{"id":5924,"date":"2012-09-07T18:00:00","date_gmt":"2012-09-07T17:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5907"},"modified":"2012-09-07T18:00:00","modified_gmt":"2012-09-07T17:00:00","slug":"obloquy-3","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/09\/07\/obloquy-3\/","title":{"rendered":"Obloquy 3."},"content":{"rendered":"
autor: Raiju<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
\"\"<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n
<\/strong><\/div>\n

<\/strong><\/div>\n
Den svat\u00e9ho Valent\u00fdna<\/p>\n

<\/strong><\/div>\n

B\u00fdval jsem zvykl\u00fd chr\u00e1nit se s\u00e1m\u2026 ale ne te\u010f. Proto\u017ee m\u00e1 cesta ztratila n\u011bjak\u2026 sv\u016fj sm\u011br.<\/div>\n
\u010cern\u00fd v\u00edtr t\u011b odnesl z m\u00fdch o\u010d\u00ed. A temnota zahalila den do noci.<\/div>\n
A mraky nade mnou se shlukuj\u00ed, dost m\u011b znepokojuj\u00ed.<\/div>\n
A zem pode mnou chladne, kdy\u017e t\u011b do n\u00ed ukl\u00e1daj\u00ed<\/div>\n
A nemilosrdn\u00fd v\u00edtr foukal d\u00e1l, foukal d\u00e1l\u2026<\/div>\n
song: Valentine’s Day – Linkin Park<\/div>\n
\n

„Nejsem si jist\u00e1, jak\u00e9 kv\u011btiny by cht\u011bl. R\u016f\u017ee budou dobr\u00e9.“ Odpov\u011bd\u011bla Simone do telefonu s mal\u00fdm vzlyknut\u00edm. Pohledem visela na Billovi, kter\u00fd sed\u011bl na pohovce v ob\u00fdvac\u00edm pokoji a balil r\u016fzn\u00e9 v\u011bci sv\u00e9ho bratra do krabic. Sotva na ni za cel\u00e9 r\u00e1no promluvil. Jejich bl\u00edzk\u00fd vztah, kter\u00fd kdysi m\u011bli, byl pry\u010d a nahrazen chladn\u00fdmi a nep\u0159\u00edjemn\u00fdmi pohledy ze strany Billa. Ta osoba, kter\u00e1 tu po Tomovi z\u016fstala\u2026 nebyla tou, kterou Simone zn\u00e1vala.<\/p>\n

Bill se najednou zarazil a vzhl\u00e9dl nev\u011b\u0159\u00edcn\u011b k matce. „Ne. On nechce r\u016f\u017ee,“ \u0159ekl pevn\u011b, vysko\u010dil na nohy a vyrazil sm\u011brem k n\u00ed, vytrhl j\u00ed telefon z ruky, co\u017e by si star\u00fd Bill nikdy nedovolil ud\u011blat. „Zm\u011b\u0148te objedn\u00e1vku. Ty r\u016f\u017ee u\u017e nechceme. Kaly a lilie.“ Umlkl, aby poslouchal kv\u011btin\u00e1\u0159ku na druh\u00e9m konci spojen\u00ed. „Ano, zbytek toho je v po\u0159\u00e1dku. Pen\u00edze nejsou probl\u00e9m\u2026 jen se ujist\u011bte, \u017ee to bude vypadat dob\u0159e, okay?“ Jeho nep\u0159\u00edjemn\u00fd t\u00f3n vyprchal, jakmile bezdr\u00e1tov\u00fd telefon vypnul. „Promi\u0148, \u017ee jsem na tebe tak vyjel,“ \u0159ekl zp\u011bv\u00e1k bez emoc\u00ed a ode\u0161el zp\u00e1tky do pokoje. Ve skute\u010dnosti nemyslel omluvu v\u00e1\u017en\u011b, jen si myslel, \u017ee takov\u00e1 reakce, kter\u00e1 pro n\u011bj nebyla obvykl\u00e1, by si zaslou\u017eila omluvu.<\/p>\n

Jeho matka ho roz\u010dilovala. Pokud jde o n\u011bj, bral to tak, \u017ee je opustila, a kdy\u017e nebyla schopn\u00e1 odpov\u00eddat na jeho telefon\u00e1ty dva m\u011bs\u00edce\u2026 no, m\u011bla by b\u00fdt je\u0161t\u011b r\u00e1da, \u017ee j\u00ed dovolil z\u00fa\u010dastnit se rozlou\u010den\u00ed a poh\u0159bu.<\/p>\n

