{"id":5935,"date":"2012-09-06T15:00:00","date_gmt":"2012-09-06T14:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/twincestblog.cz\/?p=5918"},"modified":"2012-09-06T15:00:00","modified_gmt":"2012-09-06T14:00:00","slug":"legal-21","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/2012\/09\/06\/legal-21\/","title":{"rendered":"LEGAL 21."},"content":{"rendered":"
autor: Fabiana<\/strong><\/div>\n
<\/div>\n
\"\"<\/div>\n
<\/div>\n
14. 1., 18:00<\/p>\n

<\/strong> „Mus\u00edm \u010d\u016frat!“ za\u0159val Tom, z hlubin jeho bytu se ale neozval jedin\u00fd zvuk. „M\u00e1m \u017e\u00edze\u0148!“ zkusil to znovu – ani tentokr\u00e1t se nedo\u010dkal reakce. „Budu zvracet! Spadly mi kalhoty! Zombie \u00fato\u010d\u00ed! Jsem t\u011bhotn\u00fd!“<\/p>\n

Ve dve\u0159\u00edch se na mal\u00fd moment objevila Billova hlava, pak cel\u00fd Bill – p\u0159i\u0161el a\u017e k Tomovi, klekl si k n\u011bmu a p\u0159elepil mu \u00fasta izolepou. Tom nakr\u010dil obo\u010d\u00ed a zle se na n\u011bj zahled\u011bl.<\/p>\n

„Kdybys po\u0159\u00e1d vyru\u0161oval, nebyl bych hotov\u00fd v\u010das,“ pokr\u010dil rameny Bill, oto\u010dil se k n\u011bmu z\u00e1dy a odkr\u00e1\u010del zp\u011bt do lo\u017enice, zanechav Toma na podlaze p\u0159eds\u00edn\u011b s lev\u00fdm z\u00e1p\u011bst\u00edm p\u0159ipoutan\u00fdm k rukojeti dv\u00ed\u0159ek sk\u0159\u00edn\u011b. Celou cestu dom\u016f Billa otravoval ve snaze vyp\u00e1trat detaily pl\u00e1novan\u00e9 cesty; v\u0161echno se ale obr\u00e1tilo proti n\u011bmu a skon\u010dil s\u00e1m na podlaze p\u0159eds\u00edn\u011b, p\u0159ipoutan\u00fd ke sk\u0159\u00edni, zat\u00edmco si Bill poletoval po jeho byt\u011b jako mot\u00fdlek a balil mu v\u011bci.<\/p>\n

Op\u0159el si hlavu a zav\u0159el o\u010di. Kdy\u017e v hlubin\u00e1ch sv\u00e9 mysli na chv\u00edli vypnul sv\u016fj egoismus, musel uznat, \u017ee je lep\u0161\u00ed, kdy\u017e mu v\u011bci sbal\u00ed Bill, ne\u017e aby se chystal s\u00e1m, a pak mu n\u011bco chyb\u011blo. Pan dokonal\u00fd aspo\u0148 na nic nezapomene. Vypnul mozek a pokusil se sp\u00e1t, sotva se mu ale poda\u0159ilo po\u0159\u00e1dn\u011b se uvolnit, zaslechl slab\u00e9 cvaknut\u00ed a otev\u0159el o\u010di – nad n\u00edm se skl\u00e1n\u011bl Bill a usm\u00edval se.<\/div>\n

Tom na n\u011bj z\u00edral, div mu o\u010di nevypadly z d\u016flk\u016f. Nikdy nevid\u011bl Billa se usm\u00edvat – a jestli vid\u011bl, nevzpom\u00ednal si na to. P\u0159ekvapen\u011b se chopil ruky, je\u017e mu byla nab\u00eddnuta, a nechal se zdvihnout ze studen\u00e9 podlahy. Bez jedin\u00e9ho slova pak n\u00e1sledoval Billa do lo\u017enice.<\/div>\n
\n
\n

