalo. Zkusil jsem to pomaleji, to u\u017e bylo p\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed. D\u00edval jsem se na b\u00edl\u00fd strop a kolem m\u011b p\u00edpalo n\u011bkolik p\u0159\u00edstroj\u016f. Nemohl jsem si vzpomenout, co se stalo. V\u0161echno bylo daleko a v mlze. Najednou jsem vedle sebe uc\u00edtil pohyb. Oto\u010dil jsem hlavu a tam sed\u011bl \u010dernovl\u00e1sek.<\/p>\n

„Kde to jsem?“
„V nemocnici.“ \u0158ekl a usm\u00e1l se. Jeho hlas byl snad ten nejkr\u00e1sn\u011bj\u0161\u00ed, co jsem kdy sly\u0161el, jako jemn\u00e1 melodie n\u011bjak\u00e1 p\u00edsn\u011b.
„Co na m\u011b tak kouk\u00e1\u0161?“ Zasm\u00e1l se, jako kdyby zvonila stovka zvone\u010dk\u016f.
„J\u00e1 jen, \u017ee\u2026 m\u00e1\u0161 n\u00e1dhernej hlas, cel\u00fd jsi n\u00e1dhern\u00fd.“ Stydliv\u011b sklopil hlavu.
„Co tady d\u011bl\u00e1m?“
„P\u0159i\u0161el jsi do baru, jako ka\u017ed\u00fd den, a pil jsi, hodn\u011b. \u0158\u00edkal jsi n\u011bco o n\u011bjak\u00fdm v\u00fdro\u010d\u00ed, \u017ee to je rok, co Bella zem\u0159ela. A pak jsi \u0161el na z\u00e1chod, kdy\u017e ses dlouho nevracel, \u0161el jsem se pod\u00edvat za tebou a na\u0161el t\u011b, jak na podlaze le\u017e\u00ed\u0161 v bezv\u011bdom\u00ed. Zavolal jsem z\u00e1chranku, dokto\u0159i \u0159\u00edkali, \u017ee to bylo jen tak tak. Mohl jsi zem\u0159\u00edt. U\u017e to ned\u011blej, pros\u00edm.“ Najednou se v jeho o\u010d\u00edch objevily slzi\u010dky.<\/p>\n

„Nene, neplakej pros\u00edm.“ Nat\u00e1hl jsem k n\u011bmu ruku, chytil m\u011b za ni a malinko se usm\u00e1l.
„Nechce\u0161 mi o sob\u011b n\u011bco \u0159\u00edct?“
„No, ehm\u2026 j\u00e1 je\u0161t\u011b\u2026 nemluvil jsem o tom.“
„A nen\u00ed t\u0159eba na \u010dase?“ Pozvedl obo\u010d\u00ed. Mo\u017en\u00e1 m\u00e1 pravdu. Mo\u017en\u00e1 je \u010das za\u010d\u00edt nov\u00fd \u017eivot.
„Dob\u0159e, j\u00e1\u2026 no, kdy\u017e jsem byl malej, zem\u0159el m\u016fj otec na moje narozeniny, matka za\u010dala p\u00edt, a kdy\u017e jsem se odst\u011bhoval k d\u011bdovi, za\u010dala br\u00e1t i drogy. V den m\u00fdch 17. narozenin jsem \u0161el k n\u00ed dom\u016f a na\u0161el ji mrtvou. Toho dne vlastn\u011b za\u010dala kapitola toho lep\u0161\u00edho, \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00edho \u017eivota. O\u017eenil jsem se s kr\u00e1snou \u017eenou a v den na\u0161\u00ed svatby mi porodila dceru. Ona vypadala jako and\u00edlek, naprostej and\u00edlek. Ale m\u011bla nemocn\u00e9 srdce, tu\u0161ili jsme, \u017ee bez transplantace p\u0159ijde den, kdy zem\u0159e, ale po\u0159\u00e1d jsme se modlili a \u010dekali, \u017ee t\u0159eba zem\u0159e jin\u00e9 d\u00edt\u011b, aby to na\u0161e mohlo \u017e\u00edt. A p\u0159ed rokem zem\u0159ela. Prost\u011b jsem ji \u0161el r\u00e1no vzbudit a ona byla mrtv\u00e1. P\u0159edt\u00edm byla t\u00fdden v nemocnici, a kdy\u017e ji pou\u0161t\u011bli, \u0159\u00edkali, \u017ee je v po\u0159\u00e1dku, ale zem\u0159ela. Pak jsem za\u010dal p\u00edt a Liz se se mnou rozvedla. Nejd\u0159\u00edv jsem chodil do baru z\u010d\u00e1sti kv\u016fli tob\u011b, ale pak u\u017e jen kv\u016fli drog\u00e1m a alkoholu.“ Set\u0159el mi slzy a usm\u00e1l se.<\/p>\n