„\u0158ekls ‚on nechce r\u016f\u017ee‘, jako kdybys to snad v\u011bd\u011bl,“ zamumlala Simone, posadila se na druh\u00fd konec pohovky a sledovala Billa, jak op\u011bt bal\u00ed bratrovy v\u011bci.<\/p>\n

„V\u0161ak ano. Prost\u011b to v\u00edm,“ odpov\u011bd\u011bl j\u00ed chlapec m\u011bkce a rozt\u0159\u00e1sla se mu ruka, kdy\u017e do n\u00ed uchopil jednu z jejich cen vyhran\u00fdch na Comet a ukl\u00e1dal ji do boxu. Vzt\u00e1hl ruku k sob\u011b, pevn\u011b se uchopil za pa\u017ee a sklonil hlavu, a\u017e mu spadan\u00e9 vlasy zakryly obli\u010dej. Tak stra\u0161liv\u011b moc ho bolelo na hrudi, c\u00edtil ten pal\u010div\u00fd a sv\u00edrav\u00fd pocit u\u017e od minul\u00e9 noci. C\u00edtil se tak pr\u00e1zdn\u00fd, chladn\u00fd a jakoby od v\u0161eho distancovan\u00fd. \u017d\u00e1dn\u00e1 slova nemohla tyto pocity ospravedlnit. Ale nemohl se te\u010f rozbre\u010det. Nemohl si to tu dovolit. Mus\u00ed je\u0161t\u011b vydr\u017eet\u2026 vydr\u017eet jen o chvilku d\u00fdl.<\/div>\n

\n
Bill netu\u0161il, co ho k tomu nutilo – aby se obl\u00e9kl a vyb\u011bhl ze sv\u00e9ho bytu tak rychle, jak jen jeho nohy dok\u00e1zaly. Netu\u0161il, co za hlas ho k sob\u011b volal, \u010di jak\u00fd neviditeln\u00fd provaz ho t\u00e1hl ulic\u00ed dol\u016f. Kdy\u017e jeho pozornost upoutala \u010dervenomodr\u00e1 blikaj\u00edc\u00ed sv\u011btla, jeho b\u011bh se zpomalil, a\u017e se t\u00e9m\u011b\u0159 zastavil. Rukou si zakryl otev\u0159en\u00e1 \u00fasta a v o\u010d\u00edch ho za\u0161t\u00edpaly slzy.<\/p>\n

Z\u00e1chran\u00e1\u0159i posp\u00edchali s nos\u00edtky k p\u0159evr\u00e1cen\u00e9mu Cadillacu, zat\u00edmco hasi\u010d se pro\u0159ez\u00e1val skrze kapotu, aby se dostal k tomu, kdo byl uvnit\u0159. Auto le\u017eelo na boku – na stran\u011b \u0159idi\u010de – a druh\u00e1 strana byla pomuchlan\u00e1, jako kdyby byla z pap\u00edru. Kusy plechu a skla byly rozmetan\u00e9 v\u0161ude po mokr\u00e9 silnici a leskly se v oran\u017eov\u00e9 z\u00e1\u0159i pouli\u010dn\u00edho osv\u011btlen\u00ed. Bl\u00edzko za Escalade byl kamion, jeho p\u0159edn\u00ed \u010d\u00e1st byla zkroucen\u00e1 t\u00e9m\u011b\u0159 rovnob\u011b\u017en\u011b se zadn\u00edm n\u00e1v\u011bsem. P\u0159edek a bok u \u0159idi\u010de byl tak\u00e9 cel\u00fd slisovan\u00fd.<\/p>\n

Lid\u00e9 vystupovali z vozidel a p\u0159ib\u00edhali k m\u00edstu nehody, nebo jen post\u00e1vali a rukama si zakr\u00fdvali \u0161okem otev\u0159en\u00e1 \u00fasta. Ale nikdo ve skute\u010dnosti nic NED\u011aLAL\u2026<\/p>\n