„Tohle si oble\u010d,“ uk\u00e1zal mu hrom\u00e1dku na posteli – Tom v n\u00ed rozpoznal jeden ze sv\u00fdch oblek\u016f, tmav\u011b modr\u00fd. Neochotn\u011b se do n\u011bj nasoukal, popadl p\u0159ipraven\u00e9 kufry a belhal se s nimi ze dve\u0159\u00ed. Bill b\u011bhem ch\u016fze po schodech volal taxi, nesa jako princezni\u010dka pouze vlastn\u00ed kabelku.<\/p><\/div>\n

P\u0159ed domem si zap\u00e1lil cigaretu a s ne\u010diteln\u00fdm v\u00fdrazem v obli\u010deji shl\u00ed\u017eel na sup\u00edc\u00edho Toma, jen\u017e se usadil na jeden z kufr\u016f. Kdy\u017e post\u0159ehl jeho pohled, usm\u00e1l se, ale Bill jeho \u00fasm\u011bv neop\u011btoval. Ne \u017ee by ho to p\u0159ekvapilo. Podep\u0159el si hlavu dlan\u00ed lev\u00e9 ruky a nahlas si povzdechnul – aby to Bill ur\u010dit\u011b sly\u0161el. Jeho spole\u010dn\u00edk odhodil na zem zbytek cigarety, zam\u00e1\u010dkl ho podpatkem, postavil se za Toma a p\u0159ehodil mu n\u011bco p\u0159es o\u010di.<\/p>\n

„Jestli si d\u011bl\u00e1\u0161 srandu, nen\u00ed to vtipn\u00fd,“ zamumlal Tom, ale ani se nepohnul, rozhodnut\u00fd vytrvat ve sv\u00e9m rozhodnut\u00ed b\u00fdt na Billa mil\u00fd, a pokud mo\u017eno vyhov\u011bt v\u0161em jeho po\u017eadavk\u016fm.<\/div>\n

„Vypad\u00e1m jako n\u011bkdo, kdo si d\u011bl\u00e1 srandu?“ zeptal se Bill ti\u0161e.<\/div>\n
„Ani ne,“ uznal Tom. „Ale nemysl\u00ed\u0161 si p\u0159ece, \u017ee budu m\u00edt celou cestu zav\u00e1zan\u00e9 o\u010di? Nebude to lidem p\u0159ipadat divn\u00fd?“<\/div>\n
„Ani trochu. Jsi \u010derstv\u011b po transplantaci rohovky, bohu\u017eel se ale p\u0159ihodilo n\u011bco \u0161patn\u00e9ho jednomu z \u010dlen\u016f tv\u00e9 rodiny, a j\u00e1 jsem l\u00e9ka\u0159, kter\u00fd t\u011b m\u00e1 na starosti a doprov\u00e1z\u00ed t\u011b, aby zajistil spr\u00e1vnou p\u00e9\u010di o tv\u00e9 o\u010di.“<\/div>\n
„M\u00e1\u0161 to moc p\u011bkn\u011b vymy\u0161len\u00fd,“ zavr\u010del Tom. Z faktu, \u017ee se bude po nezn\u00e1m\u00fd po\u010det hodin muset pohybovat poslepu a spol\u00e9hat na Billa, nebyl zrovna nad\u0161en\u00fd – na druhou stranu si od n\u011bj sliboval alespo\u0148 mal\u00e9 sbl\u00ed\u017een\u00ed.<\/p>\n

„Taxi je tady,“ \u0159ekl Bill su\u0161e, pomohl Tomovi na nohy a usadil ho na zadn\u00ed sedadlo auta. \u0158idi\u010d nalo\u017eil kufry a rozjel se, sotva slovo „leti\u0161t\u011b“ splynulo z Billov\u00fdch rt\u016f. Tom se pohodln\u011b op\u0159el a zav\u0159el o\u010di – stejn\u011b je nemohl pou\u017e\u00edt. Aby se zabavil, rozhodl se zkusit po\u010d\u00edtat ove\u010dky. Dostal se sotva ke stovce a auto u\u017e zastavilo – do tv\u00e1\u0159e mu zavanul sv\u011b\u017e\u00ed v\u00edtr. Nechal se z vozu vyt\u00e1hnout a odv\u00e9st do leti\u0161tn\u00ed haly.<\/p>\n