„V\u00ed\u0161, tvoje dcera je u\u017e na jin\u00fdm m\u00edst\u011b, na lep\u0161\u00edm a asi by nebyla r\u00e1da, kdyby vid\u011bla, jak se jej\u00ed tat\u00ednek ni\u010d\u00ed. Mysl\u00ed\u0161, \u017ee by cht\u011bla, abys um\u0159el? To asi ne. Jsi moc kr\u00e1sn\u00fd a je \u0161koda, \u017ee se takhle ni\u010d\u00ed\u0161.“ Pohladil m\u011b po tv\u00e1\u0159i.<\/div>\n

„J\u00e1 nev\u00edm, jak \u017e\u00edt jinak.“ Polo\u017eil jsem svoji druhou ruku na jeho tv\u00e1\u0159 a set\u0159el drobn\u00fd slzi\u010dky.
„V\u00ed\u0161, j\u00e1 chci dlouho za\u010d\u00edt jin\u00fd \u017eivot, tak pro\u010d bychom to nezkusili spolu? Vezmem v\u0161echno, co m\u00e1me, a odjedeme jinam. Do jak\u00fdhokoli m\u011bsta jen bude\u0161 cht\u00edt.“ Skl\u00e1n\u011bl se nade mnou a \u0161eptal tato slova. „V\u00edm, \u017ee m\u011b ani nezn\u00e1\u0161, ale za ten rok jsi mi tak p\u0159irostl k srdci, \u017ee t\u011b nem\u016f\u017eu nechat zem\u0159\u00edt. V\u00edm, \u017ee jakmile by t\u011b pustili, ty by ses tam vr\u00e1til. V\u00edm, jak\u00fd to je, kdy\u017e pot\u0159ebuje\u0161 drogu, ale mus\u00ed\u0161 odolat a j\u00e1 ti pom\u016f\u017eu. Jen mi to dovol.“ Chv\u00edli jsem o tom n\u00e1padu p\u0159em\u00fd\u0161lel. Ale co m\u00e1m ztratit. Nem\u00e1m nic a m\u016f\u017eu leda tak z\u00edskat, a kdybych m\u011bl opravdu \u0161t\u011bst\u00ed, z\u00edskal bych tohle n\u00e1dhern\u00fd stvo\u0159en\u00ed.<\/p>\n

„Dob\u0159e.“ Odpov\u011bd\u011bl jsem.
„Oh.“ Vydechl. Najednou byl ode m\u011b jen malinkat\u00fd kous\u00ed\u010dek, ruku, kterou jsem m\u011bl na jeho tv\u00e1\u0159i, jsem posunul na z\u00e1tylek a p\u0159it\u00e1hl si ho k sob\u011b. Spojil jsem na\u0161e rty. V\u016fbec se nebr\u00e1nil, skoro to a\u017e vypadalo, \u017ee je \u0161t\u011bst\u00edm bez sebe. Ale to jsem byl i j\u00e1. Cel\u00fd ten rok jsem v koutku du\u0161e po tomhle tou\u017eil. Ochutn\u00e1val jsem jeho dokonale m\u011bkk\u00e9 rty a v\u011bd\u011bl, \u017ee jsem na\u0161el nov\u00e9ho and\u011bla. Srdce mi m\u00e1lem vysko\u010dilo z hrudi a po cel\u00e9m t\u011ble jsem c\u00edtil pocit \u0161t\u011bst\u00ed. Pootev\u0159el rty, a tak jsem mohl vjet jazykem do jeho pusinky. L\u00edbali jsme se pomalu, ale v\u00e1\u0161niv\u011b. Kdy\u017e jsme se od sebe odtrhli, oba jsme se usm\u00edvali.
„Mimochodem, jsem Bill.“
„J\u00e1 Tom.“ Vesele se zak\u0159enil a j\u00e1 se musel usm\u00edvat s n\u00edm.<\/p>\n

KONEC 1. \u010d\u00e1sti
<\/strong><\/p>\n

autor: B\u00edna<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o)<\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: B\u00edna J\u00e1 v\u00edm, usp\u011bchan\u00fd =oD ale tohle m\u00e1 b\u00fdt jen takov\u00e9 shrnut\u00ed Tomova \u017eivota. Mysl\u00edm, \u017ee tak za t\u00fdden na tuto pov\u00eddku nav\u00e1\u017eu druhou \u010d\u00e1st\u00ed, co\u017e je stru\u010dn\u00fd \u017eivot Billa a PAK bude t\u0159et\u00ed \u010d\u00e1st, kter\u00e1 bude navazovat na tento posledn\u00ed<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[469],"tags":[],"class_list":["post-5922","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-instruction-to-bad-life-nothing-is-pink"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5922","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5922"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5922\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5922"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5922"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5922"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}