\u010cernovlas\u00fd chlapec se na n\u011bkolik vte\u0159in v neuv\u011b\u0159en\u00ed zastavil, za\u010dal ve sv\u00e9 mysli vytv\u00e1\u0159et r\u016fzn\u00e9 sc\u00e9n\u00e1\u0159e, ani\u017e by si po\u0159\u00e1dn\u011b uv\u011bdomil, kde je a co se p\u0159ed n\u00edm odehr\u00e1v\u00e1. „Tome\u2026 “ za\u0161eptal zlomen\u00fdm hlasem, kdy\u017e mu do\u0161lo, co za s\u00edlu ho sem t\u00e1hlo. Znal to auto, znal jeho pozn\u00e1vac\u00ed zna\u010dku, ale \u010d\u00edm v\u00edce se bl\u00ed\u017eil k onomu m\u00edstu, \u010d\u00e1st jeho si p\u0159\u00e1la, aby nepozn\u00e1val \u0159idi\u010de.<\/p>\n

„Mus\u00edte z\u016fstat tady!“ Policista uchopil mlad\u00e9ho zp\u011bv\u00e1ka za pa\u017ei d\u0159\u00edv, ne\u017e sta\u010dil podl\u00e9zt \u017elutou p\u00e1sku, kter\u00e1 vyty\u010dovala m\u00edsto nehody.<\/p>\n

„NE! Je to m\u016fj bratr! PUS\u0164TE M\u011a!“ Zak\u0159i\u010del, vytrhnul se str\u00e1\u017en\u00edkovi ze sev\u0159en\u00ed a rozeb\u011bhl se k autu, u kter\u00e9ho se sna\u017eil hasi\u010d zrovna odstranit st\u0159echu.<\/p>\n

„Tome! Tomi\u2026 Tomi\u2026 Tome, \u0159ekni n\u011bco\u2026 ach bo\u017ee, ach bo\u017ee\u2026“ Bill dopadl koleny na rozt\u0159\u00ed\u0161t\u011bn\u00e9 sklo a lezl bl\u00ed\u017e, dokud se nedostal a\u017e ke zdeformovan\u00e9mu ok\u00fdnku, kter\u00e9 vy\u010dn\u00edvalo z postran\u00edch dve\u0159\u00ed. Proplazil se skrze vyml\u00e1cen\u00e9 sklo kousek dovnit\u0159, aby byl schopn\u00fd vid\u011bt sv\u00e9ho bratra a dotknout se jeho zakrv\u00e1cen\u00e9 tv\u00e1\u0159e. Tom nehybn\u011b le\u017eel natla\u010den\u00fd na dve\u0159\u00edch, rameno a hlava le\u017eely na asfaltu pln\u00e9m st\u0159epin z prora\u017een\u00e9ho ok\u00fdnka a jeho p\u00e1s ho st\u00e1le z \u010d\u00e1sti dr\u017eel na m\u00edst\u011b. „Tome, pod\u00edvej se na m\u011b\u2026 ach bo\u017ee, pros\u00edm, \u0159ekni n\u011bco\u2026 „<\/p>\n

Kdy\u017e p\u0159ejel sv\u00fdm prstem po bratrov\u011b tv\u00e1\u0159i, p\u0159emohl ho pocit, kter\u00fd nikdy p\u0159edt\u00edm nepoznal. Nedok\u00e1zal ho nijak za\u0159adit. Bylo pro to v\u016fbec n\u011bjak\u00e9 slovo? Nevzpom\u00ednal si, \u017ee by kdy byla Tomova poko\u017eka tak jemn\u00e1, tak k\u0159ehk\u00e1. Bylo to, jako kdyby se ho dotkl poprv\u00e9 v \u017eivot\u011b. Kdy\u017e se d\u00edval na tu \u010derve\u0148, kter\u00e1 pokr\u00fdvala bratr\u016fv obli\u010dej a krk, a vsakovala se do jeho ko\u0161ile a trika, nevzpom\u00ednal si, \u017ee by kdy vid\u011bl tak z\u00e1\u0159ivou barvu. Tak\u017ee takhle vypad\u00e1 skute\u010dn\u00e1 krev? A pro\u010d ta Tomova vypad\u00e1 jinak ne\u017e jeho? Je n\u011bkoho jin\u00e9ho?<\/p>\n

„Pros\u00edm, \u0159ekni n\u011bco\u2026 to jsem j\u00e1, Bill\u2026 pros\u00edm\u2026“ \u0161eptal \u010dernovlas\u00fd chlapec, jeho hlas zn\u011bl tak zran\u011bn\u011b a nicotn\u011b, p\u0159esto pln\u00fd nad\u011bje.<\/p>\n

„Budete muset pry\u010d. Poj\u010fte,“ upozornil ho hasi\u010d vl\u00eddn\u00fdm t\u00f3nem, uchopil ho za boky a pomohl Billovi zp\u00e1tky na nohy.<\/p>\n