Kdy\u017e se o n\u011bkolik des\u00edtek minut pozd\u011bji svalil na lavi\u010dku, p\u0159ipadal si unaven\u00fd jako nikdy v \u017eivot\u011b. Nutnost pohybovat se bez mo\u017enosti vizu\u00e1ln\u00edho kontaktu s okol\u00edm ho frustrovala v\u00edc ne\u017e kdysi odpoledn\u00ed vyu\u010dov\u00e1n\u00ed, nav\u00edc se v tom mno\u017estv\u00ed hlas\u016f, hovo\u0159\u00edc\u00edch r\u016fzn\u00fdmi jazyky, jevila orientace pomoc\u00ed sluchu jako nemo\u017en\u00e1. Mohl se tedy spol\u00e9hat jen na Billovu dla\u0148 na sv\u00e9 pa\u017ei. Ob\u010das si ani nebyl jist\u00fd, jestli je po\u0159\u00e1d je\u0161t\u011b s n\u00edm. Nebyl by snad dobr\u00fd experiment, nechat ho na leti\u0161ti s p\u00e1skou p\u0159es o\u010di a sledovat, nakolik loaj\u00e1ln\u00ed bude sv\u00e9mu Billovi, jak dlouho na n\u011bj bude jako pes v\u011brn\u011b \u010dekat?<\/p>\n

„Vzmu\u017e se,“ \u0159ekl Bill. „Za p\u016fl hodiny n\u00e1m to let\u00ed. Pak to bude lep\u0161\u00ed.“ Nach\u00e1zeli se v z\u00f3n\u011b levn\u00e9ho obchodu pln\u00e9 nad\u0161en\u00fdch lid\u00ed; kolem lavi\u010dky, na n\u00ed\u017e sed\u011bli, se neust\u00e1le oz\u00fdval dusot nohou a k\u0159ik v r\u016fzn\u00fdch jazyc\u00edch, ob\u010das n\u011bkdo z kolemjdouc\u00edch zavadil o Tomova kolena a n\u011bkte\u0159\u00ed se i omluvili, on si jich ale v\u011bt\u0161inou v\u016fbec nev\u0161iml. Ze v\u0161eho nejv\u00edc si p\u0159\u00e1l b\u00fdt te\u010f zase doma, sednout si na pohovku a s rukou v kalhot\u00e1ch pozorovat n\u011bkter\u00fd z t\u011bch stupidn\u00edch seri\u00e1l\u016f. Cokoli by bylo lep\u0161\u00ed ne\u017e tohle. Naslouchal Billovu hlasu, zat\u00edmco on telefonoval. Ka\u017ed\u00e1 hl\u00e1ska, ji\u017e vyslovil, rozechv\u00edvala jeho t\u011blo a nutila ho zapojovat do pohledem nerozeznateln\u00e9ho pohybu svaly, o kter\u00fdch netu\u0161il, \u017ee je v\u016fbec m\u00e1. Brzy si p\u00edsmena p\u0159estal spojovat do slov a vn\u00edmal jen jednotliv\u00e9 vibrace. Dosud netu\u0161il, \u017ee je \u010dlov\u011bk schopen tak intenzivn\u00edho pro\u017eitku jen poslechem n\u011b\u010d\u00edho hlasu.<\/p>\n

Na jeho vkus Bill zav\u011bsil p\u0159\u00edli\u0161 brzy a jeho hlas se rozplynul v chor\u00e1lu v\u0161ech ostatn\u00edch, b\u011bhem hovoru nevysv\u011btliteln\u011b ustoupiv\u0161\u00edch do pozad\u00ed. \u017d\u00e1dn\u00fd z nich v\u0161ak nesahal efektu toho Billova ani po kotn\u00edky. Tom si povzdechl. Asi u\u017e jsem se zbl\u00e1znil.<\/div>\n