„Tome\u2026“ odm\u00edtal se Bill oto\u010dit – nedok\u00e1zal se p\u0159estat na bratra d\u00edvat, po\u0159\u00e1d \u010dekal, \u017ee se pohne, vyleze z auta, zvedne se ze zem\u011b a za\u010dne nad\u00e1vat, \u017ee mu zni\u010dili jeho ‚mil\u00e1\u010dka‘. Couval pomalu pozp\u00e1tku, kdy\u017e ho hasi\u010d odvedl za \u017elutou p\u00e1sku – jeho o\u010di ani jednou nemrkly, jak bedliv\u011b sledoval jeho nehybnou siluetu. Pro\u010d se neh\u00fdbe? Pro\u010d se ani na Billa nepod\u00edval, kdy\u017e na n\u011bj volal? Copak se na n\u011bj zlobil? Prost\u011b to nedok\u00e1zal pochopit\u2026<\/p>\n

<\/em> Bill se sv\u00fdm nevlastn\u00edm otcem zvedli t\u011b\u017ekou krabici a donesli ji ven k jeho \u010dekaj\u00edc\u00edmu autu, kde ji nalo\u017eili na zadn\u00ed sedadlo, aby se nic neponi\u010dilo. I p\u0159esto, \u017ee nepl\u00e1noval tu krabici kdy je\u0161t\u011b otev\u0159\u00edt, cht\u011bl, aby v\u0161e z\u016fstalo nepo\u0161kozen\u00e9. Byly to Tomovy v\u011bci – posledn\u00ed kus z jeho bratra, kter\u00fd mu je\u0161t\u011b zbyl. Vr\u00e1til se zp\u011bt do domu pro p\u00e1r dal\u0161\u00edch kufr\u016f pln\u00fdch oble\u010den\u00ed a bez rozlou\u010den\u00ed ode\u0161el. Nepot\u0159ebuje svoje rodi\u010de, kdy\u017e oni nepot\u0159ebuj\u00ed jeho. O\u010dividn\u011b to, co jejich matka v\u017edy \u0159\u00edk\u00e1vala, \u017ee ‚ji nezaj\u00edm\u00e1, co d\u011blaj\u00ed, \u017ee v\u017edy budou jej\u00edmi chlape\u010dky‘ neplat\u00ed v p\u0159\u00edpad\u011b, kdy\u017e spolu budou m\u00edt v\u00edc ne\u017e jen bratrsk\u00fd vztah. Pokud tohle n\u011bkomu v jejich okol\u00ed vad\u00ed, tak a\u0165 prost\u011b t\u00e1hne ke v\u0161em \u010dert\u016fm. Bill se s takov\u00fdmi lidmi necht\u011bl st\u00fdkat.<\/p>\n

„Tome! Tomi\u2026 Tomi\u2026 Tome, \u0159ekni n\u011bco\u2026 ach bo\u017ee, ach bo\u017ee\u2026“<\/p>\n

<\/em> Po n\u011bkolika kilometrech odbo\u010dilo st\u0159\u00edbrn\u00e9 BMW ke krajnici a utichlo, kdy\u017e Bill vypnul motor. Jeho o\u010di se sklonily k volantu p\u0159ed n\u00edm – jeho pohled se za\u010d\u00ednal rozmaz\u00e1vat, kdy\u017e se mu zalily o\u010di slzami, kter\u00e9 se mu okam\u017eit\u011b rozkut\u00e1lely dol\u016f po tv\u00e1\u0159\u00edch.<\/p>\n

„Pros\u00edm, \u0159ekni n\u011bco\u2026 to jsem j\u00e1, Bill\u2026 pros\u00edm\u2026“<\/p>\n

<\/em> Schoval obli\u010dej do rukou a jeho t\u011blo se rozvzlykalo. Op\u0159el se o volant a p\u011bst\u00ed uhodil do palubky. Takov\u00e1 bolest pro n\u011bj byla zcela nezn\u00e1m\u00e1, nikdy tohle neza\u017eil – nikdy. Ani nev\u011bd\u011bl, \u017ee takov\u00fd pocit v\u016fbec existuje, a u\u017e v\u016fbec netu\u0161il, jak se s n\u00edm vypo\u0159\u00e1dat. Bylo to, jako kdyby ka\u017ed\u00fd org\u00e1n v jeho t\u011ble drtila \u010d\u00edsi ho\u0159\u00edc\u00ed ruka a naopak n\u011b\u010d\u00ed jin\u00e1, mraziv\u00e1, mu sv\u00edrala hrdlo a \u0161krtila ho. Jeho emoce se zbl\u00e1znily a jemu se cht\u011blo k\u0159i\u010det, aby to kone\u010dn\u011b u\u017e v\u0161echno p\u0159estalo. Cht\u011bl, aby se ta bolest zhmotnila a on se j\u00ed mohl postavit, p\u0159emoci ji a nikdy j\u00ed u\u017e nedovolit, aby se ho je\u0161t\u011b n\u011bkdy zmocnila.<\/p>\n

Kde jsou ty pa\u017ee, kter\u00e9 ho v\u017edy objaly a p\u0159itiskly si ho k sob\u011b? Kde jsou ty tepl\u00e9 ruce, kter\u00e9 st\u00edraly jeho slzy? Kde jsou ty v\u0159el\u00e9 o\u010di, ve kter\u00fdch se ka\u017edou noc ztr\u00e1cel? Kde jen jsou? „Vra\u0165 mi ho zp\u00e1tky<\/em>. Chci sv\u00e9ho br\u00e1\u0161ku zp\u00e1tky\u2026! JE\u0160T\u011a SI HO NEM\u016e\u017dE\u0160 VZ\u00cdT!“ zak\u0159i\u010del Bill. Slo\u017eil si dlan\u011b do kl\u00edna, skousl si spodn\u00ed ret, aby v sob\u011b zadr\u017eel dal\u0161\u00ed vzlyknut\u00ed. „Vra\u0165 ho zp\u00e1tky\u2026 je m\u016fj<\/em>\u2026“ zalapal po dechu a rozechv\u011ble si povzdechl. Ot\u0159el si o\u010di, oto\u010dil se dozadu k jednomu kufru a rozepnul zip tak akor\u00e1t, aby do n\u011bj mohl prostr\u010dit ruku a po n\u011b\u010dem hm\u00e1tnout – po \u010derven\u00e9m triku. Uchopil ho pevn\u011b ob\u011bma rukama, p\u0159ivinul si ho k hrudi a \u010delem se op\u0159el o volant.<\/p>\n

Chlapcovy dlouh\u00e9 prsty se prob\u00edraly l\u00e1tkou, t\u0159ely se o ni a u\u017e\u00edvaly si jej\u00ed hebkost. Sna\u017eil si vybavit, jak teple byla c\u00edtit, kdy\u017e se k sob\u011b s bratrem tiskli. Pozvedl si tri\u010dko k obli\u010deji, zano\u0159il do n\u011bj nos a zhluboka se nadechl, aby si p\u0159ipomn\u011bl v\u016fni sv\u00e9ho dvoj\u010dete. Pot\u0159eboval n\u011bco d\u016fv\u011brn\u011b zn\u00e1m\u00e9ho a uklid\u0148uj\u00edc\u00edho. Tom nemohl b\u00fdt pry\u010d. Nemohl\u2026<\/p>\n

<\/div>\n

—<\/div>\n
<\/p>\n

„Nahoru nebo dolu?“ na\u0161pulil Bill sv\u00e9 rty. V ruce dr\u017eel lak na vlasy a nemohl se rozhodnout, zda vlasy natu\u017eit nahoru \u010di ne. Nev\u011bd\u011bl, jestli v nich b\u00fdt cel\u00fd den a riskovat, \u017ee mu na ve\u010der zplihnou, anebo si je nechat a\u017e do koncertu dole, uhlazen\u00e9 pod \u010depic\u00ed.<\/em><\/div>\n

<\/em><\/div>\n
„Nahoru.“<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Nahoru? Pro\u010d?“<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
Tom se zasm\u00e1l. „Proto\u017ee t\u011b to d\u011bl\u00e1\u2026 sebev\u011bdom\u011bj\u0161\u00edm\u2026 dosp\u011blej\u0161\u00edm\u2026 divok\u00fdm?“<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Divok\u00fdm?“ Bill vyprskl sm\u00edchy, a proto rad\u011bji sprej odlo\u017eil, aby mu p\u0159i tom v\u00fdbuchu nespadl do umyvadla.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Co?“<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Nikdy m\u011b\u2026“ Zvedl ruku a nam\u00e1hav\u011b polkl, kdy\u017e se sna\u017eil uklidnit, „nikdy m\u011b tak je\u0161t\u011b nikdo nenazval.“<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„No, ale jsi,“ trucoval kytarista a zk\u0159\u00ed\u017eil ruce. „M\u00e1m je r\u00e1d naho\u0159e. V\u017edycky vypad\u00e1\u0161 skv\u011ble nalad\u011bn\u00fd, kdy\u017e jsou naho\u0159e.“<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Ot\u00e1zka ale zn\u00ed: mluv\u00ed\u0161 je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1d o m\u00fdch vlasech, anebo jsme se p\u0159esunuli k tv\u00e9mu penisu?“ mlad\u0161\u00ed dvoj\u010de se u\u0161kl\u00edblo a vzalo op\u011bt do ruky lak na vlasy.<\/em><\/div>\n
<\/em><\/div>\n
„Fakt vtipn\u00fd.“ Tom na n\u011bj vystr\u010dil jazyk a ode\u0161el z koupelny d\u0159\u00edv, ne\u017e tam bude z toho spreje ned\u00fdchatelno.<\/p>\n