Billovy prsty sev\u0159ely jeho dla\u0148 – poddal se jejich tlaku a nechal se j\u00edm v\u00e9st. Nevn\u00edmal nic z toho, co se d\u011blo kolem n\u011bj, nechal Billa mluvit a poka\u017ed\u00e9 se jen zaposlouchal a slab\u011b pokyvoval do rytmu jeho hlasu. Jeho mysl se zost\u0159ila a\u017e ve chv\u00edli, kdy p\u0159estal c\u00edtit jeho teplo. Uv\u011bdomil si, \u017ee sed\u00ed na relativn\u011b pohodln\u00e9m sedadle a kolem n\u011bj se zase oz\u00fdvaj\u00ed r\u016fzn\u00e9 hlasy. Pod nohama c\u00edtil chladnou podlahu – uv\u011bdomil si, \u017ee mu n\u011bkdo sundal boty.<\/p>\n

„Bille?“ zkusil ti\u0161e. Vyd\u011bsilo ho, \u017ee se nedo\u010dkal odpov\u011bdi. „Bille!“<\/div>\n

Na lev\u00e9 ruce uc\u00edtil n\u011b\u010d\u00ed dotyk, Bill to ale nebyl. Oto\u010dil hlavu po sm\u011bru, ale nic nevid\u011bl. D\u016fvod byl v\u00edce ne\u017e z\u0159ejm\u00fd.<\/div>\n
„Uklidn\u011bte se, jen si odsko\u010dil na toaletu,“ usly\u0161el vedle sebe \u017eensk\u00fd hlas. Muselo j\u00edt o starou \u017eenu. „Za chv\u00edli bude zp\u00e1tky. Celou cestu v\u00e1s dr\u017eel za ruku,“ rozpl\u00fdvala se. Tom pok\u00fdval hlavou. Ta p\u00e1ska p\u0159es o\u010di ho za\u010d\u00ednala pomalu zbavovat v\u0161eho, na \u010dem zakl\u00e1dal sv\u016fj \u017eivot. Jak je mo\u017en\u00e9, \u017ee ho ten \u010dlov\u011bk dok\u00e1\u017ee pouh\u00fdm dotekem postavit \u00fapln\u011b mimo realitu? Nevzpom\u00ednal si na nic, co se stalo. Nev\u011bd\u011bl, jak pro\u0161li leti\u0161tn\u00ed kontrolou a jak se dostali do letadla, nem\u011bl ani pon\u011bt\u00ed, jak dlouho u\u017e let\u00ed. Zato si uv\u011bdomil, jak moc ho bol\u00ed hlava. Sklonil ji a p\u0159itiskl si palce na sp\u00e1nky.<\/p>\n

„Bille,“ \u0159ekl znovu. P\u0159esn\u011b v\u011bd\u011bl, \u017ee u\u017e je zp\u00e1tky – a\u010dkoli si nebyl jist\u00fd, pro\u010d tomu tak je. „Dej mi n\u011bco k pit\u00ed, pros\u00edm,“ po\u017e\u00e1dal ho, nap\u0159ahuje pravou dla\u0148. Brzy v n\u00ed sev\u0159el relativn\u011b chladnou lahev. Otev\u0159el ji a trochu se napil – jen voda. Lep\u0161\u00ed ne\u017e nic. „Jak dlouho let\u00edme?“ zeptal se, kdy\u017e se mu kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo lahev zav\u0159\u00edt a Bill si ji od n\u011bj vzal zp\u00e1tky.<\/div>\n

„Asi p\u011bt hodin, pro\u010d?“ \u0159ekl Bill non\u0161alantn\u011b. Tom si dok\u00e1zal naprosto p\u0159esn\u011b p\u0159edstavit v\u00fdraz jeho tv\u00e1\u0159e. Jak trochu p\u0159iv\u0159e o\u010di a nakr\u010d\u00ed horn\u00ed ret. Mysl\u00ed si, \u017ee ned\u00e1v\u00e1 najevo v\u016fbec nic, ale podle takov\u00fdch mal\u00fdch zm\u011bn je mo\u017en\u00e9 odhadnout jeho pocity nebo n\u00e1ladu. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, \u017ee mi to do\u0161lo, a\u017e kdy\u017e ho nevid\u00edm<\/em>, blesklo Tomovi hlavou. Rychle tu my\u0161lenku zapla\u0161il.<\/div>\n
„Byl jsem \u00fapln\u011b mimo,“ zamumlal, aby to \u017eena vedle n\u011bj ur\u010dit\u011b nesly\u0161ela.<\/div>\n
„V\u0161iml jsem si,“ odpov\u011bd\u011bl Bill s p\u0159edst\u00edran\u00fdm nez\u00e1jmem – Tom alespo\u0148 doufal, \u017ee je p\u0159edst\u00edran\u00fd.<\/p>\n

„Vysv\u011btl\u00ed\u0161 mi, jak jsi to ud\u011blal?“ za\u0161ept\u00e1 Tom. Na chv\u00edli si nen\u00ed jist\u00fd, zda dotaz v\u016fbec dorazil tam, kam m\u011bl.<\/div>\n

„Nic jsem neud\u011blal,“ pokr\u010dil rameny Bill. Pokr\u010dil rameny a lehounce naklonil hlavu na levou stranu, rty pevn\u011b stisknut\u00e9. Pro\u010d ho vid\u00edm, kdy\u017e nevid\u00edm nic jin\u00e9ho?<\/em><\/div>\n
Tom se na sedadle pohodln\u011b rozvalil, \u0161\u0165astn\u00fd, \u017ee se ho Bill u\u017e nepokou\u0161el dotknout. Alespo\u0148 chv\u00edli polet\u00ed s \u010distou hlavou. Otev\u0159el o\u010di a kolem sebe vid\u011bl tmu – kdy\u017e je zase zav\u0159el, vystoupila z n\u00ed z\u0159eteln\u00e1 postava Billa. Sed\u011bl na vedlej\u0161\u00edm sedadle odklon\u011bn od Toma sm\u011brem do uli\u010dky, pravou rukou si podp\u00edral hlavu a o\u010di m\u011bl zav\u0159en\u00e9. Vypadal unaven\u011b, ale mohlo mu to b\u00fdt jedno, nic takov\u00e9ho p\u0159ece neznal.<\/div>\n
Tomovy rty se n\u00e1hle samovoln\u011b rozt\u00e1hly v \u00fasm\u011bvu a on poc\u00edtil v dutin\u011b b\u0159i\u0161n\u00ed neobvykl\u00e9 teplo. Uv\u011bdomil si, \u017ee jakkoli neprostupn\u00e1 bude tma kolem n\u011bj, v\u017edycky bude Bill, kter\u00fd ji za\u017eene.<\/p>\n

autor: Fabiana<\/strong><\/div>\n

betaread: J. :o) <\/strong><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

autor: Fabiana 14. 1., 18:00 „Mus\u00edm \u010d\u016frat!“ za\u0159val Tom, z hlubin jeho bytu se ale neozval jedin\u00fd zvuk. „M\u00e1m \u017e\u00edze\u0148!“ zkusil to znovu – ani tentokr\u00e1t se nedo\u010dkal reakce. „Budu zvracet! Spadly mi kalhoty! Zombie \u00fato\u010d\u00ed! Jsem t\u011bhotn\u00fd!“ Ve dve\u0159\u00edch se na<\/p>\n

Read More<\/a><\/p>\n","protected":false},"author":1,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_exactmetrics_skip_tracking":false,"_exactmetrics_sitenote_active":false,"_exactmetrics_sitenote_note":"","_exactmetrics_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[502],"tags":[],"class_list":["post-5935","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-legal"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5935","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/1"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5935"}],"version-history":[{"count":0,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/5935\/revisions"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5935"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5935"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/twincestblog.cz\/domains\/twincestblog.cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5935"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}