<\/em> „Nahoru nebo dol\u016f?“ zeptal se sv\u00e9ho odrazu a \u010dekal se sprejem v ruce na odpov\u011b\u010f.<\/p>\n

Vymydlil se, jak nejl\u00edp dok\u00e1zal, ud\u011blal si manik\u00faru, obl\u00e9kl se od hlavy k pat\u011b do \u010dern\u00e9ho, v\u010detn\u011b ostatn\u00edch dopl\u0148k\u016f. Nep\u0159ipadalo v \u00favahu, \u017ee by se na bratrov\u011b rozlou\u010den\u00ed objevil ve sv\u00e9m py\u017eamu a s rozcuchan\u00fdmi vlasy. Ne, on bude vypadat dokonale.<\/p>\n

Billovi kleslo srdce a\u017e do \u017ealudku, jeho spodn\u00ed ret se za\u010dal chv\u011bt, kdy\u017e nedostal \u017e\u00e1dnou odpov\u011b\u010f. Nedok\u00e1zal skoro pochopit, pro\u010d mu nikdo neodpov\u00edd\u00e1. C\u00edtil, jako kdyby st\u00e1l Tom hned vedle n\u011bj, tak pro\u010d nepromluvil? Kdy\u017e se Bill oto\u010dil, pro\u010d ho nevid\u011bl? Nic z toho ned\u00e1valo smysl, a z\u00e1rove\u0148 d\u00e1valo.<\/p>\n

Odlo\u017eil lak a zakroutil hlavou. Uhladil si na b\u0159i\u0161e z\u00e1hyby \u010dern\u00e9 ko\u0161ile s dlouh\u00fdmi ruk\u00e1vy a upravil si tmav\u00e9 d\u017e\u00edny, aby mu l\u00e9pe sed\u011bly na boc\u00edch. Tolik zhubl od t\u00e9 doby, co se s Tomem naposledy vid\u011bli, z\u010d\u00e1sti byl r\u00e1d, \u017ee ho Tom u\u017e nemohl spat\u0159it. I on by si myslel, \u017ee nevypad\u00e1 zdrav\u011b.<\/p>\n

„Dol\u016f.“ Odpov\u011bd\u011bl s\u00e1m sob\u011b, zhluboka se nadechl, aby zamrkal dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edval slz. Uv\u00e1zal si cul\u00edk a s\u00e1hl po sv\u00e9 ta\u0161ti\u010dce s makeupem. Zvl\u00e1dne to. Nen\u00ed to p\u0159eci tak t\u011b\u017ek\u00e9, jen\u2026 nesm\u00ed tolik p\u0159em\u00fd\u0161let. Bill to zvl\u00e1dne\u2026 vydr\u017e\u00ed to.<\/p>\n

autor: Raiju<\/strong><\/div>\n

p\u0159eklad: flixo<\/strong><\/div>\n
betaread: J. :o)<\/p>\n

original<\/a><\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Raiju Den svat\u00e9ho Valent\u00fdna B\u00fdval jsem zvykl\u00fd chr\u00e1nit se s\u00e1m\u2026 ale ne te\u010f. Proto\u017ee m\u00e1 cesta ztratila n\u011bjak\u2026 sv\u016fj sm\u011br. \u010cern\u00fd v\u00edtr t\u011b odnesl z m\u00fdch o\u010d\u00ed. A temnota zahalila den do noci. A mraky nade mnou se shlukuj\u00ed, dost m\u011b<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[518],"tags":[],"class_list":["post-5924","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-obloquy"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5924","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5924"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5924\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5924"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5924"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5924"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}